eka plato ed jSGGSRRSRSSSUUR RE TRRULUNNNNANNSNUSNSSHES 4 4 TEPLA UZITKOVA VODA Pro ohfev TUV Ize udit néktery z dale uvedenych zpisobii navrhu. 4.1 Prabgh dennfho odbéru TUV v budové (obr. 4.1) Ke stanoveni vykonu obfivate a jeho regulaénich schopnosti je potfebné znét naméfené, popsané nebo rozborem odhadnuté hodnoty pribéhu odbéru TUV béhem dne. Podle iéelu budovy je odbér TUV bghem dne nerovnomémy. V obtanskjch budovach podle iiéelu a doby uzivini, pracovni doby-je odbér vice rovnomémy ne2 v jinjch objektech a v dobé mimo éas uZivani a v dobé noéni je témét nebo zeela nulovy. V budovch pro ubytovani dochazi vdobé veterniho umyvani k odbérové Spice a v nogni dobé je pak odbér minimaini U bytovych domi je odbér velmi nerovnomémy. V zévislosti na pracovnich nebo svatetnich dnech vykazuje odbér charakteristickou ktivku s rozdilnosti pritognych mnozstvi v ptipojenych bytech. Priklad grafického vyjadient odbéru TUV v bytovém domé v prittognych hodnotich v/s je na obr. 4.1, v dobé od 0 do 24 hodin. Objemovy pritok je vynesen na y-ové potadnici, kde je stanovena hodnota nejmensiho a nejvétsiho naméteného prittoku. Odbérova krivka naméfenych prittoki m4 prolozenou regresni kfivku (silné vyznatend Gara primémého nerovnomémého pritoku), Kterou je vyjédfen plynuly nerovnomémy odbér TUV. Charakteristika této ktivky je shodnd s kfivkou odbéru tepla, uvadénou v CSN 06 0320 Ohiivani uzitkové vody ~ Navrhovani a projektovani, jak je uvedeno na obr. 4.3 exes, eats san28 soa ana ‘irae Obr. 4.1 Piklad vtetinového pribéhu odbéru TUV u bytového domu za 24 h 4.2 Dodavka tepla pro ohfev TUV Pro ohfev TUV se miize mnodstvi dodangho tepla zjednodugené vyjédfit vztahem: 57Ep=V.c.At (Wh) 41) kde: _V je objem ohtivané vody o ¢ mérnd tepelnd kapacita vody (1,163 Wht. K) ‘At rozdil mezi teplotou studené vody vstupujfet do ohtivate a teplotou vody vystupujici z ohtivate (K) 43 Zasobnikovy ohtev TUV Zasobnikové pkiprava TUV je nejpivodnéjsi piiprava uzitkové vody. Plati obecné znimé pravidlo, Ze nerovnomémost vdodavee tepla sodbérem tepla je vyrovnina zasobnikem. Je-li zdrojem tepla obtiiné regulovatelny kotel na tuha paliva, je pouzivani teplovodniho zésobniku dokonce nutnou podminkou pi pliprav TUV, nebot’ odbér TUV je, jak je obecné znamo, také nerovnomémy. Smysl navrhu zésobnikového ohfevu TUV spodiva v névrhu objemu teplovodniho zésobniku v zévislosti na dobé, po kterou bude v zsobniku voda ohtivana a z toho pak plyne velikost vykonu zdroje pro ohfev TUV. ‘Vykon pii zésobnikovém ohfevu vody, tedy dodavka tepla za hodinu, se uréuje z hodinovyeh edbérd tepla. Podle toho se ze vztahu (4.1) uréi vykon: Q=Vi.c.At (w) (42) kde: Vj je pritogny objem vody ohfivany za 1 hod. v ohtivati s teplotnim rozdilem At (Wh) 43.1 Grafické vyjéd¥eni odbéru TUV a —_Teoreticky rovnomérn§ odbér (obr. 4.2) Nejlépe se urduje velikost dodavaného i odebiraného tepla na pfipravu TUV v éasové zivislosti, Pro pfedstavu je na obr. 4.2 naznagen rovnomémy odbér TUV béhem celého dne, tedy po dobu 24 hod... Simuluje to idedlni stav, kdy spottebujeme stalé mnoZstvi vody, na jejiz ohFAti potfebujeme za 1 hodinu napé. 10 kWh tepla a z toho tedy vykon na obfati vody (Qo) je roven vykonu v odebrané TUV (Qo) a plati: Qo = Qo = 10 kW. Za 24 hodin je pak celkové dodan¢ teplo (Ep) rovno odebranému teplu (Eq) a plati: Ep = E,= 24. Qo=24 Qo= 24. 10 = 240 kWh 4) Doporudeny pritbéh odbéru TUV (obr. 4.3) Pro bytové domy je CSN 06 0320 doporuéovéna odbérova ktivka v podobném tvaru, jaky uvédi obr. 4.3. Krivika byla upravena tak, aby do denniho odbéru tepla 240 kWh (jako u obr. 4.2) byl pribéh rozdélen na: Tab. 4.1 [ Casovy sek | V dobé od/do ] Celkemhodin | Vykon Q. (kW) | Odbér tepla E, hy) (kWh), 1 0 az 17 7 PE} 42,5 2 17.2% 20 3 52,5 157,5 3 20 ak 24 4 10 40 Celkem Oak 24 24 = 24010kWh/1h 0 - 0 2 4 6 8 10 12 14 16 20 22 24 xh) — — - = dodévka tepla odbér tepla Obr. 4.2 Graf rovnomémého pribéhu odbéru a dodavky tepla pro ptipravu TUV po dobu 24 h Qo ~ dodavany vykon, Q, - odebirany vykon, Ep ~ dodavané teplo za 24h, E, - odebrané teplo za 24h 43.2 Dodavka tepla a velikost zisobniku a) Dodévka tepla bez zdsobniku (obr. 4.3) V piipadé, 2e vykon zdroje by byl plynule regulovatelny, pro na pripad podle obr. 4.3, v mezich regulovatelnosti vykonu od 2,5 kW do 52,5 kW, pak teoreticky by pokryval piesné odbér tepla tak, jak je uveden na obr. 4,3. Znamena to, Ze by vykon 2droje byl: viisekul Qo =2,5kW viuseku2 Qo = 52,5 kW viseku3 — Qos=10kW Takto by byla pokryta pfesné spotieba tepla v jednotlivych usecich 1 az 3 v pribéhu dne. Zdalo by se, Ze z diagramu na obr. 4.3 Ize navrhnout ohfev TUV bez zdsobniku, tedy prittokovy ohiev. To je v8ak hruby omyl, nebot pii ndvrhu velikosti kotle i pro nejvét8i vikon, Kterg vychazi v aseku 2 (Qn2 = 52,5 kW) bude kotel hluboce poddimenzoviin. VYkon pro pritogny ohfev nelze provadét ze zjednoduseného hodinového odbéru TUV, resp. hodinového odbéru tepla. Pro pritotny ohfev TUV je nutné vychazet ze vtetinového Spiékového odbéru TUV. 53200 100: 6 0 2 4 6 & 10 12 14 16118 20 22 24 24 xh) 17 4h CasOvY USEK 1 prib&h odbéru tepla Obr. 4.3 Priklad grafu odbéru tepla u bytového dom Qex= odebirany vikon, Ex. — odebirané mnoéstvi tepla b) —_ Konstantni dodévka tepla v pribéhu dne (obr. 4.4) Na zikladé ptedchoziho obr. 4.3 je naznateno na obr. 4.4 fedeni, které je n&kdy pievzato nesprivné znormovych doporuéeni pro ndvrh zésobnikové pHipravy TUV. Ohiev je feSen jednodue konstantnim vykonem, napt. Qo = 10 KW po celych 24 hodin s tim, 2e Gra odbéru tepla nepfevySuje ééru konstantni dodavky tepla. V tiseku 1, kde je odbér tepla konstantnim vjkonem Qui = 2,5 KW, se dodané teplo vykonem 10 kW musi uklédat do vody v teplovodnim zasobniku. Mnodstvi vody v teplovodnim zasobniku musi byt takové, aby za ka2dou hodinu po dobu 0 az 17 hodin bylo schopné pfijmout tepelny vykon 7,5 kW (10 ~ 2,5). V 17 hodin na konei tiseku 1 bude v zésobniku uloZeno mnozstvi tepla: E,= 17. 