EZ DiEew LASTIVEDNY SBORNIK GESKOLIPSKA 26/2017 Zeskanowane w CamScannerZDEZ 26 DOT POSLEDNi CESKOLIPSKY KAT Jaroslav Pandéek — Daniel Wojtucki lav Pandéek — Daniel Wojtucl The last headsman in Ceska Lipa The earliest account on the headsman of Ceska Lipa is dated back to 1565. The last headsman was Franz Friedrich Nessel (1724-1787). He was born in Jihlava as n_ of local headsman there. In Ceska Lipa he married the daughter of local heads- Johann Friedrich Wofel, after who he assumed the headsman office. He held the until 1765, when Ceska Lipa was deprived of the capital punishment law by ju- reform. Nessel moved to Vratislay, Silesia (Breslau, nowadays Wroclaw, Poland) held the headsman office of Vratislav until 1785, when he gave it over to his son. wer he bought headsman houses in Niemczy and Dzieréoniow, where the office held by his two other sons. The headsman office was further carried out by Nessel’s yr son Franz Friedrich jr., who held the position of municipal headsman in Niem- until his death in 1819. Nessel's execution sward and portrait were deposited in Silesian Museum of Arts & Craft and Prehistory (Schlesisches Museum fiir Kunstge- und Altertiimer, today Muzeum Narodowe we Wroctawiu) until the end of WW Il. of these reliques are nowadays missing, we only know them from illustrations. words: headsman, headsman's house, torture law, capital punishment law, isman sword, Ceska Lipa, Vratislav. Poutniée! Posttij u tohoto kamene, nebot zde nalezly kosti mého rodu sviij klid! Hled! Jak rychle do spanku smrti nds vsechny Bozt vile zasahla! Dotkni se! A pozehnej ném."/ soudnictvi mélo své misto v Ceské Lipé jiz od jejtho zaloze- Atku 14. stoleti.2/ VSechny jeho atributy, k nimz ndleZel soud, katovna, popravi8té a samoziejmé osoba popravéiho ne- ostrého meée, jak byl téZ nazyvan (ném. Scharfrichter, Zeskanowane w CamScannerNachrichter, téZ Henker), byly jiz Podrobné po; : lety.°/ Zajimavou osobu posledniho éeskoli S Pskéh, eanany pp Nessela spolu s nové objevenymi informace ie ny ed i Franze pr holy mi k 0 Brie alka Zit tento élanek. Jeho og, Ti OE seg Utig,, Shari ig Mi. Katovské Femeslo v Ceské Lipé Mezi vSemi soudnimi uredniky to byl a budi i do dne&nich dob nejvétsi Kontroverse Nee ‘rest "do bug -mistr svaté spravedinosti”, ale obecné to byl kat, Kat Se Y distoing thay, byl vykonavatelem utrpného vyslechu a rozsudkt, Podgn nt Pombeni, mensich méstech zastaval vedle povoldni kata obvykle jearg ®t jako nap. pohodného (tézZ ras nebo antougek, ném. ‘Abdecuet Wasenmeister), takze pohibival sebevrahy, provadél odklizent, ni stok a dal8i netisté ukony. Osoba zastavajici tuto profesi by} vana za nedustojnou, neéestnou a necistou (unehrliche Person ater a femeslo bylo za¥azeno mezi nepoctivé zpusoby obiivy. JizZ od stein kat s bezprosttednim okolim odsunut na okraj tehdejai spoleénosti, me : éeni kata z verejného Zivota obce znamenalo i nemoZnost pro jeho a vyuCit se v jiném femesle, nez které je spjato s ,krvavou profesi”. Kati tak vytvorili vlastni specifickou kastu, diky Gemuz se stali JeSté izolovangjs: okrajovou skupinou lidi. Kat i jeho pomocnici vétSinou chodili obleéeni v Satech éerné barvy a by- dleli obvykle v tzv. katovné (ném. Scharfrichterei, Henkerei) na okraji, resp. za hradbami mésta. V hostincich méli stranou vyhrazené misto a v kostele byla pro kata, jeho rodinu a pacholky uréena vzadu zvla8tni lavice. Ve far- nim kostele sv. Petra a Pavla v Ceské Lfpé to byla v roce 1678 lavice ¢. 74 V zasedacim poradku je uvedeno, Ze ,dies gestiile kommt den Scharfjrichter und seine Letithe Zu" (tato lavice prislu&i katovi a jeho lidem).”” Diky oe mu femeslu se vSak popravéi vyznali také dobfe v anatomii, take i lééit riizné zlomeniny a dalsi zranéni, Pravé poslednt Zeskolipsky kat Friedrich Nessel je tak v roce 1757 dolozen pti lééeni zlomeniny eet obecniho posla Josefa Maie, ktery si v noci pri vyrizovani sluzebnicl ee tosti poranil rameno. Mistru popravéimu z Ceské Lipy za to bylo “0P 6 alatych./ Prvnt zminku o katovi (Scharffrichten) - t&2ko Fici, zda Eeskeh Y jingei, lalsj funkce Schinder,¢ Mrgin, ipském & . 1865 v knizt pijéeném z jiného mésta — prina8i nejstar8i z4znam 2 roe went2®" titrpného prava.*/ Tehdy kat vyslychal utrpnym Pees aim po ool? la Mozaka, nazyvaného Slezak, obvinéného celkem z 31 Zeskanowane w CamScannerach (vrazda, loupeze na cestach, kradeZe penéz a dal8ich cennosti, yj. vyloupent kostela ve Sloupu aj.). Dal&i ziznamy, tentokrat po- ch, ndsleduji v roce 1568, tri z4znamy v roce 1570, v nasledujicim e dokonce étyri. Nevime, zda tehdy méla Ceska Lipa vlastniho kata, letech 1576-1581 si jej spiSe podle tehdy zalozenych purkmistrov- ch rejstiika pujéovala ze Zitavy a Zwickau’/ nebo v roce 1590 z Bélé { Bezdézem."” Viastni Seskolipsky kat je poprvé dolozen v roce 1610, kdy la vzata do vazby pro vrazdu novorozenéte Sibyla, dcera kramafe Hanse herera. Zdej8i kat se do Sibyly zamiloval a spolu uprchli v noci do Saska, de vaak byli v Drazdanech dopadeni a po jejich predani do Ceské Lipy oba n popraveni.°/ Od nasledujiciho kata, jimz byl od roku 1613 Johann jhne, ptivodné kat v Zitavé, jiZ pokraéuje souvisl fada mistra tohoto emesla v Ceské Lipé aZ do roku 1765.1 Od roku 1641 se objevuje v Ceské Lipé nova katovska rodina. Jeji hla- a novym popravéim byl Friedrich WoBel, byvaly kat ze StraZe pod Ral- em, ktery koupil v roce 1643 katovnu (rasovnu) od Erharda Kithna.'” :meslo se v rodé dédilo z otce na syna a poslednim katem z rodiny Wofel 'éz Wassel) byl Johann Friedrich, ktery sepsal 11, dubna 1738 svou po- dni vili'/ a nékdy poté zemiel.""