3 5 a a x e =Demodulatory pro modulace FM a modulace PM .. 128 ‘Vzijemné porovnani analogovyich modulaci Fa LD Diskrétni modulace zikladnim pasmu.. ve 143, Piednosti diskrémich modulact a ahaa Nekédované modulace PAM, PPM, PWM, vzorkovaci teorém.......... 145 TEORETICKE ZAKLADY RADIOELEKTRONIKY Impulzova kédovana modulace PCM .. 1st Sum v systémech PCM... 134 1. UVYOD DO TEORIE SIGNALU.. Odvozené impulzové kédované modulace DPCM, DM, ADM 157 Ld Deterministické elektrické signily ... Formaty signal pro reprezentaci bindrnich dat, diferen ilni kédovéni 162 1.1 Klasifikace elektrickych signdlt. sacar os Krmitottové filtrace digitélnich signal v zakladnim pismu pro nulové 1.1.2. Spektrélni analza deterministickych signal... Poles id intersymbolové interference (Nyquistova strategie)... 2 165 1.13 Fourierova transformace. = nae Kmitodtova filtrace pro maximalizaci poméru Signals 1.1.4 — Diskrétni Fourierova transformace a rychld Fourierova transformace......... 33 (piijimaé s pFizpisobenym filtrem, korela¢ni pfijimag).... 172 1.5 — Hilbertova transformace sn open 35 Korelaéni kédovani vss vow 174 1.1.6 Korelaéni a autokorelaéni funkee senvnssee manmenveenese Diskrétni modulace s nosnymi vinami o resseseeee 180 117 Funkce delta a jednotkova skokova funkee 30 Zékladn typy diskrétnich modulaef s nosnjmi vinan.. pantie 1.2 Nahodné signély a um, : 40 Hiavnt patametry diskréinich modulact s nosnymi vinami ets 12.1 Zakladni pojmy... 40 Geometricka reprezentace modulovanych signal, signdlovy prostor vee 189) 122 Hustota pravdépodobnosti, pravdépodobnostnidistibudni funkes 2 Kissfikace digitélnich modulaci sn ow 193 123 Stfedni hodnoty nn Modulace FSK (BFSK, MPSK) 197 1.24 Nékteré funkce hustoty pravdépodobnosti a distribu! funkeo Modulace PSK v zikladnim provedeni (BPSK, D-BPSK, MPSK) 199 1.2.5 Autokorelagni a korelatni funkce. aa Modulace QPSK a modulace D-QPSK reese 7 205 1.26. Spektrni analyza ndhodngch sign Ofseiova modulace QPSK (O-QPSK) nen 211 1.2.7 Piiklady ndhodnych signal Modulace 2i4-QPSK a modulace 2/4-DQPSK 212 128 Sum.. Modulace CPM — obecné viastnosti 215 13 Uvod do teorie radioelektronickyeh systema Modulace MSK Loon 229) 13.1 Zakladnt klasifikace radioelektronickye systémi Modulace GMSK . 223 13.2 Systémy se soustfedénymi parametry : “Modulace M-QAM (modulace s proménnou obélkou) ........... 231 1.3.3. Systémy s rozloZenjmi parametry, penosové vedent Dali varianty modulacis proménnow obélkou rinctoonstinin BOE 13.4 PFenos determinovangch signi lineimimi systémy Modulaéni formity s vice nosnjmi vinami MCM, 1.3.5 Nevkresteny prenos, idedlni dolni propust a pasmova propust ortogondlnt kmitoetovy multiplex OFDM wvnnnninnnnennn 236 1.3.6 Pulznf odezva idedlni dolni propusti a idedini pismové opt Obnova referenéni nosné viny (CR) a Gasovini symbol (STR) 249 13.7 Komplexni obdtka pismovjeh signa. Grafieké zobrazent signal pouzivanych u diskrétnich modulact 253 ‘Vzajemné porovnéni diskrétnich modulaci 255 2. MODULACE. 7 pa ine 21 Ridiové oe ey ZDROJOVE A KANALOVE KODOVANi, 2.1.1 Obeené schéma rédiového komunikaéniho systému EKVALIZACE, DIVERZITA. 2.12 Plenosovi kapacita ridiového komunikasntho systému Zérojové kédovini (redukce bitové tyChlOSt) onsen 264 2.13 Modulace a jejich klasitikace Zikladni prineipy zdrojového kédovini 2.2 Analogové modulace Pichled metod zdrojového kédovani elektroakustickych signal 2.2.1 Amplitudova modulace AM .. Zdrojové kédovani telefonnich hovorovgch signatt 265 2.2.2 Odvozené amplitudové modulace DSR, SSB, ISB, VSB a QAM Kodek ADPCM pro hovorové signily see 270 2.23 Kmitogtové modulace FM a fizova modulace PM mrt 10 Zarojové kédovani jakostnich elektroakustickyich signali.. . O72: 2.24 — Modulitory pro modulace FM a modulace PM ....... 12 Zerojové kédovani obrazovych (video) signal 280 6 MonerN! RADIOELEKTRONIKA ew Mooern! RADIOELEKTRONKA aKédovint kandlu (detekee a korekce chyb) 32 de iinet 321 Zin sti BY == 2S an Geese) 3.2.7 Retézove kody .~ j 3, BREE (cihsaaniinmin 3.2 daptivni ekvalizace u digitélnich r¢ 332 Ago ans ie 334 ‘Ekvalizér s rozhodovact zpétnou vazbou ‘ na 341 Pen ne ih 342 Rl tevin pans i 34 4 Piiklady systémd pro diverzitni piijem . 6 Porovnéni ochrannych kandlovych kod 1Y RADIOELEKTRONICKE OBVODY A SUBSYSTEM’ 4. DVOJBRANY V RADIOELEKTRONICE : see 4 ‘Amitai parametey # 02p13/0N¢ parametry dvojbrant.. ; 44 Napétové zesflent a vkonovd zesflent secovinasnn 45 Sumové vlastnosti ... re 46 Kmitottova a nelinedt cresleni 7 ‘Dynamicky rozsah | a a ae = 47 Dammit jienosh pam on 49 antinori Te x VYSOKOFREKVENCNI é ‘A MIKROVLNNE ZESILOVACE .. sa Uzkopasmové jranzistorové zesilovate ah st arden ojo to vavehu jednostupti 5.1.2 Obecny postup névrhu je $13. Pasivni azkopdsmové vazebni obvody ovyich zesilovad. SIA Nékolikastupiové dizkopésmove zesitovabe 52 52, é wvé zesilovade Sirokopasmové tranzistorove ze 1 Sirokopasmové zesilovage se zpétnou vazbou 289 289 292 293 1 296 299 300 301 301 303 306 313, 314 34 we BUS 316 318 322 375 315 315 380 382 388 389 301 52.2 Sirokopésmové zeslovate s reaktangnimi vazebaimi obvody 523 Sirokopésmove zesilovate srozprostfenjm zesilenimn 52.5 Vadjemné porovnan sirokopismovych zeslovact 53 Vykonové pismoveé tranzistorové zesilovate wa 53.1 Roadéleni vykonovych pismovyeh zesilovad do pracovnich tf 53.2 Priklady zapojeni ; 5.3.3. ZjednoduSené postupy navrhu_ " a 53.4 Konverze AM-AM a AM-PM u vjkonovyeh pasmovjch zesilovaéi 6. NELINEARN{ OBVODY 6.1 Sméovate.. 6.1.1 Klasifikace sm&sovatt .. ‘ 6.1.2 Zikladni parametry sméSovatt ... 6.13 Piiklady konkrétnich sméSovad... 62 Modulitory a demodulétory 62.1 Diodovy kvadratumn! modulétor 622 Tranzistorovy kvadraturni modulétor is 623 Mnohastavové modulitory MQAM s nelineérnimi 2esilOva8i 63 Oscilétory 63.1 Zakladni parametry oscilitori.. 63.2 Oscilétory LC se zpétnou vazbou.. 633. Oscilétory se zapomym adporem.. 64 Fazovg zivés PLL 64.1 Zikladni principy 642 Aplikace fizového zivésu ... 65 65.1 Piednosti a nedostatky navrhu obvodt poéitaéem 65.2 Charakteristické vlastnosti simulaénich program 633. Ukizky analjz radioelekironickyich obvodit RADIOVE KOMUNIKAGNi SYSTEMY ‘Navth vysokofrekventnich a mikrovinnych obvodd poditatem, 7. RUZNE ZPUSOBY RADIOVEHO PRENOSU Radiokomunikaéni systémy s mmohonisobaym ptistupem (MAP) 712 Obecna klasifikace protokolii mnohondsobného piistupu MAP .. 73 Protokoly s deterministickjm pfistupem 5 74 Protokoly se stochastickym pristupem Z 5 Protokoly s kédovym délenim CDMA. Technika kmito¢tového, éasového a kédového multiplexu.. 17 Referenéni model OSt 79, Riiovy pkenos simplesa,duplexni A MONOFREKVENCNI.. Synchronni ptenosovy méd STM a asynchronni pfenosovy méd ATM rns 408 449 78 va zikiadnitypy veteingeh sit pro penos dat (CSPDN a PSPDN)... 304 399 400 roe 401 401 405 All 419 419 419 420 423 nn 430, 430 432 433 436 ABT 438, 440, 44a 4 447 44y 447 430 459 459 461 462 463 466 466 478 477 480 482 hace tas8 DRUZICOVE RADIOKOMUNIKACNi SYSTEMY ..... 485 Ul. RADIOVE VYSiLACE, PRIIMACE 81 Radiokomunikaéni rovnice 485 ASOFTWAROVE RADIO... 591 82 Systémovy zisk ae ILL Rédiové vysilaée pro analogové modulace 591 83° Urowiovy diagram, in ILL Rozhlasovy vysilae AM 591 84 Prijimaef systém pro individudlni piijem druzicové televize 493 TATA ic aeces eomasrae aa 85 Drudicovy telemetricky system s dgitini modulacl (Mariner 10) 497 HOME) nadlons piiteats pro salogord maslulce ae 56 ‘Dmuzicovy systém Iridium pro globélni pozemni komunikaci ace 11.2.1 Pfimozesilujici pfijimaée a pfijimate superhetcrodynni ......... woe 594 9. POZEMNi MOBILNI RADIOVA KOMUNIKACE ...... 505 fi ; ae ies . aes pana eee om 9.1.1 Celulémi koncepce systémt pozemni mobiln{radiokomunikace . sos 1132 Wytatipnad mobi eanioe GEM SOOGSNT 1800 9.1.2 Péehled hlavnich systéma pro vereinou mobilai komunikaci| 308 114 Softwarové radio pro analogové a digitdlni modulace . 603 9.1.3 Obecny popis veteincho celulémiho radiotelefonntho systému ul LA. Softwarové radio v analogovych rédiovych prijimadich a vysiladich ...... 603 9.14 Sifentrédiowgch vin v pozemnich rédiovjch kanélech 317 1142 Softwarovy komunikaéni prijimaé pro analogové modulace tl 9.2 Digitini vetejy celulieniradiotelefonni systém GSM 322 iat Sinwuoviimcice piconets eee “ot 92.1 Celkové koncepce systému GSM .anun pec 115 Univerzilni rédiova sit BLUETOOTH 617 92.2 Zpracovéni signdlu v systému GSM... 528 Gt aiuick pope oy 92.3 Slusby poskytované systémem GSM 534 i conbpaaene oa by BezSiiirové telefony, evropsky systém DECT .. 538 1153 % ” 62t 93.1 Charakteristika bezSiirovych telefon: 538 . 93.2 Celoevropsky digitélni beattirovy telefon DECT "540 DODATKY... 3 9.3.3. Transceiver mobilni stanice bezSiiirového telefonu DECT 547 9.4 Vekejny ridiovy paging «mn as 549 LITERATURA 94.1 Zakladni koncepce radiového paging “349 = 942 Evropsky pagingovy systém ERMES feat ieee REJSTRIK.. 635 95 NejbliZ8i vyvoj systémi pozemni mobilni rédiové omunikace 554 9.5.1 Evoluéni zJokonalovani sougasnjch systémt.. 554 645 95.2 — Univerzélni mobila‘ telekomunikadn{ systém UMTS 558 10. DIGITALN/ ROZHLAS DAB A DIGITALNI TELEVIZE DVI 563 10.1 Digitainé rozhlas DAB 5 10.1.1 Pechod od analogového rozhlasu k digitalnimu rozhlasu DAB. 563 10.12 Popis systémmit DAB sn. 565 10.1.3 Pozemské systémy T-DAB a druzicové systimy S-DAB 570 10.1.4 Obeond koncepce vysilat a pijimaea DAB 572 10.2 Digitilni televize DVB 2 575 102.1 W§voj digitdlni televize 575 v 10.2.2 Celkové koncepce digitilni druzicové televize DVB.S 376 102.2 Digitéint pozemské tclevize DVB- = SD 10.23 Digiténi kabelova televize DVB-C... 387 10 MODERN RADIOELEKTRONIKA ince ae an‘Vydavatelstvi CVUT v Praze vydalo v roce 1993 knizni monografi snézvem RADIO- ELEKTRONIKA. Uvedens publikace se setkalas priznivjm ohlasem, coz svédet o tom, 4e v na8ich novych spolegensko-ekonomickyich podminkich je 0 tento velmi dilezity ‘obor slaboproudé elektrotechniky stéle znaény zAjem, a Ze by mu tedy méla byt vénovd- na néleZitd pozomost. Vzhledem k tomu, Ze uvazovand publikace jiZ nenf na knizZnim tri delsi doburk dispoziei, je nynf predkladna nakladatelstvim technické literatury BEN ‘odborné étendtské vetejnosti zccla pfepracované vydint. Poditky radioclektroniky, nebo spiSe jejtho nejdilezitejstho odvetvi —ridiové komu- nikace,spadajijiz do konce minuléhostolet. Po HertzovSch experimentech s vyzafovanim tlektromagnetickch vin uskutetiuje v r0ce 1894 Lodge promi ridiové spojeni na vzd- Tenost 150 yardt, v roce 1896 Marconi realizuje v praxi ji2 vywzitelné radiotelegrafni spojent na vadilenost nékolika mil, v 0ce 1901 se rovné Marconimu dati uskutetnit ridiovy pfenos dokonce jiz ptes ocedn. Prvni vysflate byly zalozeny na principech wis rove" telegrafie, kziskavénivétSich vysilacfch vykond potom musely pouZivat specisint alterdtory, schopné generovat nosné viay o kmitottech a2 nékolika desitek kilohertzi ‘20 vkonech az nékolika desttek kilowat. Doslova revoluénim krokem vpfed v rozvoji techniky ridiové komunikace vSak byl az Flemingiv objev vakuové diody v rove 1904, za nit ptichéz{ po dvou letech Lee De Forestova vakuova zesilovaci trioda. Diody se ‘zataly uplatiovat v detektorech pijimaéi, kde ispé8né nahradily dosavadni technicky én dokonalé typy (detektory elektrolytické apod.). Triody potom byly vibec prvni elektronickou aktivni soutistkou, umoziujicf realizaci zesilovaét. Armstrog a Colpitts ‘Viak jiZ v roce 1912 vyudivaji triody také v elektronickych zpetnovazebnich osciléto- tech, v roce 1913 se pak objevuje prvni anodovy modulétor pro amplitudovou modulaci ‘A privé diky témto obvodim, mobo bjt jiZ v roce 1920 zahdjeno v Pittsburgu v USA prvni vefejné rozhlasové vysilini, V Evropé méla primét rozhlasové stanice v Berliné, pracujici na vinové délce 400 metri s vjkonem 1 kW, kterd byla uvedena do provozu voce 1923. Koncem dvacitych let pfedvadi Zworikin svaj elektronicky televizai sys- tém, k vrazému rozvoji vefejncho televizniho vysflini vEak dochéa{ a2 asi o dvacet let pozdéji Okolo roku 1930 se zaéaly provozovat take prvni radiotelefonnt systémy, uréené zpo- ‘itku jen pro nevefejné instituee. Do druhé poloviny této dekédy je pak datovin ndstup a vaaipétt nato i intenzivni rozvoj radiov€ lokacc, nepochybné podniceny oGekivanou vlkou. Ve vileéném obdobi se vjzkum, ale i nasazeni vSech uvedenyich radiokomuni- kaénich prostfedkii do provoza doslova explosivné urychiilo. Tehdy také zatal prude varistatzijem 0 radiovou navigaci ao prostiedky ,protielektronického boje*. Pripomei- ime si, Ze radioelektronicka zafizeni byla tehdy stile je8té realizovina v oblasti nizsich kmitodt diskréinimi pasivnimi proky a vakuovsmi aktivaimi sougéstkami, v mikrovin- 1é oblast se potom poudivaly Klasické mikrovinné obvody s rozprostfensimi parametry. 