Laboratorní napájecí regulovatelný zdroj

s rozsahem 0 – 30V / 30A

Michal Slánský

Vzhledem k tomu, že se dosti aktivně zajímám o konstrukce napájecích zdrojů pro

výkonové zesilovače, dále pak pro konstrukce spínaných a lineárních zdrojů, tak jsem
se pustil do návrhu a následující konstrukce lineárního napájecího zdroje s parametry
řadícími tuto konstrukci do kategorie „laboratorní“, především díky rozsahu regulace
napětí v rozsahu 0V – 30 (35V), dovolenému proudovému odběru maximálně 30A,
kdy je možno navíc zvolit odběr napětí přímo ze zdroje, kdy není proudový odběr
nijak omezován až do hranice 30A (vnitřně konstrukčně omezen), tak i odebírat
napětí přes proudovou pojistku s proudovým omezením v rozsahu 15mA – 20A(30A).
Tyto parametry samozřejmě doplňuje vynikající odrušení, velmi malé zvlnění
výstupního napětí a stabilita nastavení výstupního napětí. Zdroj je navíc schopen
pracovat s velkými výstupními proudy i při nastavení minimálního výstupního napětí,
díky navržené funkci volby napětí transformátoru ve spolupráci s komparačním
obvodem 15V/30V.
U každého laboratorního zdroje samozřejmě nesmí chybět digitální 3½ místná
měřidla napětí a proudu tvořená moduly PMV7115HX. Navíc jsem se rozhodl tuto
konstrukci doplnit o zdroj symetrického napětí s možností volby výstupního napětí
(±9V,12V,15V,18V) s povoleným max. proudovým odběrem 3A. Celá konstrukce je
doplněna o řadu pomocných obvodů, mezi které patří např. řídící jednotka ventilátorů
pro spolehlivé chlazení aktivních polovodičových prvků zdroje a v případě tepelného
přetížení automaticky odpojí výkonovou větev obvodem TEMP PROTECT, jak je
znázorněno na blokovém schématu.

Blokové schéma zdroje

Strana 1 (celkem 20)

 Chlazení je řešeno trojicí ventilátoru na chladiči s teplotním odporem 0,9K/W, kdy
jsou postupně připojovány ve dvou stupních (1.stupeň – 1x FAN; 2.stupeň – 2x FAN),
navíc jsou regulovány otáčky jednotlivých ventilátoru a udržovány minimální otáčky
pro minimální cirkulaci vzduchu mezi žebry chladiče CHL1. Při malých proudových
odběrech, kdy jsou tepelné ztráty zanedbatelné, jsou ventilátory v klidovém režimu,
neruší hlukem a nezanáší do přístroje zbytečně prach nasáty přes ventilátory s okolí.
Díky obvodové složitosti celé konstrukce, bylo potřeba zajistit více napájecích napětí
pro jednotlivé funkční bloky, proto je ve zdroji zařazen blok „Pomocné napájení“
(+5V,+12V,+15V,+18V,-9V,-15V). Pro bezproblémové spuštění tohoto laboratorního
zdroje bylo potřeba vyřešit pomalý náběh přístroje obvodem „SOFT“ START, díky
kterému se během 1 – 2s zdroj uvede do plného provozu bez větších problémů
s vypínáním jističů v síti (velký toroidní transformátor + filtrační kapacita ® obrovský
nárazový proud). Navíc díky postupnému spuštění zdroje jsou méně namáhány
polovodičové prvky (diodový můstek a výkonové tranzistory) a elektrolytické
kondenzátory (filtrační kapacita).

Síťová část laboratorního zdroje 0-30V/30A

Síťové napětí přivádíme přes hlavní dvojitý vypínač zdroje VYP1 (SSK1553 RED01)
umístěný na čelním panelu zdroje na trojitou svorkovnici CONN1 (CKK5/3), následuje
pomalá tavná pojistka F1 (PP6 T7,5A) v pouzdře DP1 (DP10P) s indikačním obvodem
a dvojicí LED Q6 a Q7, jedna slouží k indikaci zapnutí přístroje Q7 a druhá Q6
indikuje přerušení tavné pojistky. LED diody jsou napájeny přes omezovací rezistory
a foliové kondenzátory typu CFAC/X2, zenerovy diody omezují napětí pro LED. R30,
D11 a R33, D12 jsou děliče napětí pro LED s funkcí stabilizace a zároveň
usměrňovače napětí. Při zapnutí síťového napětí jsou obě LED napájeny, rozsvítí se
LED Q7 (zelená) a zároveň se otevře tranzistor T11, který „zkratuje“ přemostí LED
Q6 (červená) a zamezí její rozsvícení, tato situace nastane pouze za předpokladu, že
je tavná pojistka F1 v pořádku. V případě přetavení pojistky přestane téct proud přes
R32, R33 a C32, zhasne LED Q7 a uzavře se tranzistor T11, díky tomu se může
rozsvítit LED Q6, která signalizuje svitem přerušení pojistky. Všechny součástky musí
být dimenzovány na síťové napětí 230V.
Za pojistkou je zařazen výkonový varistor VAR1 (V250LA40 – UBmax=250V;
IMAX=6500A; EMAX=130J), ten slouží k omezení přepětí v síti a ochrání před údery
blesku do vedení. V případě zvýšení napětí nad dovolenou mez varistoru dojde
k nedestruktivnímu zapálení varistoru a během několika μs dojde k pohlcení zkratové
proudu a přetavení pojistky F1. Tento varistor není pro samotnou funkci přístroje
nutný, ale ochrání především všechny polovodičové součástky ve zdroji a jeho cena
je zanedbatelná (15,-Kč) oproti např. poškozeným výkonovým tranzistorům a
integrovaným obvodům v laboratorním zdroji.
Následuje filtr s kondenzátorem C34 (1μF/CFAC/X2), dvojitá toroidní feritová
kompenzační tlumivka L1a, L1b (1,8mH/RSDH42H3260). Dále ochranný rezistor R34
(100kΩ/R0414), který v případě vypnutí přístroje okamžitě vybije kondenzátory C34,
C35, C36 a C37. Následují dvě jednoduché toroidní tlumivky L2, L3 (150µH/V32A6)
pro potlačení symetrického rušení.