7,5 = 127,5 kWh VySka tseéky od bodu 1 do bodu 2 v grafu na obr. 4.4, tj. od Séry odbéru k tate dodavky tepla v 17 hodin toto mno2stvi tepla jasné vymezuje. V z4sobniku je naakumulovan 60teplo pro pokryti zvySeného odbéru vody v éasovém aiseku 2 (od 17 do 20 h), kdy se zérovent dodava teplo ptes zasobnik k ptimému odbéru Qp = 10 kW. Pro takto zvoleny ptipad dodavky tepla se stanovi velikost zésobniku podle dodaného tepla do zasobniku (E,) ze vztahu: E,= Ve. ey. (h-t) (Wh) 43) Volime-li: ~ teplotu studené vody t, = 10°C = teplotu teplé vody = 55 °C + _ mémou tepelnou kapacitu vody ey = 1,163 Wh/keK pak dosazenim do vztahu (4.3) dostaneme velikost z4sobniku 127500 ey(t,=t,) 1163-(55-10) =2436 1 Pi malém vykonu, kterym je vpribéhu éasového tiscku 1 dodavino teplo do zésobniku (10 kW), vychézi neredlné vysoky objem zésobniku (2 436 1). (Wh) < + = 240+ = iy 3 2005 bokwt = 2 ®|5 £12 100 Se 7 i Ve 2 T, wl o —. - > 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 24 uh) 7 br. 4.4 Priklad rovnomémé dodavky tepla s vykonem 10 kW na ohfev TUV podle odberu tepla z obr. 3 E, ~-mnofstvi tepla v teplovodnim zésobniku ©) PFeruSovand dodévka tepla s vétSim vjkonem (obr. 4.5) Zvolime-li pro stejny pribéh odbéru tepla na ptipravu TUV tak, jak je u obr. 4.3, teplovodni zasobnik s pfibliZné tfetinovym obsahem tepla, je logické, e musime pro ohev 61vody v zésobnike, slowsicimu pro odbérovou Spitku v éasovém iseku 2, zajistit vy88i vykon zdroje. Pro iastruktivnost byl zvolen zAsobnik s tepelngm obsahem Ey= 40 kWh. 100: 4a] 16148 20 22 24z(h) 44.40 17 = — — — dodavka tepla ——_ odbér tepla oe 0 2 4 6 8 10 12 a =i om cbr 4 Pika pleratovang dodvry tepas vikonem Qo = 30 KW (obsah tpl vzsobnie 49 KOH) Prag Bla vteplovodnim zisobniku, Ep ~dadavané teplo ma okfev TUV v dobé od 16 d020h Tidealizujeme opét pro piehlednost, Ze tento zisobnik v Ease 0 (na potétin Easové osy) je zplna nabit teplem. Y pribshu prntho Sasového tiseku odbéru je zisobnik vybijen vkonem Qo = 2,5 kW az do tol 1 - prin vodorovné plimky FE ~ 40 KW s pfimiou odbéru Dock! ¥ formu 16h, iedy zésoba tepla E, je 2e zAsobniku teoreticky odebréna, Mai zisobnik sloudit k tomu, aby énoba tepla se pravé ve 20 h spottebovala, musi &éra dodavky tepla byt jednodue dana vykonem: Qo = (200 - 80): 4 = 30 KW Nabijent zésobnika timto vjkonem musi nutné byt v predstihu pFed 16 h, Poditek nabjjeni uréi napt. teplomér v zévislosti na dosazeni bladiny teploty vody zasobniku, napt pi 55 °C, kdy vzésobniku zistiva tepeiny obsah Bz, (hori teplomér na obr. 4.6), Ne Siagramu v obr. 45 je velikostsvislé usetky Ez vyznatena pod prinikem v bodé 1. G2Topny zdroj s vykonem 30 kW nabjji zésobnik, pti sougasném odbéru, po dobu 5h 20 min, tj. od 14.40 h do 20 h, kdy je ze zAsobniku odebrano vesker¢ teplo. Po 20-té hodiné neni dal&i dobijeni zdsobniku, pti soutasném odbéru TUV, pro komplikovanost s vykladem feSeno. Pro preruSovanou dodavku tepla zvySenym vykonem kotle (30 kW) bude velikost zasobniku stanovena pou2itim vztahu (4.3) ndsledovné: V,=— Ex = 1000 __ 764,31 c(t, —t,) 1163(55-10) Jak je patné, oproti vypogtu v 4.3.2 b, zvySenim vykonu pro dodavku tepla (30 kW) se snizuje objem zésobniku (764 1). 43.3 Hodnoceni volby velikosti zésobniku a) Volba velikosti u konstantni plynulé dodévky tepla (obr. 4.6A) PHi malém vykonu se napliuje teplem velky objem zésobniku. Nevyhodnost velkych objemt teplovodnich zasobnika je v cené materiélu, izolaci, vySSich tepelnych ztratach, slozit8jsi dopravé, montézi, dale v dispoziénich problémech, zatéZovéni konstrukei, hygiené atd.. Maly vgkon k o vody je u spoleéného zdroje s vytépénim mnohdy jen t&2ko ‘Zajistitelny. Na obr. 4.6A je ukizka vazby zdroje malého vykonu k velkoobjemnému zasobniku s malou teplosménnou plochou. Systém je pouzitelny u zdroji, u kterych je vyhodné trvalé doddvka tepla, napf. u alternativnich zdrojé. U elektrického akumulaéniho ohfevu vody smalym vykonem se tento systém pouziva pro nabjjeni tepla do zasobniku, nejéastéji vSak v dobé od 22 h do 6 h réno. b) — Volba ziésobniku s matim objemem a preruSovanou doddvkou tepla o vy8Sim vykonu (obr. 4.6B) U obtiané regulovatelnych kotli: na tuhé paliva se provédi navrh vykonu pro ohfev vody v zésobniku na dvou a tiihodinovou dobu pro nabijeni. S pouzivanim automaticky regulovanych kothi na u8lechtilé paliva se doba pro nabijeni zésobnikii zkracuje a doporucuje se pilhodinové az dvacetiminutova doba pro ohfev vody v zésobniku, Vyhodnost piipravy TUV vmalych teplovodnich zasobnicich, s teplosménnou plochou o vysokém vykonu, se uplatituje