'V pronich povileénych letech se zatind ve vyspélch zemich vjraznéji prosazovat rozhlas FM v péstech velmi krétkych vin a take veFejné televiznt vysflani, nejprve mo- rnochromatické, pozdéji i barevné. V tomto obdobt se viak nejriiznéjai vysokofrekventni 42 MODERN! RADIOELEKTRONIKA a mikrovinné zafizenipotingj stile Zasji uplatiovat i mimo rime ridiové Komunika- ce. Objevuji se nové aplikace ve VEde, v medicin,v primyslu,v dopravé a zemédélstvi \ zibayni oblast apod 3 Rozvoj adioclektroniky v povileénch ltech byl vjznamné ovlivnén prt ispeSnou realiacltranzstoru v roee 1948, Idery bYva oznagovén za jeden 2 nejviemamakiich objevi dvacitgho stoleti. Nemeéné dlezty byl ovSem za deset lt nto plichizejil ni. stup monolitckych integrovanjch obvodi, které totiZ umofovaly realizai stale slottftich radioelektonickych zatizeni, vyznagujcich se miniatumimi rozméry, nic. ou hmomosti,velkou spolehlivostt, relativné nizkou cenou a dalsimi pfednostmi. Tednou znejileittsich aplikat radielekironiky je od Sedesjeh et drufcové rio- vi komunikace. Prvni druzicové systémy poutivaly aktivni reransltory umisténé na nestacionérnich drutcich, prigemz byly uréeny vfhradné pro neveteiné decly, V sedi desitjch leech vSak byla kosmicka technika ji schopna realizovat take stacionérni raokomunikaéni druZice. To potom umoznilorozvjt rym tempem druzicove ele "an vysin' pe iniviul’ siyVsotas rosie obdbinouvéo o7voje iW plné digit druticovd televize a také digitsni druzicovy rozhlas, at j pro staciondm, tk mobiln!pozemnipijimaée. Tina Dalim zintenzivn rozvjenich aboriridiové komunikace se stala nedévném obdo- éelulir’réiotelefonni systémy. Analogové celulam systémy budované v Evropé iit 4 jit 0d poeta osmdesétjch let sou postupné dopliovény a nahrazoviny systémy digitanin, které majiFadu vshod, ptedevlim pak vy&M kvaltu pfenosu, Sit nab oskytovanfch sluzeb, moznost mezinrodnich spojeni apod. Podobny vo} probihal lst BezSirovh lf ytémdcaiovcho paging Jizv pinch teh o> vého2, sole vakbudouvSechny posted velging mobi komunikace postup Konvergovat a soetn’ s perspex stim vyvdet univer’ global munikén systémy. Pozerni radiokorunikace tak dynamikou rozvoje predstih- Jere plelomu sole prakicky vétinu osanch radiokomunikanich shen ct is to monogais abd clo ad adh ble rae Fa ak atl ed pv van ze ak ou redakoviny tertile pari, not cra chon uence fe antien pedevin a apiovaou con doaopcea tsk aspeky dino obra Nil porate Enon tiki Movin age dein dk mods, Atm rj kandovEho Sbvodonsngalemaieekaliace a diversity. Nl! inky zabyrai foun etch raoelosikjeh ovo vii prima yd vk Inada ou pony moder stun nv echo obvod je aden ji tt tematckchp yt "Potent echniky (CAD), co ovSem rovnes wybotue z dango Tape te eo publikace nich radiokomn, ‘sou podrobnéji zpracovany Linky pojednavajiei o riznych moder- druzicove sent 2énich systémech, zminénych vse. Probiraj se ade zékladni otizky ‘°komunikaéni techniky, obecny vyklad je potom dopinén konkrétnim po- pie a apisem drudicoveho systému analogové televize, dle diitlnino telemetrickeho systému Pijyuzicového system pro mobilni Komunikaci IRIDIUM. Znagné pozomost je venovi- ta prostfedkiim pro pozemni mobilni Komunikaci, a to mobilnim telefonim GSM ‘Vpeeshtrovsm telefonim DECT, struéné se probirajt i pagingové systémy. V psh tiich souvislostech je ade také namaéen evoluini vivo} téchto systémi v neji Intech, ktery bude vytisfovat do evropského Univerzdlniho mobilniho telekormunikaéni- ho systému UMTS a pozd8jii do celosvétového systéma IMT2000, Pozornostje inovna fovnt? problematice digitalntho rozhlasu DAB a digitn televize DVB. Struinou kepi- folou pojedndvajii o ridiovych vysilaich a pijimadich, at jek v konvenéaim tak v2 softwarovém provedeni, je kniha zakonéena Coté publikace je Koncipovana tak, aby byla srozumitelné ~ zejména v aplikagnich parich ~ co nejsirsimu okruhu étendFi,tedy inzenjrdm, technikim ale i vyspeljm r2- dioamatérim. Uvodni teoretické kapitoly potom mohou pomoci pracovniktim § dakladngjsimi teoretickYmi znalostmi proniknout hloubaji do padstaty nékterych slozi- ich problemi, které neze bez rétého matematického apart beze zhytku zvlédnout Na zavér by chtél autor podékovat vSem, kteti se podileli na pfipravé to publikace Bylto pfedevsim ing. Josef DobeS, CSc. z Elektrotechnicke fakulty CVUT v Praze, ktery zpracoval stutne, avsak vSstiné partie pojednavajit o velmi sktuélni problematice né- “tin radioeletroniekch obvodii poditatem (el. 6.5]. Svij dik by cht&l vyjdit také yecenzentim publikace, ato Doc. Ing. Pavlu Zémnigovi, CSe., Ing. Frantisku Strahiko- i. CSe., Doc. Ing. Borisi Simikovi, Ce, a Ing, Josef Skilovi, za jejich cenné pripominky pti KoneZne tipravé rukopisu. V neposledni Fad pat autor dik i panu Jaroslav Dus- kovi/st, za petlivé piekreslen’ obrizki Takékoliv dotazy nebo kritické pkipominky ke knize, tedy kjejivéené népini, form smu provedeni, rozsahu apod., mchou Stenéfi zasilat na adresu vydavatelstvi BEN ~ technick literatura nebo primo na e/mailovou adresu autora: zalud/@ifelevutez Malé Horky 2 Vaielay Zalud UvoD DO TEORIE SIGNALU 44 4.2 4.3 Deterministick elektrické signaly .. Nahodné signaly a sum vod do teorie radioelektronickych systema 47 40pfivédej po pevodu DA na modulatni vstupy modulators IQ. Na zbjvajici vstupy tohoto ‘modulitoru pfichdzej kvadratum slozky ,pfeskakujft* nosné,s kmitoéty volenymi tak, aby sena vystupti modulétoru IQ ziskival send GFSK/FH, stuovany jz do vymezeného pisma =1,45 GHz Ten se pozesitent ve v9konowém zesilovati PA vysilé. Preskakujci nosna vina se ro modulétor 1Q ~a také pro demodulator 1Q pijimate— generuje ve fraktnim syntezdtoru PLL, jehoz vistupni kmitotet je tizen danow pseudonahodinou posloupnosti.V pjimati se Piijimany signdl nejprve zesiluje v nizkosumovém zesilovati LNA a dile v demodulitor 1 prevédi na nizkou meziffekveci. V jednoduchém diskrimindtoru FM se realizaje neko herentni demodulace, kterd poskytuje v pasmu ISM s velmi siltymi interferencem lepSt vysledky, nez demodulace koherenint. Celf transceiver je realizovin technologii SiGe BiCMOS, na tipu o rozmérech 12 » 12 mmm, pracuje s napdjecim napétim 2.7 a7 3.3 V, odbér proudu je-v rezimu vysikint i pfjmu cea 30 mA. Druhym monoltickym obvodem termindlu Bluetooth je procesor zékladniho pisma, ‘Ten obsahuje napt. 32bitové jédro RISC, logické obvody generujicifiici signdly pro transceiver, dle rizné typy rozhrant s hostitelskjmi systémy apod. Cely terminal kom. pletujf obvyklejeté dv8 exteri soutist, ato referentni krystalovy oscilétor pro transceiver 4 pamét' EPROM (flash 1 Mbit), kooperujieis procesorem zikladntho pésma. vist imate vty Tysilage 1 tank t oa Obr. 11.13 Zlednodusené schéma monolitického transceiveru Bluetooth (typ 120140 firmy SSL) 622 Mobeni RADIOELEKTRONIKA, wen DODATEK D1 ~ TRIGONOMETRICKE IDENTITY. Zakladni identity nasobeni souéet a rozai: Féz0vy poswy: Inasobeni kmitodtu: éleni kmitogtu: kvadraticka detekce: Kubické detckce: sin ax = cos(ar — n/2) 0s wx = sin( at + n/2 © 7**= cose + jsinat 2i sin?ar + costor sin 360s ot 1 [coset cosant == [cos(an + 0) + cos(~ 04] 1 sinoyt sineay [eos(«~ an) costo, + a)t] 2 1 inant coset => [sin(ay + a) t+ sin(w~ 024] stays snay= in (12% &) ( 1. cos J cosayt + cosaat=2c0s (42), on (258 a+, 2sin ( 5 ina. sing + cosar, cos 0s. cosp+ sinoxsing coset ~ cosa sin(ar 9) sin(ax/2)= = cosan/2 cos(at!2)= (1+ cosex)/2 sine = (1 ~ cos2er V2; costaxt = (1+ cos 2ax)/2 sin’ar = (-sin3ox + 3sinew)/4; cos! or = (cos3ax + 3cosa)/4 11. RADIOVE WSILACE, PRUIMACE A SOFTWAROVE RADIO. 623DODATEK D2 ~ UZITECNE APROXIMACE 1 Tex Pro velmi malA x (x << 1); =x (+t 1 +n, pron? esltx In(i+ayex sin ( Fraylorova Fada fo) = fia) + = DODATEK D3 — FUNKCE erf, erfc Chybova funkee (er) = Chybovi funkce (er je definovina vztahem ef()= $ Jena |Komplementérn chybovd funkce (erfe) Komplementimnichybové funkce (er) je definovéna vztaher onf(e)=2 fe de Obs funkee jsou vzajemné viziny relact exfez) = 1 — erf (2) |Funkce 0 Mezi chybovymi funkcemi erf(z), exfe (2) a funket Q plati prevodni vztahy “(z) erfe @)=20 (V2 2) ; erfe(2)=1-20(v2 2) 624 Moverni RADIOELEKTRONIKA DODATEK D4 - UTLUM RADIOVYCH VLN V POZEMNICH KANALECH D4. Hativ model pro pdsmo 150-1000 MHz Kmitozet £ 150— 1000 Miz vyfka antény zikladnové stanice fy: 30-200 m Ska antény mobilnt stanice hy 1-10m vaijemna vadalenost stanicd 1-20 km Méstské prostiedi 1, [dB] = 69,35 +26,16log() — 13 82log)—a(h,)+ [44,9 -6,SSlog(hlog(dath,) ‘a(in) je Korekéni Sinitel zivisly na vy8ce antény mobilni stanice: pro maléa stFedni mésta (hn) = [1,1l0R() ~ 0,71hy~[1 . S6log(f)— 0,8] pro velkd mésta: ag) = 8,29{log(1 S44.) — 1,1 pro f's200 MHz hg) = 3,2[log(11,75hq)°-497 pro f= 400 MHz Piedméstské prostfedi L4{4B] 2[log(f/28)P — 5,4 Venkovské prostedi (tém8¥ oteviené) Ey (4B]= 1, 78 [loa(P + 18,33I0g() 35,94 Venkovské prostiedi (otevtené) L,,{aB] = L, ~4,78[log(A}2 + 18,3308) — 40,94 D4.2 Model COST 231 Hata Krmitoget 1500 - 2000 Mrz antény zikladnové stanice fy: 30-200m vySka antény mobilni stanice hy 110m vzijemné vzdélenost stanica: 1-20 km 1, [dB] = 46,3 + 33,910g() — 13,821o0g(%,)—a(h,) + [44,9 -6,5Slog(h)]log(a) + Cy, ligemé a(/,) = [1,1l0g() ~0,7)hq —[1,56l0g(/) - 0,8] Cm = 04B pro stiedni mésta a piedmésti, se stfedni hustotou strom; Cy =3 dB pro velkomésta (metropole), im 94 «cnc serail tien: Titik tena aDODATEK D5 - NAZVOSLOVi PASEM KMITOCTU AVLNOVYCH DELEK oznatent pasma [Gisio zkratka | pasa 1 ELF — 0,03do0,3 Hz — gigametrické BGm 1 do 10Gm 0 ELF 0,3do3Hz ——_hektomegametrické BhMm 100 do 1000 Mm 1 ELF 3d030Hz —dekamegametrické BdaMm —_10,do 100 Mm 2 BLF —30do300Hz —megametrické. = BMm =—1 do 10 Mm 3 ULF —300do 3000 Hz hektokilometrické B.hkm 100 do 1000 km 4 VLF 3do30kHz ——myriametrické = BMam 10 do 100 km. 5 LE 30d0300KHz — kilometrické Bkm 1 do 10 km 6 MF — 300 do 3000 kHz hhektometrické = BLhm 100 do 1000 m 7 HE — 3d030MHz —dekametrické Bdam ——10do 100m 8 VHF —30do300MHz —metrické Bm 1 do 10 m 9 UF 300 do 3000 MHz decimetrické Bam 100 do 1000 mm 10 SHE 3do30GHz —centimetrické. = Bom 10do 100 mm 11 EHF —30d0300GHz — milimetrické Bom 1 do 10mm 2 300 do 3000 GHz decimilimetrické —B.dmm 100 do 1000 um 1B 3do30THz —centimilimetrické Bem ——_10.do 100 um rm 30do300 THz —mikrometrické = Bim 1 do 10 um 15 300 do 3000 THz decimikrometrické Budim 0,1 do 1 pm DODATEK D6 ~- OZNACENi KMITOCTOVYCH PASEM PiSEMNYMI SYMBOLY Pismenny| 5 me ee i oe smo [t-2 BID 2-40 fctic} Imeze” [Iza 23-25 Sa55S5 85108 A140) 24052425 334-360 cada) ictiz} mere?” ]1,525-1,710 25-269 34-42 107-1325 177-202 275-300 (satel) Poenamky: |. meas?” obvyklémeze pro uvedeng shilby 2.1409 dalsfobwyklé meze: 153-1733 3.42” dal obyyklé meze: 45-4, 585-7075 4.15259 das obwyklé meze: 140-145 Tabulky DS a D6 jsou pievzaty z nové normy CSN IEC 6050-713: Radiokomunika- ce: vysilate, pijimate, sité a provoz a) 2] G1 4] (5] (6) (7) [8] 1 [10) 1] (12) 13] [14] [15] (16) u7) (18) (19) (20) [21] Strdnskj, J: Wysokofrekvenéni clektrotechnika I. 1. vyd. Praha, Nakl. CSAV, 1956 Strénsky, J: Vysokoftekvenéni elektrotechnika TL. 1. vyd, Praha, Nakl. CSAV, 1959 Hofiner, V.: Uvod do teorie signélu. 1. vyd. Praha, SNTL, 1979 Carlson, A. B.: Communication Systems — An Introduction to Signals and Noise in Electrical Communication. 2. vyd. New York, McGraw-Hill, 1975 ‘Vejrazka, F, Hrdina, Z.: Digitilni radiova komunikace. Skriptum, |. vyd. Praha, ‘Vydavatelstvi CVUT, 1994 Haykin, S.: Communication Systems. 1. vyd. New York, I. Wiley & Sons, 1977 Haykin, S.: Digital Communications. 