See discussions, stats, and author profiles for this publication at: https://www.researchgate.

net/publication/354631591

POHLED DO SVATÉ TVÁŘE

Article · September 2021

CITATIONS READS
0 96

3 authors, including:

Cicero Moraes
Arc-Team
148 PUBLICATIONS   191 CITATIONS   

SEE PROFILE

Some of the authors of this publication are also working on these related projects:

General Protocol for Face Scanning applied to Orthognathic Surgery and Rhinoplasty Virtual Planning - Comparison between Tools View project

Low cost human face prosthesis with the aid of 3D printing and photogrammetry View project

All content following this page was uploaded by Cicero Moraes on 16 September 2021.

The user has requested enhancement of the downloaded file.

O B J E V U J T E   |  ČESKÁ MOZAIKA

POHLED
DO SVATÉ
TVÁŘE
K N Ě Ž NA LU DM I L A , J E J Í Ž 1 10 0. V Ý RO ČÍ
Ú M R T Í S I P Ř I P O M Í N Á M E P R ÁV Ě L E T O S
V   Z Á Ř Í , B Y L A S VAT O Ř E Č E N A P O V Í C E
N E Ž DVO U S T E C H L E T E C H . A D N E S , P O
DA L Š Í C H D E V Í T I S T E C H L E T E C H ,
MŮŽEM E SV ĚTICI POHLÉDNOU T PŘ Í MO
D O O Č Í D Í K Y U N I K ÁT N Í D I G I TÁ L N Í
R E KO N S T RU KC I J E J Í T VÁ Ř E .

Pozlacená stříbrná herma (nahoře) pochází z pokladu benedik-

tinek z kláštera sv. Jiří. Byla vytvořena ve 14. století a sloužila
původně jako pouzdro na lebku. Rekonstrukce obličeje svaté
Ludmily (vpravo), jak ji vytvořil 3D specialista Cícero Moraes.

NEJSTARŠÍ
INFORMACE
K   P O S TAV Ě
S VAT É L U D M I LY
A K UDÁLOSTEM,
JEŽ S NÍ
SOUVISEJÍ,
NALÉZÁME
V KRISTIÁNOVĚ
LEGENDĚ.
N A P SA L I : JIŘÍ ŠINDELÁŘ A MARTIN FROUZ
FOTOGRAFIE A GRAFIKA:
MARTIN FROUZ A JIŘÍ ŠINDELÁŘ
3D REKONSTRUKCE OBLIČEJE: CÍCERO MORAES
K
NĚŽNA LUDMILA zemřela
násilnou smrtí, byla zavraž­
děna v Tetíně uprostřed noci
z 15. na 16. září roku 921 (viz.
minulé číslo NG). Byla man­
želkou prvního historicky doloženého
přemyslovského knížete Bořivoje I.,
první českou kněžnou a  babičkou
knížete Václava, pozdějšího českého
patrona a světce.
Václav po svém nástupu na trůn
někdy po roce 921, nejpozději však roku
925, dal převézt Ludmiliny ostatky
z Tetína na Pražský hrad do prostor
kostela svatého Jiří. Údajně k tomu
došlo 10. listopadu 924 za účasti svě­
tícího biskupa Michala a tímto aktem
byla oficiálně započata Ludmilina
cesta ke svatořečení.
O  její hrob se později staraly
zejména jeptišky a abatyše Jiřského
kláštera, z nichž mnohé pocházely
34   N A T I O N A L G E O G R A P H I C
Kostel sv. Jiří na Pražském
hradě je místem, kde jsou
uloženy ostatky svaté
Ludmily.
INZERCE
z  přemyslovského rodu, byly to
tedy Ludmiliny příbuzné. Je velmi
zajímavé, že se ani při pozdějších
úpravách kostela sv. Jiří, ani při novo­
dobém archeologickém výzkumu
nepodařilo jednoznačně identifiko­
vat místo původního uložení kněžni­
ných ostatků.
Nejstarší informace k postavě svaté
Ludmily a k událostem, jež s ní souvi­
sejí, nalézáme v Kristiánově legendě.
Podle ní v  době přenesení ostatků
světice na Pražský hrad kostel ještě
nebyl vysvěcený, a pravděpodobně
ani dostavěný. Během jeho přestavby
knížetem Boleslavem II. byly kněžniny
ostatky přeneseny podruhé, tentokrát
do podvěžní kaple. Zde zůstaly ucho­
vány až do další přestavby kostela po
požáru Pražského hradu v roce 1142.
Z  přelomu 13.  a  14.  století exis­
tují zprávy o tom, že ostatky světice

