You are on page 1of 14

Introduction

Alphabet: a b c č d ʒ e ę ě f g i ь j k l m n o ǫ p r s š t u ъ v x z ž
(Gammelt *x foran *ě af diftongisk oprindelse (> vestsl. *š, syd- og østsl. *s)
noteres som <x>.)

Literature:
IRU Колесов, В.В. История русского ударения. Именная акцентуация в
древнерусском языке. Ленинград 1972.
MP Дыбо, В.А. Морфонологизованные парадигматические акцентные
парадигмы?, I. Типология и генезис. Москва 2000.
Common Slavic NA Illich-Svitych. Nominal accentuation in Baltic and Slavic. Cambridge,
Massachusetts – London 1979. (Oversat fra Имменая акцентуация в
accentological word list балтийском и славянском, Москва 1963.)
OSA Дыбо, В.А., Замятина, Г.И., Николаев, С.Л. Основы славянской акцен-
тологии. Москва 1990.
by PR Зализняк, А.А. От праславянской акцентуации к русской. Москва
Thomas Olander 1985.
SA Дыбо, В.А. Славянская акцентология. Москва 1981.
RPT Николаев, С.Л. Рефлексы праславянских тонов в восточнославян-
ских языках. Балто-славянские исследования 14, pp. 83-113.

ap. a = accent on the root


ap. b = accent on the root or on the first syllable of the ending
ap. c = mobile accent
ap. d = in NA.sg. enclinomenal status, otherwise like ap. b

Derivatives: first letter denotes the ap. of the derivative, second (superscript)
letter denotes the ap. of the base word.
Fra IRU og OSA er kun udvalgte ord taget med i listen. Fra PR er listerne på
side 131-40 taget med. Fra MP er til og med s. 26 taget med. Fra RPT er s. 83-
97 taget med.
Derivater er som regel ikke taget med (dette gælder især SA, kap. II).
Ved verberne anføres infinitiv og 1. og 3.sg. præsens.
Editiones Olander Verber med -nǫ-suffiks er noteret med bevaret udlydende rodlukkelyd, fx sъpnǫti,
Copenhagen 2001 selv om sådanne konsonantforbindelser ellers ikke findes.
Ord af typen volja voljǫ tilskrives ap. b* (SA betegner kozja som ap. a).
Ord af typen čęšča tilskrives ap. a:b.
Ord som af OSA osv. tilskrives ap. d, tilhører i PR ap. c. Dette er helt
automatisk, og der er således ikke grund til at anføre tilhørsforholdet if. PR.
G.sg. af bløde feminine a-stammer anføres som -ě.
a blaznjǫ -iti b forføre (PR 137). bratrъ bratra a brother (NA 133; SA 24, 69, cěva cěvy b pipe, bobbin (NA 92, 141; SA
a but, and (PR 146). blędǫ blęsti[?] c tage fejl (PR 139). 146f., 158, 171; PR 131; MP 23, 26; RPT 20).
ablъko -a a (PR 132). blědъ -a -o c (SA 109; PR 138). 99, 101). cьrky a (PR 133).
adъ -a a helvede (PR 131). blějǫ -jati c (SA 205, 234, 236). bresti: bredǫ bredetь c vade (PR 139). cьsarь: se cěsarь.
agnę -ęte a (SA 142; PR 132). blizъ -a -o b (SA 105f., 188); a/b (PR 133). bręknǫ bręknetь a (SA 211). cěsarь (cьsarь) b kejser (PR 134).
agoda -y a (PR 132). bljudo -a a (PR 132; RPT 111). bridъ brida brido c (SA 106f.; PR 138).
aje -a c æg (NA 116, 135f., 139, 143; SA 24, bljujǫ bljьvati c (SA 204, 207, 236; PR 133). brinъ a (SA 155). č
150). bljudǫ bljusti c passe på (PR 139). ?brisati a (MP 27).
čadъ a/c (RPT 99, 101f.).
ajьce -a bc æg (PR 135). bljьvǫ bljuti ?c (SA 207). briti: brijǫ brijetь a (SA 204, 207; PR 133;
čajati: čajǫ čajetь c (SA 205, 234, 236; PR
astrębъ a (PR 132). blǫdjǫ -iti b forføre (PR 137). MP 27).
133).
avjǫ -iti c (SA 240, 257; PR 140). blǫdъ blǫda c (SA 81, 88, 187; PR 137); d brьjati: brějǫ brějetь a (SA 204, 207, 246).
časъ a (PR 134); d (OSA 140f.); a/d (RPT
(RPT 102). brjuxo c bug (PR 138).
99, 101f.) time.
blъxa blъxy b (NA 89f., 141, 143; SA 20); broditi: brodjǫ broditь b vade (PR 137).
b čaša a (PR 132; RPT 109).
b/c (PR 135). brodъ broda c ford (NA 123; SA 177; PR
baba -y a (SA 22, 69, 166, 199; PR 132; MP čelnъ c (PR 131).
bo (encl.) fordi (PR 145) 137).
17; RPT 110). čelo b (SA 152; PR 135; MP 25).
bobъ b bønne (PR 134; MP 19; RPT 85ff.). ?brusiti (MP 27).
bagrъ b rød maling (PR 134). čepь f. c kæde (PR 138).
bobrъ: se bebrъ. brudъ a (RPT 97).
bajǫ -ati a (SA 205, 247; PR 133). čerda čerdy b herd; row; turn (NA 92, 141;
bodъ boda c prick (NA 101). brusъ brusa d (OSA 140), b/d (RPT 97,
banja -ě a (PR 132). PR 135).
bogъ boga c God (NA 101; SA 167, 171, 102).
banъ b (SA 174). čerdъ čerda b turn, sequence (NA 110, 141;
199; PR 137). ?bruxo c (RPT 111).
bara -y a (157). SA 21).
bojati (sę): bojǫ bojitь c frygte (PR 139). brъnja b brynje (PR 135).
batogъ b stok, pisk (PR 134). černъ černa b type of vessel; part of the
bojь b kamp (PR 134). brъsiti: brъsjǫ brъsitь b kaste, rive (PR
bavjǫ -iti a (SA 260; PR 133; MP 26). hearth (sek. černo) (NA 111, 141; SA 21).
bokъ boka d (OSA 140; PR 137; RPT 84). 137).
bebrъ (bobrъ) -u b bæver (NA 128f.; SA 21; čerpjǫ čerpjetь b (SA 210).
bolěti: boljǫ bolitь c gøre ondt (PR 139). bryzžjǫ bryzžjetь a (SA 209; PR 133).
PR 134). čerpti: čьrpǫ čьrpetь c skabe (PR 139).
bolgo c gode (PR 138). buditi: budjǫ buditь c (SA 260; PR 139).
bedra -y c lår (PR 138). čerpъ čerpa c crock, fragment (NA 99; PR
bolgъ bolga bolgo c (SA 109, 111, 122; PR buky, G. bukъve a (PR 133).
bergǫ bertji c skåne, bevare (PR 139). 137).
138). burja a (PR 132; RPT 110).
bergъ -a d (OSA 139f.; PR 137). čerslo čersla b plowshare (NA 113, 142; PR
bolь boli f. c (SA 81; PR 138). bъděti: bъdjǫ bъditь c våge (PR 139).
bermę -ene a byrde (NA 133, 143; SA 24; 135).
bolnъ bolna b (cover, pillow case); cloud bъdnǫ bъdnetь b (SA 211, 260).
PR 132). čersъ (prep. and prefix) (PR 146).
(sek. bolno) (NA 114). bъdrъ bъdra b bъdro (SA 21, 108, 110f.;
berǫ bьrati c (SA 204, 236; PR 139). červo c (PR) / b (MP[24]) mave (PR 138; MP
bolto a (SA 151; PR 132). PR 136).
?berska -y a (RPT 107). 24).
borda bordy c beard (NA 89, 140, 141; SA bъrščь b bjørneklo (PR 134).
bersto -a a (PR 132). česati: česjǫ česjetь b kæmme, hækle (SA
24; PR 135, 138). bъrzъ bъrza bъrzo c hurtig (PR 138).
berstъ -a b elm (NA 120; SA 156). 210; PR 136).
?borkъ c bryllup (PR 137). byčę byčęte b (SA 142).
berza -y a (SA 155, 177; PR 132; RPT 107, česnǫti: česnǫ česnetь b forsvinde (PR
borna borny c harve (PR 135, 138). bykъ byka b (SA 167; PR 134; RPT 97, 101).
111). 137).
borniti: bornjǫ bornitь b beskytte (PR 137). bystrъ bystra bystro a (PR 133).
besěda -y a (PR 132). 1 četvero a fire (koll.) (PR 133).
bornь borni c (SA 25; PR 138). byti: bǫdǫ bǫdetь a (SA 208, 234, 236, 260;
bez (prep. and prefix) (PR 146). četvьrtъ a fjerde (PR 133).
borti: borjǫ borjetь b (SA 203, 248f., 251; PR 133; MP 22).
běda -y b (SA 78; PR 135). 2 četvьrtъ a fjerde (PR 133).
PR 136). byti (st. by-): jesmь c være (PR 139).
bědjǫ -iti c sejre (PR 139). četyre a fire (PR 133).
borъ c fyrreskov (PR 137).
běgajǫ -ati a (PR 123, 133). čexlъ čexla b (sek. čexlo) case, cover (NA
boršьno c mel (PR 138). c
běgnǫ -nǫnti a (PR 133). 114).
borvъ borva c (SA 167; PR 137); d (OSA
běgъ c løb, flugt (PR 137). cěditi: cědjǫ cěditь c si, filtrere (PR 140). čędo a (PR 132).
140; RPT 84, 105).
bělъ -a -o b hvid (NA 125f.; SA 103, 108, cěliti: cěljǫ cělitь c helbrede (PR 140). čęstь f. c del (PR 138).
borzda b fure (PR 135).
110; PR 136). cělъ cěla cělo c hel (SA 109; PR 138). čęstъ čęsta čęsto c tæt, hyppig (SA 111, 188;
bosti: bodǫ bodetь c støde (PR 139).
běsjǫ -iti b blive rasende (PR 137). cěna cěny c price (NA 86, 141; SA 24, 43; PR 138).
bosъ bosa boso c barefoot (NA 123, 142;
běsъ běsa c (SA 81; PR 137; RPT 98, 102). PR 138). čęšča b/a:b (PR 132).
SA 25; PR 138).
běžjǫ -ěti c run (PR 139). cěniti (MP 27). -čęti: -čьnǫ -čьnetь b (SA 203, 247, 251; PR
-botěti: -botějǫ -botějetь a ?blive tyk (PR
bijǫ -ti a (SA 204, 212f., 246; MP 23, 27); b cěpiti: cěpjǫ cěpitь b hænge på (PR 137). 136).
134).
(PR 136). cěpъ cěpa d flail (NA 101; SA 22, 156; OSA čěstъ čěsta čěsto a (SA 23).
bǫbьnъ a (PR 131).
bьčela bьčely b/c bee (PR 135). 41, 140; RPT 98). čijь čija čije b hvis (PR 136).
bьrvьno -a b (SA 149; PR 135). cěsta a (SA 177). činiti: činjǫ činitь c gøre, udrette (PR 140).
cěstiti: cěstjǫ cěstitь a rense (PR 133). činъ c rang, værdighed (PR 137).
čislo b tal (PR 135). dervo dervese / derva c (SA 139, 150, 157, dǫti: dъmǫ dъmetь b (SA 203, 248, 250; dymъ dyma a smoke (NA 136, 138, 143; SA
čisti: čьtǫ čьtetь c læse, ære (PR 139). 188, 199; PR 138; RPT 85). PR 136). 18; PR 131; MP 19; RPT 97, 101).
čistiti a (MP 26). desętь m. c ten (NA 130; PR 138). drev(ьnjь) c gammeldags (PR 139). dynja a (PR 132; RPT 110).
čistъ čista čisto a (SA 23, 123, 188, 199; PR desętъjь b tiende (PR 136). dręxlъ dręxla dręxlo b sørgmodig, dårlig dyxati: dyšǫ dyšetь a? ånde (PR 133).
133; MP 22). desnъ desna desno c right (PR 138). (PR 136). dyšati: dyšjǫ dyšitь c ånde (PR 139).
-čiti: -čijǫ -čijetь a hvile (SA 204; PR 133; deševъ deševa deševo c cheap (PR 138). drěmati: drěmjǫ drěmjetь b slumre (SA
MP 27). devętь f. c nine (PR 138). 210; PR 136). f
čitъ čita čito a (SA 23). devętъjь b ninth (PR 136). dristjǫ dristjetь b (SA 210).
?Foma Fomy b Thomas (PR 135).
čьbьrъ čьbьra b tub (NA 122; SA 21). dědъ / dědę a (SA 158; PR 131; RPT 98, drobiti: drobjǫ drobitь c findele (PR 139).
fonarь b laterne (PR 134).
čьlnъ čьlna d (OSA 141; PR 137). 101). drobь f. c lille stykke, lever (PR 138).
čьrmь čьrmi b (SA 21). dějati: dějǫ dějetь c (SA 205, 234, 236; PR drozdъ c drossel (PR 137).
čьrmь, L. čьrmi c (SA 85). 133). drǫgъ drǫga b lever, stick (NA 121). g
čьrm(ьnъ) c rød(håret) (PR 138). děliti: děljǫ dělitь c dele (PR 140). drugъ druga c friend (NA 98; SA 156, 158; gadъ gada a reptile (NA 115; PR 131; RPT
čьrnъ čьrna čьrno b black (NA 125, 142; dělo děla a (SA 149, 199; PR 132; MP 20; PR 137; RPT 97, 102). 99, 101).
SA 108, 146, 172, 199; PR 136). RPT 111). drugъ druga drugo c anden (PR 138). gajь b (RPT 99).
čьrpati: čьrpajǫ čьrpajetь a øse (PR 133). dělъ děla b part; boundary, watershed (NA drъgnǫti: drъgnǫ drъgnetь b begynde at gasiti: gasjǫ gasitь c slukke (SA 259; PR
čьrstvъ čьrstva čьrstvo c fast, hård (PR 118f.). ryste (PR 137). 139).
138). dětę c (SA 143). drъvo drъva c log, wood (opr. plur. tantum) gasnǫti: gasnǫ gasnetь a (SA 211, 259; PR
čьrta čьrty b line (NA 90; SA 20; PR 135). děti f.pl.tant. c children (PR 138). (NA 116). 133).