pfedevsim pii paralelnim zapojeni zdsobnikového ohfevu TUV svytapénim. Je totiZ nutné posuzovat pfi ndvrhu kotle (Kotli) slouziciho (Slouzicich) pro vytépéni i pHipravu TUV podle regulaéni schopnosti kotle (Kotlt) provoz vletnim obdobi, kdy slou’i pouze pro piipravu TUV. Napi. jeden kotel s atmosférickym hofikem s vykonem 50 KW jen 2t€2i mize vlété plynule ohiivat vodu v zisobniku pti vyposteném vykonu 10 kW, jak by ndm vySlo podle diagramu na obr. 4.3. PH znaéném vykonu kotle, ktery mame na pfipravu TUV, se kfivky dodavky a odbéru tepla v tiseku 2 mohou k sobé pfiblizit i tak, Ze jsou tém&f totoiné. Pesto je nutné mit k dispozici zasobnik, nebot se nebude jednat o prittoény ohev. Velikost zésobniku odhadneme podle obr. 4.8 z desetiminutové nebo dvacetiminutové nerovnomémosti v odbéru. 6330kW > @ fox 40kw | 30kW 17h 1,2h(5,33h) Obr. 4.6 Schéma zAsobnikoveho ohtevu TUV ze zaroje ‘A Rovnomema dodévka tepla v pribéhu dne s maim vykonem — podle diagramu na obr. 4 BB PferuSovand dodavka tepla s vetSim vjkonem — podle diagramu na obr. 5 4.3.4 Zasady nabjjen{ teplovodnich zisobnika (obr. 4.7) Teplo na ohiev vody v teplovodnim zésobniku je dodavano pies teplosménnou plochu ‘Az, umist&nou ve spodni tésti zasobniku, po sepnuti topného okruhu teplotnim éidlem, umisténym v zdsobniku.. Ukonéeni ohievu TUV miize byt feSeno tak, Ze vratnd otopnd voda pfekroéi mezni teplotu (neochladi se pti pfedéni tepla v zasobniku) a z kotle pak jde vystupni voda nad teplotou povolené meze. Umisténi zapinaciho teploméru ve spodni &ésti zésobniku podle obr. 4.7A je pro piipady, kdy je nérazovy zvySeny odbér TUV stim, Ze voda v zasobniku se uz od zavétku odbéru zaéind ohifvat. U Klasického feSeni zapindni dodavky tepla pomoci teploméru v hori &ésti zésobniku (podle obr. 4.7B) se zasobnik spina s tim, Ze do zésobniku je dobijeno teplo pti zbytku tepla Ez. To je ulozeno v objemu vody Vz a nabiji se objem zasobniku V,. Tento ptipad byl pouzit uu sepnut{ nabjjeni zésobniku podle diagramu na obr. 4.5. Cyklus nabijeni a vybijeni zésobniku, feSeny pomoci horniho zapinaciho teploméru a dointho vypinactho teploméru (podle obr. 4.7C) je komfortnéjSim feSenim s rychljm nébéhem na ohfev (voda po nabiti objemu zdsobniku nad spodnim teplomérem ziistéva u topné vlozky chladnd). oh"% EpvV, te 3 E> V,.1,163.(55-10) E= \,.1,163.(55-10) (Obr. 4.7 Schéma regulace vybijeni a nabijeni zisobniku A Teplomér spind, nabijeni ve spodni &ésti zisobniku B Teplomér sping, nabjjeni v hori éésti zisobniku C Teplomér sping, nabjjeni a vybijeni zésobniku 4.4 Prittokovy obfev (obr. 4.8) Pii prittokovém ohevu vody protéké voda podél teplosménné plochy ohtivate, kde je vode piedavano teplo pi proménném priitoku, Pro ilustraci poudijme opét pribéh odbéru TUV tak, jak je naméfen na obr. 4.1 pro bytové domy. Cheeme-li pritokem ohfivat vodu na konstantni teplotu, musime mnozstvi dodévaného tepla ptizpisobit odbéru TUV. Zvolime-li nejmenii interval jednu sekundu za zéklad vypottu pritoku, je to ztoho divodu, Ze takto je vyjadten i pritok na vtoku u spotiebitele. Vietinové pritotné mnodstvi vody je vyjadieno: - _vCSN 73 6655 Vyposet vnitiniho vodovodu - symboly qv, qi, dn nebo Qy, Qi, Qa - vCSN 06 0320 Ohiivani vody — Navrhovani a projektovani - symboly Uy, Us (qv znadi naopak vykon pritoku TUV) Oboji symbolika je dale pouzivana. Vlozme do zobrazeni odbéru TUV, podle obr. 4.1, pedstavu pribéhu dodavky tepla tak, Ze jednotkova dodivka tepla bude na ohiati | 1 vody z teploty 10 na 55 °C podle vztahu: E,=c. At=1,163 . (55 ~ 10) = 52,33 Wh kde mémé tepelnd kapacita vody je ¢ = 1,163 Whil. K. 65Nahradime-li na y-ové stupnici misto jednotky 1 V/s jednotku 52,33 Whis, ziskame pribgh mémého odbéru tepla v periodé 24 hodin. Na obr. 4.8 vpravo je tato stupnice mémého odbéru tepla ve Wh/s vyznasena a plati pro ohtev vody z 10 na 55 °C (0 45 K). Integraci ktivky pribghu mémého odbéru tepla ve Wh/s dostaneme v éasovém tiseku 24 hodin celodenni odbér tepla na piipravu TUV. Z nerovnomémého odbéru vody béhem dne byla, na obr. 4.8, vypodtem stanovena primémé hodnota odbéru, vyjédfena vodorovnou éarou ga = 1,21 Vs. Tomu odpovidé priméma dodavka tepla Epm = 63,32 Wh/s. Denni dodavka tepla na ohfev TUV je obecné dana: Em= 4m -E1 .3 600.24 (whid) (44) Po dosazeni podle ptikladu na obr. 4.8 je denn{ dodavka tepla: Em = 1,21 . 52,33 . 3 600. 24 = 5 470 787 Whid = 5,47 MWhid Z maximalniho odbéru TUV (podle obr. 4.8 je to qmax = 3,19 V/s) je maximélni dodavka jednotkového tepla: Emax = 319 . 52,33 = 166,93 Whis Znejmendiho odbéru TUV (podle obr. 4.8 je to gnin = 0,08 V/s) je mejmen8i dodavka Jednotkového tepla: Epmin = 0,08 . 52,33 = 4,186 Whis. # E(wnis) a8 Eaax: 2 187 oh =i 104,66 @uE san oie 52,33 g Ean 8 Gaus 0,08 Ue u PAU t denn{ prab&h (hod) a8 ; br. 4.8 Méteng pribbth vietinovych odbér TUV u bytového domu (Disertaéni price Ing. D. Kositanovi, 2001) 4 prtok v is, E—mémé teplo v Whis 664.4.1. Stanoveni vjkonu pro prittokovy ohiev ‘Vykon prittokového ohtivate bude, na rozdil od vkonu pti 24sobnikovém ohfevu, pulzovat v mezich, které jsou dény nejmenii a nejvét8i dodévkou tepla podle vietinového pritoku vody. Vezmeme-li za zéklad vtefinovy pritok vody, pak vykon ohfivate je dan ‘obecné vztahem: Qo = av. 3 600. 