You are on page 1of 101

MASARYKOVA UNIVERZITA

PEDAGOGICKÁ FAKULTA
Katedra českého jazyka a literatury

Rozvíjení komunikativní kompetence

na 1. stupni ZŠ prostřednictvím popisu

Diplomová práce

Brno 2014

Vedoucí práce: Vypracovala:

PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D. Jitka Šimečková


Bibliografický záznam
ŠIMEČKOVÁ, Jitka. Rozvíjení komunikativní kompetence na 1. stupni ZŠ
prostřednictvím popisu: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická
fakulta, Katedra českého jazyka a literatury, 2014. Vedoucí práce PaedDr. Květoslava
Klímová, Ph.D.

Anotace
Diplomová práce je zaměřena na popis, jehož prostřednictvím můžeme na 1. stupni ZŠ
rozvíjet komunikativní kompetenci. V teoretické části je vymezen popisný slohový
postup, popis jako slohový útvar a jeho zařazení do základních kurikulárních
dokumentů: do RVP PV a RVP ZV. Podrobně se věnujeme zařazení zkoumaného učiva
do dvou vybraných učebnicových řad českého jazyka pro 2.–5. ročník ZŠ. V praktické
části prezentujeme výsledky výzkumu zaměřeného na ověřování jednoho z indikátorů
ze Standardů pro základní vzdělávání (minimální úroveň).

Annotation
This diploma thesis is focused on description as one of the means how we can develop
communicative competence at the first grade of primary school. In the theoretical part
there are defined “descriptive style procedure” and “description” as a style structure and
its integration into the basic curriculum documents the Framework Educational
Programme for Pre-primary Education and the Framework Educational Programme for
Basic Education. We deal with the integration of description into two chosen series of
the Czech language textbooks for 2nd-5th class of primary school. In the practical part we
present the results of research focused on verifying one indicator from the Standards for
Basic Education (minimal level).

Klíčová slova
popis, komunikativní kompetence, Rámcový vzdělávací program pro předškolní
vzdělávání, Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání, Standardy pro
základní vzdělávání, učebnice českého jazyka, slohová práce
Key words
description, communicative competence, Framework Educational Programme for Pre-
primary Education, Framework Educational Programme for Basic Education, Standards
for Basic Education, textbooks of the Czech language, essay
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem závěrečnou diplomovou práci vypracovala samostatně,
s využitím pouze citovaných literárních pramenů, dalších informací a zdrojů v souladu
s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity
a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem
autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

V Brně dne 17. 4. 2014


………………………………….
Jitka Šimečková
Poděkování
Na tomto místě bych velmi ráda poděkovala PaedDr. Květoslavě Klímové, Ph.D.,
za odborné vedení, cenné rady a připomínky při konzultacích diplomové práce. Děkuji
také za velmi vstřícný přístup a motivaci k další práci.
Obsah

Úvod..................................................................................................................................8
I TEORETICKÁ ČÁST..............................................................................................10
1 Popisný slohový postup a slohový útvar popis....................................................10
1.1 Popisný slohový postup....................................................................................10
1.2 Slohový útvar popis..........................................................................................11
2 Popis na 1. stupni ZŠ.............................................................................................13
2.1 Typy slohových cvičení....................................................................................13
2.2 Metodický postup při výuce popisu..................................................................16
3 Popis v kurikulárních dokumentech....................................................................21
3.1 RVP PV............................................................................................................21
3.2 RVP ZV............................................................................................................22
4 Metodologický postup výzkumu I........................................................................23
4.1 Stanovení hypotéz.............................................................................................23
4.2 Stanovení výzkumných otázek.........................................................................23
4.3 Metody užité při zkoumání...............................................................................24
4.4 Charakteristika vybraných učebnicových řad...................................................24
5 Interpretace výsledků............................................................................................26
5.1 Učebnice z nakladatelství SPN, a. s..................................................................26
5.2 Učebnice z nakladatelství Fraus, s. s r.o...........................................................38
5.3 Shrnutí...............................................................................................................52
II PRAKTICKÁ ČÁST.................................................................................................55
6 Metodologický postup výzkumu II......................................................................55
6.1 Stanovení hypotéz.............................................................................................55
6.2 Stanovení výzkumných otázek.........................................................................56
6.3 Stanovení účelově vybraného vzorku...............................................................56
6.4 Slohová práce a uplatněný metodologický postup...........................................57
6.5 Interpretace výsledků........................................................................................59
6.6 Shrnutí...............................................................................................................66
Závěr...............................................................................................................................68
Resumé............................................................................................................................70
Summary........................................................................................................................70
Použitá literatura a zdroje............................................................................................71
a) Literatura.................................................................................................................71
b) Použité učebnice......................................................................................................72
c) Internetové zdroje....................................................................................................73
Přílohy............................................................................................................................74
Příloha č. 1: Celkový přehled zařazených cvičení/úkolů v učebnicích.......................74
a) SPN, a. s..............................................................................................................74
b) Fraus, s. s r.o.......................................................................................................84
Příloha č. 2: Ukázky žákovských prací.......................................................................91
Úvod

Známé rčení „řekni mi, co čteš, a já ti řeknu, jaký jsi“, by se pro tuto diplomovou
práci dalo volně parafrázovat jako „řekni mi, jak mluvíš, a já ti řeknu, kdo jsi“. Vždyť
to, jak mluvíme, jak se vyjadřujeme, jaká slova a slovní spojení volíme, jak bohatou
máme slovní zásobu, je osobní vizitkou každého z nás. Kultivovaný mluvený projev je
důležitý také pro učitele, a to všech typů škol, protože jsou pro své žáky a studenty
osobním vzorem a vedle rodiny jsou to právě oni, kdo dávají žákům základy souvislého,
kultivovaného projevu, a to jak mluveného, tak psaného. K tomu slouží především jedna
ze složek mateřského jazyka, a to slohové vyučování.
Školní praxe však ukazuje, že slohové vyučování plní často vedle jazykové složky
pouze okrajovou úlohu. Učitelé kladou důraz především na zvládnutí mluvnice, zvláště
potom na její část pravopisnou, a literaturu a důsledkem toho je, že souvislý projev
žáků, a to jak mluvený, tak i psaný, bývá mnohdy procvičován a rozvíjen nedostatečně.
Rozvíjení komunikativní kompetence na 1. stupni ZŠ probíhá pomocí různých
prostředků a metod a jednou z možností je také využití popisu. Téma diplomové práce
Rozvíjení komunikativní kompetence na 1. stupni ZŠ prostřednictvím popisu jsem si
vybrala především z toho důvodu, že jsem si během souvislých pedagogických praxí
všimla výrazných nedostatků ve vyjadřování žáků. Zejména mě překvapily obtíže při
volbě vhodných a výstižných jazykových prostředků a také skutečnost, že řada žáků se
nedokáže souvisle vyjadřovat, a to jak v projevu mluveném, tak i psaném. Dalším
důvodem pro volbu tohoto tématu byl také můj zájem o slohové vyučování a snaha
prohloubit si dosavadní znalosti o popisu, a to jak stylistické, tak didaktické. Na praxích
jsem se často, stejně jako mí kolegové, setkávala s tím, že učitelé sloh učili neradi,
ukázkovou hodinu nám nepředvedli a na některých školách nebylo studentům ani
umožněno hodinu slohového vyučování odučit. Ve své budoucí učitelské praxi se chci
výuce slohu plně věnovat, protože slohové vyučování chápu jako pevnou
a nepostradatelnou součást vyučování našeho mateřského jazyka.
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda současné učebnice českého jazyka pro
1. stupeň základní školy nabízejí dostatek materiálu k tomu, aby ve školní praxi mohla
být pomocí popisu komunikativní kompetence rozvíjena. Práce je rozdělena na dvě

8
části. V první, teoretické je pozornost nejprve věnována vymezení popisného slohového
postupu a popisu jako slohového útvaru, poté jeho zařazení do základních kurikulárních
dokumentů RVP PV a RVP ZV, včetně nově zaváděných Standardů pro základní
vzdělávání (září 2013).
V druhé, praktické části diplomové práce bylo naším cílem ověřit očekávaný
výstup stanovený RVP ZV: Žák píše správně po stránce obsahové i formální
jednoduché komunikační žánry. Ve Standardech pro základní vzdělávání (minimální
úroveň) je to indikátor č. 2: Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis
pracovního postupu, dodržuje logickou návaznost; pracuje podle otázkové osnovy. Pro
ověřování byl zvolen vzorek 136 žáků 5. tříd.

9
I TEORETICKÁ ČÁST

1 Popisný slohový postup a slohový útvar popis

Protože se ve školské praxi občas stává, že žáci termíny vzájemně zaměňují,


nejprve je přesně vymezíme.
Slohový postup představuje způsob celkového ztvárnění sdělovaného obsahu
v rovině tematické i jazykové. Volba slohového postupu je prvním aktem při tvorbě
jazykového projevu.
Na podkladě jednoho nebo několika slohových postupů pak vzniká slohový útvar.
Jde o ucelenou komunikační jednotku, která je formálně uzavřená a významově
ukončená. Základní charakteristika slohového útvaru je ovlivněna především slohovým
postupem, který v daném komunikátu převládá. Výslednou podobu komunikátu dotváří
i jeho autor, tedy subjekt.

1.1 Popisný slohový postup

Popisný slohový postup patří spolu se slohovým postupem vyprávěcím,


výkladovým (zahrnující i úvahový) a informačním mezi čtyři základní slohové postupy.
E. Minářová1 vymezuje popisný slohový postup jako „zachycení základních rysů,
vlastností, částí a složek předmětu, jevů nebo děje. Cílem je předat adresátům na
základě vlastního smyslového vnímání dokonalou informaci a svědectví o skutečnosti
a vytvořit v jejich představě věrný obraz sdělovaného“. Vnitřní posloupnost
popisovaných jevů je volná, ne však úplně libovolná. Objekt popisujeme systematicky,
tj. informace řadíme v jistém řádu, sledu, posloupnosti. Kolektiv autorek Současné
stylistiky2 dále upřesňuje, že „popis směřuje k nadčasovosti, proto v něm má přednost
nepříznaková 3. os. sg. prézenta. Věcnost popisu posiluje vyšší podíl substantiv
a adjektiv v textu“.

1
MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika češtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 22.
2
ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd. 1. Praha: Lidové
noviny, 2008, s. 109.

10
Popisný slohový postup je velmi rozmanitý a jeho různé podoby se ustálily
v závislosti na funkčním stylu a bezprostředním cíli komunikace.

1.2 Slohový útvar popis

Popis je slohovým útvarem, který plně využívá popisný slohový postup. Protože
jsou ustálené různé modifikace popisného slohového postupu, rozlišujeme v závislosti
na funkčním stylu a na záměru komunikace také různé druhy popisu.
K základním druhům řadíme popis statický, dynamický, prostý, odborný
a umělecký. Zatímco statický popis zahrnuje popis objektu, věci nebo zevnějšku osoby,
popis dynamický zachycuje průběh události, děje nebo pracovního postupu.
V odborném stylu se uplatňuje popis odborný, v uměleckém stylu popis umělecký
neboli líčení.
Z funkčního hlediska je nejjednodušší popis prostý, který využívá hovorovou
stylovou sféru. Nemá ani funkci estetickou, ani odbornou a primárně se uplatňuje
v denní komunikaci. Jak uvádí Josef Hubáček1, „využívá lexikálních prostředků
neutrálních a prostředků především hovorové češtiny. Neuplatňují se v něm prostředky
básnické, relativně málo i výrazy odborné“. Seznamuje čtenáře nebo posluchače
s hlavními částmi daného objektu a uvádí jeho vlastnosti. Výběr faktů je v prostém
popisu ovlivněn komunikační situací a bývá často diferenční. Důraz je kladen na znaky,
kterými se daný objekt odlišuje od ostatních a které umožňují jeho jednoznačnou
identifikaci. Často proto zachycuje kromě podstatných znaků i znaky méně nápadné. Je
třeba připomenout, že popis prostý se uplatňuje kromě stylové sféry hovorové i ve
stylové sféře umělecké, a to v literatuře starší i novější.
Odborný popis reprezentuje slohový útvar řadící se do stylové sféry odborné.
Podle míry užití odborných termínů a dalších jazykových prostředků příznačných
pro tuto stylovou sféru můžeme dále diferencovat popis vědecký, prakticky odborný
a popularizační. Pro popis vědecký je charakteristická systematičnost, úplnost, věcnost
a neemotivnost. Úplnost je zajištěna zařazením objektu do určitého systému
a neemotivnost je reprezentována užitím velkého množství termínů. Způsob vyjádření

1
HUBÁČEK, Josef. Nástin české stylistiky pro posluchače pedagogických fakult: aprobace pro 1.-4.
ročník základní školy. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1982, s. 95.

11
informací i jejich pořadí jsou ve vědeckém popisu jasně vymezeny. Tento slohový útvar
může mít zpracování i čistě formální, a to např. v podobě tabulky či grafu. Podobně
ustálenou formu jako popis vědecký má i prakticky odborný popis. Odlišuje se však tím,
že je diferenční a v mluvených odborných projevech se může blížit popisu prostému.
Subjektivnější popis, který navíc nepředkládá jen podstatné, ale vzhledem k příjemci
i zajímavé rysy objektu, označujeme jako popis popularizační.
Nejvyšší míru subjektivity vykazuje popis umělecký neboli líčení. Jedná se
o slohový útvar charakteristický pro stylovou sféru uměleckou. Využívá především
jazykových prostředků uměleckých, mezi které patří užití nepřímých pojmenování,
přirovnání nebo metaforických přívlastků. Typickým znakem pro líčení je dynamizace.
Autor se v uměleckém popisu snaží tlumočit příjemci subjektivní dojem, pokouší se
vidět skutečnost novýma očima a adekvátně k tomu ji i vyjádřit.
Za druh popisu bývá někdy označována i charakteristika, protože také využívá
slohový postup popisný. Je to slohový útvar, který podává popis vlastností osoby.
„Zachycuje nejenom výčet morálních a povahových vlastností člověka, popř. jeho
mentální schopnosti a temperament, ale postihuje také vztah člověka k okolí, k ostatním
lidem kolektivu, postoj člověka k práci, jeho vzdělání apod.“ 1
Charakteristika se tak
stává výstižným přiblížením člověka po všech jeho stránkách. E. Minářová 2 dále uvádí,
že „ v praxi bývá charakteristika součástí posudku“.
„Zvláštním druhem dynamického popisu je popis dějový,“ 3 který ve svém
vyjádření odráží dějovou linii. Od vyprávění se však liší tím, že je záznamem pravidelně
se opakující nebo opakovatelné činnosti. Mezi popis dějový řadíme popis pracovního
postupu nebo pracovního návodu. Kromě popisu děje se v nich vyskytuje i popis
statický ve formě výčtu pracovních nástrojů, pomůcek atd.
Vzácně se vyskytující druh popisu reprezentuje popis úplný, který podává
kompletní výčet znaků objektu. Bývá součástí právnických dokumentů nebo
administrativních textů a často je doplněn zobrazením, tj. obrázkem, fotografií apod.

1
MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika češtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, s. 24.
2
Tamtéž s. 24.
3
Tamtéž s. 24.

12
2 Popis na 1. stupni ZŠ

S nácvikem popisu se dítě v ústní formě seznamuje už v mateřské škole. Prvky


popisu jsou rovněž zařazeny do 1. ročníku základní školy a od 2. ročníku, kdy je český
jazyk součástí učebního plánu jako samostatný předmět, je popis a jeho různé druhy
opakovaně zařazován do všech ročníků, takže je učivo neustále rozšiřováno
a prohlubováno. Na základě zkušeností učitelů z praxe můžeme říct, že z hlediska
nácviku patří k obtížným slohovým útvarům, a to nejen na 1. stupni ZŠ. Vyžaduje od
žáků soustředěné pozorování, schopnost seřadit vnímané jevy do určitého systému
a následně je verbálně vyjádřit. Rozvíjení těchto schopností by však mělo probíhat
postupně, a to nejen pomocí různých metod, ale i různých typů cvičení.

2.1 Typy slohových cvičení

Při dělení slohových cvičení vycházíme z J. Hubáčka1 (1990), který uplatňuje tato
čtyři hlediska:
1. Místo vypracování:
Podle něj rozlišujeme cvičení na školní a domácí. Školní cvičení je zadáno
a řešeno ve škole, zatímco domácí předpokládá samostatné vypracování mimo školní
vyučování. Slohové cvičení zadané jako domácí úkol by mělo být ve škole dobře
vysvětleno a žáci by na něj měli být z vyučovací hodiny připraveni. Tvorba jakéhokoli
slohového útvaru, tedy i popisu, klade na žáky vysoké nároky. Je otázkou, zda je vůbec
vhodné žákům dávat vypracování slohového útvaru, v našem případě popisu, za domácí
úkol. S jeho vypracováním mohou žákovi pomáhat rodiče, sourozenci. Učitel, který
schopnosti a dovednosti žáků zná, samozřejmě pozná, kdo pracoval samostatně a kdo
nikoli. Na jedné straně máme žáka s velmi dobrým výsledkem, na straně druhé stojí žák,
jehož výsledek sice není tak dokonalý, ale poznáme, že pracoval samostatně. Jak tyto
práce bude učitel hodnotit? Domníváme se, že vhodnější je způsob, kdy domácí práci
tvoří pouze dílčí úkoly, nikoli vytvoření celého slohového útvaru.
2. Forma projevu:
1
HUBÁČEK, Josef. Didaktika slohu: pro posluchače pedagogických fakult, studenty učitelství v 1.-4.
ročníku základní školy. 1. vyd. V Praze: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s. 236.

13
Na prvním stupni základní školy by v naprosté většině měla převažovat cvičení
ústní, která navíc žákům pomáhají zbavovat se ostychu mluvit před ostatními. V praxi
se bohužel často setkáváme s opačnou situací, tj. že převažuje forma písemná.
3. Fáze nácviku souvislého jazykového projevu:
Na základě těchto fází dělíme cvičení na invenční, kompoziční a stylizační.
Invenční cvičení obohacují a rozšiřují slovní zásobu žáků. Ti například vymýšlejí
vhodná synonyma k vybraným slovům, doplňují do vět vhodná slovesa, tvoří výstižná
slovní spojení apod. K utřídění materiálu získaného a shromážděného v invenci dochází
v kompozici. Kompoziční cvičení jsou proto zaměřena na výstavbu textu, práci
s osnovou, správnou posloupnost a logickou návaznost textu. V poslední části
nacvičování souvislého jazykového projevu dochází k vlastnímu utváření zvoleného
slohového útvaru. Zpočátku může být výsledkem stylizační fáze hodiny pouhá věta,
poté souvětí a nakonec souvislý text, který je vrcholem stylizace a musí být ve shodě
s charakteristickými vlastnostmi vybraného slohového útvaru.
4. Způsob práce:
Rozlišujeme cvičení doplňovací, obměňovací, substituční (nahrazovací), transformační,
modelová, problémová, stylizační a textová.
Nejčastějším typem jsou cvičení doplňovací. Žáci do výchozího textu doplňují
slova nebo i celé věty. Doplňovaný prvek vymýšlejí, nebo vybírají z nabídky, kterou
vytvořili autoři učebnice, případně také učitel. Nabídka může být pod zadáním úkolu,
přímo za větou nebo pod textem. Učitel musí dbát na to, aby žák svoji volbu odůvodnil.
Existuje celá řada modifikací těchto cvičení, která se však liší svou obtížností. Mezi
nejjednodušší cvičení patří ta, kdy žáci doplňují výraz, který je již uveden ve větě
předcházející. Dále se žákům daří doplňovací cvičení bez nabídky tehdy, když cítí
obsahovou neúplnost věty a nutnost jejího doplnění. Věta se stává smysluplnou, když
chybějící výraz doplní. Naopak k nejnáročnějším cvičením řadíme ta, ve kterých žáci
doplňují spojovací výrazy z vlastní slovní zásoby. Zde se od žáků předpokládá nejenom
znalost významu výrazu, ale také vztah mezi obsahy spojovaných celků.
Pro sloh méně významná jsou cvičení obměňovací. Více než ve slohovém
vyučování se uplatňují ve vyučování jazykovém. Příkladem obměňovacího cvičení je
převádění textu z času přítomného do času budoucího nebo minulého, popřípadě změna
osoby vypravěče.

14
V substitučních neboli nahrazovacích cvičeních žáci nahrazují jazykové
prostředky jinými tak, aby se původní obsah a význam věty nezměnil. Struktura věty
zůstává zachována. Žáci například nahrazují některé slovní druhy synonymy či
antonymy, citově zabarvená slova slovy neutrálními, nespisovné výrazy spisovnými
apod. Prvky, které se nahrazují, bývají obvykle tučně zvýrazněny nebo podtrženy.
Dalším typem jsou cvičení transformační, ve kterých, na rozdíl od substitučních,
dochází ke změně struktury vět, s kterými žáci pracují. Úkolem žáků je například spojit
věty jednoduché do souvětí, převést věty z podmiňovacího způsobu do oznamovacího,
začlenit do textu přímou řeč apod. Obsah a význam vět, stejně jako u cvičení
substitučních, zůstává zachován.
V modelových cvičeních se uplatňuje nápodoba. S větou žáci pracují jako
s modelem, podle kterého analogicky vytvářejí další věty. K úkolům tohoto typu řadíme
spojování přídavného a podstatného jména nebo tvoření souvětí podle daného vzorce,
např. Protože V1, V2. (Protože venku pršelo, zůstal/a jsem odpoledne doma.).
Problémová jsou taková cvičení, která nemají v zadání naznačen způsob řešení.
Žáci musí sami přijít na podstatu problému a teprve potom hledat cestu k jeho řešení.
Tato cvičení jsou pro žáky obtížnější. Uplatňují v nich vyšší myšlenkové operace, jako
je například analýza, syntéza, zobecňování, srovnávání nebo konkretizace. Příkladem
takového úkolu může být stylisticky chybně napsaná věta. Žák musí nejprve nedostatek
objevit a teprve poté vhodně upravit (Základem zhotovování jsem si obkreslila dvě srdce
na látce.1). Problémová cvičení slouží také k procvičování častého opakování slov
ve větách, ke kterým patří především slovesa (mít, být), příslovce (potom) a spojovací
výrazy. Při zadávání problémových úkolů by měl být kladen důraz na jejich přiměřenou
náročnost, která se odvíjí od věku a schopností žáků.
Stylizační cvičení spočívají v uplatnění vlastní invence žáků. Představují
samostatnou práci, při které žáci tvoří nejenom věty, ale i souvislé texty. Tato cvičení
do sebe integrují práci s osnovou a v rámci některých slohových útvarů i užití přímé
řeči.
Jako poslední typ uvádíme cvičení textová, která se na 1. stupni základní školy
z důvodu vysoké obtížnosti a časové náročnosti uplatňují velice málo. Jsou zaměřená
na stylizaci a kompozici delších textů nebo souvislých jazykových projevů.
1
Ukázka je vybrána z práce žákyně 5. ročníku – Popis pracovního postupu.

15
2.2 Metodický postup při výuce popisu

Nácvik kteréhokoli slohového útvaru, a tedy i popisu, probíhá prostřednictvím tří


fází. Řadíme k nim invenci, kompozici a stylizaci.
V invenční části nacvičujeme s žáky správné a soustředěné pozorování. Učitel jej
vede a řídí připomínkami, otázkami a pokyny. Žáci pozorují věci, zvířata, jednoduché
pracovní postupy, děje apod. S pozorováním se však žáci nesetkávají poprvé, znají ho
již z jiných vyučovacích předmětů.
Ve 2. ročníku začínáme obvykle popisem předmětu. Nejprve se soustřeďujeme na
věci jednodušší a dbáme při tom na to, aby byl popis prováděn buď podle skutečného
předmětu, nebo didakticky upraveného obrázku. Zařazujeme především předměty, které
jsou žákům blízké, nebo ke kterým mají osobní vztah. Často to bývá hračka nebo nějaká
věc každodenní potřeby, např. pero, kartáček na zuby, peníze (mince i bankovky) aj.
Vhodně zvolené téma umožňuje motivaci, aktivizaci a spolupráci všech žáků ve třídě.
„Pracujeme zásadně s jedinou názornou pomůckou. Skutečné předměty bývají často pro
počáteční nácvik méně vhodné než jejich školní modely nebo obrazy. Ty jsou zpravidla
didaktizovány, tj. upraveny tak, že potlačují detaily, ale zvýrazňují prvky základní; tím
soustřeďují žákovo pozorování na žádoucí jevy.“1
Při popisu osoby, který bývá zařazen do vyšších ročníků, využíváme obrázky
postav a portrétů s dominantními rysy (např. postav ze známých pohádek a příběhů),
nebo žáci popisují osoby blízké, tzn. členy rodiny, spolužáky, kamarády apod. V tomto
případě ještě nespojujeme popis osoby s její charakteristikou. Jde o slohový útvar pro
žáky 1. stupně příliš náročný.
Zpočátku volíme popis výběrový, tj. žáci uvádějí jen ty znaky, kterými se předmět
(osoba, zvíře) odlišuje od ostatních téhož druhu. Později však usilujeme o popis
úplnější, kterého lze dosáhnout pouze určitou mírou řízeného pozorování.
J. Hubáček uvádí, že „popis na základě paměti je na 1. stupni jen občasným
úkolem a vyžaduje učitelovu pomoc.“2

1
HUBÁČEK, Josef. Didaktika slohu: pro posluchače pedagogických fakult, studenty učitelství v 1.-4.
ročníku základní školy. 1. vyd. V Praze: Státní pedagogické nakladatelství, 1990, s. 191.
2
Tamtéž s. 192.