/ Jeho jediny syn Joseph zemfel jiz pred to datem a tak mu ztistaly pouze tfi dcery - Maria Anna, Juliana a Vero- ka. Remeslo ale presto ziistalo v rodiné. Prevzal je Franz Friedrich Nessel i Néssel)"”, ktery se oZenil s WoSelovou dcerou Veronikou. Kat Franz Friedrich Nessel v Ceské Lipé Novy a také posledni Ceskolipsky kat Franz Friedrich Nessel se naro- dil 19. kvétna 1724 jako syn méstského kata Johanna Friedricha Nessela Jihlavé, kde byl jeSté téhoz dne pokrtén v mistnim kostele sv. Jakuba (obr. 1)."5/ Zda se Franz vyucil u svého otce nebo kde pobyval v uéeni, nevi- ‘me. Nezndmé je i datum, kdy piiSel Franz Friedrich Nessel do Ceské Lipy. O chod katovny se po Wofclové smrti nékdy po roce 1738 patrné starala jeho vdova Anna Juliana, poté kvili jefimu Spatnému zdravotnimu stavu dcera Veronika, ktera se také méla stat dédi¢kou. V roce 1744 na zakladé rozdéleni majetku odstoupila matka katovnu dceti Veronice.'*/ Franz Fried- rich Nessel se pak oZenil 15. kvétna 1747 s Wofelovou dcerou Veronikou Apollonii (obr, 2).!7/ Svédky jim na svatbé byli litoméricky kat Hans Anton Haafe, soukenik Joseph Sigmund Jéiger a panna Maria Katharina Nesslin zJihlavy, snad Zenichova sestra. V témée roce 1747 od své ovdovélé mat- ky a tchyné Anny Juliany koupili manzelé Nesselovi .Scharfrichteret am Zeskanowane w CamScannerEnd der Tépfergasse cum appertinenzen und ein Pferd, welches man tedy katovnu na konci Hrnéifské ulice s pifslu’enstvim a ko nennt”, ong ktery se jmenuje Lika, za 1000 zlatych (obr. 3).'*’ V zapise z 23, y 1747 je iz Nessel oznaéen jako ceskolipsky méstsky kat. Ceska Lipa si patrné jako jedno z mala mést té doby v Litoméjig kraji drzela viasiniho kala, nebot v nékterych menSich méstech (Run burk, Ceska Kamenice, Usték, Sluknov) vykonavali katovské femes} { dozorci éi hlidati méstské Satlavy (Stockmeister). Podobny posty, ; mensi mésta Setiila naklady na zaptijéeni kata, vysvita z Zédosti rou v roce 1749 zaslal kat Franz Nessel pra%skému nejvyS8imu soudy Pozadoval v ni, aby témto zmiénym vézeriskym dozorctim nebylo dovoleng vykonavat v Litoméfickém kraji katovské femeslo. Odpovéd, kterou obdrZ 28. dubna 1749 purkmistr a rada mésta, byla zamitava, nebot nej &i soud k tomu nema ZAdné pravni podklady, napf. néjaka privilegia. Zajimavé na celé véci bylo to, Ze jednim z onéch ,,Stockmeisterd”, a sic v Ustéku, byl Nesseliv pifbuzny, moznd dokonce bratr, Johann Anto Nessel.2” Nesselova ZAdost nepochybné souvisela s pottem exekuci, protoze vedi pravidelného tydenniho platu byl kat honorovan za jednotlivé tikony. Podl taxy z roku 1683 néleZela méstskému katu za sluzby s jeho instrumenty (pri muzenj) 1 kopa gro8i, za pouziti paletnic 35 krejcarti atd., pri exe cich za stéti meéem 5 kop grosi, za obéSeni taktéz, za stéti Zenské oso by, zahrabani a probodent kilem nebo zahrabani zaZiva stejné, za upaleni éarodéjnice na hranici 6 kop, za ufiznuti nosu Gi ucha 2 kopy, useknutt ruky nebo prsta, vypichnuti oti taktéz 2 kopy gro&ti atd.2/ Pri popravé na Sibenici v roce 1709 obdrZel kat Johann Friedrich Waf!1 celkem 8 tych a 22 krejcari, z toho 6 zl. za povéSent, dal&i castky za viz, Zebitk Kdadivo, hrebiky a pro pacholky.”*/ I kdyz pri najimani popravétho z jinycl mést vydaje nardstaly o dopravu a stravu, vyhybala se mendi mésta dvzem vlastniho kata, nebot obéasna exekuce piijéenym katem je pri8la levné- © popravach v dobé Nesselova ptisobeni v Ceské Lipé mnoho nevitié a zaznamy 0 nich se nedochovaly. Kniha titrpného prava, ani méstské Bis z této doby Z4dné z4znamy o popravach neobsahuji. Vime sice z nékte prament’ 0 rozsudcich smrti, vynesenych v Ceské Lipé v letech 17° a 1756, ale nevime zda byly zdejiim katem vykonany. Podle nedolo zpravy?/ se posledni poprava v naSem mésté v Nesselové dobé kon’ v roce 1757. Jedinym zaznamem v méstskych tittech té doby, tykalil se kata, je v lednu 1748 vydaj 10 krejearti katovu pacholku za uta zen Zeskanowane w CamScannersa.” V roce 1755 Je laké v Ceské Lipé uveden jako vézensky Yozorce (Stockmelster) Johann Heinrich Nessel, patrné Franziv pribuzny. § manfelkou Annou Barbarou se jim zde narodila dcera Anna Rosalia, tera vSak po Jednom roce zemFela.”’ Manzelka Anna Barbara byla rovnéz Jeflin z Vrchlabi (Hohenelbe). Jiz Nesseliwv pfedchudce a jeho tchan Johann Friedrich Wofel nechal se svou prvni Zenou Susannou v roce 1722 postavit u cesty asi 150m jiz- né od katovny jednoduchou kapli¢ku, nazyvanou ,Scharfrichter-Kapelle*2/ pfilehlé prostranstvi na ndroZi dneSni tfidy 5. kvétna a Svdrovské ulice (dnes hostinec U BohouSe) neslo podle sosky svatého v kapliéce nazev Johannes Platz (Janské namésti). Jak dale uvadi W. Heimrich, byla kaple obnovena v roce 175] pravé poslednim éeskolipskym katem Franzem Fried- richem Nesselem a jeho Zenou Veronikou. V roce 1926 byla kapli¢ka kvilli upravam silnice snesena a novym majitelem pozemku Karlem Schlenke- rem movu vystavéna se svolenim Statnfho pamatkového tifadu v Praze asi 0 7m jiznéji2” Dnes jiz kapli¢ka neexistuje, byla zbofena po 2. svétové valce (obr. 4). Katovi Franzi Nesselovi a jeho Zené se v dobé jeho pusobeni v Ceské Lipé - pokud vime ~ narodilo Sest déti. V inoru 1748 syn Johann Anton Vinzenz, jehoz kmotrem (Levans) pfi kitu byl Johann Anton Haase, litoméficky kat, ‘a svédky jiZ zminény Johann Anton Nessel, vézefisky dozorce (Stockme- ister) v Usteku, a Anna Elisabeth Nesslin z Litoméric.2” Prvorozeny syn véak v Sesti letech roku 1754 zemfel.*/ V srpnu 1749 se rodicim narodila deera Veronika a o tii roky pozd@i, v srpnu 1751, syn Franz Friedrich.