1. vyd. New York, J. Wiley & Sons, 1988 Gregg, W. D.: Analog and Digital Communications. |. vyd. New York. J. Wiley & Sons, 1978 Ziel, A. van der; Noise-sources, characterization, measurement. |. vyd. New York, Prentice-Hall Inc, 1970 ‘Schwartz, M.’ Information, transmission, modulation and noise. 3. yyd. New York, McGraw-Hill, 1980 Gappmair, W.: Claude E. Shannon: The 50th Anniversary of Information Theory. IEEE Communications Magazine, April 1999, s. 102-105 citing, J. DA Comparison of Modulation Techniques for Digital Radio, IEEE ‘Trans, on Communications, VOL COM-27, December 1979. 1752-1762 Feher, K.: Digital Communications-Microwave Application. 1. vyd, New Jersey, Prentice-Hall Inc. 1981 Feher, K.: Advanced Digital Communications. 1. vyd, New Jersey, Prentice-Hall Ine., 1987 Fehr, K.: Witeless Digital Communications — Modulation and Spread Spectrum Applications. 1. vyd. New Jersey, Prentice-Hall PTR, 1995 Proakis, J. G.: Digital Communication. 3, vyd. New York, McGraw-Hill Internat. Series, 1995 Lindsey, W.C.: Synchronization Systems in Communication and Control. 1. vyd. ‘New Jersey, Prentice-Hall Inc., 1972 Rappaport, . S.: Wireless Communications — Principles and Practice. New Jer- sey, Prentice Hall PTR, 1996 ‘Tomasi, W.: Advanced Electronic Communications systems. 2. vyd. New Jersey, Prentice Hall Inc., 1992 Prasad, R.: Universal Wireless Personal Communications. 1. vyd. Boston - Lon- don, Artech House, 1998 Prasad, R.: CDMA for Wireless Personal Communication Systems. 1. vyd. Bos ton - London, Artech House, 1996 626 Moverni RADIOELEKTRONIKA Moderni RADIOELEKTRONIKA 627pisem drudicoveho systému analogové televize, dle diitlnino telemetrickeho systému Pijyuzicového system pro mobilni Komunikaci IRIDIUM. Znagné pozomost je venovi- ta prostfedkiim pro pozemni mobilni Komunikaci, a to mobilnim telefonim GSM ‘Vpeeshtrovsm telefonim DECT, struéné se probirajt i pagingové systémy. V psh tiich souvislostech je ade také namaéen evoluini vivo} téchto systémi v neji Intech, ktery bude vytisfovat do evropského Univerzdlniho mobilniho telekormunikaéni- ho systému UMTS a pozd8jii do celosvétového systéma IMT2000, Pozornostje inovna fovnt? problematice digitalntho rozhlasu DAB a digitn televize DVB. Struinou kepi- folou pojedndvajii o ridiovych vysilaich a pijimadich, at jek v konvenéaim tak v2 softwarovém provedeni, je kniha zakonéena Coté publikace je Koncipovana tak, aby byla srozumitelné ~ zejména v aplikagnich parich ~ co nejsirsimu okruhu étendFi,tedy inzenjrdm, technikim ale i vyspeljm r2- dioamatérim. Uvodni teoretické kapitoly potom mohou pomoci pracovniktim § dakladngjsimi teoretickYmi znalostmi proniknout hloubaji do padstaty nékterych slozi- ich problemi, které neze bez rétého matematického apart beze zhytku zvlédnout Na zavér by chtél autor podékovat vSem, kteti se podileli na pfipravé to publikace Bylto pfedevsim ing. Josef DobeS, CSc. z Elektrotechnicke fakulty CVUT v Praze, ktery zpracoval stutne, avsak vSstiné partie pojednavajit o velmi sktuélni problematice né- “tin radioeletroniekch obvodii poditatem (el. 6.5]. Svij dik by cht&l vyjdit také yecenzentim publikace, ato Doc. Ing. Pavlu Zémnigovi, CSe., Ing. Frantisku Strahiko- i. CSe., Doc. Ing. Borisi Simikovi, Ce, a Ing, Josef Skilovi, za jejich cenné pripominky pti KoneZne tipravé rukopisu. V neposledni Fad pat autor dik i panu Jaroslav Dus- kovi/st, za petlivé piekreslen’ obrizki Takékoliv dotazy nebo kritické pkipominky ke knize, tedy kjejivéené népini, form smu provedeni, rozsahu apod., mchou Stenéfi zasilat na adresu vydavatelstvi BEN ~ technick literatura nebo primo na e/mailovou adresu autora: zalud/@ifelevutez Malé Horky 2 Vaielay Zalud UvoD DO TEORIE SIGNALU 44 4.2 4.3 Deterministick elektrické signaly .. Nahodné signaly a sum vod do teorie radioelektronickych systema 47 40TEORETICKE ZAKLADY RADIOELEKTRONIKY 1. UVOD DO TEORIE SIGNALU | 1.1 DETERMINISTICKE ELEKTRICKE SIGN! 1.1.1 Klasifikace elektrickyeh signal Sdéleni, informace, signal V hovorovém jazyce se bézné vyskytuji slova ,sdétent, zpréva, informace, signal Tato slova mezi zikladni poimy teorie rédiové komunikace, kde ov jejich wjznam ptesné vymezen. Piisluiné exaktni definice viak jsou slozité a obsiené, proto si uvedeme jen jejich struény) obsah. Sdélenim (zprdvou) se rozumi tdaj 0 néjakém jevu, défi, nebo objektu, ato v pivodni podoba, ve které vehézi do komunikagniho systému, resp. v podobé, v niz. je nakonee reprodukovein, Tentotidaj ma podobu redliné fyzikélnt velitiny, naptiklad akustické (mlu- lovo), optické (obraz, psany text), elektrické (biologické potencialy) apod Informace—nebo piesnéji mnozstvi informace absazené ve sdélent—je abstrakini pojem, ery kvantitativné uréuje mnozstvirealizovancho sdéleni. V oboru ridiové komunikace je nejmenst zékladn{ jednotkou mnozstvi informace I bit, c02 je také oznaéent pro | prvek dvojkové éiseiné soustavy. V nékterych pramenech se pro toio mnozstvi pouzivé jednotka 1 shannon a dile vei jednotka | hartley, pricem? plat relace 1 hartley ~ 3,322 shannond= =3322bi Sdéleni upravené do podoby vhodné pro dal8i zpracovin nebo pro pfenos kormunikai rim kandlem se oznaéuje pojmem signdl. V radioelektronice pracujeme nejéasti signaly elektrickjmi, vyskytuji se zde ale i signdly akustické, optické a jiné. Pripometi- me, Ze rozligovat mezi zprivou a signilem mi smysl pouze tehdy, vztahuijtli se tyto pojmy na rozdilné fyzikéln velitiny. V opagném péipadé je zatotoiné Elekitické, ale i jin signdly se obvykle delimuj jako funkce éasu, coz primo odpovi /ojmu signalu jako Gasove proménné veliginy; takova interpretace signdli se také ozna~ Exje jako jejich zobrazent v tasové oblast. Tyt€2 signaly je vSak asio uzitetné zobrazit také v kmitoétové oblast. Vzijemnd souvislost obou téchto piistupi je definovana Fou- rierovou transformaci, které predstavuje jeden znejdilezitjSich matematickyeh néstroji teorie elektrickch i jinych signal. Blektrické signly poutivané v radioelektronice je itelné délit do nékolika zakladnich kategorii. Uvedime si dile nékteré nejéastéji pouzivané zpitsoby uvaZované klasifikace, Podrobny rozbor problematiky zpracované v él. 1.1 je potom mozné nalézt v zakladnich kniznich publikacich z oboru teorie signdlu [1] a2 [10].RADIOELEKTRONICKE SIGNALY analogové diskraint (spojite) (nespolte) v amplitude viase digitalnt (nekvantované, kvantované) (impulzové) (kvantované a kédované) EX be tll, Low, Obr. 1.1 Klasifikace sign iv radioelektronice (z hlediska spojitosti) Analogové (spojité) signdly a diskrémi (nespojité) signal Elektrické signdly (napéti nebo proudy) ménici se s éasem Ize obeené vyjédtit funk! tasu f(). U analogovich signdli je tato funkee spojita v éase i v amplituds. Konkrétnim piikladem analogovych signéli je napitklad vystupni signél mikrofonu snimajiciho ud- ‘bu, vystupni signal televizni kamery apod Pro diskréini signdly je naopak charakteristicky uréity druh nespojitosti. Je to napti- Mad nespojitost v okamzté hodnoté i. v amplitud8, pFizachovéni spojitosti v Ease. Pokud zde miiZe byt tato amplituda libovolné (ovSem v mezich urditého kone&ného rozsahu), nazs/vaj se takové signély nekvantované; miize-linaopak amplituda zaujimat jen koneé- AY podet diskrétnich dirovni (hladin), ozaéuji se ptisluiné signdly jako kvantované (pTipometime vSak, Ze obé tyto kategorie se nékdy Fadi meri signaly analogové). Druhou skupinou diskrétnich signéli jsou signdly nespojité v Ease, nazyvané také signély im- pulzové, kieré mohou opét byt nekvantované nebo kvantované. Dal skupinou diskréinich signéltjsou konetn’ signily digitélni (islicové), je2 se zpravidla vytvateji z kvantova- nyeh a v Gase nespojitych signdli ndslednym procesem kédoviini. Kédovinim se v této souvislosti rozumi vyjddtent velikosti kvantovanégho vzorku pomoci n&kolikamisiné ké- dové skupiny (Slova), reprezentované nejéasteji dvojstavovym, nékdy i vicestavovym elektrickjm signdlem, Uvedenou klasfikaci zndzoriuje ob 1.1 Deterministické (reguldrni) signdly a ndéhodné (stochastické) signdly Elektrické signaly, které Ize matematicky jednoznatné vyjédfit analytickou funke{ éasu, se nazsvaji deterministické nebo takéregulimn. U tchto signal je modné stanovitjjich fake ni hodnota v libovolném budoucim okamziku, Ize je tedy predikovat s pravd8podobnosti rovnow jedné, Proto nemohou byt vyuzity k pfenosu informace, nebo pfesnéji feéeno, ob- sah informace v nich obsazené je prakticky mulovy. Uplatfiuji se vSak jako méfict signdly vradiotechnickych méfenich, jako nosné viny rozhlasovych vysilaéi apod. ektricke signal, jeich Gasovd funkce neexistuje, anebo je neznima, se nazyvaji hhodné (resp. stochastick8).U signdli tohoto typu ze definovat pouze jejich urtité statstické, nebo pravdépodobnostni charakteristiky, jako je stfedni hodnota, korelagni funkce, enenge- tick spektrum apod. Mezi nejdilezit8i nshodné signily néledtzv. elektrické sdélovaci signily, jh? se vyuzivé k pfenosu uzitetnych informaci, Do této skupiny se zahru rov- nz nejttzngjSi typy neZédoucich rusivych pribéhi, oznaéované jako Sumy, hluky, interference atd. Ty vét8inow pfenos wzitetnych informact zté2uji, avSak n&kdy mohou ob- schovat také poZadovanou informaci (Sumové signdly v radioelektronickych méfenich, Sumové signaly ptichézejic z kosmu a prijiman¢ radiometrickymi pjimadi apod.) Periodické signdily a aperiodické signdly Periodicke signaly jsou takové, jjich? funkéni hodnoty se po ursitém gasovém inter- valu pravidelné opakujf,Jejich funkce éasu fo) tedy vyhovuje relaci AO = fen) an kde 7, je konstanta nazyvand doba periody (0 < T, <0); n ptirozené éislo. Signaily, u nich? neni modné nalézt konetnou dobu periody 7>, pii niZ by byla splnéna podiminka (1.1, se nazyvaji signdly neperiodicke: Ptiklad periodickeho signdlu: Ait) = 1Ocos52t+ 10 Piiklad neperiodického signalu: ~ expe, proton, ‘Signdly s koneénou energii a signdly s koneénym vykonem Majme elektricky signal, ktery je reprezentovin matematickou redlnou funkei Easu ft definovanou obcené pro libovolny kladny i zapomy ¢asé Necht tento signél odpovida nap ‘na edpont I ohim, nebo proudu, ktery jim prochézi. Energie disipovand v tomto odport! B= | \pora (1.28) Spliuje-ti tato energie podminku 0 < E < oo, omatuje se piisluiny signil (4) jako Signal s konetnou energii. Plati-li naopak, Ze H > ce, jedna se o signél s nekone’nou energil js energit rostouci nade véechny meze. \Vykon v odporu 1 ohm, definovany jako energie za jednotku Gast, je L re nora (1.2b) P Jeli splnéna podminka £ — co, avsak 0 < P<, nazyvé se signal f() signdlem Skonetnym vykonem. U signdlu s nckoncénym vykonem potom platirelace P > Aexpyia); Ce (1.6) Redlnd amplituda 4 potom bude A=Icl+|c4=21q «ay i new 1. Uvon bo TEORIE SIGNALO wl‘Vatahy (1.4) a (1.5) definyjttzv. dyoustranné amplitudové a ftzové kmitoctové spektrum hharmonického signélu, To 2fejmé obsahuje slozky s kladnymi a zapomymi kmitocty, které {sou soumém® rozlozeny okolo kmitottu f= 0, Fourierova Fada Fourierova fada je velice utitetny matematicky néstroj, ktery dovoluje vyjédtit nesi- nusovou periodickou funkei pomoci fady sinusovych sloZek. Tuto moznost Easto ‘yywivame i v elektrotechnice pi zkouméni nejrdznésich periodickyeh pribéhti elek- trickych napeti a proud, nebo i jinych velit. ‘Méjme periodicky elektricky signal s dobou periody 7, jen? je vyjddfen funket &a- su ft). Necht funkee f() splituje tzv. Dirichletovy podminky: 1. Uvnité intervalu 7; je jednoznaénd, ma v tomto intervalu koneémy podet nespojitos ‘a koneény poéet maxim a minim, 2. Je absolutné integrovatelnd, tedy vyhovuje podmince [2 wee us Jsou-li uvedené podminky spinény, je mozné funkei f() vyjadtit pomoci nekone’né Fourierovy Fady fO=a +2 D, (agcoslrdnf) + bsinn2ahO), 1-242) (19) ” Uvazovanou funkei je tedy mozné rozlozit na stejnosmémou slozku aya dale na fad harmonickjeh (sinusovych a kosinusovych) slozck, o kmitottech odpovidajicich celist- yim nésobkiim n= 1, 2, .. kmitodtu fy ~ 1/7, zékladniho pribebu (zikladni tj. prvat hharmonické). Virazy cos(n2-a) a sin(n2-ff) se nazy-vaji bdzové funkce. Amplitudy hat monickgch slozek jsou L pn a= Fe [iiy Hoeostedati, n= 1,2, (1.100) be Foie Aosinoraate n= 1,2, (1.108) a steinosmémé slozka Aad (1.106) \V ptedchozich vztazich se