16
V invenční fázi věnujeme velkou pozornost rozšiřování a obohacování slovní
zásoby. Z jazykových prostředků je pro popis stěžejní především nácvik spojení
podstatných jmen s odpovídajícími jmény přídavnými, výstižná slovesa a také vhodná
přirovnání. K jejich nácviku využíváme nejrůznější typy úkolů, a to jak v podobě
mluvené, tak i psané.1
V kompozici, tvořící druhou fázi nácviku, se zaměřujeme na uspořádání materiálu
z invence. Vypozorované znaky předmětu aj. uvádíme do určité logické posloupnosti,
sledu či řádu. Základem kompoziční fáze je proto práce s osnovou.
Na 1. stupni základní školy pracujeme při popisu osoby, zvířete a věci nejčastěji
s osnovou otázkovou, ve vyšších ročnících můžeme využívat také osnovu heslovitou
nebo rozvitou. V počátcích nácviku popisu vytváří osnovu učitel sám, později se na
jejím sestavení podílejí žáci společně s učitelem. Ve 4. a 5. ročníku by měl už být žák
schopen sestavit osnovu samostatně. Uvádíme příklad otázkové osnovy pro popis školní
aktovky. Námět byl převzat z učebnice Český jazyk pro 3. ročník základní školy
(cv. 19/51) z nakladatelství Fraus, který jsme přepracovali na základě poznatků
získaných v semináři didaktiky slohového vyučování (K. Klímová).

Moje aktovka
1. Jak jsem aktovku získal a jak dlouho už ji nosím?
2. Jaký má tvar a jak je velká?
3. Z jakého materiálu je vyrobena a čím upoutá naši pozornost? (barva, obrázek,…)
4. Z kterých částí se aktovka skládá?
5. Co se mi na ní nejvíc líbí?
6. Kam ji ukládám, když nejsem ve škole?

Otázky jsou voleny tak, aby žák, pokud na ně bude odpovídat celou větou, téměř
nepoužíval tvary sloves mít a být. Doporučujeme, aby nácvik popisu probíhal nejprve
ústě, např. ve dvojicích (jeden žák čte otázku, druhý na ni odpovídá, pak si role
vymění).
Jako první znak volí žáci většinou ten nejnápadnější a pro daný předmět
charakteristický. Řazení dalších prvků postupuje logicky podle jednotlivých částí
předmětu, tj. zleva doprava, shora dolů, zdola nahoru apod., nebo od znaků nápadných
k méně nápadným. Při zápisu osnovy na tabuli by měl učitel dbát na její přehlednost.

1
Viz kapitolu 2.1 Typy slohových cvičení.

17
Zvolený postup popisu by měl být odůvodněný, popřípadě by měli žáci vědět, že jsou
i jiné postupy, jak popis uspořádat.
Vlastní utváření popisu probíhá ve třetí fázi, tj. při stylizaci. Žáci tvoří souvislý
text výběrem jazykových prostředků a jejich propojením. Při jeho tvorbě volí a spojují
výstižná přídavná jména s podstatnými a užívají plnovýznamová slovesa. Často se však
dopouštějí opakovaně stylistických chyb, které spočívají v nadměrném opakování tvarů
neplnovýznamových sloves (mít, být) a některých přídavných jmen (krásný, velký
apod.). Toto s žáky nacvičujeme v invenci prostřednictvím různých typů cvičení, např.
doplňovacích, substitučních nebo problémových. Příkladem problémového cvičení je
např. stylistická korektura textu. Jako příklad uvádíme cvičení 2/151-152 z publikace
Čeština zajímavě a komunikativně I1, které se zaměřuje na popis postavy.

Cv. 2/151-152:
Upravte jednotlivé věty a souvětí tak, abyste odstranili slohové nedostatky.
a) Brácha má jméno Petr. – Dědeček už obleče málokdy sváteční hadry. – K mému
vzoru jsem si vybral mou babičku. – Postavou ji můžu zařadit mezi středně vysokou. –
Hlavička se jeví malá jako dlaň. – Nad růžovými rty, které jsou pořád v úsměvu, krčí
malý nosík. – Petr je střední postavy poměrně malé s kulatou hlavou. – Zpod ofiny
prorůstá černé, slabé obočí. – Jeho hlavu zdobí zelené oči. – Je střední výšky. – Na
dlouhém snědém obličeji s vysedlými lícními kostmi seděly blonďaté vlasy, kudrnaté
vlasy.

b) Teď vám popíšu moji mamku z vnější strany: Má černé vlasy, také oči jsou hezké,
mají barvu do modrozelena, když se na mě směje, tak má nádherné rty, také má krásné
ruce, když mě pohladí, tak jsem v sedmém nebi, delší nohy. – Moc toho nesní, a proto
její střední část těla mezi krkem a nohama skoro není, proto jí říkáme Nitěnka. – Zuzka
je menší postavy, je spíše sportovní typ a se vyjadřuje sportovním činnostem. – Jeho
chůze je kulhavá, chodí jako každý slušný člověk. – Petrovi je dvanáct, ale postavu má
devítiletou.
Z žákovských prací
Pro tento typ cvičení navrhujeme práci ve skupinách, příp. ve dvojicích, aby si
žáci mohli vzájemně pomáhat. Po skončení práce je důležité, aby si skupiny výsledky
své práce vzájemně porovnaly a aby žáci dokázali zhodnotit, které skupině se daná věta
(souvětí) podařila zformulovat co nejvýstižněji.

1
KLÍMOVÁ, Květoslava a Ivana KOLÁŘOVÁ. Čeština zajímavě a komunikativně I: [pro 6. a 7. třídu].
Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, s. 151-152.

18
Vedle popisu osoby, zvířete a věci učíme žáky také popisovat pracovní postup
a děj. Připojujeme dějové prvky v určitém a jediném možném pořadí. Žáci v takovýchto
případech často stereotypně opakují spojovací výrazy pak, potom, a potom. Ty lze
většinou z vět vypustit, nebo nahradit jiným synonymním výrazem (hned, nato, později,
za chvilku, o něco později, o trochu později apod.). K procvičování volíme různé typy
slohových cvičení, a to především cvičení doplňovací nebo substituční, vhodná jsou
problémová cvičení, např. úprava stylisticky chybně formulovaného textu.
Pro popis pracovního postupu nebo popis děje volíme častěji osnovu obrázkovou.
Žáci podle ní vytvářejí např. popis pracovního postupu pro přípravu jednoduchých
pokrmů nebo nápojů, např. čaje, chleba s máslem a se salámem, palačinek
s marmeládou, bramborového salátu, topinek apod., popis pracovního postupu při práci
ve výtvarné výchově (např. zdobení kraslic, linoryt, kolorovaná kresba), v pracovním
vyučování (např. výroba narozeninového přání, stojánku na tužky, jehelníčku,
slaměného řetězu na vánoční stromeček, portrétu z přírodnin apod.). Jako příklad
obrázkové osnovy jsme využili návod pro přípravu ovesné kaše, který jsme převzali
z obalu výrobku Dobrá kaše od výrobce BONAVITA.
Domníváme se, že podle této obrázkové osnovy, by žáci byli schopni popis
pracovního postupu nejen vytvořit, ale i ovesnou kaši připravit. Další podobnou
možností je příprava pudinku, instantní polévky aj. U tohoto úkolu se přímo nabízí
rozvíjení klíčové kompetence pracovní (bezpečnost při práci apod.).

19
Obr. č. 1: Přední strana obalu Dobrá kaše

Obr. č. 2: Zadní strana obalu Dobrá kaše s obrázkovým návodem na přípravu

20
3 Popis v kurikulárních dokumentech

Zajímalo nás, jak je slohový útvar popis začleněn do základního kurikulárního


dokumentu, tj. do RVP ZV, pro 1. stupeň ZŠ: zda je začleněn do obou období, které
druhy popisu jsou na 1. stupni procvičovány, jaké jsou očekávané výstupy. Pro lepší
přehled zkoumané problematiky jsme se zaměřili také na Rámcový vzdělávací program
pro předškolní vzdělávání (dále jen RVP PV). Chtěli jsme zjistit, zda je v rámci
jazykové výchovy pamatováno na rozvíjení slovní zásoby dětí, která je pro popis
nezbytná, a zda se už v předškolní výchově s popisem seznamují.

3.1 RVP PV

V RVP PV je problematika rozvoje slovní zásoby a vyjadřování součástí


vzdělávací oblasti Člověk a jeho psychika. Konkrétně je zařazena do její podoblasti
Jazyk a řeč, která si klade za hlavní cíl rozvoj řečových schopností, jazykových
dovedností (receptivních i produktivních), komunikativních dovedností a kultivovaného
projevu. V této podoblasti nalezneme očekávané výstupy1, kdy dítě dokáže:
- „pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno,
- popsat situaci (skutečnou, podle obrázku),
- poznat a vymyslet jednoduchá synonyma, homonyma a antonyma“.2
Z výše uvedených očekávaných výstupů zjišťujeme, že v kurikulárním dokumentu
RVP PV je pamatováno jak na rozvoj slovní zásoby, tak na jasné a přesné vyjadřování.
Děti se již v předškolním věku seznamují s popisem, a to s jeho různými typy. Ve věku
4–5 let jsou vedeny k tomu, aby uvedenou věc na obrázku nebo v okolí popsaly nebo
jev vysvětlily. Slovní zásoba se začíná rozšiřovat o slova souznačná (synonyma); dětem
je poskytována možnost využít slova ve vhodných spojeních, např.: domek, stavení,
chalupa, vilka, …, rozvíjena je i zásoba přídavných jmen, příslovcí a sloves. Popisují
např. hračky, jejich úkolem je popsat také např. postup při hře a jiné činnosti. Na tyto
dovednosti pak navazuje RVP ZV.

1
Co dítě na konci předškolního období zpravidla dokáže.
2
RVP PV, s. 19.

21
3.2 RVP ZV

V kurikulárním dokumentu RVP ZV je slohové učivo zařazeno do vzdělávací


oblasti Jazyk a jazyková komunikace, konkrétně do její podoblasti Komunikační
a slohová výchova. Přestože popis vychází z jednoho ze základních slohových postupů,
které žáci na základní škole probírají, očekávané výstupy nejsou definovány přímo, ale
jsou součástí obecně definovaných očekávaných výstupů pro probírané učivo, a to ještě
pouze pro formu písemnou.
V prvním období 1. stupně ZŠ žák „píše věcně i formálně správně jednoduchá
sdělení“.1 Ve druhém období žák „rozlišuje podstatné a okrajové informace v textu
vhodném pro daný věk, podstatné informace zaznamenává, posuzuje úplnost či
neúplnost jednoduchého sdělení, píše správně po stránce obsahové i formální
jednoduché komunikační žánry“.2
Toto obecné vymezení však rozhodně nepomáhá ani učitelům, ani autorům
učebnic. Na rok 2015 je plánována revize základního kurikulárního dokumentu, budeme
tedy očekávat, co přinese. V současné době Ministerstvo školství, mládeže
a tělovýchovy České republiky rozhodlo, že k jednotlivým očekávaným výstupům
budou vytvořeny tzv. Standardy pro základní vzdělávání a jejich zpracování je
rozděleno do tří etap, které reprezentují tři skupiny žáků (slabé, průměrné, vynikající).
Výchozí pro nastavení tří úrovní indikátorů (minimální, optimální a excelentní) slouží
Bloomova taxonomie kognitivních výukových cílů3. Kategorie by měly být řazeny podle
rostoucí náročnosti, což znamená, že pro dosažení vyšší cílové kategorie je třeba
zvládnout učivo v rámci nižší kategorie. Pro nastavení minimální úrovně indikátorů
byla zvolena první a druhá úroveň osvojení Bloomovy taxonomie (zapamatování,
pochopení), pro nastavení optimální úrovně by měla být zvolena třetí a čtvrtá úroveň
osvojení (aplikace a analýza), pro excelentní úroveň pátá a šestá úroveň nastavení
(syntéza, hodnocení).

1
RVP ZV, s. 18.
2
RVP ZV, s. 18.
3
Bloomova taxonomie výukových cílů. Wiki Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity [online]. 2013
[cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://wiki.ped.muni.cz/index.php?title=Bloomova_taxonomie

22
4 Metodologický postup výzkumu I

4.1 Stanovení hypotéz

Pro teoretickou část diplomové práce jsme stanovili dvě základní hypotézy:
H1: Při nácviku popisu věnují autoři učebnic nejméně pozornosti fázi kompoziční.
H2: Při nácviku popisu (prostého, pracovního postupu, děje) nezařazují autoři učebnic
práci s osnovou.

4.2 Stanovení výzkumných otázek

Zajímalo nás, jakým způsobem je námi zkoumané učivo zpracováno ve


vybraných řadách učebnic českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ (SPN, a. s., Fraus, s. s r.o.),
tj.:
- které druhy popisu jsou do jednotlivých ročníků zařazeny (popis prostý, popis
pracovního postupu a popis děje),
- které typy cvičení z hlediska tří fází nácviku souvislého jazykového projevu autoři
k jeho procvičování a upevňování zařazují,
- zda zařazují práci s osnovou, případně kterými jejími druhy,
- zda zařazené úkoly a cvičení odpovídají individuálním a věkovým zvláštnostem
žáků.

Zvolili jsme následující výzkumné otázky:


1. Odpovídá zkoumané učivo v učebnicích jeho zařazení do RVP ZV?
2. Zařazují současní autoři učebnic českého jazyka v souvislosti s popisem úkoly
a cvičení zaměřené na souvislý mluvený projev?

Přesná zadaní jednotlivých úkolů a cvičení vztahujících se k námi zkoumanému


učivu nalezneme v Příloze č. 1. Za každým úkolem uvádíme, kterou fázi nácviku
souvislého jazykového projevu procvičuje (invenci, kompozici, stylizaci), popřípadě
jeho další zaměření, tj. nácvik pozorování, práce s osnovou, práce s nabídkou,

23
procvičování frazeologie apod. Tučně jsou vyznačeny úkoly vedoucí k nácviku
souvislého mluveného projevu.

4.3 Metody užité při zkoumání

Po dohodě s vedoucí diplomové práce byla stanovena metoda obsahové analýzy


dvou vybraných učebnicových řad českého jazyka pro 2.–5. ročník základních škol.
Pro diplomovou práci jsme zvolili dvě řady učebnic českého jazyka, a to učebnice
z SPN, a. s., a z nakladatelství Fraus, s. s r.o. Vybrané učebnicové řady jsou zpracovány
v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.
Učebnicovou řadu z SPN, a. s., jsme zvolili záměrně. Zajímalo nás, zda po změně
ze Státního pedagogického nakladatelství v roce 1990 na Soukromé pedagogické
nakladatelství, a. s., si učebnice ve zpracování učiva zachovaly bývalou vysokou
kvalitu, nebo zda v obsahu a způsobu zpracování došlo k nějakým výraznějším
změnám. Učebnice z nakladatelství Fraus, s. s r.o., jsme vybrali proto, že v současné
době patří k nejmodernějším a často doporučovaným.

4.4 Charakteristika vybraných učebnicových řad

SPN, a. s.

Učebnicová řada z nakladatelství SPN, a. s., byla zpracována sice různými


kolektivy autorek, ale vždy pod vedením E. Hošnové a v souladu s RVP ZV. Jako první
byla v roce 2006 vydána učebnice pro 2. ročník, poslední vyšla učebnice pro 5. ročník,
a to v roce 2010. Ke každé učebnici byl vytvořen pracovní sešit pro žáky a metodická
příručka pro učitele.
Učivo je rozděleno do jednotlivých kapitol, jejich pojmenování vychází
z jednotlivých jazykovědných disciplin, např. Věta jednoduchá a souvětí = skladba
neboli syntax, Slovní druhy, Skloňování podstatných jmen = tvarosloví neboli
morfologie apod. Obsah učiva je podle jednotlivých ročníků rozdělen do 11–13 kapitol.
První věnují autorky cvičením a úkolům určeným k opakování učiva, poslední kapitola
je naopak zaměřena na procvičování učiva daného ročníku.

24
Slohová část je oddělena od části jazykové a zpravidla bývá umístěna na konci
každé z kapitol. Začíná téměř vždy krátkým textem, k němuž se vztahují následné
úkoly. Po pečlivé analýze jsme zjistili, že cvičení a úkoly sloužící k procvičování
popisného slohového útvaru jsou zařazeny v obou částech učebnice, tj. jazykové
i slohové. Součástí většiny kapitol jsou dílčí lekce s názvem Co jsme se dnes naučili
a Ověř si, co umíš, které slouží k opakování probíraného učiva a sebereflexi.
Zařazené texty, cvičení a úkoly jsou vhodně a účelně doplněny barevnými
ilustracemi.
V učebnicích pro 2.–4. ročník autoři uvádějí očekávané výstupy, kterých by měl
žák na základě práce s učebnicí a pod vedením učitele dosáhnout. Jejich součástí jsou
i očekávané výstupy vztahující se k popisu. Výjimku tvoří pouze učebnice pro 5. ročník,
ve které očekávané výstupy nenajdeme. V učebnicích pro 3.–5. ročník je uveden také
přehled klíčových kompetencí, k jejichž rozvíjení zařazené úkoly a cvičení slouží.

Fraus, s. s r.o.

„Jedná se o řadu moderních učebnic zpracovanou se zřetelem k novým rámcovým


vzdělávacím programům, které položily důraz na komplexní a vyvážené rozvíjení
komunikační kompetence žáků jako na hlavní cíl jazykového vyučování.“1
Zpracování učebnic pro 1. stupeň ZŠ, tzn. pro 2.–5. ročník, se věnovaly různé
kolektivy autorek pod vedením J. Kosové. Jako první byla v roce 2008 vydána učebnice
pro 2. ročník a jako poslední vyšla v roce 2011 učebnice pro 5. ročník. K učebnicím
byly vytvořeny rovněž pracovní sešity pro žáky, metodické příručky učitele a zvukové
nahrávky na CD.
Učivo je v nich zpracováno odlišným způsobem, než je tomu ve srovnávaném
nakladatelství. Slohová část od části jazykové oddělena není, ale obě složky se
vzájemně prolínají. Učebnice jsou rozděleny do tematických kapitol, např. Jak se žije
v Praze, Můj domácí mazlíček, Karnevalová, Vánočně apod., a každá z nich začíná
úvodním textem, ke kterému se vztahují následující cvičení. Mimo úvodní text je do

1
Učebnice Fraus: Český jazyk a literatura. Fraus [online]. © 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné
z: http://ucebnice.fraus.cz/cesky-jazyk-a-literatura/

25
kapitol vloženo i několik dalších textů s úkoly. Ty jsou často obohaceny o další náměty
pro práci ve vyučování i mimo ně.
Vyvození nového učiva je založeno převážně na indukci, zvláštní důraz je kladen
na cvičení problémová. Kromě ilustrací jsou do učebnic zařazeny i fotografie od
různých autorů, které vhodně korespondují s texty nebo jednotlivými úkoly a cvičeními.
Na konci všech učebnic jsou uvedena zařazená průřezová témata, rozvíjené
klíčové kompetence a přehled očekávaných výstupů stanovených RVP ZV.

5 Interpretace výsledků

5.1 Učebnice z nakladatelství SPN, a. s.

Druhý ročník

Učebnice Český jazyk 2 pro základní školy vyšla v roce 2006 jako první část nově
vznikající učebnicové řady a má 160 stran. Autorky si v souvislosti s popisem kladou za
cíl, aby se žák „v rámci slohového učiva seznamoval s popisem osoby, zvířete a věci,
sám ho poznával a v jednoduché formě tvořil“.1 Nácviku slohového popisného útvaru
jsou věnovány tři lekce, a to Popisujeme zvíře, Popisujeme osobu a Popisujeme věc.
Některé úkoly a cvičení na procvičování a upevňování námi zkoumaného učiva jsou
zařazeny i v dalších lekcích a také v části jazykové.
Definici popisu autorky do 2. ročníku nezařazují.
Nácviku tohoto slohového útvaru je věnováno celkem 61 úkolů, z toho 23 je
zařazeno v části jazykové a 24 v části slohové. Dalších 14 úkolů je zařazeno do lekcí
pro opakování a sebereflexi, tj. Co jsme se naučili a Ověř si, co umíš. Konkrétní zadání
cvičení/úkolů uvádíme v Příloze č. 1.
Zajímalo nás, které typy slohových cvičení z hlediska tří fází nácviku souvislého
jazykového projevu autorky do 2. ročníku nejčastěji zařazují. Výsledná čísla uvádíme
v tabulce č. 1.

1
HOŠNOVÁ, Eva. Český jazyk 2 pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství,
2006, s. 6.

26
Tab. č. 1: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu
Co jsme se naučili,
2. ročník Jazyková část Slohová část CELKEM
Ověř si, co umíš
Invence 16 16 4 36
Kompozice 0 0 3 3
Stylizace 7 8 7 22
CELKEM 23 24 14 61

Předpokládali jsme, že nejvyšší počet úkolů bude zařazen do invenční části, která
se zaměřuje především na obohacování a rozšiřování slovní zásoby, a náš předpoklad se
potvrdil. Hodnotíme velmi kladně, že zastoupení tohoto typu úkolů je v jazykové
a slohové části naprosto rovnocenné, tj. 16. Oceňujeme, že 7 úkolů je věnováno
procvičování frazeologie, a to hlavně přirovnání. Domníváme se však, že u některých
z nich mohly autorky zadání rozšířit a neomezovat se pouze na doplňování. Jako příklad
uvádíme cv. 2/133: Doplň přirovnání a napiš je. Studený jako… Sladký jako…. Tvrdý
jako…. Vhodnější by podle našeho názoru bylo zadání Doplň přirovnání a vytvoř s nimi
větu. Cvičení by mělo mít ústní podobu, případně některou z vět by si žáci mohli napsat.
Smysl vidíme ve vhodném užití ve větě, nikoli v pouhém doplňování a poté opisování,
když je naprosto zřejmé, že psaní „zabere“ žákům hodně času. Obdobně by se dalo
pracovat se cv. 3/83.
Většina cvičení a úkolů, a to nejenom v invenční části, je spojena s nácvikem
pozorování (viz Příloha č. 1). Autorky učebnice dokonce věnují výcviku pozorování
samostatnou slohovou lekci s názvem Pozorně se díváme. V učebnici najdeme
didakticky vhodně upravené obrázky, které zdůrazňují prvky základní, potlačují detaily,
a tak usnadňují žákovo soustředění na žádoucí jevy (např. cv. 10/85, cv. 3/101). Kromě
obrázků jsou zařazeny také fotografie (např. cv. 4/73, cv. 3/123), které však již kladou
na soustředění žáka daleko vyšší nároky. Domníváme se, že zvlášť cv. 3/123 je pro žáky
2. ročníku příliš obtížné, a to jak z hlediska pozorování, tak z hlediska slovní zásoby:
Popiš, jak vypadá staroměstský orloj. Obrázek na str. 122 ti pomůže. Zmíněný obrázek
je fotografií staroměstského orloje v Praze.
Překvapilo nás, že v celé učebnici jsou pouze 3 úkoly věnované kompozici.
Autorky je řadí do lekcí pro opakování a sebereflexi. Úkolem žáků je rozhodnout, co při

27
popisu zvířete, osoby a věci uvádíme (cv. 8/77, cv. 5/87, cv. 6/106). Autorky bohužel
nezařadily žádná cvičení věnující se uspořádání materiálu z invence, vůbec nepracují
s osnovou, její tvorbou apod. Spatřujeme v tom hlavní nedostatek při výuce popisu,
protože práce s osnovou je pro tento slohový útvar klíčová, a to jak v projevu
mluveném, tak i psaném. Učitelům, kteří budou pracovat s touto učebnicí,
doporučujeme, aby tento závažný nedostatek odstranili zařazením vlastních slohových
úkolů zaměřených na práci s osnovou (a to především otázkovou) nebo k některým
zvoleným úkolům v učebnici osnovu sami, popřípadě společně se žáky, vytvořili a dále
s ní pracovali.
Naopak vysoký počet úkolů je věnován stylizaci (22). Více než dvě třetiny z nich
(17) jsou zaměřeny na nácvik souvislého mluveného projevu, což je rozhodně potěšující
zjištění. Tyto úkoly se významně podílejí na rozvíjení komunikativní kompetence a jsou
také vhodnější vzhledem k prozatím poměrně pomalému tempu psaní žáků.1 Jako
příklad uvádíme cv. 4/101: Popiš, jak vypadá vaše škola. Domníváme se však, že bez
práce s otázkovou osnovou, popřípadě učitelovými návodnými otázkami, žáci výstižný
a logicky uspořádaný popis vytvoří jen stěží a budou pouze vyjmenovávat, co ve škole
najdeme. Za velice zdařilé považujeme cv. 4/74: Popiš své oblíbené zvířátko, ale
neprozrazuj, jak se nazývá. Když ho ostatní poznají, byl tvůj popis výstižný. Jsme
přesvědčeni, že tento úkol bude pro svou povahu hádanky pro žáky atraktivní a dokáže
upoutat jejich pozornost.
Autorky učebnice zahajují nácvik slohového útvaru lekcí Popisujeme zvíře. Jako
příklad povedeného cvičení uvádíme cv. 5/86, v němž mají žáci za úkol vyhledat
informace o emu a poté je povědět ostatním. Podobně bychom v souvislý jazykový
projev rozvinuli i cv. b9/96: Zjisti o pštrosovi některé údaje – jak je velký, kolik může
vážit, kde žije, čím vyniká, kde se s ním u nás můžeme setkat. Jako další uvádějí popis
osoby a až jako poslední následuje popis věci. Zdá se nám zajímavé a poměrně
nezvyklé, že autorky pro nácvik popisu věci volí dům. Na druhou stranu se domníváme,
že dílčí úkoly v lekci Popisujeme věc jsou zvoleny vhodně a jsou přizpůsobeny
individuálním a věkovým zvláštnostem žáků (např. didakticky upravený obrázek domu,
porovnávání popisu domu s jeho obrázkem apod.).

