24. + 25. Dospívání – PREPUBERTA.

Kognitivní, emoční a sociální vývoj; Tělesné

změny, vývoj motoriky, sekulární akcelerace

Pube.rta + prepuberta obecná charakteristika

- dospělost dělíme na prepubertu, pubertu a adolescenci

- prebuperta – dívky cca 10 let, chlapci cca 11 let, puberta – dívky 12,5 let, chlapci 13 let,
adolescence – dívky 16 let, chlapci 17 let

- léta „bouří a stresů“ -> intenzivní biologický a psychologický vlivy

- přechod mezi dětstvím a dospělostí -> požadavky dospělé společnosti, musí se podřídit
normám chování, měl by se stát nezávislým na rodičích, vytvářet heterosexuální vztahy, volit
budoucí povolání, tvořit vlastní filozofii života

- „věk druhé strukturální přeměny“

- odlišný nástup fyziologických i psychických změn v závislosti na pohlaví – u dívek dříve

- „sekulární akcelerace“ – vývoj i růst dětí se zrychlil v posledním století, fyzické změn
nastupují dříve a narůstá hmotnost i výška dospívajících

Prepuberta

- období vytáhlosti (chlapci až o 22cm), endokrinní změny (produkce pohlavních hormonů)

vlivem toho se projevují druhotné pohlavní znaky, výrazné intersexuální rozdíly ve fyzickém
vzhledu, biologicky toto období končí u děvčat první menstruací, u chlapců prvními ranními
polucemi

- u chlapců sexualita zaměřena autoeroticky, heterosex. zájmy až v pubertě

- kvůli sexuálnímu pudu se objevuje rozkolísanost v chování, labilita citů, časté střídání nálad
od výbuchu agresivity a hlučnosti až po nezájem a apatii

Vývoj motoriky

-hrubá motorika u chlapců přechodná neobratnost, nekoordinovanost pohybů – přechodné

problémy v TV

-jemná motorika křečovitost, zhoršený grafický výkon, zhoršení fyzické výkonnosti, silácké
ale krátkodobé fyzické aktivity, které jsou střídány pocity únavy až apatie

Vývoj kognitivní (poznávacích procesů)

-vzrůstá význam fantazie – forma denní snění, může blokovat úspěšnost ve školní práci –
zhoršuje motivaci pro učení a zaměřenost na povinnosti
-změny v kvantitativním i kvalitativním myšlení – počátek abstraktního myšlení, je schopen
operovat s výroky, které nemusí být součástí reální zkušenosti, vyvozuje logické závěry, dítě
opouští memorování textů bez pochopení souvislostí, samostatnost v myšlení

Emocionální vývoj

-labilita/proměnlivost citů – výbušné chování, dítě reaguje překvapivě přecitlivěle

-citový projevy jsou závislé na předchozím vývoji především ve vlastní rodině a skupině
vrstevníků

-citlivost vůči nespravedlnosti a kritice – především od rodičů

-nespokojenost se sebou samým, snižuje se pocity sebedůvěry, fyzickému vzhledu

připisována důležitosti – velmi citliví na kritiku

-pubescent se ostýchá projevit city vůči rodičům a také se brání projevům citů od nich, chová
se k nim odmítavě až hrubě, ale zároveň touží po uznání a chtějí být akceptováni

Sociální vývoj

-začátek osamostatňování se od rodiny -> sociální vakuum = nejsou dětmi, ale ani dospělými
(fyzický vzhled již nejsou děti, ale jako dospělí nejsou akceptování pro své chování
s převládajícími projevy infantilního jedince)

-více kontaktů s vrstevníky, časté střídání kamarádů, autosexuální vzrušení zvláště u chlapců,
časté skupiny dívčí či chlapecké, děvčata jsou vyspělejší a tak se orientují spíše na starší
chlapce

26. + 27. Dospívání – PUBERTA Tělesné změny, vývoj motoriky; Rozvoj myšlení,
emocionální a sociální vývoj

-fyzický růst se zpomaluje a rozvíjí se hlavně psychické funkce, pohlavní dozrávání –

schopnost sexuální reprodukce, období krizí a vzpurnosti, konflikty s dospělými (záleží ale na
přístupu rodičů, zdali byli vstřícní a akceptující jejich individuálnosti, nebyli ponižování a
nezažívali pocity méněcennosti, pak jsou tyto konflikty menší)

Vývoj motoriky

-chlapci mají problémy při reprodukci tónů, mutace hlasu, hlas klesá o více jak jednu oktávu,
chlapci si to uvědomují a reagují studem a nechutí ke zpěvu