°” V Gervnu 1753 pfidla na svét jeSté dcera Veronika Apollonia, v breznu 1760 syn Johann Joseph Anton a po tfech letech v kvétnu 1763 posledni syn Karl Johann.” Veronika Apollonia v8ak zemiela po deviti mésicich v inoru 1754 a syn Karl Johann po ¢tyfech tydnech v éervnu 1763.*” Postoj ostatnich méstand ke katovi a jeho rodiné zistaval po staleti ne- ménny. Stejné jako ras (pohodny), tak i kat - éasto v jedné osobé ~ byl povazovan za netistou osobu, s niZ nebylo radno se stykat. Jak jiz bylo eCeno, v hostinci si k nim nesmél nikdo sednout a rasovi i katovi se ne- lo pii praci pomahat. K sfiatkiim mohlo dochazet jen mezi prislu8nily to povolani a jejich rodin, svédkové museli byt rovnéz z téchto povo- Svédectvim jejich .vyjimeéného* postavent je i fakt, Ze zpisy 0 koupi deji katovny (rasovny) jsou v éeskolipskych trhovych knihach do roku ny vidy vist az na konci knihy. Teprve v nasledujicich sva2- tyto z4pisy fazeny chronologicky mezi z4pisy ostatnich méstanu. Zeskanowane w CamScannerenym dusledkem udalosti po roce 1755, a Posto) vereinog, patent o ucté k Glovéku, s jehoz ene byli 19. Cervence tg, radnici vsichni cechmistii.*’ Patent pamatova] PI tu ke katovi stejné jako k jinému Clovéku.° Paty, duisledkem nechuti verejnosti ke zméné postoje vidi katovi byly jeste hoz roku dva spory, které ved] Franz Friedrich Nessel Pro nactiutrh v srpnu s nadporucikem De Puccamps, ktery feSil ak inajsky soud V Lito. méficich, a v listopadu s Bernardem Krausem, ktery reSila méstska raq (obr. 5 a 6).°% Mnohem komplikovanéjsi a delsi byl spor kata Nesge s obuvnickym cechem v letech 1763-1766.°" Pfi umrti svého syna Karig Johanna poAdal v Servnu 1763 kat s odvolanim na patent 2 roku 1755 obuvnicky cech 0 doprovod pii pohibu. Cech Z4dost odmitl a spor se tabi az do listopadu 1766, jednanf soudu se konalo v Praze, pak az ve Vidni a naklady na soudni fizeni dosahly vice neZ 229 zlatych. Nakonec se o podélily i dal8i cechy a nejvét8i Gast nakladtt zaplatila obec.**/ Ceska Lipa v8ak v tomto sméru nebyla vyjimkou. Podobné spory jsou dolozeny i z ji nych mést v Gechéch.°” Hrdelni pravo, tj. pravo popravovat, drzela v 18. stoleti Getna mésta a dokonce i nékteré vesnice. V roce 1707 bylo v tomto seznamu uvedeno j 386 obci z celych Gech*” a na Moravé cca 200 mist. Bylo proto rozhodnuto vynosem z 15. Gervence 1765, Ze pravo popravovat bude nadale prislude jen vy8Sim soudnim mistim (v Cechdch pouze 24 mést, v severnich Ce: chach pouze Usti nad Labem, Mladé Boleslav a Litoméfice).*” Ceska Lipa tak pii8la o své hrdelni pravo. Piestoze spor s Geskolipskymi cechy skonéil v podstaté pro kata Nessela vitézné, ztratila existence kata v naSem mésté po roce 1765 opodstatnéni _ Kat Franz Friedrich Nessel podal proto v roce 1766 ZAdost 0 svoleni, aby se smél vystéhovat do Vratislavi.*”” Bylo mu nepochybné vyhovéno a ka Nessel se prestéhoval s rodinou do slezské Vratislavi (Breslau, dnes Wro: ‘claw v Polsku). Koupi tamni katovny se stal 6. tnora 1767 vratislavskym fanem a nastoupil do uzadu popravéiho mésta Vratislavi.**/ Jmenovany posledni éeskolipsky kat prodal po letech od prestéhova ratislavi svoji nemovitost, tj. katovnu, v Ceské Lipé v roce 1773 za 26 To je opozd mél zménit roku seznémeni na vé i na povinnou tcl losti spojeny prace, které mél provadét ras (7iSténi stok apod.) a b: oyna stfidala majitele aZ do konce 19. stoleti. Na zakladé vyviastn’ 10 Zeskanowane w CamScannerposlednim katem Franzem Friedrichem Nesselem skontila po 450 letech y Ceské Lipé éra hrdelniho soudnictvi. Pfeci v8ak se dostalo jeSté éeskolip- skym obyvateltim po dvakrat pohledu na vefejnou popravu v jejich més- tz, Protoze Sibenice na puvodnim popravisti nedaleko silnice z Ceské Lipy na Prahu jiZ byla dévno zbofena,*” byla pro tento tiéel postavena sibenice u Obecniho lesa (Gemeindewald). Na ni obésil 22. brezna 1851 litoméricky kat Josef Ledvina podporucika péStho regimentu svobodného pana z Hai- nau Davida von Dittrich, odsouzeného pro dezerci.*/ Skuteéné posledni verejnaé poprava Vv Ceské Lipé probéhla 7. dubna 1865 a opét na jiném misté -za starym zidovskym hibitovem. Odsouzenym byl Josef Wabersinke z Popelova, ktery 23. éervence 1864 zavraiZdil nedaleko Ujezdu u Jestfebi obchodnici se Zemlemi Rosalii Beckert pro par Zemli a nékolik korun. Po- prava prilakala pry odhadem 25-30 000 divaku (!), ktefi zaplnili cely prileh- ly svah aZ k vrcholu Tovary8ského vrsku (Knapphigel na z4padni strané Maridnské ulice nad pozdéjsim méstskym parkem) a sledovali prazského popravéiho Willenbachera v éerném obleéeni a éervené vesté se dvéma po- mocniky, ktefi vykonali rozsudek.*7/ Kat Franz Friedrich Nessel ve Vratislavi. Nejsou znamy okolnosti, za nichz se Nessel rozhodl usilovat o misto kata samotném hlavnim mésté Dolniho Slezska, ale jeho jméno se v této oblas- ti objevilo jiz nékolik let predtim.**/ V dokumentu vystaveném 7. Gervence 1762 v Léwenbergu (dnes Lwowek Slaski) nalézame kromé jiného podpis Nessela i jeho Zeny Veroniky Nesselin. Dokument se tyka prodeje tamni ka- y, kterou tehdy ziskal kat Johann Carl Fischer z Rumburka*”’ za sumu 540 tolara, tedy ten samy, ktery pak v roce 1773 koupil od Nesselt: pravo katovnu v Geské Lipé. Z toho Nesselovi a jeho manzelce ndlezelo 360 Isteré se jim kupujfef zavazal vyplatit do 8 dni.” vratislavskych dokumentech se Franz Friedrich Nessel objevil popr- oce 1766, kdyz pedtim slozil funkci kata v Ceské Lipé.