čьrtъ c djævel (PR 137). děva a (PR 132; RPT 110). drъžati: drъžjǫ drъžitь c sitre (PR 139). gladiti: gladjǫ gladitь a stryge (PR 133; MP
čьrvь čьrvi b (SA 21); c (PR 138). [køn?] děverь a (NA 136, 139, 143; SA 18, 158); c dujǫ dujetь a (SA 204; PR 133). 26).
čьstь čьsti f. b (IRU 78); c (SA 83; PR 138) (PR 138). dulo a (SA 151). gladъ glada glado a (SA 23, 105f.; PR 133).
honor. divo divese c (SA 82; PR 138). duma a (PR 132). glazъ c kugle (PR 137).
čьto: se kъto. dьbrь f. c dal, slugt (PR 138). dunǫti: dunǫ dunetь a puste (SA 205; PR ględati: ględajǫ ględajetь a (PR 123, 133).
čьvanъ a (PR 132). dьjakъ b scribe (PR 134). 133). glina gliny a (SA 75, 137, 155, 187; PR 132;
čubъ b/d (RPT 97). dьlgъ dьlga dьlgo long a (NA 136, 138, duplo b (SA 151). RPT 107, 111).
čuditi a (MP 27). 143; SA 23; PR 133; MP 22). duša dušě c sjæl (PR 138). glista glisty b worm (PR 135).
čudo čudese a (SA 74, 199; PR 132; RPT dьnь c (OSA 210; PR 138) dušiti: dušjǫ dušitь c (SA 260; PR 139). glistъ glista b worm (NA 122; SA 21; RPT
111). dьrati: derǫ deretь c (SA 204, 236; PR 139). duxъ duxa c breathing; odor (NA 97; SA 94, 101).
čuti: čujǫ čujetь a (SA 204, 246; PR 133; ?dьrznǫti: dьrznǫ dьrznetь b ? (PR 137). 156; PR 137; RPT 97, 102). [u-st.?] glodati. glodjǫ glodjetь b (SA 210, 252).
MP 23, 27). dьržati: dьržjǫ dьržitь c holde (PR 139). dъkti dъktere c daughter (NA 131; SA 26; glupъ glupa glupo b (SA 108; PR 136).
?čutiti (MP 28). do (prep. and prefix) (PR 146). PR 138; RPT 85). glusiti: glusjǫ glusitь c (SA 259).
dobjь dobja dobje b tapper (PR 136). dъlgъ dъlga c (SA 81, 187; PR 137; MP 16). gluxъ gluxa gluxo c døv (PR 138).
d dobrъ dobra dobro b (SA 123; (PR 135); PR Dъněprъ b Dnjepr (PR 134). gluzdъ d (RPT 97).
1 136). dъno dъna b bottom (NA 106, 141; SA 150, ?-glъtiti: -glъtjǫ -glъtitь b ? (PR 137).
da yes (PR 133).
2 dojiti: dojǫ dojitь c malke (PR 139). 199; PR 135). glъxnǫti: glъxnǫ glъxnetь b blive døv (SA
da (encl. and + after procl.; procl. and - in
-dolěti: -dolějǫ -dolějetь a vinde (PR 134). dъrva c brænde (pl. tant.) (PR 138). 259; PR 137).
other positions) and; let (PR 118f., 145).
dolja b* del (PR 135). [=drъvo?] glyba a (RPT 109).
dajati: dajǫ dajetь c (SA 205, 234, 236, 239;
dolka a (SA 155). dъska dъsky c bræt (PR 138). gnesti: gnetǫ gnetetь c trykke (PR 139).
PR 139).
dolnь a (PR 132). dъva dъvě dъvě c two (SA 35f., 243f.; PR gnědъ gněda gnědo c brun (PR 138).
danь f. c afgift (PR 138).
dolto b mejsel (PR 135). 139), cf. Table X. gněvъ c vrede (PR 137; RPT 102).
-dariti: -darjǫ -daritь a hit (PR 133; MP 27).
dolъ c (NA 126; PR 137); d (OSA 42). dъxnǫti: dъxnǫ dъxnetь b (SA 211, 260; gnězdo, pl. gnězda / gnězda b feather (NA
darъ daru c (NA 137; PR 137; RPT 102).
domъ domu c (SA 84, 177; PR 137; RPT 84, PR 137). 105; SA 156; PR 135).
dati [st. da- (PR)]: damь c give (SA 234, 236,
86). dъždžь b regn (PR 134). gnida gnidy a (SA 22; RPT 111).
239; PR 139).
Donъ c Don (river) (PR 137). dvig(nǫ)ti: dvignǫ dvignetь a (SA 252; PR gnilъ gnila gnilo c rådden (PR 138).
dav- b ancient (PR 136).
dorga a (SA 177; PR 132). 133; MP 27). gniti: gnijǫ gnijetь c rådne (SA 204, 234;
daviti: davjǫ davitь b press (PR 137).
dorgъ dorga dorgo c dyr, kær (SA 109; PR dvigati: dvižǫ dvižetь a (PR 133). PR 139).
debelъ debela debelo c stark, fat (PR 138).
138). dvižěti: dvižǫ dvižitь a (PR 133). goditi: godjǫ goditь c vente, tøve (PR 139).
delto b (SA 151).
dovolъ dovola a" (SA 73f.). dvьrь dvьri b (SA 21, 148, 199; IRU 79, 94; godъ c tid, frist (PR 137; RPT 84ff.).
dernъ derna b Cornel sherry (NA 111, 142;
dǫbъ c (NA 126; PR 137); d (RPT 102). PR 136). gnojь gnoja c (SA 82; PR 137).
SA 21).
dǫga dǫgy b arc, hoop; rainbow (NA 93f., dvorъ dvora b court (NA 108, 141; SA 21, gojь goja c abundance, peaceful life (NA
derti: dьrǫ dьretь c (SA 203, 235, 251).
142; PR 135). 69, 146, 199; PR 134; RPT 83ff.). 101).
goldъ golda d (OSA 42; PR 137; RPT 105). granь f. c grænse (PR 138). gъrmъ b (SA 156). jezditi: jezdjǫ jezditь a køre (PR 133).
golěnь f. c skinneben (PR 138). grebti: grebǫ grebetь c grave, ro (PR 139). gъrno gъrna b furnace, coals (NA 106, 141). jezerъ jezera c (sek. jezero jezera c) (NA
golgolati: golgoljǫ golgoljetь b (SA 204); gręda grędy c beam, crossbeam; garden bed gъrnъ gъrna c hearth (NA 97). 117; SA 152; PR 138; MP 25).
b/c (PR 136, 139) speak. (NA 87, 141, 144; SA 24; PR 138). gvězda gvězdy b (NA 91f., 141; SA 20, 156); jędro, pl. jędra / jędra b kernel, seed (NA
golgolъ a/b (PR 131). grędь grędi c (SA 25, 28f.). b/c (PR 138) star. 105, 141; PR 135).
golǫbь c due (PR 138). gręsti: grędǫ grędetь c gå, skride (PR 139). gvozdь c søm (PR 138). jęti: jьmǫ jьmetь b (SA 203, 212f., 247, 251;
golǫbъ golǫba golǫbo c blå (PR 138). gręzь f. c smuds, slam (PR 138). gvozdъ gvozda b forest, thicket (NA 119f.; PR 136).
golsъ golsa c voice (NA 96; SA 26, 147; PR gręznǫti: gręznǫ gręznetь b (SA 211, 259; SA 156). jętra / jętra (pl. tant.) b viscera, liver (NA
137; RPT 105). PR 137). gybnǫti: gybnǫ gybnetь a (SA 211, 259; PR 106, 141; MP 25).
golъ gola golo b nøgen (PR 136). grějati: grějǫ grějetь a (SA 205, 207, 247; 133; MP 22). językъ a (SA 187; PR 132).
golva golvy c head (NA 134, 140, 143; SA PR 133; MP 27). jiskra a (PR 132).
24, 27, 30f., 33, 84, 172, 243; PR 135, 138; grěti: grějǫ grějetь a (SA 204, 207, 246; PR i jь ja je he: cf. Table X (SA 35f., 244; PR
MP 20). 133; MP 27). 138).
i and (PR 146).
golvьnja golvьnjy c? brand (PR 138). grěxъ grěxa b (SA 78, 187, 199; PR 134; MP jьgra jьgry b spil (PR 135).
Ilьja Ilьjě b Elias (PR 135).
goneznǫti: se gonьznǫti. 16; RPT 98, 101). jьgrati spille (MP 28).
ilъ ilu a (PR 131; RPT 101).
goniti: gonjǫ gonitь b jage (PR 137). gribъ b (RPT 101); d (RPT 101). jьgъla jьgъly c nål (PR 138).
inakъ inaka inako (SA 36, 200).
gonьznǫti (goneznǫti): gonьznǫ griva grivy a mane (NA 136, 138, 143; SA jьmamь b have (PR 136).
inьjь (SA 155; PR 132).
gonьznetь b komme sig (PR 137). 18; PR 132; RPT 110). jьmati: [jemjǫ jemjetь c (SA)] / [b/c (PR)]
inъ ina ino a (SA 36, 199; PR 133).
gonъ gona b plowed furrow (NA 120). grьměti: grьmjǫ grьmitь c tordne (PR 139). tage (SA 204; PR 136, 139).
iskati: iskjǫ iskjetь b søge (PR 136).
gora gory b/c (SA 69f., 157); b*? (PR 135, grobъ groba b (NA 118; SA 177; RPT 84); c jьmę jьmena c navn (NA 131; PR 138).
istina istiny a (SA 73, 144f.).
138). (PR 137) grav. jьměti: jьmamь b have (PR 136).
istъ ista isto a (SA 144, 146; PR 133).
?gorditi: gordjǫ gorditь c ? (PR 139). gromъ groma c torden (NA 100f.; PR 137). jьměti: jьmějǫ jьmějetь a have (PR 134).
iti: jьdǫ jьdetь b gå (PR 136).
gordja a:b (PR 132). groza grozy c frygt, uvejr, trussel (PR 138). jьstъba jьstъby c kammer, stue (PR 138).
iva ivy a willow (NA 132, 143; SA 23; PR
gordъ gorda d enclosed fortified place (NA grozdъ b (SA 156); c (PR 137) drue. jьti: jьdǫ jьdetь b (SA 208).
132; RPT 111).
102; SA 22, 70, 146f.; OSA 41, 141; PR grǫbъ grǫba grǫbo b (SA 21); c (PR 138) jь-že c (PR 139).
iz (prep. and prefix) (PR 146).
137; MP 20; RPT 105). grov. jugъ a (SA 155; PR 131).
gorěti: gorjǫ goritь c brænde (PR 139). grǫdь f. c bryst (PR 138). junę c (SA 143).
gor(ъkъ) c bitter (PR 138). grǫdъ grǫda b hill (NA 122; SA 21). j junъ juna juno c ung (NA 139, 143; SA 25,
gorje c (NA 117; PR 138); d (?RPT 111)] grǫziti: grǫzjǫ grǫzitь b (SA 259); c (PR ja I: cf. table X. 42, 111, 114, 123; PR 138).
suffering. 139) fragte, laste. jadъ a (NA 115); c (PR 137; RPT 99) gift. jutro a (PR 132).
gorxъ a (PR 131; MP 19). grǫzъ c (RPT 102). jagoda a (MP 21f.). juxa juxy b suppe (PR 135).
gospoda gospody b herskab (PR 135). gruda a (SA 155; RPT 107, 110). jakъ jaka jako c (SA 36, 109, 200; PR 139).
gospodь gospodi c (SA 71, 158, 171); a/c gruša: se kruša. jama a hole (PR 132; RPT 107, 110f.). k
(PR 132, 138). gruzdъ d (RPT 101f.). jarę a (SA 142).
kadilo kadila (SA 75).
gospodja gospodjě b dame, frue (PR 135). grъtanь a (PR 132). jaro c (NA 116, 135).
kaditi: kadjǫ kaditь c røge (PR 140).
?gospodъ c (PR 137). gryzti: gryzǫ gryzetь c (SA 208, 252, 255; jarъ jara jaro c ivrig, hidsig (SA 111; PR
kajati: kajǫ kajetь a (SA 205, 247; PR 133).
gostь c (SA 156; PR 138). PR 139). 138).
kakъ kaka kako c (SA 36; PR 139).
gotovъ gotova gotovo a parat (PR 133). gryža a (PR 132). jasjǫ jasjetь a køre (SA 209).
kamy kamene a (SA 73, 155; PR 132).
gověti: govějǫ govějetь a faste (PR 134). gubiti: gubjǫ gubitь c ødelægge (SA 240, (po-)jasjǫ (po-)jasjetь a (SA 209; PR 133).
kaplja a (PR 132; RPT 109).
govьno b lort (PR 135). 259; PR 139). jasli a krybbe (PR 133).
kapati: kapljǫ kapljetь a (PR 13; MP 233).
govoriti: govorjǫ govoritь c tale (PR 139). gukъ c (RPT 97). jasti: jamь c spise (PR 139).
kapnǫti: kapnǫ kapnetь a (PR 133).
gǫba a labium, spongia, sinus maris (PR 132; gulъ c (RPT 97). jato, pl. jata a flock, herd (NA 136, 138, 143;
kaša a (PR 132; RPT 107, 110).
RPT 110). gumьno b lo (PR 135). SA 18).
kašьljь a (PR 132).
gǫsь gǫsi m. c (SA 25; PR 138). gъbnǫti (gъnoti): gъbnǫ gъbnetь b bøje jaxati: jadǫ jadetь a rejse (SA 208; PR 133).
kašljǫ kašljetь a (SA 209).
gǫsli a (SA 177; PR 133). (SA 211; PR 137). jazva a (PR 132; RPT 110).
katiti: katjǫ katitь c rulle, vælte (PR 140).
gǫstъ gǫsta gǫsto c tæt (PR 138). gъnati: ženǫ ženetь b (SA 204); c (PR 139) jedinъ b 1 (PR 136).
kazati: kazjǫ kazjetь b? vise (SA 210; PR
gǫšča a:b (PR 132). drive, jage. jelenь a (PR 132).