Strana 2 (celkem 20)

 Dále kondenzátor C35 (1μF/CFAC/X2) pro potlačení asymetrického rušení a dvojice
Y kondenzátoru C36, C37 (2,7nF/CFAC), která zvyšuje účinky odrušení tlumivek L2 a
L3 (150µH/V32A6). Tento filtr je aplikován s účelem co největšího odrušení vstupního
síťového napětí 230V a zároveň odrušení samotného laboratorního zdroje.
Síťový filtr je konstruován jako dolno-frekvenční propust, která způsobuje odraz
vysokofrekvenčního rušení zpět ke zdroji. Pro potlačení asymetrického rušení se
používají feritové kompenzované tlumivky spolu s X kondenzátory, pro potlačení
symetrického rušení pak Y kondenzátory, které se pro zvětšení účinku mohou doplnit
jednoduchými železoprachovými tlumivkami.
Jelikož je ve zdroji použit toroidní transformátor velkého výkonu (1200VA) a za
transformátorem je zařazena velká filtrační kapacita deseti elektrolytických
kondenzátorů (10x 4700µF), je potřeba zamezit obrovským zapínacím proudů, které
zcela bez problémů vypnou domovní zásuvkové jističe 10A. Při zapnutí
transformátoru 1200VA se zařazenou vybitou filtrační kapacitou na sekundární straně
transformátoru (znamená pro sekundární vinutí a celý transformátor „zkrat“),
dosahují spouštěcí proudy bez problémů hodnoty cca. 50A. Tento problém lze
jednoduše vyřešit postupným spouštěním za pomoci zařazeného výkonového
keramického rezistoru do primárního okruhu transformátoru a zpožďovacího obvodu
(„SOFT“ START) s relé REL4 (F4052-12). Tento obvod zajistí při zapnutí, připojení
transformátoru přes čtveřici výkonových drátových rezistorů (R35–R38 - 10Ω/TR9W)
řazených sériově, které mají celkový odpor 40 ohmů. Tyto rezistory s celkovou
hodnotou 40 ohmů omezí spouštěcí proud na přijatelnou mez s hodnotou 5,75A.
Tyto rezistory jsou v primární větvi zařazeny po dobu 1 – 2s, na rezistorech vzniká
tepelná ztráta 1300W, proto musíme zkrátit startovací dobu na co nejkratší čas,
rezistory jsou samozřejmě ve výkonovém drátovém provedení v keramickém pouzdru
(TR9W - 10Ω/9W). Po uplynutí doby 1 – 2s jsou rezistory přemostěny kontakty relé
REL4 (F4052-12). Touto funkcí zajistíme pomalé spuštění toroidního transformátoru
TR1 a především pomalé nabití velké filtrační kapacity elekrolitických kondenzátorů.
Za obvodem „SOFT“ START je zařazeno odpojovací relé REL1 (F4052-12), které
plní funkci „TEMP PROTECT“, kontakty jsou trvale připojeny v primárním okruhu,
pouze v případě tepelného přetížení je přivedeno na relé REL1 ovládací napětí 12V
s řídící jednotky chlazení a relé odpojí primární okruh od toroidního transformátoru,
tím dojde k vypnutí výkonové větve zdroje a zamezí se poškození výkonových prvků
tepelným přetížením. Po ochlazení chladičů na přijatelnou mez, se opět zdroj uvede
automaticky do provozu schopného stavu, tento stav je signalizován LED Q8.
Před obvodem „SOFT“ START je vyvedeno síťové napětí 230V pro napájení obvodu
„Pomocné napájení“. S tohoto obvodu je napájen celá konstrukce laboratorního
zdroje. Jeho výstupní napětí jsou: +5V, +12V, +15V, +18V, -9V, -15V s povoleným
celkovým odběrem 400mA jak v kladné, tak i záporné větvi.
Obvod „SOFT“ START je napájen s pomocného napájení napětím +12V. Napětí je
filtrováno kondenzátorem C38 (470µF/25V), paralelně je připojen rezistor R39
(10kΩ/R0207), který zajistí rychlé vybití kondenzátoru C38 při rychlém opakovaném
spouštění laboratorního zdroje. Sériová kombinace P7 (500kΩ/PT10LV) / C39 (47µF)
zajišťuje časové zpoždění pro připojení k síti v rozmezí 1 – 2s. Kondezátor C39 se
začne postupně nabíjet. Spínací tranzistor MOSFET BUZ11 v pouzdru TO220 se začne
otevírat při napětí UGD asi 3V až 3,5V.

Strana 3 (celkem 20)

 Jakmile začne tranzistorem T13 (BUZ11) procházet proud, vzniká úbytek napětí na
cívkách dvou relé REL3 a REL4. V okamžiku, kdy napětí na relé dosáhne asi 0,7V, se
otevře tranzistor T12 (BC558B), který způsobí rychlé nabití kondenzátoru C39 a tím i
úplné otevření tranzistoru T13. Tento „klopný efekt“ zabraňuje pomalému nárůstu
napětí na relé a možným problémům s přítahem. Dioda D14 (1N4007) slouží jako
ochrana proti napěťovým špičkám, indukovaným v cívkách relé REL3 a REL4.
Dioda D13 (1N4007) zajišťuje vybití kondenzátoru C39 (47µF) po odpojení
napájecího napětí a vybití kondenzátoru C38 (470µF). Ten je navíc přemostěn
pomocným odporem R39 (10kΩ), který zajistí rychlejší úplné vybití C38 v případě
rychle se po sobě opakujících zapnutí a vypnutí laboratorního zdroje.
Kontakty relé přemostí čtveřici výkonových drátových rezistorů R35 – R38, které
jsou zapojeny do série s primárním vinutím síťového toroidního transformátoru.
Sériové odpory jsou keramické drátové na povolené zatížení 9W. Výkonová ztráta na
odporech po zapnutí je asi 1300W, ale s postupným nabitím filtračních kondenzátorů
toto zatížení zdroje rychle klesá a asi po 1 až 2 sekundách jsou tyto odpory
přemostěny kontakty relé REL4 (F4052-12). Relé REL3 plní funkci připojení filtrační
kapacity až po nabití kondenzátorů, tím jsou omezeny napěťové špičky v regulačních
obvodech a na výstupu zdroje.

