U- XX, U- XXIII M3-Lee/Grant& Curtiss P - 40 Ing. Jindfich Nepevny Letoun mnoha tvafi, znamy pod rozliénjmi bojovymi nézvy jako Te mahawk (P-40A-C) a Kittyhawk, Warhawk u verzi zbyljch, neséetnd- krat vychvalovany, ale i zatracovany piloty mnoha nérodnost, kteff dostali moznost s nim létat a bojovat v pri behu druhé svétové valky. Vitezstvi dosahovand na tomto typu byla pod- lozena odvahou pilotis, poustéjicich se do boji s nepfatelskjmi stihati a bombardéry nebo titodicich na po- zemnicile, v nejhorsich podminkach, vytvofenych drsnymi klimaty subark- tického pésma, pousti a trop. Sou- boje byly podnikény piloty, lSfcimi se navzdjem pilotnim uménim, proti épe vyyzbrojenym protivnikim na stroji na- vrzeném dle tém8f nem&nné kon- cepce vyvoje leteckého viroboe Cur- tiss, a presto byl pravé Curtiss P-40 veden k vice vitézstvim ne poréi- kam. Pozd8jsim pfechodem P-40 pou2iti v kategorii bitevnt stihacky byla dana spojencim vitana zbrafi pro ptimou podporu pozemnich vojsk @ uplatnéna predevsim na italském Gzem( a v oblasti Tichomotl. Osudy P40 jsou zaznamenény v historic- kych andlech v8ech spojeneckjch le- tectev, v palubnich denicich pilot, v kronikach leteckjch jednotek a také v mnoha pisnich a popvcich, které odrazely Zivotni zkuSenosti pilott pravé z Iétani na ném a popisujicich vitézstvi, prohry, a ostatni udélosti jako naptiklad nasleduiict text (pre- Klad): U znigeného Kittyhawku le8{ mlady hrdina Pojdme blize si vyslechnout jeho po- sledni slova, ktera odchazejioi pilot Septa: Chystém se na cestu do lepai zems, kde ve je osviceno jasné, kde whisky roste na stromech a kde se poker hraje kazdou noc. Pispavek je vénovan také vier let- cciim, ktefi ztratili své Zivoty pi pinéni vojenskych povinnosti_v letounech Curtiss P40. Viastni historie vzniku koncepce le- tounu se datuje az zpét k prynim stro- jdm t828ich ne vzduch, navrhova- nych_v_ konstrukénich kancelaifich firmy Curtiss, a je rovné2 neoddali- telné svézéna s technickym progre- sem.ve vfvoji motor v USA, Ktery byl ‘Formacestoji Tomahawk Mk! 403. pruté RCAF, ben 1941, (RCAF) img piedchidce tou P 40, P96 v predvateénsm Sky pr pred SOP urbova voles sje C. (USAF) markingu 94 shact ety, 1. skupiny,v rOC8 1538, ‘Prototyp XP-40, zachyeyit stavltounu ve stlednim stadu zmén, zpisabenych zkusetnimy ty (USAF) zahdjen typem V-12, schopnym do- sdhnout v kratkodobém chodu temé? 200 hp. pfi oblibenych zavodech Schneider Trophy. Firma Curtiss, v pl- ném znéni ‘Curtiss, Aeroplane and Motor Company of Buffalo and Gar- den City, NY’ byla jednim z hlavnich dodavatelii stihacich stroji: pro po- treby armadniho i namoiniho letectva dlouhou dobu po skonéent prvni své-tové valky. Pravé v roce 1918 byl po- prvé pfedstaven, tehdy jest vodou chlazeng, Fadovy motor V-12. Spe- ciéiné upraveny pod oznatenim ‘V-1150 pak by! pouzit do zévodnich strojd ‘racer’ v rozmezi let 1921-1925. Postupné z téchto stihacich experi mentii vznik! prvni sériové.stavény stihaci stroj viastni konstrukce, Cur- tiss PW-8. Po Upravach, spoéivaii- cich v pfemisténi vstupnich otvord do chladiée a pfekonstruovani Kridel se zrodil prvni typ fady HAWK, Curtiss P-1C Hawk, ktery prose! vyvojem a modifikacemi, ktery pak pfedstavo- val posledni z rodiny stthacich dvou- plognikis, Curtiss P6E, vybaveny jit zdokonalenou verzi viastniho, Curtis- sova motoru V-1510. ‘Americké velitelstvi pozemnich vzdusnjch sil si v8ak v pryni poloving tficatych let uvédomovalo skuteénost, 2e dosavadni stihatky, zavedené do vwyzbroje, jsou jenom o malo rychlejsi ne bombardovaci letouny, asto mnohem lépe vyzbrojené a proto pii- jalo s uspokojenim formovani a akti- vitu_nové. ustanovenych konstruk- nich tymii u firmy Bell a také samo- zfejmé u Curlisse, kde zagaly vanikat prvni navehy a technické studie bu- doucich stihagek, které jiz zasahly do valeéného kontliktu, Bell ‘Airacobra’ a dal8i_pokratovani fady Curtiss "Hawk’. Prvni spoleéné znaky, véetné nnékterych charakteristickych ryst, je mo3né vysledovat v doinoplogném, celokovovém prototypu _ stihacky XP-31 Swift. Je zajimavé, Ze ji2 zde dosio ke zméné pohonné jednotky z pivodni fadové na hvézdicovou, a k obdobné z4méné dosio o nékolik let pozdaji mezi typy P-35 a P-40, ale V obrdceném potadi. Presto dosa- Zené technické parametry po této zméné__neuspokojily __velitelstvi USAAC (US Army Air Corps), které dalo pfednost konkurenénimu typu Boeing P-26 Peashooter, jen? tak vy- hral prvnfsout8? stthacich letounis pro armadni letectvo. Mimochodem, prv- nim. celokovovym doinoplognikem, zavedenyjm do vyzbroje, byl Seversky P-35, poprvé se objevujici v prototy- povém stadiu v roce 1935 a dodavany otatkem roku 1937, tedy vdobé, kdy Se na evropském Kontinentu zataly objevovat. typy Messerschmitt Bf-109B a Hurricane |. Jak k tomuto piekvapeni doslo, poznéme pozdéii Primy ptedchisdce typi P-40 a P-36 byllépe znamu Curtisse pod tovarnim cznatenim 75, Které bylo pozdaji zachovano pti exportnich dodavkach a samotné konstrukéni prace za¢aly v Fijnu 1934 s cilem dokonéit prototy- pové zkougky do konce dubna 1935 do dalsi soutéZe, vypsané USAAC na dodavky stihacich letoundi pro druhou polovinu tricdtych let. Vsledky nebyly ogekAvany pouze technickym tymem, ale véerni zaméstnanci, predpoklada- jicimi opétovné nastoleni lepsich Casi u firmy Curtiss a ziskani pozice hlavniho dodavatele stihacich stroja pro USAAC. Velké hospodaiska krize_ otatkem tficatych let postihla i Cur- tissovy zavody a stav zaméstnanci byl sniZen na minimaint hladinu 2000. Zakladni poZadavky, stanovené pro verejnou sout8?, jeji2 termin byl sta- noven na kvéten 1935, byly nasledu- jict - Celokovovy doinoplognik s ry- chiosti pes 300 mil, tedy cca 480 km/h. S ohledem na to, Ze v roce vy- psani zkouSek (1935), dvé z hlavnich letectev v Evropé, britska RAF a tvo- tici se Luftwaffe, stale nakupovala sti- haci dvojplosniky a dosavadni P-26 nebyly schopny piekonat hranici 370 kmvh, si pak musime uvédomit, ze toto pfedstavovalo maximaini poZa- davky, které mohly byt vefejnd oznd- meny a zaslany jednotlivym vyrob- cim. Potencionalni zajemci o Uéast V sout82i vSak byli silné limitovani, protoze ani nejzdafilejsi névrh draku nemohl spliovat tyto pozadavky bez motoru dostateéné vykonnosti, ktery aé je to paradox, nebyl k dispozici v sériovém provedeni. Pfedstavitelé USAAC i novy vedouci konstrukce projektu Curtiss ‘75’ Donovan R. Ber- lin si by dobre védomi této omezulici skutetnosti. Stavajict, sériové vyré- béné hvézdicové motory dosahovaly max. vykonu 750 hp, ale na dosazeni rychlostni hranice 480 km/h bylo za- potfebi nejméné 1000 hp. Prestoze firma Curtiss méla dlouholeté zkus nosti se zstavbami fadovych motor do svych letound, v tomto pfipadé mohla mit k ‘dispozici” pouze velmi nad@jny, le& nevyzraly motor Allison, postaveny zatim ve 20 exemplafich, stale se nachazejicich ve stadiu zkou- Sek a odstranovani détskych nemoct. 'S vyvojem P-36 a take jjich ptimého ndsledovnika, P-40 je pravé neodlu- itelné spojeno iméno jiz v/Se uvede- ného D. Berlina, Ktery se dostal do Curtissovjch zévodi viasin’ stast- nou nahodou. Do zmifiovaného roku 1934 pracoval u spoletnosti Northop a_nesoulad pfi posuzovani ndvrhu Ktidiapfipravovaného projekt v rémei vypsané soutéze, vyhroceny a2 do sporu s vedenim, zapficinil jaho propustént. Ov8em pfedchozi zkuSe- nosti u Dougiase a témét pat lot strd- venych na vojenské zékiadné Wright Field, zabyvajicf se zkouskami v aero- ‘dynamickém tunelu, pfimély feditele Curtissu okamzité D. Berlina primout a svéfit mu vedeni nad vyvojem pro- jektu oznatovaného 75. Prace pokra- Govaly velmi rychle a prototyp Hawk 75 byl zalétnut uprostfed dubna 1935 's experimentalnim hvézdicovym mo- torem Wright R-1670 0 vykonu 900 hp. Na rozdil od konstrukce draku, kKterd se ukézala jako Spickova a bylo 3u ni zapotfeb! pouze nékolika drob- nych zmén, byl problém s motorem daleko zavaznéjsi. Je treba ale po- znamenat, 4e ostatni hlavni_konku- renti ~ Seversky, Northop a Consoli- dated - méli podobné problémy, které zpusobily narugeni terminu stovnava- cich zkougek, posiéze znovu dvakrat odlozenych az na zévéretny termin = duben 1936. Do této doby byly vy- zkougeny na '75' dal8i typy motori Pratt/Whitney ‘R-1535 a zoela nowy Wright R-1820 Cyclone. Nakonec byl prohlasen vitézem Severského typ ‘a USAAC objednalo celkem 77 kust pod oznatenim P-35, ale také vé- domo si spolehilivé konstrukce D. Ber- lina, objednalo ti letounyHawk 75 pod Podminkou vybaveni_experimentail- nim. motorem PW R-1830 Twin Wasp, s cilem provést provozni zkouky s oznaéenim Y1P-36. Zvo- Jena kombinace se nakonec ukézala jako spravna, letoun vykazoval jako celek piiznivé viastnosti a pli dalsi soutézi v roce 1937 jiz jasné vyhral Pro spoletnost Curtiss to znamenalo trvaly obrat k lep8imu. Nasledovaly veliké zakazky na 210 letount: pro USAAC v éervnu 1937 a kratce nato na 200 kust v exportni verzi pro Fran- «ii. Popisovat varianty typu P-36 aje- jich bojové nasazeni je nad ramec Gianku vénovaného P-40, ale k jelich valeénym osudim. se jist vrdtime. P-36 byl piloty velmi obliben, snadno udrZovateiny v letuschopném stavu a konstrukci draku se podafilo na- vrhnout tak, 28 snesla zéstavbu po- honné jednotky téma¥ dvojnasobného vykonu. Mezitim byl D. Berlin jmeno- van hiavnim konstruktérem Curtisso- wych zavodd v Buffalu. Viastni spoletnost prodélala také uréity vjvoj - byl upraven nazev na "Curtiss Aeroplane and Motor Com- pany’ a v tficatych letech dosio ke spojeni s firmou Wright a poté vytvo- eni spoletnosti pod nézvem ‘CUR- TISS-WRIGHT Aeronautical Corpo- ration’. D. Berlin Gzce spolupracoval piedstaviteli USAAC véetné kpt. B. Kelsey zodpovédného za technickou stranku vyvoje stihacich letound, ktery zfeteiné naznatoval smér dal- Sich pozadavku pozemntho letectva. Situace