°” Nasledné zi nim a vratislavskymi radnimi seps4na smlouva, diky které ziskal nistn{ katovnu celkem za 8000 tolarti. Kromé toho se zavazal platit 10 tolari do méstské kasy jako dafi z pozemkti a za schvaleni navr- smlouvy. V histori vratislavské katovny to byl prvni pripad, kdy ozhodlo ji prodat, nebot doposud byla vZdy jednotlivym mistrim najimana. Dokument o koupi vratislavské katovny Nessel pode- 24. ledna 1767. Souéasné s budovami katovny ziskal i rasovnu deckerei), a také seznam obct k rasovné pfislusnych, z kterych byl 11 Zeskanowane w CamScannerpovinen odklizet uhynula zvifata. Smlouva stanovila, Ze mistr Nesse} va do viastnictvi katovnu lezici v blizkosti Olawské brany uvnite meee hradeb, veelku s obytnymi budovami, stajemi, dvorem a zahradoy, 4° zovala ho pak zejména k plnéni veskerych katovskych povinnosti v cee lasti podléhajici méstské jurisdikci. Z teritoria mésta a prilehlych preg: a také z 96 okolnich obei musel odstrafiovat mrSiny. Mezi z4vaz| nebo na piimy prikaz magistratu. Poplatek 10 tolarti dané musel kazZdoy né odevzdat do méstské kasy v terminu do sv. Jana Kititele, k éemuz magistratu nesmél Nessel katovnu prodat ani pronajmout. V pfipadé, ze pojal takovy umysl, novy kupec i ndjemce se musel nejdiive dostavit pred vratislavskou méstskou radu, kde byl povinen predlozit dokumenty, do lujici mu uchazet se o piijeti zavazki méstského kata. Magistrat mél pravo zajemce 0 koupi nebo prondjem z jakychkoliv priéin odmitnout. Naproti vySe uvedenym omezenim obdréel naopak Nessel ujiSténi, Ze mize uzival pifjmy ze vSech 96 obci spadajicich pod vratislavskou méstskou rasovnu, K tomu niéleZely poplatky za odstranéni uhynulych zvifat i prijmy z pro deje z nich stazenych kizi. Toto pravo ale neplatilo po dobu piipadnych epidemif. Mistr kat mél také pravomoc vykonavat kontrolu nevéstek, a to ve smyslu predpist krdlovské lékafské komory. Ve smlouvé byla zakotvena jeSté cela Fada dal8ich povinnosti i pozitkt.°/ Diky dochovanym dokumentim vime, Ze uréité nejméné jednou se vydal na cestu do Cech vyfizovat rizné zéleZitosti. Napriklad 3. kvé ‘oku 1770 mistr Nessel pfednesl prosbu 0 udéleni osmitydenniho volna i vyjezdu do Cech. Pro tento viéel pozadal rovnéz o vydani zvlasi sportu, potfebného k opusténi panstvi. Po dobu jeho nepfitomnosti éli ve sluZebnich povinnostech zastupovat kat Dietrich z Brzegu a mistf Vsel (Kreisel) ze Strzelina.5*/ dubnu 1774 zakoupil Nessel senior katovnu v Niemczy pro svého e Friedricha Nessela juniora od svidnického mistra Gottfrieda Neu ‘era. Z tohoto ditvodu se 7. dubna setkaly v Niemczy zaintereso aby dohodly podminky prodeje, protoze kromé rodiny Nessel { niemczanského katovského tiradu zdjem i kat z Dzierzoniova J ast Riickert.5"” Franz Friedrich Nessel senior zaplatil za kato 12 Zeskanowane w CamScanneravar s pozemky, s veSkerym pifslusenstvim a pracovnim na¥adim a vozem 1700 slezskych tolart a predpokladal, jak jiz bylo uvedeno, ze ho kupu- je pro svcho syna Franze Friedricha juntora, Mést8t radnt také zavazali Franze Friedricha Nessela jako kupujicfho, a¢koliv katovnu pofizoval pro gveho syna, k zaplaceni celé sumy. Chtéli tim zabranit, aby mlady Nessel nemohl katovnu a prilehly majetek zadluzit bez védomi a souhlasu otce. Vedle majetku v Niemezy ziskal Nessel senior v roce 1781 také katovnu \ Dzierzoniowie, a to od svého Svagra Johanna Gottfrieda Schreinera. K ni patiilo i méstské vézeni a rasovna,'*/ V roce 1785 se kat Nessel obratil na magistrat mésta se Z4dostf, aby mu povolil na nasledujicich Sest let predat funkci vratislavského kata do rukou mladsiho syna Josepha. Diivodem ZAdosti byl fakt, Ze jeho zdravotni stav jizZ nebyl nejlep&i, dotirala na ného postupujicf artritida a nohy mu jiz odpiraly poslusnost. Nessel mél za sebou 61 rokt Zivota, vzhledem k tehdejsim pod- minkam to byl téméf stafecky vék a uréité Nesselovi nedovoloval poctivé vykonavat v8echny Cinnosti svazané s funkci méstského kata. S obdobnou prosbou se na vratislavské radn{ obratil i Nesseltiv syn Joseph.*/ Nicméné teprve v lednu roku 1787 doglo ke koneénému podpisu smlouvy mezi ot- cem Franzem Friedrichem a synem Johannem Josephem, na zakladé které katovna preSla za stanovenych podminek na dobu Sesti let do synova dr- zeni.7/ V uvedené smlouvé se svym tehdy 27letym synem se stary mistr zavazal predat do jeho rukou cely vratislavsky majetek, ktery se skladal z obytného domu, zahrad, pozemku pred Olawskou branou na Dlouhé uli- ci, i poli a luk, které priléhaly k Sibenici. Dale zde bylo zaznamenano, Ze Joseph musi poctivé plnit svoje zdvazky, a kromé jiného je zodpovédny za udrzovani ziskaného majetku v nalezitém stavu a v jeho vzhledu a vlast- _nictvi nesmi pripustit ZAdné zmény. VSe muselo ztistat v takovém stavu, jaky byl pHi prevzetf od otce.%*/ Prevzetim vratislavské katovny vzal na sebe Joseph i zavazek péée o otce ius quahitum, a také bez jeho védomi a souhla- | su nesmél zastavovat ziskany majetek zde ani v katovnach Nesselt v Niem- | czy i Dzierzoniowie. Mlady Nessel prevzal vykonavani poprav Gili nejvySSiho trestu, provadél uréité také tresty u pranyfe i jiné télesné tresty. Odmény za katovské sluzby (po odeéteni castky pro katovské pacholky) mély byt | Tozdélené tak, Ze Nessel senior mél dostat 1/3 ze zbylé sumy. Pro otce mél mit syn také k dispozici dva vozy a dva koné, pripadné i vozku, a to pro Piipad, kdyby Franz Friedrich chtél jet do Niemczy nebo Dzierzoniowa.