Schéma síťové části zdroje

Strana 4 (celkem 20)

Toroidní transformátor 1200VA

Toroidní transformátor se zalitým středem s centrálním otvorem (šroubem) pro

snadné uchycení, opatřený stíněním mezi primárním a sekundárním vinutím s nižší
hlučností a magnetickým rozptylem.
Toroidní transformátor má následující parametry: průměr 190mm, výška 120mm a
hmotnost cca. 10kg, vstupní napětí (PRIM) 230V, výstupní napětí (SEK1)
15V/30A, (SEK2) 15V/30A, (SEK3) 20V/3A, (SEK4) 20V/3A a celkový výkon
transformátoru 1200VA.

3
1
SEK1
15V (450VA)
30A
PRIM1 4
230V
50Hz
1200VA 5

SEK2
15V (450VA)
30A
120mm

6
2

SEK3
20V (60VA)
3A
8

9
190mm
SEK4
20V (60VA)
3A
TOROID 10
1200VA

Proč toroidní transformátor?

Transformátory na jádrech EI jsou oproti toroidním charakterizovány větší váhou,

rozměry, větším rozptylovým polem a "měkčím" napětím, ovšem také poněkud nižší
cenou. U větších příkonů (nad 400VA) se už ovšem rozdíly v ceně obou typů stírají,
kolem příkonu 1000VA jsou už toroidní transformátory levnější a naopak EI
transformátory pro své rozměry a váhu nepoužitelné.
Toroidní transformátor je proti typu EI podstatně lehčí, menší, je-li správně navržen
a vyroben, má minimální rozptylové pole, a protože celková délka drátu vinutí je u
tohoto druhu podstatně kratší, dávají poměrně "tvrdé" napětí i při mírném
krátkodobém přetížení, které tento typ transformátoru (vinutí je krátké a dobře
chlazeno) beze škod snáší.
Toroidní transformátor jsem si nechal vyrobit u firmy PS electronic, s.r.o
(http://www.pselectronic.cz), zakázku vyrobily do 30-ti dnů ve špičkové kvalitě, dle
požadovaných parametrů.

Strana 5 (celkem 20)

Schéma toroidního transformátoru

Na následujícím obrázku je vidět zapojení relé REL1 (teplotní přetížení) včetně

popisu jednotlivých vývodu relé, toroidní transformátor TR1 je připojen přes
svorkovnice CONN2 (CKK5/3) – primární vinutí; CONN3 (CKK5/3) – sekundární vinutí
(2x15V/30A); CONN7, CONN8 (CZM5/2) – sekundární vinutí (2x20V/3A) pro napájení
symetrického zdroje. Dále je zde znázorněno přepínací relé REL2 (F4052-12) pro
obvod komparátoru 15V/30V. Vzhledem k velkým tekoucím proudům přes kontakty
relé REL2 jsou kontakty zdvojeny.

Strana 6 (celkem 20)

Vstupní část laboratorního zdroje 0-30V/30A
Na vstup výkonového diodového usměrňovače BR1 (KBPC5006F) přivádíme
střídavé napětí ze sekundárního vinutí výkonového toroidního transformátoru, toto
napětí má hodnotu 15V~/30V~, dle stavu komparačního obvodu. Při zapnutí zdroje
je relé REL2 (F4052-12) v klidovém stavu (není ovládací napětí 12V pro relé), po
provedení „SOFT“ STARTu se porovná nastavené napětí zdroje s komparačním napětí
(Ukomp. = 15V), pokud je nastavené výstupní napětí nižší než komparační, tak se
stav relé REL2 (F4052-12) nemění a obě sekundární vinutí (SEK1, SEK2) jsou řazena
paralelně, naopak pokud je nastavená úroveň výstupního napětí vyšší, je stav
komparátoru překlopen a relé REL2 přepne sekundární vinutí do sériového řazení,
kdy posléze obdržíme na vstupu usměrňovače BR1 střídavé napětí 30V.
Toroidní transformátor o výkonu 1200VA je schopen trvale dodávat proud do
zátěže 30A, proto musí být všechny součástky na tyto velké proudy dimenzovány.
Hlavně musíme věnovat pozornost desce plošných spojů DPS, kde všechny cesty,
kterými prochází tyto velké proudy, musí být zesíleny (nejlépe pokoveny vrstvou HAL,
nebo alespoň pocínovány). K propojování jednotlivých prvků zdroje je nutné
bezpodmínečně použít vodiče co největšího průřezu, tedy min. 2,5mm2, lépe 4 - 6
mm2. Stejně dimenzovaný vodič je dobré použít i k propojení společných pólů
filtračních kondenzátorů. Při návrhu desky plošných spojů DPS použijeme materiál
FR4 s celkovou tloušťkou 2 - 2,5mm, možno i 3mm a tloušťkou měděné fólie
minimálně 70µm, ale doporučuji 105µm (příplatek 30% za výrobu) při větších
vzdálenostech vývodů kondenzátorů je vhodné ještě spoje posílit připájením plného
vodiče s průřezem 2,5 - 4 mm2 (odizolovaný elektroinstalační vodič CY). Výrobu DPS
jsem předal firmě SEMACH (http://www.semach.cz).
Ze vstupu je vedeno střídavé napětí přes odrušovací polyesterový kondenzátor C1
(10nF/MKS4) k diodovému usměrňovacímu můstku BR1 (KBPC5006F), který má ke
každé diodě přiřazený polyesterový kondenzátor C2-C5 (220nF/MKS4). Tyto
kondenzátory zamezují pronikání vysokofrekvenčního rušení dále do obvodu. K
jednotlivým diodám usměrňovače je vhodné paralelně připojit kondenzátory, jejichž
velikost není možno jednoznačně určit - závisí totiž na vnitřním odporu sekundárního
vinutí transformátoru, na typu usměrňovače či diod a také hlavně na odebíraném
proudu. Kondenzátory omezují rušení, vznikající otvíráním a zavíráním diod, jejich
velikost se může pohybovat od 10nF do 470nF a stejnosměrné provozní napětí těchto
kondenzátorů by mělo být asi čtyřnásobkem sekundárního napětí transformátoru.
Provedení těchto odrušovacích kondenzátorů by mělo být bezindukční, u menších
kapacit tedy keramické na napětí 250-500V a u vyšších kapacit fóliové v
bezindukčním provedení. Připojením běžných kondenzátorů, které nemají potlačenu
vlastní indukčnost se totiž úroveň rušení z diod ještě zvýší. Diodový můstek BR1
(KBPC5006F v pouzdru KBPC je nutné bezpodmínečně umístit na společný chladič
zdroje CHL1 (CHL32C/80 – 0,9K/W), na můstku vzniká tepelná ztráta především při
průtoku větších proudů. Můstek KBPC5006F má na každé diodě úbytek napětí 0,85V,
to znamená, že při proudech 30A dosáhne tepelná ztráta na můstku až 25W (35W).