s motory byla koneéné po le- tech piné vyresena a k dispozici byl iz i Allison V-1710, D. Berlin navrhl po vzajemné dohodé s USAAC spojeni konstrukce P-36 s timto motorem, vy- bavenym_navic_turbokompresorem General Electric, Projekt YP-37 a nd- sledny prototyp dosah! pozoruhodné -40 2 wizbroje 93 sthaci pers 8. shupiny, dslokované na Michel Field vpledveter vypukrut valeé- (usar) ‘no konint. Motiv rn erépu byl znakem peru. Zébér na dal! stole 33. peru, copii! palo na Langley Feld v 24/1940. Powtimnste s umistin! ‘znaten’skupiny a ica letours vo sstavé na him lovam kd, Které 9 mono opakovat|zespodu ve {zmentoném maku vedo népisu U. &. ARMY. (USAF) Poskozony P-400 18. sthacl skupnypojaponském Utoku na Pert Harbor, Sekai na apravu. Vito dobe byl it zavedeny tupovs znaky a vynechan mat US vigky na smévovém kormiae, (NASM) rychlosti 545 kmvh ve vyce 6000 m a brzy nasledovala objednavka na ovétovaci sérii 13 kusil, ktera véak byla zklaménim. Turbokompresor ne- byl technicky zoela dofegen a jeho spolehiivost byla na nizké Urovni. V této chvili byla jz koncepce nového typu P-40 technicky ujasnéna a po _nutnych Gpravéch — motoru V--1710-19 se pokrotilo k viastni z4- stavbé. XP-40, ktery byl upraven po aerodynamické strance a poprvé vzlétl 14. Fina 1938, dosahl rychios 550 km/h a hravé vyhral souté2 roku 1939 nad ostatnimi prihléSenymi typy XP-37, XP-38, XP-39 a Hawk 75R, konanou na Wright Field. Visledek byl ptekvapulici - Curtiss obdréel ob- jednavku celkem na 524 kus v hod- nots 12.872.898 §. Pokracovani zkousek odhalilo, Ze prototyp XP—40 nespliuje do néj vklddand obekavani, zejména co se rychlosti tyka a dosa- hoval_v dlouhodobjch _rychlostnich testech maxima pouze 530 km/h. Na- stala doba hledani nejriznéjsich rav, vedoucich ke zlepSeni aerody- amickjch viastnosti a odstranéni ru- Bivych elementi, majicich viiv na ko- etnou rychlost. Mezi n& pattila na- pikiad montaz podlouhlych krytu tru- powych zbrani, umozfujicich pfivod vzduchu do karburétoru, iprava vyfu- kového systému, zvyujiol vykon mo- toru, aerodynamicky éist8i. tvar_na- bézné hrany ktidel, omezuiiol tfepe- }casnich ploch, chiadi byl presu- nutvicedopfeduaumistén podnosemPoavozkova noha P-#0E letounu atd. Ani tyto Upravy pozado- vanou rychlost nezlepiily, veetné zkouSek v aerodynamickém tunelu NAC.A. v Langley Field a USAC ji vainé pfemysielo 0 zruSeni ji2 za- dané objedndvky. Posledni feseni, zajiétulici _rychlost _po2adovanou USAAC - 580 km/h véak bylo nale- zeno a to montazi v/konndjsi verze motoru Allison V-1710-33 a zvét8e- nim chladige. Takto upraveny model byl preznaten na H-81 (vojenské o2- nateni P40) a pin&ni podepsaného kontraktu mohio zaéit v breznu 1941. \Vyzbroj se skiadala ze dvou velkoré2- nich kulomet 12.7 mm, umisténych nad motorem a kulometu raze 7,62 v kaidém Kfidle. Z pruni série byly vzaly tfi exemplafe pro viastni ope- raéni zkousky, které potvedily pred- poklady. Po pfevzeti prvnich 200 kus P-40 umodnilo USAC zruse- nim zbytku své objednavky expedici Zivotné dilezitych a objednanjch 140 ks P-40 do Francie. Pes tuto laska- vost se letouny nedostaly do Francie véas a britska RAF, ocitnuvsi se v podobné situaci, se rozhodla pri- |mout francouzskou objednavku a tak fa uréitou dobu vyresit kriticky stav ‘své wjzbroje. Letouny, které se tak ocitly ve Velké Briténii mély vybavent podle francouzskych pozadavkii a po- strédaly jakékolivpancéfovani, ochranu palivovich nadrzi a pancé- fové pfednt skio. RAF v8ak standar- dné pozadovala kfidelni vyzbroj 4 ku- lometii a tento poZadavek byl tlumo- en i vyrobnimu zévodu, ktery jej ak- ceptoval u dal8ich dodavek. Die brit- ské tradice bylo pfidéleno bojové jméno Tomahawk |a sériové isla za- pohod na sped Gs rypu a kde! P40 4. sthac skupiny, fi 0 Zaveden! nove mocitkace Zajimayy ujsosinjen enaki bez Gervanehe sted, Kerdvstouplavplanost 128-1842. 0 nékotk dni poz by ‘ezhodruo a vynechani népisu U. S. ARMY. (USAF) Ginajiof AH 741 a pokratulict do po- sledniho AH 880. Gast Tomahawki | byla pfidéiena k cviénym jednotkam a zbylé pak pfevedeny na severo- attické bojiété, kde byly pfes své ne- dostatky citelnou podporou zejména protislabji_vyzbrojenimu italskému letectvu. Piloti s nimi byli spokojeni, uréité problémy ovSem zpusobovaly ii pfistavani. Ve Spojenych statech brzy zaéala ‘opoustat vyrobni linky verze P—40B (H-81A2), u RAF pak Tomahawk IIA, ktera zahmovala v8echny Upravy po- tadované RAF a pozdéji_ také i USAAC. Navic vét8ina P—40B jit byla vybavena ktidelnimi z4vésniky pro pumy. Je samozteimé, 26 v8echny tyto Gpravy pfinesly nérust hmotnosti as tim spojené snizeni vj- konil. RAF podala objednavku na 110 kus a USAAC pak 131 kusem kom- penzovala dfivejsi storno objednaviy na P-40 ve prospach Francie. Dalsi pravu, zohlediujici poznatky 2 bo- jové éinnosti, pfinesla verze C's insta- lovanym novym palivovym systémem a zvySenim kapacity nédr2i na 508 |, zvét8ujicim operatnt dolet. Byly vedeny i Gpravy pro umisténi 200 lit rové pfidavné nadrée pod centropl- nem a letouny byly vybaveny novym typem radiostanice. USAAC objedial 193 P-40C a RAF 930 kus) Toma- hawk IIB, z kterych 100 kusii bylo pre- vedeno do stavu Létajicich tygri v Ciné a 195 posililo bojovou silu le- tectva Rudé armady. Pozdéji, kdyé byly ji zajistiny dodavky vykonngj- Sich stihaéek pro RAF, 24st z této ob- jednévky se ocitla tentokrat ve vy- zbroji tureckych leteckych sil. Jak je patmné, tak z typu, ktery m&i nadéji byt vyrabén v maximéiné stovkéch kust jako ostatni letouny pfedvaleéného ‘obdobi, se stal poctem vyrobenych stroji_ nejroz8itenéjsi letoun, vyrd- bény v USA od potatku domaci vj- roby. Nejslavnéjéi bojové nasazeni bylo pravé v sestavé amerického do- brovolnického sboru AVG (American Volunteer Group) pod vedenim Ciaira ‘Chennaulta v Barmé a Ciné v letech 1941/42, kde P-40 vytvofily jednu ze slavnych kapitol valetného dni, kterd nebyla pfekondna. Piiblizné za ‘8 mésicl bojového nasazeni se poda- jilo zkuSenym americkym pilotim, ziskanjm od pozemniho anémotniho letectva dosahnout celkem 297 po- turzenjch sestfeli proti pouhym 13 Vlastnim ztratém (vyplyvalicim z bojo-Obciodny potied na vere! P-40E, zachycu!dobte kit fotokulometu a ovary ro vyhoz nabojnc pod Joti kalomey. (HAF) P-40E pve peruté USAF (11), ktrd adaptovalacolonosowy marking bem cruhé svélové vay, a 0 vvkvéiny 1942, Duchovnim otcom ‘Aleutskjch tyr by vel! 1 sthae peruté pod. 8. Chonnau, ¢/ ‘generia a voile lblajcich yer pisobicich v Barmé a Ciné, Clara Chennauta. Bl pruh na smrovsm Korii ierikova prvi 11. peut ably Skeny prun za kabnou moti by pemim rozpoznvacin znakom 'Bro spojenockd stnaciletouny, oper na Ajasce. (USAF) Colt potied na PO-40E (Kityhawk Mk. IA) s palvovou nda 0 obsahu 52 galon, Ker mahla byt ‘nabrazena 500 lbernipumou. (RAF) vého nasazeni). Pro Gpinost je treba uvést 26 zévérem svého pusobeni byli vybaveni i pfiblizn 30 kusy mo- deméjsi verze P-A0E. V éervenci 1942, pod vivem ztieného zasobo- vani nahradnimi dily a munici, byla tato jednotka. zadienéna do ‘stavi USAAF (US Army Air Force), a po je- jim dopinéni novymi piloty a dalsimi P-40E a K se pfeménila v 23. stihact skupinu a zstala nasazena po celou dobu druhé svétové valky v Ging. Ob- dobné slavnd byla 112. stihaci perut RAF, bojujici v Sev. Altice, ktera jako prvni ozdobila Zraio&imi. zuby kryty Motori svych Tomahawki v zafi 1941 @ zavedia tak marking, pretrvavalici do konce sluzby P-40 vSech verzich u jednotek USAAF, RAF, RCAF, SAAF a samozfejmé létajicich tyort = AVG. Dal8i vyvoj stihacich letound, kdyz odbyt stévalio! produkce byl po letech stradani zajistén, se ve spoleénosti Curtiss. orientoval n&kolika_sméry. Nejjednodussi_postup by! _samo- Zfeimé aplikovat_ novou_pohonnou jednotku.-na_stavajici, nebo. mimé Upraveny drak, 0 co2 se pokusily ve studii a nasledovné prototypu XP-42, kdy byl znovu pouzit drak P-36, vy- baveny PW R-1800-31 s tim, 2e cely motor byl kapotovan ve tvaru kuzele s chladict st&rbinou pod vetulovym ku- Zelem. Po nékolika zéletech se zjis- tilo, Ze max. dosazena rychlost 550 kevh neni dostateénd a nadéje na dal8i zlepSeni nebyly. Druhy pokus byl zajimavajsi, v zafi 1939, zapotaly préce na malé stihatce XP-48, ke které dal zfeteiné podnét H. Amoid, velitel armadntho letectva, inspirovan lehkymi stroji francouzské _ Skoly (Caudron). Zanedlouho byly predve- deny dva prototypy, technicky vycha- zejici z P40. Je paradoxem, 26 ¢-vj- Zbroji 10 kulomett v Kfidlech, ochra- nou palivovych nadréi a pancéfova- rim pilotntho prostoru byla po pieva- Zeni ziéténa vaha 0 45 kg vétsi nez U sériové P40, pesto letoun dosahl max. rychlosti 410 mph (660 krvh), c02 bylo v roce 1939 vice ned slusné. Curtiss a USAAF dospéli po vzdjem- ‘nych konzultacich k zavéru, 2@ ob- dobné vykony bybyt -zalistény pf vy- nalozeni mensich nakladi jinymi pro- stfedky. Nakoneo se prokazala jako nejlepsi varianta dalsiho vivoje stiha- cich letound Curtiss, zéstavba stej- ného motoru V 1710-39, pouzitého v prototypech XP-46 umozfujicino ravic lep&i vy8kové viastnosti, do mo- difikovaného draku P-40. K ‘prototy- pim XP-46 se vate jedna zajima- vost. Mnozi letedti odbortici v USA dodnes tvrdi, 2 pravé XP-46 by! z4- Kladem, Gastedné jiz ovéfovanym vle- tové.fazi, ktery vyu2il_ konstruktér North American, Dutch KindlebergerFormace P-40E (Kityhawk MIA) 16. sthacl peru INZAF v dbs pipavy na domécichastrovech vlté 1942. K rvnimu oparaénimu nasazen/bylapfdslenana (Guadalcanal vGorvenc 1043, kdyvysfdala 14. pens INZAF.