1,163 . (tt) (Ww) (4.5) kde: gy je vtefinovy pritok vody_ Ws) (zvolena symbolika podle CSN 73 6655) t. — teplota TUV vystupujici z ohfivate ec) ts _ teplota studené vody vstupujici do obitivate ec) Nejvét8i vtetinovy pritok (qemax) b&hem dne (periody) je hodnota, na kterou je provédéno dimenzovani vnitinich vodovodi. Pokud nejsou k dispozici naméfené hodnoty viefinového pritoku, je nutné pouzit vztahy vyjadrujici soutasnost provozu vytokii pli nejvétdim odbéru vody. Vyjadfeni sougasnosti je feSeno riznymi empirickymi vztahy, jejich2 pfesnost je odlina. Porovnejme dva zpisoby vypoétu pro bytové domy s 250 byty, napf. v komplexni bytové vystavbé (s vanou, umyvadlem, dtezem). 4) Stanoveni vkonu priitokového ohtivate podle CSN 06 0320 VCSN 06 0320, él. 78, se doporuéuje stanovit vykon pro pritokovy ohfev podle vatahu: Qn= Tay -ay)-s (kW) (4.6) kde: ny je potet vytokovich zatizeni © qv vykon piitoku jednoho vytokového zatizent (Ww) S$ soudinitel souasnosti oO Soudinitel soutasnosti (s), s jeho2 pomoci se vyjadfuje bééné pritok, je zde udén jako souéasnost vykonu vytoki. Jeho hodnoty podle CSN 06 0320 jsou uvedeny v tab. 4.2. Tab. 4.2 Souéinitel soueasnosti pro bytové dom} Poéet byti mp 10 150 100 150___|200 250 Soutinitel soutasnostis [0,85 [0,41 [0,28 [0,24 [0,21 [0,20 Podle informativni piflohy C z CSN 06 0320 Ize stanovit vykon pritoku TUV pro: -umyvadlo qy=7,3 kW - diez v= 15,7-24,4 kW rv . RO aT NL SV PANS s tee & wd ny (Obr. 4.9 Konstrukce pritokovyech obtivaét s neptimjm ohfevern a) Obfivat stojatytypu trubka v traboe b). Ohtivat stojaty spirdlovy ©) Ohtivat deskovg 68Na vyménikové plose, na strané neupravené TUV, ziistivd poZadavek (podle kvality vody) na likvidaci inkrustace, kterd je sniZovand ni28i teplotou privadéné otopné vody. Nékdy je proto okruh ohtivané TUV veden do trubek a ne do plasté ohfivaée. Vedle toho je pritok TUV trubkami provdén i proto, Ze provozni tlak studené vody z vodovodniho fadu je pod vy8sim pietlakem neZ okruh otopné vody (trubky maji vy&8i provozni pfetlak nez plasté ohtivate). Priitokové ohtivate typu trubka vtrubce (na obr. 4.9A) jsou nejastdji stojaté podobné jako pritokové obtivate spirdlové (podle obr. 4.9B), u nich’ spirdlovy tvar vyméniku dava vyznamné vy88i mémy vykon. Pro ohfev TUV jsou udivané éasto deskové vyméniky (podle obr. 4.9C). Pokud se na vyménikové teplosménné plose z n8jakého divodu nezajisti teplotni spd 45 °C, iadi se ohtivaée sériové za sebou pro dvoustupiiovy ohfev. 4.43, Zména pritoku TUV v ohfivati (obr. 4.10, 4.11) Tim, 4e TUV se ohiiva v pritokovém ohiivati odbérem TUV pfi vét8i rychlosti proudéni neZ v zasobnikovém ohiivati, je vykon teplosménné plochy vét8i a ohfev je tedy rychlej8i. Rozdil mezi ohfevem zasobnikovjm a pritokovym je nejlépe patmy ze Zjednodusengho tlakového vyjédfeni pritoku u gravitatntho vodovodu podle obr. 4.10 a 4.11. Zjednodusené pro piedstavu je rozlozeni taku ve vodovodnim potrubi konstantniho priméru, kterjm od vodojemu protéka studend do ohiivaée s tlakovou ztrétou Zo a z ohfivate pak tepld voda do vytoku s tlakovou ziritou Zy. Hydrostaticky tlak py v misté vjtoku ma hodnotu: pusH.g.py (Pa) Veskery hydrostaticky tlak se pti pritoku spotfebuje na tlakové ztraty pti proudéni vody od vodojemu do vitoku, které jsou souétem ztrit: ~ Pe —¥ potrubi studené vody - Pe v potrubi teplé vody = pzo—v pritoku ohfivaéem - Pay—ve vytokové armatute - Poo ~ dynamické ztrity ve vytoku. 2 Dynamickd ztrdta poo = te je dana rychlosti (v;) ve vytoku. Zjednodusme tak, Ze rychlost vytokova je shodna i s rychlosti proudéni v potrubi. Modelujme pro porovnéni dva stavy pii malém pritoku (stav A) a pti velkém pritoku (stav B). Zjednodusme tlakovy pribéh pro: 4) —_Zésobnikovy ohtev (obr. 4.10) Na tlakovém diagramu podle obr. 4.10 je naznateno, 2e dynamické ztréta poo v zisobniku, vyjadfujici pritok z4sobnikem, je vzhledem k prifezu zésobniku nulova. Pii zasobnikovém ohfevu se voda ohtiva ptirozenou konvekci. Proudéni vody zpisobené odbérem TUV nema na prostup tepla u teplosménné otopné viozky 2édny vliv, nebot i pti nejvétSim odbéru je rychlost proudéni v zésobniku blizké nule. Na tlakovém diagramu je v zésobniku vyznatena poo = 63Obr. 4.10 Schéma rozlozent tlaku u gravitatniho vodovodu se zésobnikovym ohtivagem ‘A Minimélnt pritok TUV B ZvjSeny pritok TUV Dispozieni ptetiak: Pu —hydrostaticky tlak Tlakové ztréta: Poo dynamické, pry—mistni u vjtoku, Pe, Pe2-v potrubt, Pro =0— v ohiivadi @ ® br. 4.11 Schéma rozlozeni taku u gravitatniho vodovodu s pritokovym ohtivagem ‘A Minimaini pritok TUV B ZvySeny pritok TUV Dispozitni ptetlak: i — hydrostaticky tlak ‘Tlakova ztréta: Poo = dynamické, pry mistat u vstoku, prs, Pe2—V potrub, Pro— v obivadi 705) Pristokovy oh¥ev (obr. 4.11) U pnitokového ohievu je voda ohfivana pouze pri odbéru TUV. Pri malém odbéru vody je podle diagramu na obr. 4.11A priitok maly — zjednodugené, na tlakovém diagramu je dynamické ztréta poo mala. Pri malé rychlosti je nizky souéinitel pfestupu tepla na strané teplé uditkové vody a tim je nizky i soudinitel prostupu tepla a nésledné vykon vyménikové plochy. Pti velkém odbéru se zvySuje rychlost proudéni podél teplosménné plochy a vykon vyménikové plochy se zvySuje. VétSinou vSak nérist vétSiho vykonu neni pHimo