Ještě jednou bych se podíval, jak se přepisují arménská jména a názvy do češtiny.

Ty tam používáš
anglický přepis, který dost zkresluje

1)

2) Údolí řeky Azat – a) Nesedí podnadpisy v češtině a angličtině („Monastery of the Spear“ vs.
„Kamenná Symfonie“, překlep ve slově „Symfonie“) b) „ Jedna část Azatu, kde se setkává…..moc
doslovný přepis z angličtiny, upravil bych např. „Obzvláště fascinující je Azat v místě, kde se setkává
s řekou Goth.“

3) KOSTEL SVATÉ GAJANÉ –

podnadpis v angličtině zní „Jedna z nejkrásnějších raně křesťanských staveb (tzn. nejen kostelů).

„Jeho design zůstal nezměněn navzdory“ – určtině nepoužívat „design“ u těhle staveb. „Jeho
podoba/architektonická podoba“ nebo něco takového

„Kostel sv. Gajané je trojlodní klenutá bazilika s osmibokou lod“, určitě ne loď, předpokládám, že jde o
osmibokou kupoli

„Střední části postranních lodí jsou mírně zvednuty nad rohové a zastřešeny klenbami přes budovu,
tvořící příčnou loď.“ Takhle ta věta nedává ani moc smysl, Ta prostřední část postranních lodí je fakt
vyvýšená oproti ostatním a zastřešená klenbami vedoucími napříč kostelem (proto příčná loď). Tohle
se blbě popisuje, udělal bych asi +- tak: „Střední část postranních lodí mírně vyvýšená a zastřešená
klenbami, tvoří příčnou loď.“ Ale ideálně bych si to nechal napsat od někoho s architektonickým
vzděláním, sám si u architektonického popisu občas nevím rady a dělám chyby.

4) Chrám Garni –

Tiridates I. – správně česky „Tiridatés I.“ (to platí i pro Tiridata III.)

„místa uctívání“ se nepoužívá, ale teď mě nenapadá nějaký lepší ekvivalent, možná
„bohoslužebná místa“.

5) Geghard –

vytesán v přilehlé hoře obklopené útesy – spíš bych asi dal „vytesán do přilehlé hory“

Juda Thaddeus – česky Juda Tadeáš

6) Kostel sv. Ripsime –

„které obsahovalo pozůstatky umučenéhosv. Ripsime.“ – lépe „které uchovávalo“

„Současná struktura“ – míněno „Současná stavba“

- Ujasnit si, jestli je sv. Ripsime muž nebo ženská. Máš v textu oba rody.

7) KOSTEL SHOGHAKAT

„mučedníci“ – čárka navíc nahradit „mučednici“

„katolikuse“ – špatné skloňování, správně „katolika“

„Kostel stojí namístě“ – „na místě“

„v době přeměny Arménie na křesťanství“ – takhle se to v češtině říci ne. „v době christianizace
Arménie, v době, kdy Arménie přijala křesťanství“ nebo něco takového

v roce 301 nl – správně „301 n.l.“

„osmiboký buben“ – určitě ne buben, ale teď nevím, jaký je přesný architektonický termín, zeptej se
raději nějakého architekta

„pomáhajíí čtyři přívěsky“ – „pandatives“ jsou skutečně v češtiny „pandativy“. Celou tuhle větu bych
si nechal přepsat někým s architektonickým vzděláním.

„Stejně jako v některých dalších středověkých arménských církvích“ – samozřejmě se myslím

„středověkých arménských kostelech“.

8) KATEDRÁLA ZVARTNOTS

„katholokise Nersese III“ – katolika

„l v Ani (Turecko)“ – lepší (dnešní Turecko), to bys taky mohl Armény urazit 😊

KATEDRÁLA MATKA CÍRKEV SVATÉHO EČMIADZINA

„Byla postaven“ – překlep

ARCHEOLOGICKÉ NALEZIŠTĚ MĚSTA DVIN

Dvin (Դուին) bylo velké obchodní město a hlavní město raně středověké Arménie. – Dal opsal bych
jedno „město“, ať to tam nemáš dvakrát. „Centrum, středisko, nebo něco takového. To samé
v následující větě.