(ANZAP) Pumovy zavesnik se zvedacin zailzenin pro P-AOEN. pli ‘zézraéném’ navrhu svého P51, ‘pozdeji znamého jako Mustang. Tim ‘by bylo také vysvatleno tempo po- stupu pract. v konstrukgnich dilnach North Amerean,nabot po pfedlatent specifikace pozadavkii RAF byl do 120 dni navrzen, technicky uptesnén, postaven a zalétnut prototyp. Nikdo nechce podoefiovat znatné procento technického umu a préce technikt Nort Americanu, viozené do ptipravy P-51, respektive XP-51, ale nosné lochy, umisténi chiadiéi a upraveny, aerodynamicky éist8i trup by! zalsté velmi, ovlivnén XP-46. Prototypy XP-46 dovoliy navic Konstukteram North Americanu nezadinat od sa- mého zatétku a jz nebylo nutné pro- vadétcelou fadu— nezbytnjch a hlavné éasové néroénych ovéfova- ich zkouek. Ctendf to mize osobné pBsoudit z piloZeného bokorysu ve wykresové cast. Britské RAF objednala ji pied za- héjenim sériové vyroby prunich 100 kus tét0 nové modifikace P-40, nynt poimenované Kittyhawk | a Curtiss Pak ziskal dal8i po2adavky od USAAC pod oznatenim P-40D, kte- ryeh bylo objednano 22 a navic' RAF ve skuteénosti zakoupila pouze 20 kus z pivodné objednanych a vy- zbrojenfch pouze ¢tyfmi_ kulomety a dab potadavek na. P-40D (640 ust) by! podminén jiz Sesti kulomety vve v¥zbroji, které obdobné jako u To- mahawku byly pozdéji pozadovany i USAAF. Poprvé se dostal P-40D do vaduchu v kvétnu 1941 a jednou 2 nej- vice ocefovanych viastnosti bylo in- stalovani nového hydraulického sys- tému odji§fovani zbrani misto dosa- vadniho ruéné oviddaného. Tovarni coznageni bylo H-87A3 a letoun byl vwyzbrojen étyimi velkoréznymi kulo- mety 12,7 mm v kfidlech se zésobou nabojl, 285 na zbrah. Curtiss zasahl znaéné do konstrukce stavajicich P-40 s cilem zlepsit vSechny para- metry letounu. Trupové zbrané byly vypustény a samotny trup tvarové u- praven véetné zoela nového prekrytu kabiny, zlepSujiciho viditelnost pred- nim a'zadnim smérem. Hornt vstup vzduchu do motoru byl posunut vpfed a témét se dotykal vrtulového kuzele. Cely systém chiazeni byl rovnéz pfe- mistén do pfedni éasti, véetné tvart jeho krytu, a tim dal charakteristicky ‘var P-40D/E i dalsim variantam vy- bavenym motory Allison. Podvozkové rnohy byly zkraceny a technicky vylep- Sen systém jejich zatahovant. Pancé- Tova ochrana pilota doshia hmot- ost 80 kg a mnozstvi naboji po zku- Senostech z valéi8t vzrostio u sério- wych strojli na 615 kus na zbrai. Zkraceni objednavek P-40D bylo zpisobeno zavedenim nové verze P-40E, kterd byla témé? k nerozeznéni ‘od D, 2 pottem vyrobench 3.820 kust se sala run, dosahuji okt vi tectvu USAAC. K viastnimu popisu, bo- jovému nasazeni a ndsledujicim verzim ‘3 vrdtime v piistim éisle ph dokonéeni daného tématuVYVOJOVE VARIANTYerie) Ns / SRQV YA : & Y Ls CBETomahawk IB (400), 29 a sé, P-8140, Witlama D. McGar ‘ho 2 pruni pera AVG, Adam + Eva, tor zn ve vedic 10 £14 japonskych letouni: do doby svého sesolen’ a naslednho “aie 8 so Salo 24.3 1942. Kamu - standard RAF. Castle. ‘ound, zofmena ven perte, mela dshy ko edobena kombinac bare jednotijen port - vir deal Tomahawk if (P-40C), 6 75 a sé. P-8186, Willama N. Feeds 2 et perué AVG Hell Angels (poke andl). W. N. Reed dasa! \yrameiAVG 10a 1/2 sostfely a zara so mez! neuspesnes poy, Poza byl znows nasazon ¥ Cind, nym dv rome Wetiho enh “ameického wing, ke vprosinc roku 1949 zahynul. lednollve pe hitb yy oaiery Barevnjm prune vzadh east tupua to bijmpro prin (Adam » Eva), mogrjm pro cruhou (Panda, Bear) a ervnym ak pote Kamut? véoch P40 dodanjch do Ciny bya standard 1 RAF, pousivand pro positodn ebdotaruhe svétovevalky Dark EartvDark Green'Sky. Bokorys i mpu v mst plot kabiny pak _edtavuje sign ctu, ao vn Sasovem abc0b, Koy by0 Pou 2 ornych cil, umistényjch v hau olvove banyprosn2en| Vi: twlnostaktckych bien eso + vo port amet ao roku 1942. V to doDe 2 do sir] dune pera 40a sérove PI Znaky jechotivich perut ve vétsim mth, véetnéceltového symbalu AV.G. Za po ‘nut sto valk varabta proveden’ pekeinéno anoba et pore ajenuinépozna ‘mena, 20 wskyt znaku Panda Boar na letoun byl vyjinkou nes pravern 'P-4DE Warhawk (2 108) jeden 2 pine tee dodanh, a pi: leny poske moareho pruhu ke duh pert. OWidleny tyr, ums) pod kabinoy, by colkovym znakem ltajcion tyr a pazah by na haven modal, venkiou ve spoluprics vyarnym studiem W. Disney, 210 upravenjm pismenem V (Vcioy) 2 nano? wyskakoval oWvclny ork. Kamufe? ~ standard USAF, Olve DrabNeural Gray Na spf pay zamalovany amoicy visosiny nak Pred poklidame, 2 kjho proton ylo pousto bany Dark Green nebo Jojo evivalnt, vzatsho ze 2asab AVG.Motor Alison _V-1710-39, _pohangjc\ viechny verze Tomahawk, tedy P40, P-40B a P-40C. (Alison Divison, GM) Detain petied na z4v8s motoru Alison a a navazyje! primo na slavnou rade! Létaje fe yor. (USAF) Alison V-1710-39 zabudovanj. do veri P-40.0,E (Alison Dvsion, Gh) 1/VIityawk 1A (P40), vol. nak C sr. (slo A29-29, ze slavnd 75 sthac pe ‘ult RAAF, brie Port Moresby v ob (dob) 2119/1949 ~ 31/4/7942. Pet. po: $00) 030, Ft Li. Gaol Aeron, Kary ‘san v priahu crane svbtovs vay Dit vildestv, 2 nich dvb vybojova na ‘nebinad Portoresy. Vdaném obdobr bylo zvxkem tet jednotky poyreno ‘atletouny pose vlacihoznaky a Cle patra doprovazela G.Atheiona a? do Sadho zavéru bojonjch ake! vTicho ‘mor, pocheptlnes jnym pofadovym slam Kamufa?~ standard RAF 2 Sosind znaky Kruhoveho typu byl bez coveneho sifedu,sracro zamen: temnaho'sfaponskym Hino. P-40E Warhawk/Kittyhawk 'P-40E Warhawk vpreavaleéném marking USAAF. zndzortujic sto 71. sthac pert, 20. skupiny USAF, open 2 Hamiton Field v dobé kann pravdaych valeénych her v rece 194. Pou2te barvy ~ Ole Drab Neutral Grey ‘2 zajmavym zposifenim byl ble, ruéné malovane, Wze/a fupu akclach, umisténé vel vysostyich znak, fee ‘na tupu zasahovaly pres visosiné znaky a symbol pers, jahe? deal jo 2vetéen. Vt6to dobb bya 2 vypustina siylzovand ameick vaika na smérovem karmic 64 Warhank rasazen/ na Cb ia Burman vince 942 pitt Dav Boats 6 shape 5. shupiny,dislokovane v Peihfwa - Cina. Kamla standard RAF pro aticks bois, pousivany USAF 1¥ pyc ‘blastoh ” Dark Earle Stone Azure Bue. Nekre®stroe flo pote by oznaceny na sméravsm karmic jednot nym markingem, chlapeckem, Kanaicim potebu na wychazeje sonco vs deta ‘yan ia (P40) poutivany Rucou amadou, konkréin 154. stinacim plukem, pi cbrané Lenngradu vroce 1942 Plt, 2astupce veel pluku ko. NA, Zeleno, isd 24 samostatnych vitézst\ a dalich 10 vskupinovéspotipracl. V unory 1043 obdrza ul HrdinaSovétsksho svazu. Na Kityhawtu byla apiKovana ecyla kamu, pouzivan nom mateskym zavoder Curtiss pro Cas produkce P-40E ~ Sand Dark Groon/Azura Bu. S timo schemata se mizomem Seat | IOUN ve slaty USAAF, BAF a RAAF, 4/VILSpitfire Mk.V, He-70, XF-85 Goblin XP-85 Goblin Bokorys znazornuje ‘huhyprottypvpribs 2kousok. dod. rnoduché barevne schéma ~ letoun by! nachn v bare Kove $ nastikanym nm pasom prt osnéni a vps Ij tinka v barvéCorvend. Seiovs slo 46-8523 wvedeno vo zkricond orm a pro zvfsen!vidteinost bly of diny pozdep ute konce.“ocesrich lech. He-70F, pfedstavyjtletoun i v kon bonaci barev Schwarz. GrunDunkel Grune Bau, Kors wystaa yosoa revnd schéma, zavadené v poling th ich let. a Geka na tovrein lets ra prelet do Soandiska. Kecova pis mena TS + NQbyy ola znaly, pou vans pro zaltavac ly a vlan prott kbojov jednotce, kc so apikovalo fakice aznacont Spitfire Mk Vo(RS-T, sr esto AD 545) {altho znémsho esa ~ Wa.Car. Ro ‘berta Sianorde-Tucka, zabrazuyil le foun v Kerém by! 282 1942 sestolen proiltadovou abranou nedaleko Bo- logne a zajat. Celkove dosani 29 vitézsiv!v abdobkvéten 1940 = Unor 1942. Kamufés RAF plaind pro dane obdob a kodove ozna oni ~ wisada veld wing ‘Spite Mk Ve Trop (CR-C, sr, eso BS 234) nam it zndmho C. A Caldwell yn v hodnost vaitelestihaciho ingu, ca? dokumertuiekidové oznaveni wfwotené z pobdteenich inal jaho ména Letoun by! pousvén napfelomu let 1942449 pf obrane Port Darwin, svétend ¥ tlo J0bd uivarim RAAF. Barovné schoma ~ standard RAF, Dark Green Dark Earth'Shy. Spite Mk Vo Trop (VE-8 a sé. cislo EF 120) ve via) stnac pense, 52 stupiny USAAF, pocathom roku 1943 \Tunishu. Zbarven~ standard ous ‘1 kamuldz RAF, joi zpestfenim je olka americkd vik, ums pod kabinow (pamatka na operac! Torch) ‘a prebarveny panel na pevne és sv syeh ocasnich loch tanvou Dark Green 1/ VillVF 27 US NAVY FIGHTER SQUADRON No. 27 Ing. Jindfich Nepevny "TA spn plot VF 27, eva H. Lill, P. Drury aR Burl prekaptulac vzpominek na sv0bo}o- ‘ou cest v den podepsdn! Dezpodminednd kaptu V této pravidelné rubrice Vas chceme postupné seznamovat s jed- notlivei éi jednotkami valeénjch stran bez ohledu na to, jedna-li se 0 spoje- necké nebo nepfatelské, co se zé- Kladni klasifikace tye. VF 27 je zata- zena jako prvni, protoze byla znama jako jedina ndmotni perut US Navy v prubéhu druhé svétové valky, jez cozdobila své letouny typi F6F-3/5 Hellcat ,tzv. Zralodi zuby* Zde pouze na vysvétlenou: ame- rické namofnictvo na rozdil od armad- niho letectva, povolujiciho nebo lépe feGeno nepostihujiciho jednotivé pi- loty nebo jednotky za aplikaci osob- iho markingu na svétenjch letou- nech a umodfujiciho tak svym zpiiso- bem zvysit bojovou moralku létajiciho persondlu (viz AVG — letajicf tygti v Ciné a Barmé v letech 1941-42, Aleut&titygfi-stihaoi jednotka USAF pusobici_na Aleutském souostrovi V foce 1942 atd.), bylo velmi pfisné proti, a VF 27 se stala viastné wyjim- Kou, potvrzujict pravidlo, kterd stoji za zminku. Viastni palubni i fotogratioké idaje jsou velmi chudé, coz bylo zpi- sobeno potopenim lehké letadlové lodi Princeton (CVL 23) 24. 10. 