- 34 -

ULTRAZVUKOVÉ SONDY LLT PRO VADY,

KOUlá К POVRCHU

Jaroslav Obraz Ing.CSc., VPZ VtJ Praha

1. tivod
Při dynamickém namáhání silami, rovnoběžnými s povr-
chem, vznikají v materiálu únavové trhliny, orientované
kolmo к povrchu. Jako příklad lze uvést tělesa tlakových
nádob reaktorů jaderných energetických zařízení, kotle a
nádoby v chemickém průmyslu apod. Pro zajištění bezpečné-
ho provozu ae stav materiálu, zejména svarových spojů, pe-
riodicky zkouší. Zjištuje se vznik a případný růst únavo-
vých trhlin. Tyto provozní prohlídky, zejména jaderných,
zařízení, jsou převážně ultrazvukové. Některé způsoby to-
hoto zkoušení podrobně popisuje práce z roku 1078 /1/.
V ní se, ve shodě s tehdejSím stavem techniky, dokazuje
u tlustostěnných součástí, jako jeou tlakové nádoby JE, že
tyto vady lze bezpečně zjistit pouze při tandemovém zápoje,
ní dvojíce ultrazvukových sond, vysílajících a přijímají-
cích příiSné vlny, nepřímo odraženým svazkem (obr. t a ) .

1 2
Cl O

<h

Jednosondové zkoušení přímým svazkem (obr, 1b)

1 •2
O
 - 35 - )

je použitelné pouze do malých hloubek. Ve větších je pro

trhliny к povrchu málo citlivé. Příkladem použití této tech-
niky jaou podnávarové trhliny v základním materiálu pod
austenltickým plátováním tlakových nádob JE.

V místech, kde nelze umístit sondy 1 a 2 v tandému pod-

le obrázku 1a a vady mohou být ve vSt&ích hloubkách, skouSí
se dvěma, sondami přímým svazkem (obr* lc)

Konečně je možné trhliny kolmé к povrchu indikovat fokusu-

jící sondou Cobr. Id)

jejíž citlivost к ohniskové oblasti dovoluje přijímat vlny

vyzářené okraji trhliny. Fokusující sondy se e úspěchem
využívají pro zjišťování trh?, in ve francouzských jaderných
elektrárnách /3/, /4/.

Nejspolehlivější ze všech způsobů, uvedených v obr* 1,

je tandémové zkoušení nepřímým svazkem. Jeho nevýhodou je
použiti dvou sond s různým odstupěm podle hloubky vady, je-
hož maximum je bezmála 2 4 2 (d je tloušťka součásti)*
 - 36 - )

Například zkoušení tlakové nádoby reaktoru W E R 440 vyža-

duje osm sond vysílajících a devátou přijímající, aby se
prozkoušela celá tloušíka 200 mm. Dráha ultrazvukového Im-
pulzu je nezávislá na hloubce vady a proto ji nelze přesně
určit /1/.

V současné době však byla v literatuře /5/ až /7/ pop-

sána možnost zjišťovat a hodnotit vady, kolmá к povrchu,
jednou sondou se dvěma měniči. Využívá se transformace vln*
Předmětem tohoto příspěvku jsou teoretická základy, popis
a zhodnocení této metody.

2. Transformace druhu vlny na vadě

Při tandémovém zkoušení nepřímým svazkem se používá

stále téhož druhu vln. К odrazu dochází jednak na kolmé
vadě a jednak na protilehlém povrchu. Když však na vadu
dopadne vlna podélná a transformuje se na vlnu příčnou,
lze dosáhnout, Se bod výstupu vysílané vlny je totožný ne-
bo vzdálený o malou délku AI od. bodu vstupu vlny přijíma-
né (obr. 2). Potom lze vysílací a přijímací měnič uložit
na tentýž lomový klín. Vznikne dvojitá úhlová sonda pro
zkoušení součástí s konstantní tloušťkou /5/ až /7/* Po-
délná vlna se vysílá pod úhlem ct<45°*

