Připravili: Tibor Šavel, Eduard Fiedler, Lukáš Durdík

Hodina náboženské výuky na téma:

Stvoření
Východiska
Zkušenost vnějšího světa, kosmu, živé i neživé přírody a krajiny vyvolává v člověku otázky po
jednotící souvislosti všeho, s čím se ve světě setkává, po původu tohoto světa, po smysluplnosti
jeho uspořádání. I toto jsou náboženské otázky, protože, jsou-li poctivě položeny, staví svět do
světla, v němž se neukazuje jenom jako lhostejný prostředek, materiál či produkt, nýbrž v němž
se zjevuje jako dobrý, pravdivý a krásný dar.

Proto před takto nasvíceným světem a jeho tajemstvím stojíme v údivu. I jinak zcela poezií
nedotčený člověk jistě poznal chvíle, ve kterých při pohledu na jímavou přírodní scenérii
nenalézal vhodných slov, aby ji patřičně popsal – a jediná slova, která se zdála přiléhavými, byla
slova básnická. Lidé se proto od nepaměti domnívají, že tajemstvím tohoto údivu před světem je
setkání s božským. Obrazná řeč umožnila tradovat mýtická vyprávění o božském původu
tohoto světa.

Avšak biblické vyprávění o Stvoření zachycené v první knize Mojžíšově se od starých

náboženských mýtů významně liší – božstvo tvořící svět již není s tímto světem ztotožňováno,
nýbrž stojí v odstupu od něj, je tzv. transcendentní, mimosvětské. Svět přírody potom nelze
chápat jako božství samo, nýbrž jako projev Boží, jako jeho tvůrčí čin, skrze který zjevuje svoji
moudrost a velikost. A člověk má ve světě zvláštní postavení, protože mu byl tento svět svěřen
do péče jako zodpovědnému hospodáři.

Zdá se tedy, že z vyprávění o počátku světa se člověk dozvídá také, jaké je jeho vlastní místo ve
světě. Tato filosofická otázka zůstává otevřena – v průběhu dějin se člověk pokoušel svým
rozumem na ni stále znovu odpovídat. Moderní přírodní vědy rozvinutím některých starších
filosoficko-náboženských myšlenek zdůraznili význam dějin v přírodě samé – poukázali na vývoj
světa. Geologie vymezila dlouhá geologická období, biologie konceptem evoluce představila
pohled na přírodu jako na neustálý vývoj života ve vztahu k němu samému a k jeho prostředí.

Vyvstává přirozená otázka: v jakém vztahu jsou všechna tato velká vyprávění o podstatě a
počátku světa, se kterými se dnešní člověk setkává? A jaké místo mezi nimi má biblická zvěst
o Stvoření světa dobrým Bohem skrze tvůrčí Slovo?
Připravili: Tibor Šavel, Eduard Fiedler, Lukáš Durdík

Zaměření
Přirozená lidská zkušenost vnějšího světa a přírody, náboženská vyprávění, biblická zpráva a
moderní vědecký výklad – to jsou základní východiska, se kterými musí dnes hodnověrná
náboženská výuka počítat, chce-li tematizovat příběh o Stvoření.

Naše modelová hodina na toto téma je určena pro studenty vyšších ročníků středních škol,
neboť předpokládá základní znalosti z přírodních věd (zvláště pak biologie – fenomén evoluce,
rozmanitost druhů), dějepisu (základní povědomí o dějinách náboženství), základů
společenských věd. K tomu přistupuje navíc i požadavek dovednosti správně interpretovat text a
požadavek uvedení do literárního žánru mytického vyprávění, které by studenti měli absolvovat
v úvodních hodinách českého jazyka – literatury.

Studenti vyšších ročníků středních škol by proto měli být již připraveni téma Stvoření chápat
v kontextu mnohosti oborů, jichž se dotýká. Jen díky tomu se budou sami schopni zapojit do
diskuse nad aktuálními rozměry tématu – např. vztahu biblického Stvoření a evoluční teorie,
případně významu, jaký má biblická zpráva pro ekologii a vztah člověka a zvířete, přírody.

Byla by samozřejmě možná i náboženská expozice tématu pro mladší ročníky, v tom případě by
ovšem musel ustoupit mnoho-oborový charakter tématu přímému vyprávění biblického textu a
bezprostřední dětské zkušenosti se světem. I toto první uvedení do tajemství Stvoření je důležité
a nelze je pominout. V naší hodině se zaměřujeme na jeho rozšíření, ale zároveň je
předpokládáme a znovu oživujeme.