1944 vblizkostifipinského ostrova Luzon, a tak véechny fotografické zéznamy, pofizené oficialnim palubnim fotog fem, jednotivjmi ptislusniky lét ‘fho a pozemniho persondlu. nebo viastni osédkou letadlové lodi, byly znigeny. Viastnt historie jednotky zaéala for movanim a dale pokratovacim vyovi kem v Kahului Naval Air Station (NAS) na Havajském ostrové Maui podat- Stupinavsnimek plot VF 27, potizeny vkvéinu 1944 tne ped nalodinim na palubu CVL~23 Prince ton, a ukazufc vein dobre neabyyAl) marking na motorovém kyu, wetné bare kame, pouivand USN. (USNMatonal Archives) kem roku 1944, kde také tf piloti Carl Brown, Richard Stambook a Robert Burnell podnitili vznik mySlenky apli- kovat stejny marking pro celou jed- notku, Prosté okopirovani designu pouzitého na P-40 bylo zamitnuto, nebot airoky, ale hlavné co do prifezu elipticky tvar trupu nebyl vhodny. Do nalod&ni peruté naletadiovou lod byla ‘odsouhlasena konetna _varianta a véechny stihaci stroje F6F-3 (cel- kem 24) byly opatfeny dekoraci, pro- vedenou viastnimi piloty peruté. Je v8ak zajimavé, Ze ani jeden z palub- nich bombardéra TBM Averger nepfi- jal tento specificky marking za svij a zistal tak véren tradicim US Navy. veden z pamétniki pozd&ji po valce uvedl, Ze symbol byl postupné zjed- nodugovan, protoze cervené blesky v bilém o&nim bélmu nebyly viditeiné zvét8i vaddlenosti a tudi2 nebyly dale ‘malovéiny na letounech, které byly do- any jako ndhradni. Jind Uprava né- sledovala pfi dodavkach typu F6F-5, ‘opoust8jicich haly vyrobnich z4vodu Ji2 v colomodré kamuflazi, kdy derné lemovani a kapky krve v barvé éer- ‘vené byly ve své podstaté neviditelné na pozadi tmavé kamuflaze. Tento marking byl velmi brzy eliminovén po potopeni matetské lodi, kdy devat sti- hacich stroja zistalo ve vaduchu vv dobé dtoku na Princeton a bylo pfi- ‘nuceno pfistat na jinych letadlovych lodich po navratu z bojové akce. Os- tatni velitelé lodi nepfijali tento mar- king za svij, proto pfezil pouze néko- lik mélo dni do vydani piislusnych roz- kazii k pfebarvent. Jako v ka#dé ar- mad8 byvé obvyklé rozkazy plnit, ‘a neobvykly marking byl zniéen tahy Stétek pozemniho persondlu. Mozna skoda. Pruni skuteénd bojova akce VF 27 probéhla v ramci operace Forager (plan na obsazenf ostrovi Saipan, Ti- rian a Guam), kdy se spoletné s os- tatnimi leteckymi skupinami podtilela na znigeni 42 japonskych letadel v za- daném sektoru za cenu obéti ti strojd F6F. Spolegné s vitézstvimi v8ak byly zaznamenany i prvni bojové ztrdty, dvastroje z VF 27 byly zniéeny véetné velitele celé letecké skupiny disloko- vané na Princeton (CAG ~ Comman- der of Air Group) podplukovnika E. Wooda, kterému se pfi_ vybirani stfemhlavého letu pfi Gtoku na nepfa- telskou sestavu poskodily ocasni plo- chy a pokus 0 zAchranu skonéil ex- plozi na moiské lading. Spoluzék a zAroveh zastupce F. Bardshar pfe- vzal veleni nad zbytkem peruté a bylo ‘mu ponechano az do samotného 24- véru druhé svétové valky. Dalsi Gspé- chy nasledovaly a 19. Gervence 1944, v dobé bitvy ve Filipinském mofi i v den slavného ,stiileni Marianskych krocanii" VF 27 dokazala sestfelit 30 letount, z toho samotny poruéik W. Lamb dosdh! pati vitézstvi nad torpé- dovymi BEN Jill a 21.9. se podilela VF 27 na prvnim stihacim sweepu le- tount z letadiovich lod’ nad oblast! Manily a za obét jelich palubnich zbrani padio dal8ich 38 nepratelskjch letounu. Jeden z vie uvedenych us- p&Snych pilot, pravé W. Lamb, byl sestfelen v pribéhu této bojové akce, ale podafilo se mu po Gspésném se- skoku setkat se ve fiipinské dzungli 7Porutik C. Brown pistvd se sym poskozenjm FF-5 na letadovs lol Essex (CV 8) 24.10.1944. Vito ods ‘orp, tional Archives) ey tates led schopneplina! etal napahbé a0 nko edn poz mses byt potoan nahradou dodanych, FOF-215 bya nastikéna puinoén mod na viechpochacn. (USNNa- Snimok othozen! CVI Princeton zpisabené 500 kg punou. Dobe je vitelny FeF_5 Helcat veel colé leiové shapiny Pricetenu FA partyzdny a posiéze se vratit do jed- oho mésice po sestfeleni do Pear! Harbor na palub& americké ponorky. Helicat dalsiho esa a zéroven jed- noho z autoni .2ralotich zubi" C. Browna byl v boji rovn82 vazndji po- Skozen, po GspéSnych soubojich s A6M3 (Hamp) a KI-61 (Tony) za- sahlo dalsi ABM (Zero) motor, ktery po nékolika minutéch zatal vynecha- vat a pilot se chystal opustitletoun po- moci padaku, pokud mal je8té dosta- tetnou vy8ku. Posledni pokus o naho- zeni byl Usp&8ny a pilot pristal zpét na Princetonu. Mechanici pozdéji nalezii dva otvory po stfelach z 20 mm ka- ‘nonu v listu vrtule, ale technicky ndlez neby| je8té konetny. Obvykld kontrola, padaku pied dalsim letem ziistila vaéné poskozeni ve vrchitku zpiso- bené stfepinami dalsi stfely, kterd ex- plodovala v zadni é4sti trupu. Udalost byla_celkem: klidné komentovana slovy: V pfipadé opustént letounu by bylo moje klesénf podstatné rychlej&i nez bych ptedpokiédal. | malé mo- menty €asto rozhodulolidskych osu- dech. Dal8i nasazeni bylo v predveter bitvy u Leyte, kdy v rémci sestavy ‘TG-38.3 méla VF 27 za povinnostne- 18 ‘Bardshare. (USNNetonal Archives) utralizovat poéatkem fijna 1944 le- tecké sily na ostrové Formosa (Tchaj-wan), které byly odhadovany na 360 letound, vét8inou stihacich. V odpolednich hodinach 12. 10. 1944 ved! CAG F. Bardshar dvé letky svych pilott proti 16 torpédovym letounum P2Y1 Frances, zjisténym_na obra- Zovkéch lodnich radar. Velitel osobné ziskal dal8i dvé vitézstvi a ostatn{ piloti se pak podaiili o dalSich deset. Prezivsi Frances odhodlly tor- péda a nalezly zéchranu v mracich. 24, 10. 1944, v osudny den pro ma- teFskou letadlovou lod Princeton a jiz vpiném béhu bitvy 0 Leyte byla VF 27 nasazena proti letountim operujicim z leti8t ostrova Luzon. Cast peruté, vedena C. Brownem pfigia prunt do kontaktu s velkou nepfatelskou skupi- ou a po upozornéni byly sméfovany i ostatn’ letky, které ihned zagaly re- dukovat posty japonského uskupeni, Porucik R. Shirley se stal esem v pri- béhu tohoto stfetnuti a posledni nd- boje velkoranich kulometii zasahly jeho patou obét. Celkov’ dosahi 12 vitézstvi, nejvy88tho pottu ve VF 27, ale je zajimavé, 2e pouze v pribéhu {i bojovych akci. Tento mnohond- sobny Uspéch v8ak neby! ojedinély, protoze dal&i piloti T. Conroy a'G. ‘Towsend nésledovali ptikiadu svého kolegy a b&hem kratké chvile znigl 6 respektive 5 letound a poslednim esem dne se stal C. Brown opétovné konéicf bo s t82kjm po8kozenim le- tounu a se étytmi Zery za ocasnimu lochami, kterym unik! krkolomngmi obraty provedenymi bez ohledu na viastni po8kozeni, Bohutel pres v/Se popisované us- p&chy se podafilo stfemhlavému bombardéru D4Y Judy proniknout diky zvySené oblatnosti_stihaci ‘ochranou celého svazu a umistit 500 kg pumu tak, 2e pronikla letovou pa- lubu blizko zadniho vitahu a explodo- vala v podpalubi. Osadka Judy sice zaplatila nejvy88i dati, protoze za kratkou chvlli poté byla sestielena probuzenou stihacf ochranou, ale nd- sledky vybuchu byly smrteiné pro viastni lod. Po esti hodindch mar- ného boje celé posadky se stale sili- clmi pozary musela byt letadlova lod potopena salvou torpéd z amerického Kfizniku USS Reno a take stala prvni a jedinou lehkou letadiovou lod, zira- cenou US Navy v dobé druhé svétové vélky. V ten den Helicaty z VF 27 do- sahly 36 sestfeli a zbyvalicich devat stroll pfistalo na jinych lodich, vétSinu jich pial na svoji palubu USS Essex, co nm dokazule pfipojeny snimek: Navrat VF 27 do oblasti bojii se F6F-5 2 VF 27, rynl 2 open z letadlové lod Independence (CVL. 22) vTokjskérn zi v sfpnu 1946. Volac! znaky (0) byl zavedeny misto geometickich symbol v Cervenc 1945 a byy fowne? Nanesery na ‘nmin pravém a spodhis iver Wile. (USNNatona Archives)uskutetnil v ervenci 1945. v ramci planovanych ake! v japonskych do- macich vodach, konkrétné v tokijské oblasti Nové formovani VF 27 zaéalo 1 ledna 1945 v Sanfordu, ve stété Mai- ne a CAG. F. Bardshar se znovu set- kal § vice nez polovinou svych pilot 2 pivodni sestavy, ktera byla jako Jedna z.méla peruti opatovné nasa- zena v tak kratkém éase zpét do boju. Cely dtoény svaz zahmoval 8 t82kjch letadlovych lodi (CV) a 6 lehkych (CVL). Pro Sest z celkového mnozstvi 14 leteckych skupin, dislokovanych na jejich palubach, to bylo jiz druhé nebo dokonce tfeti bojové nasazeni, véetné VF 27 — tentokrat umisténé na, palubé dalsi lehké letadiové lodi Inde- pendence (CVL 22) stejné tidy. Ja- ponské leteoké sily byly v tomto Ease Jiz neschopné vét8ich akci, takze vy- sledkem druhého turé byi pouze je- den sestfel, dosazeny ve vzdusném boji, kdy2 nebudeme potitat dalsich 24 letounti zniéenych na zemi, coz do- kazuje druh akci, na které byly letouny daného uskupeni nasazovany. ‘VF 27 celkové zaznamenala 137 sestfelii a_88 pozemnich vitézstvi a jell bojové nasazeni bylo néledujici: 1. USS Princeton (CVL 23) 11.6. - 24.10.1944 FEF—3/5 2. USS Independence (CVL 22) 10.7. - 15.8.1945 F6F—5_ Diky vzpominkém pilot a nékolika malo dochovanjm fotografiim_bylo moné uréit pfidéleni jednottivych strojd v dobé pryniho turné (v zévorce Je uveden pocet dosazenych vitéz- stvi) Frederic A. Bardshar CAG (8) Arthur H. Munson (5) Gordon A. Stanley (8) Hugh D. Lillie (5) ‘Carl A. Brown (10) Paul E. Drury (6) William E. Lamb (6) Thomas J. Conroy (7) Richard E. Stambook (11) James A. Shirley (12) 1 2 3 8 9 “847 2) ~6.23 Kamufiéze strojd byly poplatnd isi US Navy, které byly ji né- ikrat podrobné. vysvétiovany v ji- ‘nych publikacich, a tak je pfipojen pouze kratky komentaf u jednottivych fotografi. —————————————— Mc Donnell XF 85 Goblin Ivo Pejéoch Od pruni svétové valky, kdy byly po- prvé nasazeny do boje bombardovaci letouny, se déjinami letectvi tahne problém jejich obrany pfed protivntko- vymi_stinaéi. Konstruktéfi se s nim snaiili, vypofédat_mnoha_ zpiisoby = zwySovanim rychlosti,, inikem do vat8ich vjSek, ochranou Zivotné dile- 2ityoh esti pancéfovanim, zavede- nim samosvornych nadrai atd. Aktivni obranu mély zajisti hlaviové, pozd&ji i raketové zbrané. Az do padesatych let se objevovala idea nekonventniho bojového prostfedku — parazitniho sti- haciho letounu, neseného v pumov- nici, ¢i pod kfidly nebo trupem bom- bardéru. V ptipadé ohrozeni se mél od matetského stroje odpoutat, pro- vést zteé a opét se navratit Intenzivni prace na této problematice