Ukázka výroby digitálního
modelu Ludmiliny lebky
v grafickém programu
podle fotografií relikvie.
(dole). Lebka světice byla
snímána ve staré sakristii
katedrály sv. Víta na
Pražském hradě (vpravo).
36   N A T I O N A L G E O G R A P H I C
byly uloženy v nádherné schráně za
hlavním oltářem baziliky sv. Jiří. Za
abatyše Anežky, sestry krále Přemy­
sla Otakara I., byla v bazilice sv. Jiří
vybudována nová kaple sv. Ludmily
a  ostatky světice byly přeneseny
znovu. Dnes najdeme hrob Ludmily
právě v této kapli, umístěné jižně od
hlavního oltáře svatojiřské baziliky,
v hrobové jámě pod bohatě sochař­
sky zdobenou tumbou, datovanou do
poloviny 14. století.
Je zřejmé, že již od samého počátku
byla každému přesunu tělesných
ostatků kněžny Ludmily věnována
velká pozornost. Měla by tak být his­
toricky zaručena jejich autenticita,
podobně jako u ostatků Ludmilina
vnuka svatého Václava. Díky těmto
zprávám můžeme také s jistotou kon­
statovat, že jde o největší počet dolo­
žených manipulací s ostatky českého
panovníka.
Ema­
PA L E OA N T R O P O L O G A   L É K A Ř
nuel Vlček, jehož pozůstalost je ulo­
žena v depozitáři Antropologického
oddělení Národního muzea, se ve
svých výzkumech ke kněžně Lud­
mile, ale i k mnoha dalším českým
panovníkům, opakovaně vracel.
Poprvé otevřel Ludmilin hrob v roce
1981.
Přestože její lebka má poškozenou
obličejovou část, Emanuel Vlček na ní
dokázal určit specifický přemyslovský
rys – výrazný předkus horní čelisti.
Další antropologické studie kosterních
ostatků ukázaly, že v době úmrtí bylo
Ludmile něco málo přes šedesát let,
byla 168 centimetrů vysoká a poměrně
robustní. Výuka dějepisu ve školách
do té doby předkládala obraz kněžny
jako subtilní křehké stařenky, jak se
však nyní ukázalo, tato představa byla
mylná.
Zdravotní stav kněžny podle ana­
lýz kostry odpovídal jejímu dožitému
věku. Mimořádné ztluštění čelní kosti
by mohlo poukazovat na vyšší těles­
nou váhu, případně na další speci­
fické obtíže – těžké, vracející se bolesti
hlavy, poruchy příjmu potravy, obezita
a kolísání váhy a podobně.
Základními kameny pro rekon­
strukci obličeje kněžny Ludmily
byly vědecké studie Emanuela Vlčka,
výsledky zkoumání jejího zdravot­
ního stavu podle kostry a přesný digi­
tální model ostatků. Digitální model
lebky byl získán kombinací lase­
rového skenování a  vícesnímkové
 fotogrammetrie, a bylo tak pořízeno
téměř pět set snímků.
Díky těmto metodám v posledních
pěti letech vznikly přesné digitální
kopie ostatků přemyslovských knížat
na Pražském hradě, české královny
Judity Durynské, několika světců,
ale třeba i  českých korunovačních
klenotů, Závišova kříže a relikviáře
sv. Maura. Tento způsob dokumen­
tace je v současné době považován za
nejefektivnější, je totiž přesný, rychlý
a také nejbezpečnější. Bývá proto vy­­
užíván při dokumentaci těch nejvzác­
nějších historických artefaktů.
O podobě Ludmiliny tváře byly zís­
kány dílčí informace z dochovaných
znaků na části lebky a také z volných
zubů, které nalezl Emanuel Vlček při
otevření hrobu v bazilice sv. Jiří na