umémy pritoku a je zéroveit limitovan. Pritom Ize jen velmi obti2né regulovat vykon otopné vody, a Ji pritokem nebo teplotou otopné vody. 4.4.4 Zpisoby pritokového oh¥evu TUV Pfi pritokovém ohfevu se musi uvazovat stim, Ze odbér tepla vTUV je nerovnomémy a vykon ohiivate se vét8inou nedokaze této zméné ptizpisobit. Pii pritokovém ohfevu se vyskytne nékolik feSeni nejéastéji se zdsobni nebo vyrovndvaci 4) Prittokovy ohFev bez zisobni nebo vyrovndvaci nddoby Pfi relativné malé nerovnom&mosti odbéru TUV nebo pti malém podtu odbéri, bez ‘2vySenych narokii na malou zménu teploty TUV, Ize navrhnout pritokovy ohfev bez nadoby. Takové feSeni se vyskytne napf. u plynového pritokového obiivaée vbyté. Vykon pritokového ohtivate se stanovuje nejéastéji na jeden vjtok. Bé2ny vytok nad dfezem nebo umyvadlem dava pritogné mnodstvi qi = 0,17 Vs. Z toho vétSinou pHi rovnomémém michéni studené vody 0 teploté 10 °C steplou vodou o teploté 55 °C vychézi spotieba teplé vody poloviéni, tj. qv = 0,085 Vs, podle CSN 060320 dokonce 0,08 az 0,06 V/s. Pii ohiivini tohoto prittoku vody z teploty ts = 10 °C na teplotu t = 55 °C bude podle vztahu (4.5) nutny vykon ohiivage: Qy = 0,085 . 3 600 . 1,163 (55-10) = 16 014 W= 16 kW Bééné je tedy vykon 16 kW pro bytovy pritokovy ohiivaé skuteéné v tomto vkonu vyrébén a je dostate’ny pro vytok s nejvy88i vydatnosti vody q = 0,17 V/s pti rovnoméré sméovaci teploté z vytoku: t= 10+ S-n5 °C (prot, = 10 °C) Pro vytok s vydatnosti TUV q = 0,085 I/s bude vystupni voda mit teplotu t = 55°C. Pii ptipadném provozu dvou vytoki s pritokem TUV q = 0,17 Vs bude z pritokového ohfivade 0 vykonu Qy = 16 kW vystupovat voda o teploté: = —16000_ + 10= 325°C 017.360.1163 Cheeme-li dosdhnout této teploty na vytoku, je nutné, aby odbérovy pritok vody byl na kazdém vytoku 0,085 V/s. Trvdme-li vSak na jmenovitém pritoku vody na kaZdém vytoku q = 0,17 Vs, pak bude nutné smichat roynomémé studenou vodu o teploté t, = 10 °C s teplou vodou t, = 32,5 °C az vytoku. nam bude vytékat voda o teploté: ty = 225210, 19=21,25°C 71Pro vyi8i komfort teploty TUV se navthuje pritokovy ohfivaé s vy3sim vykonem, napi. 24 kW. Pri vykonu ohiivage 24 kW bude, pti vystupni teploté 55 °C, vydatnost vytoku: qu = = 28000 = 0,127 us 3600.1,163.45 Pritokovy obiivaé bez vyrovnivaci nédoby se poudiva v ptipad®, nenf-li pritok piilis rozdilny. Nejéastiji je u pritokovich ohfivaéa s konstantnim vykonem provedena regulace: - na konstantni teplotu, tj. na konstantni hodnotu prittoku ohtivatem bez ohledu na proménny pogadovany pritok nebo = na proménny priitok podle poZadavku odbératele s proménnou vystupni teplotou. 4) Prittokovy ohfev s vyrovndvaci nédobou (obr. 4.12 A,B,C) Pfi pritoku TUV je vjkon ohtivate navrien na maximélni pritok vody (qx) 8 byva dopinén vyrovnavaci nédobou, s malym obsahem. Poudijme piiklad pribéhu odbéru TUV podle obr. 4.1 a stanovme podle vztahu (4.5) vykon obfivade z maximélnfho pritoku (Gymux = 3,19 Us): Qomex = 3,19 . 3,600 . 1,163 (55 - 10) = 601 kW ‘Nejmensi vykon, ktery je pottebny pro nejmen&i pritok vody (qymin = 0,08 V/s): Qomin = 0,08 . 3,600 . 1,163 (55-10) = 15 kW Rozdil mezi obéma vykony vykrjvé vyrovnivaci nédré s tim, Ze jeji objem bude nabijen Zohtivaée pfi konstantnim dopravnim mnodstvi obéhového Serpadla qumx = 3,19 Us a v¥konem vyméniku Qnmex = 601 kW. Volme pro tento pfipad uzZitny obsah nédrée 50 1. Pri plném odbéru bude voda otivana pfimo pro odbér a teoreticky bude nulovy pritok vnédréi podle obr. 411A. Nabjjeni nddrae zajiStuje hom teplomér (T). Pi dokonéeni nabijeni vyrovndvaci nédrze pak je spodnim teplomérem vypnuto verpadlo. Doba nabijeni z teploty 10 °C na teplotu 55 °C: 501 = 15, 3191/3 ied P¥i nejmensim odbéru qnin = 0,08 V/s, podle obr. 4.11B, se bude navic z vyrovnavaci nddrze s vodou 0 teploté 55 °C odebirat voda v Case: 50 = 25 sec = 10,4 TH Jpg 7 025 see = 10.4 min Pii optimalnim odbéru podle obr. 1 (dope = 1,21 V/s) se bude plnit nédrz, podle obr. 4.11C, pti vykonu 601 KW po dobu: 30, 319-121 a vyprizdni se po naplnéni v dobé = 25,2 sec 72Jak je patmé, objem nédrée uréuje ptimo imémé cyklov: éerpadla na pritoku ohiivatem. A an S rin Obr. 4.12 Schéma zapojeni pritokového ohivaée A,B, Cs vyrovndvaci nédobou (VN) ‘A Maximain{ odbér s pinjm pritokem TUV ohfivagem B Minimdlni odbér TUV z vyrovndvact nédoby bez provozu ohtivate C Optimani odbér gepti provozu ohtivace K —kotel, V- pritokovy ohfivaé, VN - vyrovnavaci néidoba nas ~ maximalni pritok vody, Qn — optimalni pritok vody, Guin ~ inimalni protok vody D se zésobni nadobu (N) Nabijeni z4sobni nadoby (N) pfi soutasném maximalnim odbéru TUV (qs) v odbérové Spiéce K—kotel, V- pritokovy ohtivat, N ~ zisobni nidoba ¢) _ Prittokovy ohev se zésobni nddobou (obr. 4.12D) PHi pteruovaném provozu pro ohfev TUV, napf. pfi sttidani kotle pro vytépéni sohievem TUV, vyvstiva podadavek zajistit zasobu TUV pro Spitkovy odbér. RovnéZ 73v pipad&, Ze mdme k dispozici_nid8i vykon, nez jaky je nutny pro Spitkovy odbér TUV, se voli zasobni objem vody. Volme, napt. podle ptedchoziho piikladu, pro jmenovity niz8i vykon Q= 400 kW a max. pritok TUV qynax = 3,19 V/s, (podle obr. 4.1), zasobni objem nédrze 1 400 1. Hi vykonu 400 kW se voda ohteje na 55 °C pfi pritoku: 400 = = 2,12 Is. 3,6.1163.45 q Tepla uzitkova voda, pfi max. pritoku (3,19 I/s), bude odebrina ze zasobni nadrze za dobu: Doba vyprazdiiovéni zasobni nédoby (s ohfdtou vodou) pfi nejvyS8im odbéru (pritoku 3,19 Vs) a sougasném dobijeni vykonem 400 kW je: r= — 1400 _ <1 308 see = 21,8 min 319-212 Spitka odbéru vody s pritokem 3,19 Vs (podle obr. 4.1) mie trvat u zésobni nédrze s obsahem 1 400 | nejdéle cca 22 minut. Priitokovy ohiev se zésobni nddobou je systém, ktery je nejéastéji udivan u vét8ich zdrojt sextrémnim krétkodobym Spitkovym odbérem nebo se znaénymi kritkodobymi vykyvy v odbéru. 