probihaly zejména v USA, kde se poéatkem tf catch let objevily parazitni stihacky Curtiss F9-C2 Sparowhawk ve vj- XF-85 Gobin vdob8 zkouok. V poptedtzkudebn’ plot Ed Schoch. (USAF) broji velkjch vaducholod! Akron, Ma- con a Los Angeles, a dale v SSSR, Jjehoz konstruktéfi se vénovali pred valkou kombinaci t82kého bombar- déru se stthacimi nebo stfemhlavymi stroji. Pres nékteré positivn! vysiedky v8ak tato mySlenka nedoznala prak- tického vyuliti, ad na ojedinélé nasa- zenitfi TB-8, z nich? kazdé neslo dva stfemhlavé stihaci bombardéry Poli- karpov SPB, na samém_ podatku valky. Znovu se touto ideou zatalo zat vat _americké letectvo v souvislosti vfvojem obfich dalkovych bombar- déru Northrop B-35 a Convair B-36. Pozadovalo maly reaktivnt stihact le- toun, ktery by se vmstnal do jejich pumovnic a v pripadé potteby jej mély nést i mensi B29. Ukolu se-ujala tehdy je8té mala firma Mc Donnell ze ‘Sant Louis ve staté Missouri. Projok- ni prace zaéaly v prosinci 1942. Prv- ‘ni névrh, oznaéeny Mx 472, potttal Zaiavé sromani vethostzévtné stnacky XF-8S 6 matelkjm ltounem B-29 na ltock6 z8kladn8 Eowards. (USAF) s_pohonem pulsatnim motorem. Vzhledem k uvazovanému zahdjeni vyroby B-35 a B-36, které bylo zatim Vv nedohlednu, nepokraéoval. vjvoj nejrychlejsim_tempem. Na podzim roku 1944 dodio k radikélni preméné navrhu na progresivnéjsi Model 27, pohanény proudovjm motorem. Spinéni kiadenych nérokit podtiaili projektanti v8e, vysledkem se stal bi- zarni letoun, nepodobny cemukoli V historii letectvi. Na prynf_ pohied upoutaval neobvykljmi Sestidiing cocasnimi plochami a velmi malymi celkovymi rozméry. Kfidla _byla sklopna vzhiiru, tésné u trupu. Pozo- ruhodna byla také absence pod- vozku, nahrazoval je} sklopny hak fed kabinou, kterym se mal stihat zavésit na hrazdu v pumovnici bom- bardéru, pro ptipad nouzového pii- 19stan{ nazemi se nachézelana spodku trupu pfistévaci lye. Pohonnou jod- notku tvofil proudovy motor Westing- house J-34-WE-22 o tahu 13,3 kN (1362 kp), umistény pod pilotni kabi- Nou. Wyzbro} méla sestavat ze tyr velkordznych kulometi M3 raze 12,7 mm v pfidi, se z4sobou 300 nabojii na hlaven. Nadrée pojaly 760 litu paliva, 2aii8tulici vytvivalost 77 minut pti eko- nomickém rezimu nebo 36 minut V boji (vypoéitané Udaje — skuteéné dosazené jsou v tabulce). Paralelné 8 letounem se vyvijela hrazda, na Které by by! stro} zavésen hdkem Viastni nasazeni mélo vypadat tak, 26 hrazda se méla se zavéSenou stihac- kou vykiopit pod trup bombardéru, jel pilot by skiopil kridla, nastartoval mo- tor a potom se odpoutal. Navrat by probéhl v obréceném pofadi. Samo- Zfejmé se uvazovalo o vivu turbulen- ce pod trupem matefského letounu, ale Konstukte podtal, 20 hrazda sklopena dostatetnd hiuboko pod né| tento vliv do znaéné miry eliminuje. Na jafe 1946 firma postavila ma- ketu ve skutetné. velikosti, kterou pfedvedla v cerynu pfisluSnym autori- tam letectva. Cast komise pohlizela ‘na projekt dost skepticky, nékteff od- boric jej oznacili za nevysiovné o8- klivy. V té dob se nad programem abjevil Damokluv met, protaze v po- valeéném obdobi nebylo jisté, zda typy, pro které byl uréen, se vubec do- stanou do sériové vyroby. Northro- Povu neortodoxnimu _ samokfidlu B-35 pomalu zaznival umiraéek (ne- Zdarem pozdéji skonéila i proudové verze B-49) a nad Convairem B-36 visel otaznik. Mnoha politikim se ne- chtélo vydavat rozpottové prostfedky nna tyto na svou dobu velmi drahé sttoje. Prot jelich vjrobé se postavila i fada odboriki, poukazujicich na znatnou_zranitelnost. v_boji, Jak znémo, B-36 Conqueror se nakonec vyrabély a ostré souboje jejich za- stanci a odpirci je provazely po ce- lou dobu existence. Mc Donnell ziskal nakonec v bfeznu 1947 kontrakt na wyrobu dvou prototypi, sougasné nim byl Convair povéfen vjvojem Upraveného B-36 se sklopnou hraz- dou. Model dostal vojenské oznaéeni P85 (od éervna 1948 F-85) a bojové jméno Goblin (skfitek). Velitelstvi le- tectva vypracovalo taktiku, podle niz nékteré B-36 bez pumové vyzbroje ase tfemi F-85 na palubé mély puso- bit_v oli letadlovych lodi_svazu USAAF potitalo s dodanim_tiiceti F-85 ve fiskalnim roce 1949. Pro ob- dobi zkougek byl urten jako matersky letoun upraveny Boeing EB-29B séri- ového éisla 44-841 11, pojmenovany Monstro, Prvy prototyp XF-85, 46-523 puto- val vladnui 1948 do aerodynamického tunelu leteckych laboratoff na zakiad- 20 né Motlet Field v Kalifornii. Zde doslo k joho poskozent a poté se prestého- val zpét do matefské tovarny. Druhy kus 46-524 byl odtransportovan na znamou zakladnu Muroc Dry Lake (pozdaji_ Edwards). Jeho _pilotem a viastné jedinym pilotem programu uréili Edwina Schocha. Zahy je] sem nasledovalo Monstro s velitelem Al- bertem Courtialem, druhym pilotem Johnem Y. Brownem a operétorem hrazdy Lesem Eashem. 22. a 30. éer- vence a poté 2., 10. a 18. srpna 1948 probéhlo pét lett, zatim pouze bez odpouténi Goblinu, zkousela se funk- ce hrazdy, skiapéni Kfidel stihacky, byl zapnut jeji motor atd. K prvnimu samostanému letu doslo 23. srpna 1948, kdy se Schoch pfi 11 000 ota¢- kach motoru za minutu ve vjSce 6096 metrt odpoutal od hrazdy. Goblin se propad! 0 300 metri, pilot pridal ry- chlost a stro] vyrovnal. Béhem étvrt- hodinového letu v blizkosti B-29 vy- zkougel zékladni viastnosti_stroje pak se rozhodl k navratu. Nyni na- desel pro Schocha i Goblin okamzik pravdy. Pfiblizovaci manévr pod trup bombardéru zatim zkougel_pouze F-80 Shooting Star a zazil pfi ném silnou turbulenci, to v8ak nebylo nic proti tomu, co ho éekalo ted. Nékoli- krat se marné pokougel zavésit na hrazdu, nakonec byl vréen na jeji tye a chybilo jen nékolik centimetri, aby byl pfi srd2ce sam v kabiné zasazen. Nato zanechal marnjch pokusii a pfi rychlosti 280 knvh pfistal na zemi. 14. fijna lety pokratovaly, Schochovi se po krétkém odpoutan’ podafilo zave- sitna hrazdu, ale maly letounek se na ni_vlivem aerodynamickych jeva ne- bezpetné zmital. Pokusy pokrato- valy 15. a 22. fina, pfi druhém, dosud ejdelsim letu, pilot ovéroval chovani ii ruznych obratech, Brzy nato se stroj vratil do matetské tovamy v Sant Louis, kde byl spoleéné s_prvym ‘exempldfem upraven instalaci po- mocnjch svisljch aerodynamickych ploch na konoe kfidla a dalsimi diléimi zménami. Na Muroc se vratily v lednu ‘aUnoru 1949. 14, bfezna program po- kraéoval _upoutanym. letem_prvniho prototypu. Pét dni nato, 19. odstarto- val druhy stro} k dalsimu, dvacetimi- nutovému letu. 8. bfezna se konal premiérovy samostatny. let pryniho Prototypu. Schoch se odpoutal ve ‘yee 6400 metrd, ve probihalo nor- main aé do pfisténi na hrazdé. Opét s_nim zmitala turbulence jako_pfi vSech piedchozich pokusech. Pilot oznatoval tento manévr jako’ velmi nebezpetny. V t6 dobé se jid nad celym progra- mem stahovala mraéna. Ukazalo se jasnym, 2e Gobliny by mély proble- Matickou bojovou Nodnotu. B&éni vo- jen8ti piloti by mali s pfistavanim ob- rovské problémy za idedlnich miro- vych podminek, provést tento manévr v prubéhu valaéné akce bylo t82ko predstaviteiné. Zkousky jeSt6 néjaky Gas pokratovaly, av8ak program byl koncem roku-1949 definitivns zasta- yen. Oba prototypy nalétaly celkem 2 hodiny 19 minut, pfiéemz toto vse stélo 3.210.660 doiani, V souvislosti s B36 se objevil dalsi parazitniletoun, upraveny F-84, ktery prosel nékolika zménami koncepce, nakonec bylo vyrobeno 25 RF-84K Thunderflash, uréenych pro strate- gicky prizkum. Na nosiée bylo predé- Fano osm GRB-36, cela jednotka vSak neméla diouhého trvani a po krétk6 dobé doslo v roce 1956 k jejimu rozpusténi. Diky pochopent pfislusnych giniteld se oba kuriézni prototypy F-85 do- chovaly do dnegnich dob. 46-523 byl 23.8.1950 pfedan do znamého mu- zea na zAkladné Wright Patterson, 46-524 nadel nejdfive domov v Tall- matzkém muzeu v jizni Kalifornii, od- kud se koncem sedmdesatych let pre- st8hoval do expozice velitelstvi stra- tegického letectva na zakiadné Offutt. Technicka data: (v zévorkach stav se slozenymi Kfidly) rozpéti 6,44/1,65/m délka 453m wyska. 2,52/3,25/m plocha kfidla 9.34m vzepétikfidla 4" prazdné hmotnost 1809kg Max, hmotnost 2342kg napétiel. systému 28V max.rychlostuzemé __1042knvh max. rychlosth=12.000m 922 km/h dostup 14690m vytrvalost 32min vytrvalost v boji 20min. etal zavésné rampy B20 a tak ukdaka neabyt ‘ostbetonové gachty pro samotné zavésens XF-B5. (usar)Pen nods) aa M1:48\SPITEIRE F. Mk, oxSmér 1:72 (autor models P. Cermak)REDSTAVUJEME ezi_nejvét8i_zajimavosti velkych svétovych aero- salénd poslednich dvou let nepochybné patti piedvedent t&kého pepadového stiha- ciho MiGu 31, v k6du NATO Fox- hend, z moskevské konstrukéni kance- late (OKB) Mikojana. Po loiském de- butu v PaifZi se na podzim 1991 njedenatiicitka* je8t& objevila_ spolu Martin Mamula s mnoha dal8imi ex-sovétskymi typy na aerosalonu v Dubaji, letos se pak tento stroj t&il z4jmu ndvitévniki tervnové vystavy ILA v Berliné, srpnového aero- salonu v Moskvé a zafijové britské Farnborough Air Show. Impulsem pro zahdjen{ vgvoje MiGu 31 poéatkem 70. let byla snaha poskyt- nout stihacim jednotk4ém protivzdusné obrany (PVO) vkonny zbraitiovy sys- tém uréeny predevsim pro obranu se- vernich piistupa k duleZitjm cflam na tizem{ tehdejSiho SSSR proti celému spektru y budoucnosti uvazovangch prostfedki vzdu’ného napadeni. Za nejvét8{ hrozbu byly pritom povazovany americké bombardéry B-1 vyzbrojené manévrujicimi letounovymi _ stéelami. Specifické podminky pustfch sever- skych oblasti s malym poétem vhod- nfch leti8t a navadécich stanovi8t spolu Ss nespojitjm radiolokatnim pokrytim vzdu8ného prostoru a pozadavkem na zniten{ neptételskych letounti-nosiéi jest pied odpdlenim raket (ruské vo- jenska terminologie v tomto piipadé pouzivé termin ,rozmnozeni* cili), kladly na konstruktéry nového stroje mimofédné néroky. V¥vojovy