-rozvoj logické paměti, která má výběrový charakter – lépe a dlouhodoběji si pamatuje obahy,
které maj logiké souvislosti, zájmová rozkolísanosti

-fantazijní produkce přetrvává – sexuální-erotické zabarvení, idealizování navazování

kontaktů s druhým pohlavním, projevuje se naivní romantismus
-zdokonaluje se schopnost abstrakce, Piaget nazývá toto období stadiem formálních operací,
kdy dospívající dokáže myslet logicky o abstraktních pojmech a neustále si ověřuje stanovené
hypotézy, vývoj inteligence je kolem 16. Roku

-porovnává se s druhými lidmi, všímá si vlastních nedostatků, tendence tyto nedostatky

kompenzovaat buď jinými činnosti nebo pozměněným chování, hledá smysl života , neuznává
citové důvody lidského jednání (racionalismus) – radikalismus – unáhlené hodnotící soudy na
základě jedné zkušenosti – můžou přebírat názory od jedinců, se kterými sympatizují, typická
názorová proměnlivost

Emocionální vývoj

-pocit výkonnosti a zdatnosti, pozitivní ladění, ti co mají spíše negativní až agresivní chování,
tak je to kvůli zkušenostem z vlastní rodiny (autoritářské chování, neakceptování jejich
názorů, časté trestání a znevažování jejich individuality, nezájem o jejich potřeby ze strany
rodičů)

-emoční vázanost k rodičům se výrazně uvolňuje – to vyvolává potřebu sblížit se citově

s někým jiným, pevnější kamarádské vztahy, mizí izolovanost chlapců a děvčat, koketování,
první zamilování, velká míra idealizace milovaného partnera, splynutí erotiky se sexualitou,
nedostatek erotických zkušeností bývá pubertou negativně prožíván a je nahrazován
fantazijními představami

- staví se kriticky k sobě v porovnání se s druhými se oslabuje sebejistota, pochybuje o

vlastních kvalitách, přecitlivěle reaguje na kritiku vůči své osobě

Sociální vývoj

-snaha po nezávislosti, samostatně se rozhodnout, uplatnit vlastní názor v diskuzi s dospělými,

pubescent se snaží názorově odlišit od rodičů, odlišuje se i v oblékání (prosazuje nedbalost a
neupravenost), napodobují chování dospělých (kouření, alkohol, vulgarismy)

-mezi vrstevníky hraje nové role – uniformita v oblékání, chování i názorech

28. + 29. ADOLESCENCE – Vývoj identity, základní psychologická charakteristika

období; Kognitivní vývoj, sociální vývoj a volba povolání

-ukončuje dobu mezi dětstvím a dospělostí, u děvčat kolem 16. Roku, u chlapců cca v 17.
Letech, vývojové rozdíly mezi pohlavím se vyrovnávají

-věková hranice adolescence se nedá přesně stanovit – ovlivněna celou řadou faktorů –
kulturní vlivy, právní vlivy (18 let), prostorová nezávislost (bydlení oddělené), finanční
nezávislost

-vývojový úkolem adolescenta je vytvořit si pocit vlastní identity, přijmout normy

společnosti, vytvořit vlastní hodnoty, přijmout za své morální principy dané společnosti,
postupně se stát nezávislým na rodičovské autoritě a vytvářet heterosexuální vztahy, postupně
se stává osobností
-vytváření pocitu identity – Kdo jsem, co umím, kam směřuji, jak mě druzí hodnotí, jaké role
zastávám?

- experimentuje s rolemi, které hraje v různých sociálních situacích a skupinách, upevňuje

způsoby jednání, se kterými byl úspěšný

- spolupodílejí se i vrozené vzorce chování = genotyp – zděděná míra extroverze či introverze,

citlivost, úzkost apod.

-tvorba identity dle Atkinsona: jednolitvé statusy nejsou trvalými osobnostními rysy, ale
momentálními reakcemi v dané situaci: 1. Dosažená identita – jedinec prošel krizí identity a
měl možnost a příležitost k přehodnocení názorů, dospěl k určité činnosti či názoru
z vlastního rozhodnutí, 2. Přejatá identita – jedinec neprošel výraznější krizí identity, neboť
přejímal názor a poznatky a hodnoty od druhých, nedopracoval se k identitě přes vlastní
aktivitu, 3. Moratorium - v době krize identity, kdy mladí lidé hledají a zaujímají různé
názory, které však zase opouštějí, jsou váhaví, stejné problémy mohou řešit velmi rozdílně,
jakoby si nepamatovali minulou zkušenost, 4. Difuze – nemají intergorovaný pocit sebe
samých, nesnaží se být aktivní v zaujímání názorů, mohou působit zmateně a nevyrovnaně,
jsou nevypočitatelní, infantilní, nevyzrálí