provédi integrace v mezich <~Ty/2; T,/2 >, tyto meze v8 mohou ohranitovat libovolng Zasovy interval o délce odpovidajiei dobé periody Ty (tedy nnapfiklad interval < 0; 7, > apod.) > ee Piry harmomickych stozek (déle oznagovanych struéné t62 jako harmonické) je mozné slousit do jediné slozky 0 urtité amplitudé 4, a fizi 0,. Vyjédtime-ti totiz amplitudy hharmonickyich ve tvaru 4,003; 6,=A,sind, Ive fadu (1.9) pfevést do tvaru Aa +2.D, Agosemaft+ 8), -Ty2sts 1/2 (tn at pitems A, =a, +0, + 8 =-atete(b/ey) (1.11) Rovklad periodického nesinusoveho signélu() na fadu sinusovych slozek (harmonic- Ikjch) tedy 2fejmé umoztuje reprezentovat tento signal nejen v Easov¢ oblast, nybr2také ‘y kmitogtové oblasti. Souhen amplitud 4, potom vytvat tz. amplitudové spektrum uva- Zovangho signslu, souhrn fézi 4, predstavuje jeho fézové spektrum. Vzjemnou souvislost obou téchto pfistup nézorné ukazuje ob. 1.3. harmonické: 3. ‘amplituta —> ‘amplituda —> Fouriorova f Tada ao zobrazeni na spektrinim analyzétory > zobrazent nna osciloskopu Obr. 1.3 Zobrazeni periodické funkce f{) v casové a v kmitoctove (spektréni) oblast Fourierovu fadu je moiné zapsat také v komplexnim tvaru, Funkce kosinus a sinus se ‘Yfad& (1.9) nejprye vyjidti pomoci Eulerovy poutky v exponencidlni formé L 1 foosr= F (er tery sine =H (ete) Relace (1.9) potom prejde do tvarusien hore ampli amok lok po gi whem L pe Lf aoe more, 08 (2a) Fada (1.12) 32 nazi mplesn esponencini Fourierova Fa Unity periodicky signal {is dabou perody T, je tedy mone vyiéditpomoct ‘namonickjch sloZek o kmitoztech 0 She Uy 3» liso f= To, Pitom na rozail od fad (1.9) a (1.11) obosahjfeieh he SO ca pore sidan kitty, reprezenace peTidckeNY signalu komplexni Fou- vou Tadou vyzaduje aveden poms zaporndho moet {(podobs jako wsinusovsch rama, ponsovanyeh v pedebozim etn). Uvedens reprezentace také vede k pojmu Keamplewn bézove fankce exp (jr24. Oba tyto peiy ‘nemaji primy fyzikélni vena, wrt pomoet nich je motnéziskat kompakta! materatick¥ POPs periodickyeh signal, hod pro teoretické rozbory i pro pra ray ey koeficienty ¢, jou abeené komplexnvelginy #2 Je tedy vyjefit ve warn 6. Telexpearse) 5) elitina | urduje amplitudur-téharmonické periodickeho signdtu, souhen vSech am- plitud pro kladn€ é zApomé kmitoéty vytvall ey ‘oboustranné amplitudavé spektrum. Padobae souln vech fi arg (c.) vytvat obouseranné fone -spekirum, Tato spekira 3° cpravidla zndzorbui jako fankce Kiitoge, Oznati Se jako diskrétnt spektra, nebo! Tabjvaii nenutovjeh hodnot pouze pi skrétnih” emitogtech, Kieré jsou celistvjoni mectbky Ckladaii izdpornymi) zakladniho kmito&t fi ‘Krom amplitudoveho a fizového spektra je wiiteéne definove uuvazovanych signal §e8teskréind vykonove spektrum, Vykonovm spektren se onums zivislost kvadratt “mpltud fe? jednotlivych harmonickych na kmitoé ‘Vykonoveé spekirum je waitegné dajména pe zkournni v9konoweh relat perioickych nesinusovgeh pribéhi. Snadno craraptielad dokazat, Ze wrehto pribehjecekow) v9kon P ween jako soutet vkont ejuosmme slozky a vkond veoh vysbieh harmonic ‘Veechiny tyto vykony se Zpravidla vyjadyj v normovaném tvar, (uve se jako vykony na zitbéi 1 0% to je =, tedy rostouci nade véechny meze Potom ovsem rozdil kmitodti sousednich harmonickych, odpovidajictthlovému kmito- dtu zékladni harmonické ay = 2f, = 2n'T, se blizi knule a diskrétni (Eérové) spektrum piechézi ve spektrum spojité. Sougasné pfi splnéni podminky 7, —> v0 diskrétni promén- 1nd naa (n-té harmonicks slozka ve Fourieroveé fad) se zméni na spojitou proménnou , Lihlovy kmitodet a pfejde v infinitesimélni (j. nekoneéné maly) diferencial deo a kom- plexni amplituda c se stava spojitou funkei thlového kmitoétu @. Z.toho potom vyplyvé, 4e aperiodicky pribéh Ize rozlozit na nekoneéné mnoho harmonickych s infinitesimalni- mi amplitudami. Pracovat takto s nekone’né maljmi veliginami by ovéem nebylo vyhodné (nehleds nato, Ze piedchozi tivaha neni z matematického hlediska zcela rigorézni), a i proto se ‘zminéné spojité spektrum urdté aperiodicke funkce () popisuje pomoci tzv funkee spek- traln{ hustoty F(o). Prechod od signdtu f() v Easové oblasti k jeho reprezentaci F(a) ‘ kmitodtové oblasti uréuje prima Fourierova iransformace, opatny prechod z kmito- ‘tové oblasti do éasové oblasti je potom din zpéinou (inverzni) Fourierovou transforma. (Ob8 transformace jsou definovény vztahy Fo)= Fi) = [Ade Made —— (prin transformace) (as) KO = FG) fre'ao (zpétnd transformace) (1.16) V pledchozich relacich je mozné nahradit tihlovy kmitoéet okmitostem f= 2a tim ~iskat jejich alternativni vyjddfent, aby vSak nedochézelo k ziméné kmitoétu/se symbo- lem (funkciondlem) fv oznaéeni signdlu v éasové oblasti¢), ozmaéme v tomto pripadé signal v éasové oblast (7) a jeho reprezentaci v kmitodtové oblasti G(f). Potom ain GN) = Fig() = fewerar (piima transformace) a= FGM = [Oe af Cepetndtansformace) (1.18) POLNAMKA: pout symbol F(0) aft) asymboli G@) a.) vrelacich (1.15) af (1.18) neni nikterak standardizovano,takée napfiklad v (1.15) a (1.16) je Easto symbolika F(@) aft) na Ihracena symbolikou Gi) a gv jinjch pramenech se poutivatsymboly X(a) a (0) ap Funkce spektrdn hustoty F() se nazjva Fourierovsm obrazem, resp. plimou Fouriero- ‘you transformaci funkee (1), bivé vSak oznatovéna také krétee jako spektrum funkce f(), Funkce () je naopak vzorem (origindlem) resp. zpétnou transformaci obrazu F(). Obé funkce f(0) a Fle) vytvateji dobromady tzv. Fourierity ransformaéni pdr, oznagovany symbolem/() = Fla). Unditou funkei /) je mozné podrobit Fourierové transformaci tehdy, spliuje-Hi v pfed- chozim elénku jiZ zminéné Dirichletovy podminky. Ty véak maj v ptipadé uvazované aperiodické fimkce,€¢) nésledujif, ponékud odlisnou podobu: 1, Funkce ) je v ka2dém konetnném Zasovém intervalu jednoznaénd, ma konetny potet nespojitosti a koneény poéet maxim a minim. 2. Funkce {p) je absolutné integrovatelnd, tedy spliuje podminku i lo lar 7/2 Jcho Fourier obraz je urten vztahem (1.17), tedy Amolitudové kmitodtové spektrum |F() tohoto impulzu je wvedeno na obr 1.56. Na obr 1.5 je potom znézomno energetické kmitottové spekirum |F()>; (oba tyto poimy ‘Sou definoviny él. 1.4.4), "imy v¥poéet Fouricrovy transformace je uslozitjsich funkef pracny. Slozité matema- eké postupy je vlak mozné odstranit pouzitim tabelarné zpracovanych vjsledkii uvedench Fe WL FOa ‘ot by rat| °) Obr LS Osamoceny pravotthls impulz: «) Easovy privbéh; +b) amplitudové knitoctové spekirum; ©) energetické kmitoctové spektrum. ‘y$posti. Piklad takového ,slovniku’ Fourierovy transformace je obsazen v ab. 1.1. N@- které obecné teorémy Fourierovy transformace potom jsou shimuty v fab, 1.2 Amplitudove, féizové a energetické spektrum Fourieriw obraz F() urtité rediné funkce &asu (0) je pro libovolny thlovy kmitoset obecné komplexnim Gislem a mize byt tedy psn ve tvaru F(a) = |Flayje«o) (1.20) Amplituda (modul) |F(o)| vyiidtend jako funkce proménné «se nazsivé amplitudové spekirum fankce f(t); faze (0) vyiddtend jako funkce «je fézové spektrum funkce ft). Amplitudové spektrum je v2dy sudou funkei, fazové spektrum je lichou funkei, takze platirelace Fa = (Fas g-0)=-#(a) a2 Vailedem k téito vlasinostem obou spekter je moze se pI jejich studiu omezit zpra- vidla jen na oblast kladnych kmitottt @. Pi zkoumdni energetickyech relact urtitcho signdlu /() s konenou energif je uditetny pojem jeho energetického spektra, nazsivaného také spekirdlni hustota energie (tj. ener- se ptipadajfci na jednotkovou sitku pasma). To je definovino vztahem E(@)= Flo) FM0) = \FOP (1.22) privemz F(o) je Fouriertv obraz funkce 0). Pomoct energetického spektra £4) je moz- né vyjéatit energi signdlu £,, uréenou rovnict (12a), také vztahem = i Foes ~ I \rorar (1.23) Ps Sania Nazevfunkce 7 kmitoetova oblast i Sih ee pravoitly impulz Ursine(f9) o |tl> 12 dInotkov skok xd 1157) Jednotkovy skol apts’ pap 2 (vata 1.56) aks we | 0 MD=) 05 pror=0 Opror<0 Slovnit Fourierovy transformace (Fourlerowy transformant péiry)“Tenitottova oblast : ! ee ene Tinearita ag.) + Ba) AG.) + 6G) (superpozice) f podobnost stat) a2) (zména Eas. méfitka) uaa (eymece) plat g() oo potom Glo) af tasové posumuti e(t—1) Gipexpl-i2af,) kmitodtové posunuti exp(i2nft)a(0) Gf) = derivace v Zasové oblasti Ge mGh rf Lan, GO integace veasové oblast | fae Fg DOW) komplex. sdruzené funkce} —plati-li_ (0) cn} potom g*(é) ap nasobeni v éas. oblasti gl) 240) GN ®G konvoluce v éas. oblasti a) @g(O GN. GMD G7) nisobeni vjrazem £* Pa Ciay - konvotuce: 88,0 = [eis.0-2dr GN®G, - fawmau- ada Tab. 1.2 Teorémy Fourierowy transformace 30 MOoverni RADIOELEKTRONIKA tw nazyvangm Rayleighova formule. Podle téo formule je celkové energie urtitého signalu rovna prostému (skalmimu) souttu energii véech jeho infinitesimalnich slozek. Znézor- nicli se funkce |F()? graficky, je energie £, umémé plote pod piislusnou kfivkou. U signal s nekoneénou energii avSak s koneénym vykonem je ‘iSelné definovat viko- rnové spektrum (spekirdlni hustotu vykonu) Pa). ‘V gasovém intervalu T spliujicim podminku 0 < 7<2o je 1 1 PAO) lim p50 Fe EKO) =lim yy. 3e ||, ADe- ai? (1.24) or or ‘de pfideme funkce £,(c) je energeticks spektrum signdlu f¥) v intervalu <7; T> Pojem energetického spektra jedingho signélu f(d) s konetnou energii Ize roz8itit na pojem vedjemného energeticksho spektra dvou riznych signsli (0, f(0), ktery je writer ny naptiklad pti uréovini eelkové energie E; jejich souétu, Ta je obecné rovna soutty energif obou diléich signdli, 2v8enému o dvajnésobek tv. vzijemné energie B., tedy E> Vedjemnd energie je urtena vziahem Ey + Ep+2By (128) Ey J ROAD d= z= f RAF (0) F; (olde (126) piem? funkce Re(F\(o) #3 (o)] je vzbjemné energetické spektrum signal fo, f(0: PFiklad 1.3 Na obr 1.64 je amézomén radiovy impulz, reprezentovany sinusovou vinou o amplitu- 48 A, kmitodtu fa dbs trvini 7. Tento impulz ize vyjddit matematicky vztahem t KO) =A r0et( = Jeos(2aft) Vyjidfenim funkee cos pomoci komplexnich exponencidl cos Flenter ‘4s vyuzitim pfislu8ngho transformaéntho vatahuz tab. 1.1 (4. #idek) se jié va transformace uvazovaného radiového impulaut i Fouriero- aT FO) = > (sine [T—4) + 1+ 03 ‘Je-i doba periody 1/f podstatné kratéinez doba trviniimpulzu T, je spinéna podminka 47 >> | ake Ize jeho amplitudové kmitogtové spektrum |F() (absolutni ‘hodnotu) vy- Jitit pribtiznymi relacemi Se eee ay, Rin 4, Uvop Do TEORIE SIGNALD 319 Ol, rt » Obr. 1.6 Rédiowy impulz o kmitoétu f, amplitudé A a dobé mvdni T: 4) Casovy pribeh f(y); b) kiitoétové amplitudové spektrum F() (na svislé ose se vyndit Jeho absolutni hodnota .\F(\) sinerny—N) » £20 AT enc +A <0 ‘Toto spektrum je zndizornéno na obr. 66. Jeho porovnéni se spektrem pravoithicho impulzu v zékladnim pésmu podle obr. 1.56 nézomé ukazuje kiitostovy posu spektra radiového impulzu vii spektru impulzu v zékladnim pst, Signdly ortogondini, ortonormdini a linedrné nezdvislé Mime dva signily f(), £(0) definované v urtitém Casovém intervalu =~ 1, (0S 0) obraci 0 -90°. Hilbertova transformace je vizéna jednoduchymi relacemi s Fourierovou transforma- cl mi-li funkce fl4) svij Fourier’ay obraz F(w) = R(@) iX(a), potom plati vztah 14 = J Rosner pcosardo (1.36) Hilbertova transformace mi v radivelektronice n&kolik dilezitych aplikaci. Tak napi- lad mize realizovat fazovou selektivtu v obvodech pro generaci amplitudové modulo- Yanjch signs jednim potlagenjm postrannim pismem (SSB), lz ji vyuitk reprezentaci Signali, Které maji kmitogtové pasmovy charakter apod, 1.1.6 Korelaéni a autokorelatni funkce Korelacni fnkce (nazvand tak kovelace resp. kFiovd nebo vzdjemné korelace) je vel ‘mi dileditou charakteristikou dvou elektrickfch signéli. Vyjadhuje miu podobnosti mezijednim ztéchto signal a tasové zpozdénou replikou signalu druhho. Auwokorelacnyfank- ‘e (autokorelace, vlastni korelace) je potom mirou podobnost urgtgho signéhua jeho viasni Casové zpazdéné verze. Dale si uvedeme definice a zAkladnt vlasinost obou téchto funk. Korelaéni funkce Uvazujme dva signdly (0), A(O, nélezejet do kategorie doterminovanych signdli konetnou energi.Jejich koreiaéni funkce je definoviina vztahem [6], [10] rac J santa 37) Pomoeng parametr rma v pkedchoz relaci v7znam Easového zpozdéni, Cas ¢ pi inte- graci vyjddten¢ touto relactse eleminyje a korelagni funkce R,,(2) je tedy funkei parame- tru r Mé ndsledujiei vastnosti: 1. Posuy signalu f(2) ve vztahu (1.37) 0 hodnotu rv kladném sméru Ize nabradit post ‘vem signdlu fi(f) v zaporném sméru, aniZ by se korelaén funkce zménila. Korelaént funkce (1.37) se tedy mize vyjédtit také vetahem RAD J see myAlodt (1.38) 2. Zaménicli se potadi finkei v defininim vztahu (1.37), dosihne se rovnosti piivodni a nové korelagni funkce zménou znaménka parametrs *, tedy Ral) = Ry) 1.39) Korelatal funkce zfejmé neni v tomto smyslu komutativns, th. Rx(2) # Roy(2). 