Pražském hradě. Přirozené obroušení
předních zubů nám dnes umožňuje
správné sestavení horní i dolní čelisti.
Obroušení odhaluje již zmíněný před­
kus, který byl velmi výrazným rysem
38   N A T I O N A L G E O G R A P H I C
kněžniny tváře. Toto zajímavé zjiš­
tění dokonce můžeme považovat za
jeden z dědičných znaků nejstarších
Přemyslovců. Velmi výrazný před­
kus horní čelisti měl kromě Ludmily
i její syn Vratislav I. a spolehlivě sledo­
vatelný je rovněž u jejího vnuka Vác­
lava. Stejně zajímavý je také fakt, že se
tento rys objevuje i na kněžnině stře­
dověké stříbrné hermě. Ta sice vznikla
pravděpodobně až ve druhé polovině
14. století, ale pro její vytvoření mohla
dobře posloužit nějaká starší před­
loha, na níž byl Ludmilin charakteri­
stický předkus zaznamenán v podobě
takzvaného ptačího profilu.
ve městě
N A V Z DÁ L E N É M P O Č Í TA Č I
Sinop brazilského státu Mato Grosso
postupně ožívá tvář nejstarší české
světice.
Veškeré podklady byly zaslány do
Brazílie světově uznávanému 3D spe­
cialistovi na rekonstrukce obličeje
podle lebky Cíceru Moraesovi. Díky
jeho práci byla oživena tvář sv. Anto­
nína Paduánského, náčelníka pře­
dincké civilizace Pána ze Sipánu
a českého „upíra“ z Čelákovic. S prací
na českých světcích už má Cícero
zkušenos­­ti  – a  nyní má pod jeho
rukama získat podobu svatá Ludmila.
Je to náročný úkol a forenzní vědci
se musejí potýkat s řadou překážek.
Každý takový projekt, každá rekon­
strukce obličeje je specifická a každá
přináší nová úskalí. V případě svaté
Ludmily bylo zapotřebí znovu sestavit
celou obličejovou část lebky jen z drob­
ných částí. Díky velmi kvalitnímu
digitálnímu modelu ostatků, moder­
ním 3D grafickým programům, vyni­
kajícím antropologickým a lékařským
zprávám z průzkumu kostry světice
však mohlo dílo úspěšně postupovat.
Jednotlivé zachované kousky byly slo­
ženy do správné anatomické polohy,
chybějící části byly citlivě domode­
lovány a Cícero Moraes měl nakonec
k dispozici kompletní lebku kněžny
Ludmily. Při kontrolním porovnání Ludmilin syn Vratislav I.
hotového modelu lebky s  rekon­ na těchto snímcích
představuje ukázku
strukční skicou od Emanuela Vlčka postupu prací při
byla nalezena shoda, a modelace obli­ rekonstrukci obličeje,
čeje tak mohla začít. tak jak byly prováděny
i v případě Ludmiliny
Protože i práce na modelaci tváře tváře.
se provádějí digitálně, může Cícero
Moraes využívat kombinaci dvou
metod forenzní rekonstrukce, takzva­
nou metodu anatomickou a metodu
hloubky měkkých tkání. Metoda
anatomická využívá skutečnosti, že
lebka poskytuje jednoznačné infor­
mace o úponech jednotlivých svalů
a  metoda měkkých tkání zakládá
postup na znalosti tloušťky měkkých
tkání na předem definovaných mar­
kerech, čili na konkrétních a přesně
lokalizovaných bodech na lebce.
Vzhledem k tomu, že se tyto dvě
různé metody nevylučují, kombinuje
Cícero obě, a při rekonstrukci obličeje
díky tomu může využít jejich výhod
a nejlepších aspektů současně. Nej­
prve pečlivě prozkoumá úponová
Z Á Ř Í 2 0 2 1   39