- celé období dopívání je střetem vnějších tlaků stát se nezávislým a pokračující závilostí na
rodičích

- nezávislost = vlastní rozhodnutí (co budu jíst, kde budu spát, co si koupím, co si obléknu),
intenzita adolescentních konfliktů mezi nezávislostí a závislostí a snadnost rozhodovoání
směrem nezávislosti je ovlivněna předchozími a současnými vztahy v rodině

-somatický vývoj je ukončen, vysoká fyzická výkonnost, mohou dosahovat i špičkových

sportovních výkonů, krátkodobější a zátěžové intenzivnější aktivity

Vývoj poznávacích procesů

-kritický realismu – mizí naivní romantismu, je větší příklon k realitě, radikalismus a

nekompromisnost, řešení situací mu bývá hned jasné, svůj názor vehementně prosazuje,
zvláštně ve středu s dospělými, nepředvídá zcela důsledky svého chování, proto mladí lidé
více riskují

-své myšlení obrací do vlastního nitra, analytický a sebekritický pohled, potřeba vnímat sebe
odděleně od ostatních, systematizace poznatků – propracovává se ke světovému názoru,
utřiďuje si hodnotový systém, zvnitřňuje převzaté morální kodey, názorová proměnlivost je
pro vývoj výhodná – je schopný měnit své názory pod vlivem argumentů, vytváří vlastní
názor ke kterému došel vlastní zkušeností , touží po individuální svobodě a osobnímu
vyjádření

Sociální vývoj

-sociální vazby vytváří kvantitativně – tzv. období extroverze, stává s citově nezávislým na
rodičích, alel má potřebu partnerství citové sounáležitosti, dívky tíhnou k rodičům více,
přílišná závislost citová i názorová v adolescentním věku na vlastní rodině bývá projevem
infantilismu a nevyzrálosti a může být v budoucnu i příčinou neúspěchu v navazování
společenských i partnerských vztahů, na přehnanou autoritativnost dospělých reagují
odporem, vyvolávají konflikt, staví se do opozice, potřeba navazování erotických vztahů
s druhým pohlavím, zklamání z prvních lásek je bolestně prožíváno, neboť se zraňuje
adolescentův ještě nevyvážený sebecit, potřebuje zažívat pochvalu od okolí

Volba povolání

-náročný úkol neboť mladistvý nemusí být ještě zájmově vyhraněný, není zcela dokončen
jeho vývoj schopností, identity a nezávislosti, střetává se zájem jedince a rodiče, rozhodnout
se o povolování je obtížnější u chlapců – tlak aby byli ekonomicky nezávislý, měli vyšší
status ve společenské hierarchii, děvčata plní spíše mateřskou a partnerskou roli

32. + 33. DOSPĚLOST – psychické a fyzické změny v období dospělosti; krize středního
věku, význam rodiny, sexuální život

- etapa nejvyšší zralosti lidského jedince, vrchol tvůrčích sil, samostatný, zakládá domov a
rodinu, fyzicky na vrcholu svých sil, citově je vyrovnaný, objektivně využívá své rozumové
schopnosti, nejvyšší stupeň sociální zralosti

-stav, kdy jedinec doroste do své konečné velikosti a síly a je schopen vykonávat samostatné
činnosti v životním přizpůsobení, počátek involuce

Mladší dospělost 19 – 30 let

Střední dospělost do 45 let

Starší dospělost do 60 let

Tělesné/fyzické změny v dospělosti

-zdravý a silný a na vrcholu své výkonnosti hlavně ve středí dospělosti, méně pak v rané a ve
starší již dochází k involučním změnám – změny tělesné výšky, změny hmotnosti ( u žen
zvýšení), nejcitlivějším ukazatelem je kůže (snižuje se kvalita) a vlasový porost, změny
senzorické (sluch, zrak), změna činnosti endokrinních žláz, změna krevního oběhu, respirační
soustavy, objevují se maligní i benigní nádory,

-u žen po 45. Involuce vaječníků – menopauza/klimakterium (fáze: preklimakterium,

klimakterium, menopauza, postklimakterium), změna krevního tlaku, poruchy zažívacího
traktu, smyslové poruchy, vlivem změny ve fungování endokrinních žláz – psychické
prožávíní ženy ovlivněno – neklid, dráždivost, nesoustředěnost, náladovost, přecitlivělost,
pocit méněcennosti, deprese