ARCHEOLOGICKÉ NALEZIŠTĚ EREROUK

Nejzajímavější a zároveň podivnou věcí na této církvi je to, - „na tomto kostele“, ne církvi

KLÁŠTER TATEV

Klášter Tatev (Տաթևի վանք Tat'evi vank ') je arménský apoštolský klášter – zjistil bych si, jestli se
jedná skutečno o „apoštolský klášter“ nebo klášter arménské apoštolské církve, sám netuším bohužel
☹

VELKÁ POUSTEVNA TATEV

Podle několika historických záznamů zde žilo více než 700 sborů – 700 mnichů pravděpodobně spíš

Podnadpis je stejný jako u kláštera Tatev.

KLÁŠTER HAGHPAT

Klášter představuje vrchol religiozní architektury – lépe „sakrální architektury“

rnuje osm budov obklopených hradbami, který celý komplex chránil před zničením. – „které chránily“

KLÁŠTER NOROVANK
Ve 13. – 14. Století – dát malé „s“

„sídlem syunikových biskupů“ – jestli to je jméno, tak s velkým

UMĚNÍ ARMÉNSKÉHO PÍSMA

Písmo se také vyznačuje širokou škálou ornamentálních skriptů – určitě ne „skriptů“, spíš písmen
nebo písem.
POUŤ DO KLÁŠTERA APOŠTOLA SV. TADEÁŠE

pouť do kláštera apoštola sv. Tadeáša – Tadeáše

TRNDEZ

Arméni v tento den tradičně chodí do kostela a zapálené svíčky – zapalují svíčky

Právo zapálit vatru má pouze novomanželé. – mají

MAŠTOC MATENADARAN

Maštoc Matenadaran (Մատենադարան), Institut vědeckého výzkumu starověkých rukopisů v

Jerevanu, pojmenovaný po nesmrtelném vytvoření arménské abecedy v roce 405 zakladatelem
arménské školy Mesropem Maštocem. – chybí ti tam sloveso („je“)

PRVNÍ VÝZKUM OBSERVATOŘE BURYAKAN

SBÍRKA SKLADATELE ARAMA CHAČATURJANA

Studoval kompozici a orchestrizaci – tu orchestrizaci bych si ještě ověřil, na googlu jsem ten termín
nenašel

A právě Šavlový tanec z baletu Gajané je jeho nejslavnější a nejuznávanější dílo – nejslavnějším a
nejuznávanějším dílem

Jeho skladby jsou dodnes světově uznávané. Jeho práce ovlivnily vznik skladatelských škol na jižním
Kavkaze a ve středoasijských republikách. – Spojil bych ty dvě věty do souvětí. Spíše než „práce“ bych
dal „díla“ nebo „dílo“.

DUDUK

Obvykle se hraje ve dvojicích: - spíš „obvykle se NA něj hraje ve dvojcích“?

í bohatší a strašidelnější zvuk – ověřil bych, jestli „haunting“ tady nemůže mít jiný význam, než
„strašidelnější“, nezní to tam moc logicky. Třeba u melodie to může znamenat i „(příjemně) vtíravý“

CHAČKAR

Chačkar (խաչքար), také známý jako arménský křížový kámen, je vyřezávaná pamětní stéla – určitě
vyřezávaná? Do kamene se neřeže ne? Vyrytá? Vytesaná?

rozety, prokládání a botanické motivy – nevím, jestli tu je „interlaces“ fakt „prokládání“

BOHATÝŘI ZE SASONU
Bohatýři ze Sasunu (Սասնա ծռեր Sasna cṙer) je arménská hrdinská epická báseň ve čtyřech
částech, s jejím hlavním hrdinou a příběhem lépe známým jako David ze Sasunu. – správně česky:
jejíž hlavní hrdina a příběh jsou lépe známi jako David ze Sasunu

. Příběh pak byl poprvé publikován v Istanbul – v Istanbulu

MILOSTNÉ ROMANCE ARMÉNSKÝCH AŠUGŮ

Arménský folklór je velmi bohatý na slavné představitele lidové hudby, ašugové ( աշուղ - zpěváci,
básníci) a gusani (գուսան - arménští lidový zpěváci). – potřeba dát čvrtý pád „ašugy“ a „gusany“

Gusanibyli, chybí mezera

Milostné romance ašugů má – mělo by tam být „Žánr milostných romancí ašugů“

CHLÉB LAVAŠ

LIDOVÝ TANEC KOČARI

a má být zastrašující. – „intimidating“ může znamenat i jiné věci, než „zastrašující“, ale nevylučuju
určitě, že to fakt může tak být.