1
Pozn.:Tyto úkoly a cvičení najdeme v Příloze č. 1 vyznačeny tučně.

28
Učebnice Český jazyk 2 pro základní školy má své klady i zápory. Oceňujeme
vysoký počet zařazených cvičení a úkolů zaměřených na nácvik popisu, především
dostatečné množství úkolů v invenční části. Kladně hodnotíme také skutečnost, že se
autorky důsledně věnují výcviku v pozorování a zařazují také práci s frazeologií.
Závažný nedostatek vidíme v absenci práce s osnovou, tj. hlavní náplní kompoziční
fáze. Oproti tomu stylizace se nám jeví počtem cvičení, jak pro rozvoj souvislého
psaného, tak mluveného projevu, přiměřená. Domníváme se, že většina cvičení a úkolů
odpovídá individuálním a věkovým zvláštnostem žáků. Zařazená cvičení jsou různorodá
a pro žáky určitě zajímavá.

Třetí ročník

Učebnice Český jazyk 3 pro základní školy vyšla v roce 2008 a má výrazně vyšší
počet stran (216) než učebnice předcházející. Autorky si v tomto ročníku kladou za cíl,
aby žák „dokázal srozumitelně zformulovat jednoduchý pracovní postup a s využitím
přiměřených jazykových prostředků popsal osobu“.1 Nácviku slohového popisného
útvaru jsou věnovány tři lekce: Jak postupujeme při práci, Děláte to také tak?
a Popisujeme osobu. Z uvedených názvů je patrné, že ve 3. ročníku je pozornost
zaměřena na nácvik popisu pracovního postupu a popisu osoby. Některé úkoly a cvičení
na procvičování a upevňování námi zkoumaného učiva nalezneme i v dalších slohových
lekcích a také v části jazykové.
Definici popisu autorky do 3. ročníku opět nezařazují.
Nácviku je věnováno celkem 33 úkolů. V porovnání s předchozím ročníkem je
jejich počet výrazně nižší, tj. téměř poloviční. V části slohové najdeme 26 úkolů,
zatímco v části jazykové pouhé 3. Další 4 cvičení jsou zařazena v lekcích Co jsme se
naučili a Ověř si, co umíš. V Příloze č. 1 uvádíme jejich konkrétní zadání.
Do jaké míry respektují autorky v tomto ročníku tři fáze nácviku souvislého
jazykového projevu, ukazuje následující tabulka.

1
HOŠNOVÁ, Eva. Český jazyk 3 pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství,
2008, s. 215.

29
Tab. č. 2: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu
Co jsme se naučili,
3. ročník Jazyková část Slohová část CELKEM
Ověř si, co umíš
Invence 0 7 1 8
Kompozice 0 6 2 8
Stylizace 3 13 1 17
CELKEM 3 26 4 33

Překvapilo nás, že nejméně úkolů (8) je věnováno invenční fázi. Naprostá většina


(7) je zařazena do části slohové, v části jazykové nenajdeme žádné. Kladně hodnotíme
jejich zaměření na práci s textem, tj. vyhledávání informací a orientaci v textu. Jako
příklad uvádíme cv. 3/37: Vypište z předpisu (na bramborák) všechna slova, která
říkají, co při přípravě jídla děláme. Postrádáme úkoly zaměřené na procvičování
frazeologie (zvlášť přirovnání), synonymních vyjádření a výstižných slovních spojení.
Celkový počet úkolů zařazených do  invenční fáze nácviku pro žáky 3. ročníku
hodnotíme jako nedostačující.
Malá pozornost je věnována také kompozici, zařazeno je opět pouze 8 úkolů.
Úkoly jsou zaměřeny především na uspořádání textu (cv. 2/68-69) nebo jeho vhodné
doplnění (cv. 2/169). Za zdařilé považujeme cv. 5/38, které zahrnuje celkem 4 dílčí
úkoly z kompozice a invence: a) Předpis na bramborový salát je neúplný
a neuspořádaný. Seřaďte věty tak, aby se podle nich dal salát připravit. b) Vypište
všechny suroviny, které si máme k přípravě bramborového salátu přichystat. c) Vypište
ze správně seřazených vět všechna slova, která označují, co při přípravě bramborového
salátu děláme. d) Co důležitého v předpisu chybí? Uvedené cvičení bychom navrhovali
rozšířit o další dílčí úkol, tj. Jednotlivé fáze přípravy bramborového salátu doplňte
obrázkem (tvorba obrázkové osnovy).
Vysoký počet úkolů věnují autorky fázi stylizační (17). Pozitivním zjištěním je
skutečnost, že 13 úkolů se zaměřuje na nácvik souvislého mluveného projevu a pouze
2 na projev psaný. U dvou cvičení (cv. 4/169, cv. 4/203) jsme podle jejich zadání
nemohli posoudit jednoznačně jejich povahu. Rozhodli jsme se je proto na základě
uvážení přiřadit k nácviku projevu mluveného. Celkový počet úkolů zaměřených na

30
souvislý mluvený projev je proto 151. Z nich oceňujeme především ty, které pracují
s osnovou (otázkovou). Jako příklad uvádíme cv. 3/169: Podle otázek popište, jak
vypadá váš nejlepší kamarád nebo kamarádka. Jak se jmenuje a kolik je mu (jí) let? Jak
je velký (velká) a jakou má postavu? Jaký má obličej? Jaké má oči, vlasy, nos?
Doporučovali bychom však jednak osnovu rozšířit o otázku typu Co se ti na ní (něm)
nejvíc líbí? a jednak vhodněji volit slovesa, tj. především nahradit v otázkách tvary
slovesa mít jinými, plnovýznamovými slovesy. Např. Jakou barvou nás upoutají
jeho/její oči? Jaký nosí účes? apod. Jinak hrozí, že žák, a to téměř v každé větě, tvar
slovesa mít použije, protož je k tomu otázkami veden. Práce s obrázkovou osnovou je
zařazena v tomto ročníku pouze jednou, a to ve cv. 1/67: a) Vyprávěj podle obrázků, co
dělá ráno Petr; b) Dělá něco Petr ve špatném pořadí?
Pozitivně hodnotíme propojení nácviku popisu s dalšími předměty.
Mezipředmětové vztahy s matematikou se objevují ve cv. 5/69: Popište přesně, jak
postupujete, když rýsujete úsečku, s prvoukou ve cv. 16/197: Popište, jak vypadá státní
vlajka České republiky a ve cv. 3/96: Zjistěte, jak vypadá ptakopysk. Přečtěte si
v některé encyklopedii o jeho životě  a krátce o něm spolužákům vyprávějte. Oproti
2. ročníku se výrazně snížil počet cvičení zaměřených na pozorování, autorky jich
zařadily pouze šest.
Závěrem můžeme shrnout, že v učebnici Český jazyk 3 pro základní autorky
mnohem méně respektují jednotlivé fáze nácviku souvislého jazykového projevu.
Závažný nedostatek vidíme především v zařazení malého počtu cvičení v invenční části
a také nedostačující práci s osnovou (otázkovou i obrázkovou). Přiměřenou volbu úkolů
shledáváme pouze v části stylizační a oceňujeme uplatnění mezipředmětových vztahů.
Rovněž oceňujeme široké možnosti při nácviku souvislého mluveného projevu.
Stylizační úkoly považujeme za vhodné a zajímavé.

Čtvrtý ročník

Jako třetí část učebnicové řady vyšla v roce 2009 učebnice Český jazyk 4 pro
základní školy. Zkoumaná publikace má 208 stran. Autorky si v souvislosti s popisem
stanovují cíl, že žák „dokáže srozumitelně zformulovat jednoduchý pracovní postup,
1
Pozn.: V Příloze č. 1 je nalezneme vyznačeny tučně.

31
s využitím přiměřených jazykových prostředků popíše osobu“.1 Vymezený cíl pro
4. ročník se shoduje s cílem ročníku předcházejícího. Nácviku, procvičování
a upevňování popisu jsou věnovány dvě slohové lekce, a to Lidské vlastnosti a Stojánek
na tužky. Stejně jako ve 2. a 3. ročníku najdeme některé úkoly a cvičení zaměřené na
námi zkoumané učivo i v dalších lekcích a také v části jazykové.
Definice popisu není ani do 4. ročníku zařazena.
Autorky věnují nácviku tohoto slohového útvaru celkem 29 úkolů, z nichž 6 jich
nalezneme v části jazykové a 22 ve slohové. Pouze jeden úkol je zařazen do lekce pro
opakování, tj. Co jsme se naučili. Kromě počtu úkolů zařazených do jednotlivých částí
učebnice jsme zjišťovali, jaké typy slohových cvičení z hlediska tří fází nácviku
souvislého jazykového projevu jsou ve 4. ročníku nejčastěji uváděny. Jejich celkový
přehled vidíme v tabulce č. 3, přesná znění jednotlivých cvičení se objevují
v Příloze č. 1.

Tab. č. 3: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu
Co jsme se naučili,
4. ročník Jazyková část Slohová část CELKEM
Ověř si, co umíš
Invence 1 12 0 13
Kompozice 0 2 0 2
Stylizace 5 8 1 14
CELKEM 6 22 1 29

Předpokládali jsme, že i ve 4. ročníku bude velká pozornost věnována fázi


invenční, která je pro nácvik kteréhokoliv slohového útvaru nejdůležitější. Zařazení
13 úkolů věnovaných této části, tj. rozšiřování a obohacování slovní zásoby, je podle
našeho názoru nedostačující. Pouze jedno cvičení (cv. 5/66) je zaměřeno na frazeologii:
Vysvětlete, o jakém člověku (případně v jaké situaci) se řekne, že je to: puntičkář,
třeštidlo, kakabus, držgrešle, paličák, svatoušek. Ve cv. 4/46 jsou podle našeho názoru
na žákovu slovní zásobu kladeny příliš vysoké nároky, náročnost cvičení neodpovídá
individuálním a věkovým zvláštnostem žáků: a) Vyberte dvojice synonym: váhavý,
výbušný, vzteklý, přívětivý, potrhlý, pohodlný, vlídný, agresivní, nerozhodný, hubatý,
1
HOŠNOVÁ, Eva, Irena VAŇKOVÁ a Martina ŠMEJKALOVÁ. Český jazyk 4 pro základní školy. 1.
vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, s. 208.

32
lenivý, prostořeký, prudký, ztřeštěný b) Doplňte synonyma k následujícím přídavným
jménům: skoupý, obratný, paličatý, duchapřítomný, domýšlivý, neohrabaný.
Domníváme se, že slovní zásoba žáka 4. ročníku na tento úkol nestačí a že by s jeho
řešením měli potíže i žáci na 2. st. základní školy. Za zdařilé naopak považujeme
cv. 6/45, které je zaměřeno na práci s textem, synonymy a antonymy (slovy
protikladnými): b) Vyberte z textu přídavná jména, která označují dobré vlastnosti, a ta,
která označují špatné vlastnosti. Jsou některá z nich synonymní? Která z nich jsou
významem protikladná? Za pěkné a pro žáky jistě zajímavé cvičení pokládáme cv. 2/65-
66, které vychází a pracuje s písničkou Pan doktor Janoušek od Z. Svěráka: a) Jak
vypadá a jaký je pan doktor v textu písničky? Které jeho vlastnosti jsou zdůrazněny
a jakými prostředky? b) Hodí se ilustrace k písničce? Své stanovisko zdůvodněte.
c) Které vlastnosti má asi pan doktor Janoušek? Zdůvodněte. Uvedené cvičení v sobě
obsahuje dílčí úkoly zaměřené na invenci, dále také pozorování a nácvik souvislého
mluveného projevu.
S nejmenším počtem cvičení se opět setkáváme u fáze kompoziční (2). Autorky
učebnice nevěnují téměř žádný prostor procvičování a upevňování dovedností druhé
fáze nácviku, tj. uspořádání materiálu z invence, práci s osnovou atd. Velice pozitivně
hodnotíme cv. 4/155 věnované stylizaci v prvním a kompozici ve druhém úkolu:
a) Přineste do školy předmět, který jste sami vyrobili, a vysvětlete, jak jste při tom
postupovali. b) Postup zapište v bodech do sešitu. Na začátku nezapomeňte uvést, co je
k výrobě předmětu zapotřebí. Je veliká škoda, že autorky nezařadily více podobných
kompozičních cvičení, která jsou pro nácvik logického uspořádání textu, zvláště popisu,
nepostradatelná.
Nejvíce je pozornost autorek zaměřena na fázi stylizační, která obsahuje celkem
14 úkolů. V části jazykové jich najdeme 5, v části slohové 8 a v lekci Co jsme se dnes
naučili je zařazen jeden úkol. Kladně hodnotíme vysoké zastoupení úkolů (11)
nacvičujících souvislý mluvený jazykový projev. Tyto úkoly a cvičení uvádíme
v Příloze č. 1 vyznačeny tučně. Za pěkné považujeme cv. 6/184, které je spojeno
s nácvikem pozorování: a) Zakryjte si text O fotbale, dívejte se na nákres fotbalového
hřiště a popište ho. b) Popište hřiště určené pro sport, který provozujete vy. Jediné
cvičení v celém 4. ročníku zaměřené na práci s osnovou je cv. 6/131-132 nacvičující
kromě souvislého psaného projevu i pozorování a kompozici: a) Prohlédněte si obrázek

33
bílé paní a popište ji. Všimněte si, jakou má postavu, jaký má obličej, jak se tváří,
vystihněte přesně, jak je oblečená. Popis napište. Na které místo v textu popis zařadíte?
Zařazená stylizační cvičení jsou různorodá a pro žáky zajímavá, jejich počet se nám zdá
přiměřený. Myslíme si však, že bez práce s osnovou, ať otázkovou, heslovitou nebo
obrázkovou, bude sestavování výstižného a logicky uspořádaného popisu pro žáky
velice náročné.
Stejně jako ve 3. ročníku je s nácvikem pozorování spojeno pouhých šest cvičení.
Autorky v nich využívají především didakticky upravené obrázky, dále také nákres
a fotografie.
V učebnici Český jazyk 4 pro základní školy kladně hodnotíme především
dostatečný počet úkolů ve stylizační fázi. Oceňujeme také zaměření pozornosti autorek
na nácvik souvislého mluveného jazykového projevu. Líbí se nám, že zařazená
stylizační cvičení jsou pestrá, různorodá a odpovídají věkovým a individuálním
zvláštnostem žáků. Negativum vidíme ve velmi nízkém počtu úkolů v kompoziční fázi,
tj. úkolů zaměřených na práci s osnovou. Myslíme si také, že nedostačující je počet
cvičení, která mají obohacovat a rozšiřovat slovní zásobu žáků. Navíc jsou některá
z nich velmi náročná na slovní zásobu žáků, neodpovídají tedy jejich věkovým
a individuálním zvláštnostem. Podle našeho názoru by cvičení tohoto typu měla být
označena jako výběrová.

Pátý ročník

Učebnice Český jazyk 5 pro základní školy od nakladatelství SPN, a. s., vyšla
v roce 2010 jako poslední část učebnicové řady českého jazyka pro 1. stupeň a má 224
stran. Autorky na rozdíl od předcházejících ročníků neuvádějí a nevymezují pro práci
s učebnicí očekávané cíle. Jednotlivá cvičení a úkoly zaměřené na procvičování
a upevňování námi zkoumaného učiva, tj. popisu, jsou zařazeny jak do lekcí slohových,
tak i do části jazykové.
Definici popisu autorky do 5. ročníku opět nezařazují.
Nácviku slohového útvaru je věnováno celkem 18 úkolů. V části slohové jich
najdeme 15, zatímco jazyková část obsahuje pouhé 3. Jejich konkrétní zadání uvádíme

34
v Příloze č. 1. Jak respektují autorky tři fáze nácviku souvislého jazykového projevu
v 5. ročníku, ukazují výsledky v tabulce č. 4.

Tab. č. 4: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu
Co jsme se naučili,
5. ročník Jazyková část Slohová část CELKEM
Ověř si, co umíš
Invence 1 3 0 4
Kompozice 0 1 0 1
Stylizace 2 11 0 13
CELKEM 3 15 0 18

Překvapilo nás, že invenční fázi nácviku jsou věnovány pouhé 4 úkoly, z nichž je
jeden obsažen v části jazykové a 3 ve slohové. Pouze jedno cvičení je zaměřeno na práci
s frazeologií, tj. cv. 5/61: Vysvětlete význam těchto vět: Je věrný jako pes. Mám hlad
jako pes. Je opuštěný jako pes. Tam chcíp pes. Ani pes po něm neštěkne. Starého psa
novým kouskům nenaučíš. Snášejí se spolu jako pes s kočkou. Je tam počasí, že by psa
nevyhnal. Dělá psí kusy. Přišel jako zpráskaný pes. Jde mu to jako psovi pastva. Bylo
jich tam jako psů. Každý pes jiná ves. Hodil mi to jako psovi. Jedná se mnou jako se
psem. Je toho jako psovi na ocásek. Úkol navazuje na cvičení předcházející, ve kterém
je úkolem žáků jednak popsat nějaké domácí zvířátko, jednak pejsky na obrázcích. Za
zdařilý a zajímavý považujeme úkol ve cv. 7/160, který vychází z práce s textem: a)
Kterým jiným slovem označuje autor šaška Palečka? Jakou měl bratr Paleček povahu?
Jsme přesvědčeni, že rozvíjení a rozšiřování slovní zásoby je i v tomto věku pro nácvik
kteréhokoliv slohového útvaru, tedy i popisu, nepostradatelné. Učitelům, kteří
používající tuto učebnici, bychom proto doporučovali, aby invenční část nácviku
nepodceňovali a zařadili v souvislosti s popisem další vhodná cvičení a úkoly zaměřené
na rozšiřování slovní zásoby žáků.
Stejně jako v předcházejících ročnících autorky opět nevěnují dostatečnou
pozornost druhé fázi nácviku, tj. kompozici. Zařazují do celé učebnice pouze jediný
kompoziční úkol, a to ve cv. 8/44-45: c) Pokuste se k pokusu1 vytvořit obrázkový návod.
Myslíme si proto, že by učitelé měli zařadit kromě většího počtu invenčních cvičení

1
Také stylizace některých zadání není nejvhodnější.

35
také více kompozičních úkolů zaměřených především na práci s osnovou (otázkovou,
obrázkovou, popřípadě heslovitou), uspořádání materiálu z invence, logickou
posloupnost textu apod. Jen tak mohou být podle našeho názoru žáci ve stylizační části
úspěšní.
Nejvíce úkolů je zařazeno opět do fáze stylizační (13). Potěšující je zjištění, že
10 z nich je věnováno nácviku souvislého mluveného projevu 1. Oceňujeme především
cv. 2/60, které pracuje s otázkovou osnovou: a) Máte doma nějaké zvířátko? Popište ho.
Jestliže žádného zvířecího kamaráda nemáte, řekněte, jakého byste chtěli a jak by měl
vypadat. Nezapomeňte uvést: co je to za zvíře; jak se jmenuje nebo jak byste ho
pojmenovali; jak je velké, popř. jakou má srst, kůži a podobně; jaký má tvar hlavy (oči,
uši, tlamu, popřípadě čumák); jaké má tělo, kolik má nohou, jestli má ocas a podobně.
Výhradu však opět máme k volbě sloves v osnově. Doporučujeme nahradit tvary sloves
být a mít jinými, plnovýznamovými slovesy. Za originální považujeme úkol ve
cv. 1/145: b) Uměli byste pro své kamarády také připravit nějakou hru? Jak byste při
její přípravě postupovali a jaká by byla její pravidla? Domníváme se, že by byl vhodný
pro skupinovou práci. Každá skupina by vymyslela svoji vlastní hru, napsala její popis
a vytvořila pro ni pravidla. V pracovních činnostech by žáci mohli vymyšlené hry
(pokud by byly zapotřebí pomůcky) podle napsaných pracovních postupů vyrobit
a v některé další vyučovací hodině si je zahrát. Oceňujeme také propojení některých
zařazených cvičení s průřezovým tématem Environmentální výchova (např. cv. 4/154-
155, cv. 8/44-45). Líbí se nám také cv. 1/140, které pracuje s nabídkou předložek
a příslovcí a je zaměřeno i na nácvik pozorování: Popište krajinu na obrázku. Použijte
přitom různé výrazy, např. podél, vedle, kolem, přes, za, před, mezi, na, nad, pod, u, k,
vzadu, blízko, v dáli, na obzoru, vpředu, napravo, nalevo, souběžně, a co nejvíce
přídavných jmen. Podobně jako ve 4. ročníku je počet úkolů zaměřených na pozorování
nízký (5).
Závěrem můžeme konstatovat, že učebnice Český jazyk 5 pro základní školy má
své přednosti, ale i nedostatky. Autorky opět nerespektují v dostatečné míře jednotlivé
fáze nácviku souvislého jazykového projevu. Nedostatek vidíme především v nízkém
počtu cvičení a úkolů v invenční, ale především kompoziční části. Rozšiřování slovní
zásoby a práci s osnovou věnují autorky pozornost pouze okrajově. Naopak velice
1
Pozn.: V Příloze č. 1 je nalezneme opět zvýrazněny tučně.

36
kladně hodnotíme dostatečný počet stylizačních úkolů a jejich široké uplatnění pro
nácvik souvislého mluveného jazykového projevu. Oceňujeme především různorodost
a originalitu cvičení. Myslíme si, že jsou pro žáky v tomto věku zajímavá a věkově
přiměřená. Překvapující je pro nás zjištění, že autorky vůbec nepracují s definicí popisu,
s uvedením jeho druhů a neupozorňují zvlášť na jazykové prostředky pro popis vhodné.