45 Zdroje pro pfipravu TUV Pi feSent ptipravy TUV se velmi éasto vyudiva spojent vytépéni a pifpravy TUV do spoleéného zdroje. Takové fedeni se zatalo pouzivat zejména diky automatickému provozu kotli a moZnosti vyuzivat regulace s vysokjm stupném programovatelnosti provozu a teploty otopné vody. Hlavni vyhodou spoleéného zdroje pro vytipéni a piiprava TUV je moinost snizeni piipojného vykonu zdroje tim, Ze se neuvazuje souctové Spitka odbéru tepla (pro vytdpéni a ohfev TUV), ale mize se zapoditat vidy moznost.akumulace tepla vbudové a tim i kratkodobé snizeni vykonu pro vytapéni. Ne vdy je tato modnost projektantem vyuzivand a nebo se éasto voli pauSAlni doporuéeni z CSN 06 0310, 45.1. Specifické poZadavky na topny zdroj pi kombina Poiadavky na re#im a teplotu pro dodani tepla na ptipravu TUV a na vytépéni jsou ‘vBak rozdilné a Ize je odvodit z jednoduchého popisu: ‘Yytapéni = je provozovano trvale béhem topného obdobi, mimo topné obdobi je zdroj mimo provoz 7h= teplota otopné vody b&hem topné sezény je proménnd a je/nebo mize byt pod teplotou pozadovanou pro pripravu TUV - v§kon kotle pro vytipéni m4 v pribghu topné sezény proménnou hodnotu podle regulaénich schopnosti horéku v rozsahu 100 % az 20 % jmenovitého vykonu Priprava TUV ~ je provozovana celorotné s pferuSovanjm poZadavkem na odbér tepla - pi zjednoduseném hodnoceni (podle zpisobu ptipravy TUV) se vyuzivé konstantniho vykonu kotle = teplota pfivodni otopné vody na ohfev TUV musi byt alespoii o 5 °C vyS8i ned je teplota TUV - teplota zpétné vody do kotle miize mit u pritokového ohievu trvale nizkou hodnotu Rozdily mezi odlignymi poZadavky na topny zdroj od vytépéni a od ptipravy TUV jsou patmé z vySe uvedeného popisu. Rozhodnuti o spoletném vyuzivini nebo oddéleni topného 2droje vidy zavisi na konkrétnich podminkéch, volb§ typu kotli, volbé formy ptipravy TUV, navrZeném systému vytapéni apod.. Z celé mozné fady variant je pro vybér treba hodnotit konkrétni systém pouziti z hlediska ekonomického (potizovaci, provozni naklady), ekologického (produkce skodlivin ve spalinach), hygienického (Legionella), dale pak Zhledisek energetickych spor a zhlediska koneéného komfortu pti odbéru TUV. Je tim ‘minéno zohlednéni vSech legislativnich pozadavkii, které takovému navrhu pfispivaji a museji byt dodrzeny. V dalgim popisu jsou jen velmi zjednodusené uvedeny nékteré principy ovlivitujiei navrh zdroje pro PTUV a vytépéni, demonstrované pouze pti poudivani plynovych kotld. 4.5.2 Rozdéleni kombinovanych plynovych zdroja PH kombinaci vytépéni a PTUV zjednoduSené rozeznavame tyto principiéini kombinace pii zapojeni: Oddélené zdroje — kdy je kotel zvlés pro PTUV a pro vytapéni, s mo%njm paralelnim Propojenim Zapojeni paralelni — kdy ptiprava TUV je paralelné spojena s vytipénim z topného zdroje. Toto zapojeni miize byt provozovano s rezimem: - soubé2nym, kdy kotle k vytépni mohou byt provozovany soutasné bud’ na souttovy vgkon nebo redukovany vykon (nejéastéji u vytépénf) - altemativnim, kdy kotel je provozovan bud’ pro vytapéni nebo pro PTUV s tim, 2e PTUV mé prioritu Zapojeni sériové — kdy je ohfev TUV, vétSinou v zésobniku, pfedfazen, pomoci trojcestného ventilu, pfed vytapénim a ast ochlazované vody z ohfevu TUV je vedena do vytapéni nebo je trojcestnjm ventilem zatizen provoz alternativni. U plynovych zdroja se toto zapojeni nepouzivi, 453. Spoletny kotel pro vytipéni a pfipravu TUV (obr. 4.13A) U malych kotli je vytapéni a ohfev TUV paralelné napojeno na plynovy kotel tak, 2¢ vgstupni otopnd voda z kotle slouzi jak pro vytépSni, tak pro PTUV. U star8i koncepce byl provoz soutasny a tim i vykon bud’ zcela nebo Easteéné soudtovy. Dnes je nejéast8ji provoz altemativni, tj. bud pro vytépéni nebo PTUV, pfiem? ohfev TUV mé prioritu, 75Velmi tasty vykonovg rozdil mezi pottebami pro vytépéni a pro piipravu TUV (napt. pro PTUV 20 kW a pro vytépéni 2 az 10 kW), pfi pritokovém ohfevu TUV, zivist na regulaénich schopnostech kotle. U kotli satmosférickjm hofékem je vét8inou plynula regulace v mezich 50 a2 100 % vykonu. K tomu, aby byl eliminovan nepfiznivy pferusovany chod kotle pHi redimu vytépéni pod 50 % vykonu, je vétSinou pro ohfev TUV zvolen zasobnik, jeho2 velikost odpovida vykonu, odbérové Spiéce a ndsledné i dobé ohfevu. Vysoké provozni néroky na ptizpisobivost kombinovanych Kotla (pro vytépéni a PTUV) Eladou néroky na regulaci, zejména maji-li byt dodrZeny emisni limity za viech provoznich podminek. 