*” Nessel senior se té% postaral o to, aby se jeho syn dobie oZenil. Joseph Nessel si vzal v #jnu 1785 Barbaru Schrottenbacher, dceru dlouholetého 13 Zeskanowane w CamScannerta. Svatba se uskutetnila ve Vidni, a Nessel senior, ficiélnim vratislavskym katem, si pravdépogg opét musel vzit dovolenou, stejné jako pit svych cestach do Cech, Mlag, Nessel se, bohuZel, dlouho ze své dulezité sluzey, méstsk¢ho kata ned doval, Po tézké chorobé zemfel 22. tinora 1788." Vdova po Josephoy movu vdala, a to za kata Thienleho, diky éemuz se funkce vratislavsk¢ he exekutora dostala do rukou této slavné katovské dynastie. Franz Friedrich Nessel se horlivé staral 0 zajmy svoje i své nejblizgj x9 diny. Kromé péée 0 vySe uvedeny majetek mél také snahu 0 ziskani pray na brzeskou katovnu. Svédéi o tom dokument ze zafi roku 1780. Tena videriského ka ry tehdy jesté stale byl of popravisté a také za prilisné dluhy. Obdobnym tvrzenim pak pfimél Luch. sova katovského pacholka, aby to dosvédéil rozvalinami svého pfib star8i syn. Podivoval se téz nad tim, Ze magistrat toleruje takovy Slendriéq od kata a jeho pacholkti. Dale naznaéil, Ze pokud ziska mistni katovnu, Jjik dispozici svému zeti, ktery do té doby ptisobil jako vojensky kat u regi jeSté v roce 1783.°/ Kromé toho jiz v roce 1775 Nessel vedl spor s opatem v Lubiazi, ktery se tykal vlastnictvi vsi Lagiewnik a Oleszné. Obé byly pit sluné ke klaSternimu zboZi, a naleZely k lokalitam, které obhospodaiovél kat z Niemczy v pripadé likvidace uhynulého skotu.*/ Rodina Nesseli si téZ na jednom z vratislavskych hibitovi pofidila né hrobek.*/ Ten byl prvné zmiiovan jiz v roce 1790, tedy jen tii roky po sm kata Franze Friedricha Nessela, ktery zemiel 16. éervence 1787. Podle de chovaného popisu®’ byl vytesan z piskovce. Nahrobek sestaval ze slouf 6 stop vysokého (asi 1,7 metru) o priméru 4 stopy (okolo 1,1 metttl Na ném byla postavena velka nezdobena urna - ,prosta ale pékna”. Na bs bek byl opatéen napisy a versi, vztahujicimi se ke zde pohrbenym le rodiny Nesselii. Kat Franz Friedrich Nessel se jesté za svého Zivota postal aby na nahrobku bylo vyznaéeno, Ze on byl prvnim viastnikem vratisl katovny a mistnim méStanem. Proto nahrobek nes! napis: Ruhe Stat verstorbenen Breflauischen Scharfrichters Herrn Franz Friedrich gewesenen ersten Erbbesitzers und Burgers hiesiger Breflauischen 4 richterey (Hrob zemfelého vratislavského kata pana Franze Frieé 14 Zeskanowane w CamScannernessela, byvalého pryntho déditného majitele a méstana zdejai vratislavské xatovny). Autor popisujicei néhrobek ve svém text opakované zdiiraznil ‘div, ktery choval Nessel senior k Fridrichu I. Velikému, jenz zemiel v Po- siupimi v roce 1786. Nebylo to nahodné, nebot pravé prusiey krél obdaroval ratislavského kata a jeho rodinu méStanskymi pravy za odpovédné plnéni povinnosti. Byla tim anulovana stolet{ trvajici infamie tizict tuto profesi. Sam Franz Friedrich senior zemfel 16. Servence 1787 a brzy po ném idalsi Zlenové rodiny: po necelych dvou mésicich 9. zdti zemiela jeho vdova Veronika Apollonia, 22. Hjna jejich desetimési¢ni vnuéka Anna Barbara a 22. inora 1788 i jejich syn Johann Josef. Umrtt éty¥ lent rodiny bé- hem sedmi mésicti budi podezfenf, zda nejde o ndsledek néjaké epidemie, napi. moru. Prameny té doby v8ak ZAdnou takovou moznost nenabizeji.°” V katovském femesle rodiny Nessel dale pokraéoval jediny poztistaly syn Franz Friedrich junior, ktery vykonaval funkci méstsk¢ho kata v Niemezy do své smrti 14. ledna 1819.%/ V zanechané zavéti®” zminil svoje dédice, kte#i jsou tedy dalSimi ovétenymi Gleny rodu Nesselti Zijicimi ve Slezsku. jgou to jmenovité: Emilie Nessel (divéim jménem Sommer), pravdépodobné anzelka zemfelého, Carl Nessel ze Svidnice, Elizabeth Friebe (divéim jmé- em Nessel) z Polskiej Nowej Wsi poblize Opole, byvaly délostfelec Friedrich lessel ze Svidnice, a také spisovatel Johann Nessel, ptivodné z Bojanic Svidnice, husar Wilhelm Nessel z Wiriska, a také deera zemielého - Jo- sepha Metzner, déle i Johann Nessel z Wierzbné u Svidnice. Jak vyplyva Z uvedeného seznamu, Z4dny z dédict zminénych v zévéti neSel ve sto- pach Franze Friedricha Nessela seniora, ani Franze Friedricha juniora ¢i edéasné zemfelého Josepha Nessela, ktefi se v8ichni zabyvali katovskym eslem, Funkce méstského kata se postupné stavala zbyte¢nou a sami sseliiv popravéi meé V Archivu mésta Ceska Lipa ve Statnim okresnim archivu jsou docho- any zajimavé doklady o Nesselové popravéim meti. Diky 24jmu Rudolfa zihody, éeskolipského roddka a v dobé 2. svétové vallky vedouciho Hospo- ského muzea (Landwirtschaftsmuseum) v Opavé, jsme tak informovani udech popravéiho meée posledniho éeskolipského kata Franze Frie- a Nessela, ktery presidlil v roce 1766 do Vratislavi. 15 Zeskanowane w CamScanner~ v Rudolf Przihoda zjistil a do Ceske Lipy sdeljy naléza ve Slezském muzeu uméleckych Femes Kunstgewerbe und Altertiimer) ve Vratislavi (tehdy Breslay, neg N Pod inv. €. 88:24. Nasleduje jeho Popis: meé je dlouby 194 Gn tay 2,215kg, s Gernou koZenou Pochvou s mosaznym obijenim, Ma Rep hou 81,5cm, Sitky 5,8cm, s Plochym vydutym vybrusem a téme el A, | lym zakonéenim. Cepel je oboustranné bohaté gravi virovana a Zlaceng vyobrazeni SpravedInosti (Justitia) s opisem na jJedné strané: ,” Ze se mea es el a Pravéley re Ne »Die Herren Steiiren Dem Unheil/ Ich Exequire [hr Endts Vrtheil,“ | (.Pani ukladaji zlo/ JA vykonavam Jejich koneény Tozsudek.") Na druhé strané Cepele: Wan Ich Das Schwert Thue Aufheben/ Wiinsch Ich Dem Siinder Das Ewige Leben.