Shrnutí

Závěrem lze konstatovat, že učebnicová řada Český jazyk pro 2.–5. ročník
z nakladatelství SPN, a. s., má své přednosti, ale i nedostatky. Kladně hodnotíme
přiměřený počet úkolů ve stylizační fázi. Oceňujeme především široké možnosti
nácviku souvislého mluveného projevu, a to ve všech čtyřech ročnících. Přesná zadání
těchto úkolů jsou v Příloze č. 1 vyznačena tučně. Domníváme se, že většina z nich
odpovídá individuálním a věkovým zvláštnostem žáků. Zařazená cvičení jsou různorodá
a pro žáky podle našeho názoru zajímavá. Líbí se nám také, že ve 2. ročníku autorky
kladou velký důraz na rozšiřování a obohacování slovní zásoby a nácvik pozorování.
V dalších ročnících však počet takových úkolů výrazně klesá, ve 4. a 5. ročníku
hodnotíme jejich počet jako nedostačující. Celkový přehled počtu úkolů procvičujících
tři fáze souvislého jazykového projevu uvádíme v tabulce č. 5.
Do  učebnic pro jednotlivé ročníky jsou také vhodně zařazeny obrázky, které jsou
didakticky upravené, a nechybí ani fotografie. Autorky se věnují především nácviku
popisu prostého (osoby, zvířete, věci) a popisu pracovního postupu, popisu děje se však
věnují jen okrajově.
Hlavní nedostatek celé učebnicové řady vidíme při nácviku popisu v kompoziční
fázi, zcela chybí práce s osnovou. Podle našeho názoru autorky tuto fázi výrazně
podcenily. Jak vidíme v tabulce č. 5, je celé fázi věnováno jen 14 úkolů, což tvoří
z jejich celkového počtu necelých 10 %. Navíc ve cvičeních, ve kterých žákům osnova
předložena je, jsou zcela nevhodně zvoleny a opakovány tvary slovesa být a mít, jež se
snažíme v invenci odstraňovat a nahrazovat plnovýznamovými slovesy. Zastáváme
názor, že bez dobře sestavené a propracované osnovy (při popisu především otázkové)
nejsou žáci 1. stupně schopni výstižný a logicky uspořádaný popis sestavit.

37
Překvapující je pro nás také zjištění, že autorky vůbec nepracují s definicí popisu,
nepředkládají jeho druhy a neupozorňují ani na jazykové prostředky pro popis vhodné,
tj. užití plnovýznamových sloves, spojení podstatných jmen s výstižnými přídavnými
jmény, užití přirovnání aj.

Tab. č. 5: Celkový přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové
projevu v učebnicích od SPN, a. s.

SPN 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník CELKEM


Invence 36 8 13 4 61
Kompozice 3 8 2 1 14
Stylizace 22 17 14 13 66
CELKEM 61 33 29 18 141

5.2 Učebnice z nakladatelství Fraus, s. s r.o.

Druhý ročník

Učebnice Český jazyk pro 2. ročník základní školy vyšla v roce 2008 jako první
část nově vznikající učebnicové řady nakladatelství Fraus a má 128 stran.
Je rozdělena do tematických kapitol, které zachycují běh školního roku, sled
ročních období, okrajově i hlavní svátky. Slohová a jazyková část se prolínají. Součástí
učebnice je tzv. dolní lišta, na kterou odkazují barevné (červené, modré, bílé) puntíky
umístěné příležitostně na jednotlivých stránkách. Dolní lišta obsahuje doplňující
informace pro učitele, odkazy, aplikaci nově osvojeného učiva, nabídku k dalším
činnostem. Množství těchto doplňujících námětů pro práci ve vyučování i mimo ně se
nám zdá přiměřené. Žlutě podbarvený text s vykřičníkem označuje poučku, či shrnutí.
Součástí učebnice je navíc rejstřík probraných jazykových (lingvistických) termínů se
záměrem, aby se žák již v tomto věku naučil s rejstříkem pracovat a využívat ho.
Autorky si v souvislosti s popisem kladou za cíl, že žák „popíše jednoduchý
předmět a známé zvíře“.1
1
KOSOVÁ, Jaroslava a Arlen ŘEHÁČKOVÁ. Český jazyk pro 2. ročník základní školy: učebnice. 1.
vyd. Plzeň: Fraus, 2008, s. 126.

38
Definici popisu autorky do 2. ročníku nezařazují.
Nácviku slohového popisného útvaru je věnováno pouhých 15 úkolů1.
Domníváme se, že jejich počet je velmi nízký a pro žáky tohoto věku nedostačující.
Zajímalo nás, do jaké míry autorky respektují tři fáze nácviku souvislého
jazykového projevu. Výsledná čísla ukazuje následující tabulka.

Tab. č. 6: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu

2. ročník Počet úkolů

Invence 2
Kompozice 0
Stylizace 13
CELKEM 15

Překvapilo nás, že pouhé dva úkoly jsou zařazeny v invenci, ve fázi, která by
měla být pro nácvik popisu stěžejní. Líbí se nám, že je autorky propojují s nácvikem
pozorování. Za zdařilé považujeme např. cv. 16/29: Pojmenuj zvířata a rostliny na
obrázku. Popiš jejich vlastnosti. K některým vlastnostem uveď antonyma (slova
významem protikladná) a synonyma. Je velká škoda, že podobných cvičení zaměřených
na obohacování a rozvíjení slovní zásoby není uvedeno více. Všem učitelům, kteří
budou pracovat s touto učebnicí, proto doporučujeme, aby invenční část výrazně
rozšířili, a to buď o vlastní nápady, nebo se nechali inspirovat jinými učebnicemi
českého jazyka, např. námi srovnávanou řadou učebnic z SPN. Doporučujeme také tuto
část obohatit o úkoly z frazeologie, hlavně o přirovnání.
Zaskočilo nás, že v učebnici pro druhý ročník naprosto chybí kompoziční fáze
nácviku. Autorky nezařazují takový úkol ani jeden a nenajdeme ani úkol zaměřený na
práci s osnovou. Poprvé se s ní žáci setkávají až u dvou stylizačních úkolů (cv. 3/72,
cv. 7/73). V absenci této části, která je pro nácvik popisu rovněž velmi důležitá, vidíme
další nedostatek zkoumané publikace. Učitelům proto radíme, aby se na kompozici
zaměřili např. v literární výchově nebo jiných předmětech, kde to budou považovat za
vhodné.

1
Přesná znění jednotlivých cvičení/úkolů nalezneme v Příloze č. 1.

39
Naopak nejvyšší počet úkolů najdeme ve fázi stylizační (13). Potěšující je zjištění,
že 11 z nich je věnováno nácviku souvislého mluveného projevu2. Např. cv. 3/72, ve
kterém najdeme alespoň „náznak“ osnovy heslovité, což však žákům druhého ročníku
podle našeho názoru nestačí. Cvičení je zaměřeno na nácvik pozorování: Popiš obě
zvířata na obrázku. Drž se přitom následujících bodů: velikost, tvar hlavy (domníváme
se, že tady by nestačila ani slovní zásoba daleko vyspělejšího a staršího žáka, možná ani
studenta), počet končetin, pohyb (co je tím myšleno?), proč ho lidé chovají. Oba popisy
porovnej. Obdobné zadání najdeme ve cv. 7/73: Vyber si jednu z fotografií a zvíře popiš
(morče, pes, kočka, želva): jak vypadá, jak se chová (čím se živí, kde ho lidé chovají,
kam se schovává…). Můžeš mu vymyslet i jméno. Pokud máš nějaké zvíře doma, můžeš
je s ním srovnat. Toto cvičení, jehož součástí je vlastně otázková osnova, je mnohem
zdařilejší a určitě budou žákovy výsledky mnohem lepší. Za vhodné, atraktivní a pro
žáky zajímavé pokládáme cv. 10/23: Hádej. Je to dopravní prostředek. Vozí hodně lidí.
K pohybu potřebuje elektřinu. Jezdí po kolejích. Někdy má dva vagóny. Není v něm
průvodčí. Stejným způsobem zkus vytvořit hádanky pro spolužáky. Popiš např. jiný
dopravní prostředek, dopravní značku, hudební nástroj. Cvičení vede žáky k co
nejpřesnějšímu a přitom jednoduchému vyjádření skutečnosti. Originální a kreativní je
také cv. 26/17: Nakresli si obrázek s domkem, stromy, sluncem, mraky. Neukazuj jej, ale
diktuj svým spolužákům, co a kam mají kreslit, aby vytvořili stejný obrázek.
Popisoval(a) jsi dobře? Poslouchali tě spolužáci (spolužačky) pozorně? Jsou obrázky
stejné nebo alespoň podobné? Pokud žák chce, aby obrázek ostatních byl co nejvěrnější,
musí se snažit o popis co nejvýstižnější. Za poměrně obtížné však považujeme
cv. 17/122: Nakresli trampolínu a popiš, jak vypadá. Domníváme se, že slovní zásoba
žáka 2. ročníku na tento úkol nestačí. Ve cv. 17/93 a cv. 12/109 doporučujeme při
popisu vlaštovky a vydry předložit žákům připravenou osnovu s vhodnými návodnými
otázkami, nebo se pokusit s žáky takovou osnovu společně sestavit.
Autorky zahajují nácvik námi zkoumaného slohového útvaru popisem věci
a zvířete, jeden z úkolů je zaměřen na popis pracovního postupu (cv. 12/49). Výcvik
v pozorování je spojen s 8 úkoly. K jednotlivým cvičením jsou vhodně voleny
didakticky upravené obrázky (např. ve cv. 11/115), časté jsou i fotografie.

2
Tyto úkoly najdeme v Příloze č. 1 vyznačeny tučně.

40
Závěrem můžeme konstatovat, že analyzovaná učebnice Český jazyk pro 2. ročník
základní školy předkládá různorodé, zajímavé, poutavé a až na několik výjimek věku
žáků přiměřené úkoly a cvičení. Oceňujeme především jejich dostatečný počet ve fázi
stylizační – kladně hodnotíme jejich zaměření na nácvik souvislého mluveného
jazykového projevu. Naopak za naprosto nedostačující považujeme
zpracování/nezpracování části kompoziční. Autorky si zřejmě neuvědomují, že
zanedbání prvních dvou fází nácviku souvislého jazykového projevu se v následné
stylizační fázi projeví, protože jsou pro ni nepostradatelné. Domníváme se, že
rozšiřování a obohacování slovní zásoby, práce s osnovou a logickým uspořádáním
textu by měly být dominantní složkou při nácviku jakéhokoliv slohového útvaru, ale
zejména popisu, a to nejenom na 1. stupni ZŠ.

Třetí ročník

Učebnice Český jazyk pro 3. ročník základní školy vyšla v roce 2009 a má
168 stran.
Rozdělena je do tematických kapitol, které jsou pojmenovány odpovídajícím
adjektivem, např. Poprázdninová, Sportovní, Karnevalová, Kuchařská apod. Slohová
a jazyková část se prolínají. Stejně jako ve 2. ročníku je součástí učebnice tzv. dolní
lišta, která obsahuje rozšiřující náměty pro práci jak ve vyučování, tak i mimo ně.
Odkazují na ni různobarevné (červené, modré, žluté, bílé) puntíky, které jsou umístěny
u vybraných cvičení. Od 3. ročníku přibývají nové orientační prvky pro poučky a pro
náročnější část úlohy. Speciální označení mají cvičení k uvedení do nového učiva.
Zařazen je opět rejstřík jazykových (lingvistických) termínů, s kterými se žáci
v průběhu učebnice seznamují.
Autorky si v souvislosti s popisem kladou za cíl, že žák „při porozumění textu
využívá vědomosti o jeho kompozici (odstavce, osnova); při tvorbě vlastních souvislých
textů (popisu předmětu i jednoduché činnosti) zvažuje situaci a adresáta projevu; při
tvorbě osnovy dokáže vyhledat v textu podstatné“.1

1
KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ a Arlen ŘEHÁČKOVÁ. Český jazyk pro 3. ročník
základní školy: učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, s. 166.

41
V učebnici pro 3. ročník nalezneme následující poučky vztahující se k námi
zkoumanému učivu:
- „Odstavec naznačíme odsazením textu od začátku řádky. Odstavce na sebe
zpravidla navazují. Např. - Kartáček se skládá z držadla a hlavy. - Držadlo …“1
- „Popisujeme přesně, jasně a názorně, aby si druhý mohl popisovanou skutečnost
co nejlépe představit. Popis musí být uspořádaný, např. od nápadného k méně
nápadnému, zleva doprava, od blízkého ke vzdálenému.“2
- „Popis pracovního postupu vystihuje jednotlivé kroky nějaké činnosti tak, jak
jdou postupně za sebou. Obvykle obsahuje i název věcí, které při činnosti
potřebujeme – suroviny, kuchařské náčiní apod.“3
Domníváme se, že uvedená shrnutí jsou vhodná a přiměřená věku žáků.
Nácviku popisného slohového útvaru je věnováno celkem 47 úkolů. V porovnání
s 2. ročníkem je to více než trojnásobné množství. Jejich přesná zadání uvádíme
v Příloze č. 1. Jak respektují autorky tři fáze nácviku souvislého jazykového projevu ve
3. ročníku, najdeme v tabulce č. 7.

Tab. č. 7: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu

3. ročník Počet úkolů

Invence 9
Kompozice 16
Stylizace 22
CELKEM 47

Stejně jako ve 2. ročníku je překvapivě nejvíce úkolů věnováno stylizaci (22),


tj. téměř 50 %, což je v rozporu s naším předpokladem, že nejvíce pozornosti bude
věnováno upevňování a rozšiřování slovní zásoby, tj. části invenční. Náš předpoklad se
tedy nepotvrdil. Počet cvičení v této fázi nácviku je naopak nejnižší, a to 9, a pouze
jedno z nich je věnováno frazeologii (cv. 21/52): Doplň názvy různých věcí do
přirovnání. Vzor: drobek chleba malý jako špendlíková hlavička; … velký (nebo malý)
jako kostel; … těžký (nebo lehký) jako slon; … měkký (nebo tvrdý) jako …;… kyselý
1
Tamtéž s. 51.
2
Tamtéž s. 51.
3
Tamtéž s. 85.

42
(nebo sladký) jako … Za tematicky poutavé a zdařilé pokládáme cv. 6/125: Kdo je tvůj
oblíbený filmový hrdina? Jaký je? Řekni co nejvíc přídavných jmen. Naopak za příliš
náročné považujeme cv. 16/50, ve kterém žáci nahrazují vybraná slova v textu (popis
zubního kartáčku) synonymy:
Nahraď v textu tato slova synonymy.
vkládají se, otáčí se, odstraní se, bledne, třeba, slouží
Na vzorku jedné třídy 3. ročníku jsme tento úkol ověřovali. Ukázalo se, že žáci nebyli
schopni u více než poloviny vybraných slov vymyslet vhodné synonymní vyjádření,
které by se v daném textu dalo použít. Troufáme si říct, že na tento úkol by nestačila ani
slovní zásoba žáka 2. stupně, problémy by s ním mohli mít i dospělí. Domníváme se, že
ani zadání cv. 15/159 není formulováno nejvhodněji: Po kom se ti bude o prázdninách
stýskat (např. ze třídy)? Jaký například bývá člověk, po němž se nám stýská? Uváděj
přídavná jména. Zdařilejší by byla podle našeho názoru formulace otázky Jaké
vlastnosti mívá člověk, po kterém se nám stýská?
Velmi pozitivní je naopak zjištění, že autorky zařazují do kompoziční fáze
nácviku 16 úkolů. Oproti 2. ročníku můžeme pozorovat jejich vysoký nárůst. Zadání
většiny z nich je však stereotypně zaměřeno na sestavení osnovy, která předchází
samotnému vytváření popisu. Jako příklad uvádíme cv. 20/104: Popiš třídu, ve které je
alespoň jeden počítač. Nezapomeň si nejprve vytvořit osnovu. Podobné zadání
nacházíme ve cv. 28/163: Připrav si osnovu a podle ní ke každému bodu vytvoř jeden
text. 1. popis: Auto pro nevěstu, Svatební šaty 2. návod (popis činnosti): Čištění bot,
Pomoc rodičům (dospělému). Velmi oceňujeme kompoziční úkoly, které pracují
s textem Zubní kartáček Žirafa, tj. cv. 14/150: Odpovídej podle textu. Vysvětli, co
nalezená odpověď znamená. - Jaký kartáček potřebujeme?  - Jaký tvar má držadlo? -
Jaká jsou vlákna? a cv. 18/51: Co ses dozvěděl(a) z jednotlivých odstavců textu Zubní
kartáček Žirafa? Vypracuj osnovu textu. Kolik částí má tato osnova? Proč? Za
povedené považujeme i cv. 1/84: Vypracuj osnovu úvodního textu (Jak vařím). Bude mít
čtyři části. Bohužel jsme ani v jednom případě neobjevili při práci s osnovou úkol, který
bychom mohli označit za problémový.
Nejvíce je pozornost autorek zaměřena na fázi stylizační, která zahrnuje, jak už
jsme uvedli, celkem 22 úkolů. Kladně hodnotíme vysoké zastoupení cvičení (17)
soustřeďujících se na souvislý mluvený projev. Nalezneme je v Příloze č. 1 vyznačena

43
tučně. Neotřelé a pro žáky jistě zajímavé je i cv. 15/127, ve kterém se věnuje pozornost
nejen samotné stylizaci, ale také práci s osnovou a pozorování: V nabídkovém letáku
nějakého obchodu si vyber libovolnou školní pomůcku. Připrav si osnovu a podle ní věc
ústně popiš. Využívej co nejvíc přídavných jmen. Poté ukaž ve třídě fotografii z letáku.
Spolužáci zhodnotí tvůj popis. Mohou ho i doplnit. Uvedený úkol může sloužit jako
odrazový můstek k průřezovému tématu Mediální výchova, konkrétně pro práci
s reklamou (např. druhy reklam, reklamní triky apod.). Ze zájmů žáků vychází
cv. 21/65: Kde se u vás konají karnevaly nebo jiné akce pro děti? Popiš, kudy půjdeš na
karneval: od vašeho domu, od pošty, od nějakého obchodu, od zastávky dopravního
prostředku. Kladně hodnotíme také cv. 4/85: Vyhledej v dětských časopisech popisy
pracovního postupu. Přemýšlejte o tom, zda jsou všechny popisy v pořádku: - Jsou
činnosti popsány jasně, srozumitelně a ve správném pořadí? Nechybí některé věci, které
jsou při postupu potřeba? - Společně s paní učitelkou (panem učitelem) vyberte popis,
podle kterého si ve škole něco vyrobíte. Ve cv. 21/52 pracují autorky vhodně
s frazeologií: Vyber si jedno přirovnání a použij ho při popisu nějakého předmětu.
Oceňujeme také komplexní, i když tématicky klasické cv. 19/51, které je zaměřeno na
nácvik pozorování a tvorbu osnovy, navíc při stylizaci pracuje s nabídkou: Připrav
osnovu pro popis školní aktovky z obrázku. Popiš ji. Můžeš využít slova a spojení
z nabídky. Nabídka: rozměry 36x26x10 cm, odlehčená, tmavě modrá, reflexní stříbrné
lemování, obrázek delfína, ucho, přihrádky, kapsa, zip, přezka, jmenovka, nastavitelné
popruhy, čalounění, zpevněná stěna, vyztužené dno, poutko na klíče, po straně, vpředu,
vzadu, nahoře. Obáváme se však, že průměrný a slabší žák bude mít problém s použitím
plnovýznamových sloves a bude opakovaně zařazovat tvary sloves mít a být. Za náročné
považujeme cv. 13/64, které podle našeho názoru klade vysoké nároky na slovní zásobu
žáků, a to opět především v souvislosti s volbou výstižných plnovýznamových sloves
při popisu jednotlivých částí předmětu: Popiš žehličku. Nejprve si připrav osnovu.
Můžeš využít slov z nabídky: pohodlné držadlo, přívodní šňůra, opěrka žehličky,
nádržka na vodu, kontrolka (světlo), ovladač pro volbu teploty, žehlicí plocha, otvor pro
kropení, tlačítko kropení, tlačítko napařování.
Nácvik námi zkoumaného slohového útvaru je ve 3. ročníku zaměřen především
na popis prostý (věci, zvířete a osoby), dále také na popis pracovního postupu.
Oceňujeme originalitu a různorodost zařazených úkolů a cvičení, které však podle

44
našeho názoru ne vždy odpovídají individuálním a věkovým zvláštnostem žáků.
Nedostatek vidíme také v malém počtu cvičení zaměřených na nácvik pozorování (8).
Do námi zkoumané učebnice je zařazeno přiměřené množství didakticky upravených
obrázků, zřídka pak fotografií.
Autorky učebnice Český jazyk pro 3. ročník základní školy kladou na jednotlivé
fáze nácviku souvislého jazykového projevu mnohem větší důraz, čemuž odpovídá
vyšší počet cvičení ve všech třech jeho fázích. Oceňujeme úkoly stylizační, a to
především jejich široké uplatnění při nácviku souvislého mluveného jazykového
projevu, zaujala nás především jejich originalita. Další klad vidíme v dostatečném počtu
cvičení zaměřených na práci s osnovou, zejména na její sestavování. Hlavním
nedostatkem učebnice je malý počet cvičení zaměřujících se na upevňování
a rozšiřování slovní zásoby a nepřiměřenost některých cvičení a úkolů individuálním
a věkovým zvláštnostem žáků.

Čtvrtý ročník

Učebnice Český jazyk pro 4. ročník základní školy vyšla v roce 2010 a má stejný
počet stran (168) jako učebnice předcházející.
Autorky ji rozdělují do větších tematických celků, např. Opakování a ještě něco
navíc, Podstatná jména a jejich vzory, Slovesa a jejich další využití atd., celky dále člení
do lekcí, které pojmenovávají příslušnými adverbii, např. Podzimně, Obezřetně,
Potichu, Ekologicky, Společně apod. Ve 4. ročníku už nenajdeme tzv. dolní lištu,
typickou pro ročníky minulé. Zůstávají však značky pro poučky a obtížnější část úloh,
přibývají symboly pro skupinovou práci a hru. Vzájemně jsou rozlišena cvičení
k uvedení do nového učiva od cvičení/úkolů pro opakování a procvičování. Grafickou
novinkou jsou barevné rámečky: zelený obsahuje vysvětlení, přibližnou výslovnost slov
cizího původu a zajímavosti, červený pomáhá při hledání souvislostí, nápady na další
činnosti přináší modrý rámeček. Uvedené značky a doplňující zvýraznění umožňují
dobrou orientaci v celé učebnici. V jejím závěru opět najdeme rejstřík jazykových
(lingvistických) termínů, které autorky v tomto ročníku použily.

45
Ve 4. ročníku si kladou za cíl, že žák „dokáže popisovat (i činnost) ústně
i písemně s ohledem na adresáta a situaci“.1
V souvislosti se zkoumaným učivem je uvedena jediná definice, že „popis
pracovního postupu vystihuje jednotlivé kroky nějaké činnosti ve správném pořadí.
Obvykle obsahuje i věci, které při činnosti potřebujeme – suroviny (např. potraviny),
nářadí apod. Ty bývají vyjmenovány hned na začátku“.2
Nácviku popisného slohového útvaru je v tomto ročníku věnováno pouhých
12 úkolů3. Jak ukazuje tabulka č. 8, jeden z nich je zařazen ve fázi invenční, ve fázi
kompoziční jich najdeme 6 a třetí fáze, stylizační, jich obsahuje 5.

Tab. č. 8: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu

4. ročník Počet úkolů


Invence 1
Kompozice 6
Stylizace 5
CELKEM 12

Domníváme se, že celkový počet uvedených cvičení je velmi nízký (12) a pro
žáky 4. ročníku zcela jistě nedostačující. Hlavní chybu vidíme především v  nezařazení
invenční fáze nácviku. Jako jediné, které můžeme do této části nácviku zařadit, je
cv. 15/136, které je však primárně jazykové: Tvary slovesných tvarů vyznačených
v textu (Nevadnoucí květina) převeď do 2. os., č. mn., rozkazovacího způsobu. Potom
text přečti stejným tempem a stejnou intonací jako televizní moderátor. Opět bychom
proto všem učitelům, kteří s touto učebnicí pracují, doporučovali, aby invenční fázi
nácviku nepodceňovali a zařadili další, vlastní cvičení, která pomohou rozšířit
a obohatit slovní zásobu jejich žáků.
Překvapující pro nás bylo zjištění, že nejvíce úkolů je tentokrát věnováno druhé
fázi nácviku, tj. kompozici (6). Jejich počet je i přesto podle našeho názoru velmi malý.
Za pěkné považujeme cv. 14/136: Vypiš z textu (Nevadnoucí květina) podstatné

1
KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ. Český jazyk pro 4. ročník základní školy: učebnice. 1.
vyd. Plzeň: Fraus, 2010, s. 165.
2
Tamtéž s. 137.
3
Jejich přesné znění uvádíme v Příloze č. 1.