Strana 7 (celkem 20)

 Následuje velká filtrační kapacita tvořená deseti elektrolytickými kondenzátory
C6-C15, každý o hodnotě 4700μF/50V (SNAP-IN). Kondenzátory zdroje musí být
kapacitně i proudově dimenzovány tak, aby měly i při tomto mezním stavu v zásobě
dostatek energie a také musí být schopny tuto energii v případě potřeby
laboratornímu zdroji rychle a bez průtahů odevzdat, síťový transformátor a
usměrňovač zase musí být schopny rychle kondenzátory dobít. Rychlost nabíjení a
odevzdávání energie zase souvisí s konstrukcí kondenzátorů, jejich vnitřní impedancí,
celkovou koncepcí. Každý elektrolytický kondenzátor je charakterizován souborem
vlastností, které jej předurčují k určitému použití. U elektrolytických kondenzátorů v
běžných, lineárních napájecích zdrojích nás kromě jmenovité kapacity, maximálního
provozního napětí a dalších údajů musí zajímat také maximální nabíjecí a vybíjecí
proud, který je v katalogových listech seriózních výrobců vždy uveden a je víceméně
předem dán vlastní konstrukcí kondenzátoru.
Z dalších důležitých údajů uveďme rozsah pracovních teplot kondenzátoru a
maximální zbytkový proud. Nezanedbatelný svodový proud teče každým
elektrolytickým kondenzátorem s hliníkovými elektrodami a běžným dielektrikem,
jeho velikost je dána čistotou materiálů, použitých při výrobě, kvalitou elektrolytu,
dielektrika a v neposlední řadě také tzv. formováním kondenzátoru. S výjimkou
malých napájecích zdrojů jsou do výkonnějších zdrojů zcela nevhodné radiální i
axiální kondenzátory s drátovými vývody, a to i značkové. Přestože mohou mít pro
naše účely vhodnou kapacitu i provozní napětí, nejsou dimenzovány pro větší nabíjecí
a vybíjecí proudy. Při jejich použití ve spojení s výkonným transformátorem a
usměrňovačem dojde velmi brzy k poškození tenkých vnitřních přívodů ke svitku a
úplné ztrátě kapacity. Vyhovující pro naše účely jsou radiální kondenzátory s vývody
typu SNAP-IN.
U takto velké kapacity je potřeba zajistit po vypnutí zdroje rychlé vybití těchto
kondenzátorů, proto je dále zařazen drátový keramický výkonový rezistor R1
(220Ω/TR9W), který spolehlivě tyto kondenzátory rychle vybije. Tento rezistor je
výkonový, neustále ním protéká proud 0,19A, takže výkonová tepelná ztráta činí
7,9W při napětí 42V. Navíc je v napájecí větvi zařazen keramický odrušovací
kondenzátor C16 (220nF/ker.)
Velice důležitou částí je před-stabilizátor tvořený výkonovým tranzistorem T1
(MJ11016 – UCE=120V; IC=30A; PTOT=200W, TO3) a zenerovou diodou D2
(BZX85V033; 1,4W; DO41). Tato část je nutná z důvodu velkého napětí za
usměrňovačem (40 – 42V ss.), toto napětí je nepřípustné pro hlavní stabilizační
obvod IO1 (LM338K). Zenerova dioda D2 o hodnotě 33V a výkonový tranzistor T1
(MJ11016) přizpůsobí toto napětí na dovolenou mez (cca. 32 – 33V ss.). I přesto, že
tento před-stabilizátor snižuje napětí o 7-9V, vzniká na tranzistoru T1 přijatelná
tepelná ztráta, díky velkým tekoucím proudům v řádu jednotek ampér, maximálně
30A. Proto je tento tranzistor umístěn na společném chladiči zdroje CHL1
(CHL32C/80) s teplotním odporem 0,9K/W, takže teplota vzroste maximálně na 55oC,
při maximálním výkonu zdroje (odběry proudu I=30A). Navíc před-stabilizátor s T1,
D2 je doplněn o elektrolytický kondenzátor C17 (10µF/50V), který v obvodu vytváří
spolu s tranzistorem T1 násobič kapacity (násobek je dán zesílením tranzistoru).

Strana 8 (celkem 20)

 Následuje v obvodu zařazené relé REL3 (F4052-12), které sepne své kontakty až
po určité době (1 – 2s) od zapnutí zdroje, vše je řízeno obvodem „SOFT“ START.
Toto zpoždění je důležité pro formátování velké filtrační kapacity (47 000μF) a
ustálení napětí na filtru. Za kontakty relé REL1 (F4052-12) je zařazen RC obvod
(R4/C19), který blokuje výstup zdroje v okamžiku sepnutí relé. Kontakty relé musí
být dostatečně dimenzovány na tekoucí proudy při případném sepnutí. Na výstup
obdržíme stejnosměrné filtrované napětí o hodnotě 33V/30A.
Co se týká samotného osazení tohoto bloku zdroje, neměli bychom se setkat
s problémy, osazujeme velké a těžké součástky, takže doporučují součástky fixovat
silikonovým tavidlem. Po osazení je nutné zkontrolovat pájená místa. Při vzniku
„studených“ spojů by se při průtoku velkých proudů deska plošných spojů dosti
zahřívala a hrozil by požár. Na tomto bloku se nemusí nic nastavovat, pracuje ihned
po zapojení, jen je nutné zkontrolovat výstupní napětí multimetrem, pro kontrolu
funkce před-stabilizátoru. Po kompletní montáží všech součástek a testech celého
zdroje zkontrolujeme teplotu chladičů při plném zatížení. K propojování jednotlivých
prvků zdroje je nutné bezpodmínečně použít vodiče co největšího průřezu, tedy min.
2,5mm2, lépe 4 - 6 mm2. Deska plošných spojů DPS je použita s materiálu FR4 s
celkovou tloušťkou 2 - 2,5mm a tloušťkou měděné fólie 70um, všechny cesty
plošných spojů je vhodné ještě posílit připájením plného vodiče s průřezem 2,5 - 4
mm2 (odizolovaný elektroinstalační vodič CY).