Struktura hodiny
Struktura hodiny sleduje její základní zaměření. Proto jsme ji rozdělili do tří bloků:
1. Expozice biblické zprávy o Stvoření.
2. Religionistický vhled do jiných náboženských mýtů o počátků světa
3. Moderní evoluční výklad původu života a příběh o Stvoření

V 1. biblické části učitel se studenty zopakuje znění biblického textu, vysvětlí jeho místo
v korpusu Starého zákona, zařadí text z hlediska žánrového. Aby studenti látku nepřijímali
jenom pasivně a také aby se jim biblické sdělení propojilo s jejich vlastní přirozenou zkušeností,
připraví učitel sedm pracovních listů, každý k jednomu dni biblického Stvoření. Studenti se
rozdělí do sedmi skupin. Jejich úkolem bude na základě obrázků a textů poznat, o jaký den se
jedná, pochopit jeho smysl a základní náladu. Toto by pak měli být schopni vlastními slovy
prezentovat ostatním skupinám.
Připravili: Tibor Šavel, Eduard Fiedler, Lukáš Durdík

V 2. části religionistické podá učitel informace o dalších mýtických vyprávěních starých

náboženských kultur. Smyslem této části je ukázat na podobnost i nepodobnost biblické zprávy a
jiných mýtů. Navíc by studenti v době setkávání světových náboženství a kultur měli být alespoň
základně obeznámeni s jejich pohledem na člověka a jeho místo ve světě.

V 3. části zaměřující se na vztah evolučního výkladu přírody a biblické zprávy o Stvoření

učitel nejprve krátce shrne dějiny biologických teorií, ukáže na jejich filosofické předpoklady,
prezentuje stěžejní myšlenky evolučního přístupu. Následně pojmenuje, v čem se oba – evoluční
a biblický – pohledy na přírodu a člověka odlišují. Zdůrazní přitom svébytnost, nezaměnitelnost
obou hledisek. Těžiště této třetí části by ale mělo ležet v otevřené diskusi studentů, kteří by
s přihlédnutím k vlastní přirozené zkušenosti okolního světa měli vyjádřit, zda v evolučním a
biblickém výkladu vidí rozpor, případně ke kterému výkladu by se přiklonili, kdyby měli svým
vlastním dětem vykládat o světě.

Metody
Jak patrno ze struktury hodiny, prezentace tématu Stvoření se jistě nevyhne elementárnímu
frontálnímu výkladu učitele. Ten nicméně v žádném případě nemusí být dominantní – jeho
úloha je v tomto tématu zprostředkující, snaží se propojovat znalosti, které studenti nabyli již
v jiných oborových předmětech.

Protože nechceme, aby studenti vnímali výklad o Stvoření jen jako nějakou abstraktní koncepci,
musíme se pokoušet propojovat také jejich přirozenou životní zkušenost se světem s biblickým
textem. K tomu má sloužit práce ve skupinkách řešících zadání z pracovních listů k jednotlivým
dnům Stvoření. Cílem je zde vystihnout určitou symboliku, smysl a naladěnost biblického textů,
vyhmátnou z nich to, co stále promlouvá. Takto pochopený biblický text potom přirozeně
pozdvihuje a proměňuje bazální lidskou zkušenost přírody.

Protože je tato hodina míněna zároveň již jako určitá reflexe příběhu o Stvoření, další metodou,
kterou bychom chtěli užít, je moderovaná diskuse se studenty. Studenti měli hodinu vnímat tak,
že jim dává prostor se k tématu vyjádřit a tím se na hodině vlastním vhledem, názorem,
poznámkou podílet.

Nakonec by byla ideální, kdyby téma Stvoření nemuselo být vyučováno ve strnulé třídě a umělé
budově školy. Vhodný by naopak byl výlet do přírody spojený s následným výkladem a dalšími
aktivitami.
Připravili: Tibor Šavel, Eduard Fiedler, Lukáš Durdík

Cíle
Cílem celé hodiny je přivést studenty k otázkám, které v bezprostředním, živém kontaktu se
světem a přírodou, probouzí tajemství Stvoření. Tyto otázky by ale neměly zůstat nevzdělány –
proto musí být prohloubeny i rozšířeny směrem k ostatním vědním oborům. Tajemství Stvoření
zasahuje mnoho rozměrů lidského vědění. A kdyby se podařilo během hodiny alespoň
zprostředkovat vhled do tohoto nesamozřejmého a komplikovaného tématu, kdyby hodina
alespoň částečně navázala na přirozený lidský úžas člověka před světem, snad by tím mohla
studentům umožnit hlouběji pochopit smysl biblických slov o Stvoření světa dobrým Bohem
skrze tvůrčí Slovo.