Martin Frouz při focení místa na lebce a podle jejich robust­
hermy pro 3D model. nosti vytvoří základní svalovou hmotu
obličeje. Pomocí forenzního modulu
programu OrtogOnBlender sleduje
profil obličeje pomocí markerů měk­
kých tkání, projektuje podobu nosu,
uší a dalších částí tváře.
Svalovou vrstvu postupně pře­
krývá simulovanou hmotou podkož­
ního tuku a kůže, dokud nedosáhne
hranic značek tloušťky měkkých tkání
a ostatních výstupků, jako jsou nos,
uši nebo rty. Tloušťku podkožního
tuku vybírá pro lebku individuálně
podle výsledků teoretických studií
o vztazích mezi lebkou a tváří člověka.
Zohledňuje například pohlaví, věk
dožití, etnickou příslušnost, geogra­
fický původ či uvolněnost kompaktní
kostní látky, která indikuje obezitu.
Po dokončení této fáze vzniká
základní rekonstrukční model. Fi­
nální úpravu představuje naná­
šení textur, pigmentů, vlasů, obočí
a  dalších detailů. Tato poslední
etapa rekonstrukce je již z  velké
části uměleckým vkladem a vzniká
podle pokynů členů týmu, zodpo­
vědných za antropologický a  his­
torický výzkum. Při volbě oblečení
vycházíme z historických informací
a předpokládané podoby oděvu starší
ženy vysokého postavení své doby
v Čechách. Barvu vlasů a očí, přesný
40   N A T I O N A L G E O G R A P H I C
View publication stats
POZNÁVEJTE ČESKO
NA VLASTNÍ NOHY!
odstín pleti ani účes svaté Ludmily
pochopitelně neznáme. Jako vdaná
žena v raném středověku však zcela
jistě nechodila prostovlasá, proto má
nyní vlasy zakryté. Odpadá tím mimo
jiné starost a polemika o barvě vlasů.
Vzhledem k předpokládanému místu
původu a také v souladu s výsledky
analýz DNA u jejího syna, které pre­
dikují světlé oči, vyobrazuje 3D spe­
cialista Cícero Moraes i  Ludmilu
modrookou.
Veřejnost se při pohledu na
O!
+ SOUTĚŽ NA CELÉ LÉT
výsledky této forenzní vědy domnívá,
že jde více o uměleckou činnost než
o vědu. Opak je však pravdou – pro­
ces představuje mnohem více vědec­
kou konstrukci než umění. Pokud
badatelé dodrží veškeré metodické
postupy a mají k dispozici kvalitní
model lebky a výsledky antropologic­
kého výzkumu, odpovídá vytvořená
podoba z více než devadesáti procent
jdeme1000km.cz
reálnému vzhledu dané osoby.
Nyní už Cícero dospěl ke konci své
práce. Programy jsou vypnuté a cvr­
kot internetu mezi Brazílií a  Čes­
kou republikou ustal. Vypadá to jako
kouzlo. Na počátku bylo několik drob­
ných úlomků lebky, a na konci pečlivé
práce celého týmu lidí je živý obličej.
Hledíme do očí kněžny Ludmily a její
oči hledí na nás z tváře tak živé, jako Sdílejte s námi své cestovatelské zážitky
byla naposledy před tisíci sto lety. j
Jdeme 1000 km Českem