tym vyrobku ,,83“, jak znélo firemn{ oznaéen{ nového projek- tu, znaéné vyuzil zkuSenosti se starsim MiGem 25. Piestoze vySkovy MiG 25 vznikal od konce padesétych let, jesté potatkem let sedmdesatych jeho celko- vé feSeni shledali natolik progresivnim, Ze jej vzali jako z4klad podstatné vy- konnéjstho letounu nové _generace. Spojovacim mezitlankem mezi MiGy 25 a 31 ve vyvojovém fetézu stihacich MiGi byl experimentdln{ prototyp Je 155 MP, ktery se poprvé dostal do vzduchu 16. z4fi 1975 s %éfpilotem OKB A. Fedotovem za #izenim. Ozna- éeni Je-155 MP odpovidalo pavodné uvazovanému nézvu sériovych strojit MiG-25 MP (modémnizirovannyj pére- chvattik). V konstrukci tohoto stroje se jiz uplatnilo mnoho_ konstrukénich a technologickych rysi_,jednatticitky“ jako dvoumistn4 kabina, novy podvo- zek, zvySeni kapacity palivovych nédri, rozSifené uplatnéni titanovych a hlinf- kovfch slitin a zéejmé i pouziti novych motort. Po dvojici prototypi Je-155 MP vy roce 1979 nédsledovala prvni piedsériové ,,jednatficitka* vyrobené jiz v sériovém zdvodé ve mésté Gorkij (dnes Niznij Novgorod). Mezi dal8{ za- jimavé uddlosti roku 1979 patif havarie jednoho Je-155 MP (letci Ostapenko a Popov se uspéiné katapultovali) a montéz operaéniho typu radiolokato- tu do letounu. Prvnf MiGy 31 (firemni oznateni 01) na potatku 80. let tispés- né absolvovaly statni zkousky a od pie- lomu let 1982 a 1983 jsou zatazeny do fadové sluzby u jednotek sovétské PVO, kde do konce 80. let nahradily star8i Tu-128. Jako zajimavé Ize uvést, Ze i u Tupolevova OKB na pielomu 60. 18etme, VUTENVIE a 70. let uvazovala o budouc{ néhradé »Stoosmadvacitky“, nicméné po tragické smrti velitele letectva PVO Kadonceva ztratil pfipravovany stroj Tu-148 ofici4l- nj podporu a byla déna piednost v¥voji zbratiového —systému _vychézejiciho z konstrukce MiGu 25 P a opatieného radiolokdtorem Zaslon. Béhem zkouSek prototypi a piedsé- riovych strojit se pracovnici OKB museli vypofddat s fadou vazZnych problému. Patiila mezi né poskozeni draku a vy- stupntho dstroji motord pti zkusebnich letech za hranicemi provozni letové obilky, potiZe pisobila i palivova insta- lace, jejf% porucha spojend s prudkym tinikem paliva vedla k nouzovému pii- sténi jednoho z letount. Na MiGu 31 v roce 1984 zahynuli i 8éfpilot OKB Fe- dotov spolu s navigdtorem/operdtorem Zajcevem. Prvotni piidinou této nehody byla chybné funkce palivoméru ukazuji- cf nadmérnou spotéebu paliva, nésled- nym pokusem o zéchranu letounu se Fe- dotov dostal do padu, ktery vybiral niz- ko nad zemi a letci se jiz nestaéili kata- pultovat. Zajimavou kapitolou zkouSek byl vy- voj techniky tankovanj paliva za letu (to mize MiG 31 piijimat od stroji 1-78 M, pifpadné Su-24) a ové¥ovani Ginnosti navigaénich systémi v severnich oblastech zemékoule. vém letu MiG 31 s posddkou R. Taskjev a L. Popov jako prvnf sovétsky stihaci letoun prelét! nad severnim pélem. Zaji- mavou akci byl i pielet z Murmanska do éukotského Anadyru po trase vedouci pies severnf pol. V pribéhu tohoto letu navic pilot T. Aubakirov provadél bojo- vé manévry. Souéasné odhady pottu MiGa 31 za- tazenfch do sluzby u jednotek PVO na tizemi byvalého SSSR se pohybujf od Hlavni takticko-technicka data letounu MiG-31 ROZMERY Celkova délka rozpéti kiidla viska plocha kfidla HMOTNOSTI normalni vzletova maximélni vzletova paliva ve vniténich nddrzich LETOVE VYKONY maximdlni rychlost u hladiny mote maximdlni rychlost ve vy8ce 17 500 m prakticky dostup %as stoupani do vysky 10 000 m piedavact dolet s piidavnymi palivovymi nédrzemi (PPN) akéni radius (4xAA-9; M2, 35) akéni radius (4XAA-9; MO, 85) akéni radius (4x AA-9; MO, 85; PPN) akéni radius (4xAA-9; MO, 85; PPN. doplitovant paliva za letu) délka rozjezdu pti maximAlni vzletové hmotnosti délka dojezdu piistavaci rychlost 22,688 m 13,464 m 6,150 m 61,6 m? 41000 kg 46 200 kg 16 350 kg 1500 km/h 3.000 km/h 20 600 m 7,9) min 3.300 720 km 1200 km 1400 km 2 200 km 1200m 800m 280 km/h } pravdépodobné na cestovnim rezimu s podvésy dvou do tif stovek kusi. Pted rozpadem SSSR byly letouny rozmistény na z4- kladndch od Kolského poloostrova az po Dolinsk na ostrové Sachalin, kde za- jistovaly dalkovou hlidkovou énnost nad tichoocednskfmi a pfedevsim sever- nimi piistupy k sovétské pevniné. Nejmarkantnéjsimi vnéjSimi zména- mi, kterfmi se li8i sériové provedeni MiGu 31 od prototypu Je-155 MP, je nové tiinosnikové kiidlo s lomenou nb&nou hranou opatiené nejen kridél- ky a vatlakovymi klapkami, ale i sklop- nou nabéznou hranou a mirné zménénd poloha a tvar brzdicich titi. K pohonu njednatticitek“ slouzi dvojice mohut- nych dvouproudovych dvourotorovych motori Solovjev D-30 F6 vybavenych pifdavnym spalovanim, které konstruké- né vychazejf z ,rodiny“ motor’ D-30 znamych z mnoha typi sovétskych dopravnich letouni. Hlaynim prostiedkem pro zjistova cil je vicefunkéné radiolokétor Zaslon, vyvinuty védeckovyzkumnym sdruzenim Fazotron, ktery mize ve stteleckém rezi- mu soutasné sledovat deset cfli a zéro- veii navadét rakety na kterékoliv étyii z nich. Unikétnim konstrukénim rysem Zaslonu je jeho pevné anténa s elektro- nicky vychylovanym paprskem. Ve srov- nani s klasicky provedenou pohyblivou 19PREDSTAVUJEME NT ;D REDSTAVUJEM | zemniho velitelského stanovi8t, tak | i takzvaného poloautonomniho rezimu | dinnosti, kdy velitelské stanovi8té pouze | MiGu 31 je bojovy let ve éty#lenné | vzdusného prostoru. Cinnost skupiny | modernéjfich stihacich letount sovét- | prostedki napadenf slouzi vedle pev- | hlavni vyzbroj stihacich verzi MiGu 25) anténou takové feSeni mimo jiné umoz- Auje efektivngj§{ vyuziti vnitintho pro- storu trupu pro zdstavbu radiolokaéni stanice. Vedle vysokych parametri se Zaslon vyznaéuje velkou odolnosti pro- ti ruSeni, navic je stejné jako u ostatnich ského pivodu spfazen s infratervenjm vyhledavacim a sledovacim systémem. K vlastnimu niéeni neptételskych ného Sestihlaviiového rotaéniho kanénu GS-6-23 mohutnd raketov4 vyzbroj. Jeji jadro tvo¥i étvetice protiletadlovych Hizenych raket (PLRR) velkého doletu typu R-33 (v kédu NATO AA-9 Amos) vybavenych poloaktivnim radio- lokaénim navadécim systémem. ,,Amo- * se v piipadé MiGu 31 podvésuji na vné zévésniky zapusténé do spodni sti trupu. Doplikové v¥zbroj sestava z dvojice PLRR stfedniho doletu R-40T s pasivnim infraéervenym samo- navadécim systémem (tyto rakety tvorf 8 a pro boj na malé vzdalenosti Ize jesté na zdvojené vypoustéci zarizeni APU- 62-2M podvésit standardni sovétské PLRR R-60 s infragervenou pasivni na- vadéci soustavou. Rozsdhlé a vfkonné zbraiiové-navi- gatni vybaveni diva MiGu 31 znaéné bojové moznosti a ve srovnani s jeho piedchiidci snizuje jeho zavislost na po- zemnich navadécich prostiedcich. ,,Jed- natficitka miZe vyuzit jak starstho zpiisobu povelového navadénf z po- koordinuje Ginnost jednotlivych letou- ni. Typickym pifkladem nasazeni skupiné, kdy radiolokétory letouna leti- cich s boénimi rozestupy 200 km ,,pro- Zesivaji* 900 az 1000 km Siroky Usek iidi posddka vedouctho stroje, vybaveni letounu digitélnimi systémy pfenosu taktickych dat pak umofiuje vzdjem- nou vyménu informaci nejen mezi le- touny a velitelskjm stanovi8tém (v tom- to piipadé MiGy 31 ping vlastné i funk- ci pfedsunuté radilokaénf stanice), ale i primo mezi jednotlivymi stroji. MiG 31 také muze plnit funkci vidétho stro- je skupiny stihacich letound jiného typu. Podle sovétskfch prameni jsou MiGy 31 schopny sestfelovat i tizené stfely a tidajné si poradf s letouny kate- gorie ,Stealth", i kdyZ z ptimétené meni vzdalenosti. Posddka této létajici raketové baterie — pilot a operdtor/na- givator sedi na standardnich vystfelova- cich sedatkdéch K-36DM. Mezi vojen- skymi odborniky byvalého SSSR maji charakteristiky MiGu 31 vysoky kredit. | vat hlasy volajfcf po zvySent jejich postu Napiiklad po témé tplném selhdni | v systému sovétské PVO. irécké PVO béhem potétetni faze kon- | MiGy 31 jsou také intenzivné nabize- fliktu s koalici Spojenci se zaéaly ozj- | ny na export. Po riznych informacich 21PREDSTAVUJ Zajimavé je uzavirateind 0 jejich tidajné nabidce Jizni Koreji, Iz- raeli nebo Irénu se nyni hovoii o vaz- ném éinském zéjmu o nékup dvou tuctit a licenéni vyrobu dvou set téchto le- tound. Stejné jako v pifpadé lehich stthacfch souéasniki typi MiG 29 a Su 27, se i ,jednatticitka* do&kala modernizované verze oznaéované MiG 31 M. Tento stroj, ktery se novindtim poprvé pied- stavil v tinoru 1992 na ukdzce letecké techniky pofddané nedaleko Minska, se odliSuje nékterfmi ynéjsimi zménami, jako napiiklad prodlouzenym virovjm * »Vlastovéi hnizdo" na pravém boku trupu za Sachtou hlavniho podvozku ukrjvd rotaéni kanén GS-6-23. Stérbina, GSh-6-23 six barrel rotary cannon fairing. Note closeable cannon muzzle. Polozatatitelné infracidlo ve spodni désti Spicky trupu. Prijimace Antény vfstraincho radiolokaéniho | umistencho na koncovém oblouku kfidla. Wing-tip mounted radar warning reciever antennas. piechodem kfidla odlignéhotvaru a tpravami zasklen{ zadn{ kabiny. MiG 31 M wystaveny v Minsku navic na kon- cich kfidel nesl podlouhlé valeové pouz- dra obsahujici G4st_ modernizovaného elektronického vybaveni, Hlavni vyzbroj emka* bude pravdépodobné sestivat z nového typu PLRR velkého doletu s aktivni radiolokaéni navadéct sousta- vou a PLR stfedniho doletu R-77, které pfedstavujf sovétsky ekvivalent americ- kych stfel Hughes AIM-120 Amram. Ani zkousky MiGu 31 M se neobeily bez potiii, 9. srpna 1991 dodlo viivem poruchy néhonu ktidélek ke ztraté jed- noho z prototypu. Pies nezdateny pokus © piistanf na zkusebni z4kladné v Zu- kovském (nedaleko Moskvy) se pilotovi Y. Gorbunovovi podafilo letoun navést mimo obydlené prostory a poté se s na- vigdtorem tispéSné katapultovat. Jakym smérem se bude dale vyvijet situace okolo vyroby a dalho vyvoje MiGu 31 Ize v souéasné dobé téZko od- hadovat, dé se v8ak opravnéné piedpo- kladat, Ze jiz v blizké budoucnosti bude moiZné piinést 0 tomto stroji dal8i zaji- mavé informace. 