46
informace. Vytvoř osnovu textu. Líbí se nám také úkoly ve cv. 17/137: Seřaď větné
celky pracovního postupu Jak vyrobit vějíř do správného pořadí. Sepiš potřeby pro
výrobu tohoto vějíře. Jako zdařilé hodnotíme i cv. 25/162: Větné celky přečti v pořadí,
jak by byly uvedeny v receptu (Houbový bramborák). Vhodným vyústěním těchto úkolů
zaměřených na popis pracovního postupu by byla podle našeho názoru jejich praktická
realizace v pracovních činnostech.
V porovnání s 3. ročníkem prudce klesl počet úkolů ve fázi stylizační (5). Jako
pozitivní hodnotíme pouze to, že 4 z nich jsou věnovány nácviku souvislého mluveného
jazykového projevu1. Oceňujeme především cv. 15/80, které pracuje s nabídkou
a vzorovým textem: Podobně jako je v textu na této straně popsán snowboard, popiš
lyže. Nabídka: náčiní ze dřeva, kovu, umělé hmoty nebo jejich kombinací, dlouhé úzké
desky, délka a tvar podle druhu použití, připevnění ke vhodným lyžařským botám,
lyžařské bezpečnostní vázání, umělá skluznice, lyžařské brzdy, vhodné hůlky.
Domníváme se, že toto cvičení je pro žáky atraktivní a zajímavé. Tematicky vhodné je
i cv. 27/75, které je zaměřeno navíc na nácvik pozorování: Popiš podle obrázků, jak bys
poskytl(a) první pomoc při krvácení z nosu. Za příliš obtížné naopak považujeme
cv. 17/66: Vyber si jedno ze zadání a napiš text z pohledu kočky. Popis vánočního
stromku - Příprava štědrovečerní večeře nebo svátečního oběda. Cvičení podobného
typu jsou vzhledem k vysokému stupni abstrakce doporučována až od 2. stupně ZŠ,
protože u žáků 1. stupně převažuje konkrétní myšlení.
S nácvikem pozorování autorky spojují pouze jedno cvičení. V tomto ročníku je
pozornost zaměřena primárně na popis pracovního postupu, procvičován je i popis věci.
Můžeme shrnout, že v učebnici Český jazyk pro 4. ročník základní školy jsou
zařazeny pěkné a různorodé úkoly, které až na jednu výjimku odpovídají věku
a individuálním zvláštnostem žáků. Jejich počet bohužel musíme opět označit jako
nedostačující. Za největší chybu považujeme především úplnou absenci invenční části,
tj. cvičení na obohacování a rozšiřování slovní zásoby. Za nízký považujeme i počet
cvičení v kompoziční a stylizační fázi nácviku, zejména postrádáme zajímavé
problémové úkoly při práci s osnovou a úkoly věnující se nácviku souvislého
mluveného jazykového projevu.

1
V Příloze č. 1 je uvádíme vyznačeny tučně.

47
Pátý ročník

Učebnice Český jazyk pro 5. ročník základní školy z nakladatelství Fraus vyšla
jako poslední část učebnicové řady českého jazyka pro 1. stupeň a má 168 stran.
Učivo je v ní rozděleno stejně jako ve 4. ročníku do větších celků, např. Učivo
známé i neznámé, Pravopis přídavných jmen a shoda přísudku s podmětem, Slovní
druhy podrobněji atd. Tyto celky se dále dělí do menších lekcí, které jsou vtipně
pojmenovány různými slovesnými tvary, např. Vyrábíme, Odjíždíme, Jezděte!, Chráníš
se? Sokolničili, Budeme hodnotit apod. Grafická podoba a uspořádání zůstává stejné
jako v předcházejícím ročníku. Setkáváme se opět se symboly pro poučky, obtížnější
část úloh, skupinovou práci a hru. Rozlišena jsou cvičení k uvedení do nového učiva od
těch, která jsou určena k opakování. Zachovány jsou také barevně odlišené rámečky.
Zelený rámeček kromě vysvětlení, přibližné výslovnosti slov cizího původu
a zajímavostí obsahuje i odkazy na Přehledy učiva v pracovních sešitech. Při hledání
souvislostí nám pomáhá červený rámeček, který je orientován na mezipředmětové
vztahy. Nápady na další činnosti předkládá modrý rámeček. Nechybí ani rejstřík
probraných jazykových (lingvistických) pojmů, který je uveden v závěru učebnice.
V 5. ročníku sledují autorky v souvislosti s popisem následující cíl: „žák tvoří
mluvený a psaný popis a funkčně k tomu využívá osnovu“.1
V souvislosti s popisem je zařazena podobná definice jako ve 3. ročníku, a to že
„popisujeme přesně, jasně a názorně, aby si druhý mohl vše co nejlépe představit. Popis
musí být uspořádaný, např. od nápadného k méně nápadnému, od důležitého k méně
důležitému, zleva doprava, shora dolů, od blízkého k vzdálenému. Vhodné je užívání
přirovnání, např. vysoký jako topol. Druhem popisu je popis pracovního postupu (viz
str. 30)“.2 Navíc v zeleném rámečku dodávají, že „při popisu osoby, zvířete, věci, děje
nebo pracovního postupu je potřeba se důkladně dívat“.3
Definice je přesná, výstižná a přiměřená věku žáků. Pouze bychom doplnili, že je
důležité vybírat vhodná přídavná jména a používat výstižná slovesa.

1
KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ, Lenka RYKROVÁ a Jitka VOKŠICKÁ. Český jazyk pro
5. ročník základní školy: učebnice. 1. vyd. Ilustrace Jiří Vančura. Plzeň: Fraus, 2011, s. 165.
2
KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ, Lenka RYKROVÁ a Jitka VOKŠICKÁ. Český jazyk pro
5. ročník základní školy: učebnice. 1. vyd. Ilustrace Jiří Vančura. Plzeň: Fraus, 2011, s. 16.
3
Tamtéž s. 16.

48
Nácviku popisného slohového útvaru je tentokrát věnováno celkem 33 úkolů1.
Jejich počet je více než dvojnásobný oproti předešlému ročníku. V následující tabulce
vidíme, jak autorky respektují tři fáze nácviku souvislého jazykového projevu.

Tab. č. 9: Přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové projevu

5. ročník Počet úkolů

Invence 9
Kompozice 5
Stylizace 19

CELKEM 33

V invenční fázi nácviku je zařazeno pouhých 9 úkolů, ale dva z nich jsou
zaměřeny na procvičování frazeologie, konkrétně přirovnání. Jako příklad uvádíme
cv. 9/16: Doplň vhodná slova a vysvětli, co přirovnání znamenají. Vzor: Skácel se jako
podťatý; …jako síto, …jako Golem, …jako hodiny, …jako raketa, …se jako velká voda,
leskne se jako …, otáčí se jako …, voní jako …, řeže jako …, je zelený jako ….
Domníváme se, že by bylo přínosné ještě rozšířit zadání úkolu o …a použij je ve větě.
Zaujalo nás rovněž cv. 15/58, které je spojeno s nácvikem pozorování, a jsou v něm
uplatněny mezipředmětové vztahy s prvoukou: Vymýšlej přídavná jména vhodná
k fotografiím (fotografie významných evropských památek). Vzor: nejvyšší, kovová,
zajímavá. K rozšiřování slovní zásoby také napomáhá cv. 3/63, které je opět zaměřeno
i na nácvik pozorování: Uváděj k postavám vhodná přídavná jména (fotografie
betléma). Originální a pro žáky zajímavá nám připadají cvičení, která vycházejí
a pracují s textem Lichožroutí bydlení od Pavla Šruta. Patří mezi ně cv. 14/72, které
pracuje s osnovou a věnuje se stylizaci: Popis v textu nahoře není příliš podrobný.
Vymysli, jak takový lichožroutí byt může podle tebe vypadat. Nejlepší nápady sepište,
připravte si osnovu a celý popis sepište.2 Další z této řady je cv. 15/72: Umísti do textu
Lichožroutí bydlení vhodně tvary těchto přídavných jmen: pohodlný, lichožroutí,
příjemný, malý, starý, obdélníkový, vzdušný, zelený a cv. 23/74: Jací mohou být
lichožrouti? Vymysli další vhodná přídavná jména. Zařazená invenční cvičení jsou
1
V Příloze č. 1 nalezneme konkrétní zadání úkolů/cvičení.
2
Pozn.: Bohužel se některá zadání neobejdou bez stylistických chyb.

49
pestrá a poutavá, škoda že jich autorky nezařadily víc. I v tomto ročníku doporučujeme
všem učitelům, aby zařadili další vlastní úkoly a cvičení, která obohatí a rozšíří slovní
zásobu žáků, např. cvičení na procvičování vhodných plnovýznamových sloves.
Většina z 6 úkolů v kompoziční fázi nácviku je věnována tvorbě osnovy (5).
Pouze v jednom cvičení je zadání jiné (cv. /16): Vyhledej v úvodním textu (Křižíkova
fontána) větné celky, které popisují vynález. Myslíme si, že počet úkolů věnovaných
kompozici není dostačující. Navíc ve cv. 11/17 je podle našeho názoru nevhodně
zvoleno zadání: Použij některý z nadpisů (Příběh o bankomatu, Dědeček automobil,
Banánový koktejl, Ztracená MP4, Podzimní den) a připrav si osnovu pro popis
některého z uvedených předmětů. Nadpis Příběh o bankomatu povede podle našeho
názoru žáky k tvorbě vypravování a Banánový koktejl je rozhodně popisem pracovního
postupu, nikoli předmětu.
Nejvíce úkolů autorky zařadily opět do fáze stylizační (19). Stejně jako
v předcházejících ročnících oceňujeme především jejich široké uplatnění při nácviku
souvislého mluveného jazykového projevu1. Za originální a poutavé považujeme
zejména cv. 4/68: Pavel Šrut si vymyslel lichožrouty, aby vysvětlil ztráty ponožek.
Určitě se ti občas také něco ztratí (někdy později zase i objeví). Vymysli si svoji postavu,
která má ztráty na svědomí: doma, ve škole, při zájmové činnosti. a) Popiš ji. Vzhledem
k tomu, že dnešní děti se pohybu moc nevěnují, oceňujeme zařazení cv. 2/38: Kterým
pohybovým aktivitám se věnuješ ty nebo někdo z tvých blízkých? Popiš tuto činnost.
Kladně hodnotíme i cv. 5/31, které je zaměřeno na nácvik pozorování a vede žáky
k přemýšlení a kreativitě: Vypravuj podle obrázkové osnovy, jak si připravíš zdravé
a rychlé jídlo. Řekni, jak bys jídlo dokončil(a) a s čím bys tento pokrm podával(a). Spíše
děvčata zřejmě zaujme cv. 14/119: Vyhledej recept na přípravu nějakého pokrmu
z rajčat a seznam spolužáky s pracovním postupem. Vhodná by byla přiměřená
alternativa pro chlapce, např. Vyhledej na internetu nebo v literatuře, jak vyměníš kolo
u auta aj.
V 5. ročníku je důraz kladen především na procvičování popisu věci a pracovního
postupu, dále také na popis zvířete a osoby. Oproti předcházejícímu ročníku můžeme
sledovat nárůst počtu cvičení zaměřených na nácvik pozorování (7). Do učebnice jsou

1
Úkoly nacvičující souvislý mluvený jazykový projev najdeme v Příloze č. 1 vyznačeny tučně.

50
zařazeny ve větší míře fotografie, v menším zastoupení potom didakticky upravené
obrázky.
Závěrem můžeme konstatovat, že v analyzované publikaci Český jazyk pro
5. ročník základní školy najdeme zajímavá a různorodá cvičení, a to především ve fázi
stylizační. Oceňujeme jejich široké uplatnění při nácviku souvislého mluveného
jazykového projevu, který je upřednostňován před projevem psaným. Myslíme si, že
všechny uvedené stylizační úkoly jsou přiměřené individuálním a věkovým
zvláštnostem žáků, jsou poutavé a korespondují s jejich zájmy. Líbí se nám také cvičení
v invenční a kompoziční fázi nácviku, jejich počet se nám však zdá neuspokojivý. Jsme
přesvědčeni, že v daleko větší míře by měla být pozornost věnována soustavnému
rozšiřování a obohacování slovní zásoby, neméně potom uspořádání materiálu z invence
a práci s osnovou.

Shrnutí

Učebnicová řada Český jazyk pro 2.-5. ročník základní školy z nakladatelství
Fraus má své klady, ale i zápory. Oceňujeme především zařazení definic vztahujících se
k popisu, které jsou přesné, výstižné a přiměřené věku žáků. Kladně hodnotíme také
přehlednost učebnic a jejich atraktivní grafickou podobu.
Musíme však konstatovat, že autorky mnohem méně respektují tři fáze nácviku
souvislého jazykového projevu, než je tomu u srovnávaného nakladatelství SPN, a. s.
Jak ukazuje tabulka č. 10, nedostatečná pozornost je věnována především invenci
a kompozici. Uvedeno je pouhých 21 úkolů zaměřených na rozšiřování a obohacování
slovní zásoby, tj. necelých 20 % z jejich celkového počtu. Autorky podle našeho názoru
podceňují osvojení jazykových prostředků pro popis důležitých, tj. vhodných
přídavných jmen, výstižných sloves, přirovnání. Úkolů kompozičních zařazují o něco
vyšší počet (27), jejich rozvržení do jednotlivých ročníků nám však připadá velmi
nevyvážené. Navíc postrádáme zajímavá a problémová cvičení zaměřující se na
práci osnovou a uspořádání materiálu z invence. Jsme přesvědčeni, že první dvě fáze
nácviku souvislého jazykového projevu jsou pro tvorbu jakéhokoli slohového útvaru,
tedy i popisu, stěžejní. Počet úkolů ve stylizační fázi hodnotíme jako přiměřený, a to

51
především ve 2., 3. a 5. ročníku. Oceňujeme zejména široké možnosti při nácviku
souvislého mluveného jazykového projevu1, který je upřednostňován před projevem
psaným.
Autorky do učebnic v nižších ročnících správně zařazují především didakticky
upravené obrázky, méně pak fotografie. Ve vyšších ročnících se tento poměr obrací.
Nácvik námi zkoumaného slohového útvaru je zaměřen zejména na popis prostý (věci,
zvířete, osoby) a popis pracovního postupu, popis děje není nacvičován vůbec.
Překvapilo nás, že ve všech ročnících je výcviku v pozorování věnována velmi
malá pozornost. Zjistili jsme také, že některá uvedená cvičení nejsou přiměřená věku
a schopnostem žáků, jiná zase mají stylisticky nevhodně formulovaná zadání, což by se
autorům, a to především učebnic českého jazyka, stávat nemělo.

Tab. č. 10: Celkový přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové
projevu v učebnicích od Fraus, s. s r.o.

Fraus 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník CELKEM


Invence 2 9 1 9 21
Kompozice 0 16 6 5 27
Stylizace 13 22 5 19 59
CELKEM 15 47 12 33 107

5.3 Shrnutí

V teoretické části diplomové práce jsme se na základě podrobné obsahové analýzy


vybraných učebnic českého jazyka 2.–5. ročník ZŠ (SPN, Fraus) snažili potvrdit, či
vyvrátit námi stanovené hypotézy a odpovědět na výzkumné otázky.
H1: Při nácviku popisu věnují autoři učebnic nejméně pozornosti fázi kompoziční.
Jak vidíme v tabulce č. 11, hypotéza č. 1 se plně potvrdila. Autoři věnují
kompoziční fázi nácviku celkově za všechny ročníky, a to v obou řadách učenic českého
jazyka z vybraných nakladatelství pouhých 41 úkolů, tj. z celkového počtu 16,53 %.
V porovnání se zbývajícími dvěma fázemi nácviku, invenční a stylizační, je to počet
několikanásobně nižší.
1
Tyto úkoly uvádíme v Příloze č. 1 vyznačeny tučně.

52
Tab. č. 11: Celkový přehled počtu úkolů procvičujících tři fáze souvislého jazykové
projevu v učebnicích SPN, a. s., a Fraus, s. s r.o.

SPN + Fraus 2. ročník 3. ročník 4. ročník 5. ročník CELKEM


Invence 38 17 14 13 82
Kompozice 3 24 8 6 41
Stylizace 35 39 19 32 125
CELKEM 76 80 41 51 248

H2: Při nácviku popisu (prostého, pracovního postupu, děje) nezařazují autoři učebnic
práci s osnovou.
Pouze částečně se potvrdila hypotéza č. 2. Autoři sice při nácviku popisu zařazují
práci s osnovou, ale mnohdy je součástí zadání cvičení, např. Popiš obě zvířata na
obrázku. Drž se přitom následujících bodů: velikost, tvar hlavy, počet končetin, pohyb
(zadání je převzato z učebnice českého jazyka pro 2. ročník z nakl. Fraus). Domníváme
se, že cvičení podobného typu nepomáhají žákům ani v rozšiřování slovní zásoby
(zvláště v užití plnovýznamových sloves), ani v logickém uspořádání textu.
Celkově můžeme říct, že při zpracování kompoziční fáze, v našem případě
u nácviku popisu, mají autoři učebnic ještě velké rezervy. Domníváme se, že je třeba
zařazovat daleko více cvičení na procvičování plnovýznamových sloves, která jsou pro
popis velmi důležitá. Bohužel se ukazuje, že i samotní autoři vedou v některých
zadáních úkolů žáky právě k nadměrnému používání tvarů sloves mít a být (viz s. 30,
35), což považujeme za velkou chybu; také práce s osnovou není podána nejvhodněji.
Na druhé straně je třeba zdůraznit, že učebnice, a to kteréhokoli předmětu, tedy
i českého jazyka, je pouze pomůckou. Učitel by si měl úkoly vybírat a volit jednak
podle vyspělosti žáků, jednak podle aktuální potřeby, případně vhodně obměňovat
a doplňovat. Otázkou je, jak si s uvedenými problémy poradí začínající učitel, když mu
v tomto směru nepomůže ani základní kurikulární dokument.
Zvoleny byly rovněž dvě základní výzkumné otázky:
1. Odpovídá zkoumané učivo v učebnicích jeho zařazení do RVP ZV?
2. Zařazují současní autoři učebnic českého jazyka v souvislosti s popisem úkoly
a cvičení zaměřené na souvislý mluvený projev?

53
Zjistili jsme, že zkoumané učivo v učebnicích „naštěstí“ neodpovídá jeho zařazení
do RVP ZV, protože speciálně popisu v něm není věnován žádný výstup. Pouze jeden,
a to s obecným zaměřením, je zařazen pouze v souvislosti s psaným textem ve
2. období: Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační
žánry. Dále jsme zjistili, že současní autoři učebnic sice zařazují v souvislosti
s nácvikem souvislého mluveného projevu také úkoly a cvičení věnující se popisu,
bohužel se stoupajícím věkem žáka jsou nahrazovány písemnou formou.

54
II PRAKTICKÁ ČÁST

6 Metodologický postup výzkumu II

Cílem praktické části výzkumu bylo ověřit pro vzdělávací obor Český jazyk,
ročník 5, tematický okruh Komunikační a slohová výchova na účelově vybraném vzorku
přibližně 136 žáků 5. tříd očekávaný výstup RVP ZV ČJL-1-09:
Žák píše správně po stránce obsahové i formální jednoduché komunikační žánry.
Ve Standardech pro základní vzdělávání (minimální úroveň) se jedná o indikátor
č. 2:
Žák sestaví popis předmětu (zvířete/osoby) a popis pracovního postupu, dodržuje
logickou návaznost; pracuje podle otázkové osnovy.
K ověřování byla použita vzorová úloha č. 2, na základě které žák sestaví popis
prostý podle následující otázkové osnovy:
Moje nejoblíbenější hračka
a) Co to je?
b) Od koho jsi ji dostal? Jak jsi ji získal?
c) Jak vypadá? (velikost, barva, materiál…)
d) Kam ji ukládáš, když si s ní nehraješ?
e) Co se ti na ní nejvíc líbí?

6.1 Stanovení hypotéz

Protože hodnocení a klasifikace slohových prací probíhá na základě čtyř


základních kritérií (splněný slohový útvar, logická návaznost, slovní zásoba
+ přihlížíme k pravopisu), byly pro praktickou část diplomové práce stanoveny
následující hypotézy:
H1: Podle vhodně sestavené otázkové osnovy vytvoří popis prostý i žák, který je
klasifikován za 1. pololetí 5. ročníku známkou dostatečně.
H2: Zkoumaný žák bude mít největší potíže se slovní zásobou.

55
6.2 Stanovení výzkumných otázek

Podle našeho názoru jsou žáci klasifikovaní v českém jazyce hlavně podle
dosažené pravopisné úrovně, zatímco český jazyk zahrnuje nejen složku jazykovou, ale
i slohovou a literární. Stanovili jsme proto následující výzkumné otázky:
1. Jaký je vztah mezi klasifikací žáka a výsledkem slohové práce?
2. Jaký je vztah mezi klasifikací žáka a množstvím chyb ve slohové práci?

6.3 Stanovení účelově vybraného vzorku

Ověřování probíhalo celkem na šesti náhodně vybraných základních školách


v Brně i mimo Brno, a to na Cyrilometodějské církevní základní škole v Brně, Základní
škole Třebíč – Horka-Domky, Základní škole Otokara Březiny v Jaroměřicích nad
Rokytnou, Základní škole Výčapy, Základní škole Ostopovice, Základní škole Práče.
Přesný přehled škol uvádíme v tabulce č. 12.

Tab. č. 12: Celkový přehled vybraných základních škol


Počet
Základní škola Z toho klasifikováno dostatečně (4)
žáků
Cyrilometodějská církevní,
24 0 0%
Brno
Třebíč, Horka-Domky 45 2 0,04 %
Otokara Březiny,
46 3 0,07 %
Jaroměřice nad Rokytnou
Výčapy 10 1 10 %
Ostopovice 4 0 0%
Práče 7 2 0,29 %
CELKEM 136 8 5,88 %

Stanovený výzkumný vzorek, jak ukazuje tabulka č. 11, zahrnoval celkem


136 žáků 5. ročníku. Z nich klasifikováno známkou výborně (1) z českého jazyka bylo
39 žáků, tj. z celkového počtu žáků 28,68 %, známkou chvalitebně (2) 53 žáků, tj. 38,97
%, známkou dobře (3) 36 žáků, tj. 26,47 % a známkou dostatečně (4) 8 žáků, tj. 5,88 %.

56
Graf č. 1: Složení zkoumaného vzorku žáků

6.4 Slohová práce a uplatněný metodologický postup

Všichni žáci bez ohledu na klasifikaci obdrželi pracovní list. Zjišťovali jsme
pouze dva údaje, a to název základní školy a známku z českého jazyka za poslední
klasifikované období. Žáci v pracovním listu plnili jeden úkol, tj. psali popis na téma
Moje nejoblíbenější hračka, k dispozici měli otázkovou osnovu. Pracovní listy byly
společně s metodickými pokyny předány vedení vybraných základních škol, popřípadě
přímo učitelům daných tříd.

Metodické pokyny k pracovnímu listu:


a) na začátku vyučovací hodiny vysvětlíme žákům smysl výzkumu s upozorněním, že
test je anonymní a jeho výsledky nebudou mít žádný vliv na hodnocení a
klasifikaci v českém jazyce; vyzveme žáky k vyplnění názvu ZŠ a doplnění
známky, kterou měli z českého jazyka v posledním klasifikovaném období;
b) zopakujeme s žáky vše, co si o popisu pamatují, a provedeme shrnutí;
c) zeptáme se, co je nebo bylo jejich oblíbenou hračkou; necháme dobrovolníky,
aby o ní řekli ostatním;
d) přečteme otázkovou osnovu a upozorníme je, aby odpovídali celou větou;
zeptáme se, zda požadovanému úkolu rozumějí;
e) poté žáci pracují samostatně 20–25 minut; kdo bude hotov dříve, může hračku
namalovat;
f) pět minut před koncem vymezeného času upozorníme žáky, aby slohovou práci
dokončili a zkontrolovali.

57
Pracovní list měl následující podobu:

Pracovní list

Základní škola: ……………………….


Poslední klasifikace z češtiny (vysvědčení): ………………….

Moje nejoblíbenější hračka


1. Co to je?
2. Od koho jsi ji dostal (jak jsi ji získal)?
3. Jak vypadá? (velikost, barva, materiál…)
4. Kam ji ukládáš, když si s ní nehraješ?
5. Co se ti na ní nejvíc líbí?