Schéma vstupní napájecí časti zdroje

Strana 9 (celkem 20)

Hlavní regulační část laboratorního zdroje 0-30V/30A
Tento blok je srdcem celého laboratorního zdroje, jako regulační a stabilizační
součástka byl zvolen integrovaný obvod IO1 (LM338K) v pouzdře TO3, tento
stabilizátor dokáže pracovat s maximálním výstupním proudem 5A, rozsah regulace
výstupního napětí je omezen v rozsahu +1,2V až +32V, v této konstrukci je využito
zapojení, kdy na vstup ADJ (pin1) je přivedeno záporné napětí -1,2V. Tím je
posunuta operační země GND pro IO1 (LM338K) a tím je umožněna možnost
regulovat výstupní napětí od nulové hodnoty. Povolené vstupní napětí IO1 má
hodnotu 35V. Linearita regulace výstupního napětí má hodnotu 0,005% / V. Pouzdro
IO1 (TO3) má funkci OUT (pin2), proto při montáží na společný chladič s ostatními
polovodičovými prvky (tranzistory T4,T5,T6) je potřeba oddělit pouzdro IO1 slídovou
nebo silikonovou podložkou.
Protože od zdroje očekáváme vyšší výstupní proud s hodnotou 30A, je potřeba
integrovaný obvod LM338K proudově podpořit trojicí výkonových PNP tranzistoru
T4,T5,T6 (MJ15004) v pouzdře TO3 s mezními parametry UCE=140V, IC=20A,
Ptot=250W. Stačili by samozřejmě pouze dva tranzistory, ale v konstrukci je počítáno
především s rozdělením tepelného ztrátového výkonu mezi jednotlivé tranzistory.
Zapojení s posilujícími tranzistory vychází z doporučeného katalogového zapojení
obvodu LM338K firmy SGS-THOMSON. Takto navržené zapojení je ovšem velice
choulostivé na zkrat na výstupu zdroje, téměř okamžitě by došlo k poškození
výkonových tranzistorů T4,T5,T6. Proto je zapojení zdroje rozšířeno o proudový
omezovač s tranzistorem T3 (BD240C) nastavený na mezní proud s hodnotou 30A,
který je ještě doplněn o tranzistor T2 (BC557C) s indikační LED Q3 v kolektoru
tranzistoru. LED Q3 červené barvy signalizuje nastupující proudové omezení.
Informace o proudovém přetížení je získaná ze snímacích rezistoru R13 – R16
(čtveřice paralelně řazených rezistoru 0,1Ω/TR9W) s výslednou hodnotou 0,025Ω.
Pro rovnoměrné rozložení proudu na výkonových tranzistorech T4,T5,T6 (MJ15004)
jsou zařazeny v kolektoru každého tranzistoru dvojice rezistoru (0,1Ω/TR9W) R17 –
R22 s celkovým odporem 0,05Ω. V případě zkratu na výstupu zdroje by došlo
k poškození IO1 (LM338K) díky vybití kondenzátoru C23, C24 a C25 přes vnitřní
obvody IO1, proto jsou zařazeny podle katalogového zapojení ochranné diody D4, D5
(1N4007), které v případě zkratu na výstupu pohltí náboj kondenzátoru a ochrání IO1
(LM338K). Ve výstupní části je doporučeno používat kvalitní kondenzátory, proto jsou
v zapojení použity kvalitní tantalové kondezátory a navíc se nedoporučuje příliš
zvyšovat kapacitu na výstupu zdroje. Pro správnou a spolehlivou funkci stabilizace
IO1, je nutné zaručit trvalý výstupní proud min. 15mA, v této konstrukci je zvolen
zatěžovací proud 50mA díky dvojici paralelně řazených rezistoru R10,R11
(100Ω/TR9W), tyto rezistory musí být ve výkonovém provedení, neboť na rezistorech
vzniká maximálně tepelná ztráta 5,5W.
Na výstupu zdroje jsou anti-paralelně zapojeny dvě diody D6,D7 (P1000K), které
ochrání zdroj v případě přepólování připojené zátěže na výstupu, pokud tato situace
nastane, dojde k přetavení pojistky F3 (AL30A). Pro tak velké proudy se již klasické
pojistky nevyrábějí, proto jsou v zapojení použity automobilové fastonové pojistky.
Celá regulační část je samozřejmě jištěna i na vstupu tavnou pojistkou F2 (AL30A).