4.5.4 P¥iprava TUV z odddleného kotle (obr. 4.13B) Vghodou samostatného kotle na pipravu TUV je jednoduché regulace jeho provozu. Kotel je pfesné dimenzovn na vikon, ktery projektant stanovil pro ohfev TUV a v tomto resimu pracuje s Setnosti pferuSovani a délkou provozni doby podle velikosti zésobnikového objemu. br. 4.13 A Spoleény kotel pro vytépént a pripravu TUV B Priprava TUV z oddéleného kotle K —kotel, V ~ ohfivaé TUV, R+S — kombinovany rozdélovaé a sbérat 4.55 Spoletnd pHiprava TUV a vytépéni u kaskédového zapojeni kotli Pro snadn§j&i regulaci vykonu zdroje v pribghu topného obdobi se voli vétsi poset Kotlovych jednotek s nizSimi regulatnimi schopnostmi ménit vykon v kaskadovém zapojeni. ‘Zapojeni vice kotli na vytvofeni proménného vykonu je vyhodné i pro tzv. letni provoz, kdy je zdroj vyuZivan pouze pro piipravu TUV. Jak bylo vy8e uvedeno, pti navrhu vykonu jediné kotlové jednotky se Casto vychézi ze souttu vykonu pro pHipravu TUV a pro vytépéni a pak jediny Kotel je pro letni provoz piedimenzovén a pracuje vpierusovaném provozu, kterym je snizena nejen icinnost, 78ale i ekologignost provozu. Ztoho diivodu je poudivini nékolika kotlovych jednotek s rozdélenym celkovym vykonem na malé samostatné vykony vyhodnéjsi a béné pouzivané. @) —Zapojeni ohtivaée TUV na vytépéci soustavu (obr. 4.14) Zapojenf ohtivate vody, podle obr. 4.14, soubézné s vétvemi na vytapéni byva dnes nejéastéjSim feSenim, VyZaduje to pouziti narotné regulace, jak ve zdroji, tak u systému rozvodu. Ptimé regulace vykonu kotlii nedovoluje sniZeni vystupni teploty z kotle pod teplotu nutnou pro obifivani TU (napt. 65 °C), i kdy2 teplota ve vytapéct soustave je po vétSinu roku pozadovana na hodnoté niz&i (nape. 50 °C). Prima regulace teploty otopné vody pro vytépéni tak, jak je pozadovand otopnou soustavou, sniduje néroky na hydraulické vyrovndvani trubnich rozvodi tistfedniho vytépéni. Proto pii dodavce vody s vy38i teplotou je nutné po vétSinu roku regulovat a hydraulicky vyvagovat nékterymi zbé%né zndmych regulatnich systémi. tT R+8] | K1 || K2|] K3 || K4 PARE SSS br. 4.14 Spoletnd ptiprava TUV s vytépénim, se zapojenim ohtivace na vytépéci soustava K ~kotel, V ~ ohtivaé TUV, R+S — kombinovany rozdélovaé a sbéraé 4) Odd8lené zapojent ohtivate TUV od vytdpént (obr. 4.15) Oddélené zapojeni ohitivate TUV od rozvodi pro vytépéni je zapojeni, které je u nas znimeé jiz Fadu let. Poéet kotlovych jednotek je fegen jednoduchym navrhem i podle celorotniho pribéhu vykonu se snahou snizit piipojny vykon kratkodobym vyuditim kotle (Kotla) urgeného jak pro vytipéni, tak pro ptipravu TUV. Jinak je topnd centrala podle obr. 4.15 sestavena z kotle uréeného pro pribézny ohfev PTUV — kotel K1, ktery je solenoidovjm ventilem oddélen od kotle K2, ktery je uréen pro sttidavy provoz bud’ PTUV nebo vytépéni. Od kotlii K3 a K4, Které jsou uréeny pouze pro vytépéni, jsou kotle K1 a K2 oddéleny rovnée solenoidovym ventilem. Trvale oddéleny kotel K1 pro vytépéni mize byt dopinén otevienim solenoidového ventilu s kotlem K2, kterf je jinak pouzity pro Spigkovy vykon na vytipéni. V rezimu provozu A Spitkovy vykon pro pripravu TUV prioritu a kotel K2 je viak jen doasné pouzivan pro ohfev TUV v piipad® spiékového odbéru TUV. 77Piima regulace vykonu pro vytépéni je pti stélém, konstantnim pritoku vody pies viechny kotle, tedy i ptes kotle bez provozu hoféku (kotle chladné) a pritok vody se zménou vykonu tak neméni, Konstantni pritok vody pies vsechny kotle ithem celého roku nevyZaduje umist°ovat do okruhu kaZdého kotle obshové éerpadlo, Rovnés hydraulicka spojka je pHi tomto zapojeni zbytetnd. Tento systém kombinace pHipravy TUV s vytapénim je u nds desitky let znam a jeho vyhody se zvySuji, zejména pouditi kondenzatni techniky pfi spalovani, Obr. 4.15 Spoleény zdroj pro piipravu TUV a vytipéni v oddéleném ptipojeni obfivate TUV od vytépéni ‘A Pliklad obfevu TUV z celorogniho kotle K1 (ni28i vykon) B Ptiklad ohfevu z kotle K1 a K2 (pro PTUV nebo vytapén') K~kotel, V ~ ohtivat TUV, R+S — kombinovany rozdélovat a sbéradé 7846 — P¥iprava TUV ze solérniho zdroje PHiprava TUV solami energif se u nds pouziva vice jak dvé desetileti. Ohifev je feSen zésobnikovym zpisobem, z vodnich solémich kolektori, vétSinou umisténych na stfese, s doplitujicim standardnim zdrojem (bivalentni zpisob ohievu TUV). Soldmnf kolektory jsou pfi tomto zpisobu feSeni vyu2iviny pouze pro ptipravu TUV. Od prvnich realizaci solémi pifpravy TUV se vyvojem systému postupné zdokonalovalo: = jimani soldrniho tepla stale wéinngjsimi kolektory a - ‘armaturni vybaveni a parametry Serpadel a = zejména regulaéni zafizeni pro tizeni vazby mezi jimanim, uklédanim a odbérem tepla. Obr. 4.16 Schéma zAsobnikové ptipravy TUV s vyutitim solémich kolektord pouze pro pipravu TUV ‘TZ. teplovodni zasobnik, K — plynov kotel, OS — otopné soustava, S— _ptivod studen¢ vody, T — wstup TUV, | - obehové erpadlo otopné soustavy, 2 - wiménik ohfevu TUV z plynového kotle, 3 — pojistny ventil, 4— odvzdusnéni soldrniho okruhu, 5 — plas soldrntho kolektoru, 6 ~ vjménik ohtevu TUV ze solémniho okruhu, 7 - obghové éerpadio solémiho okruhu, 8 ~ manometr solérntho “okruhu, 9 — expanzn{ nédoba, 10 — regulator solémmiho okruhu, 11 - obehové éerpadlo soustavy ohevu TUV z kotle 734.6.1 Zésobnikova priprava TUV s vyuditim solarni energie pouze pro pHipravu TUV (obr. 4.16) Zpisob nejastéjSiho vyuzivini solami energie pouze pro. ptipravu TUV zésobnikovjm zpisobem je naznaéen