136).
gǫžь gǫža b (SA 126; RPT 101). gъnǫti: se gъbnǫti. jelьxa (olьxa) a elletræ (PR 132).
kaziti: kazjǫ kazitь c beskadige (PR 140).
grabiti: grabjǫ grabitь a røve (PR 133; MP gъrbъ gъrba d (OSA 141). -jemjǫ -jemjetь b (SA 204).
kazniti: kaznjǫ kaznitь b straffe, henrette
26f.). gъrdlo a (SA 155); a/b (PR 132). jeresь f. c? kætteri (PR 138).
(PR 137).
gradъ grada a (SA 23; PR 131; RPT 99, gъrdъ gъrda gъrdo c stolt (SA 111; PR jesenь f. c efterår (PR 138).
kaznь a (PR 132).
101). 138). ješče a endnu (PR 133).
kistь kvast (PR 132).
klanjati: klanjajǫ klanjajetь a (PR 123, komora a forrådskammer (PR 132). kǫtati: kǫtajǫ kǫtajetь a indhylle, gemme ?kulja a (RPT 107).
133). konьcь a[?] (PR 132). (PR 133). kumъ c (RPT 97, 102).
klasti: kladǫ kladetь c (SA 208f., 252, 255; konjь konja b (SA 69, 147, 177; PR 134; MP kǫtъ kǫta b corner, shelter (NA 102f.; SA kuna kuny b/c mår (PR 135).
PR 139). 19). 147; PR 134; RPT 85, 101). kupa a (RPT 109).
klenъ c ahorn (PR 137). kopa kopy c bunke (PR 138). krajь a (PR 131; RPT 99, 101). kupiti: kupjǫ kupitь b købe (PR 137).
klepati: klepjǫ klepjetь b banke (SA 210; kopьna kopьny c stak (PR 138). krasa krasy b (SA 78; PR 135; MP 16). (sъ-vъ-)kupiti: -kupjǫ -kupitь b
PR 136). konopja konopjě b (SA 138). krasiti: krasjǫ krasitь b farve (PR 137). sammenfatte (PR 137).
?klesati (MP 27). kopati: kopajǫ kopajetь a grave (PR 134). krasti: kradǫ kradetь a (SA 208; PR 133). kuplja a:b (PR 132).
klevetati: klevetjǫ klevetjetь b bagtale (PR kopьje b lanse, spyd (SA 150; PR 135). ?kremljь b fæstning (PR 134). ?kupъ kupu a bunke (MP 26).
136). kopyto a (SA 177; PR 132; MP 17, 21). krętjǫ krętjetь b (SA 210). kurъ kura a hane (SA 166; PR 131).
klęknǫ klęknetь a (SA 211). kora b*? bark (PR 135f.). krěpъ krěpa krěpo c (SA 105f., 122; PR kurę a (SA 142).
klęti: klьnǫ klьnetь c bande, sværge (SA korabjь b skib (SA 146; PR 134). 138). kusiti: kusjǫ kusitь b bide (PR 137).
203; PR 139). korbi c kurv (PR 138). krěsiti: krěsjǫ krěsitь b (SA 260); c (PR (iz-)kusiti: -kusjǫ -kusitь b forsøge (PR
klętva a:b ed (PR 132). korbъ korba c (NA 98; PR 137); d (RPT) 140). 137).
klěščь b (RPT 98, 101). kurv. [sidetal RPT?] krěslo, pl. krěsla a (NA 137; SA 23; RPT kustъ a (PR 131); b (RPT 101).
klětь f. c forrådskammer, bur (PR 138). korenь c (SA 156; PR 138; MP 20). 111). kušati: kušajǫ kušajetь a smage (PR 123,
klica a (SA 155). koriti: korjǫ koritь c dadle (PR 140). kričati: kričjǫ kričitь c skrige (PR 139). 133).
?klicati a (MP 27). korka korky a (SA 22). ?krida a (RPT 107). kuti: kovǫ kovetь c (SA 204, 236).
kličǫ kličetь a råbe (PR 133). korljь b (SA 174, 199; PR 134; MP 19). kridlo b (SA 152; PR 135; MP 24). kъ (prep. and prefix) (PR 146).
kliknǫti: kliknǫ kliknetь a (PR 133). kormola kormoly b/c fæstning (PR 135). kriknǫti: kriknǫ kriknetь b ?skrige (PR kъlějь c (SA 157).
klinъ a (SA 146, 155, 199; PR 131; MP 20, korpъ c karpe (RPT 105). 137). ?kъlopъ: se klopъ.
26; RPT 97, 101). korsta a (PR 132). krivъ kriva krivo c skæv, krum (SA 109; PR kъmetъ kъmeti (L.) kъmeti (SA 69).
kljьvati: kljujǫ kljujetь c (SA 204, 207, 236; (sъ-)kortiti: -kortjǫ -kortitь b forkorte (PR 138). kъnęʒь c (SA 158, 171, 174; PR 137).
PR 139). 140). (vъz-)krьsnǫti: -krьsnǫ -krьsnetь b kъnjiga a (SA 172, 187; PR 132).
ključiti: ključjǫ ključitь c låse (PR 140). kortъ korta b time, occurrence (NA 122; SA genopstå (PR 137). kъrčjь b (SA 156).
ključь ključa b nøgle (SA 126, 177; PR 134; 21). krьstiti: krьstjǫ krьstitь c døbe (PR 140). kъrma kъrmy b/c agterstavn (PR 135).
MP 17; RPT 97, 101). kortъ korta korto b (SA 21, 105f.; PR 136). kromě b udenfor, pånær (PR 136). kъrmiti: kъrmjǫ kъrmitь b fodre (PR 137).
kljuti: kljьvǫ kljьvetь ?c (SA 207). korva korvy a ko (NA 75; SA 166, 177; PR kropiti: kropjǫ kropitь c sprøjte (PR 140). kъrmlja a:b (PR 132).
kloniti: klonjǫ klonitь c vælte (PR 140). 132; MP 21; RPT 109). krosno, pl. krosna c (opr. plur. tantum) kъrmъ c foder (PR 137).
klopotъ c støj (PR 137). koryto a (SA 149; PR 132). bloom (NA 116). kъto čьto c (SA 36; PR 139).
klopъ (?kъlopъ) b væggelus (PR 134). kosa kosy c braid; combed hair (NA 88, 141; krot(ъkъ) c mild (PR 138). kvasiti: kvasjǫ kvasitь a syrne (PR 123,
?klos- b ? (PR 136). SA 24; PR 138). krovъ b tag (SA 157; PR 134). 133).
knęʒь knęʒa c (SA 70). kosa kosy b (NA 90, 141; SA 20, 156); c (PR krǫglъ krǫglo krǫgla b rund (PR 136). kvasъ c (SA 123, 187, 211; PR 137; RPT 99,
kobelь b (SA 158). 138) scythe, curved blade. krǫgъ krǫga d (OSA 141f.; PR 137; RPT 102); a (SA 211) surdej. [hvad siger SA?]
kokošь kokoši f. c høne (SA 167; PR 138; kosjь b kurv (SA 147, 177; PR 134). 102). květъ c (SA 156; PR 137); d (OSA 142; RPT
MP 20). kosnǫti: kosnǫ kosnetь b røre (PR 137). krǫtja a:b (PR 132). 98, 101f.).
?kolbъ c kugle, rundt brød (PR 137). kostь kosti f. b (IRU 89, 94); c (SA 139, 199; krǫtъ krǫta krǫto c stejl, voldsom (SA 109, kvisti: kvьtǫ kvьtetь c blomstre (PR 139).
kolda (PR 132; RPT 107, 111). PR 138). 188; PR 138). kydati: kydajǫ kydajetь a kaste (PR 133;
koldęʒь a (PR 132). kosъ kosa koso c skæv (PR 138). krupa krupy b groats, grain, hail stone (NA MP 22).
kolěbati: kolěbjǫ kolěbjetь b bevæge, vugge kotьlъ b kedel (PR 134). 90f., 141; SA 20; PR 135). kyjь kyju/kyja ?c (NA 138); d (OSA 142)
(PR 136). kotora kotory b/a (SA 187 / PR 132). kruša (gruša) krušy a (SA 23; PR 132; RPT hammer. [tjek den]
kolěno a (SA 149; PR 132). kotъ b hankat (PR 134). 111). kyla kyly a (SA 22; PR 132).
kolkolъ c klokke (PR 137; MP 20). kovarjь kovarja b (SA 80). krušiti: krušjǫ krušitь c ødelægge (PR 140). kypěti: kypjǫ kypitь c koge, syde (PR 139).
kolo kolese c (SA 150; PR 138); d (RPT 85). kovati: kujǫ kujetь c (SA 204, 212, 214, 236; krьsnǫ krьsnetь b (SA 260). kysьlъ a (SA 211); b (PR 134) frugtgrød.
kolsъ c (SA 156; PR 137); d (RPT 105). PR 139). krьstъ b kors (PR 134). kysnǫ kysnetь a (SA 211; PR 133).
kolti: koljǫ koljetь b (SA 203, 248-51; PR koza kozy b (SA 166, 199; PR 138). krъšjь b (SA 156). kyta a (SA 155).
136; MP 27). kozьlę kozьlęte b (SA 142f.). krъxa krъxy c (NA 88, 141f.; SA 24); b/c
koltъ kolta b (sek. kolto) beetle (NA 114). kozьlъ kozьla b gedebuk (SA 167; PR 134). (PR 135) crumb. l
kolъ b (SA 147, 156; PR 134). kozja kozjě b* (SA 138; PR 135; MP 19). kry krъvi c (SA 84f.; PR 138; RPT 85).
ladъ a/d (RPT 99, 101, 103).
kolyxati: kolyxjǫ kolyxjetь b bevæge (PR kǫpati: kǫpjǫ kǫpjetь b bade, svømme (PR kryti: kryjǫ kryjetь a (SA 204, 246; PR 133;
lagati (MP 27).
136). 136f.). MP 23, 27).
lajati: lajǫ lajetь a (SA 205, 247; PR 133;
komarъ b myg (PR 134). kǫsъ c (SA 147; PR 137). kuča a (RPT 108f.).
MP 23, 26).
lanǫ lanetь a (SA 205). lьjati: lějǫ lějetь c (SA 205, 212, 214, 236; lunъ d (RPT 97). (po-)męnǫti (po-)męnǫ (po-)męnetь c (SA
lapa lapy a (SA 22). PR 139). lupiti: lupjǫ lupitь b skrælle, pille (PR 137). 205, 240; PR 139).
?larь b stor kasse (PR 134). lьnъ lьna b (NA 109, 141); c (SA 21, 139; PR lužja a (SA 155). męso męsa c (NA 116, 135, 143; SA 24, 152,
laska a (PR 132). 137) flax. lъbъ b? pande (PR 134). 199; PR 138; MP 17, 25); d (RPT 111)]
lastovica a Schwalbe (MP 21). lьpnǫ lьpnetь b (SA 211, 259). lъgati: lъžjǫ lъžjetь b lyve (SA 210; PR meat. [tjek RPT]
lava lavy a (SA 22). lьstь f. c smiger, bedrag (PR 138). 136f.). męsti: mętǫ mętetь c blande, forvirre (PR
laziti: lazjǫ lazitь a klatre (PR 133). lьvь b løve (PR 134). lъža lъžě b løgn (PR 135). 139).
1
lazъ a smuthul (RPT 101). ljubiti: ljubjǫ ljubitь b elske (PR 137). lyčь lyča b (RPT 97f.). męti: mьnǫ mьnetь b (SA 203, 248, 251;
2
lazъ d meadow (RPT 101). ljubъ ljuba ljubo b (SA 108; PR 138). lykъ lyka a (sek. lyko) (NA 115, 137; SA 23, PR 136; ?MP 27).
lebedь, lebędь: se olbǫdь. ljuby ljubъve b (N. a) kærlighed (SA 187; 155; PR 132; RPT 111). męta b pebermynte (PR 132; RPT 109).
ledъ ledu / ledu ? c ice (NA 126, 128; SA 134). mědь mědi, L.sg. mědi a (SA 137, 188, 199;
25, 139; PR 137). ljudьje c folk (PR 138). m PR 132; MP 16).
legti: lęgǫ lęžetь a lægge sig (SA 208, 260; ljudъ / ljudь ljuda c (SA 70, 171; RPT 97, mělъ c kalk, mel (PR 137).
mačjǫ mačjetь b (SA 210).
PR 133). 102). měna měny b/c vekslen (PR 135).
majati: majǫ majetь c (SA 205, 234, 236).
lelějati: lelějǫ lelějetь a vugge (PR 133). ljutъ ljuta ljuto b (SA 108, 110; PR 136). měniti: měnjǫ měnitь c blande (PR 140).
makъ a (PR 131; RPT 99, 101).
letati (MP 28). lobъzati: lobъžjǫ lobъžjetь b kysse (PR měra a (PR 132; RPT 109).
malъ mala malo a (SA 107, 188; PR 133;
letěti: letjǫ letitь c flyve (PR 139). 136). měriti a (MP 26).
MP 22).
lękati: lęčjǫ lęčjetь b forskrække (SA 210; ločiti (MP 28). měsęcь a (PR 132).
manǫti: manǫ manetь c vinke (SA 205; PR
PR 137). ločjǫ ločjetь b (SA 210). měsiti: měsjǫ měsitь b blande, ælte (PR
139).
lęda a (RPT 111). logъ loga c lair, den; riverbed, ravine (NA 137).
maslo masla a (SA 137, 177; PR 132).
lędo c deposit; mark (NA 116, 135). 101). město a (PR 132; MP 24; RPT 111).
mastь f. c fedt, farve (PR 138).
lěčiti: lěčjǫ lěčitь c? helbrede (PR 140). lojь c talg; tragt (PR 137). mětiti: mětjǫ mětitь a hentyde (PR 133).
mati matere mother (NA 136, 139, 143; SA
lěnъ lěna lěno c doven (SA 109, 111, 114, loka loky b (NA 141). měxъ měxa c (NA 96; SA 26; PR 137); c/d
18; PR 133).