22PROFILY Sechny némecké pliny na ve- deni valky poéitaly s blesko- vym prubéhem, a tudiz krat- kou dobou trvani. Proto ve- lenf Luftwaffe intenzivné vyvijelo a propracovavalo rizné zpisoby taktic- kého nasazeni svych letadel na podporu postupujfcfho vojska. Naproti tomu se téméf zapomnélo na organizaci prot vzdusné obrany viastniho, nebot moz- nost napaden{ nepidtelskymi bombar- déry se povazovala za malo pravdépo- dobnou. Dokonce jesté 5. 9. 1939, kdyz se nééelnfk stabu Luftwaffe, gene- ral Jeschonek zeptal na pripadnou ob- ranu proti notnimu wtoku, dostal od Géringa odpovéd, Ze k notnim bojiim prosté nedojde. Tim Ize vysvétlit po- mérné malo poéetnou denni stihaci ob- ranu Némecka a pro noc se muselo vy- statit pouze se svétlomety a protileta- dlovym délostfelectvem. Zpotatku vse tuto teorii jen potvrzo- valo. Zlom ale nastal pti zminéném né- letu 44 Wellingtoni 18. 12. 1939 na Wilhelmshafen a okolf. Prvni a jedno- zatny z4vér z né uéinili Britové, kte# si ovétili, Ze se stroji, které maji k di- spozici, neryohou provadét pravidelné bombardovan{ némeckého tizemi. Pro- to se rozhodli nasazovat letouny Bom- ber Command pievazné v noci. Moz- nost poudit se méli i Némci, nebot © pifletu velké skupiny letadel je infor- moval Lt. Diehl, velitel LN/Vers Regi- mentu 3, ktery obsluhoval radar typu Freya na ostrové Wangerooge. Byl to jeden z pouze nékolika instalovangch, piestoze jiz v Cervnu 1939, po zhlédnuti ‘ispéSného piedvedenf radari ve zku- Sebnim stiedisku Rechlin, objednal Hit- ler spolu s Goringem 200 typi Freya a 800 typi Warburg. Rozpracovat strategii jejich nasazeni dostal za tkol generél Martini, kterg si véak s ikolem zcela evidentné nevédél rady. Proto by- ly zpotétku rozmistény pouze u nékoli- ka dilezitych cilia bez jakékoliv vz4jem- né nadvaznosti a s témé? neexistujicim napojenim na stihaci itvary. Kdyz tedy nedokazali vyuzit tispéchu ve prospéch zdokonaleni radarové obrany, dostavil se zcela zdkonité trest v podobé itoku 99 Hampdeni, Wellingtona a Whitleya na strategické cile v Poruii v noci z 15. na 16. kvétna 1940. Jako disledek této pro Géringa zdreujicf rany je 2. a 3. Staffel/ZG 1 staZena z boji do Diisseldorfu k ab- solvovani vycviku v noénim léténf, po jehoz absolvovéni z nich vzniklo I Gruppe/Nachtjagdgeschwader 1. Ofi- cidlné se tak stalo 20. 6. 1940 na leti8ti Venlo v Holandsku. Své prvé vitézstvi Messerschmitt Bf 110 ......... si ale jednotka pfipsala jiz ptedchozi noci, kdy Oblt. Werner Streib se svym sttelcem Unteroffizierem Lingenem po startu ze zAkladny Giitersloh sesttelili bombardovaci letoun Whitley. Velice zahy se k I/NJG 1, jf@ velel Hptm. Ra- dush piidalo i III Gruppe (diive IV/JG 2) pod velenim Maj. Blumensaata, kte- ré vyménilo své Bf 109D také za Bf 110C. Velitelem celé Geschwader, kte- rou dopliiovalo je8té II Gruppe s Jun- kersy Ju 88C-2, byl jmenovan Hptm. Wolfgang Falck. Vrchnim velitelem noénich stihaéi (Nachtjagddivizion) se stal Oberst Josef Kammhuber, ktery dostal nelehky tkol vybudovat vysoce efektivnt systém jejich nasazenf. Zpotatku mél k dispozici zcela ne- dostateéné prost¥edky. Zhruba 50 leta- del nijak nepfizpisobenych noénimu stihdni, nékolik radari, naslouchact za- ¥izen{ a svétlomety. Prvnim vysledkem préce Kammhuberova &tbu se stal sys- tém Helle Nachtjagd. Jak ndzev napovi- da, byl zalozen na tom, Ze svétlomety osvétlily nepfételské bombardéry a Hidi- ci stiedisko na né navedlo stihaée. Uspéch pak zéleZel jen na dobrych o&ich posddky. Za Spatného potasi se ale s pouzitim téo primitivni metody nedalo potitat. Proto dostali noén{ stthaéi pryni zatf- 24PROFILY zeni montované do letadla, které jim mélo pomoci. Jednalo se o infratervené Gidlo zabudované do pifdé a nazyvané Spanner — Anlage, ptedavajici infor- mace pilotovi pomoci malé obrazovky tzv. Q — Rohr. Bohuiel toto za¥izeni reagujici na sdlavé teplo vyzatované ze- jména vyfuky mélo pomérné maly do- sah. Piesto znamenalo uréitou pomoc, zvla8té pii vét8i oblaénosti. Jako prvni se s nim setkali piloti ¢4sti I/ZG 76 po- té, co se z nich stalo II/NJG 1 (diivéjsi II/NJG 1 s Ju 88C-2 dalo zéklad I/NJG 2) a obdrieli nové Bf 110D-1/ UL v listopadu 1940. Je zajimavé, Ze se uvazovalo o vzniku specialni noéni ver- ze Bf 110D-4, ale v§voj novfch variant nakonec ved! k opusténi od tohoto oznaéeni, Zatim se jednotky musely vét- Sinou spokojit pouze s dennimi varian- tami bez zvla8tnich dprav. To byl i pii- pad I/NJG 3 vzniklé z V (Z)/LG 1 dne 1. ifjna 1940 a zejména jeji 1. Staffel nasazenou od tnora 1941 na Sicilii a poté i v severni Africe. Dalim krokem Obersta Kammhube- ra, povygen¢ho 16. ifjna 1940 do hod- nosti generdlmajora, pii zdokonalovani obrany se stalo postupné rozmisténi ra- dari Freya a Wiirzburg od Danska pies Holandsko a Francii az ke Svycarské hranici. Celé mySlenka byla zalozena na umisténi dvou radar Wurzburg vedle sebe vidy asi po 30 kilometrech, jez do- stavaly informace od vfstraznych radar Freya 0 pifletu nepfatelskfch letount. | V praxi to vypadalo tak, Ze radary Freya zjistily smér letu nepyatelskych le- tadel, informace piisla do iidiciho stte- diska, které do tohoto prostoru navedlo stihaée a pfidélila po jednom stroji kon- trolnimu bodu, vybaveném dvéma Wiirzburgy. Tento radar byl schopen sledovat vady jen jeden letoun. Z tohoto davodu se sluéovaly do postaveni po dvou, kde jeden udrzoval kontakt s ci- lem a druhy na néj navddél viastni sti- haé. Jejich prace se synchronizovala po- moci iidiciho stiediska. Vzhledem k omezenému dosahu Wiirzburgu se doba pro navazani vizudlnfho kontaktu s cilem a zahdjeni ztete pohybovala | mezi 10 a 15 minutami. Cely systém na- zyvali Himmelbett a zpoéatku zazname- nal kupodivu veliké ispéchy. Postupné se také rozristal poet NJG a jejich gruppe, aby stadily na nartstajicf potet britskych bombardéra, kaZdou noc pro- nikajicich nad Némecko a okupované izemi z4padn{ Evropy. Ztréty Bomber Command zaéaly na- rastat, na emz se podilely ze znatné miry pravé Messerschmitty Bf 110, kte- ré tvorily koncem roku 1942 zhruba 3/4 stavu noénich stihaéi. Britové mu- seli urychlené najit protiopatieni, prac- né shromazdovali véechny informace Po zisahu od slasiho proteradioveho déostielecra muse! Ob Ullenbeck nonsoné pst ve Slstich Wseyinsku, After being hit by friendly anti-aircraft fire this plane, piloted by Oblt. Uellenbeck, had to land in Schleswig Holstein. o celém obraném systému Himmelbett. Dokonce v noci z 27. na 28. Gnora 1942 provedli Commandos piepad Wiirzbur- gu v oblasti Brunnevalu u severofran- couzského piistavu Le Havre a diky bezpiikladné chladnokrevnosti sergean- ta C. W. H. Coxe, ktery se prihldsil na i ‘ovolné, se podafilo ziskat nej- { piistroje. Diky mravenéi pra- ci se skuteéné podafilo najit slabé misto v systému, coz poprvé piedvedli_ pii znémém néletu tisice bombardéra na Interiér verze Bf 1106-6. Cologne 30. 5. 1942, kdy se pielet sva- zu nad radary sniZil z dive plénovanych T hodin na zhruba 150 minut. Vysledek se skutené dostavil, t¢ noci Némci se- stielili pouze 41 strojii, coz piedstavo- valo jen 3,8 % z 1046 bombardéra &- tajictho svazu RAF. Némci na to odpovédéli umisténim dalgich radar’ typu Wiirzburg pied a za stdvajict linif a zejména urychlenym vy- vojem palubnich radari. Prvého sestielu Luftwaffe za prispéni zabudovaného ra- Woe GA ne «(ll mallRiisezustand R-8-DVA 20 mm Oerlikon MG FF/M. daru dosdhl dne 10. srpna 1941 Oblt. Ludwig Becker s Bf 110E-1, ve kterém mél pokusné instalovany radar FuG 202 Lichtenstein BC. RAF dosdhla stejného tispéchu vice nez pied rokem, coz jasné dokazuje, jaké zpoZdéni proti Spojencim Tieti fiSe v této oblasti mé- la. Navic se FuG 202 dostal do sériové vyroby az na jate roku 1942 a okamzité jej zaéali montovat do noéni stfhacf ver- ze BE 110F-4, kterd se do té doby nijak nelisila od dennich. Montaz se nedéla Umisténi zaméfovaée Revi 16 N za hlavou pilota. na v§robni lince, tam dostaly letouny pouze anténni drzdky a elektroinstalaci. Poté pielétly na leti8té Werl nebo Sché- neberg/Diepensee, kde se provadéla vlastni montaz a kalibrace radari. Ty prichézely od firmy Telefunken asto v nefunkénim stavu a technikim dalo dosti price vykiesat z téchto piistroji pozadované v¥kony. Jednalo se zejmé- na o maximdlni dosah 4 km, minimélni 200 m a tihel z4béru 70°, priéemz pra- coval na frekvenci 490 MHz, tedy stej- né jako radary Wiirzburg. Takto vybavené letouny mély pies znatnou ztratu rychlosti diky charakte- ristickym strometkovym anténém ob- rovsky vyznam pro zkvalitnéni techniky vyhledani a zneskodnéni cile. (Stale ale méné déinné nez parabolické antény). Pii noénich akcich vibec nevadilo, Ze se hmotnost vySplhala az na 9287 kg, mz utrpéla obratnost a max. rychlost dosahovala pouze 511 km/h v operaéni v¥8ce 5 600 m. Pro boj s tézkymi a roz- mérnymi bombardéry to byly postaéuji- cf hodnoty a k prudkjm manévrovym soubojiim také nedochazelo. Od ledna 1943 zaéaly z vyrobnich linek Gothaer Waggonfabrik (GWE), Gotha a Luther Werke v Bruniviku vychézet prvni Bf 110G-4, zatim spoleéné s F-4. Nova verze, jejiz dali vyvoj prevzal z vétsi %4sti GWE, se od pfedchozi li8ila zejmé- na z4stavbou novych motor DB 605B. Postupné s tim, jak se zlepSoval jejich piisun, mohla zahjit provoz samostat- na linka a dokonce nékolik poslednich Bf 110F-4 dostalo také tyto motory. Na prvni pohled to nenf patrné, nebot ka- potaz diky stejnym rozméram jako u piedchazejicich DB 601F zistala za- chovéna a rovnéz kabiny mohly bit jiz nového typu se zdvojenym kulometem MG 81Z raze 7,92 mm pro stielce. Oznaéeni takto vybavenych stroji se