na obr. 4.16, Teplé uzitkova voda je ptipravovina v zésobniku TUV, oznageném TZ, s objemem odpovidajicim jedenapildennimu az dvoudennimu odbéru TUV. Ze solémiho kolektoru KO je ohiev TUV v zésobniku zajistovan vyménikem 6, umisténjm ve spodni Asti zésobniku, u piivodu studené vody. V mimoprovozni dobé solérntho okruhu je meni objem v hori &ésti zasobniku dohiivan nebo ohfivan otopnou vodou z kotle K ve vyméniku 2. Kotel nejéast@ji zajiStuje ohfev nebo dohiev sepnutim Cidla poklesu teploty TUV, v hort &asti zésobniku TV, pod piipustnou mez. Standardni kotel pti alternativnim rezimu provozu (vytépéni nebo ohfev ‘TUV) se piepind v topné sezdné z reZimu vytépéni na rezim ohfevu/dohfevu TUV s tim, 2e ohfev TUV ma pied vytépénim prioritu. V systému rozvodu otopné vody od kotle to znamend piepnuti obghového terpadla 1 na obghové éerpadlo 11. Pro celoroéni pouzivani solamich kolektori je voda v solémim okruhu koncentrovana s nemrznouei smési : V letnich mésicich, s vyznamnou intenzitou solémiho zéteni, se u malého odbéru TUV vyuzivé teplo dodavané solémimi kolektory nedostateéné. Je to tim, Ze teplota vody Vteplovodnim zésobniku je limitovand a pfestupova schopnost solémiho vyméniku, pHi malém teplotnim rozdilu mezi teplotou TUV v zasobniku a teplotou vody v solérim okruhu, je nizké, Provoz solérniho okruhu je zavisly tedy na teploté TU v okoli solémntho véméniku 6 a ta je zivislé na rezimu odbéru TUV, tedy pfitoku studené vody ke dnu zésobniku. Z toho divodu je rozumné, aby byl sokérnf vyménik 6 co nejvice u dna zésobniku, byl nizky objem ohiivané vody vjménikem a teplovodni zasobnik TZ byl co nejvy3i. Uéinnost piipravy TUV zavisi tedy nejen na volbé typu a plose kolektori, ale podle reZimu odbéru TUV i na velikosti a tvaru vyméniku zdsobniku, vykonu vyméniku 6 a nésledné i vymeniku 2 s vazbou na vykon standardniho kotle. 4.7 Parametry spotteby TUV podle CSN 06 0320 Pro vypotet spotieby TUV a spotieby tepla na ohfev TUV je mozné poutit tdaje v tabulkéch 4.3 a% 4.6 a rovnéz viz vySe tidaje v tabulce 4.2 Soudinitel sougasnosti pro bytové domy. Tabulka 4.3 uvadi pritoky, ptitoky a tepelny vykon pro pritokové baterie nad zatizovacimi piedméty. Tabulka 4.4 uvadi objem, dobu a teplo davky teplé vody pro rizné zafizovact piedméty. Tabulka 4.5 stanovuje spotfebu TUV na mémou jednotku (napf. osobu) pro budovy rizného tigelu. Tabulka 4.6 stanovuje potiebu TUV u jednotlivych zatizovacich ptedmétd pro jednu osobu a den v bytovém objektu. 80Tabulka 4.3 - Charakteristiky v/toki Baterie spreha | vana Teplota na vytoku 35-80"| 40 40 Pritok vody 0 teploté u, | dm’. 0,06 0,08 | 0,095 | 0,20 aa vjtokea m o21_| 030 | 034 | 0,70 Pritok TUV $5°C 0,04 [0.08 | 0065 | 0,13 éo vftokn a4 | 030 | 023 Tepelay_vjkon pritoku TOV] ‘Objem divky Vz | Teplo vdives E [dm | Wh imyti rukou 2_ | 002 0,10 yt ta 10_| 0010 0,52) Spreta-U, =0,23 mh" 25 0,025 1,32 ‘Vana 40 | 0.040 2.10 (Gétka vany_ 1600 mmm) 80 | 0,080 420 | yet méaobi pouze videjjidel | t,=S5azg0° | 1 | 0.001 005 Fee) na jedno 2__| 0,002 0.10 ‘Myti podlaby + aklid 030 mht 1,=55°C 20 | 0.020 1.05 na 100 m? ? Objem teplé vody o teplott- 40°C piipraveny smigenim se studenou vodou je 1,5 nasobny. Tabulka 4.6 - Potreba TUV pro 1 osobu a den v bytovém objektu Baterie Parametr Znaéka| Jednotkalumyvadlo| diez | spreha | -vana Potet davek ne - 3 Ca 03 Objem davek Ve mv 003 | 0,002 | 0,025 | 0025 Teplo v davkach Ey kWh 1s ot [3 L4 ‘Souéet objemu davek Vip m 0,082 Souéet teplavdivkich | Ex | kWh 43 8Tabulka 4.5 — Bilance potteby TUV a tepla Drab objektu Méma | invest ‘Spoteba Vay [Teplo E | ‘Soutiniet jednotka per" [kWaper" soutasnosti_s ‘onjvini 403505.= 10 Stavby pro by. 1 osobe valent oor | 43 38 100008.=02 sta vie abel 5 |Stavby pro dogasné ubytovani| icemity 1 esoba prety} 006 25 interne = 10 obodimy Yosoba | umivint srobodina = 0.6 totely 1 osoba vay] ot 35 | tox do Soigesk = 10 pies 50 ek 0. mm 7 100m? aktid 0,02 ‘aklid = 1,0 Skoty ak unit 002 0.8 | podte wbaveni 02-10 100 m? skid : 0.02 OB jaklid = 1,0 Poliiniky Letenj| umjvinivé.peronilu| 0.02 07 1 Nemocnice 1k nin 07 nyt = 10 ako | umpvin'+ sprcha 18 | myi+ tsrcha 10 Llizko | umyvani vé. personaly 025 + 10 " kompiexni finnast = 1,0 Domovy dichodci | 1 1itko | umjvinivé. personitu| 02 7 | tompiesaiginnost = 1.0 Oniravorny take umjvani vé.pesondlu| 01 | 3.5 | somplesn’ anos = 1.0 Kajnecke day 1 dite | umjvin vé.penonite | 0,25 5] tomplexn’ inmost = 1.0 Jesle,d&uké domowy | 1 dit | umjvini ve. personitu) 0.07 2.5 | tomplemn Ginost = 1,0 100m? sklid 0,02 08 Jiklid = 12-15 sine ene Tesobe | 2espreta vane | a6 65 10 kia 02 os | aia = 12 stent a mytiabdobi bez myehy nidobi = 1.0 jcovidej_ 1 dio _| my jidetino nédobi | 001 - 20°c| 0.1 | smyekounigobi = 05 bee myéky niobi = 1.0 ral sonimentjdell_1jido | mytt vamého oars - sotc| 0.15 |» myékou nidoti = 0.7 iprvaa ve 2 restauraéni provoz Jjideiniho nadobi__| 0,002 - 80°C} 0,2 s_mytkow_nédobi_= 0.8 100m? skis ot kid = 10 ink arizenipodniks | tes/em | umyadia oo | os 10 a sportovnichzafizent s/s chy 004 la 10 100m? sid oon | os ied = 10 [Soutinitel prodlouteni doby divky py : Zisty provoz 1; Spinavy provoz 1,5; znaéné Spinavy provoz 2. [? Pod pojmem komplexni Ginnost se rozumi umyvani osob, umyvani nadobi a tklid. 82