“ (.Kdyz meé Pozdvihnu, Pfeji hiinikovi véény Zivot.") Jilec mete je odlit hruskovitého tvaru, Varehivu je jz zachovan Pouze dopis na Przihodti Ze 14. kvétna 1940, jako o list z 24. wnora. Zastupce Dove mésta zasil4 R. Przihodovi Wsledig, 16 — Zeskanowane w CamScannergenealogick¢ho badani o rodiné Nesselit, které zpracoval patrné méstsky archivar K. J. Bienert, a dékuje mu za jeho snahy. O moznosti ziskani po- pravéiho meée se nezminiuje, takze nevime, zda byly v této véci podniknuty néjaké kroky. Pravdépodobné Zadné, protoze ve sbirkach Vlastivédncho muzea a galerie v Ceské Lipé se ani jeden z uvedenych meat nevyskytuje Nesseliv meé byl souéasti sbirky 18 popravéich met (Richtschwert) Slezsk¢ho muzea uméleckych remesel a pravéku (dnes Muzeum Narodowe we Wroclawiu), ktera byla v literatufe popsana v roce 1934.7” Zde je uve- den pod é. 18 (obr. 7) s popisem a fotografii ryté vyzdoby (obr. 8) az tohoto popisu také vychazely tdaje R. Przihody. Shodné opisy jako Nesseltiv meé (viz vySe) nesly i dalsi dva meée (€. 12 a 13) z této sbirky.’/ Uvedena sbirka popravcich mect se v pohnutych dnech kvétna roku 1945 pti bombardo- vani Vratislavi ztratila a dodnes byl nalezen pouze jeden z meéti ve velmi Spatném stavu. BohuZel je tedy dnes vzdcnd pamdatka na poslednfho ées- kolipského kata ztracena. Portrét Franze Friedricha Nessela Franz Friedrich Nessel se nechal portrétovat v roce 1777, tedy jako 53lety muz. Byl vyobrazen jako osoba obleéena do kabatu se Sosy, leva ruka mistra kata je polozena na meéi. Pres levé rameno ma prehozenou pelerinu. V horni Asti obrazu je uverejnén kratky katt Zivotopis, infor- mujici o mistu jeho narozeni a ziskaném majetku. Obraz byl do konce 2. svétové valky ulozen ve Slezském muzeu uméleckych remesel a pravéku (Schlesisches Museum fiir Kunstgewerbe und Altertiimer, dnes Muzeum Narodowe we Wroclawiu). Podobny osud, jaky mél Nesseltiv mez, potkal bohu‘el i jeho portrét, do dneSnich dob se nedochoval. K dispozici je pou- sklenény diapozitiv uchovany v Muzeu Narodowym ve Wroclawi. Diky chopeni pracovniki muzea”’/ vime tedy alespoti, jak vypadal posledni olipsky a pozdéjai vratislavsky kat Franz Friedrich Nessel (obr. 9). srdetné dékuji Ivanu Vokééovi za preklad textu druhého z autort: do éeStiny. € autorti na stejné téma, ale s durazem na Nesselovo pitsobeni vySla pod nazvem Franz Friedrich Nessel — osiemnastowieczny ‘i wroctawski kat ve sborniku Pomnil Dawnego Prava 34, Wro- 17 Zeskanowane w CamScannerN POZNAMKY / 2/ 3/ 4/ 5/ 6/ 7 8/ 9/ 10/ 11/ 12/ 13/ 14/ 15/ 16/ 17/ 18/ Picklad pronf sloky verSovanho népisu v némeckém jazyee z hist ku kata Nessela a jeho rodiny (Denkmal 1790, s, 316), eke ng, Panaéek 2002. Panaéek 2011. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. €. 1022, Zasedaci poradek y a Pavla 1678. SOKA Ceska Lipa, AO Sloup, inv. ¢. 17, Obecnf vytiétovant 1756-1757, s, 5. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. &. 624, Kniha utrpného prava (ibe nalium) 1571-1763, fol. 14r-16v; téZ Neder 1909, s. 54. etn, Jindra 1969, s. 99; Gajdosik 2004, s. 554. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 2543, st. sg. 4, Rychtar Delsky Jit Ry dolff slibuje poslat popravctho mistra 1590. Knihovna Narodniho muzea Praha, sign. VII D 1, Kronika mésta Ceské Lipy Mistra Hanse Kriesche, fol. 31r; té2 Svatek 1891, 188. Panaéek 2011, s. 38-41. SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. Grundbuch) II, fol. 434v. SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢ 2496, Testament J. F. Wassela 1738, Posledni vile Johanna Friedricha Wassela je opatiena jeho pjiti8ténou peéeti. Kru- hova peéef nese na obvodu neéitelny opis, uprostfed néhoZ stojf postava v suknicidi zastéfe, ktera drai v pravé ruce meé a v levé vahy jako znak trestajici spravedinosti. Datum jeho smrti nezndme, protoze matriky zemielych jsou v Ceské Lipé dochovi- ny az od roku 1742. Pii tehdejsim neustéleném psani jmen (kfestnich i piijmi) se vyskytuji rizné vari- anty jména Wofsel (Wafsel, Wossel, Wassel) i Nessel (Néssel, Nofel, Nafel). Moravsky zemsky archiv Brno, Matrika narozenych, Farni ufad Jihlava ~ sv. Ja- kub, 1708-1727, sign. 6403, s. 609. Neder 1912, s. 189. SOA Litoméfice, Matrika oddanych, Farni tifad Ceska Lipa - dékanstvi, 1743-1774, sign. L 18/4, s. 68. Nevésta byla o vice nez 1,5 roku star8{. Podle napisu na ndhrob- ku rodiny Nessel ve Vratislavi se narodila 9. z4¥i 1722 (Denkmal 1790, s. 316). SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. &. 491, Trhova kniha III, fol. 344v-345r. Ceskolipska katovna stavala az do konce 19. stoleti v mistech pozdéjsiho uhelnist Ustecko-Teplické drahy u Méstského nddrazi, pfesné feéeno asi 70m vychodné od dneSni tridy 5. kvétna tésné za Zeleznitnim prejezdem pfi cesté na jih od mésta. Katovna nesla podle éislovant josefského katastru ep. 276, od roku 1836 a2 do syg. ho zboteni ép. 368. oh, stele sp rh - 490, Trhova kniha (Liber fundorum, té 19/, SOKA Ceska Lipa. AM Ceska Lipa, inv. 6. 2543, st. sg. 2/920. Odpeved bray. Ole. Fr. Karla Vratislava na 24dost kata Franze Nessela z Ceske Lipy. aby nebylo ay. 18 Zeskanowane w CamScannerno vykonavat katovské femeslo v litoméfickém kr: kym, ustéckym a Sluknovskym rasim 1749, ‘ji rumburskym, éeskokamenic- / Vroce 1877 se na tifad purkmistra v Ceské Lipé obratil soude ku se Zédosti o patrani po svych predcich. Na z4kladé tol : Getné tidaje 0 Glenech rodu Nesselit v Ceské Lipé, které ease kolipského méstského tifadu Rudolfu Praihodovi, éeskolipskému rodakovt @ tehdy vedoucimu hospodafského muzea v Opavé ze 14. kvétna 1940 (SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. €. 