122, 199; PR 138). loky, A. lokъvь, G. lokъve b puddle (NA (RPT 98, 102) fur; sack; bellows.
maxati: maxjǫ maxjetь b svinge, vinke (PR
lěpiti: lěpjǫ lěpitь c klæbe (SA 259; PR 140). 130, 142; SA 22). (sъ-)měžiti: -měžjǫ -měžitь c lukke øjnene
137).
lěpъ lěpa lěpo c smuk (SA 123f.; PR 138). lomiti: lomjǫ lomitь b brække (PR 137). (PR 140).
maxъ c (RPT 99).
lěska lěsky b (SA 156). lono b skød (PR 135). migъ miga c twinkling, instant (NA 96).
mazati: mazjǫ mazjetь a smøre (SA 209;
lěsъ c (SA 157, 177; PR 137; RPT 98, 102). lopuxъ b (SA 156). milъ mila milo a (SA 23, 107, 110; PR 133;
PR 133; MP 23, 27).
lěto a summer (NA 115, 133, 143; SA 23, lošadь f. c hest (PR 138). MP 22).
mečь (?mьčь) b sværd (PR 134).
199; PR 132; MP 24; RPT 111). loviti: lovjǫ lovitь c (SA 257; PR 140). minǫti: minǫ minetь c (SA 205, 240; PR
medja medjě b (NA 92, 141; SA 20); b/c (PR
lěxa lěxy b bed for cultivation (NA 89, 141; lovja b* jagt (PR 135). 139; MP 22).
135) boundary.
SA 20). lovъ c fangst, jagt (PR 137). mirъ miru / miru fred; verden c (SA 25, 70,
medjь b located in the middle (NA 125, 142;
lěvъ lěva lěvo c venstre (PR 138). loza lozy c neg, ris (PR 138). 82; PR 137; RPT 97, 102).
SA 21).
lězti: lězǫ lězetь a (SA 208, 252; PR 133). ložiti: ložjǫ ložitь b (SA 260; PR 140). mьčь: se mečь.
1 medъ medu c honey (NA 126, 128, 142; SA
li eller (konj., ikke pkl.) (PR 133). ?lože b seng (PR 135). mьčьtъ b/c drøm (PR 137).
2 25, 140, 177; PR 137).
li (encl.) whether (PR 145). ložje c (SA 150). mьdlъ (mьdьlъ?) mьdlo mьdla b langsom
medvědь a (PR 132).
?lice b ansigt, person (PR 135; MP 24). lǫčь b (SA 156). (SA 108; PR 136).
melčjь b (SA 156).
likъ c mængde, tal (PR 137). lǫgъ lǫga c (NA 134, 139, 143; SA 26f., 31, mьgla mьgly b haze, mist (NA 90, 141; SA
melko b mælk (SA 177; PR 135).
linǫ linetь c (SA 205). 33; PR 137); d (RPT 102) meadow, 20, 138).
melti: meljǫ meljetь b (SA 203, 248f., 251;
linъ b (RPT 97). underbrush. mьlčati: mьlčjǫ mьlčitь c tie (PR 139).
PR 136; ?MP 27).
lipa lipy a (SA 22, 155; PR 132; RPT 107, lǫka lǫky b bend, curve; meadow at a river mьlknǫti: mьlknǫ mьlknetь b (SA 211; PR
melzti: mьlzǫ mьlzetь c (SA 208, 255).
110). bend (NA 91, 144; SA 20; PR 135). 137).
merti: mьrǫ mьretь c dø (SA 203, 212f.,
listъ c (SA 156, 177; PR 137); d (OSA 142f.; lǫkъ lǫka d hoop, arc; bow (NA 100; SA 22; mьrknǫti: mьrknǫ mьrknetь a (SA 211,
233, 235; PR 139).
RPT 97, 102). OSA 41; PR 137). 259; PR 133).
meržja a (SA 155).
lisъ a (RPT 101). lǫkьno b (SA 150). mьrtvъ mьrtvo mьrtva b (SA 110; PR 136).
mesti: metǫ metetь c feje (PR 139).
lišiti: lišjǫ lišitь c berøve (PR 140). lubъ luba c (træ)bark (SA 41). mьrz- a rædselsfuld (PR 133).
metati: metjǫ metjetь b kaste (SA 210; PT
liti: lijǫ lijetь c (SA 204, 234, 237; PR 139). luča lučy b stråle (PR 135). mьrzěti: mьržǫ mьrzitь a? (PR 133).
136).
Litъva Litъvy b Lithuania (PR 135). lučiti: lučjǫ lučitь c give, tillade (PR 140). mьrznǫti: mьrznǫ mьrznetь a (SA 211,
metnǫti: metnǫ metnetь b ? (PR 137).
lixъ lixa lixo c dårlig, ond (PR 138). lučь luča b stråle (SA 126; RPT 97, 101f.). 259; PR 133).
męčь męča b (SA 126f.; RPT 102).
lixva a (PR 132). Luka Luky b Lukas (PR 135). mьstь f. c hævn (PR 138).
męknǫti: męknǫ męknetь a (SA 211; PR
lizati: lizjǫ lizjetь b slikke (SA 210; PR 137). lukъ a (SA 147; PR 131; RPT 101). mьzda mьzdy b løn (PR 135).
133).
lьgъ lьga lьgo b (SA 21; PR 136). luna luny b (SA 20; PR 135). mlaka a (SA 155).
męk(ъkъ) c blød (PR 138).
močiti: močjǫ močitь b fugte (SA 260; PR mъnogъ a (sek. immobil accent) (SA 155; njiva a (PR 132; RPT 110). olovъ olova (sek. olovo) c (NA 117, SA 139,
137). PR 133). njǫxъ c (RPT 102). 188; PR 138).
modrъ modra modro b (SA 108, 111). muxa a (RPT 107, 110). noga nogy c foot (NA 88, 141; SA 24, 85; olъ olu c a kind of drink (NA 128; SA
mogti: mogǫ možetь b (SA 208, 252; PR mъrda a (RPT 110). PR 138; MP 20). 25).[ap.]
136; MP 19). mъrky, A. mъrkъvь, G. mъrkъve b carrot nogъtь c negl (PR 138). olsь c elg (PR 138).
mogyla a (SA 155; PR 132). (NA 130, 142; SA 22; PR 134). noktь nokti c nat (NA 130; SA 85, 94; PR olъtarъ b alter (PR 134).
mok(nǫ)ti: moknǫ moknetь b (SA 252, mъxъ mъxa b moss (NA 109f., 141; SA 21, 138; MP 16). omelo b (SA 156).
260; PR 137). 139; PR 134). norstъ: see nerstъ. onъ ona ono b (SA 200; PR 136).
mokrъ mokra mokro b (SA 111; PR 136). my we: cf. table X (SA 34ff., 244). norviti: norvjǫ norvitь c sørge for (PR 140). onakъ onaka onako b (SA 36, 199).
1
moktь, G.pl. moktьjь c (NA 117, SA 71; PR myčjǫ myčjetь a (SA 209). norvъ d skik (PR 131, 137; RPT 105). orati: or[j]ǫ or[j]etь c pløje (SA 204, 236;
138). mydlo, pl. mydla a (for †mydlъ) (NA 115; nositi: nosjǫ nositь b (SA 257; PR 137). PR 136, 139).
2
moldъ molda moldo c (SA 109, 146, 172; SA 151). nosja b* kurv; dragt (PR 135). orati: orǫ oretь c skrige (PR 139).
PR 138). mysliti a denken (MP 26f.). nosъ d næse (PR 137; MP 20; RPT 84). ?orba b slavinde (PR 135).
moliti: moljǫ molitь b bede (PR 137). myslь a (PR 132). novъ nova novo b ny (NA 125, 142; SA 21; orbъ b? slave (PR 134).
molь b? møl (PR 135). myšь myši a (SA 23, 148, 166, 199; PR 132; PR 138). ordlo, pl. ordla a (for †ordlъ) plow (NA
moltiti: moltjǫ moltitь b tærske (PR 137; RPT 97). nozdrь c næsebor (PR 135, 138). 115, 137; SA 23).
MP 27). myti: myjǫ myjetь a (SA 204, 212f., 246; PR nozdrja b* næsebor (PR 135, 138). orěxъ a (SA 155; PR 132).
moltъ molta d (OSA 143; PR 137; RPT 133; MP 23, 27). nozjь nozja b kniv (SA 80, 177; PR 134). -oriti: -orjǫ -oritь c ødelægge (PR 140).
105). myto b afgift, told (PR 135). nǫtro b indvolde (PR 135). orьlę orьlęte b (SA 143).
morčiti: morčjǫ morčitь a (SA 259). nuda nudy c (SA 24). orьlъ orьla b ørn (SA 167; PR 134).
moriti: morjǫ moritь c slå ihjel (PR 140). n nuditi: nudjǫ nuditь a tvinge (PR 133; MP orka a (PR 132).
morje morja c (NA 117; SA 71, 152; PR 138; 27). orkyta a (SA 155).
na (prep. and prefix) (PR 146).
MP 20, 25); d (RPT 111). [tjek MP] nudja nudjě a (SA 72; PR 132). ormę a (PR 132).
nadъ (prep. and prefix) (PR 146).
morkъ morka d (OSA 143; PR 137). nъ but (PR 146). orǫdьje: se -rǫd-.
naglъ nagla naglo b (SA 108; PR 136).
mormorъ mormora a (SA 75). nyti: nyjǫ nyjetь a nage (SA 204; PR 133). orǫžьje: se -rǫž-.
nagъ naga nago c naked, bare (NA 135,
morъ c pest (PR 137). orǫžь c (SA 156).
139, 143; SA 25, 40f., 109; PR 138).
morziti: morzjǫ morzitь a (SA 259). o orsti: orstǫ orstetь c vokse (PR 139).
G.-L.du. naju, D.-I. nama we two (SA 35f.;
morzъ a (SA 211; PR 131; MP 16, 19). orstiti: orstjǫ orstitь c/b lade spire (PR
MP 25) o(b) (prep. and prefix) (PR 146).
Mosky Moskъve b i N.: a Moskva (PR 140).
ne not (PR 146). oba obě, GL. oboju, DI. oběma c both (SA
134). orstja b* lund (PR 135).
nebo nebesa d (NA 131; PR 138; MP 17; 35f., 243f.; PR 139).
mostъ c (SA 157; PR 137). orstъ c vækst (PR 137).
RPT 111). obolkъ c cloud (MP 20).
mošьna mošьny b taske (PR 135). orv- b lige (PR 136).
nedělja neděljě a (SA 75). obъtjъ obъtje obъtja b/a fælles (PR 136). 1orz- (prefix) (PR 146).
motriti: motrjǫ motritь b se (PR 137).
nedugъ neduga a (SA 76). obvilъ a (SA 155). 2orz- b udskilt, forskellig (PR 136).
mozgъ c hjerne (PR 137).
nerstъ (norstъ) nersta c (NA 122f.; PR 137); ocьtъ b eddike (PR 134).
mǫdrъ mǫdra mǫdro b (SA 21, 108, 110f., ?oržьnъ b grillspyd (PR 134).
d (OSA 42, 143) spawning, roe. odrь b seng (PR 134).
146, 199; PR 136). osa osy b wasp (NA 91, 141; SA 20, 167; PR
nesti: nesǫ nesetь c bære (PR 139; MP 22). ognь ogni b fire (NA 129f., 142; SA 21, 80,
mǫka mǫky a pine (PR 132; RPT 110). 135).
nevěsta a (PR 132). 138f.; PR 135).
mǫka mǫky b mel (SA 177; PR 135). osetrъ b stør (PR 134).
ně- (indef. pref.) (PR 146). oje c (SA 152).
mǫtiti: mǫtjǫ mǫtitь c gøre grumset, osьlę osьlęte b (SA 142f.).
němъ něma němo c stum (PR 138). Oka b Oka (flod) (PR 135).
omrøre (PR 140). osьlъ b (SA 172; PR 134).
ni (pcl.) (PR 146). oko, du.NA. oči, GL. očьju (očiju), DI.
mǫty, A. mǫtъvь, G. mǫtъve b churn-staff, osmь b eight (NA 129; PR 135).
niknǫti: niknǫ niknetь a (SA 211; PR 133). očima c (SA 37f., 151, 243f.; PR 138; RPT
mixer (NA 131, 142). osmъjь b ottende (PR 136).
niščь nišča nišče a (SA 123, 146; PR 133). 85, 111).
mǫžь mǫža c (SA 70, 158, 171; PR 137; RPT ostь osti b beard (of grain), thorn (NA 129,
nitь niti niti a (SA 137f., 155, 188; PR 132). okrǫglъ okrǫgla okrǫglo b (SA 108).
102). 142; SA 21).
-niziti: -nizjǫ -nizitь a (PR 133). okъno b (SA 149; PR 135).
mulъ d (RPT 97). ostь c (SA 156) [=foreg.?].
nizati: nizjǫ nizjetь b sætte på række (SA olbǫdь (lebedь, lebędь) f. c svane (PR 138).
muxa a (RPT 107, 110). ostьnъ b spids, stage (PR 134).
210; PR 137). oldi c båd (PR 138).
mъčati: mъčjǫ mъčitь c jage (PR 139). os[t]rovъ os[t]rova c (SA 70; PR 137).
nizъ niza nizo a/b (PR 133); b (SA 105f.); d Olьgъ b Oleg (PR 134).
mъknǫti: mъknǫ mъknetь b lukke (PR ostrъ ostra ostro b sharp (NA 125, 142; SA
(RPT 102). olьxa a: se jelьxa.
137). 21, 156; PR 136).
nizъ nizu nizovi d (OSA 143; RPT 97). olkati: olčjǫ olčjetь a (PR 133).
mъlni mъlnьje b i N.: a lyn (PR 134). otьcь otьca b (SA 171); a? (PR 132).
?-nьrǫ -nьretь ?c ? (PR 139). olkъtь c albue (PR 138).
mъlva a tale (PR 132). ot(ъ) (prep. and prefix) (PR 146).
-nьzti: -nьzǫ -nьzetь c gennembore (PR oln(i) c sidste år (PR 138).
mъlviti: mъlvjǫ mъlvitь a tale (PR 133).