Strana 10 (celkem 20)

 Samotné nastavení výstupního napětí je provedeno 10-otáčkovím potenciometrem
P1 typu 534 firmy Spectrol s hodnotou 5kΩ. Můžeme samozřejmě použít i dvojici
potenciometru, jeden pro hrubé a druhý pro jemné nastavení.
Pro do-nastavení (omezení) maximální úrovně výstupního napětí slouží odporový
trimr P2 (2k5Ω/PT10LV) a pro minimální úroveň výstupního napětí slouží odporový
trimr P3 (2k5Ω/PT10LV). Odporový dělič je napájen ze zdroje záporného napětí.
Napětí je stabilizováno obvodem D3 (LM385Z/1,2) na hodnotu -1,2V.
Všechny výkonové prvky je nutné umístit na dostatečně dimenzovaný hliníkový
chladič s minimálním teplotním odporem 1K/W. V mém případě jsem použil chladič
typu CHL32C/80 (250 x 32 x 80mm; 0,9K/W) doplněný o nástavec typu AL5060 (250
x 50 x 60mm; 3,0K/W) pro polovodičové prvky s pouzdry TO3. Chladič je doplněn o
trojici výkonných ventilátoru KDE1208-PTS3 (12V; 120mA; 2300rpm; 25dB; 50m3/h).
Ventilátory jsou ovládány s řídící jednotky chlazení, ventilátory pracují ve dvou
stupních, spolu s regulací otáček každého ventilátoru dle aktuální teploty chladiče a
okolí, navíc jsou udržovány minimální otáčky, které zajistí minimální cirkulaci vzduchu
mezi žebry chladiče a uvnitř skříně laboratorního zdroje.
Co se týka teoretické funkce regulačního obvodu, tak je zde následující popis:
Stoupne-li odběr nad cca. 35mA, proud tekoucí do stabilizátoru IO1 (LM338K) vytvoří
na rezistoru R8 (22Ω) úbytek napětí, který otevírá výkonové tranzistory PNP
T4,T5,T6 (MJ15004). Část proudu potom, podle stupně otevření těchto tranzistorů,
protéká touto cestou mimo stabilizátor. Hodnota rezistoru R8 je dána Ohmovým
zákonem: R = U / I, kde U je napětí nutné pro otevření tranzistorů (0,65-0,75V),
tedy úbytek napětí na rezistoru, a I proud protékající rezistorem, při kterém se mají
výkonové tranzistory otevírat. Výkonová ztráta rezistoru je pak dána součinem napětí
a proudu: P = U x I. Tranzistor T3 (BD240C) a rezistory R13 až R16 tvoří proudový
omezovač. Jestliže proud do emitorů T4, T5, T6 vytvoří na R13 až R16 úbytek větší
než cca. 0,8V, začne se T3 otevírat a snižovat tak napětí na přechodu E-B
výkonových tranzistorů, čímž dochází k jejich zavírání, takže hodnota proudu
nepřesáhne nastavenou velikost. I zde platí pro výpočet Ohmův zákon R = U / I,
avšak vzorec pro výpočet výkonové ztráty rezistoru je zde nanejvýš důležitý. Protože
však rezistory takto malých hodnot s velkou výkonovou ztrátou nejsou obvykle
k dostání, je nutné zařadit více odporů paralelně. Výsledná hodnota je pak dána
vztahem: 1/R=1/R1+1/R2+1/R3+1/R4. V mém případě je hodnota paralelně
zapojených rezistorů R13 až R16 pro proud 30A přibližně 0,025Ω. Tato hodnota se dá
sloužit ze čtyř drátových rezistorů TR9W s hodnotou 0,1Ω. Protože celkové výkonové
zatížení těchto rezistorů je značně velké, přibližně 22,5W, zvolil jsem čtveřici
rezistorů, každý s dovoleným ztrátovým výkonem 9W.
To všechno platí ovšem za ideálních podmínek. Při trvalém provozu v mezních
podmínkách, však dochází k posouvání napětí E-B v důsledku stoupání teploty
přechodu a tranzistor otvírá při nižším napětí, tedy nižším proudu. Při běžném použití,
kdy špičkový proud odebíráme jen krátce, není tento jev na závadu, pro aplikace
s trvalým zatížením by bylo nutné hodnoty rezistorů pozměnit. Rezistor R8 (22Ω) a
tranzistor T3 (BD240C) musí být dimenzovány na plný proud monolitického
stabilizátoru IO1 (LM338K).

Strana 11 (celkem 20)

Schéma hlavní regulační časti zdroje

Nákres chladiče s ventilátory + osazení

Strana 12 (celkem 20)

Proudová elektronická pojistka pro laboratorní zdroj
V této konstrukci je možno zvolit zda budeme odebírat výstupní napětí přímo ze
zdroje, kdy na výstupu obdržíme regulované napětí v rozsahu 0V až 30V, ovšem bez
proudového omezení, nebo budeme odebírat výstupní napětí přes obvod proudové
elektronické pojistky. Tento obvod je velice důležitý, při tak velkých výstupních
proudech, jaké dokáže dodat tento laboratorní zdroj (30A). Proudová pojistka se
především hodí při napájení oživovaných přístrojů. Pojistka se dá již nastavit na
omezovací proud 15mA, což je dostačující, její horní hranice proudového omezení je
nastavitelná přibližně na hodnotu 20A (30A). Elektronická pojistka je nesrovnatelně
rychlejší, než klasické tavné pojistky, dokáže reagovat maximálně v řádu jednotek
ms. Nesmíme ovšem tuto pojistku zneužívat po dlouhou dobu, kdy signalizuje
aktivaci proudového omezení, ztráty vyzářené v teplo při aktivaci mohou dosáhnout
v extrémním případě několika stovek wattů, což není schopen výkonový prvek T10
(IRFP064N) dlouhodobě zvládnout. Výkonový MOSFET tranzistor IRFP064N má
následující parametry: UDS=55V; ID=110A; Ptot=200W; RDS=0,008Ω; TO247AC.
Proudovou pojistku je možné nastavit od minimálního výstupního proudu (cca.
15mA) až do maximální povolené proudové hodnoty laboratorního zdroje (30A).
Pojistka je napájena napětím +5V, regulaci provádíme 10-ti otáčkovým precizním
potenciometrem P5 (10kΩ) 534 firmy Spectrol. Můžeme samozřejmě použít i dvojici
klasických potenciometrů, jeden pro jemnou a druhý pro hrubou regulaci.
Potenciometr má na každém výstupu zařazen odporový trimr: P4 (10kΩ/PT10LV), P6
(25kΩ/PT10LV), kterým do-nastavíme minimální a maximální omezení proudu.
Proudová pojistka je doplněna o LED diodu Q5 červené barvy, která signalizuje
nastupující omezení (aktivaci) proudové pojistky.
Hlavní součástkou pojistky je výkonový MOSFET tranzistor T10 (IRFP064N), tento
tranzistor má v sepnutém stavu zanedbatelný odpor (0,008Ω), takže na něm
v ideálním případě nevznikají žádné tepelné ztráty. Situace se změní v případě
aktivace proudové pojistky, pak se musí vyzářit tranzistorem T10 velké tepelné ztráty
(může dosáhnout i stovek wattů), proto musíme umístit tento tranzistor na
dostatečně dimenzovaný chladič. Dále doporučuji neprodlužovat zbytečně dobu, po
které je aktivní proudová pojistka, zbytečně bychom zatěžovali tranzistor T10.
Napájecí napětí 5V, napájí dělič tvořený dvěma trimry (P4, P6) a 10-ti otáčkovým
potenciometrem P5, ze kterého se odebírá napětí UG pro výkonový MOSFET
tranzistor T10. V případě zkratu, nebo většího proudu procházejícího výstupními
svorkami, než je nastavený potenciometrem, začne téct diodou D10 (1N4007) a
rezistorem R28 (10kΩ) proud do báze T8 (BC546B), ten se otvírá a tranzistor T10
(IRFP064N) se přivírá, tím se sníží proud tekoucí do zátěže. Tranzistor T9 spíná
červenou LED diodu Q5 při aktivaci proudové pojistky. Proudová pojistka je velice
rychlá a proto spolehlivá.
Důležitá je stabilita napájecího napětí +5V, z tohoto napětí je napájen odporový
dělič tvořený P4, P5, P6 a tím je také udána stabilita proudového omezení proudové
pojistky. Výkonový MOSFET tranzistor IRFP064N je umístěn na společný chladič
laboratorního zdroje CHL1 (CHL32C/80 – 0,9K/W), který je navíc doplněn o tři
ventilátory KDE1208-PTS3.