Z diagramů v literatuře /2/ je patrné. Že při úhlech

d o p a d u 4 0 ° se na protilehlém povrchu (volné rozhraní)
odráží nejméně asi 50 % dopadajícího akustického tlaku. Po
odrazu podélná vlna dopadá pod úhelm cC » 90° —o£na plochu '
(trhlinu) kolmo к povrchu* Jde opět o volná rozhraní, na.
němž kromě odražené podélné vlny vzniká i vlna příčná* Po-
délná vlna dopadá pod úhlem vyšším, než 45°, a proto čini-
tel odrazu Ryj, je 40 až 60 % tlaku vlny dopadající /2/.
Příčná vlna T se vrací zpět do sondy po úhlem kolem 60°,
Podle druhů vln, vyskytujících se ve zkoušeném materiálu,
byly nazvány sondy LLT,
 - 37 - )

obr- 2
 - 38 - )

Bod výstupu a vstupu ultrazvuku jsou nŠkdjr totožné.

středový paprsek ultrazvukového svazku se odráží v hloubce

2dtg Д1
h (1)
tg o*, l + tg rO T

kdecí-^, popř. cúj je úhel lomu podélné, popř. příčné vlny,

vystupující, popř, vstupující do lomového
klínu

d tloušťka materiálu
č-> 1 vzdálenost bodů výstupu a vstupu podélné
a příčné vlny.
tJhel ev-j je funkcí úhlu lomu eO^ a indexu" lomu na volném
rozhraní

<C'T » £ / 2 - are sin sin (7b/2 -oCj.) (2)

Pro úhly v rozmezí 0<c</L < 50° je závislost cO ' vynese-

na na obr. 3.
 - 39 - )

Pro trhliny v blízkosti protilehlého povrchu je vhodná son-

da LLT s různými body výstupu podélné a příčné vlny« Z vý-
razu (1) je vidět, že hloubka maxima citlivosti sondy stou-
pá se zvětšující se vzdáleností Д>1«

3« Citlivost úhlových Bond LLT

Pro orientační určení citlivosti sond postačí činitel

průchodu echa, odraženého od velké odrazové plochy« Osové
paprsky svazků podélné a příčné vlny jsou naznačeny na obr.
2« Celkový činitel průchodu D v ideálním materiálu bez út-
lumu je součinem činitelů odrazu a průchodu

D
LLT * °LL • • RIiTe ^TL

kde je dnitel průchodu podélné vlny z lomového klínu

1 do zkoušeného materiálu 2
činitel odrazu na materiálu
*LL
R. činitel odrazu na velké odrazové ploše 3 při
LT
transformaci dopadající podélné vlny n a příč-
nou T

TL činitel průchodu příčné vlny, dopadající ге

zkoušeného materiálu 2 do lomového klínu T

Výrazy pro dílčí činitele odrazu a průchodu jsou uve-

deny v literatuře /2/«

Na obr« 4 byl vynesen celkový činitel průchodu v *á-

visloati na úhlu lomu o O L vysílané podélné vlny. Závislost
platí pro odraz na nekonečné odrazové ploše« Poslouží к
orientačnímu posouzení citlivosti sondy LLT a jejímu srov-
nání s tandemem sond podle obr«'ta« Při tandemovém zkouSe-
ni podle obr. ta celkový Činitel průchodu

a (4).
®TTT ^LT * ®TT * ®TT * ®TT
 - 40 - )

obr, 4

Při příčné vlně, odražené pod úhlem 45°, je činitel

ОфФФ • 0,53. Z obrázku 4 je vidět, Že tuto hodnotu má či-
nitel Djjj, pro úhel lomu =^7,5°, což je úhel, vhodný
pro sondy, určené pro trhliny blízké к povrchu, a to aei od
5 mm. Obdobný nebo nepatrně vyšlí činitel průchodu Р^тл>
mají i sondy s úhly lomu kolem oC^ ^ 4 0 ° , vhodný pro zjišr
{ování trhlin v blízkosti protilehlého povrchu součástí o •
tloušťkách 150 az 200 mm. Pro součásti o tloušťkách mezi
100 a 150 mm a vady v hloubkách kolem 100 mm se vysílá
pod úhly cí-^ ^ 1 5 ° až 30°. Po'toa činitel průchodu se po-
hybuje kolem 0,3. Cltlkvost takové sondy LUT je až o 3 dS
vyšší než dvojice tandému s nepřímým svazkem*
 - 41 - )