139).
ovьca ovьcě b/c (SA 166f.; PR 135, 138); c pero b feather (NA 105, 141; SA 156; PR (po-)pьrati: -perǫ -peretь c sparke, trykke pluti: plovǫ plovetь c (SA 204, 235f.; PR
(NA 85, 141) sheep. [tjek henvisninger] 135; MP 25). (PR 139). 139).
ovьnъ b vædder (PR 134). perǫ peretь c (SA 204). pьrěti: pьrjǫ pьritь c stride (PR 139). pluto pluta b float (NA 113, 142).
ovьsъ ovьsa b havre (SA 138, 146, 188; PR perti: pьrǫ pьretь c låse, lukke (SA 203, 235, pьrsь pьrsi a (SA 23; PR 133). plъtь plъti c kød, krop (SA 70, 85, 140; PR
134). 251; PR 139). pьrstъ pьrsta b finger (NA 111f., 142; SA 138).
ovotjь a frugt (PR 134). Petrъ b Peter (PR 134). 20). plъtъ plъta b raft (NA 119; PR 134).
ovъ ova ovo b/c denne (PR 136, 139). pędь f. c? afstand, tomme (PR 138). pьrstь pьrsti c (SA 139) [=foreg.?]. plynǫ plynetь c (SA 205).
pęstь f. c knytnæve (PR 138). pьrvъ pьrva pьrvo c (NA 138); a (PR 133) plytvъ plytvo plytva b (SA 108).
ǫ pęta pęty c hæl (PR 138). first. po (prep. and prefix) (PR 146).
pęti: pьnǫ pьnetь c (SA 203, 212f., 235, 251; pьrxъ pьrxa c dust (NA 101). podoba podoby a (SA 73).
ǫda a (PR 132). 1
PR 139). pьsati (pisati): pisjǫ pisjetь b skrive (SA podъ (prep. and prefix) (PR 146).
ǫditi: ǫdjǫ ǫditь c (SA 259). 2
pętь f. c fem (NA 129; SA 25; PR 138). 210, 252; PR 137; MP 27). podъ poda b floor, bottom (NA 108f., 141;
ǫglь a kul (PR 132).
pętъjь b femte (PR 136). pьstrъ b motley (NA 120; PR 136). SA 21).
ǫgъlъ c hjørne (PR 137).
pętrъ pętra b (sek. pętro) wooden floor, tier pьsъ pьsa b (SA 166). po-jasъ c bælte (PR 137).
ǫsъ d (RPT 102).
(NA 114). pьšeno b hirse (PR 135). pojiti: pojǫ pojitь c give at drikke (PR 140).
ǫtę a (SA 142).
pěna a (PR 132; RPT 109). pьxnǫti: pьxnǫ pьxnetь b støde (PR 137). polata a sal (PR 132).
ǫtьlъ ǫtьla ǫtьlo b hullet, svag (PR 136).
pěnęʒь a (PR 132). plačь a (PR 131; RPT 99, 101). polěno a (SA 149; PR 132).
ǫtro ǫtra b viscera, womb (NA 105, 141).
pěsnь a (PR 132). plakati: plačjǫ plačjetь a græde (SA 209; polěti: poljǫ politь c brænde (PR 139).
ǫty a and (PR 133).
pěsta pěsty b pestle; hub (NA 92f, 141; SA PR 133; MP 23). polьʒa polьʒě a" (SA 74).
ǫza a (PR 132).
20). plastъ plasta b (SA 126, 156; RPT 99, 102). polje c (SA 71, 152; PR 138; MP 20, 25; RPT
ǫzъ ǫza ǫzo b (SA 105f.; PR 136).
pěstovati: pěstujǫ pěstujetь a vente barn plaščь b frakke (PR 134; RPT 99). 111).
ǫžь b (RPT 102).
(PR 133). plata a (SA 212). polmy polmene a (SA 74).
pěstъ pěsta b (sek. pěsto) instrument for platja b (SA 212). polniti: polnjǫ polnitь c tage til fange (PR
p pounding, crushing (NA 112, 142; SA 20; platъ plata d (OSA 144; PR 137). 140).
pa- (prefix) (PR 146). RPT 102). plavati: plavajǫ plavajetь a svømme (PR polnǫ polnetь a (SA 205).
paliti: paljǫ palitь b brænde (PR 137). pěsъkъ pěsъka b (SA 138, 188; PR 134). 123, 133). polnъ polno polna c (SA 109).
panъ b? herre (PR 134). pěšь pěša pěše a til fods (SA 123; PR 133). plaviti: plavjǫ plavitь a flyde (PR 133). polovъ polova polovo c køns- (PR 138).
papa a far (PR 132). pěti: pojǫ pojetь c synge (SA 204; PR 139). plektje, pl. plektja / plektja b (NA 117; MP polsa polsy c plowed strip (NA 84f., 141; SA
1
para a damp (PR 132; RPT 109). pila pily b/c sav (PR 135). 25). 24).
2 1
para a par (PR 132). pirogъ b kage (PR 134). plemę plemene b i N: a stamme (SA 199; polti: poljǫ poljetь b vinke, ryste (SA 203,
pariti: parjǫ paritь a flyve (PR 133; MP 26). pirъ pira a type of grain (NA 136; SA 155). PR 134). 248, 250f.; ?PR 136; ?MP 27).
2
parъ a (RPT 101). pirъ piru c gæstemåltid (NA 137; PR 137). ?plesati (MP 27). polti: poljǫ poljetь b brænde (SA 203, 248,
pasmo, pl. pasma a (SA 23). pisati: se pьsati. plesčjǫ plesčjetь b (SA 210). 250f.; ?PR 136; ?MP 27).
1
pasti: padǫ padetь a (SA 208; PR 139). pisьmo b (SA 150; PR 135; MP 24). plesti: pletǫ pletetь c flætte (PR 139). poltьno poltьna b (SA 138, 149, 177, 188;
2
pasti: pasǫ pasetь c (SA 209, 252; PR 139). piskati: piskjǫ piskjetь b fløjte (PR 137). pletь f. c pisk (PR 138). PR 135).
1
paxati: pašjǫ pašjetь b pløje (PR 137). piskъ a (RPT 97); c (PR 137) fløjten. pletje b skulder (PR 135). polъ c køn, halvdel (PR 137).
2
pazъ paza d (OSA 143f.; RPT 101f.). pitati: pitajǫ pitajetь a ernære (PR 134). Plьskovъ c Pskov (bynavn) (PR 137). polъ c belægning (PR 137).
pečatь a (PR 132). pitěti: pitějǫ pitějetь a ernære (PR 134). pljinǫti: pljinǫ pljinetь a (SA 205, 257; PR polxъ polxa polxo a (SA 107).
pekti: pekǫ pečetь c bage (PR 139). piti: pijǫ pijetь c (SA 204, 234, 236f.; PR 133). polzъ polza d (OSA 144; PR 137; RPT 105).
pektь f. c ovn (PR 138). 139). pljьvati: pljujǫ pljujetь a (SA 204, 246; PR pomogtь c (MP 20).
pelena (pelna) peleny b/c låg (PR 135). pitja a (PR 132). 133). popelъ: se pepelъ.
pelna: se pelena. pivo c (NA 116, 135; SA 152; PR 138). pl[j]utja / pl[j]utja (pl. tant.) b lungs (NA popъ popa b (NA 94; PR 134; MP 19; RPT
pelnъ pelna c booty, loot; captivity (NA 98; pьklo b ild, helvede (NA 114; PR 135). 107, 142; PR 135; MP 24). 84).
SA 26; PR 134, 137). pьklъ pьkla b hell (NA 114). ploditi: plodjǫ ploditь b fremstille, avle (PR pora pory c (godt) tidspunkt (PR 138).
pelti: peljǫ peljetь b (SA 248). pьlnъ pьlna pьlno full (NA 136, 139, 143; 137). porgъ a (PR 131).
pelvǫ pelvetь c (SA 204). SA 23, 107; PR 133; MP 22). plodъ c/b (NA 126 / PR 134). pormъ a (PR 131).
pepelъ (popelъ) c aske (PR 137). pьlstь f. c filt, dug (PR 138). ploskědь f. c plads (PR 138). porokъ poroka a" (SA 74).
per- (prefix) (PR 146). pьlzti: pьlzǫ pьlzetь c krybe (PR 139). ploskъ plosko ploska b (PR 136). porsę porsęte c (SA 142f.; MP 20).
perdъ (prep. and prefix) (PR 146). pьpьrъ pьpьra b peber (SA 138, 146, 188; plotъ c (SA 157). porti: porjǫ porjetь b (SA 203, 248f., 251;
?(vъ-)periti: -perjǫ -peritь c rette mod (PR PR 134). ploxъ ploxa ploxo c dårlig (PR 138). PR 136).
140). pьrati: perǫ peretь c vaske (SA 204, 236; PR plugъ a (SA 155; PR 131; RPT 97, 101). porxъ d støv, pulver (PR 137; RPT 105).
139). pluščiti: pluščjǫ pluščitь a (PR 133). porzъ c tyr (PR 137).
porž- b tom (PR 136). prǫtъ prǫta c (SA 156; PR 137); d (OSA 144; rěšiti: rěšjǫ rěšitь c beslutte, befri (PR 140). ruxlo b mobilia (PR 135).
?poržь porža porže b ? (PR 136) RPT). [henvisning til RPT] ?-rětiti: -rětjǫ -rětitь a møde (PR 133). ruxъ ruxa c disorderly movement (NA 96).
(=forudg.?). prygati: prygajǫ prygajetь a hoppe (PR rězati: rězjǫ rězjetь a (SA 209, 252; PR 133; rъdja rъdjě b rust (PR 135).
posьlě (?poslě) b senere (PR 136). 133). MP 23, 27). rъtutь a kviksølv (PR 132).
poskonь f. c mandlig hamp (PR 138). pryščь b blære (PR 134; RPT 102). rězъ rěza c (SA 41, 156). rъtъ b mund (PR 134).
1
po-soxъ c stav (PR 137). prysčjǫ prysčjetь a (SA 209; PR 133). ?rězvъ rězva rězvo b vild (PR 136). rъvati: rujǫ rujetь c (SA 204, 206, 230,
postiti: postjǫ postitь c faste (PR 140). psalъmъ b salme (PR 134). Rimъ Rima b (SA 69). 236).
2
postъ b faste (PR 134). pustiti: pustjǫ pustitь c lade (PR 140). rinǫti: rinǫ rinetь a (SA 205, 257; PR 133; rъvati: se ruti.
potъ c sved (PR 137). pustъ pusta pusto c øde (PR 138). MP 22). rъxlъ rъxlo rъxla b (SA 108).
pǫgy a knop (PR 133). puxъ d (RPT 97, 103). ristati: ristjǫ ristjetь b løbe, spurte (SA 210; rъzati: rъzjǫ rъzjetь b vrinske (SA 210; PR
pǫpъ a (PR 131); b (SA 156); d (RPT 102). pъlkъ b hær (PR 134). PR 137). 136).
pǫtь pǫti b bridge (NA 131, 142; SA 126, pъlzati: pъlzajǫ pъlzajetь a krybe (PR 123, ?riva a (RPT 107). rъžь rъži f. c rug (SA 139, 188; PR 138).
199; PR 135; MP 16). 133). riza a (PR 132). ryba ryby a (SA 166, 172; PR 132; MP 19;
pǫto a (SA 235; RPT 111). pъrtiti: pъrtjǫ pъrtitь a fordærve (PR 133). ?rьjati / rějati: rějǫ rějetь a (SA 204, 246f.). RPT 107, 109).
pra- (pref.) (PR 146). pъrtъ pъrta / pъrtu c klæde (SA 139; PR rjuti: rovǫ (revǫ) rovetь c (SA 237f.; PR rydati: rydajǫ rydajetь a ræbe, brække sig,
pragnǫ pragnetь a (SA 211). 137). 139). hulke (PR 134).
1
praviti: pravjǫ pravitь a udrette (PR 133; pъtica a (SA 177). roditi: rodjǫ roditь c avle, føde (PR 140). rydlo a (SA 149).
2
MP 26). pъtičę a (SA 142). roditi: se raditi. ryti: ryjǫ ryjetь a (MP 23, 27); c (SA 204,
pravьda pravьdy a (SA 73). -pъvati: -pъvajǫ -pъvajetь a håbe (PR 134). rodъ c slægt (PR 137). 230, 236; PR 133).
pravo a (PR 132; RPT 111). pylь f. c støv (SA 148; PR 138). rogozъ a (sek. immobil acc.?) (SA 155). rysь rysi a (SA 23; RPT 97).
pravъ prava pravo (SA 108, 110, 123, 144; pyrъ pyra a (NA 138, 143; SA 18). rogъ roga d horn (NA 102; SA 22; OSA 41,
PR 133; MP 22). pyxati: pyšjǫ pyšjetь a stønne (PR 133). 144f.; PR 137; RPT 85ff.). s
prędati: prędajǫ prędajetь a hoppe (PR rojь roja b / rojь roja d swarm (NA 120f.;
saditi: sadjǫ saditь c (SA 260; PR 140).
133). r PR 134 / OSA 145).
sadja a (PR 132; RPT 110).
?-prędnǫti: -prędnǫ -prędnetь a ?spinde ropotъ c (SA 187).
raditi (roditi): radjǫ raditь c sørge for (PR sadlo a (SA 151; PR 132).
(PR 133). rosa rosy c moisture (NA 85f., 141; SA 24,
140). sadъ sadu c (NA 126; SA 156; PR 137); d
pręgnǫti: pręgnǫ pręgnetь b ?spænde for 140; PR 138).
radlo a (PR 132). (RPT 99, 101, 103).
(SA 211). rota roty b/c ed (PR 135).
radъ rada rado a (SA 108, 110, 122; PR -sagnǫti: -sagnǫ -sagnetь a ?gifte (PR 133).
pręgti: pręgǫ pręžetь c spænde for (PR rovǫ rovetь c (SA 204).
133). samъ sama samo c (PR 139).
139). rovъ b/c grav (PR 137).
rajь raja a (SA 69; RPT 99, 101). sani f.pl.tant. c slæde (PR 138).
pręmъ: se prěmъ. rozga rozgy b/c kvist (PR 135).
rakъ raka rako c (SA 114). 1 sanъ c rang (PR 137).
prěsnъ prěsna prěsno c usyret, frisk (PR rǫbъ rǫba c seam, hem, edge (NA 123; SA
rakъ raka a (SA 166, 199; PR 131; MP 23; sapogъ sapoga b støvle (SA 79; PR 134).
138). 156).
RPT 99, 101). 2 satana satany b Satan (PR 135).
pręsti: prędǫ prędetь c spinde (SA 208, 255; rǫbъ rǫba c las, pjalt (PR 137).
rana a (PR 132; RPT 109). sčipjǫ sčipjetь b (SA 210).