3. Korelaént funkce pti parametru r= 0 je rovna vzdjemné energii E;, signal f(0), £0). Plati tedy relace Ri 0) = Ez = J somoe [ rartontede 40 4. Korean funkce dv sind (9, fi) a jlch vijemné energetickéspektrum vy- ivdte{ Fourier transformatn pr, take spt relace Rud J Rel (ody (olleier ar (an RetF (ney (on= J Rylderterde (ay ‘oznagované jako Wiener — Chinéiniv reorém. ‘Miru vzdjemné korelace signdliif(#),A() je mozné vyjadit také pomoci tzv. koeficien- tu vzdjemné korelace c,ktery je dén vatahem (10] AOA Hae Ryle) | pigema |e) <1 (ag es Pitan ) ‘Tento Koeficient je roven poméru korelaéni funkce obou signa ku odmocniné ze sou- inu jejich energit Jsow-li oba signaly identicke tj. (9 = (0), dosahuje tento koeficient ‘maximllni hodnoty ¢ = 1; takové signdly se nazy'vaji pln korelované. Pii koeficientu c = 0 jsou signaly zcela nckorclované. Definici korelaéni funkce (1.37) nelze piimo aplikovat na periodické signdly s ncko- nneénou energif. Majf-li vSak dva takové periodické signdly stejnou periodu 7, je jejich orelaéni funkce definovéna modifikovanym vztahem 1 pa Re [iy MORE Hat (144) Na obr 1.7 je ilustrovino vytvofeni korelatn funkce dvou signi (6. Jednim z nich je obdélnikovy impulz f(@, druhym trojihelnikovy impulz f() (obr 1.74). Naobr. 1.76, ode ‘zizomén posuv prvého impulzu vati druhému smérem vlevo, 0 éasové intervaly ra-1/4, r= 12a r= 3/4, Jelikod impulz (0 je obdélnikovy, je korelaéni funk- €@ R, (2) bro rtzné hodnoty + vidy piimo timérna Srafovan€ spoleéné ploge obou signal, Visledny pribeh této funkce je na obr. I.7e. ) |r | 40 ») Obr. 1.7 Tlustrace vytvoFent pritbéh korelaénl funkce R,,(1) obdélnikového a trojihelnikového ‘impulzu (obr. d, ena strané 38) a duties +. ayMG) geen (3) ome ——— Ear Ral) ©) oe | Pe ee ae ere rae z Ob. 1.7 oo Thstrace vytvoFeni pribéhu korelatni finkce Ry(s) obdéinikového a trojielnikového impulse Autokorelaéni funkce “Autokorelaéni funkce R{ 2) deterministickeho signalu f(t) s konetnou energit je defino- vina vatahy (61, [10] roo | Kone ade resp. c= J fer aoa (145) ‘Autrokorelaéni funkei Ize 2Fejmé povaZovat za speciaini pHfpad korelaéni funkce, kdy signily /(0, Ald jsou totozné, tedy fi(O = f(D. Tato funkee ma nésledujfei vlastnosti 1, Je sucou funkei parameini , tedy spliyje podminku RQY= RD 45) O jehodnota autokorelaén’ funkce rovna celkové energii signélu,tedy 2. PHiparametru ro= J rod (147) 3, Pri parametru r= 0 nabyvé autokorelatn funkce své maximélné hodnoty, tedy platf nerovnost [RO] $ R{O), pro v8echna t (148) 4, Autokorelaéni fumkee urbitého signalu (a jeho energetické spektrum vytvatejé Fou rier transformaéa’ pir, a proto rovnéz vyhovuji Wienerovu-Chinginovu teorém R= J \F(a)Pe Jo" df (149) Ira) = J Rcae-verde (1.50) 5, Autokorelaéni funkce periodickych signéli s nekoneénou energii a periodou Tje defi novéna vztahem 1 RG fee Ro ft Ade (sl) T 1.1.7 Funkce delta a jednotkové skokova funkce Funkce delta 6(0), nazsvand 18 Diracova funkce, nebo Diracitv impulz, je volné defi- ovina jako funkee majici nulovou amplitudu pro vlechny Easy f kromé fasu ¢ = 0 1 amplitudu rostouci nade vSechny meze v Ease 1 = 0, prigemz plocha pod jejim grafic- kgjin znizornénim je rovna jednotce. Exakiné Ize tuto funkci definovat vztahem [6], [10] =0pror40 a0) J aco (1.52) > pror=0 Pomoci téchto definignich vztaht je mozné nalézt integrél ze souvinu funkce delta 5() allibovolné funkce f() spojité v Ease = 0 J Aosnar=f0) (1.53) tery je 2fejmé roven fimkéni hodnoté fimkce fe) v gase t= 0. S ptihlédnutim k této vlastnosti, oznabované jako fltraén! viasmnostfunkee delta, ze snadno uséit pomoci de- finigniho vztahu (1.17) pfimou Fourierovu transformaci (j. spektrum) t&o fimkce Fen~ J amerar=1 (uss) Predchozi transformace potom vytvét sptislusnou zpétnou transformaci transformas- ni pir oe1 (158) Funkce delta &0 je vyjddfena obvyklym grafickym symbolem na ob. J.8a; jeji spek- trum, znizomné na obr, 1.8, mé ve shodé s piedchozimi vztahy v celém kmitottovém Tozsahu od 2 do +0 konstantni hodnotu 1 Jednotkovd skokov funkce (jednotkowy skok) (0) je definovina jako integral funkce delta 3(0) v mezich so; 1>, tedy nto~ J ataae (156) Funkce 1(0) ma pro vSechny kladné tasy 1 velikost 1, v éase ¢= 0 velikost 1/2 a pro Wechny zipomé tasy # velikost nula. Z definitntho vztahu (1.15) a s priblédnutim ke ‘Yaahiim ,Integrace" v tab. 1.2 ze odvodit ptimou Fourierovu transformaci jednotkove emo Jeotkoye Par a 3Qskokové funkce a poté vyjadtit i relaci pro pfislusny Fourieriv transformacni pair 1 at «as? jaf *2 an Easovy prilbzh jednotkové skokové funkee m() je znézomén na obr. 1.8 a jeji spekt- rum F,(), uréené vetahem (1.57), na obr. 1.84. mit) as 5 » = 9s ad & g © t tho tho i Ne si oF ot Obr 18 a), 6) Symbol funkce delta a jet kmitoctové amplitudové spektrum; ), ) jednotkovd skokovd fumkce a jjt kmitoctové amplitudové spektrum. 1.2 NAHODNE SIGNALY ASUM Nahodné (stochastické) elektrické signily jsou takové, nich? nelze v urtitém taso- vvém okamdiku urtit,jakou hodaotu budou mit v fibovolném okamziku piistim a nelze je tedy popsat jednoznagnou reélnou funkei Easu. U rédiového komunikaéniho systému je nahodnjm signilem analogovy vysokofrekvenéni modulovang signél piendSejiei infor- ‘maci (feé, hudbu, data apod.), je jim také naptiklad telegrafn{ signdl prenaScjic informa ve formé morseovych znagek. Mezi nahodné signdly je ovSem mozné fadit t€2 atmosfé ricky’ a priimyslovy Sum pfititajici se k prendSenému wzitednému signdlu a rovn -vanikajici v samotném piijimaéi apod. ‘Nahodné signaly ~a jeich 2vla8mni Kategorie signaly sumové— jsou v tadivelektronice velmi dilezité, Proto jsou v této kapitole shmuty zékladni teoretické poznatky o nich 1 jsou 2de také naznadeny nékteré metody jejich matematického zpracovini (6), (9) 1.2.1 Zakladni poimy Podolnn jako determinované signily je mo?né i nahodné signély d&litz hlediska spo- jitost do dvou tid. Do prvé ndlezejispoyté ndhodhé signdy, které probibaji spojité v ease a mohou nabyvat libovolné okamzité hodnoty (proudu, nape, vykonu apod.) z dangho dynamického rozsahu; drubou skupinu potom tot diskréin! ndhodné signdly, zaujima- diet jen konetng pote diskrétnich pfesn¥ uréengch hodnot, které mohou, ale také nemuseji byt spojité v dase Na obr. 1.9b je znizornén soubor vététho podtu éasovsch priibehd spojitieh nihod- nych signélt 'x(9; x(); .. Mx@), které charakterizult urity, ndhodny proces X(s ditt pribehy nazveme realizace daného procesu. Takové pribéhy mohou v praxi odpovidat ‘napiiklad termickjm Sumovym napétim stejnych ohmickych odpord nachézejicich se ve stejnych fyzikilnich podminkich apod. Pii jejich studi je mozné postupovat dvojim zpiisobem. Buc! Ize uvazovat pouze jediny z nich ajen u toho uréovat okamzité hodnoty + dostateéné dlouhém éasovém interval 7, tj. zkoumat dany proces v éase, resp. .podél souoru" (obr. 1.9a). Je vSak také moZné urtit okamzité hodnoty vsech realizaci v jedi- ném Gase (nebo ff; .), Wj studovat dang proces ,napfié souborem* (obr. 1.96). Takto ziskand mnozina okamzitych hodnot vSech realizaci se nazyva ndhodnd proménnd. Zna- se symbolem X(,) (nebo (1); X(t); ..), nen-li viak nutné zdiiraznitjeji zavislost na ase f, pouriva se pouze oznagent X; konkrétni mozné hodnoty této proménné se potom omnasuii x(0), nebo kratéeji x soutordentoajen ) 0 ‘art nahoayen ‘sgral t Ch yt sq, MO) Md Heat, txt) 2x0 t = wwii || ; ae Obr. 1.9 4 4 «) Cassy pitch nihodnto signa x()v relat dlouhém éasovém interva lativné 1ém Gasovém intervalu (0; T) 5) nahodns proces X(),charakterizovany N diléimi realizacem s() POZNADIEA: ex matematck definicenihodné proménné uteho nihodnéhoprocesu ‘Je Btn Yl ee definovat jako fk. fave prombnnou je mnatinaedeciensch ‘kanzvih hodhotviech realizacidandho ndkodntho procesu a necéisle proméme jet. ‘ibéro prasior (sample space), vend se odetel which Pi zkoumén ndhodaych procest: mé zikladni vyznam pojem prav ‘name si, opét bez ndrokt na matematickou rigoréznost,jeho ysl. Uvazujmenaptikiad cxperimea i nim mine v distinc Easoyeh Okamdiich ut move na {Uke maze nabyvat ibovolno okamdtouhodnotu meri psa minus nekonetnem cht z celkovdho poétu n mien spliuje nati U, celkem 1, krdt uritou podminku, pozadujici napz. aby bylo mensi nebo se nejvy8e rovnalo konkrétni velikostiu,. Pravdé. podobnost P vyskytu takto specifikovanych hodnot je potom definovéina vztahemPl (1.58) Ciseiné hodnoty pravdépodobnosti P se nachizeji vady v intervalu 0 < P < 1, prigemz pro jev jist plati P= 1 a pro jev nemozny P Pomoct uvedenych zikladnich pojmi je mozné charakterizovat néhodné procesy vhod- nymi statistickymi velitinami. Meri nejdtileZiti8i z nich patit tev. stredni hodnoty, nazvané také momenty;z nich se Gasto poudiva pfedevsim stfedni hodnota prvcho fdu (odpovidalici u nahodnyeh napati resp. proud jejich stejnosmémeé slozce), dle stfedni kvadrit(efektivni hodnota) a rozptyl neboli variance (efektivnt hodnota stfidavé slozky). Uplngjai popis nahodngch procesti poskytujifimkce hustoty pravdépodobnosti p(x) adis~ tribueni funkce F(x); ty umoZuji mj. stanovit stiedni hodnoty néhodnych procest, aniz by byly zndmy napf. éasové funkce jejich realizaci apod. Podobné jako u determinova- yeh signéliise i unahodngch signdlt resp. procestdefinyje take autokorelacnifunkce Ru. korelaéni funkce Ryy a vykonové spektrdlni hustota Sx; tyto veliginy potom umoziuji ‘zkoumat néhodné procesy v kmitoétové oblasti, podobaym zpisobem jako se zkoum signdly determinované. 1.2.2 Hustota pravdépodobnosti, pravdépodobnostni distribuéni funkce Uvazujme soubor W identickych elekirickch systéma, v nich? piisobs néhodné signd- ly 45(0, kde F= 1525 NN. Zobraztlisetyto signaly graficky, tak jak ukazuje ob 1.9, je moiné napé. v ase 1 urbit metodou Feau ,napiié souborem" jejich okamaité hodno- ty H(t); 2465. "x(2). Z celkového postu N Ize potom vyélenit n takovych hodnot, které se nachézeji v dostate’né malém intervalu (x; x + At). Bude-ti se Gislo N zvétSovat a pHiristek Ax zmensovat, bude se relativns poet n/V uvazovanyeh hodnot bl veliéiné dP, nazyvané pravdépodobnost viskytu hednot néhodné proménné X(1) v inter- valu (x; x + Ax). Pravdépodobnost dP je ptimo imérné piirtistku Ax, pfigem? ptislusny koeficient imémosti zavisi na x a mize ziviset i na volbé Casu f, v némz: se provadi ‘odeéet hodnot. V limitnim pripad N’—+ co a pti oznateni koeficientu timérnosti symbo- lem p(x; f) je mozné popisované zavislosti vyjadtit v exaktnim diferencidinim tvaru AP = px; t)de (1.59) Zde velikina dP je pravdépodobnost toho, Ze néhodnd proménnd x(t,) nabyva v Gase f hhodnoty le2ief v infinitesiméinim intervalu (x; x + ax). Funkee p(x; 4) je potom tzv. jednorozmémé hustota pravdépodobnosti proménmé X(t) v éase 1, (angl. PDF = Pro- babilty Density Function). Kazdé funkce p(x; 1.) spliuje podminku J pos ayde= 1 (1.60) {jez vyjadiuje skuteénost, Ze ndhodna proménnd X(4) nabyv4 v Ease , s pravdépodob- nosti P= 1 (jj. sjistotou) libovolnou redlnou hodnotu z interval (29; co), Zvli8tni a Birecos Leia kategorif funkef p(x; 4) je normovand jednorozméma hustota pravdépodobnosti, kterd vyhovuje relaci 2 J posayee a6) a vyjadtuje skutednost, Ze nshodnd proménnd X(t) zaujima v Ease 1, s pravdpodobnos- ti P= libovolnou redlnow hodnotu z intervalu (x);x). Pokud funkee p(x: ,) podminku normoveni nespliiuje, mize se vyndsobit konstantou [fe {im se vytvo#l normovand hustota pravdépodobnosti Cp(x:f), pro kterou je relace (.61) iz splnéna, Moje husoty pavdépodotnost ie rai nam ndhodnch proméanjeh