4« Závžr

Те Vývojové a provozní základně VÚ Praha - Běchovi-

ce byly realizovány a vyzkouSeny funkční vzorky sond L M '
prozatím třech typů» První z nich je určen pro vady v hloub-
kách od 5 do 30 mm, úhel lomu podélné rlnyeC/, * 8°. Dalží
dva druhy mají úhly » 2 2 ° , popř* o C L « 40 . *y jsou p9»
uiltelné pro zkoušeni součástí jednak do tlouStSc 100 mm

obr. 5
a jednak do 200 umu Je samozřejmé, £• sonda. U S , určená pře-
vážní pro provozní skouSení tluatosténných nádob a. jejich
svarů, musí být navríena a ohledem na tlouStka součásti 1
hloubku hledaných vad«

Ba obr* 5 je ukázán lomový klín sondy* EU*» ur&ení pro

zkouSeni velkých tlouStěk, do 1 5 0 s š 200 mnu Výsledky orten-
tačních zkou&ek a Jejich srovnáni* s dvojicemi tandéeov* us-
pořádaných sond, doposud používaných» u k á n l y srovnaielnou
 - 42 - )

citlivost 1 rozlišování vad při všech výhodách jednoeondové-

ho zkoušení*

Další podobné výsledky proměření se publikují v časo-

pise* TPZ VtJ Praha - Běchovice může navrhnout a realizovat
sondy UJl podle okamžltýeh potřeb zkoušení* Jejich použitím
se podstatně zvýšila zjistitelnost případných únavových trh-
lin v tlakových nádobách jaderných reaktorů. 7VBE« která při
použití dosavadní metody- přímého odrazu (obr* 1Ъ) je velmi
nízká*

Literatura

Л / J* Obraz t Ultrazvukové provozní prohlídky- těles tlako-

vých nádob jaderných energetických reaktorů* Jaderná
energie 24, 1978, 1, s. 2 až 10

/2/ J. Obraz x Zkoušení materiálů «1trazvukem, 2* vyd* Pra*

ha, SHTL 1989

/3/ M* T* Destribat a kol»t Inspection en service des cuves

des réaeteure IVE* In* Pr 8t VCHDS, Cannes 1976, ref*
5012

/4/ C* Tlambard, JL. Lambert * L «mélioration du controls

des défauts par ultrasons, par la maitrise de 1'utili-
sation des faiaceaux acouatlques, In* t Proč* 8th VCHОТ
Cannes* 1976, ref* 3 J

/5/ V* Gebhardt, P. Valte t Ultraschallprüfung auf senkrecht

orientierte Bisse durch Ausnutzung .der Vellemumandlung
(Tandemersatzprúftang} • Materialprüfung 30, 1988, 3, 3-73
aS 77

/6/ I. Valte a. kol* г Шtzaschallprúfung unter Benutzung der

Vellsmnraandlvng* Teil 1 t Velletnomandlung bei grossen,
senkrecht stehenden Fehlern in planprarallelen Bauteilen*
Material prufung 30, 1988, 5, s - 140 ai 144
 - 43 - )

/7/ P. Walte et kol. : Ultraschallprüfung unter Benutzung * e r

Wellenumwandlung. Tell II : Auslegung von Ultraschall—
Köpfen fur die LLT - Technik« Materialprüfung 30, t98e„
10.S.333 až 338

Sezrihm obrázků

obr. t Způsoby ultrazvukového zjišťováni trhlin, kolmých

к povrchu
a.) tandémové zkoušeni odraženým svazkem (nepřímým)
b ) zkoušeni přímým svazkem
c ) tandémové zkoušení přímým svazkem
d) zkoušeni fokusujícími sondami

obr« 2 Zjišťování trhlin, kolmých к povrchu, sondou L U я

transformací druhu vln
a.) odraz a transformace osobého paprsku
b ) dráha osového paparsku в vysílacího (V) do při-
jímacího (P) měniče

obr. 3 Závislost ú h l u . 0 ^ transformované příčné vlny (X)

na úhlu lomu ь vysílané podélné vlny (L)

obr. 4 Celkový činitel průchodu РуТЛ> echa v závislosti na.

úhlu lomu vysílané podélné vlny

obr. 5 Tvar lomového klínu sondy LTff pro kolmo orientované

trhliny v hloubce od 20 do 50 mm v závislosti na.
tloušťce součásti od 40 do 150 nn