PR 139). (o)rǫd(ьje) c værktøj (PR 138).
raniti: ranjǫ ranitь a såre (PR 133; MP 26). se (sь) (encl.) (PR 145).
prętati: prętjǫ prętetь a gemme (PR 133). (sъ-o-)rǫditi: -rǫdjǫ -rǫditь c bygge (PR
ranъ a (SA 155, 188). sedьlo b (SA 149; PR 135; MP 25).
prěmъ prěma prěmo c direkte (PR 138). 140).
ratь a (SA 187; PR 132). sedmь b seven (NA 129; PR 135).
pri (prep. and prefix) (PR 146). rǫka rǫky c hand (NA 87, 141f.; SA 24, 199;
raziti: razjǫ razitь c slå (PR 140). sedmъjь b syvende (PR 136).
pridъ prida b addition (NA 112, 142; SA PR 138; MP 15f.).
razъ raza c (SA 41; RPT 99, 102). ?seliti: seljǫ selitь c bosætte (PR 140).
20). (o)rǫž(ьje) c våben (PR 138).
rebro b (SA 151, 156; PR 135). selo, G. sela b (SA 69, 151; PR 135; MP 25).
prisnъ prisna prisno a (PR 133). (vъ-o-)rǫžiti: -rǫžjǫ -rǫžitь c bevæbne (PR
rekti: rekǫ rečetь c (SA 252; PR 139). serda serdy c (SA 114, 188; PR 138).
pro (prep. and prefix) (PR 146). 140).
rešeto b (SA 150; PR 135). sernъ serna b hoar-frost (NA 119).
pročь proča proče b følgende (PR 136). ?rubljь b træstykke; rubel (PR 134).
rędъ rędu c (NA 126; PR 137); d (OSA 144; sestra sestry b sister (NA 131, 142; SA 22;
prositi: prosjǫ prositь b bede (PR 137). ruda rudy b malm (SA 78, 177; PR 135).
RPT 99, 103). PR 135).
proso prosa, pl. prosa c (SA 139, 157, 188, rudmenъ b (SA 156).
ręsa ręsy c/a (SA 156f./PR 132). sęknǫti: sęknǫ sęknetь b (SA 211; PR 137).
199; PR 138; MP 20; RPT 111). rudъ ruda rudo c red (NA 124f., 142; SA 25,
rěčь f. c tale, ord (PR 138). ?sęgati: sęžjǫ sęžjetь b gribe efter (SA 210;
prostiti: prostjǫ prostitь c tilgive (PR 140). 109).
rěditi: rědjǫ rěditь b ordne (PR 137). PR 137).
prostъ prosta prosto c enkel (PR 138). runo b skind (PR 135).
rědъ rěda rědo b (SA 105f.). sěča a slag (PR 132).
prǫdъ prǫda b dam (SA 79, 126, 156; PR rusъ rusa ruso a? mørkblond (PR 133).
rějati: rějǫ rějetь a strømme; støde (PR 133). sěděti: sědjǫ sěditь c sidde (PR 139).
134; RPT 102). rušiti a move (MP 26).
rěka rěky b (SA 156; PR 135). sěkti: sěkǫ sěčetь c (SA 209, 255; PR 139;
prǫglo b fælde, slynge (PR 135). ruti (rъvati): rъvǫ rъvetь c brække, rive ud
rěpa a (PR 132; RPT 111). ?MP 27).
prǫgъ c høtyv (PR 137). (SA 204, 206; PR 139).
-rěsti: -ręt[j]ǫ -ręt[j]etь a (SA 208).
sějati: sějǫ sějetь a (SA 204, 207, 212, 214, skotъ skota b kvæg (SA 70; PR 134). sněgъ sněga d snow (NA 102; SA 22, 140, spěšiti: spěšjǫ spěšitь c skynde sig (PR
247; PR 133; MP 26). skovorda skovordy c (stege)pande (PR 138). 199; OSA 41; PR 137; RPT 98, 103). 140).
sěmę sěmena a (SA 24, 155). skǫpъ skǫpa skǫpo b gerrig, dyr (PR 136). snětь b (SA 156). spěti: spějǫ spějetь a (SA 204, 207; PR 133;
sěmьja sěmьjě c familie, ægtefælle (PR 138). skripъ d (RPT 97). snopъ b neg, bundt (SA 156f.; PR 134; MP MP 23, 27).
sěnь a (PR 132). skrižalь a bord (PR 133). 17, 19). spěxъ c (RPT 98).
sěno c (NA 116, 135; SA 152; PR 138; MP skrьgъtati: skrьgъtjǫ skrьgъtjetь b knirke snovati: snujǫ snujetь c (SA 204, 206, 236; spina a (PR 132).
25; RPT 111). (PR 136). PR 139). sporъ b profitable, abundant (NA 126).
sěra a (PR 132). skudělь, L.sg. skuděli a (SA 75). snuti: snovǫ snovetь c (SA 204, 206, 238). stado a (PR 132).
sěsti: sędǫ sędetь a (SA 208, 260; PR 133; skъrběti: skъrbjǫ skъrbitь c/a sørge (PR snъxa snъxy b/c (PR 135); c (NA 86, 141; staja a (RPT 109).
MP 22). 139). SA 24) daughter-in-law. stajǫ stajetь a/c (SA 205).
sěti: sějǫ sějetь a (SA 204, 207; PR 133). skъrbь a/c (PR 132, 138). sobolь b/a (PR 134). stanъ stanu c (NA 126, 137; SA 156; PR
-sětiti: -sětjǫ -sětjetь a besøge (PR 133). skvьrǫ skvьretь c (SA 203). sočiti: sočjǫ sočitь b ?kræve retsligt (PR 137); d (RPT 99).
sětь a net (PR 132). slabъ slaba slabo a (SA 108, 144; PR 133; 137). starъ stara staro a (SA 23, 108, 110, 122,
sětovati: sětujǫ sětujetь a klage (PR 133). MP 22). sokolъ b (SA 158; PR 134). 146, 172, 199; PR 133; MP 22).
sěverъ a (PR 132). slastь f. c sødme (PR 138). sokъ soka c juice (NA 95; PR 137). stati: stanǫ stanetь a (PR 133; MP 22).
sicь sica sice b (SA 36, 200). slava slavy a (SA 72, 104, 155; PR 132; RPT soldъ c malt (PR 137; RPT 105). staviti: stavjǫ stavitь a (SA 257; PR 133;
sidlo sidla b noose, loop (NA 105f., 141; PR 110). soldъ solda soldo c sød (SA 25, 106, 156f.; MP 26).
135). slęknǫ slęknetь b (SA 211). PR 138). stavъ stava d (OSA 146).
sila sily a (SA 22, 72; PR 132; MP 15f.; RPT slědъ slěda / slědu c (SA 26; PR 137); d solь f. c salt (PR 138). stegno b (SA 150; PR 135; MP 25).
107, 111). (OSA 145; RPT 98, 102). solma a (PR 132; RPT 111). stenati (stonati): stenjǫ stenjetь b stønne
siliti a (MP 26). slěpiti: slěpjǫ slěpitь c (SA 260). solna solny b < a? (NA 138)] / [c (PR)] (SA 204; PR 136).
sinjь sinja sinje b blå (PR 133). slěpъ slěpa slěpo c blind (SA 199; PR 138). hoarfrost (NA ; PR 138). stepenь a (PR 132).
sirъ sira siro c ensom, hittet (SA 123f.; PR slin(j)a a (PR 132; RPT 109). solnъ solna solno c salt (SA 109, 188; PR stergti: stergǫ steržetь c overvåge (SA 209,
138). sliva a (SA 155, 177; PR 132; RPT 111). 138). 255; PR 139).
sito a (NA 137; SA 23, 149, 177; PR 132; (o-)slьpnǫti: slьpnǫ slьpnetь b gøre blind solpъ solpa c waterfall (NA 122). -sterti: -stьrǫ -stьretь c udbrede (SA 203,
RPT 111). (SA 211, 260; PR 137). solvъ solva solvo c gulgrå (PR 138). 212f., 235, 251; PR 139).
sitъ sita b name of plant used for weaving slьza slьzy c tåre (PR 138). somъ soma b (NA 122; SA 21; PR 134); d stěna stěny c væg (PR 138).
rope (NA 110, 141; SA 21, 156). slojь sloja b / slojь sloja d layer (NA 117f. / (OSA 42)] sheat-fish. stěnь b skygge (PR 132).
sь si se c (SA 36, 199; PR 139). OSA146). sopělь sopěli a (SA 75). stęgъ d lang stang (PR 137; RPT 103).
sьcati: sьčjǫ sьčjetь c tisse (PR 139). slonъ b/c elefant (PR 137). sorka sorky a (SA 22, 166; PR 132). stignǫti: stignǫ stignetь a (SA 211; PR
sьjati: sějǫ sějetь a (SA 205, 246). slovo slovese c (SA 150; PR 138); d (RPT85, ?sorkъ c 40; bundt på 40 zobelskind (PR 133).
sьjati: sьjajǫ sьjajetь a ?så (PR 134). 111). 137). stixъ b vers (PR 134).
sьrati: ser[j]ǫ ser[j]etь b skide (SA 204, sluga slugy b (SA 104; PR 135). sormiti: sormjǫ sormitь b blamere (PR stižjǫ stižjetь a (SA 209).
212f.; PR 137). sluti: slovǫ slovetь c (SA 204, 212f., 235; PR 140). stьbьlo / stьbъlo b (SA 150).
sьrbъ sьrba a (SA 69). 139). sormъ c skændsel (PR 137; RPT 105). stьʒa stьʒě b sti (PR 135).
sьrd(ьce) c hjerte (PR 138). sluxъ d hørelse, rygte (PR 137; RPT 97, sosna sosny b/b* fyr (PR 135f.). stьklo stьkla, pl. stьkla b (SA 138, 150, 188,
sьrdьce b/c hjerte (PR 135). 102f.). sotona: se satana. 199; PR 135; MP 25).
sьrebro sьrebra b sølv (SA 80; PR 135). služiti: služjǫ služitь b tjene (PR 137). sova sovy b ugle (PR 135). stьlati: steljǫ steljetь b brede ud, dække
sьrna sьrny b rådyr (PR 135). slyšěti: slyšjǫ slyšitь a se (PR 133). sovati: sujǫ sujetь a (SA 204, 212, 214, 246; bord (SA 204; PR 136).
sьrpъ sьrpa c (SA 156); b (PR 134); d (OSA smerka a (SA 155). PR 133). stьrnь c (SA 156).
42, 147) segl. směxъ b/c (PR 137); d (RPT 98, 102) latter. soxa soxy c forked branch; wooden plow stogъ stoga b (NA 119); c (PR 137); d (OSA
sьrstь f. c dyrehår, uld (PR 138). smьjati: smějǫ smějetь c (SA 205, 236; PR (NA 88, 141; SA 24; PR 138). 146) haystack.
skakati: skačjǫ skačjetь b hoppe (SA 210; 139). sǫ- (prefix) (PR 146). stojati: stojǫ stojitь c stå (PR 139).
PR 137). smьrděti: smьrdjǫ smьrditь c stinke (PR sǫdi sǫdьje b i N.: a dommer (PR 134). stolъ stola b table, chair (NA 118; SA 146f.,
?skala a (RPT 107). 139). sǫditi: sǫdjǫ sǫditь b dømme (PR 137). 172, 177; PR 134).
1
skitъ a (PR 131). smoky smokъve b i N.: a figen (PR 134). sǫdъ sǫda b ret, dom (SA 79; PR 134; ?RPT stonati: se stenati.
skočiti: skočjǫ skočitь b hoppe (PR 137). smola smoly b (SA 156); c (PR 138) tjære. 102). stopa stopy b fod(spor) (PR 135).
2
skolbiti: skolbjǫ skolbitь a le (PR 133). smordъ smorda c stink (NA 134, 139, 143; sǫdъ c kar; båd (PR 137). storna storny c (SA 71, 83, 104; PR 135,
skopiti: skopjǫ skopitь c beskære, kastrere SA 26; RPT 105). sǫkъ sǫku c (NA 127; SA 25; PR 137); d 138).
(PR 140). smučjǫ smučjetь b (SA 210). (OSA 146; RPT 83, 101, 103) bough; peg. storža a:b vagt (PR 132, 135; MP 19).
skora b*? hud (PR 135f.). smъrčjǫ smъrčjetь a (SA 209). spějati: spějǫ spějetь a (SA 205, 207, 247; storžь c/?b (PR 134, 137); c (RPT 105) vagt.
skorъ skora skoro b (SA 114; PR 138). smyčjǫ smyčjetь a (SA 209). PR 133; MP 23). stǫkъ: se stukъ.
stǫpa a morter (PR 132; RPT 109). sъlati: sъljǫ sъljetь b sende (SA 204; PR ščavъ / ščava a (SA 155). tęglъ tęgla tęglo b trækkende (PR 136).
stǫpiti: stǫpjǫ stǫpitь b skridte (PR 137). 136). ščeka ščeky c kind (PR 138). tęgъ tęga tęgo c (SA 25, 123f.; PR 138).
strada strady b besvær (PR 135). sъlnьce b (PR) / c (MP) (PR 132; MP 25). ščedrъ ščedra ščedro b (SA 123; PR 136). tęg(nǫ)ti: tęgnǫ tęgnetь b (SA 211, 252; PR
stradati: stradjǫ stradjetь b lide, anstrenge sъměti: sъmějǫ sъmějetь a turde; måtte ščenę c (SA 143). 137).
sig (SA 210; PR 137). (SA 204; PR 134; MP 27). ščepa ščepy b/c spån (PR 135). tęti: tьnǫ tьnetь c slå, skære (SA 203, 235,
strastь f. c lidenskab (PR 138). sъmьrtь sъmьrti b død (PR 136). ščitъ ščita b shield; reed (NA 111, 142; SA 251; PR 139).
straxъ straxa c (SA 83; PR 137); d (RPT 99, sъmyslъ sъmysla a" (SA 74). 20, 127; PR 134; RPT 102). ?tęža a:b (PR 132).