zménilo na Bf 110F-4a. U ,,efek“ se ta- ké zaéaly poprvé sériové montovat roz- mémeé lapate vfukovych plyni, které zabraiiovaly osinéni a pHfpadnému piedéasnému prozrazeni. Zéhy se ukézala dosavadni vyzbroj jako nedostateén4 a nevyhovujici. Prvni ‘la ke slovu vyména trupovych MG FF raze 20 mm za kanény MG 151 stej- né raze. Dale doslo k nahrazeni étyt ku- lometi MG 17 réze 7,92 mm v pi dvéma kanény MK 108 raze 30mm. K nim méli piloti uréité vyhrady, zejmé- na obrovsky zAblesk pii vystielu zpiso- boval v noci potize, a piestoze se na ginn¥ch lapatich okamiité zaéalo pra- covat, nedostaly je bojové jednotky do konce valky. Proto nékteif piloti prefe- rovali zdstavbu 20 mm MG 151, které se daly vybavit lapati. DalSim pokusem © zvySeni palebné sily se stalo montova- ni vany se dvéma 30 mm MK 108 nebo 20mm MG 151 pod trup. Uspéngi u piloti dopadly 20 mm kanény z pro- zaického divodu. V noci se vétsinou sttelba zacinala ze vzddlenosti niz8i nez 100 m a téinnost piipadnych étyi kand- ni MK 108 byla tak devastujici, Ze do- slova trhala bombardéry na kusy a je~ jich trosky se mnohdy staly osudnymi i pro Utotnika; prestoZe trup pred pilot- nim &titkem dostal dodateénou pancé- 26PROFILY fovou ochranu. Celkové se ale podvéSe- né vany piili8 neroziifily, nebot piloti velice rychle odhalili nejslabsi_misto britskych bombardéri a tou byla spodni cst bez Uidinné stielecké obrany. Jako prvni se zkouSely opét MK 108 monto- vané do Bf 110F-4/U1 za sebou, do- prostied kabiny Sikmo vzhiru pod thlem zhruba 70°—80°. I zde ale dostaly piednost 20mm _ kanény, tentokrat Oerlikon MG/FF, které se pfesunuly az na samy konec prosklenf. K jejich pie- snému zamifeni slouZil zaméfovaé Revi 16 N, umisténg za pilotem a osvétlujici reflexni Stitek ptipevnény na pomoc- ném rému pod hornim pfekrytem kabi- ny. Instalace zaméfovate se ukdzala ja- ko nevyhovujici. Za prvé zabraiovala mont4% pancéfovani a mnohdy musel pilot uhybat svételnému paprsku. Proto se poditalo s umisténim celého zaméio- vate do kapkovitého vgstupku v hornim dile kabiny. Je zndm ale pouze jediny takto vybaveny letoun Bf 110G-4/R8 W. Nr. 140655, G9+AA, s nimi létal Oberstleutnant Hans-Joachim Jabs (je- ho bokorys je v obrazové Eésti). Sériové se popsané modifikace montovaly vétsi- nou az do Bf 110G, zejména kanény MK 108 v piidi pod oznaéenim R3 a Sikmo vzharu stiilejici Oerlikony MG/ FF (vét8inou v kombinaci s MK 108 v piidi) dostaly oznageni R8. Jinak se systém sikmo vzhiru stiilejicich kanéna. nazyval z divodii utajeni ,,Schrége Mu- sik“ a pouzivaly jej véechny vicemoto- rové noéni stthatky. Dal8i zdokonalen{, které Némci pii- pravovali, se tykalo radaru FuG 202 a jeho neforemnych antén. Vyvinuli verzi FuG 212 Lichtenstein C-1 se zjed- nodusenou a zmenSenou anténou. V¥- roba zaéala u firmy Telefunken v éery- nu 1943 a zahy se ukdzalo, Ze jako z4- kladni radar je témét nepou‘itelny. Je- ho thel z4béru se rozSifil na 120° bohu- Zel na Gkor maximdlniho dosahu, ktery klesl na pouhé 2 km a minimdln{ dosah Gnil 100 m. Druhou a daleko zavazngjgi piiginou se stalo britské ruSeni na fre- kvenci 490 MHz pomoct staniolovych prouzki' 30 cmx1,5.cm vyhazovanych ¥y minutovych intervalech z letouni bombardovacich svazi. Kryci nézev »Window* byl velice vystizny, nebot némeéti operdtofi u radaru méli do- opravdy ,vokno*. Poprvé je) Bomber Command pouiila pti titoku na Ham- burk v noci z 24. na 25. éervence 1943. jémeéti technici ale dokézali odpo- védét velice rychle. Prvnim pokusem se stal vysledek price u Siemense FuG 221a Rosendaal-Halbe, pasivni_piiji- maé signal vystrazného radaru Moni- ca, hlidajictho prostor za_ britskjmi bombardéry. Diky opaéné polarizaci se bohuiel ztracel signdl pod 4 km, pfesto- %e maximalni vzdalenost zachyceni sig- nalu 100 km se skuteéné podafilo do- sahnout, Celkové se ale nezdél piilis perspektivni a pro sériovou vgrobu se s nim zahy piestalo poditat. Zato dalif protiopatfeni, novy palubni radar se k sériové vyrobé urychlené ptipravoval. Jednalo se 0 FuG 220 Lichtenstein SN- 2, viastné piekonstruovany protilodni radar pracujici na frekvenci 91 MHz. Pii testech probthajicich v druhé polovi- né roku 1943 se ukazalo nékolik nepii- jemnych skutetnosti. Jednak se nepoda- filo snizit minimdlni dosah pod 450 m, a proto zistal FuG 212 Lichtenstein C-1 na svém misté zachovan. Dale roz- mérné antény nového radaru zhorSova- ly podélnou stabilitu, coz se podatilo odstranit zvétSenim plochy pohyblivé sti SOP 0 2 168 m. Stejnou tipravu obdrzelo i nékolik poslednich Bf 110 F-4, Zatim jsme se zminili o snaze kon- struktéra eliminovat technicky ndskok Spojencu. S piichodem nového velitele Nachtjagdverbinde, generdlmajora Jo- sefa Schmidta, ktery byl jmenovan Ge- neral der Nachtjagd koncem roku 1943, se dostalo vét&tho prostoru my§lence Obersta von Lossberga na rozdéleni noéntho stthan{ na dva druhy. Prvy na- zgvany ,,Wilde Sau‘ (divoké svin) po- ital s pouzitim téméf neupravenych dennich stihatu, kteff méli napadnout bombardovact svazy nad cilem, kde je osvétlovalo mnoéstvi pozéri a svétlo- mety. Daleko dilezitéjsi byl ale druhy zpasob, ktery poéital s navedenim, ra- darem vybavenfch, stroji na letici svaz a poté si uz kazd¥ pilot musel pomoci sim. Ve skuteénosti se na prvni pohled velice jednoduchaé taktika osvédéila, i kdyz RAF mnohdy velice tispéiné vy- tvéfela klamné bombardovacf svazy. Velice zahy se ukézala nutnost zvySeni doletu u Bf 110 pro novy zpisob noéni- ho stihanf nazyvanj ,Zahme Sau“ (krotké sviné), proto se jiz od zaéatku roku 1944 nosily standardné 300 1 pit davné nddrie pod k#fdly, které se vétti nou neodhazovaly. Provadély se pokusy s instalaci vel- kch nddrii do trupu, ale tim se zhordily letové vlastnosti natolik, Ze se od této myglenky upustilo. Tékou rénu dostali noéni stihati, kdyz je veleni Luftwaffe 27PROFILY zatalo nasazovat na denni akce proti americkym bombardérim, poustéjicim se stdle hloubéji do nitra Némecka. Technika Gtoku na ,,Létaj a ,,Liberatory* se diametralné li8ila od noénich souboju, na které byli dosud zvykli. Kupiikladu pii stejném piiblize- ni jako v noci, tedy hodné blizko, se stali snadnou kofisti americkYch stielci s jejich kulomety vétii raze, neZ jaké méli k dispozici Britové ve svych noé- nich bombardérech. Také vykony rada- rovymi anténami ovéSenych stroji: po- kulhdvaly za svgmi dennimi sourozenci. Nicméné generalita Luftwaffe pokrato- vala s jejich nasazovanim az do doby, kdy ztraty zpisobené nové se objevivsi- mi doprovodnymi stihagi USAAF se mohly charakterizovat slovem katastro- falni. Celkové se da jednoznaéné ici, ze cela epizoda piinesla vice skody nez uzitku zejména pro jednotky vybavené Messerschmitty Bf 110G-4, kterych bylo vrzeno do viru dennich akci nejvice. Mezitim konstruktéii netinavné pra- covali na zdokonaleni stavajiciho rada- ru FuG 220 Lichtenstein SN-2. Ten se vyrabél zatim v modelu O a A, z nichz model A byl prvni sériovy pouzivany v kombinaci s FuG 212. Posledni série ale dostaly servomotory na natééeni né na zemi pied letem. Model B umoz- oval odstranit FuG 212 diky tzv. pre- pinagi na blizko, zdokonaleni vyvinuté Stabs. Ing. Dr. Hinzpeterem. Koneéné posledni vyrabény model D mél vice vylepsenf: a) Dvojity rozsah vzdalenosti (10 km a 4 km), étytkilometrovy dosah mél i ,,pepinaé na blizko“. b) V¥straz- ny obvod pro zadni polosféru s viastni anténou. Dala se nim jistit pouze Bf 110G-4/R3/B2/M2 vystavovany v soucasné dobé v Battle of Britain Museum. (Foto: Martin Mamula) Bf 110G-4/R3/B2/M2 recently displayed at the Battle of Britain Museum, Hendon. (Foto: Martin Mamula) vzdalenost a do Bf 110 se nemontoval. c) UmoiZioval automatické nastaveni antény pomoci piedvolby. Dale se urychlené pracovalo na dalSich frekvencich, I—IIl (64—82 MHz) a IV— VII (91—16 MHz). Nékteré se sice do vyroby dostaly, ale velice rychle mohli Britové odpovédét. 13. Servence 1944 totiz ptistdl Ju 88G-1 (4R-+UR) od 7./ NJG 2 pro ztratu orientace na pohoto- vostnim letisti RAF ve Woodbridge a vénoval technikim Inteligence Servi- ce jak posledni typ radaru FuG 220 SN-2, tak i pasivni navadéci systém FuG 227 Flensburg. V¥sledek se dosta- vil okamzité u Flensburgu, ktery navé- dél letoun na v¥strazny radar Monica podobné jako jiz difve zminény FuG 221a. Vsechny squadrony Bomber Command dostaly okamiité rozkaz k odpojenf radari Monica. Ani druhé opatieni na sebe nedalo dlouho éekat. Jiz v noci z 23. na 24. éervence pouzila RAF novy typ ,,Window* tzv. Model MB pii ndletu na Kiel. Kupodivu Né- mci si toho véimli a% za dva dny pii né- letu na Stuttgart a ke svému zdéSeni istili, Ze v8echny frekvence s v¥jimkou I, Ia VII jsou dokonale ruSeny. Proto rozsifili své prace o dal&i frekvenci X (37 MHz), vysokofrekvenénf filtr Taunus a pasivni navadéci systém FuG 350z Naxos. VétSinou se tato zaiizeni do Bf 110G-4 nemontovala. Kupiikla- du posledné jmenovany Naxos obdrze- lo pouze pét stroji v Erprobungstelle Werneuchen, z toho tii pro NJGr 10 a dva pro IV/NJG6. Divodem byla piece jen omezend nosnost ,,stodesi- tek“, i kdyz Némci délali vie mozné pro odlehéenf radari a piidavnych zaé- zeni. Kupiikladu jako prvni pouzivali ti8téné spoje, tehdy keramické desti¢ky, na které se napafovaly stifbrné vodite. Nepiitomnostf Naxosu na palubaéch Bf 110 G-4 jim na bojové sile neubyvalo, nebot jeho éinnost byla omezena pouze na kratkou dobu, kdy méli Britové za- pnuty své radary pro bombardovani bez vidu H2S, jehoz vysilani piijimal. Hmotnost: (kg) prazdné (letoun vyzbrojen) vzletova (b&znd kontigurace) Vykony: Max. rychlost (km/h): ve vySce Om Dostup (m) Dolet s 2x300 | pid. nadr. ie Tee IOD ks motory Daimler Benz 2x DB 601A [i _aeeiees hie, ai | ee a \Vystup na 6 000 m (min) p02 BF 110C-4 BF 110F DB 601F Dolet (km) vmetrech | ___ 850-5000 | 860-6 000 40-6 28