3216, Méstské muzeum — inventai). Ukazuje se vSak, ifs genealogie rodu Nessela bude jest slozitéjsi, protoze v okolf (Cesky Dub, Jablonné v Podjestédi) se vyskytujf dalsi prisluSnici katovsk¢ho Femesla stejného pifjmeni. J. Tille (1905, s. 302), jehoz tdaje v8ak nejsou vady tiplné spolehlivé, uvadi dalsi dleny rodiny jako kmotry pfi krtu déti mimofiskych vézeiskych dozorct. Dali éle- nové rodiny se pak vyskytuji ve Slezsku (Wojtucki 2014, s. 394). SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 2543, Taxy krimindlntho soudnictvi 1683. SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 2548, Vylohy s popravou na Sibenici 1709. SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 2544, V¥slechy Gottfrieda Kihnela sou- zeného pto loupeze 1753-1754, rozsudek 1756; inv. ¢. 2545, Rozsudek smrti nad Marit Sophii Wolffovou pro zlodéjstvi 1751. Heimrich 1879, s. 64. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 148, Obecni vytittovani 1748, vydaj & 144. SOA Litoméfice, Matrika narozenych, Farni ufad Ceska Lipa - dékanstvi, 1743-1757, sign. L 18/1, s. 451; Matrika zemfelych, Farni tifad Ceska Lipa - dé- kanstvi, 1742-1776, sign. L 18/6, s. 313. Heimrich 1879, s. 65. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢. 2964, Opravy pamatkovych objektd. SOA Litoméfice, Matrika narozenych, Farni tfad Ceské Lipa — dékanstvi, 1743-1757, sign. L 18/1, s. 155. Matrika zemfelych, Farni fad Ceska Lipa - dékanstvi, 1742-1776, sign. L 18/6, s. 287. A Litomérice, Matrika narozenych, Farni uitad Ceska Lipa - dékanstvi, 743-1757, sign. L 18/1, s. 206, 275. Litoméfice, Matrika narozenych, Farni tfad Ceska Lipa - dékanstvi, 43-1757, sign. L 18/1, s. 362; tamtéz, 1759-1773, sign. L 18/2, s. 54, 166. \ Litomérice, Matrika zemfelych, Farni ufad Ceska Lipa - dékanstvi, 1776, sign. L 18/6, s. 283, 481. ; Lipa, AM Ceska Lipa, inv. ¢ 2373, Protest cechtt proti zpisobu po- piislusnika katovského Femesla 1755. ch 1879, s. 66. . Se a a Ceska Lipa, inv. &. 2537, st. sg. 2/1556, Spor Eeskolipskeho ze Nessela s nadporuétkem de Puccamps 1755: st. 88. 9/1296. iedricha Nesscla proti Bernardu Krausovi pro nacuutrhant 1755. "e Nessel z Magdebur- 19 Zeskanowane w CamScanner37/ 38/ 39/ 40/ 41/ 42/ 43/ 44/ 45/ 46, 47/ g 48/ 49/ 50/ 51/ 52/ 53/ 54/ 55/ 56/ 57/ 58/ 59/ 60/ Heimrich 1879. SOKA Cesk Lipa, AM Ceska Lipa, inv. & 2366, Vydani ¢ Pohtb kata 1763. ™ besko Svatek 1891, s. 183-184. Mag, Brehm 1900, s. 308. Brehm 1900, s. 310. Diimal - Stupkova 1971, s. 108, sign. 10/8. SOKA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. &. 3216, Méstské muzeum ~ 4 R. Praihody z 24. 2. 1940. venta De SOkA Ceska Lipa, AM Ceské Lipa, inv. &. 495, Trhova kniha V, fol, 44 Pavodni staré popravisté stavalo asi 1km jizné od mésta na tev, Gal chodné od hlavni vypadové silnice na Prahu. Heimrich 1879, s. 64. SOKA Cesk Lipa, AM Ceska Lipa, inv. 6, 2545, Poprava loupezného vraha Jy bersinka 1865. ‘Témét urvité se poprvé s rodinou Nessel ve Slezsku potkévaime v archivu mésta Leg nica v roce 1697, nasledné pak ve Swidnici. Zde je pfipominan v roce 1699 katorsky pomocnik éi pacholek Johann Nessel, viz Hellmich - Seger 1934, s. 297, pozn. 2. Fischerové byl vyznatny katovsky rod v Cechach, od 2. poloviny 16. stoleti mal jen pfedstavitelé v drzeni Katovské femeslo napy. v Chebu. APWr, Oddéleni v Jeleniej Gérze, Dokumenty mésta Lw6wka Slaskiego, sign. 1002, Acta des Magistrats zu Lowenberg betreffend die hiesige Scharfrichterei 1761-1767, nestr. APWr, AmW, sign. 13712, Réumung der Graben auf den Teichackern die deshalb zu verschaffende Vorfluth tiberlassen Nutzung des Cadaver Platzes an den Schart richter Nessel, s. 1. APWr, AmW, sign. 13711, Acta [...] des Scharfrichters Frantz Friedrich Nessels und verkauf der Scharfrichterey an denselben betrf. 1768, s. 68c-h. APWr, AmW, sign. 13711, s. 15-17. APWr, Oddéleni v Kamiericu Zabkowickim, Dokumenty mésta Niemczy, sign. 470, Streitige Cadavergrube und Galgmacher 1810-1820, s. 79-82. APWr, Dokumenty mésta Dzierzoniowa, sign. 1309, Akten vom hiesigen Schar!- richter und die damit verbundene Stockmeisterei und dessen Gerechtsame und Pflichten 1648-1840, s. 60. APWr, AmW, sign. 13711, s. 43, 49, 58. APWr, AmW, sign. 13711, s. 60. APWr, AmW, sign. 13711, s. 50-51. APWr, AmW, sign. 18711, 5. 52. Rodina Schrottenbach byla Jedna z nejwyznamnéjsich videnskyeh Katovshycy, gy, nastit. Jednollivi predatavitelé rodu melt funkel méstskeho exekutora ve svy, ch Kou od roku 1550 8 malymi prestavkamt az do roku 1802. Funkee kata gg 0? TU- dédila z otce na syna, Viz Koch 1988, 8. 94 a 337. nich 614465, Benbergu, 20 Zeskanowane w CamScannerDenkmal 1790, s. 316. / Archiwum Paristwowe v Opolu, Dokumenty mésta Brzegu, sign. 6400, Acta des Magistrats 2u Brieg betr. die Scharfrichterei hieselbst, deren Verkauf, und das da- von an die Cammerei zu entrichtende Laudemium, desgleichen von Anstellung und vereidung des Scharfrichters 1776-1855, s. 9r-10v. 63/ APWr, Oddéleni v Kamienicu Zabkowickim, sign. 484, Acta des Pralat zu Leubus Lucas Appt den hiesigen Scharfrichter Frantz Friedrich Nessel. / Mame zachovan dikladny popis mista posledniho odpodinku rodiny Nessel, niemé- né se autor textu zapomnél zminit, o ktery vratislavsky h¥bitov jde (sic!). 65/ Denkmal 1790. 66/ V dopise R. Przihody (SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. & 3216) je uvedeno jiné datum umrti Franze Friedricha Nessela - 16, dubna 1787. 67/ Rychlé timrti v8ech Clen& rodiny snad naznatuje i prvni sloka basné na néhrobku (Denkmal 1790, s. 316). Bohuzel, matriky mésta Vratislavi, které by pfi¢inu smrti mohly odhalit, byly znigeny za 2. svétové valky. Wojtucki 2014, s. 394. APWr, Oddéleni v Kamiericu Zabkowickim, Dokumenty mésta Niemezy, sign. 470, s. 113. SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, inv. é. 3216, Dopis R. Praihody z 24. 