Unthod- ingho procesu X(), charakterizovangho priibéhy podle abr. 1.96, je mazé pro m riiznych Easovsch okamaikit f; fy; ..j fy vytvoFit pomoci fezi ,nap#ié souborem' mnozinu m ndhodnych proménnych X(t); At); «i Alf) & definovat jejich wzdjemmow m ~ rozmér- nou hustotu pravdépodobnosti Pos = PAR Xap Eu fy fy fa) (1.62) Velisina dP = p, dx, dr, .. de, potom vyjadtuje pravdépodobnost toho, Ze v tase #, nabyva ndhodna proménnd X(h) hodnot z intervala , atd. ‘Vedle hustoty pravdépodobnosti je dalsi dilezitou charakteristikou ndhodaych procest pravdépodobnostnt dstribuént funice F(x) (angl. CPDF = Cumulative Probability Distri- bution Function). Ta vyjadfuje a jediné néhodné proménné pravelépodobnostP toho, ze ji funkéni hodnoty x jsou men8i nebo se nejvySe rovnajurGité numerické hodnot x, tedy F(a) = PC x, je déna relaci FAQ) = PUC> x) = 1- FQ) (1.638) Distribuéni funkce mé nésleduyfet vlastnosti 1. Jeneklesajicffunket x,t. pro x, >, je Flx,) 2 Fle); 2. Jeji funkéni hodnoty leaf v intervalu <0, I>, pkigemz Flo) = PU x; dP, > p(x; t))dr a ndhradou sumace integraci se ziski exakini vziah pro stfedini hodnotu promiho Fé ¥ = J se: ae ‘Ten Ize snadno rozSifit pro obeenou stFedni hodnotu m-tého Fad J sero ryt (1.65) Contréini stredni hodnota (centrdlni moment) m-tého Féidu, zmatend symbolem 5", je dina vztahem, o YP tke (1.66) Rozeil (x X) vyjadruje odchylku nahodné proménné od jejisttedni hodnoty Xa nazy- ‘vase odchylka ndhodné proménné, nebo centrovand nahodna proménnd Z velitin definovanych vztahy (1.65) a (1.66) se nejéastéji vyskytuje obecnd stfedni hhodnota prvého FéduX (dale jen stFedai hodnota) a drukého fédu X7 (st¥edni kvadrcid Je-lindhodnou proménnou elektricky proud nebo napéti, uréujeX jejich stieda’ hodnota (Stejnosmémou slozku) a X?jejich vykon. Casto se pouzivi také centrdlnistFedni hod- nota druhého Fédu, nazyvana tovné? razptyl resp. disperse anebo variance a matendsymboly c= D(X) = vane tio velidina vyjadfuje stfedni vjkon stfidavé stoZky proud hrebo naps. Kladné brand odmoenina z rozptylu je potom tzv. sméradaind odchytka o, ‘odpovidajici efektivn’ hodnot®sttidavé slozky. Y praxi je nékdy zapottebi neler sifedni hodnotufunkce g(2), jim argumenter je ndhodind proménnd X Gedné se tedy vias’ o slozenou funkei proménné.X). Tato hodo- ta je urdena vatahem we ~ | scape ode (1.67) PFedchozirelace nachézi uplatnéni napt. pi hledin stfedai hodnoty nahodng proménné na _ystupu bezineréniho obvedu s nelinedmi pfenosovou characteristikou u, = g(u), na eho ‘stup plichézi nahodn proménna charakterizovand hustotou praveépodobnost pa 1). ‘Ve vsech pfedchozich tvahich a vyslednych matematickjch relacich al. 1.2.2 a1. 1.23 se piedpoklida, Ze néhodna proménna Xj spojité (co do amplitudy) a tedy jejéfunkéni hodnoty x mohou nabjvat libovoln¢ velikosti v daném rozsah. Je-li nthodna proménni diskrétn, 2fskat se prisluiné matematické relace ziménou spojité proménnéX resp. spo- jit8 se ménicich jejich funkénich hodnot x za diskrétni hodnoty x, dale zaménow souvinu p(t; 1) 2a ,diskrétni* pravdépodobnost P(x), néhradou integrace sumact atd. ‘Tak napffiklad obecnd stfedni hodnoty m-tého Fadu ¥* diskrétni néhodne proménné a jeji ‘centralni stfedni hodnota 0° fidu m jsou end pr oD XyPo) (1.688, 6) Staciondrni néhodné procesy DilleZtou tidou néhodnich proces sou staciondmni procesy.Staciondrni proces v usin amyslu je takovy, w néhoz se vaijemna hustota pravd8podabnosti (1.61) nezméni shodném posuvu v8ech éasovych okamzikii o libovolnou konstantn{ hodnotus’ platizde tedy relace PU» Xa oor Su fis yey ba) = PR» Tas 4+) (1.69) Jestlize w ndhodngho procesu sttedni hodnota, rozptyl a autokorelagnt funkee (defino- vana v él, 1.2.5) nezaviseji na probihajicim Ease, nazyvi se takovy proces staciondrni Siri smyslu 1.2.4 Nékteré funkce hustoty pravdépodobnosti a distribuéni funkee \V radioelektronice se Gasto vyskytuji urtité typické pribghy funkee hustoty pravdépo- dobnosti p(x) a ptislusne distribuéni funkce 3) nahodné proménné.X. Uvedime si nékteré dddlezit8)8iz nich. Gaussova distribuce Pod pojmem Gaussove nebo také normdin’distribuce se rozumi funkce hustoty prav- épodobnosti nahodné proménné.X (s funkénimi hodnotami x), uréena vztahem 1 eee po) = Tek ss HY (1.70) kde oje smérodatnd odchylka a o* rozptyl nihodné proménné X; X je obec hodinota prvého Fé. a Dosadiclise do (1.70) hodnoty «= 1; =0 ,ziské se vztah pro normovanou Gaussovu “funk pla), mazoménou graficky naobr /. a. Zobrazend kfivka je soumémd a srostoucim, rozptylem o? se zmensuje jejf vy8ka a zvétiue Sitka (na tirovni plx) = 0,242 je tato Sif ka 20). Pravelépodobnosinidistribuéni funkce odpovidajici funkci (1.70) je stfedni er ae an J explo (x Plu (7b FU) = PKE3) Funkei (1.71) neni mozn€ vyjfdFit pomoci elementérnich matematickych funkei, jejt hodnoty vSak jsou uvedeny v pfislusnych tabulkéch. Pro uréitou hodnotu proménneé x ji Ize vydislit pomoci tzv. chyboveé funkce xf) (ny sit mumerické hodnoty jsou rovnéz béiné uvidény v matematickch tabulkch speciél- Bich fink Cracks mznentn normované Gaussow dtrbwén fice (o= 1: X= Oe ina obr. 1.116, a) br 1.11 4) Normované Gaussova funkce hustoty pravedépodob j odpovidajict ce hustoty praviépodobnost p(x); b) ji adpovidajict dtsorbuelfnkce Fs): 0) Raelghowa ne hay preépodobnost ons) Rayleighova distribuce plipadé Rayleighoy dstibuce je fimkee histo i iad ibuc jo fnkeehustory pravdepodobnost ndhodné pro: ménné X vyjadtena vziahem Bo oe| pie) = (1.73) Lo v0 piigem? prox = onabgva funkee p(x) svého maxima. Rayleighova pravdépodobnosini distribuéni funkce je wréena relaci Px) = POX) = (1.74) 0 x<0 Grafické znizornéni funkee (1.74) jena obr: I.1le. Rayleighova dstribuce se vyuziva naptiklad pi studiu Sent ridiovjch vin v pazemskych komunikagnich kanilech, v nich? dochzi k Sffeni vin po vicendsobngeh drabich apod. Jinym prikladem nihodného signalu sledujiciho Rayleighovu distribuci je ,nizkofrek- Venéni modulaéni obélka Gaussovského Sumu na vjstupu itzkopésmovych vstupnich dil prijimagt atd Uniformni distribuce Uniformn’ distribuce nihodné proménné Xe charakterizovéna fnkei hustoty pravdé- podobnosti a Sxsb(b<, a acxcb(b 4, VyjdF-li se obé proménné pomoet vzajemné hhustoty pravdépodobnosti (1.61), e autokorelagnt funkee Rit) J J xnptavss andes, (77) Diilezitou tHidou nahodnych procesit X(0)jsou takové, u nichZ autokorelaéni funkee nezivisi na volbé ast, a f,nybrZ jen na jejich rozdilu r= 4 ~ 4, tedy Rylty 1) = RO) (178) Jsouliutakovjeh procesi jest®stfednt hodnota a rozptyl nezivislé na probhajiefm ease, jednd se o nahodné procesy staciondrniv Sirs smyslu (viz. 1.2.3), Jejch autokorelaént fmkce potom ma nékteré dilezité vlastnosti, obdobné jako u determinovanych signa: je totizsudou funkel parametru gt) (2)= Ry(—£) pro ibovolné r, pro t=O je rovna rozptyl (R\0) = 2) a pro +7 0 jsou je funktni hodnoty védy men’ nebo se nejvjSe rovnaji rozpiylt. o%R\(2) < a). Gralické zizomént autokorelaént funkce potom charakterizaje rychlost amén néhodného procesu.¥(°) s Casem: &im jsou tyto zmény rychlejs, tim méné {sou jeho funkéni hodnoty v dese #, = f;+ + zvislé na hodaotich v Case f, a tudi2 pokles autokorelatni funkee s rostoucim + je strmajaf; fimként hodnota autokorelaén{ funkee se potom s rostoucim rblizik veliginé X2 Normovan autokorelaéni funkce je uréena vziahem R,( 2) = R,(2)'o%-Normovani usnad fuje vzdjemné porovnéni autokorelatnich funkef nékolika néhodnych procest, nebot pro r= 0 je vady Ry, (0) = 1 Vatah (1.77) definuje autokorelaént funkei néhodného procesu.X(0)prostfednictvim jeho nihodnfeh proméanjch .X, a X,. Zkouméme-ti libovolnou realizaci x(?)tohoto proces -v dostatetné dlouhém éasovém sel, mizeme definovat eho éasovou eutokorelach funkct 2 R= ian ae J atone + ne ) eh Jesti funkee (1.79) totozné s funkei (1.77), nazyva se dany nihodng proces ergedicky. ‘V opatném pripadé se jedna o proces neergoddicky Uvazujme dale dvandhodné procesy X(0) a ¥(0), Které maji autokorelatnt flankee Ry((, 13) @ Ry (ty t2). Vedjemnd (krtzovd) korelaéni fikce tchto procesti Rpt, t), vyjndtujiei elich statistickou zAvislos, je definovéna vztahem arttvtd= J J pats vers ended (180)ede po ot spelen husiotapravdépodbnoa et funkce ($0) zivisld pou ze na rozdil He éasl taf © je-i Kady z proces X0), Y(9 stactondeni v irsim 2 pa nazyvait se yt procesyv2dfemnéstactondrl v irsim smyslu eich vvzajemnni soon funkee obeen® neni swou Tanks parametn ra pro r= 0 nemusi AOS ore tl odnot. Zamén-i se v defini vathu (80) pofadtproménnych, plat relace Re 2)= Ri? Meera civinlst dvou nihodngch proménnych X() = Xa Y() = ¥wyiadhuie whe oeficientkorelace, definovany vatahem G=ne-7) oto} st) Koeficient korelace (1.81) je tedlné tio, jehoz hodnoty se nachézeiv interval 1s no promenné s Koefcientem l= I se nazyvaiiplné korelované, proménné w nich TcBeient el 1 jtou Eten’ korelované, Pri analyze nékteich nahodnjch procest ie ote detinovat komplexni koeficent korelace y= a+ jf, kery charakterizujejeich Statistickou zivislosti tiphnéji, neZ redlny koeficient c. 1.2.6 Spektralni analyza néhodngch signal Nahodaé procesy se mohou reprezentovat nejen svi Zasovjmi pribéhy nebo ndhod nmi promérnjmi, abr je ae charakterizovattaké v kmitobtov€ oblast 2 pomoct Faich vgkonové speknani hustoty, nazjvané take vjkonové spekirum. U nbodného trocesu X() stacionémtho v rim smysl, je moin€ jo vJkonovou spekiréla hast re eg) ili pomoet atokorelagni funkce Ry). ObE velitiny spol vse Fourier transforma&nt pér, pfiGem2 piislufné transformagni vatahy maj var sip~ | Riemer (1.82) ria= | sera (1.83) a oznadui se jako Wienerovy ~ Chindinovy relace nahodncho procesu X(0) ‘Vslkonovd spektcni hustota uvazovangho procesu mi nékolikdlezitjeh vlastnosti 1. Funkéni hodnota vkonové spektrlni hustoty pi kmitodu f= 0 se rovnd celkovd ploge pod kfivkou graficky mizortujictautokorelagni funkei, tedy so- J Rkade (1.84) 2, Sifedn kvadrit daného nihodného proces se rovnd celkové plofe pod kfivkou z0bra- ‘aujici fanket ee pe I sos (1.85) 4, Spektrlni vjkonové hustotaje vdy nezipomd,tedy $f) 20 pro Sechny kmitody f 4, Spektelni yJkonové hustta je sudow funkefkmitotty takze plat S=SD) (1.86) 12.7 Pfiklady néhodnyeh signdla Nahodny bindrni signal Naobe [12a je zndaomén Easovy prabsh nsbodného pravoiho bindmiho signi : sho signs’), sklidajictho see sekvence bindmich symbol | a0 0 dobé vn 7, Sima odporag ap indy Aa Pepe, 2 bs symbol se vaste stu pravdpodbnos 12 poms symbolu | nebo 0 uriém lbovolném interval je ee nezivis nt Situs vie iteraleh, Dil pedpokme, Eso zpo7dn leds ni hodnow proméanov, rovnomémé (unifonmné) rozloZenou ¥ intrvala 0 aT. Aplikaci eat ‘vatahii7 tl. 1.2.5 lze odvodit pro autokorelaéni funkei wwazovaneho binérniho signalu relaci #0-F) lAsT R= | (187 0 » [eT Y Pribih této funkce je zndzomén na obr 1.126. RF ee » ny Bi c isl A Tor ° Ob 1.12 Naihodny binant signi | 48) éasovy pri: AL ») autokorelatntfunkce ©) wikonova spekirdini hustota.