Strana 13 (celkem 20)

Schéma zapojení elektronické proudové pojistky

Strana 14 (celkem 20)

Komparační obvod 15V/30V pro laboratorní zdroj

Pro snížení ztrát při regulaci výstupní napětí laboratorního zdroje, bylo potřeba
zajistit automatickou volbu vstupního napájecího napětí zdroje. Díky tomuto řešení
lze udržet tepelné ztráty vyzářené aktivními prvky v přijatelných mezích, a proto
nemusíme příliš zvětšovat velikost a hlavně váhu chladiče polovodičových prvků.
Popis funkce obvodu: střídavé napětí dvojitého sekundárního vinutí výkonového
toroidního transformátoru, má hodnotu 15V~ / 30V~, dle stavu komparátoru. Při
zapnutí zdroje je relé REL2 v klidovém stavu (není ovládací napětí 12V pro relé), po
provedení „SOFT“ STARTu se porovná nastavené napětí zdroje s komparačním napětí
(Ukomp. = 15V), pokud je nastavené výstupní napětí nižší než komparační, tak se
stav relé REL2 nemění a obě sekundární vinutí jsou řazena paralelně, naopak pokud
je nastavená úroveň výstupního napětí vyšší, je stav komparátoru překlopen a relé
přepne sekundární vinutí do sériového řazení, kdy posléze obdržíme na vstupu
usměrňovače střídavé napětí 30V.
Popis zapojení obvodu: jádrem zapojení je integrovaný obvod IO2 (LM741) v
pouzdru DIL08. Na vstup + (pin3) IO2 přivádíme komparační napětí z výstupu
laboratorního zdroje, hodnota výstupního napětí zdroje určuje okamžik překlopení
komparátoru podle referenčního napětí, které je přivedeno na vstup – (pin2) IO2.
Hodnota referenčního napětí je nastavena na 15V. IO2 (LM741) je napájen
nesymetrickým napětí +18V s obvodu pomocného napájení. Aby nedocházelo
k hysterezi obvodu IO2 (LM741) při hraničním komparačním napětí, je zařazena
zpětná vazba s odporem R23 (47kΩ). Ovládací napětí je vedeno s výstupu OZ (pin6)
IO2 přes odporový dělič R24, R25 (4k7Ω) do báze tranzistoru T7 (BC640). Tento
tranzistor spíná relé REL2 (F4052-12), tranzistor je chráněn dvojicí diod D8, D9
(1N4007), stav přepnutí komparátoru je signalizován LED Q4 zelené barvy.

Schéma zapojení komparátoru 15V/30V

Strana 15 (celkem 20)

Obvod pomocné napájení pro laboratorní zdroj

Vzhledem k obvodové složitosti celé konstrukce laboratorního zdroje, se určitě

nevyhneme různorodému pomocnému napájení jednotlivých obvodů, proto je
v konstrukci doplněn obvod pomocného napájení (+5V,+12V,+15V,+18V,-9V,-15V).
Obvod je umístěn společně ze síťovou části na společné desce plošných spojů DPS.
Celý obvod je napájen z výstupu za filtrem síťové části, aby nebyl ovlivněn obvodem
„SOFT“ START a TEMP PROTECT.
Síťové napětí 230V je přivedeno na transformátor TR2 (ZTR54/18) do DPS, který
má za úkol zásobovat řídící a doplňkové obvody. Transformátor má dvě sekundární
vinutí (2 x 18V) a je schopen dodat proud až 0,4A do každého vinutí. V každé větvi je
umístěn usměrňovací můstek typu B250R (BR2, BR3) doplněný o odrušovací
polyesterové kondenzátory C70-C73 a C84-C87 (10nF/MKS2), následuje elektrolytický
kondenzátor C74 (C88) 1000μF/35V, který filtruje procházející napětí.
Sekundární vinutí L1 je určeno pro kladná napětí +5V, +12V, +15V, +18V (měřidla
napětí a proudu – PMV7157HX, proudová pojistka, řídící jednotka chlazení, „SOFT“
start, komparátor 15V/30V). Tyto napětí jsou získána pomocí stabilizátoru řady 78xx
v klasickém doporučeném zapojení. Navíc je každý výstup doplněný o zatěžovací
rezistor, který zajistí minimální odběr 20mA z obvodu pro správnou funkci stabilizace.
Sekundární vinutí L2 je určeno k napájení obvodu s požadavkem na záporné
napětí. Jedná se opět o klasické doporučené zapojení obvodu řady79xx. Výstupní
napětí -15V a -9V je určeno k napájení reference -1,2V pro stabilizátor LM338K a pro
napájení řídící jednotky chlazení.
Všechny stabilizátory jsou v pouzdru TO220, které je navíc doplněno o malý chladič
D02-BLK pro lepší chlazení integrovaných obvodů. Na výstupu každé napájecí větve
je zařazen tantalový kondenzátor s kapacitou 1μF/35V.