-u mužů po 50. Roce bolesti hlavy, srdeční arytmie, bolest kloubů, nervozita, podrážděnost,
nespavost, neklid, deprese, oslabení nervového systému, úbytek hormonální činnosti,
urogenitální problém, změny osobnosti; k 60. Roku je větina žen i mužů vyrovnána

Psychické změny v  dospělosti

-podstatné změny ve vnímání, v pozdní dospělosti snížení reaktivní doby a přijímání
informací organimsu, úbytek rychlosti v motorických činnostech, řeč se po 45. Roce je
uklidněnější, gestikulace mírnější, v komunikaci tak získavjí větší respekt, motorický klid se
projevuje ve výrazu obličeje, pohyby jsou vláčnější a úspornější, zpomaluje se i intelektuální
činnosti, v pozdní dospělosti se zhoršuje paměť, doba zapamatování se zkracuje, ke vštípení
je nutný větší počet opakování

-dospělost je charakterizována emoční zralostí, citové zklidnění, vyšší sociální status a emoční
projevy dosahují konečné podoby, zesiluje se sebevědomí a ustupuje pocit méněcennosti, je
tvůrčí a iniciativní, stálost emocí, objevuje se zde nový cit – láska ke třetí generaci (vnoučata)

Krize životního středu

-v polovině vývoje mezi 35. – 40. Rokem

-spojeno s hodnocením dosavadního života, s hledáním identity a s uvědoměním si

nezvratnosti smrti, může rozvíjet nové zájmy, které mu pomáhají orientovat se sám v sobě,
vyrovnání se s konečností života, nejedná už tolik dle platných pravidel, ale vytváři si svá
vlastní

-výsledkem dobře zvládnuté krize by měla být generativita – tzn. Že je jedinec přesune těžiště
svého zájmu mimo svou osobu, dvě generativní témata – milovat a pracovat – člověk
potřebuje ke svému životu mít někoho rád, starat se o někoh a dělit se s ním společnosti o
radosti i problémy každodenního života, generativní povolání – zdravotnický personál, učitel,
sociální pracovník

Rodina a její význam

-rodina tvoří intimní společenství s úzkými vzájemnými vztahy a umožňuje jednotlivým

členům uspokojovat své potřeby, utváří si vlastní pravidla vzájemného soužití

-každá rodina má svůj specifický typ od atmosféry lásky a intimity až k lhostejnosti a chladu,
soužití v celé rodině výrazně ovlivňuje vzájemné soužití obou rodičů, obrovský problém je
nestabilita současné rodiny a s tím spojená rozvodovost (problém celého civilizovaného
světa), hluboce zasahuje děti ale i oba dospělé,

-dvě manželské vývojové krize: 1. Po odeznění fáze zamilovanosti, 2. Opouštění hnízda;

význam rodiny stoupá s vzrůstajícím věkem dospělého jedince, aby v době stáří mohl čerpat
z hodnot, které mu rodina poskytuje, intimita je vázána na omezení společenského prostřední
s několika osobami, na oddanost členů

Sexuální život dospělých

-Involuční projevy spojené s ochabováním pohlavní funkce v období pozdní dospělosti mají
vliv na psychické prožívání a na sexuální život, muž je více ovlivněn věkovým činitelem, jeho
biologické bavení vrcholí v době rané dospělosti, ve střední u něj dochází k prudké redukci,
možnosti ženy sexuálně spokojivě žít jsou daleko neomezenější, ovšem jejich sexuální potřeb
jsou daleko menší než sexuální potřeby muže, ženám je rovněž přisuzována pasivnější úloha,
větší zdrženlivost a lepší sebekontrola v sexuálních vztazích, žena na rozdíl od muže
potřebuje k sexuální aktivitě emoční vztah – v pozdní dospělosti se situace mění – sexuální
život ženy stoupá, ovšem muž se stává neaktivním, žena dozrává pohlavně na počátku střední
dospělosti, muž má vrchol už dávno překročen

-příčiny problémového partnerského soužití jsou různé (biologické, psychické, neshody

v sexuální životě), Plzák doporučuje manželským dvojícím s problematickým sexuálním
soužitím zvolit dva dny v týdnu pro manželství do deset let a jeden den v týdnu pro manoví
nad deset let a tento den věnovat manželský sexuální aktivitám, sexuální život provází
manželský pár až do stáří, měl by teda být pro obě strany uspokojující