‘Vikonovou spektrné hustotu dangho binémiho nahiodného signlu Ize odvedit pomoci ‘yatahu (1.82),8 nislednou aplikaci react pro Fourierovu transformacitrojdhelnikovitgho pri- ‘bah (El 1.1.3). Tim se ziské pozadovand vskonovd spekardlni hustota (obr. /.12c) ve tvaru SQ)=AsTsine) (1.88) Nahoding bindrni signdl uvazovancho typu je velmi dilezity v digitélni rédiové komu- niki; jeho formu mé napfiklad bipolimn signdl PCM/NRZ. apod. Linedrni pseudondhodndé posloupnost maximdini délky Velmi dileztou tidu signilé predstavuif v modemi rédiové komunikaci pseudondhodné siggy, kteréjsou elektrickou reprezentaci tzv. pseudondihodhich postoupnosti. Tyo sig- nly jsou sice ve skutednost signdly deterministickymi, avak nékterymi svymi viastnostni se bli signdlim nihodnym. Do uvazované skupiny nélezej{ napikiad signdly odpovidaji- i linedrnim pseudondhodnym posloupnostem maximdlnt détky, které se vyuzivaji + radiokomunikaénich systémech s rozprostfenyim spektrem iv jinych aplikacich, Uvazované postoupnostijsou periodické bindmi posloupnosti, které mize generovat m stupiiovy posuvny regist linedeni zpétnou vazbou, ptiéemz pri tomto zpisobu generace ‘mé vytvatend posloupnost vilbec nejv8tS{ moznou periodu. Posuvny registr stupné m se sklid z kaskédy m bindrnich paméti,Fizench jedinym Zasovacim obvodem (hodinami) Linedmni zpéiné vazba se wytvati tak, e se v¥stupy viiodnych paméti kombinyj vestttacim obvodtu modulo-2 (ozmaéovaném také EXCLUSIVE-OR nebo XOR) a vystup tohoto ob- vodu se pfivadi na vstup prvé paméti;(ptipomeiime si, Ze operace scitini mochulo-2 ma Jjednoduchou slovni interpretaci: maj-lioba vstupni bindrn signdly obvodu modulo-2 ste- ‘nou logickou hodnotu, tedy 0-0 nebo 1-1, md jeho vistup hodnotu 0; majt-li sak vstupni signély rozdilné hodnoty 0-1 nebo \-0, md wistup obvodu modulo-2 hodnotu 1). Perioda N linedmi generované posloupnosti je dna vztahem Naot (1.89) Konkrétni provedeni uvaZovangho obvodu s tiistuptiovsm registrem (m = 3) je na br. [.13a, Predpoklédéme-li naptiklad, Ze pouzité pamétimaji potétedni stavy 001, bude vystupni generované posloupnost 1001110; jejf opakovact perioda bude N= 2° 1=7. Jsou-li symboly 1 a0 dang linedmi posloupnosti maximrélni délky reprezentoviny bind nim signélem s dobou trvini jednotlivjch symbol. Ta s amplinidsmi +A a4, ma jeji autokorelaéni funkce periodu 7, péivemz v interval -WTI2.S rs NTI2 je uréena vztahem peas < A= ReO= (1.90) LF, rset Grafické zobrazeni této funkee pro konkrétni pripad m = 3 resp. N= 7 je uvedeno na ‘obr. 1.13), Tento pribéh se ponékad podobé pribéhu autokorelaén{ funkce nahodného binirnho signiluz obr. 1.126. \Vykonova spekiralni hustota linedrni pseudonahodné posloupnosti maximalni délky je vuréena vztahem 1D sine oy-) aon) piigemz symbol 5(/) mati delta funkei argumentu f; (pfipomeiime, Ze ze zAkladnich vlasinosti Fourierovy transformace plyne identita expli2af,) <> 5(f—). Grafické znazoméni této velidiny, opét pro pripad m =3 resp. N= 7, je na obr 1.13c. Zobrazeny pribéh ma stejnou obilku, typu sinc'(/7), jako pribeh spektrélni hustoty nic hodné binémi posloupnosti podle obr. /. 2c; vlasini spektrum je vSak &érové, na rozdil cod spektra nahodné binérni postoupnosti, je je spojité a) pamst] x; [pamat| %,/pamet|_%, 3 2 wystup ine °) SO) ih 277, iol] aaa me ST Fut int Obr. 1.13 Linedni pseudondhodné posloupnost maximalni délky: ©) generace této posloupnosti pomoei posuvného registrus linedrni zpémou vazbou; ¥) Jef autokoretaent funkce: ¢) vikonové spekardnt hustota 1.2.8 Sum Pod pojmem Sum se vradioelektronice v obecném smyslu rozuméjijakékoliv néhodné signily, keré narusuji zpracovini a pfenos signdli uPiteénych, V komunikagnich systé- tech se uplathuji jednak externi Sumové signily (galakticky Sum, atmosférieky Sum, Sum vanikly v primyslovsch zafizenich apod.),jednak 2de pOsobt intern’ Sumové sign’ ichse vabvodech |y, které maj charakter sponténnich fluktuact proudiia napét!vyskyrujitzchuo systémt, Nejdileditgim plpadem spontannch fuktuacv elekwickjch oPvo- aren je. tpl termicks) Sam a vystclovy Sum (6) [9}, (10) Teplotni a vistielovy Sum Teplotni sumvarikit kazdém voditi a polovoditi ‘v diisledku nahodného pohybu elektro- nin Pegi dechézi pi Hbovlné teploé, wine absolut ule (ml Kelvint). aera pra je dileZtypfedevSim teplotn Sam ohmickjch odpord. Stfednt Kad ves rmového ieplomiho nape, objevusho se na svorkich odpors R v wee anitoctovém pismu B, je uréen Nyquistovos formuli WA, = AKTBR [V; VK, Hz, 01 a2) kde £= 1,38 . 10 Joule/Kelvin] je Boltzmannova konstanta, TT absolutni teplota v Kelvinech, edly umiet" odor je tedy moze nabraditideélnim beaSumovm odporem 0 nica Slektrickeho odporu Ra ckvivalentnim sériovjm zdrojem Sumového nape verted kwadrit (187), jak ukazaje obr. 14a; ze je £2 znkaoréna dull repr oaaeee c vodivosti C= 1/R-a paralelné k ni pfipojensm zarojem Sumového proud o stfednim kvadritu FF =4KTBG [As HK, Hz, 2) ie Rorlozeni okaméitjch hodnot teplotatho Sumu je uréeno Gaussovou distribuct, sted hodnota tohoto Sumu je nulova. Jeho spektralni vykonové hustota je dna vztahem aA 94) ‘Tato hustota nezivist na kmitodtu, proto se teploti Sum Fadi do Kategorie tz. bilche Sunn termin bij, plevzaty z optky, 2de vyjadhuje privé skutcbnost, 2e jednowive spektriint slodky tohoto fama jgou kmitoetov® nezivslé(podobn® jako slo?ky bilého svétla ve viditelném pésrmu). U vakuowjch diod a ucelé tady polovoditovsch soutistek je pitomen ystFeloyy Sum. U diody podle ob. J /46 vmikktento Sum v disledku fuktuaei pot lektroni emer, Iijeh 2 katody za jednotica Eas. Reélnou Sumfci diodu Ize potom nanradit ides saegummovon diodots paralelné pipojensm zérojem Sumového proud, jehod sted vada je uréen v pasa B Schottkyho watahem F =i (1.95) ide q = 1.59. 10° (Coulomb) Je nde elektroms; sj stsinosmémy proud dody, pracujiei v tzv. saturagni oblast ae el okamPitych hodnot wistfelovebo Sumu je uréeno opét Gaussovou distribu cb seho sted! hodnota je nulové, VSstfelowy um je rovnez Sumem bin tedy Jeno Spekirdlni vjkonovi hustota nezivisi na keitoet a) wirce ale Obr. 1.14 Néiradni obvody: 4) odporu R resp. konduktance G = 1/Rs teplotnim Sumem wy, resp. i, nutans 5 feplotnim sumem a, resp. 7: ») vakuove dlodys wistfelowim Sumem i, ;c) polovoditove diody s wstFelowjm Sumem i,, a teplotnim Sumem 1, jejtho parazitniho odpora r,. Vysokofrekvenéni tizkopdsmovy Sum ‘Vradiokomunikaénich systémech je asto zat rin a pe ea vou propusti se stednimi kmitodty {a ifkou pisma 2B, pfitem? B <<. Sum n(@) na ila io je ve fiz snosnouvlnow cs (2a) dle pomoethvadranunt slozkym() — kterd je 0 90° fazové posunuta vidi zminéné nosné ving, a to vztahem ae n(O = n{theos(2a7,f) — n(fsin(2af,p) (1.96) Slodky n,()) a (1) vystupujici v predchozi relaci maj nésledujiei viastnost: Maji charakter nahodnych veligin, nachézef akladnis fa cn ich vein, nachézejfeich se v zikladnim pasmu v mi- 108th f, pro nz plati podminka if| < B. rine Za pk ie pfedpokladu, 2e Sum (i) je Gaussovsky a mA nulovou stfedni hodnota a urtitou Varianci 0, maji obé uvazované slozky rovnéz. nul i Nato Gal os y lovou stfedni hodnotu a stejnou Maji stejnow vk al ou vykonovou spektrilni hustotu, jez je v zavislosti na s rT 48 Sy(f) Suu n(0) urdena relacem eS eT { NEI + SVG-f), ~BSfsB S= (1) = Sul) (1.97) 0, \fl>B. “di thacen i naclieaa 554, Jsou veajemn® statisticky nezavislé fenéni Sum n( je tedy mofné reprezentovat dvéma vys0~ cofkvenénim! slo2kami, jejichd amplitudy jsou modulovany nizkolrckventnim: slozkami nf) an(®) (viz 2 2.13.7). abl \iatopssmovs vysokofrekvenéa Sam n() ie take vy va ney) = vost + Ye) slcaky 1, vd sow ont stove ; Slozka r() se projevuie fuktuaceri amy oe Stott. Pi takovto reprezzn sn pomingnosnod inns ampliv0u , Su outs vou made kiesivanon enn ,dulaénim signalem yA?)). Pi tom signal r(#) se | i Rayleighovou dstrbuelasienél WO ra Coun) ph akan Sanat mason 115 Sah opekarln( dled vac émé kolem stfedniho ro rasmove jeho sf J.trdlni slozky jsou rozlozeny soumérné | a nee Ja de kh hao ani tty) Soman) xn krétnim pri wvé funkee H(f) pouzité tizkopismové propusti; pokud ren pt penoso fa puters opty ‘ sina Gussnvskjn Zvi by pot wk mapa dum pops acyl sem sry pa I noel spetréint histota na vystupu propusti Sy) také na vykonové spektralni h me Te am Sp, dent pom pa race Uzkopasmovy vysokofrekv (1.98) Jo zikladniho para a mai nahodny crak itudy a slozka y(*) Muktuacemi fize pomysiing raci tedy Gizkopasmovy wysokofrekventnt ‘modilaei(provadénou Sumovym mo- (1.99) Sy = HOP Sul) xo Obr: 11S | Casovy priibeh t ‘iekopeismového Suu, venikigho z bilého Gaussovského Suni pritchodem izzkopdsmovou propustl 13 UVODDOTEORIE : RADIOELEKTRONICKYCH SYSTEMU 13.1. Zékladni Klasifikace radioelektronickych systémt c wwod nebo soustava -y radigelektronice oznatuje elektricky ob si ;pi signal jako odezvu na alespod jeden vstupat signald se radioclektronické systémy deli na Pod pojmem ,systém* obvodi, které vytv tet alespof jeden vst signal, Podle postu vstupnich a vjstupn atyfi skupiny’ 1. Systémy s nékolika vstupaimi an parciélnich diferencidlnich rovnic. iékolika vystupnimi signély, jez Lze popsat soustavout 2, Sysiémy s nékolika vstupnimi a jednim vjstupnim signalem, Které popisuje jediné parcint diferencilni rovnice. 3, Systémy s jednim vstupnim a nékolika vystupnimi signdly, k jejich’ popisu se w2iva soustava obyéejnych diferenciéinich rovnic. 4, Systémy s jedinjm vstupnim a jedinym vstupnim signdlem, popisované jedinow oby- @ejnou diferenciaini rovnici. V dalsim se probiraji vétSinou jen systémy tohoto typu, pfigem? se pro né wava zkréceny termin ,systém* Radioelektronické systémy je vSak mozné klasifikovat i podle eelé fady dalSich hledi- sek, Dale bude vhodné delit je pfedevsim na systémy se soustfecnymi parametry ~ jejiché stavebni prvky maji rozméry zanedbatelné v poroyndni s nejkrat8i délkou viny _zpracovavangch signal, a dile na systémy s rozlozenymi (rozprostienymi) parametry ~ Jelich2.stavebn{ prvky majf rozméry srovnatelne s uvedenou délkou viny. U prvé katego- rie je mozné pouzivat pi zkoumdnjejich viastnosti KirchhofTovy zakony, kdeZo u druhé kategorie je nutné pi jefich studiu vychdzet z Maxwellovych rovnic. Systémy se soustfedénymi parametry Ize dle délit na lineémni ~ sklidajici se pouze z lineérnich elektrickjch prvkt (odpor, indukénos,.., apod.) a na nelinesmni —obsahuji- ci alespof jediny prvek nelinedrni (nelinedrni odpor, diodu, ..). V kaddé 2 t&chto tfid se dale rozlibuji systémy s Konstantnimi, na éase nezavisljmi parametry a na systémy s proménnymi, na ase zivislymi parametry, Systémy s rozlozenymi parametry by bylo ‘modné thidit analogicky jako systémy se soustiedénymi parametry, avSak takova Klasifi. kace se nevdila, Tyto systémy se Casto tiidi podle toho, jak jsou u nich rozlozeny jejich parametty v prostonu. Z tohoto hlediska se d&li na systémy, w nich? jsou jejich elektrické parametry rozlozeny pode jediné osy trojrozmémé soutadnicové soustavy (idealizovand dvojvodigova vedeni apod.), dale na systémy s parametry rozlozensmi pode! dvou os, t plogné (napz, plandrni integrované obvody) a koneéné systémy s parametry rozlozenymi podél tf 0 (dutinové rezondtory, vinovody até). Klasifikace radioelektronickyich systé- i podle uvedenych hledisek je uvedena na obr: 1.16. Radioelektronické systémy se soustfedénymi parametry ss rozlozenymi parametry linear notineaint paramotry ' parametry Darametry jsou rozlozeny + konstantnimi konstantnimi viednom plo&né ebjemove romani romani rozméru Obr. 1.16 Zikladni klasifikace radioelektronickyich systémi aac wen 4. Uvon 00 TEORIE SIGNALO 571.3.2. Systémy se sousttedémymi parametry svi Ye adioelektronické systémy se soustfednjmi parametry je mo!