_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________
_______________________________________________

58
6.5 Interpretace výsledků

Zjišťovali jsme, zda žáci klasifikovaní z českého jazyka známkou dostatečně (4)
zvládnou daný úkol splnit, tj. zda nastavená minimální úroveň Standardu pro základní
vzdělávání a danému indikátoru pro námi zkoumané učivo odpovídá.
Zhodnotili jsme všechny práce. Zajímalo nás, zda žáci klasifikováni známkou
výborně (1), chvalitebně (2) a dobře (3) si poradí s popisem výrazně lépe, než žáci
klasifikovaní známkou dostatečně (4).
Hodnotili jsme:
a) zda žák splnil slohový útvar,
b) zda dodržel logickou posloupnost,
c) úroveň slovní zásoby (opakování slov, nespisovná a nevhodná slova, expresivní
výrazy, užití přídavných jmen, užití přirovnání atd.),
d) přihlíželi jsme také ke stránce pravopisné.

Tab. č. 13: Složení zkoumaného vzorku žáků


Klasifikace Počet žáků Procento z celkového počtu
výborně 39 28,68 %
chvalitebně 53 38,97 %
dobře 36 26,47 %
dostatečně 8 5,88 %
CELKEM 139 100 %

Známkou výborně (1) bylo z českého jazyka klasifikováno 39 žáků,


tj. z celkového počtu 28,68 %.
Slohový útvar splnilo všech 39 žáků.
Logickou posloupnost dodrželo 37 žáků, pouze dva vytvořili popis mírně
neuspořádaný. Přehledně na odstavce členilo text 9 žáků, tj. 23 %. Zaujalo nás, že
dalších 7, tj. 17,95 %, si vytvářený text číslovalo nebo značilo jiným způsobem
(odrážky, tečky apod.), a to podle jednotlivých bodů osnovy. Ve dvou pracích se
objevily pouze heslovité odpovědi, tzn. bez užití sloves, např. Malá postavička cca
30 x 10 cm, modrá barva apod. (Příloha č. 2.1).

59
S přihlédnutím k velikosti a hustotě písma napsali žáci text v rozmezí 4–20 řádků.
V 21 případech, tj. v 53,85 %, napsali popis rozsáhlý a detailní. Zbývající slohové práce
byly stručnější, avšak ucelené a rozsahem dostačující. Můžeme konstatovat, že téměř
všichni žáci dokázali vyzdvihnout hlavní znaky popisované hračky a prokázali
schopnost zvolit výstižná přídavná jména. Příklad velmi pěkného a vtipně sestaveného
popisu uvádíme v Příloze č. 2.2.

Nejčastější stylistické nedostatky:


a) Opakování tvarů slovesa být: 20 žáků, tj. 51,28 %.
b) Opakování tvarů slovesa mít: 11 žáků, tj. 28,21 %.
c) Opakování tvarů slovesa líbit se: 2 žáci, tj. 5,13 %.
Problém s opakováním tvarů sloves být a mít se nevyhnul ani žákům
klasifikovaným známkou výborně. Používali je především ve třetím bodě
otázkové osnovy, ve kterém popisovali vzhled hračky (velikost, barvu, materiál).
Chyby se dopouštěli hlavně z toho důvodu, že jim v této části úmyslně nebyla
v rámci otázky slovesa nabídnuta; zajímalo nás, jak se s tím vypořádají. Další
dva žáci navíc nadměrně opakovali tvary slovesa líbit se, když se snažili
vyjmenovat co nejvíce důvodů, proč jim připadá hračka pěkná.
d) Nespisovná slova nebo jejich tvary použilo ve slohové práci 10 žáků,
tj. 25,64 %. Ze slov nespisovných uvádíme např.: furt, obývák, vykecat apod.,
z nespisovných tvarů užívali nejčastěji chybné tvary přídavných jmen –
heboučkej, dobrej…, podstatných jmen v 7. p. č. množ. (koncovka –ma)
chlupama, sloves (chtít) chcu aj.
e) K expresivním výrazům užitým ve zkoumaných pracích můžeme zařadit
podstatná jména brácha, kámoš, kukadla, kukuč, fešák, … Většina žáků užila
alespoň jednu zdrobnělinu, k jejich nadměrnému hromadění však nedošlo.
K nejčastěji uváděným patřila podstatná jména, jako medvídek, tygříček,
želvička, tělíčko, očička, ouška, čumáček, cůpky, lokýnky, štětinky, ploutvičky,
šáteček, oblečky, dečka, postýlka, polštářek, střevíčky, ojediněle jména přídavná
– chlupaťoučký.
f) Přirovnání použilo pouhých 8 žáků, tj. 20,52 %: vypadá asi jako menší pes,
očička jako korálky, vypadá jako skutečný revolver, je velká jak tříměsíční

60
miminko, vypadá jako kabina, je menší jako moje ruka, rozměry má asi jako
dlaň, vypadá, jako kdyby seděl.
g) Tři žáci, tj. 7,69 %, chybně zvolili odkazovací výraz a tím i nesprávný tvar slova
(nerespektovali mluvnickou kategorii rodu). Např. Jsou to vláčky na elektriku.
Získal jsem ji tím, že jsem ji podědil po svém otci.

Nejčastější pravopisné nedostatky:


Domnívali jsme se, že většina žáků klasifikovaných známkou výborně napíše popis
s malým počtem pravopisných chyb, nebo dokonce bez chyby. Náš předpoklad se
potvrdil: 8 žáků, tj. 20,51 % se při psaní textu dopustilo pouze 1–2 pravopisných chyb.
Naprostá většina z nich (26, tj. 66,67 %) chybovala pouze v interpunkci v souvětích.
Pouhých 5 žáků, tj. 12,82 %, se dopustilo dalších pravopisných nedostatků, např. v užití
í/ý u přídavných jmen tvrdých a měkkých, při psaní složených přídavných jmen, např.
kovo dřevěný (kovodřevěný), černo stříbrný (černostříbrný), zeleno modrý
(zelenomodrý), ojediněle opomněli diakritická znaménka.

Známkou chvalitebně (2) byl klasifikován z českého jazyka nejvyšší počet žáků –
53, tj. 38,97 %. Jednu ze slohových prací jsme však vzhledem k její nečitelnosti
nemohli vyhodnotit (Příloha č. 2.3).1
Slohový útvar splnilo celkem 50 žáků, tj. 94,34 %.
Jeden žák neuvedl odpověď na závěrečnou otázku Co se ti na ní nejvíc líbí? Zajímavé
a zároveň překvapivé pro nás bylo zjištění, že dva žáci do popisu začlenili další slohový
útvar: v jednom případě bylo zařazeno vypravování – žák k popisu přidal také příběh
o ztrátě hračky (Příloha č. 2.4), ve druhém úvaha – žák se zamýšlel nad významem
hračky v jeho životě (Příloha č. 2.5). Jeden z žáků popisoval svoji bývalou hračku,
použil tedy minulý čas.
Logickou posloupnost dodrželi všichni žáci. Text na odstavce přehledně členilo 13
z nich, tj. 24,53 %. Dalších 5, tj. 9,43 %, si popis podle jednotlivých otázek osnovy
očíslovalo nebo označilo jiným způsobem (např. odrážky, tečky apod.). Jeden žák
použil dokonce zarovnání textu tzv. do bloku (Příloha č. 2.6).

1
Pozn.: Paní učitelka potvrdila, že žák tímto způsobem píše běžně.

61
Naprostá většina (37, tj. 69,81 %) napsala ve srovnání s žáky klasifikovanými
známkou výborně spíše kratší a stručnější popis, tj. rozsahem od 4 do 10 řádků
(s přihlédnutím k velikosti a hustotě písma). Patnáct, tj. 28,3 %, napsalo slohovou práci
rozsáhlejší, a to od 11 do 16 řádků, a detailnější. Žáci vhodně volili výstižná přídavná
jména, nedostatkem bylo opět opakované užití tvarů sloves být a mít. Stylistickou
úrovní se práce od sebe výrazně lišily.

Nejčastější stylistické nedostatky:


a) Opakování tvarů slovesa být: 13 žáků, tj. 24,53 %.
b) Opakování tvarů slovesa mít: 4 žáci, tj. 7,55 %.
c) Nespisovná slova použilo 15 žáků, tj. 28,3 %, např.: narozky, furt atd.;
nespisovné tvary používali nejčastěji: u přídavných jmen: černý skla, kostičky
vyrobený z …, elektrický auto, roztomilej; koncovku -ma ostatníma; tvary
sloves: oblíkám (oblékám), de (jde), tvary zájmen ju (ji), s ňou (s ní); jeden žák
místo spojky poněvadž/protože použil nespisovný výraz páč .
d) V pracích se vyskytly také expresivně zabarvená slova, jako mamka, taťka,
bratránek, velikánský a strašně veliký. Nadměrné užití zdrobnělin, které
posuzujeme jako negativní, se objevilo ve dvou případech. K uváděným
zdrobnělinám patřila opět nejčastěji podstatná jména: kombinézka, autíčko,
kostičky, králíček, pokojíček, knoflíčky, čísílka, sukýnka, postýlka, ouška, očka,
tlapičky, zobáček, čumáček, chloupky, hlavička, tělíčko…, a příslovce
světlounce.
e) Přirovnání použilo pouze 6 žáků, tj. 11,32 %: vypadá jako kravička, je veliký asi
jako větší kniha, vypadají asi jako talíře, vypadá jako medvěd, vypadá jako
opravdivý bagr, je velká asi jako sešit.
f) Také v této skupině žáci chybně zvolili odkazovací výraz (nerespektovali
mluvnickou kategorii rodu), a to celkem 9x, tj. 16,98 %. Např. Moje
nejoblíbenější hračka je lego technic.1 Dostal jsem ji na Vánoce od mámy. Je
vcelku docela malé.

1
Pravopisnou podobu slova uvádíme tak, jak ho žák napsal.

62
V jedné slohové práci jsme si všimli nadměrného užití ukazovacího zájmena
ta/tato (Tuto hračku jsem dostal na Vánoce…Tato hračka měří…Nejvíce se mi
na té hračce líbí…).

Nejčastější pravopisné nedostatky:


Pouze jeden žák napsal slohovou práci bez pravopisné chyby. Nejčastěji chybovali, a to
stejně jako žáci klasifikovaní známkou výborně, v interpunkci v souvětí. Množství
dalších chyb však výrazně vyšší nebylo. Většinou opět chyběla diakritická znaménka
a žáci rovněž chybovali při psaní í/ý v  přídavných jménech tvrdých a měkkých, při
psaní složených slov vyjadřujících barvy (např. modro bílý, růžovo bílý apod.), ve
vlastních jménech (např. u některých názvů hraček: lego technic). Nově se objevilo
spojování dvou slov dohromady: vejdese, nanich aj.

Žáků klasifikovaných známkou dobře (3) z českého jazyka bylo celkem 36,
tj. z celkového počtu žáků 26,47 %.
Slohový útvar splnilo všech 36 žáků.
Logickou posloupnost dodrželo 33 žáků, pouze tři z nich však přehledně členili
text na odstavce. Tři žáci nedokázali popis hračky sestavit ani s pomocí osnovy a jejich
slohová práce byla výrazně neuspořádaná. Jeden z žáků opět neodpověděl na poslední
otázku osnovy Co se ti na ní nejvíc líbí? a tři si jednotlivé části popisu očíslovali podle
osnovy. Celkem 9 žáků, tj. 25 % z celkového počtu žáků klasifikovaných známkou
dobře, odpovídalo v některých bodech osnovy pouze heslovitě, tj. bez užití sloves.
Např.: Od mamky. Velikost jako sešit. Na skleněnou poličku vedle ostatních aut.
Ve slovní zásobě jsme mezi jednotlivými žáky zaznamenali velké rozdíly, které se
odrazily v bohatosti popisu a jeho rozsahu, tj. od 4 do 13 řádků textu s přihlédnutím
k velikosti a hustotě písma. Ukázkou velmi zdařilého popisu je Příloha č. 2.7.

Nejčastější stylistické nedostatky:


a) Opakování tvarů slovesa být: 21 žáků, tj. 58,30 %.
b) Opakování tvarů slovesa mít: 8 žáků, tj. 22,22 %.
V naprosté většině došlo k opakovanému užití tvarů sloves být a mít při uvádění
velikosti, barvy a materiálu, tj. u třetího bodu otázkové osnovy Jak vypadá?

63
(velikost, barva, materiál). Žáci nejčastěji psali, že velikost je…, barvu má…,
materiál je… apod. Ukazuje se, že bez dobře zvolených plnovýznamových
sloves v otázkové osnově si žáci často sami neporadí. Je proto důležité věnovat
jejich nácviku v invenční fázi zvýšenou pozornost.
c) Nespisovná slova nebo jejich tvary použilo ve slohové práci 15 žáků,
tj. 41,67 %. Nejčastěji se jednalo o nespisovné koncovky přídavných jmen, např.
hnědej, hezkej, vyrobenej, malej, modrej, bříško je žlutý, že to není moc velký;
zájmen: do mý postele; podstatných jmen s koncovkou –ma, např. s  flíčkama
apod., nespisovné podoby tvarů sloves sem (jsem) a du (jdu), hovorová slova
náklaďák, španělka (kytara) a nespisovná slova vejfuk a skejt. Dva žáci dokonce
uvedli při popisu neexistující slova takhlekta a kostkovatý.
d) K nadměrnému užití zdrobnělin došlo pouze v jediném vytvořeném popisu.
Ostatní žáci buď nepoužívali tato slova vůbec, nebo jenom v omezené míře.
Jako příklady užitých zdrobnělin uvádíme slova očička, hlavička, nožička,
domeček, Sonička, kočička apod. Vedle zdrobnělin jsme zaznamenali také užití
expresivně zabarvených slov mamka a taťka.
e) Přirovnání užili pouze 4 žáci, tj. 11,11 %; užita byla následující přirovnání:
velikost jako sešit, vypadá jako snowboard, vypadá jako školní deníček, vypadá
jako upír.
f) 7 žáků, tj. 19,44 %, chybně zvolilo odkazovací výraz a tím i nesprávný tvar
slova (nerespektovali mluvnickou kategorii rodu): Moje nejoblíbenější hračka je
pejsek. Dostala jsem ji od Soničky. Je velká asi 20 až 30 centimetrů. Je celý bílý
a čumáček má černý.

Nejčastější pravopisné nedostatky:


Zjistili jsme, že ani jeden žák nedokázal napsat slohovou práci bez chyby. K chybám,
které se vyskytovaly nejčastěji, patřily hlavně čárky v souvětí (téměř ve všech
popisech), diakritická znaménka, zapomenutá písmena ve slovech, spojování slov (sní
místo s ní, líbíse místo líbí se apod.), zřídka chyby ve vyjmenovaných slovech a slovech
příbuzných, dále také v psaní í/ý u přídavných jmen tvrdých a měkkých.

64
Známkou dostatečně (4) bylo klasifikováno z českého jazyka celkem 8 žáků,
tj. z celkového počtu žáků pouhých 5,88 %.
Všech 8 žáků splnilo zadaný slohový útvar a dodrželo jeho logickou posloupnost.
Ve slovní zásobě jsme mezi jednotlivými žáky nepostřehli veliké rozdíly. Kladně
hodnotíme užití vhodných přídavných jmen, naopak nedostatek shledáváme především
ve volbě výstižných sloves. Rozsah prací s přihlédnutím k velikosti a hustotě písma se
pohyboval mezi 6 až 11 řádky. Jednotlivé popisy se lišily hlavně podrobností,
tj. v množstvím sdělených informací.

Nejčastější stylistické nedostatky:


a) Opakování tvarů slovesa být: 4 žáci, tj. 50 %.
b) Opakování tvarů slovesa mít: 5 žáků, tj. 62,5 %.
Jak jsme předpokládali, nejvíce užívané byly opět tvary sloves být a mít
ve třetím bodě otázkové osnovy, ve kterém se žáci snažili vystihnout materiál,
barvu a velikost hračky. Jeden z žáků popsal vzhled auta na ovládání
následovně: Vypadá velikost velká, černá, ovladač. Tři žáci dokonce nedokázali
odlišit věty jednoduché a souvětí a vše spojili do jednoho celku: Získala jsem ji,
protože jsem byla hodná, je malá, má 30 cm, má krásnou blonďatou barvu…atd.
c) Nespisovná slova nebo jejich tvary se objevily ve slohových pracích 5 žáků,
tj. v 62,5 %; nejvíce nespisovných tvarů má opět původ v obecné češtině, např.
vybavenej, dobrý hry; žáci také nadměrně užívali, a to především pro podstatná
jména, v 7. p. č. množ. koncovku –ma: součástkama, kamarádama, ostatníma
hračkama; nespisovné tvary sloves: hejbe (hýbe), sem (jsem); zájmen: ju (ji),
nespisovná slova aji ve významu spojky i.
d) Zdrobněliny uváděli žáci zřídka, např. medvídek, maminka, mrkvička, Betynka
atd.; objevila se i expresivně zabarvená slova jako brácha, strejda.
e) Přirovnání ve slohové práci nepoužil ani jeden žák.
f) Tři žáci chybně zvolili odkazovací výraz a tím i nesprávný tvar slova: Je velký
asi 30 cm. Ukládám ji na skříň mezi plyšáky. Někteří žáci (3) také místo
vhodného pojmenování užívali ukazovací zájmeno to, např. Je to plyšový
medvídek. Dostal jsem to od táty a mámy.
Problémem byla i úprava, tj. časté škrtání, nečitelnost.

65
Nejčastější pravopisné nedostatky:
Předpokládali jsme, že se žáci klasifikováni známkou dostatečně budou dopouštět
mnoha pravopisných chyb, což se nám potvrdilo. Nejčastěji opět chybovali při psaní
interpunkce, diakritických znamének, zřídka potom ve vyjmenovaných slovech
a slovech odvozených a ve tvarech sloves v čase přítomném. Někteří z žáků měli také
potíže s psaním předložek s/z: např. z bráchou a ze sestrami, je s plyše, psaním
souhláskových skupin: děctví (dětství), spojovali předložky se slovy, např. sní, stím,
nani atd.
Výjimkou byla jedna slohová práce, která obsahovala pouze pár drobných pravopisných
chyb. Popis byl poměrně bohatý a v porovnání s ostatními pracemi navíc stylisticky na
dobré úrovni a s pěknou úpravou (Příloha č. 2.8).

6.6 Shrnutí

V praktické části diplomové práce jsme se snažili potvrdit, či vyvrátit námi


stanovené hypotézy a odpovědět na výzkumné otázky.

H1: Podle vhodně sestavené otázkové osnovy vytvoří popis prostý i žák, který je
klasifikován za 1. pololetí 5. ročníku známkou dostatečně.
Vzhledem ke skutečnosti, že se jedná pouze o první výzkum tohoto typu a není
mu věnována celá diplomová práce, není zkoumaný vzorek natolik reprezentativní,
abychom mohli vyvodit odpovídající závěry. Zajímalo nás rovněž, jak si s popisem
poradí i žáci klasifikovaní známkami 1–3. Jak ukazují námi podrobně analyzované
výsledky, domníváme se, že zkoumaný indikátor je nastaven dobře, tj. naše hypotéza
č. 1 se potvrdila. Ukazuje se však, že jsou mezi žáky, a to i v rámci jednoho
klasifikačního stupně, poměrně velké rozdíly. Zjistili jsme také, že i žák klasifikovaný
známkou dostatečně dokáže napsat velmi pěknou slohovou práci (Příloha č. 2.8).

H2: Zkoumaný žák bude mít největší potíže se slovní zásobou.


Hypotéza č. 2 se rovněž potvrdila. K největším nedostatkům, a to i u žáků
klasifikovaných známkami 1-3, patřilo opakování tvarů sloves být a mít a časté užívání
nespisovných výrazů.
66
Výzkumné otázky:
1. Jaký je vztah mezi klasifikací žáka a výsledkem slohové práce?
Ukázalo se, že žáci klasifikovaní známkou výborně psali ve většině případů delší
a detailnější slohové práce s méně pravopisnými chybami než žáci klasifikovaní nižšími
klasifikačními stupni. Zjistili jsme také, že v rámci jednoho klasifikačního stupně jsou
mezi žáky poměrně značné rozdíly, a to především ve stylistické úrovni, slovní zásobě,
méně pak v pravopisu.
2. Jaký je vztah mezi klasifikací žáka a množstvím chyb ve slohové práci?
Z detailní analýzy a vyhodnocení všech slohových prací usuzujeme, že klasifikace
žáků z českého jazyka téměř vždy odpovídá jejich dosažené pravopisné úrovni. Žáci
klasifikovaní známkou výborně dokázali napsat popis s nejmenším počtem
pravopisných chyb, zatímco u žáků klasifikovaných známkou dostatečně se chyb
vyskytovalo nejvíce.

67
Závěr

V teoretické části diplomové práce bylo naším cílem zjistit, zda vybrané
učebnicové řady českého jazyka pro 2.–5. ročník ZŠ (SPN, Fraus) poskytují dostatek
materiálu k tomu, aby bylo možné rozvíjet komunikativní kompetenci také
prostřednictvím popisu.
Jak ukazují podrobné výsledky analýzy učebnic českého jazyka vybraných
nakladatelství, autoři nácviku popisu pozornost věnují a jimi podané učivo lze pro
rozvíjení komunikativní kompetence použít. Za obě učebnicové řady můžeme uvést
následující poznatky:
1. KLADY:
- autoři obou učebnicových řad nabízejí řadu zajímavých a originálních námětů;
- až na výjimky jsou jednotlivá cvičení/úkoly přiměřená věkovým a individuálním
zvláštnostem žáků;
- úkoly rozvíjející souvislý mluvený projev jsou zařazovány; některé další lze při
úpravě zadání k nácviku souvislého mluveného projevu využít;
- autoři zatím naštěstí plně nerespektují základní kurikulární dokument a věnují
popisu daleko větší pozornost, tj. zachovávají úroveň vzdělávacího programu
Základní škola.
2. NEDOSTATKY:
- nejmenší pozornost je v učebnicích věnována fázi kompoziční, která je obzvlášť
pro nácvik popisu stěžejní;
- práce s osnovou není zařazována pravidelně, ani didakticky správně, tj. nejprve je
žákovi předkládána „hotová“ osnova, poté na jejím sestavení spolupracuje
s učitelem, nakonec ji dokáže vytvořit sám;
- málo pozornosti je v invenční části věnováno nácviku plnovýznamových sloves
a frazeologii;
- žáci nejsou k nácviku souvislého mluveného projevu vedeni soustavně,
s přibývajícím věkem je nahrazován projevem písemným;
- výhrady máme také k některým nevhodným stylizacím při zadávání cvičení/úkolů
(uvádíme přímo v textu).

68
V praktické části bylo naším cílem ověřit očekávaný výstup související s námi
zkoumaným učivem zařazeným v RVP ZV, který je konkretizován ve Standardech pro
základní vzdělávání.
Na základě výsledků obsahové analýzy slohových prací se domníváme, že
zkoumaný indikátor je nastaven správně a respektuje individuální a věkové zvláštnosti
žáka. Ukazuje se, že pokud by ve školní praxi byla nácviku věnována odpovídající
a hlavně soustavná pozornost, výsledky by byly mnohem lepší. Bohužel naše závěry se
omezují pouze na velmi malý vzorek žáků hodnocených známkou dostatečně.
Rozhodně doporučujeme jako další krok zaměřit se pouze na žáky „minimální“ úrovně,
tj. na žáky hodnocené známkou dostatečně. Velmi zajímavé by bylo také srovnání žáků,
kteří pracují při popisu hračky s osnovou, s těmi, kteří osnovu k dispozici nemají.

69
Resumé

V diplomové práci jsme se zaměřili na dvě základní oblasti: a) podání slohového útvaru
popis v učebnicích českého jazyka pro 1. stupeň ZŠ pro 2.-5. ročník ze dvou vybraných
nakladatelství, a to z SPN, a. s., a nakladatelství Fraus, s. s r.o., b) na ověřování
očekávaného výstupu vztahujícího se k popisu zařazeného v Rámcovém vzdělávacím
programu pro základní vzdělávání, který je konkretizován ve Standardech pro základní
vzdělávání. V obou částech práce byly získány výsledky pomocí obsahové analýzy.
Součástí práce jsou také přílohy – ukázky žákovských prací.

Summary

In the diploma thesis we concentrated on two main areas: a) integration of description


into the textbooks of the Czech language for the first grade of primary school for 2 nd-5th
class (SPN, Fraus), b) verifying of the expected output related to description which is
included in the Framework Educational Programme for Basic Education, this output is
specified in the Standards for Basic Education. The results were obtained by content
analysis in both parts. The appendix is one part of this thesis – the chosen pupils’
essays.

70
Použitá literatura a zdroje

a) Literatura

ČECHOVÁ, Marie. Stylistika současné češtiny. Vyd. 1. Praha: ISV nakladatelství,


1997, 282 s. ISBN 8085866218.