2. 1940; téz Hellmich ~ Seger 1934, 301. Francek ~ Simek 1995, s. 31. Francek 1995, obr. nas. 31. Ankert 1898, s. 392. Hellmich ~ Seger 1934. Hellmich ~ Seger 1934, s. 295, 300. Diapozitiv nalezl ve sbirkéch muzea Dr. Robert Heé, kterému autofi timto srdeéné dékuyji. E. 1900: Zur Pflege des Strafrechtes in der Vorzeit, insbesondere in Nordbéhmen, MNEC 23, s. 305-315. al 1790: Das Denkmal und die Grabschrift des verstorbenen Schinders und Stupkova, M. ed. 1971: Ceska finanénf prokuratura (1250-1785) II/2 (kata- fondu Statntho tstfedniho archivu v Praze), Praha. 1995: Mist#i ostrého mece, Pardubice. Simek, T. 1995: Hrdelni soudnictvi Geskych zemi. Soupis prament a lite- Pardubice. 21 Zeskanowane w CamScanner2004: Ceskolipské purkmistrovské rejsttiky 1576-1617, Sbornik a idosik, P. 2004: vehi (54, s. 459-565. Mg pracl SA Der Scharfrichter-Prozess mit der Schuhmacher-Zung an h Heimrich, W. ; . . 64-67. | ae Seger tl, 1994: Die Richtachwerter des Schlesischen Museums Fe mbe und Altertimer, Altschlesien 4, 5. 294-01 (+ tab. XV, xo) ET hing | sind “ 1969: Vyvoj spravy poddanského mésta Ceské Lipy do roku 169 | jindra, V. . | | Gaj I | mové prace FF UK Praha (SOkA Ceska Lipa, fond rukopisi, RKP 99 18), *D. in, Koch, T. 1988: Die Geschichte der Henker. Scharfrichter-Schicksa derten, Heidelberg. Neder, E. 1909: Das Schwarze Buch oder ,Liber criminalium' der Stadt Leipa 157). MNEC 82, s. 53-56. Neder, E. 1912: Die Scharfrichterei in Leipa, MNEC 35, s. 185-190, Panatek, J. 2002: Zalozeni Ceské Lipy a méstské pravo, Bezdéz 11, s. 5-30, Panaéek, J. 2011: Kat a hrdelni pravo v Ceské Li nosti 119, s. 34-50. Svatek, J. 1891: Obrazy z kulturnich déjin eskych II, Praha. Wojtucki, D. 2014: Kat i Jego warsztat pracy na Sl. Modzkim od poczatiu XVI do polowy XIX wi le auch acht Jabrhy, | In 769, ipé, Casopis Spoletnosti PFAtel starojit, asku, Gornych Luzycach tw hrabstue ieku, Warszawa. ZKRATKY AM: Archiv mésta (archivni fond) AmW: Akta miasta Wroctawia {archivni fond) ‘hivni fond) on Zeskanowane w CamScannerRESUME Der letzte Scharfrichter von Ceska Lipa Jaroslav Pandéek — Daniel Wojtucki Im Jahre 1565 wird erstmalig ein Henker aus Ceské Lipa erwahnt, denn urspriing- wurden diese von anderen Stidten ausgeliehen. Der letzte Scharfrichter von Ceska ipa war der am 19. Mai 1724 in Jihlava (Iglau) geborene Franz Friedrich Nessel. In .ska Lipa heiratete er am 15. Mai 1747 Veronika Apollonia, die Tochter des stidtischen arfrichters Johann Friedrich Wofel, und iibernahm das Amt ihres Vaters. Uber die inrichtungen zur Wirkungszeit von Nessel wissen wir nicht viel und Aufzeichnungen ‘ber sind nicht iiberliefert. Dem Henker Franz Nessel gebar seine Frau wahrend der stellung in dieser Stadt sechs Kinder. Nach der Justizreform 1765, als Ceska Lipa die Jutgerichtsbarkeit verlor, zog er mit der ganzen Familie in das schlesische Breslau (heu- Wroclaw in Polen). In den dortigen Quellen tauchte er 1766 auf, wurde mit dem Scharf- ichteramt betraut und kaufte ein Jahr spater das Henkerhaus. Auferdem erwarb er in chlesien weitere Henkerhauser in Niemezy und Dzierzoniow, wo seine Séhne das Amt ies stuidtischen Scharfrichters ausiibten. Den Besitz in Ceska Lipa verkaufte er schlie8- ich 1773. Im Jahre 1785 wandte sich Nessel an den Magistrat mit der Bitte, die Funktion ies Breslauer Scharfrichters fiir sechs Jahre seinem jiingeren Sohn Joseph zu iibertra- n, der die Tochter Barbara des langjahrigen Wiener Scharfrichters Schrottenbacher icheiratet hatte. Franz Friedrich Nessel lieS sich 1777 im Alter von 53 Jahren portrai- tieren. Er war im Mantel dargestellt, die linke Hand des Scharfrichtermeisters auf dem Schwert ruhend. Uber die linke Schulter hat er eine Pelerine geworfen. Im oberen Teil des Bildes ist eine kurze Biografie, die tiber seinen Geburtsort und das erworbene Eigen- tum berichtet. Dieses Bild wurde bis zum Ende des Zweiten Weltkriegs im Schlesischen Museum fiir Kunstgewerbe und Altertiimer in Breslau aufbewahrt. So wie auch das am gleichen Ort aufbewahrte Scharfrichterschwert des Franz Nessel blieb es nicht erhalten. Auf einem der Breslauer Friedhofe hatte die Familie Nessel cin reich geschmiicktes Grab- mal errichtet, das heute ebenfalls nicht mehr existiert. Franz Friedrich Nessel starb am 16. Juni 1787, seine Witwe Veronika nur zwei Monate spiiter und der Sohn und Nach- folger Johann Joseph bereits am 22. Februar 1788. Das Familienhandwerk des Hen- kers setzte der einzig verbliebene Sohn Franz Friedrich junior fort, der es als stdtischer Scharfrichter in Niemczy bis zu seinem Tod 1819 ausiibte. Ubersetzt von Petra Sochovd 23 Zeskanowane w CamScannerObr. 3. Katouna od severovyjchodu v detailu v dobé pred rokem 1897 (VMG v Ceské Lip, fond Historie, sbirka fotografit, inv. ¢. ND-7704). | PS SSN wild). Obra Kalovska kaplicka v dnesni Svarovské ulici (sbirka J. Kratoch 26 Zeskanowane w CamScannerost kata Franze Friedricha Nessela proti Bernardu Krausovi pro nactiutrhdnt detail podpisu (SOkA Ceska Lipa, AM Ceské Lipa, inv. ¢. 2537, st. sg. 3/1236). lu Krausovi pro nactiutrhant v, & 2537, st. sg. 3/1236). t kata Franze Friedricha Nessela proti Bernard , detail peveti (SOkA Ceska Lipa, AM Ceska Lipa, 27 Zeskanowane w CamScannerL joo ae at ryté vgzdoby NES aya Franze Friedricha Obr. 8. Detail rylé PUP” age Obr. 7. ee a kata 19e4, tab. XVI, pravetho meée (Hellmich Beemer So obr. 9). é 18). 28 Zeskanowane w CamScannerNessela (Muzeum Narodowe we Wroctawiti). Obr. 9. Porirét Franze Friedricha 29 Zeskanowane w CamScanner