103). sъnъ sъna b (PR 134); c (NA 100); d (OSA ščuka a (PR 132; RPT 109). ?sъ-tęžati: -tęžjǫ -tęžitь c vinde (PR 139).
strěčjǫ strěčjetь b (SA 210). 42) sleep. šestь f. c seks (NA 129; SA 25; PR 138). ?tęželъ tęželo tęžela b tung (PR 136).
strěla strěly c pil (PR 138). -sъpnǫti: -sъpnǫ -sъpnetь b falde i søvn šest(ъjь) c sjette (PR 138). tęžь b (RPT 102).
strigti / ?strěgti: strigǫ strižetь c (SA 209, (SA 211; PR 137). šiba a (SA 155). tějǫ tějetь a (SA 205).
255; PR 139; MP 27). sъsati: sъsǫ sъsetь b suge (PR 137). šibti: šibǫ šibetь c kaste, slå (PR 139). tělo c (SA 150; PR 138; RPT 111).
?strojiti: strojǫ strojitь b bygge (PR 137). sъto c hundred (NA 107; PR 138). šidlo a (SA 151). těsnъ těsna těsno c tæt (PR 138).
stroka stroky c linje (PR 138). sъtъ c (SA 156). šija a (PR 132; RPT 109). těsto c (NA 116, 135; SA 152; PR 138).
strǫkъ strǫka b (NA 121); b/d (RPT 102) sъxnǫti: sъxnǫ sъxnetь b tørre ud (SA 211, šipъ šipa b pig, torn (SA 127; PR 134). těšiti: těšjǫ těšitь trøste, glæde (PR 133).
pod, stem. 260; PR 137). širiti: širjǫ širitь a gøre bredere (PR 133). tina tiny (SA 75; PR 132; RPT 109).
?struga a (RPT 107). svarъ b strid (PR 134). širъ šira širo a bred (PR 133). tisъ (SA 155).
strugъ c ?høvl/?jolle (PR 137). svatъ a (SA 158; PR 131; RPT 99, 101). šiti: šijǫ šijetь a (SA 204, 246; MP 23, 27); b? tixnǫti: tixnǫ tixnetь a (SA 211, 259; PR
struna a (PR 132). svekry, A. svekrъvь c mother-in-law (NA PR 133. 133).
strupъ strupa c scab, poisonous abcess (NA 130f., 142; SA 26). šьstъ šьsta b pole (NA 120; PR 134). tixъ tixa tixo a (SA 108, 110, 144, 211; PR
96, SA 43; PR 137; RPT97). ?sverpъ sverpa sverpo a (PR 133). šujь šuja šuje c venstre (NA 124, 142; SA 133; MP 22).
strъgati: stružjǫ stružjetь b høvle (SA 210; svętъ svęta svęto c holy (SA 109; PR 138). 25; PR 138). tьlěti: tьlějǫ tьlějetь a rådne (PR 134).
PR 137). světiti: světjǫ světitь b (SA 257; PR 137). šuma a (SA 155). tьlkǫ: se telkti.
stryjь a (PR 131). světъ c lys, verden (PR 137; RPT 98, 101f.). šuměti: šumjǫ šumitь c larme (PR 139). tьlo b bund (PR 135).
studenь f. c kulde (PR 138). světьlъ světьlo světьla c (SA 109, 111). šumъ d larm (PR 137; RPT 97, 102). tьma tьmy c b (PR 135); (SA 83, 87) mørke.
studiti: studjǫ studitь c afkøle (PR 140). světja světjě b (SA 177; PR 135). šupljь ?šupljo šuplja b (SA 108). tьm(ьnъ) b/c mørk (PR 139).
studъ (stydъ) c kulde (PR 134). svinę c (SA 143). šurъ a (SA 158). tьn(ъkъ) (tъnъ) c tynd (SA 25; PR 138).
stukъ (stǫkъ) c (RPT 97). svinьja svinьjě b svin (PR 135). tьrnъ tьrna b (sek. tьrno) thorn, spine (NA
stъlbъ: se stъlpъ. svinъ svina svino c af svin (PR 138). t 109, 141; SA 21).
stъlpъ (stъlbъ) b stolpe (SA 156; PR 134). sviščь b (RPT 102). tьrpěti: tьrpjǫ tьrpitь c lide (PR 139).
tajь taja taje (SA ?36; PR 138).
styděti (sę): stydjǫ styditь c skamme sig svьtěti (sę): svьtjǫ svьtitь c lyse (PR 139). tьrpnǫti: tьrpnǫ tьrpnetь b (SA 211; PR
tajati: tajǫ tajetь a flyde (SA 205, 247; PR
(PR 139). svoboda svobody c (SA 82f.; PR 138). 137).
133; MP 26).
stydnǫ stydnetь a blive kold (SA 211; PR ?svobodь svoboda svobode c fri (PR 138). tьrsъ c (SA 156).
tajiti: tajǫ tajitь c gemme (PR 140).
133). svojь svoje svoja b (SA 171). tьrti: tьr[j]ǫ tьr[j]etь b ? (SA 203, 212f.,
takъ taka tako c (SA 36, 200; PR 139).
stydъ styda b/d (RPT 98, 101f.); d (OSA svorbъ c kløen (PR 137). 248f.; PR 136).
taščiti: taščjǫ taščitь c trække (PR 140).
147); se også studъ. svorka a (RPT 110). tьržjǫ tьržjetь a (SA 209).
tatь c røver (PR 138).
stygnǫ stygnetь a blive kold (SA 211). syčь syča b (RPT 98). tьstь c svigerfar (PR 138).
tekti: tekǫ tečetь c flyde, løbe (PR 139).
sučjǫ sučjetь b (SA 210). synъ synu c son (NA 137; SA 25, 28, 158, tьstja b* svigermor (PR 135).
telę telęte b (SA 143).
sujь suja suje a (SA 123; PR 133). 199, 243; PR 137; RPT 98, 102). ?Tьxvěrь f. c ? (PR 138).
telěga a (PR 132).
sukati vikle (MP 27). sypati: sypjǫ sypjetь a (SA 209; PR 133; MP tjudjь tjudja tjudje c fremmed (PR 138).
telkti: tьlkǫ tьlčetь c støde, stampe (PR
sukъno sukъna b (SA 138, 151; PR 135). 27). tlapa a (RPT 110).
139).
sunǫ sunetь a (SA 205; PR 133). syrъ syra a (SA 24; PR 131; RPT 97, 101). točiti: točjǫ točitь b bandlyse, lade gå (PR
teneto b net (PR 135).
surovъ surova surovo c rå (PR 138). syrъ syra syro a rå, sur (PR 133). 137).
teplъ tepla teplo b (SA 123; (PR 135); PR
suša a:b (PR 132). sysjǫ sysjetь a (SA 209). tokъ toka c current, running (NA 97f.).
136).
sušiti: sušjǫ sušitь c (SA 260). ?sytiti a (MP 26). toliti: toljǫ tolitь b mildne, stille (tørst) (PR
tepti: tepǫ tepetь c slå (PR 139).
suti: sъpǫ sъpetь c hælde (PR 139). sytъ syta syto a (SA 108, 110; PR 133; MP 137).
?terbiti: terbjǫ terbitь c rense, bruge (PR
suxъ suxa suxo c tør (NA 124, 142; SA 25, 22). tolka tolky c neighborly help (NA 87f., 141;
140).
44, 129, 157; PR 138). SA 24).
termъ terma d (OSA 147; PR 137).
sъ (prep. and prefix) (PR 146). š tolkъno b havregrød (PR 135).
terzvъ terzva terzvo c nøgtern (PR 138).
sъdorviti a (MP 27). tomiti: tomjǫ tomitь b pine (PR 137).
?šatьrъ b telt (PR 134). tesati: tesjǫ tesjetь b glatte, tilhugge (SA
sъdorvъ a sund (PR 133; MP 22). tonja b* fiskested, sump (PR 135).
ščęděti: ščędjǫ ščęditь c skåne (PR 139). 210; PR 136).
šętati: šętajǫ šętajetь a vugge (PR 134). tetervь c urhane (PR 138).
topiti: topjǫ topitь c smelte; drukne (SA tъpъtati: tъpъtjǫ tъpъtjetь b stampe (PR vedro a[?] serenum (PR 132). vina viny c skyld (PR 135).
260; PR 140). 136). vektь f. c ting (PR 138). vino vina b vin (SA 79; PR 135; MP 24).
topnǫti: topnǫ topnetь b drukne (SA 211, tъrgati a rive (MP 27). velěti: veljǫ velitь c befale (PR 139). -vinǫti: -vinǫ -vinetь c underkaste sig (SA
260; PR 137). -tъrgnǫti: -tъrgnǫ -tъrgnetь a ? (PR 133). velikъ a (SA 171). 205; PR 139).
toporъ b økse (PR 134). tъrgъ b (PR 134); c (NA 126) torv, marked. veprь b vildsvin (PR 134). (po-)vinǫ (po-)vinetь c (SA 205).
torkъ torku c strap, ribbon (NA 127f.; SA tъščati: tъščjǫ tъščitь c skubbe (PR 139). valiti: valjǫ valitь c vælte (PR 139). virъ b (RPT 97).
25). tъšč[j]ь tъšč[j]a tъšč[j]e b emaciated; verditi: verdjǫ verditь c skade (PR 139). visěti visjǫ visitь a hænge (SA 211; PR 133;
tǫča a (PR 132). empty (NA 125; SA 123; PR 136). verdъ verda d (OSA 147; PR 137). MP 26).
tǫga tǫgy b sorg (PR 135). tvarь b (RPT 99); f. a (PR 132). vergti: vьrgǫ vьržetь a kaste (SA 208; PR visnǫti: visnǫ visnetь a (SA 211, 259; PR
tǫgъ tǫga tǫgo c stærk, fast (PR 138). tvьrdъ tvьrda tvьrdo c (SA 109, 111; PR 133). 133).
tǫpъ tǫpa tǫpo c (SA 109; PR 138). 138). vesna vesny c forår (PR 138). vitati: vitajǫ vitajetь a (PR 134).
tǫžiti: tǫžjǫ tǫžitь b sørge (PR 137). tvoriti: tvorjǫ tvoritь b skabe (PR 140). vermę vermene c (SA 199; PR 138; MP 20, viti: vijǫ vijetь c (SA 204, 212f., 231, 233,
trajati: trajǫ trajetь c (SA 205, 234, 236). ty you: cf. table X. 25). 237; PR 139).
trava travy b (SA 156; PR 135). tyčjǫ tyčjetь a (SA 209; PR 133). versъ versa c (SA 156); d (OSA 147f.). vьčera b i går (PR 136).
traviti: travjǫ travitь b ødelægge, jage (PR tyky a græskar (PR 133). verteno b (SA 150; PR 135). vьdova vьdovy b widow (NA 89, 141; SA
137). tyjǫ tyjetь c (SA 204). veselъ c munter (SA 157; PR 138). 20, 171f.; PR 135).
trepetati: trepetjǫ trepetjetь b skælve (PR tylъ tyla a (sek. tylo) (NA 115, 133, 143; SA veslo b ror (SA 150; PR 135; MP 25). vьlkъ vьlka c wolf (NA 99f.; SA 147, 167;
136). 23); c (RPT 98) back of the head. vesti: vedǫ vedetь c føre (PR 139). PR 137).
1
trepetъ c sitre (PR 137). typъ typa a/d (RPT 98). vetъxъ vetъxa vetъxo c gammel (PR 138). vьlna vьlny a wool (NA 132, 143; SA 23,
tretь f. c tredjedel (PR 138). tysǫtja/tysętja a (PR 132). vezti: vezǫ vezetь c køre, føre (PR 139). 137, 188; PR 132).
2
tret- c tredje (PR 136, 150). vędnǫti: vędnǫ vędnetь a visne (SA 259; vьlna b/c bølge (PR 138).
tręsti: tręsǫ tręsetь c ryste (PR 139). u PR 133; MP 22). vьrati: vьrǫ vьretь c lyve, sludre (PR 139).
trěska trěsky b (SA 157). 1u (prep. and prefix) (PR 146). vęzati: vęzjǫ vęzjetь b binde (SA 210f.; PR vьrba vьrby b (SA 156).
trěskъ c (RPT 98). 2u allerede (PR 133). 136). vьrgti a throw (MP 27).
tri c tre (PR 139). vęznǫti: vęznǫ vęznetь b (SA 211; PR 137). ?vьrnǫti: vьrnǫ vьrnetь b ? (PR 137).
učiti: učjǫ učitь c (SA 259; PR 140).
trъstь, L.sg. trъsti c (SA 94, 156, 199). vęzti: vęzǫ vęzetь c (SA 211, 252; PR 139). vьrsta vьrsty c række, alder (PR 138).
uda a (SA 172).
?troskotъ c græs (PR 137). vęzъ d (RPT 103). ?vьršiti: vьršjǫ vьršitь c styre (PR 139).
udъ uda (sek. udo) a (PR 131); b (NA 113).
trovati: trujǫ trujetь c (SA 204, 236). vědati: vědajǫ vědajetь a vide, kende (PR ?vьrtati a vende (MP 27).
ugoda ugody a" (SA 74).
trǫba trǫby b rør, trompet (PR 135). 133). vьrtěti: vьrtjǫ vьrtitь c dreje, vende (PR
uměti: umějǫ umějetь a kunne (PR 134).
trǫsъ c jordskælv (PR 137). věděti: věmь c vide (PR 139). 139).
umъ b forstand (PR 134; RPT 102).
truditi: trudjǫ truditь c/b arbejde (PR 140). vědro b spand (SA 151; PR 135). vьrtьnъ a (PR 131).
usta (pl. tant.) b (SA 80; PR 135; MP 25).
trudъ b (PR 134); b/d (RPT 97, 102) besvær, vějati: vějǫ vějetь a (SA 204, 207, 247; PR vьrtъ a (SA 157).
-uti: -ujǫ -ujetь a (SA 204, 246; PR 133; MP
arbejde. 133; MP 23, 27). vьrvь f. c (SA 156; PR 138).
23, 27).
trupъ c lig (PR 137; RPT 102). věko, pl. věka a (NA 137; SA 23; PR 132). vьrxъ vьrxu b (NA 128; SA 21, 30, 33; PR
utro a (RPT 111).
truti: trovǫ trovetь c (SA 204, 238). věkъ věka/věku c (SA 82; PR 137); c/d 134); d (OSA 148f.) top.
uxo ušese c (SA 37f., 151, 243f.; PR 138); d
trъstь f. c rør (PR 138). (RPT 98, 102); d (OSA 148). -vьrzti: -vьrzǫ vьrzetь c binde (PR 139).