- cb. 116 wyplivax de radioelektronické sy conte do nisledsicich eytech zaklednich skapin Linecirni systémy s Konstantnimi parametry en erry nazsvané zpravidla jn inet- sme sytny se soustedersn nstantnin parame, narivané zai Inline el 1 ys fic’ parametryDezvisej na prochizsjicim proud |,napilozend 92 oa li ok @a na clekvickém nabojiq. Takovjmi prvky jsou napfiklad cadskenost L. Pkenosove vlastnost téchto systém je mozné imi koeficienty, kterd ma obecn var pati, na magnetickém tok Heal’ odpor R, kapacita Ca indukt popsatlinedmt diferencinirovnicis Konstan ty a” ede dy dy 800 teGlné konstantni Koeficienty; | : My ejstupn signal (odezva) systému, odpovidajcivstupnimu signdl (1.100) “ it i ii, yd, Plati u nich prin= ay ett) mount honk a rou nt i Oona canoe ven ial (9 0" 15 3.) edpovidi pisluzn lineémt kombinace wistupnich signély, (2). tedy [devo] -E sever % avo 01 fivernz sym adi uréitou matematickou operaci, kterou systém realizuje a 6, jsou ims ret Fnwanty U hi syst take pa princi gasovénezivishos (a+ riance), ktery Ize vyjédfit vetahem FUxtt— 6] = H(t~ fpr libovolng Easovy posuy 1016) Podletohoto principu zteimé pribeh vystupntho signalu nezivisi na Easovém posunutt aaa a eimich system se esto zafayi take syst Kvanekn. Ty she obsahayi jeden nebo nfkolk nelinedrnich prvi, avSaks tak nevjraznon nomen je ize vprani povazovat za témat lined takovsm prvkem je napHiklad wanzis cujici v reZimu malych signdla apod,). Linedeni Easové invariantni systémy se Invariant’) ozmatuji zkratkou LTT (z.angl. Linear Time Linedrni systémy s proménnymi parametry a yi uj kromé konstantnich linedrnich prv- Lani sty proméunn parame tab . Limi rom cate ea ‘kapacitn’dioda (varikap),na kterou je krom& stejnosmémého polarizaéntho napéti priloze- no St stFidavésigndlninapati apod. Linedmi systémy s proménnymi parametry charakte- rizuje linedrni diferencisini rovnice, jejf2 jeden nebo nékolik koeficienth se méni s Casem. Ulinedmnich systémi s proménnymi parametry plati prineip superpozice, avSak neplati unich €asova invariance. Jejich vystupni odezva obsahuje spektralni slozky, je se nevy- skytuji ve vstupnim signdlu, Proto mohou byt vyudity napfiklad jako sméSovate vridiovyich ptijimagich apod, Linedmni rezonanéni obvody s proménnmi reaktangnimi parametry, u nich? se v dii- sledku zmén téchto parametri objevuje efekt vykonového zesilent, se nékdy nazyvaji linedmi parametrické systémy. Do této tHdy patFi napfiklad parametickY zesilovaé s kapacitni varaktorovou diodou apod. Nelinedrni systémy s konstantnimi parametry Nelinedmi systémy s konstantnimi parametry obsahuji nejméné jeden nelineémi pr- ‘vek; tim miize byt nelineérni odpor,jeho velikost zavisi na prochézejicim proudui nebo na ptilozeném napéti w apod. Tyto systémy popisuje nelineémn diferenciélni rovnice, Iter ma nejméné jeden z koeficienta zévisly na vistupni odezve systému. Je-linelinedmi prvek zvisly na okamZité hodnoté proudu nebo napéti, jeho nelinearita se nazivi bezineréni (nesetrvatnd). V pifpadé, kdy je nelinedmi prvek zAvisly nikoliv na okamZité hodnoté proudu nebo napati, nybr2:na hodnoté efektivni, jeho nelinearita se coznatuje jako ineréni (setrvaéna), Nelinecirni systémy s proménnymi parametry Nelinedieni systémy s proménnsmi parametry jsou popsény nelinedmi diferencisl rovnici, uni jeden nebo n&kolik koeficienti zavisi na éase. Tyto systémy obsahujinelinedmi prvky proménné s éasem. Neplati pro né ani princip superpazice ani princip Casové invariance. 1.3.3 Systémy s rozlozenymi parametry, prenosova vedeni Oblast kmitoéti niz8ich ned asi 300 MHz (2 I m) se vradioelektronice nazivi oblast sokofrekvenéni nebo také oblast radiovyich kmitoétit. V zatizenich uréenych pro tuto blast se témét bez vyjimky pou2ivaji sysiémy (obvody, prvky) se soustfedénjmi para- metry. Oblast kmitodti: vylsich neZ 300 MHz se oznaduje jako oblast velmi yysobich Amitoeta, nebo také oblast mikrovinna. Zde se naopak previézné uplatiji — nebo spise Uplatiovaly v minulosti ~ systémy s rozlozZenjmi (rozprositenymi) parametry. Mezi né nélezeji rizmé typy prenosovch vedeni (koaxiding, paskova atd.), dutinové rezonstory, vinovody, modemi soutéstky s povrchovou akustickou vinou apod. Z aktivnich soutés- tek maji rozprostiené parameiry magnetrony, klystrony, elektronky s postupnou vinow, ale pii exaktnim pifstupu romné2 mikrovinné tranzistory, diody apo. Nové technologie viroby mikrovinnych monoltickych integrovanych obvodtt umoz- uj zmengit rozméry pasivnich prvkiRLC, ale ijinych soudtstek tak, Ze je Ize povazovat ‘a elementy se sousttedénjmi parametry je8t8 do kmitoéti okolo 30 GHz. Mikrovinné oblast u2 tedy pestava byt vyluénou doménou prvki s rozlozenymi parametry. Ziikladnim pasivnim prvkem s rozlozenymi parametry je pfenosové vedeni, schema- ticky andzoméné na obr I. 7a{60), (63), [64]. Takové vedent mize byt v praxi realizovino jako vedeni dvojvoditové, koaxidini apod. Jeho elementirnt tisek o infinitesimAlni dél- “Ae. res enna 5 59ce Ax Ize nahracit ekvivalentnim obvodem podle obr 1.175, sloZenym z prvki se sou- stfedéngmi parametry. Zde prvky La R reprezentuj sériovou indukénost a sériovy ztrétovy ‘por vedeni, prvky C a G potom paralelni Kapacitu a paraleln’ zirétovou vodivost vede- tis eiselné velikost cto prvk bsvaji obvykle vztazeny k délce vedent Im. Jsoutyto ‘Velikosti nezivislé na soufadnici x Gseku At, nazivé se dané vedeni homogenni. Plat volace R__> 0a G —> 0, je v praxi mozné povazovat vedent za bezeztritové. Dilezitym parametrem kaZdého vedent je jeho chaakteristicki impedance Z, a eletricki délka 0. Charakieristicka impedance je obecné komplexni veliginou; u bezeztratového vedeni je Sak redlné a je spol s elektrickou délkow uréena vztahy i ol 2a a kde Fe skutednd (Fyzikitnd) détka vedeni [m; 1» fizové rychlost signdla Siietho se na vedent [mvs], 2-v/f délka viny signdlu na vedeni {r); J kmitoget signélu na vedeni [Hz]. ‘Nachizi-li se homogenni bezeztritové vedeni v prostfedi srelativni dielektrickou per- mitivitou & je fzov’ rychlost veel fey» 10° mvs je ryehlost svétla. Potom détka viny e_ _ 3.108 Ae ie ™ (2.103) Uvahujme dle homogenn‘ bezeztrétové vedeni o charaksteristcke impedanci Z.; ta je -vtomto pfipadé redlna a mé v mikrovinné technice typické velikosti 50 ©, 60 ©, 75 © 4300.0, PFi buzeni vedeni z generatoru o vnittniimpedanei , se na ném vytvéti napéto- ‘vita proudova vina, resp. jim odpovidajiet vfkonové vina, Sie se kit82iZ, (0br. 1.17). de-h impedance zitéZe Z, odliind od charakteristické impedance Z,, Gast 10 viny se od ziléze odréti a vraci se ke generitoru. Pokud ani impedance generitoru Z, neni shodna S impedanei Z,, dochizi i na rozhrani generitor ~ vedeni k odrazu vracejeich se vin ‘Tento proces se za danjch impedanénich poméri mnohonésobnékrat opakyje(tzv. prin- ip mnohonasobngch odraz6), pfigemampltudy téchto druhotn€ odréenych vin postupne klesaji. Na_vedent se potom vytvot! jedind vysledna napétova vina U' postupuiiei od penerdtoru k 2At82iajedind vyslednd napétova vina U" odrzeei se od zitéze a vracejict Se ke generitoru; superpozici obot potom vznika na vedent stojath napétova vina U “Analogicky se na vedeniformuj i postupuje’ a odrazena proudova vinaataké piislusna vlna vykonovd. ‘Napéti U v libovolném mist8 vedeni a proud / sou jednoznagné uréeny napevovynt ‘inami U', Ua impedanei Z,.Z teorie pfenosovych vedeni pro né vypl/vaji vaahy a) » Obr 1.17 9 a) Usek prenosového veden rozlosenymi parametry; 1) nahrad obvod joho infintesimélntho isehu co délce Ax, slodeny z prvkii se soustfedénymi parametry; ©) pvenosové vedeni buzené generdtorem o vnitink impedanc! Z, a zakonéené impedanctZ -u" usUleus FT (1.104) zniché Ize odvodit i opatné relace “ail 1 Uap U4ZH U=ZU-2) (1.104) Definyjme dle napé¢ovy init! odrazu I Lbovolném misté vedent, to jako pom ‘odrazené a postupujiet napétové viny, tedy = U/U. S vywsitimn vztahi (1.1046) je ‘modné vyjddfit tuto veliginu ve tvara U-21 —(UIN-Z, Used ~ Wliaz, (1.108) V misié pfipojeni zitéze plati relace Ul = I tedy Ginitel odrazu ziréze (1.106) (1.107) nPredchozi vztahy je moZné zobecnit a vyjédt tak libovolnow impedanei Z resp. admi- tanci ¥=Z: pomoc jim odpovidaiictho Sinitele odrazu Ma naopak, tedy dyer ‘rt | emai (1.108) Siojaté napétovi vina vytvateie se na vedeni mé urtitou maxima hodnot Usew ‘a mininalni hodnotu Us, Pomér moduli techto hodaot definuje tzv. napétows' pomer stojatsch vin psv, Kier je vizin s napéCovsm ginitelem odrazu Frelacemi [sma] _ +14] — pul pois I rep. WN Fat (1.109) Ciseiné velikosti napétovcho poméru stojatyech vin se nachazeji v intervalu . ‘eli splaéna podminka Z,=Z,, je Cnitel odrazu generitoru I; = 0; takovg stav se mnatuie jako bezodrazove resp. impedanéni pfizpisobeni generitoru a pkenosového Vaden, Obdobné bezodrazové plizpisobeni ziteze Z, k vedent je charakterizovino rela- vem Z,=Z,a [,~0.Jsow-lityto podminky splnény, nevzniké na vedent stojat napétova ‘ina, tedy pHisluiny pomér psv= 1 1 4 P¥enos determinovanych signalii linearnimi systémy Jednou znejéilevtéjsich katogortielektrickyeh systémd jsou v radioelektronice linedrnt systémy s konstantnimi paramety. Do této skupiny néleZejinapfiklad pasivn filry RLC, bvykle se sem vSak fadt i elektronické zesilovate pracujici v kvazilinedmnim rezimu ipod, Péenos signi linedrmimi systémy je modné zkoumat bud v Easové oblast, nebo V kmitodtové oblasti anebo v oblasti komplexniho kmitoétu (3), [7], (10] VyjddFeni prenosu v éasove oblasti [Na obr 118 je2ndzoméalinedeni systém s konstantnimi, Easove invariantnmi parame- try, ktery zde ma konkréiné podobu dvojoranu,tedy elektrického obvodus jedinou vstupni ‘branowa s jedinou vjstupnt brinou; (pfipomelime, Ze pod pojmem ,rina® se oznaguje par vnijich svorek systému,jimiz prochézejtsteiné veliké avSak opaené orientované prow). Na jeho vstupu pasobi vstupni budicisigndl vyjadfeny tasovou funkei x(#), na vystupu se bjevuje vystupni sizndl, nazvany také odezva a uréeny funkei y(0). V Easov€ oblast je {ento systém popsin tzv. impulzni odezvou, definovanou jako odezva pf vstupnim signal ve formé funkce d(¢) (zvane téz Diracova funkce, viz l. 1.1.7). Vzhledem k éasové inva~ rianci systému je tato odezva nezévislé na éase v némz se funkce 5(1) abjevujes jeime tedy, Ze je to v case ¢= 0a oznaéme tuto odezvu symbolem (0). lina vstup uvaZovangho systému ureity signdl x(), je vjstupni signal urben tay. konvoluénim integralem wo= | none ade J axe-9dr (110) Pro tento integral se uzivi také zkriveny symbolicky zipis HO =X() @ HD = ACY @ x0) quay Pofadi funkef x(2) a h(#) neovlivni hodnotu konvoluéntho integrilu, plati ade tedy ko- smutativnt zkon, Obr. 1.18 inedni systém s konstantnimi, Casové ivariantnimi parametry a jeho reprezentace vy éasove oblast (9), v kmitoétoveé oblasti av oblasti Komplesniho kamitoctu (5 = + jy) vp ; 0e—| 9 Leo x > Hf) > YA) X(s)o—| His) -—° Ys) Diileditou tfidou linedrnich systéma s konstantnimi parametry jsou kauzélni systémy u ic se odeva ky ooo ted pice blo sgnay Nuno a dott podiinku kauzalty je splnéni relace A(®) = 0, pro vSechny Easy ¢ <0. Mécli byt urtity systém pracujief v redlném éase fyzikilné realizovatelny, must byt kauzdlni. ‘Stabilix systém je takovy, u néhoz je pi pisobent vstupniho signal s koneénou amplitu- oon sed map erate sgn Koncnd Neh ty pro veup sgl lat podminka [x() < f=, neni realizovatelny, Spektrum relnych signéli ma vSak éasto omezenow Sifu, tj zaujima jen urité pismo kmitotth, nachazejici se v intervalu O a2 B, kde B je weitt tladnd redlnd konstanta; takové signaly se oznaéujt jako signdly zAkladniho pésma. Po~ aud se zavede pojem oboustranného spekira, nachézi se zAkladni pasmo v interval B AED Potom ovtem postatuje splnit zminéné podminky privé jen v tomto pasmu. Prikl dem tohoto typujc dedi dolnt propust, co2 je pasivni dvojbran, tery v pismu kmitoctt -B-< f< B penis signdl ez zkresleni a pi kmitottech f|> B mi prenos nulowy. Je ptenosova funkee je tedy v souladu s podminkou (1.129) (pti n~ 0) definovana vatahy KePate =Kei) ,pro-B B Amplitadovd a fizové kmitostova charakteristka idedtn{ dotni propust je zndzornéna 1a obr.1.20e, piikemy konstanta B zde pfedstavuje Siku jjiho propusiného pisma. [m- pulzové odezva této propusti je dna vztahem sinf2aBlt—1) ) = 2B sine{26(t— t.)] (1.132) a jeji grafické znizoméni je na obr. 1.206. Takové propust je afejmé nekauzilni a neni + praxircalizovatelnd V teori signalu je viak uZitebnd, nebot’ mize slowdit ako standard fi posuzovéni viastnosti redlnch propusti ‘V radiokomunikaci se 6asto vyskytujf take vysokofrckventni pasmové signdly, jejich? spektrum se soumémé rozprostira v pasmu o Sffce 2B v okoliurtitého relativné vysoktho kmito&tu f,>> B. Takové signily mohou prochézet bez zkreslent idedlni pasmovou pro- pusti, jeji? pEenosova funkce Ken, prof-Bsisk+B Hg) (1.133) 0, prof sf-Bapro2f+B Amplitudovaiaizova charakeristika idedlni pismové propustije mizoména na ob. 1.20 ‘Tato propust je rovnéd nekauzélni a ma vyzam ptedevSim v teoretickjch tvahéch. Z ob. 1.20 vyplyvé, Ze mez amplitudov smi a fizovyni charakteristikami ideal dolat propusti a pésmové propusti existuje zieimé analogie resp. ekvivalence (pfesngji feéeno isomorfismus). Tato analogie je zalozena na aplikaci Hilbertovi transfomace pti reprezenta- cipismovyeh signal, Lze ji wyatt naptklad pi led odezvy pismove propusti. Jsou-i pfenosove funkce idedini doing propusti uréeny relac (1.131) a ekvivalentni pismové pro- Pustirelag (1.133), potom odezva pésmové propustiy() pri buzeni pismovym signélem je \izina s odezvou dolni propusti buzené signdlem zkladniho pasma vztahem Hit) = Rel F expG2a60)] (134) Zé symbol F() zm tz Komplenniobilla vjstupni odezry ekvivalentnidolnipro- Dist. V nisledjcim 2.1.3.6 je pi ledini odezvy psmové propust na riovy impalz tweden pshainy Konkrétni var io velitny, obecnéjpobled je obsazen potom ve. 1.3.7. BEN 4 {Tlvon no TEORIE SIGNAL) 67