ČECHOVÁ, Marie, Marie KRČMOVÁ a Eva MINÁŘOVÁ. Současná stylistika. Vyd.


1. Praha: Lidové noviny, 2008, 381 s. ISBN 9788071069614.

HLADKÁ, Ludmila. Slohové vyučování na 1. stupni ZŠ: diplomová práce. Brno:


Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a literatury, 2012.
Vedoucí práce PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D.

HUBÁČEK, Josef. Nástin české stylistiky pro posluchače pedagogických fakult:


aprobace pro 1.-4. ročník základní školy. Vyd. 1. Praha: Státní pedagogické
nakladatelství, 1982, 113 s.

HUBÁČEK, Josef. Didaktika slohu: pro posluchače pedagogických fakult, studenty


učitelství v 1.-4. ročníku základní školy. 1. vyd. V Praze: Státní pedagogické
nakladatelství, 1990, 236 s.

KLÍMOVÁ, Květoslava a Ivana KOLÁŘOVÁ. Čeština zajímavě a komunikativně I:


[pro 6. a 7. třídu]. Vyd. 1. Praha: Grada, 2013, 292 s. Pedagogika (Grada). ISBN 978-
80-247-4112-3.

KUČEŘÍKOVÁ, Anna. Částice v učivu na základních a středních školách: diplomová


práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra českého jazyka a
literatury, 2013. Vedoucí práce PaedDr. Květoslava Klímová, Ph.D.

MINÁŘOVÁ, Eva. Stylistika češtiny. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2009, 84 s.


ISBN 978-802-1049-734.

71
b) Použité učebnice

HOŠNOVÁ, Eva, Milada BURIÁNKOVÁ, Simona PIŠLOVÁ a Martina


ŠMEJKALOVÁ. Český jazyk 2 pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické
nakladatelství, 2006, 160 s. ISBN 8072353292.

HOŠNOVÁ, Eva, Martina ŠMEJKALOVÁ, Irena VAŇKOVÁ a Milada


BURIÁNKOVÁ. Český jazyk 3 pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické
nakladatelství, 2008, 215 s. ISBN 9788072353903.

HOŠNOVÁ, Eva, Irena VAŇKOVÁ a Martina ŠMEJKALOVÁ. Český jazyk 4 pro


základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, 2009, 208 s. ISBN
9788072354238.

HOŠNOVÁ, Eva, Martina ŠMEJKALOVÁ, Irena VAŇKOVÁ a Milada


BURIÁNKOVÁ. Český jazyk 5 pro základní školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické
nakladatelství, 2010, 224 s. ISBN 9788072354535.

KOSOVÁ, Jaroslava a Arlen ŘEHÁČKOVÁ. Český jazyk pro 2. ročník základní školy:


učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2008, 128 s. ISBN 9788072387175.

KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ a Arlen ŘEHÁČKOVÁ. Český jazyk pro


3. ročník základní školy: učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2009, 168 s. ISBN
9788072388578.

KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ. Český jazyk pro 4. ročník základní školy:


učebnice. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2010, 168 s. ISBN 9788072389346.

KOSOVÁ, Jaroslava, Gabriela BABUŠOVÁ, Lenka RYKROVÁ a Jitka


VOKŠICKÁ. Český jazyk pro 5. ročník základní školy: učebnice. 1. vyd. Ilustrace Jiří
Vančura. Plzeň: Fraus, 2011, 168 s. ISBN 9788072389605.

72
c) Internetové zdroje

Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání. Praha: VUP, 2004. 45 s.


Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-
vzdelavaci-programy

Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Verze platná od 1. 9. 2013.


Praha: MŠMT, 2013. 142 s. Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-
vzdelavani/upraveny-ramcovy-vzdelavaci-program-pro-zakladni-vzdelavani

Standardy pro základní vzdělávání. Český jazyk a literatura. Praha: MŠMT, 2013. 54 s.
Dostupný z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/opatreni-ministra-
skolstvi-mladeze-a-telovychovy-kterym-se-4

Bloomova taxonomie výukových cílů. Wiki Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity


[online]. 2013 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://wiki.ped.muni.cz/index.php?
title=Bloomova_taxonomie

SPN [online]. Praha, 2013 [cit. 2013-10-31]. Dostupné z: http://www.spn.cz/

Učebnice Fraus: Český jazyk a literatura. Fraus [online]. © 2013 [cit. 2013-10-31].


Dostupné z: http://ucebnice.fraus.cz/cesky-jazyk-a-literatura/

73
Přílohy

Příloha č. 1: Celkový přehled zařazených cvičení/úkolů v učebnicích

a) SPN, a. s.

2. ročník
a) Jazyková část
Cv. 1/7:
Řekni, co vidíš na obrázku (obrázek školní třídy s žáky a paní učitelkou). (nácvik
pozorování, invence)
Cv. 1/14:
Vítej v naší zoologické zahradě! Řekni, co vidíš na obrázku. (nácvik pozorování,
invence)
Cv. 2/15:
Které z dětí na obrázku popisujeme? (invence)
Cv. 6/15:
Vypravuj, které zvíře ze zoo máš nejraději a co o něm víš. (stylizace)
Cv. 2/32:
c) Najdi na obrázku naší zoo na straně 20-21 zvířátka, jejichž názvy začínají písmeny s,
v, ž. (nácvik pozorování, invence)
Cv. 2/49:
Řekni, co vidíš na obrázku (obrázek metra). (nácvik pozorování, invence)
Cv. 5/56:
Co říkáme o lidech?
Má srdce ze zlata. Má tvrdé srdce. Má srdce na dlani. Má srdce z kamene. Nemá srdce.
Má srdce na pravém místě.
a) Které z těchto vět říkáme o člověku dobrém a laskavém a které o člověku zlém
a bezcitném? (invence, frazeologie)
b) O kterém člověku ze svého okolí řekneš, že má srdce ze zlata? Proč? (invence,
frazeologie)
Cv. 3/62:
b) Řekni, jak si představuješ lidi doby kamenné. (stylizace)
Cv. 8/63:
a) Tučně vytištěná slova se zpřeházela. Pomoz jim najít cestu zpátky. Vhodné tvary slov
vyber z nabídky. (invence)
b) Upravený popis muže napiš. (stylizace)
Cv. 3/66-67:
a) Porovnej popis strašidla s obrázkem. (nácvik pozorování, invence)
b) Nahraď všechna podtržená slova slovy významem protikladnými a strašidlo nakresli
podle nového popisu. Kterého z nakreslených strašidel by se malé děti více polekaly?
(invence)

74
Cv. 3/91:
e) Uveď synonymum ke slovu klaun. (invence) Jak si klauna představuješ? Nakresli ho.
(stylizace)
Cv. 6/92:
Přečti si ještě jednou článek Jakoubkův kapesníček.
b) Zavři knihu a řekni, co bylo na Jakoubkově kapesníku. (stylizace)
c) Prohlédni si obrázek. (nácvik pozorování) Co je na něm jinak? (invence)
Cv. 8/95:
a) Ze cvičení 4 vyber slova, která označují, jaké může být počasí na jaře, v létě, na
podzim a v zimě. (invence)
Cv. 9/96:
b) Zjisti o pštrosovi některé údaje – jak je velký, kolik může vážit, kde žije, čím vyniká,
kde se s ním u nás můžeme setkat. (invence)
Cv. 3/123:
Představ si, že vyprávíš doma o výletě do Prahy. Popiš, jak vypadá staroměstský orloj.
Obrázek na str. 122 ti pomůže. (stylizace)
Cv. 2/133:
Doplň přirovnání a napiš je. (invence, frazeologie - přirovnání)
Studený jako … Sladký jako …. Tvrdý jako ….
Cv. 5/136:
c) Které další symboly našeho státu znáš? Popiš, jak vypadají. (stylizace)
Cv.5/139:
Rozdělte se do skupin. Která skupina řekne víc slov o tom, jaký může být sníh. (invence)

b) Slohová část
Cv. 1/19:
Pozorně si prohlédni obrázek ZOO na dalších dvou stranách a řekni, co se na něm
děje. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 2/22:
a) Na obrázku vyhledej 3 názvy zvířat a opiš je. (nácvik pozorování, invence)
b) Najdi zaměstnance zoologické zahrady. Co dělají? (nácvik pozorování, invence)
Cv. 3/22:
Odpovídej na otázky: (nácvik pozorování, invence)
a) Které stánky jsou před vchodem do ZOO?
b) Je pokladna uvnitř ZOO?
c) Která zvířátka bydlí nalevo od pavilonu A?
d) Která zvířátka bydlí napravo od pavilonu F?
Cv. 4/22: (nácvik pozorování, invence)
a) Který pták se volně prochází po zahradě?
b) Které zvíře vychází z pavilonu?
c) Která zvířata se do pavilonu vracejí?
d) Která ze zvířat na obrázku bychom mohli mít i doma?
Cv. 5/22: (nácvik pozorování, invence)
a) Najdi pavilon G. Kdo v něm bydlí?
b) V kterém pavilonu žijí gepardi, v kterém klokani a v kterém opice?
c) Najdi tři ptáky, jejichž názvy začínají písmenem p.

75
Cv. 6/22:
Prohlížej si obrázek a ptej se spolužačky nebo spolužáka podobně jako v předchozích
cvičeních. (nácvik pozorování, invence)
Cv. 7/22:
Ke kterému zvířeti dojdu? (invence)
Půjdu od tukana kolem fenka, u ukazatele se dám nalevo, projdu kolem želv a medvědů
a dále rovně až za pavilon G. Tam mají výběh ________.
Cv. 8/22:
a) Poraď mi, jak se dostanu od papoušků k žirafám. (stylizace)
b) A jak se dostanu od pokladny k ledním medvědům? (stylizace)
Cv. 5/29:
Co je na tomto obrázku (obrázek pána hledajícího brýle) jinak než v článku? (nácvik
pozorování, invence)
Cv. 1/72:
Myslím si zvíře…(popis zvířete)…Poznáš, které zvíře to je? Odpovídej na otázky: Je toto
zvíře malé, nebo velké? Jakou má zvíře hlavu? Jaký má krk? Jaké je tělo? Jaké jsou
nohy? Jak vypadá jeho ocas? Jaká je barva jeho srsti? (invence)
Cv. 4/73:
Prohlédni si obrázek medvěda a popiš, jak medvěd vypadá. Můžeš použít některé
z těchto výrazů: tělo – velké, malé, mohutné, štíhlé, statné, zavalité
kožich – huňatý, lesklý, hustý…
barva – hnědá, černá…
nohy – dlouhé, krátké, mohutné, útlé…
tlapy – obrovské, mohutné, drobné…
hlava – velká, malá, kulatá, protáhlá, široká…
oči – malé, velké, zapadlé, vypouklé, hnědé, modré…
uši – špičaté, kulaté, krátké, dlouhé, plandající…
čenich – špičatý, sražený, lesklý, tmavý…(nácvik pozorování,
stylizace)
Cv. 2/82:
Jaká byla Sněhurka? Vyber vhodná slova z nabídky a popis napiš. (invence, frazeologie
- přirovnání)
Sněhurka byla krásná jako … Vlasy měla černé jako … Pleť měla hebkou jako … Její
oči byly jako … a ústa jako … Postavu měla štíhlou jako …
Nabídka slov: hedvábí, víla, havran, malina, obrázek, břízka, růžička, trnky, eben,
proutek, uhel, samet, studánky, pomněnky, zralá jahoda
Cv. 3/83:
a) Doplň podle obrázků: vysoký jako …, pilný jako …, pyšný jako … (invence,
frazeologie - přirovnání)
b) Vymysli další přirovnání. (invence, frazeologie - přirovnání)
Žlutý jako …, modrý jako …, lehký jako …, hladový jako …, rychlý jako ….
c) Rozdělte se do skupin a soutěžte, která skupina vymyslí nejvíce dalších přirovnání.
Říkejte je střídavě. (invence, frazeologie - přirovnání)
Cv. 10/85:
Pozor! Hledáme Bořka!

76
Hledaný chlapec se jmenuje Bořek Horák. Je štíhlé postavy, má světlé vlasy. Je mu osm
let. Oblečen je do trička s modrými a bílými proužky a do žlutých kalhot. Na nohou má
tenisky. Sportovní tašku nosí většinou přes levé rameno.
Dokážete Bořka najít? (nácvik pozorování, invence)
Cv. 1/100:
Dům, ve kterém bydlí Soňa…(popis domu)… Přečti si článek. Pak zavři učebnici
a nakresli zpaměti dům, ve kterém bydlí Soňa. (nácvik pozorování, invence)
Cv. 2/101:
Podobá se Sonin dům domu, ve kterém bydlíš? Čti postupně věty z článku a říkej, čím se
váš dům liší. (stylizace)
Cv. 3/101:
Co je na obrázku (obrázek domu) jinak než v článku (popis domu)? (nácvik pozorování,
invence)
Cv. 4/101:
Popiš, jak vypadá vaše škola. (stylizace)
Cv.6/102:
Popiš, jak různí lidé bydlí. (stylizace)
a) Jaké měli obydlí indiáni a jak bydlí Eskymáci?
b) Kde bydlí králové a královny?
c) Kde bydlí lidé, kteří pracují v cirkusu?
d) Jak můžeš přenocovat o prázdninách v přírodě?
Cv. 3/150:
Josef Lada namaloval řadu obrázků pro děti. Pozorně si prohlédněte obrázek
a podrobně ho popište. Potom zavřete učebnici a pokuste se obrázek nakreslit.
Porovnejte, čí obrázek je nejvýstižnější. (nácvik pozorování, stylizace)

c) Co jsme se naučili a Ověř si, co umíš


Cv. 3/23:
Podtrhni v textu, co je na obrázku jinak. (nácvik pozorování, invence)
U pokladny do zoo stojí dva lidé. Ptáky najdou návštěvníci nalevo od pokladny.
Maminka s dvěma dětmi právě vchází do pavilonu A. V pavilonu H žijí žirafy. Ve
výběhu mezi pavilonem A a C vidíme velblouda a zebru. Tygr v kleci spí. K výběhu
pštrosů přichází babička s vnoučkem. Na obrázku jsou i dvě domácí zvířata – pes
a kočka.
Cv. 3/74:
Uhodneš tyto hádanky? (invence)
Černé zvíře vidím v díře; V kapsičce má šídlo,
u hlavy růžky, pilně shání jídlo
v rukou má nůžky, na poli i v lese.
má hladký kabátek Co sní, domů nese.
a chodí nazpátek. (Jiří Žáček)
Cv. 4/74:
Popiš své oblíbené zvířátko, ale neprozrazuj, jak se nazývá. Když ho ostatní poznají,
byl tvůj popis výstižný. (stylizace)
Cv. 6/75:
a) Které vlastnosti lidí považuješ za špatné? Proč? (invence)

77
b) Uveď alespoň k některým slovům označujícím tyto špatné vlastnosti slova významem
protikladná. (invence)
Cv. 8/77:
Škrtni to, co nemusíme při popisu zvířete uvádět. (kompozice)
Při popisu zvířete nejprve uvedeme, zda je velké, nebo malé. Potom popíšeme
jednotlivé části jeho těla: hlavu, oči, uši, krk, tělo, nohy a ocas. Nezapomeneme ani na
jeho barvu. Důležité je jméno a věk jeho chovatele. Můžeme také uvést, kde zvíře žije,
čím se živí a zda je na něm něco zvláštního.
Cv. 5/86:
Vyhledej v některé encyklopedii poučení o emu a řekni ostatním, co se tam o něm
píše. (stylizace)
Cv. 5/87:
Škrtni, co při popisu osoby zpravidla neuvádíme. (kompozice)
Při popisu osoby nejdříve uvedeme, jak se jmenuje a kolik je jí let. Dále popíšeme její
postavu – jestli je velká, nebo malá, silná, nebo štíhlá. Nezapomeneme na to, jakou má
právě náladu. Pokračujeme popisem obličeje – všimneme si očí, nosu, úst, vlasů.
Zmíníme se také o tom, jak se obléká a zda se něčím odlišuje od ostatních. Nakonec
uvedeme, co bude dělat dnes odpoledne.
Cv. 4/103:
b) Kam patří tyto postavy? (pohádkové postavy) Vypravuj o některé z nich. (stylizace)
Cv. 7/103:
a) Popiš, jak vypadá veverka. (stylizace)
Cv. 9/104:
Čím se liší rohy a parohy? (stylizace)
Cv. 6/106:
Podtrhni to, co je pro popis domu především důležité. (kompozice)
Jestli se jeho obyvatelé navzájem zdraví; jak je velký; jak je omítnutý; jakou má střechu
a jestli jsou na ní komíny a antény; jak velké jsou děti, které v něm bydlí; kde má
vchod; jestli má výtah; jestli je u něho zahrádka; kdy chodí jeho obyvatelé nakupovat;
kde jsou balkony; jestli mají jeho obyvatelé nějaká zvířata; jestli je v domě prádelna,
sklep a půda.
Cv. 1/111:
První dopis v této kapitole byl od krokodýla. Dokážeš krokodýla popsat? (stylizace)
Cv. 5/141:
e) Zavři učebnici a řekni, čím se vrtulník liší od dopravního letedla. (stylizace)

3. ročník
a) Jazyková část
Cv. 9/89:
S pomocí textu a fotografie popište mývala. (nácvik pozorování, stylizace)
Jak je mýval velký? Jak má zbarvenou srst? Proč je nápadná jeho hlavička a ocas?
(práce s otázkovou osnovou)
Cv. 5/118:
Popište, jak vypadá semafor pro dopravu a pro chodce, a vysvětlete, jak funguje.
(stylizace)

78
Cv. 16/197:
e) Popište, jak vypadá státní vlajka České republiky. (stylizace)

b) Slohová část
Cv. 1/36:
a) Přečtěte si předpis na bramborák.
15 středních brambor, půl hrnku mléka, 10 lžic hrubé mouky, 2 vejce, 5 stroužků
česneku, lžička majoránky, půl lžičky pepře, lžička soli, olej na smažení
Syrové brambory oškrábeme a jemně nastrouháme. Zalijeme je horkým mlékem,
přidáme mouku, vejce, prolisovaný česnek, majoránku, pepř a sůl. Důkladně
promícháme. Na pánvi rozpálíme olej, lžící v tenké vrstvě roztíráme těsto a smažíme
stejnoměrně po obou stranách.
Ke které části předpisu přiřadíte tato shrnutí? (kompozice)
Jak postupujeme při přípravě bramboráku. – Co na přípravu bramboráku potřebujeme.
Cv. 2/37:
a) Pečlivě si předpis přečtěte a rozhodněte, zda budete k přípravě bramboráku
potřebovat tyto suroviny: mléko, máslo, papriku, pepř. (invence)
b) Vyhledejte v předpisu, kolik budete potřebovat brambor a vajec. (invence)
Cv. 3/37:
Vypište z předpisu všechna slova, která říkají, co při přípravě jídla děláme. (invence)
Cv. 5/38:
a) Předpis na bramborový salát je neúplný a neuspořádaný. Seřaďte věty tak, aby se
podle nich dal salát připravit. (kompozice)
b) Vypište všechny suroviny, které si máme k přípravě bramborového salátu přichystat.
(invence)
c) Vypište ze správně seřazených vět všechna slova, která označují, co při přípravě
bramborového salátu děláme. (invence)
d) Co důležitého v předpisu chybí? (kompozice)
Cv. 6/38:
V každé rodině se dělá bramborový salát trochu jinak. Co do něj dáváte u vás doma?
Sepište váš rodinný recept a pak ho porovnejte s recepty spolužáků. (stylizace)
Cv. 8/38:
Dokážete poradit spolužákům? Jak se vaří čaj? Jak si můžeme uvařit nebo usmažit
vajíčka? (stylizace)
Cv. 1/67:
a) Vyprávěj podle obrázků, co dělá ráno Petr. (nácvik pozorování, práce s obrázkovou
osnovou, stylizace)
b) Dělá něco Petr ve špatném pořadí? (kompozice)
c) Dělá Petr něco v jiném pořadí než vy? (stylizace)
Cv. 2/68-69:
Anička je sama doma … Napsala si Anička seznam ve správném pořadí? Přepište ho do
sešitu správně a označte jednotlivé body písmeny abecedy. (kompozice)
Cv. 3/69:
Popište, co všechno děláte v neděli a co v pondělí. Nezapomeňte uvést čas. (stylizace)
Cv. 4/69:
Eliška a Vojta si chtějí pečlivě uklidit ve svém pokoji. Poraďte jim, co všechno mají
udělat a jak mají postupovat. (stylizace)

79
Cv. 5/69:
Popište přesně, jak postupujete, když rýsujete úsečku. (stylizace)
Cv. 6/111:
b) Podle plánku popište, kudy děti pokračovaly na Bílé náměstí. (nácvik pozorování,
stylizace)
Cv. 8/111:
Jste členy modrého družstva. Zvolte cestu, kterou pokládáte za nejvhodnější, a podle
plánku ji popište. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 1/168:
Harry Potter
a) Přečtěte věty, které popisují,
- jakou měl Harry postavu
- jaké měl oblečení
- jak vypadal v obličeji. (invence)
b) Který důležitý údaj se ještě z textu dozvídáme? (invence)
Cv. 2/169:
b) Zvolte vhodný větný celek a zařaďte ho v úvodním textu na správné místo.
(kompozice)
Cv. 3/169:
Podle otázek popište, jak vypadá váš nejlepší kamarád nebo kamarádka. (práce
s otázkovou osnovou, stylizace)
Jak se jmenuje a kolik je mu (jí) let? Jak je velký (velká) a jakou má postavu? Jaký má
obličej? Jaké má oči, vlasy, nos?
Cv. 4/169:
Popište některou známou pohádkovou postavu. Jestli byl váš popis zdařilý, ostatní
uhodnou, kdo to je. (stylizace)
Cv. 4/203:
Popište podle obrázku, jak Jozéfek vypadal. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 5/203:
Nakreslete do sešitu, jak si představujete strašidlo z pohádky, a popište je ostatním.
(stylizace)

c) Co jsme se naučili a Ověř si, co umíš


Cv. 4/41:
Zaškrtněte, co má obsahovat kuchařský předpis:
a) seznam potřebných surovin
b) cenu potřebných surovin
c) množství surovin
d) přesný postup při práci (kompozice)
Cv. 4/72:
Očíslujte jednotlivé body programu podle toho, jak budou po sobě následovat:
Soutěžní výstava leteckých modelů (přejímka modelů od soutěžících, otevření výstavy
pro návštěvníky, umístění modelů do vitrín, zakončení výstavy a vrácení modelů
soutěžícím, vyhlášení výsledků soutěže) (kompozice)
Cv. 3/96:
Zjistěte, jak vypadá ptakopysk. Přečtěte si v některé encyklopedii o jeho životě a krátce
o něm spolužákům vyprávějte. (stylizace)

80
Cv. 1/124:
Prohlédněte si obrázky (nácvik pozorování) a řekněte:
a) O kterém předmětu se píše? (invence)
Může zůstat pod vodou i několik týdnů. Pohybuje se pomocí lodního šroubu, který je
umístěn v zadní části, a velikého motoru ve spodní části. V horní části je umístěn
periskop, který umožňuje výhled nad mořskou hladinu.

4. ročník
a) Jazyková část
Cv. 9/75-76:
c) Popište skřítka na obrázku. Která podstatná jména a která přídavná jména jste při
popisu užili? (nácvik pozorování, stylizace, invence)
Cv. 4/149:
Poraďte kamarádovi nebo kamarádce, co má dělat, jestliže se nachladí. Užijte přitom
slovesa v rozkazovacím způsobu. (stylizace)
Cv. 5/149:
Automat na nápoje
a) Napište přesný návod, jak měl Vašek postupovat. Užijte přitom slovesa ve tvaru
rozkazovacího způsobu. (stylizace)
Cv. 6/184:
a) Zakryjte si text O fotbale, dívejte se na nákres fotbalového hřiště a popište ho.
(nácvik pozorování, stylizace)
b) Popište hřiště určené pro sport, který provozujete vy. (stylizace)

b) Slohová část
Cv. 6/45:
b) Vyberte z textu přídavná jména, která označují dobré vlastnosti, a ta, která označují
špatné vlastnosti. Jsou některá z nich synonymní? Která z nich jsou významem
protikladná? (invence)
Cv. 7/45:
Uveďte jména jiných pohádkových postav, z nichž poznáte, jaké jsou nebo jaké mají
vlastnosti. Můžeme usuzovat podle jména, jaké vlastnosti mají skuteční lidé? (invence)
Cv. 1/64-65:
Budoucí učitel
a) Jak vypadá Marek Svoboda? Podle obrázku upřesněte jeho popis. Na které místo do
textu toto doplnění zařadíte? (nácvik pozorování, stylizace, kompozice)
b) Jaké asi má Marek vlastnosti? Proč si to myslíte? (invence)
Cv. 2/65-66:
a) Jak vypadá a jaký je pan doktor v textu písničky? Které jeho vlastnosti jsou
zdůrazněny a jakými prostředky? (stylizace, invence)
b) Hodí se ilustrace k písničce? Své stanovisko zdůvodněte. (nácvik pozorování,
invence)
c) Které vlastnosti má asi pan doktor Janoušek? Zdůvodněte. (invence)
Písnička Pan doktor Janoušek od Zdeňka Svěráka.