(RPT 85, 111).
tudjь: se tjudjь. věno c (NA 116, 135). vьsь vьsi f. b/c landsby (PR 136, 138).
uzda uzdy b tøjle (PR 135).
tukъ tuka c fat (NA 134, 139, 143; SA 26, věra věry a (SA 72, 199; PR 132; RPT 110). vьsь vьsě vьse b (SA 36; PR 136).
42, 94). věriti: věrjǫ věritь a (PR 133). vьsěkъ vьsěko (SA 36).
tune b forgæves (PR 136). v věsiti: věsjǫ věsitь a (SA 211, 259; PR 133; voda vody c vand (SA 84, 94, 139, 172; PR
turъ tura c wild bull (NA 98; PR 137). vaditi: vadjǫ vaditь a anklage (PR 133). MP 26). 138; MP 19f.).
tušiti: tušjǫ tušitь b (SA 259); c (PR 140) GL. vaju, DI. vama you two (SA 35f.; MP věstь f. c nyhed (PR 138). voditi: vodjǫ voditь b lede, føre (PR 137).
slukke. 25). věsъ c (PR)] / [a/c/d (RPT)] ?vægt (PR 137; vodjь b leder (PR 134).
tuxnǫ tuxnetь b (SA 259). valiti: valjǫ valitь c vælte (PR 139). RPT 98). vojь c (SA 171).
tъ to ta he, she, it: cf. table X (SA 34ff., 199; valъ valu c (NA 127, 137; PR 137); d (RPT věti: vějǫ vějetь a (SA 204, 207; PR 133; MP vojь b kriger (PR 134).
PR 139). 99, 103). 23). volčiti: volčjǫ volčitь b slæbe, trække (PR
tъkati: tъčjǫ tъčjetь b væve (PR 136f.). vapъ c? farve (PR 137). větje c (NA 117). 137, 140).
1
tъknǫti: tъknǫ tъknetь b væve (PR 137). variti: varjǫ varitь c koge (PR 139). větrъ a (PR 131; MP 23). volga a (PR 132).
2
tъlěnъ tъlěna a (SA 74). variti: varjǫ varitь c gå imøde (PR 139). větvь a (PR 132). volja voljě b* (SA 78; PR 135; MP 19).
tъlstъ tъlsta tъlsto c fed (PR 138). varъ c (RPT 99, 102). ?věverica a egern (MP 21). volka volky b place where something is
tъlšča b/a:b (PR 132). večerъ večera a (PR 137); c (NA 99); d (OSA viděti: vidjǫ viditь a se (PR 133; MP 26). drawn, pulled (NA 92, 141; SA 20).
tъnъ: se tьn(ъkъ). 42, 147; RPT 84) evening. vidъ vidu c (NA 137; PR 137; RPT 102).
volkti: volkǫ volketь c slæbe, trække (PR vъnъ vъna b something external (NA 110, xripěti: xripjǫ xripitь c være hæs (PR 139). znamę znamene a banner (NA 133, 143;
139). 141; SA 21; RPT 83). xromъ xroma xromo b lam (PR 136). SA 24, 155, 199).
volkъ volka c vod (NA 95f., 43; PR 137). vъpiti: vъpjǫ vъpitь b råbe, klage (PR 137). xrǫščь b (RPT 102). znati: znajǫ znajetь a (SA 204, 207, 246; PR
volkъno b (SA 151; PR 135). vъplь b klageråb (PR 134). xrьbьtъ b ryg, rygrad (PR 134). 133).
volsti: voldǫ voldetь c herske (PR 139). vъrčati: vъrčjǫ vъrčitь c brumme, knurre xrъmnǫ xrъmnetь b (SA 211). znojь b/c hede (PR 137).
volstь f. c magt (PR 138). (PR 139). xudъ xuda xudo c dårlig, mager (SA 114; zobati: zobjǫ zobjetь b hakke, pirke, græsse
volsъ volsa d hair (NA 99; SA 22, 140, 157, vъšь f. c lus (PR 138). PR 138). (SA 210; PR 136).
188; OSA 41, 148; PR 137; MP 20; RPT vъtorъ a (PR 133). xula xuly b/c (SA 78, 187 / PR 132). zola zoly c ashes (NA 85, 141; SA 24; PR
105). vъ (prep. and prefix) (PR 146). xъlmъ b (SA 156); c (PR 137). 138).
voltь c panicle (NA 129). vъzьlě (vъzlě?) b ved siden af (PR 136). xъlstъ xъlsta (sek. xъlsto) b (bridle; canvas) zolto c gold (NA 116, 135; SA 152; PR 138).
voltъ voltu c panicle (NA 129; SA 156). vy you (pl.): see table X (SA 34ff., 199, 244). (NA 114). zoltъ zolta zolto c gylden (PR 138).
volъ b (NA 127; SA 177, 199; PR 134). vy- (prefix) (PR 146). xvala xvaly b ros (PR 135). zordъ zorda a (SA 24).
volxъ volxa a (SA 69; PR 131). vydra vydry a (SA 22; RPT 109f.). xvaliti: xvaljǫ xvalitь b lovprise (PR 137). zǫbъ zǫba d tooth (NA 99; SA 22, 146f.;
vonja b* lugt (PR 135). vyknǫti: vyknǫ vyknetь a (SA 211, 259; PR xvastati: xvastajǫ xvastajetь a prale (PR OSA 41, 149; PR 137; RPT 83, 102).
vorbьjь b spurv (PR 134). 133). 133). zudъ c (RPT 97).
vorčь se vračь. vys- a høj (PR 133). xvatiti: xvatjǫ xvatitь b (PR) / a (MP) gribe zъlъ zъla zъlo b (SA 108; (PR 135); PR
vorgъ vorga c b (PR 134); (SA 70, 167; PR vysiti: vysjǫ vysitь a hæve (PR 133). (PR 137; MP 26). 136).
137); d (RPT 105). vyti: vyjǫ vyjetь c hyle (SA 204). xvorstъ b (SA 156f.; MP 19); d (RPT 105). zъly, G. zъlъve b i N.: a svigerinde (PR
vorna vorny a (SA 22, 166, 212; PR 132; MP xvostъ b hale (PR 134). 134).
19; RPT 107, 109). x xytiti: xytjǫ xytitь a ryste, røve (PR 133; MP zъvati: zovǫ zovetь c (SA 204, 212f., 236;
vornъ vorna c raven (NA 98; SA 212, 243; 26). PR 139).
xajati: xajǫ xajetь c (SA 205, 236).
PR 137; RPT 105). xytrъ xytra xytro a (SA 108, 111; PR 133). zveno b lem; hjulfælg (PR 135).
xapati: xapjǫ xapjetь b gribe (SA 210; PR
vornъ vorna vorno c ravnesort (PR 138; MP xyža a (PR 132). zvěrę c (SA 143).
137).
20). zvěrь zvěri c (SA 25, 28ff., 33, 71, 156, 243;
xědъ xěda xědo c gråhåret (SA 109; PR
vorta (pl. tant.) b (NA 106f., 142; MP 25); c z PR 138; RPT 98).
138).
(SA; PR 138) gates.[sidetal SA?] zvьněti: znьnjǫ zvьnitь c ringe, klinge (PR
xěrъ xěra xěro a? grå (PR 133). za (prep. and prefix) (PR 146).
vortiti: vortjǫ vortitь b vende tilbage (PR 139).
xlębь f. c? afgrund (PR 138). zadъ / zadь [a (SA)] / [b? (PR)] / [c (RPT)]
137, 140; MP 27). zvonъ zvona (sek. zvono) b (NA 114, 120);
xlěbъ a bread (SA 146f.; PR 131; RPT 98, (SA 155; PR 134; RPT 99, 102).
vortjati: vortjajǫ vortjajetь a vende (PR 123, d (OSA 149) bell.[skal tjekkes]
101). zajęcь a (PR 132).
133). zvonъ zvona c peal, ringing (NA 120).
xlěvъ b stald (PR 134; RPT 98, 102). zelenъ / zelenь c (SA 157, 188).
vortъ vorta c (SA 156; PR 137); d (OSA 148) zvǫkъ c (RPT 102).
xmara a (RPT 109). zelenъ zelena zeleno b grøn (PR 136).
hals. zybati: zybjǫ zybjetь a vugge (PR 133).
xlǫdъ xlǫda b (SA 156); c (NA 123) stick. zemь f. c jord (PR 138).
vorxъ vorxa c bunke (PR 137).
xoditi: xodjǫ xoditь b gå (PR 137; MP 19). zemja zemjě c (NA 93, 142; SA 71, 84, 140,
vorъ c ?tyv/indhegning (PR 137). ž
xodъ xoda c run (NA 97; PR 137). 188, 199); b/c (PR 138) land, earth.
voskъ voska b (NA 112, 142; SA 20); c (PR
xoldъ c kulde (PR 137; RPT 105). zębnǫti: zębnǫ zębnetь b (SA 211; PR 137). žaba žaby a (SA 166; PR 132; RPT 107,
137); d (OSA 42) wax.
xolpъ xolpa a (SA 69, 158; PR 131). zętь a (PR 132; RPT 99). 109).
voziti: vozjǫ vozitь b køre, føre (PR 137).
xolstъ xolsta xolsto c ledig, uberørt (PR zělo b meget (PR 136). žaliti: žaljǫ žalitь a klage (PR 133).
vozъ voza c (NA 99; PR 137); d (OSA 42,
138). zьjati: zějǫ zějetь a (SA 204, 246). žalь a (RPT 99).
148) vehicle, cart. [ap. if. MP 19f.?].
xomutъ b kumte, ring (PR 134). zьdati: zidjǫ zidjetь b bygge (SA 210; PR žalovati: žalujǫ žalujetь a belønne (PR
vǫsъ b overskæg (PR 134).
xorbrъ xorbra xorbro a (SA 108; PR 133). 136). 133).
vǫza a (SA 210).
xormъ a/b/c (PR 131, 137). zima zimy c winter (NA 87, 141; SA 24, 44; žarъ d hede, glød (PR 137; RPT 99, 101,
vǫzlъ a (SA 210; PR 131).
xorniti: xornjǫ xornitь b (PR 137); c (PR PR 138). 103).
vračь / vorčь b læge; troldmand (PR 134).
140) bevare, beskytte. zinǫ zinetь a (SA 205; PR 133; MP 22). (u-)žasiti: -žasjǫ -žasitь c forskrække (PR
(vrěmę vrěmene) c (time) (NA 131; (SA 1
xorǫgy a fane (PR 133). zьrěti: zьrějǫ zьrějetь a blive moden (SA 140).
81)).[tjek i NA og SA]
?xoršь xorša xorše b god (PR 136). 204; PR 134). žasnǫti: žasnǫ žasnetь b overraskes (PR
vъz (prep. and prefix) (PR 146). 2
xotěti: xotjǫ xotjetь b (prs., ipv.) / c (andre zьrěti: zьrjǫ zьritь c se, få øje på (PR 139). 137).
?vъdьlě b ? (PR 136).
former) ville (PR 137, 139). zьrkalo a (PR 132). -že (encl.; cf. jь-že) (rel. marker) (PR 139,
vъlxvъ b troldmand (PR 134).
xramati: xramjǫ xramjetь b halte (SA 210; zьrno a (SA 149, 155; PR 132). 145).
vъně b udenfor (PR 136).
PR 137). zmьja zmьjě b snake (PR 135). žegti: žegǫ (žьgǫ) žežetь c brænde (PR
vъnučę a (SA 142).
xręščь xręšča b (SA 127; RPT 99). zmьjь b dragon, snake (PR 134). 139).
vъnukъ a (PR 131; RPT 97).
xrěnъ a (RPT 98, 101). znati: znajǫ znajetь c (SA 205, 207). želati: želajǫ želajetь a ønske (PR 134).
xribъ b (SA 156, 177). znakъ d sign (PR 137; RPT 99, 101f.). želbъ d rende (PR 137; RPT 105).
želěti: želějǫ želějetь a ønske (PR 134).
želězo, G. želěza a (SA 73, 155; PR 132).
žely, A. želъvь, G. želъve b i N.: a tortoise
(NA 130, 142; SA 21; PR 134).
žena ženy b (SA 69, 199; PR 135; MP 15).
žerbę c (SA 143).
žerbьjь c lille stykke (PR 137).
žerdlo b munding (PR 135).
1
žerti (žьrti): žьrǫ (žerǫ) žьretь c æde (SA
203, 235, 251; PR 139).
2 1
žerti: se žьrti.
žest(okъ) c hård (PR 138).
žezlъ žezla (sek. žezlo) b (NA 114); b/c (PR
134, 137) rod.
žędja b/a:b (PR 132).
žędlo a (SA 149).
žędati: žędjǫ žędjetь b begære, tørste (SA
210; PR 136).
žęti: žьn[j]ǫ žьn[j]etь b høste (SA 203,
212f., 248, 250; PR 136).
žęti: žьmǫ žьmetь b trykke (SA 203, 248,
251; PR 136).
židъ a (PR 131); b (RPT 97).
žid(ъkъ) c flydende, tynd (PR 138).
žila žily a (NA 138; SA 22, 155; PR 132;
RPT 110).
žimę a (SA 155).
žirъ žiru c (NA 127, 137; RPT 97, 102).
1
žiti: žijǫ žijetь c leve (SA 204, 237).
2
žiti: živǫ živetь c leve (SA 204; PR 139).
žito a (PR 132; RPT 111).
životъ života b (SA 80; PR 134).
živъ živa živo c levende (SA 25, 41; PR 138).
žiznь a (PR 132).
žьdati: žьdǫ (židǫ) žьdetь c vente (PR 139).
žьgǫ: se žegti.
žьlna žьlny b type of woodpecker (NA 114).
žьltъ žьlta žьlto b guld (PR 136).
žьrati: žerǫ (žьrǫ) žeretь c æde (SA 204,
236; PR 139).
1
žьrti (žerti): žьr[j]ǫ žьr[j]etь b ofre (SA
203, 248f.; PR 136).
2 1
žьrti: se žerti.
žьrny žьrnъve a (SA 75; PR 133).
žьvati: žujǫ žujetь c tygge (SA 204, 207,
236, 238; PR 139).
žukъ a (PR 131).
žuna žuny a (SA 22).
žuti: ? [žьvǫ žьvetь] / [žijǫ žijetь] c (SA
204, 207, 238; PR 139).

You might also like