81
Cv. 3/66:
Přečtěte si úryvek z básně K. J. Erbena Polednice. Podle tohoto úryvku popište
Polednici vlastními slovy. (stylizace)
Cv. 4/66:
a) Vyberte dvojice synonym: váhavý, výbušný, vzteklý, přívětivý, potrhlý, pohodlný,
vlídný, agresivní, nerozhodný, hubatý, lenivý, prostořeký, prudký, ztřeštěný (invence)
b) Doplňte synonyma k následujícím přídavným jménům: skoupý, obratný, paličatý,
duchapřítomný, domýšlivý, neohrabaný (invence)
Cv. 5/66:
Vysvětlete, o jakém člověku (případně v jaké situaci) se řekne, že je to: puntičkář,
třeštidlo, kakabus, držgrešle, paličák, svatoušek. (invence, frazeologie)
Cv. 7/67:
a) Přečtěte si, co by na sobě chtěli zlepšit tito kamarádi, a vyberte ze závorky vhodné
přídavné jméno. (invence)
b) Uvažujte o sobě. Řekněte několik vět o svých dobrých i horších stránkách. Chtěli
byste na sobě také něco zlepšit? (stylizace)
Cv. 6/131-132:
a) Prohlédněte si obrázek bílé paní a popište ji. Všimněte si, jakou má postavu, jaký má
obličej, jak se tváří, vystihněte přesně, jak je oblečená. Popis napište. Na které místo
v textu popis zařadíte? (nácvik pozorování, práce s  osnovou, stylizace)
Cv. 8/132:
Vyprávějte ostatním o nějakém jiném strašidle. (stylizace)
Cv. 2/155:
Vypište, které věci budete k sestavení stojánku potřebovat. (invence)
Cv. 3/155:
Jak byste stojánek ozdobili, kdybyste ho chtěli darovat mamince, tatínkovi, kamarádovi
nebo kamarádce? (stylizace)
Cv. 4/155:
a) Přineste do školy předmět, který jste sami vyrobili, a vysvětlete, jak jste při tom
postupovali. (stylizace)
b) Postup zapište v bodech do sešitu. Na začátku nezapomeňte uvést, co je k výrobě
předmětu zapotřebí. (kompozice)

c) Co jsme se naučili a Ověř si, co umíš


Cv. 4/83:
Kdo žije v naší blízkosti?
d) Čím se liší vlaštovka od jiřičky? Pojmenujte správně ptáky na fotografiích. (nácvik
pozorování, stylizace)

5. ročník
a) Jazyková část
Cv. 4/154-155:
Vyrobte si recyklovaný papír
c) Vypište z textu, co všechno je k výrobě papíru potřeba. (invence)
d) Podle obrázků popište, jak se recyklovaný papír vyrábí. (nácvik pozorování,
stylizace)

82
Cv. 1/145:
b) Uměli byste pro své kamarády také připravit nějakou hru? Jak byste při její přípravě
postupovali a jaká by byla její pravidla? (stylizace)

b) Slohová část
Cv. 5/44:
Pokus na školní nebo vlastní zahradě
b) Podle návodu napište seznam věcí, které budete k pokusu potřebovat. (invence)
c) Potom říkejte v první osobě, jak budete při pokusu postupovat. (stylizace)
Cv. 8/44-45:
b) … Pak souvisle popište, jak oheň v přírodě rozděláváme. (stylizace)
c) Pokuste se k pokusu vytvořit obrázkový návod. (kompozice, práce s obrázkovou
osnovou)
Cv. 2/60:
a) Máte doma nějaké zvířátko? Popište ho. Jestliže žádného zvířecího kamaráda
nemáte, řekněte, jakého byste chtěli a jak by měl vypadat. Nezapomeňte uvést:
- co je to za zvíře;
- jak se jmenuje nebo jak byste ho pojmenovali;
- jak je velké, popř. jakou má srst, kůži a podobně;
- jaký má tvar hlavy (oči, uši, tlamu, popřípadě čumák);
- jaké má tělo, kolik má nohou, jestli má ocas a podobně. (stylizace, práce
s osnovou)
b) Řekněte, jaké má váš zvířecí kamarád vlastnosti a proč ho máte rádi. (Jestliže po
nějakém zvířátku toužíte, řekněte, proč se vám líbí právě toto zvíře.) (stylizace)
c) Popište psy z obrázku na straně 20. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 5/61:
Vysvětlete význam těchto vět:
Je věrný jako pes. Mám hlad jako pes. Je opuštěný jako pes. Tam chcíp pes. Ani pes po
něm neštěkne. Starého psa novým kouskům nenaučíš. Snášejí se spolu jako pes
s kočkou. Je tam počasí, že by psa nevyhnal. Dělá psí kusy. Přišel jako zpráskaný pes.
Jde mu to jako psovi pastva. Bylo jich tam jako psů. Každý pes jiná ves. Hodil mi to
jako psovi. Jedná se mnou jako se psem. Je toho jako psovi na ocásek. (invence,
frazeologie)
Cv. 1/92:
a) Prohlédněte si obrázky a podle článku popište, jak vypadaly knihy v minulosti.
(nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 9/94:
a) Pěstujete nějaký jiný sport? Jaký? Proč se vám líbí právě tento sport? Jakou
potřebujete výstroj. Popište její součásti. (stylizace)
Cv. 1/140:
Popište krajinu na obrázku. Použijte přitom různé výrazy, např. podél, vedle, kolem,
přes, za, před, mezi, na, nad, pod, u, k, vzadu, blízko, v dáli, na obzoru, vpředu,
napravo, nalevo, souběžně, a co nejvíce přídavných jmen. (nácvik pozorování, stylizace,
práce s nabídkou)
Cv. 2/141:
Tomáš si chce prohlédnout zříceninu na kopci. Poraďte mu, kudy má jet. (nácvik
pozorování, stylizace)

83
Cv. 5/141:
Řekněte, co byste viděli, kdybyste vystoupili na nejvyšší vrch u vaší obce. (stylizace)
Cv. 10/142:
Který kraj považujete za pohádkový vy? Proč? Popište ho. (stylizace)
Cv. 7/160:
a) Kterým jiným slovem označuje autor šaška Palečka? Jakou měl bratr Paleček
povahu? (invence)
b) Kterým slovem se označuje šašek v cirkuse? Popište, jak si ho představujete a jak si
představujete králova šaška. Můžete je také nakreslit. (stylizace)

b) Fraus, s. s r.o.

2. ročník
Cv. 26/17:
Nakresli si obrázek s domkem, stromy, sluncem, mraky. Neukazuj jej, ale diktuj svým
spolužákům, co a kam mají kreslit, aby vytvořili stejný obrázek. Popisoval(a) jsi
dobře? Poslouchali tě spolužáci (spolužačky) pozorně? Jsou obrázky stejné nebo
alespoň podobné? (stylizace)
Cv /20:
Popiš, jak to vypadá v pekařství. (stylizace)
Cv /20:
Vysvětli, jaký je rozdíl mezi houskou a rohlíkem. (stylizace)
Cv 9/22:
Už jsi byl(a) v zrcadlovém bludišti? Pokud ne, vyprávěj, jak si ho představuješ. Pokud
ano, popiš ostatním, jak to tam vypadá. (stylizace)
Cv. 10/23:
Hádej. Je to dopravní prostředek. Vozí hodně lidí. K pohybu potřebuje elektřinu. Jezdí
po kolejích. Někdy má dva vagóny. Není v něm průvodčí.
Stejným způsobem zkus vytvořit hádanky pro spolužáky. Popiš např. jiný dopravní
prostředek, dopravní značku, hudební nástroj. (stylizace)
Cv. /26:
Popiš, co je na obrázku. (obrázek hájovny) Zkus to označit různými slovy. (nácvik
pozorování, invence)
Cv. 16/29:
Pojmenuj zvířata a rostliny na obrázku. Popiš jejich vlastnosti. K některým vlastnostem
uveď antonyma (slova významem protikladná) a synonyma. (nácvik pozorování,
invence)
Cv. 12/49:
Přines si recept na oblíbené pečivo nebo cukroví. Odříkej ho ve třídě. Použij věty
rozkazovací. Potom odpovídej na otázky ostatních. (stylizace)
Cv. (červený puntík)/66:
Popište fotografii. (fotografie domu s lešením) (nácvik pozorování, stylizace)

84
Cv. 3/72:
Popiš obě zvířata na obrázku. Drž se přitom následujících bodů: velikost, tvar hlavy,
počet končetin, pohyb, proč ho lidé chovají. Oba popisy porovnej. (nácvik pozorování,
práce s osnovou, stylizace)
Cv. 7/73:
Vyber si jednu z fotografií a zvíře popiš (morče, pes, kočka, želva) : jak vypadá, jak se
chová (čím se živí, kde ho lidé chovají, kam se schovává…). Můžeš mu vymyslet i jméno.
Pokud máš nějaké zvíře doma, můžeš je s ním srovnat. (nácvik pozorování, práce
s osnovou, stylizace)
Cv. 17/93:
Popiš vlaštovku podle fotografie. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 12/109:
Popiš vydru. (fotografie vydry) (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 11/115:
Popiš, čím se liší lodi na obrázcích. Jmenuj další příklady podobných rozdílů. (nácvik
pozorování, stylizace)
Cv. 17/122:
Nakresli trampolínu a popiš, jak vypadá. (stylizace)

3. ročník
Cv. 14/50:
Zubní kartáček Žirafa
Odpovídej podle textu. Vysvětli, co nalezená odpověď znamená. (kompozice)
- Jaký kartáček potřebujeme?
- Jaký tvar má držadlo?
- Jaká jsou vlákna?
Cv.16/50:
Nahraď v textu tato slova synonymy. (invence)
vkládají se, otáčí se, odstraní se, bledne, třeba, slouží
Cv. 18/51:
Co ses dozvěděl(a) z jednotlivých odstavců textu Zubní kartáček Žirafa? Vypracuj
osnovu textu. Kolik částí má tato osnova? Proč? (kompozice, práce s osnovou)
Cv. /51:
Pozoruj svou školní lavici. Pokus se říct, jak vypadá. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 19/51:
Připrav osnovu pro popis školní aktovky z obrázku. (nácvik pozorování, kompozice,
práce s osnovou, nabídka)
Popiš ji. Můžeš využít slova a spojení z nabídky. (stylizace)
Nabídka: rozměry 36x26x10 cm, odlehčená, tmavě modrá, reflexní stříbrné lemování,
obrázek delfína, ucho, přihrádky, kapsa, zip, přezka, jmenovka, nastavitelné popruhy,
čalounění, zpevněná stěna, vyztužené dno, poutko na klíče, po straně, vpředu, vzadu,
nahoře
Cv. (modrý puntík)/51:
Porovnejte své školní brašny a popište rozdíl mezi školní aktovkou a batohem. (nácvik
pozorování, stylizace)

85
Cv. 20/52:
Popiš školní aktovku (nebo batoh), jakou by sis přál(a). Nezapomeň si nejprve
připravit osnovu. (kompozice, práce s osnovou, stylizace)
Cv. 21/52:
Doplň názvy různých věcí do přirovnání.
Vzor: drobek chleba malý jako špendlíková hlavička
… velký (nebo malý) jako kostel
… těžký (nebo lehký) jako slon
… měkký (nebo tvrdý) jako …
… kyselý (nebo sladký) jako … (invence, přirovnání)
Vyber si jedno přirovnání a použij ho při popisu nějakého předmětu. (stylizace)
Cv. (modrý puntík)/52:
Rozdělte se do skupin. Každý si vybere jeden předmět ve třídě. Popíše ho ostatním. Ti
hádají, o který předmět jde. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. /52:
Kde se můžeš setkat s následujícím textem? Je to popis? Co je úkolem tohoto textu?
(ověřování znalostí slohových útvarů, reklama)
Cv. 23/53:
O kterém předmětu na obrázcích dokážeš vytvořit nejdelší, ale zároveň nejvýstižnější
popis? Proč? Připrav si osnovu a popiš tento předmět. (nácvik pozorování, kompozice,
práce s osnovou, stylizace)
Cv. (červený puntík)/57:
Pokud nevíte, jak vypadá mýval, zjistěte to např. v dětské encyklopedii. Potom mývala
popište. (stylizace)
Cv. 1/62:
Je úvodní text popis? Zdůvodni.
(ověřování znalostí slohových útvarů, vypravování)
Cv. 6/63:
Řekni, které věci by se daly využít k výrobě nějaké karnevalové masky. (invence)
Cv. 13/64:
Popiš žehličku. Nejprve si připrav osnovu. Můžeš využít slov z nabídky: pohodlné
držadlo, přívodní šňůra, opěrka žehličky, nádržka na vodu, kontrolka (světlo), ovladač
pro volbu teploty, žehlicí plocha, otvor pro kropení, tlačítko kropení, tlačítko
napařování (kompozice, práce s osnovou, nabídka, stylizace)
Cv. 21/65:
Kde se u vás konají karnevaly nebo jiné akce pro děti? Popiš, kudy půjdeš na karneval:
od vašeho domu, od pošty, od nějakého obchodu, od zastávky dopravního prostředku.
(stylizace)
Cv. 16/80:
Popište statek na obrázku. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. (červený puntík)/80:
Jak vypadal statek Lakomého Pandrholy v pohádce Dařbuján a Pandrhola?
(stylizace)
Cv. 1/84:
Jak vařím
Vypracuj osnovu úvodního textu. Bude mít čtyři části. (kompozice)
Cv. 2/84:

86
Pomáháš také doma s přípravou nějakého jídla? Připrav si osnovu a s postupem práce
seznam spolužáky. Můžeš hovořit i o jiné činnosti, při které doma obvykle pomáháš.
(kompozice, stylizace)
Cv. /84:
Je text Jak vařím a vaše texty ze cvičení 2 vypravování?
(ověřování znalostí slohových útvarů, popis pracovního postupu)
Cv. 3/85:
Zamysli se a řekni, kdy v rozhovoru používáš popis pracovního postupu.
Např. vysvětluješ kamarádovi (kamarádce), jak se hraje nějaká hra. (invence)
Cv. 4/85:
Vyhledej v dětských časopisech popisy pracovního postupu. Přemýšlejte o tom, zda jsou
všechny popisy v pořádku: (invence, kompozice, stylizace)
- Jsou činnosti popsány jasně, srozumitelně a ve správném pořadí? Nechybí některé
věci, které jsou při postupu potřeba?
- Společně s paní učitelkou (panem učitelem) vyberte popis, podle kterého si ve škole
něco vyrobíte.
Cv. 5/85:
Napiš popis pracovního postupu při tvorbě nějakého výrobku v hodině praktických
činností.
- Sepiš si seznam věcí, které potřebuješ. Napiš si potřebná slova. (invence)
- Vytvoř osnovu. (kompozice)
- Teď se můžeš pustit do psaní. Nezapomeň na odstavce. (stylizace)
Cv. 20/104:
Popiš třídu, ve které je alespoň jeden počítač. Nezapomeň si nejprve vytvořit osnovu.
(kompozice, práce s osnovou, stylizace)
Cv. 6/125:
Kdo je tvůj oblíbený filmový hrdina? Jaký je? Řekni co nejvíc přídavných jmen.
(invence)
Cv. (červený puntík)/126:
Uspořádejte soutěž: Kdo vymyslí nejvíce přídavných jmen ke slovu byt, nábytek, mlýn,
vlak atd. (invence)
Cv. 15/127:
V nabídkovém letáku nějakého obchodu si vyber libovolnou školní pomůcku. Připrav
si osnovu a podle ní věc ústně popiš. Využívej co nejvíc přídavných jmen. Poté ukaž ve
třídě fotografii z letáku. Spolužáci zhodnotí tvůj popis. Mohou ho i doplnit. (nácvik
pozorování, kompozice, práce s osnovou, stylizace)
Cv. 21/129:
…Vyprávěj, co jsi jedl(a), nebo popiš postup přípravy nějakého pokrmu z brambor.…
(stylizace)
Cv. 4/140:
Vypracuj osnovu textu Táborák. Co je cílem tohoto textu (proč byl napsán)?
(kompozice)
Cv. 3/149:
Jak si představuješ mimozemšťana? Připrav si osnovu a popiš ho. (kompozice, práce
s osnovou, stylizace)
(červený puntík) Můžete si pomoci tím, že ho nejprve nakreslíte. Pokud vás nic
nenapadá, podívejte se na předchozí stranu. (nácvik pozorování)

87
Cv. 15/153:
Popiš ježibabu. (stylizace)
(červený puntík) Pomůže vám, když si ji nakreslíte.
Cv. 15/159:
Po kom se ti bude o prázdninách stýskat (např. ze třídy)? Jaký například bývá člověk,
po němž se nám stýská? Uváděj přídavná jména. (invence)
Cv. 28/163:
Připrav si osnovu a podle ní ke každému bodu vytvoř jeden text.
- popis: Auto pro nevěstu, Svatební šaty (kompozice, práce s osnovou, stylizace)
- návod (popis činnosti): Čištění bot, Pomoc rodičům (dospělému) (kompozice, práce
s osnovou, stylizace)

4. ročník
Cv. 17/66:
Vyber si jedno ze zadání a napiš text z pohledu kočky. (stylizace)
Popis vánočního stromku
Příprava štědrovečerní večeře nebo svátečního oběda
Cv. 27/75:
Popiš podle obrázků, jak bys poskytl(a) první pomoc při krvácení z nosu. (nácvik
pozorování, stylizace)
Cv. 15/80:
Podobně jako je v textu na této straně popsán snowboard, popiš lyže. (stylizace,
nabídka)
Nabídka: náčiní ze dřeva, kovu, umělé hmoty nebo jejich kombinací, dlouhé úzké desky,
délka a tvar podle druhu použití, připevnění ke vhodným lyžařským botám, lyžařské
bezpečnostní vázání, umělá skluznice, lyžařské brzdy, vhodné hůlky
Cv. 3/125:
Vyber si některý z hromadných dopravních prostředků a popiš jej. (stylizace)
Cv. 14/136:
Nevadnoucí květina
Vypiš z textu podstatné informace. Vytvoř osnovu textu. (kompozice)
Cv. 15/136:
Tvary slovesných tvarů vyznačených v textu převeď do 2. os., č. mn., rozkazovacího
způsobu. Potom text přečti stejným tempem a stejnou intonací jako televizní
moderátor. (invence)
Cv. 16/136:
Vyhledej v textu rozpis pracovních potřeb. (kompozice)
Cv. 17/137:
Seřaď větné celky pracovního postupu Jak vyrobit vějíř do správného pořadí.
(kompozice)
Sepiš potřeby pro výrobu tohoto vějíře. (kompozice)
Cv. 19/137:
Vyber si jednu situaci (činnost) z uvedených větných celků a vytvoř popis pracovního
postupu. Začni osnovou. (kompozice, práce s osnovou, stylizace)
Cv. 25/162:
Houbový bramborák

88
Větné celky přečti v pořadí, jak by byly uvedeny v receptu. (kompozice)

5. ročník
Cv. /16:
Vyhledej v úvodním textu větné celky, které popisují vynález. (kompozice)
Cv. /16:
Zavři učebnici a pokus se Křižíkovu fontánu popsat svými slovy. (stylizace)
Cv. 9/16:
Doplň vhodná slova a vysvětli, co přirovnání znamenají. (invence, přirovnání -
frazeologie)
Vzor: Skácel se jako podťatý
…jako síto, …jako Golem, …jako hodiny, …jako raketa, …se jako velká voda, leskne se
jako …, otáčí se jako …, voní jako …, řeže jako …, je zelený jako ….
Cv. 11/17:
Použij některý z nadpisů (Příběh o bankomatu, Dědeček automobil, Banánový koktejl,
Ztracená MP4, Podzimní den) a připrav si osnovu pro popis některého z uvedených
předmětů. (kompozice)
Cv. 12/17:
Vymysli přirovnání vhodná ke slovu ovce. (invence, přirovnání - frazeologie)
Cv. 7/23:
Vyber si nějaké hodiny a co nejpodrobněji je popiš. (stylizace)
Cv. 15/26:
Napiš krátký popis pneumatiky pro člověka, který žil v době, kdy ještě nejezdily
automobily. (stylizace)
Cv. 1/30:
Řekni vlastními slovy, o čem je úvodní text. (výroba přívěsku) Vytvoř jeho osnovu.
(stylizace, kompozice)
Cv. 5/31:
Vypravuj podle obrázkové osnovy, jak si připravíš zdravé a rychlé jídlo. Řekni, jak bys
jídlo dokončil(a) a s čím bys tento pokrm podával(a). (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 2/38:
Kterým pohybovým aktivitám se věnuješ ty nebo někdo z tvých blízkých? Popiš tuto
činnost. (stylizace)
Cv. /51:
Která plemena koní znáte? Popište některé. Proč je lidé chovají? (stylizace)
Cv. 10/57:
Jaký je kolektiv vaší třídy? Pište co nejvíce přídavných jmen. (invence)
Cv. /57:
Popište, jak byste hledali informace o místě v zahraničí, kam byste se chystali
cestovat. (stylizace)
Cv. 15/58:
Vymýšlej přídavná jména vhodná k fotografiím. (nácvik pozorování, invence)
Vzor: nejvyšší, kovová, zajímavá
Cv. /58:
Vyberte si nějakou známou stavbu a popište ji podle obrázku. (nácvik pozorování,
stylizace)

89
Cv. 3/63:
Popiš výjev z Betléma. (nácvik pozorování, stylizace)
Uváděj k postavám vhodná přídavná jména. (invence)
Vzor: Marie – sedící
Cv. 4/68:
Pavel Šrut si vymyslel lichožrouty, aby vysvětlil ztráty ponožek. Určitě se ti občas také
něco ztratí (někdy později zase i objeví). Vymysli si svoji postavu, která má ztráty na
svědomí: doma, ve škole, při zájmové činnosti.
a) Popiš ji. (stylizace)
Cv. /70:
Napiš nebo přednes návod ke hře pexeso. Můžeš si zvolit i jinou hru. (stylizace)
Cv. 14/72:
Popis v textu nahoře není příliš podrobný. Vymysli, jak takový lichožroutí byt může
podle tebe vypadat. Nejlepší nápady sepište, připravte si osnovu a celý popis sepište.
(invence, kompozice, práce s osnovou, stylizace)
Cv. 15/72:
Umísti do textu Lichožroutí bydlení vhodně tvary těchto přídavných jmen. (invence)
pohodlný, lichožroutí, příjemný, malý, starý, obdélníkový, vzdušný, zelený
Cv. 23/74:
Jací mohou být lichožrouti? Vymysli další vhodná přídavná jména. (invence)
Cv. /82:
Vyber si některého z dinosaurů a popiš ho. (stylizace)
Cv. 18/90:
Popiš ilustraci. Nezapomeň, že popis musí být uspořádaný, např. od nápadného k méně
nápadnému, zleva doprava, od blízkého ke vzdálenému. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 3/100:
Popiš, jak si představuješ Viléma z textu nahoře. Pomoz si osnovou. (kompozice, práce
s osnovou, stylizace)
Cv. 1/108:
Přemýšlej, která přídavná jména můžeš využít při popisu uvedeného kola a která
nikoliv. Nabídka: bezkonkurenční cena, superakční brzdy, odpružená vidlice, tachometr
zdarma, minimální hmotnost, super převody, nápaditý design, rám z nejmodernějších
materiálů, nastavitelná řídítka, gelové sedlo, požitek z jízdy, zabrzdíš v mžiku (invence,
nabídka)
Pak kolo z obrázku popiš. (nácvik pozorování, stylizace)
Cv. 14/119:
Vyhledej recept na přípravu nějakého pokrmu z rajčat a seznam spolužáky s pracovním
postupem. (stylizace)
Cv. 17/129:
Vytvoř podle textu ilustraci a popis sokola. (nácvik pozorování, stylizace)

90
Příloha č. 2: Ukázky žákovských prací

2.1

91
2.2

92
93
2.3

94
2.4

95
96
2.5

97
2.6

98
99
2.7

100
2.8

101

You might also like