Schéma zapojení pomocného napájení

Strana 16 (celkem 20)

Řídící jednotka chlazení laboratorního zdroje

Protože dosti velký výkon laboratorního zdroje již vyžaduje nucené chlazení, je
užitečnou součástí zdroje také elektronické řízení otáček ventilátoru podle aktuální
teploty chladiče a jeho okolí. Tím se sníží výrazně rušivý šum ventilátoru, kdy je
výstupní výkon laboratorního zdroje pouze zlomek maximálního a zdroj produkuje
výrazně menší množství tepla. Modul obsahuje teplotní čidlo TS1 (KTY81-120), které
se montuje na chladič CHL1 (CHL32C/80) v blízkosti výkonových tranzistorů.
To jednak aktivuje tepelnou pojistku obvodu „TEMP PROTECT“ s relé REL1 (F4052-
12) při překročení nastavené teploty trimrem P8 (500Ω/PT10LV) a současně slouží
pro řízení otáček připojených ventilátorů KDE1208-PTS3. Obvod řídící jednotky
chlazení je napájen napětí ±15V a navíc napětím +12V pro napájení ventilátorů FAN1
až FAN3 a relé REL1. Obvod tepelné ochrany používá polovodičové snímače typu
KTY81-120 se jmenovitým odporem asi 1kΩ při 25oC. Při ohřevu na +75oC stoupne
jejich odpor asi o 40% (tj. na 1,4kΩ). Stejnosměrné napětí na čidle je tvořeno
odporovým děličem R41 a TS1. Operační zesilovač je IO3a je zapojen jako sledovač.
Z jeho výstupu se odebírá ss napětí pro obvod řízení otáček ventilátoru a současně je
toto napětí přivedeno na komparátor tepelné ochrany IO3b. Referenční napětí se
nastavuje trimrem P8. Máme tak možnost zvolit si teplotu, při které dojde k aktivaci
relé REL1 obvodu TEMP PROTECT. Odpor R43 zajišťuje hysterezi při opětovném
připojení. Přes odpor R45 je připojena indikační LED Q8. Obvod pro řízení otáček
ventilátoru je tvořen operačním zesilovačem IO3c a IO3d, zapojeným jako invertující
zesilovač. Mezi 25oC a 75oC stoupne napětí na vstupu FAN asi o 0,4V, což způsobí na
výstupu pokles napětí asi o 4V. Klidové otáčky ventilátoru (při teplotě chladiče 25oC)
nastavíme trimrem P9, P10.

Schéma zapojení řídící jednotky chlazení

Strana 17 (celkem 20)

Panelový digitální voltmetr s LED displejem PMV7157

Modul umožňuje snadnou konstrukci digitálních voltmetrů nebo ampérmetrů (pro

zdroje apod.). Panel může být opatřen krycím rámečkem RD3.5 s příslušným
plexisklem. Uchycení k panelu je možné dvěma distančními sloupky, případně může
modul být uchycen i ke dnu krabičky. Modul PMV7157 vyžaduje stejnosměrné
stabilizované napájecí napětí 5V.

PMV7157
Rozsah napájecího napětí UZ: 4.75 až 5.25V (ss)
Napájecí proud IZ: 140 mA (max.)
Rozsah: ±199.9 mV
Rozlišení: 0.1 mV
Možnosti indikace: tečky
Max. vstupní napětí: ±100V
Indikace polarity: automatická
Displej: 3.5 místa
Barva segmentů displeje: zelená
Výška číslic: 14.2 mm
Přesnost: 1% ±1digit
Výška modulu: cca 40 mm
Rozteč otvorů pro uchycení v
58 mm
panelu:
Rozteč otvorů pro uchycení ve
68 mm
dnu:
Rozměry pl. spoje EZK877: 39 x 75 mm

MC 30ks
typ popis
s DPD bez DPH
PMV7157 SX stavebnice č. 857 289.00 174.86
PMV7157 HX hotový modul č. 859 379.00 229.31

Doporučené doplňky voltmetru:

Rámeček: RD3.5
Plexi k rámečku: RD3.5PL
Distanční sloupky: 2 x DA5M3 (DI5M3, KDR, KDI6M3) délky 8 (10) mm.

Strana 18 (celkem 20)

Rezistory Kondenzátory
R1 220Ω/TR9W C1 10nF/MKS4
R2 3KΩ/R0207 C2,C3,C4,C5 220nF/MKS4
R3,R5,R6 1K2Ω/R0207 C6,C7,C8,C9, 4700µF/50V
R4 1Ω/R0414 C10,C11,C12,
R7,R30,R33, 680Ω/R0207 C13,C14,C15
R76,R80 C16,C18,C49,C62 220nF/ker.
R8 22Ω/R0414 C17,C20,C21,C52, 10µF/50V
R9 150Ω/R0207 C54,C56,C65,C67,
R10,R11 100Ω/TR9W C69
R12,R78 470Ω/R0207 C19 1µF/100V
R13,R14,R15, 0,1Ω/TR9W C22 1µF/50V/TANT
R16,R17,R18, C23,C25 10µF/35V/TANT
R19,R20,R21,R22 C24,C29,C30,C40, 100nF/ker.
R23 47kΩ/R0207 C41,C42,C51,C53,
R24,R25 4k7Ω/R0207 C55,C64,C66,C68,
R26,R77, 560Ω/R0207 C75,C76,C77,C78,
R27,R65,R74 220Ω/R0207 C79,C89,C90,C91
R28,R39,R48,R52 10kΩ/R0207 C26,C27,C28 0,33µF/35V/TANT
R29,R32,R43 1MΩ/R0207 C31 1nF/ker.
R31 6k8Ω/R0207 C32,C33 220nF/CFAC/X2
R34 100kΩ/R0414 C34,C35 1µF/CFAC/X2
R35,R36,R37,R38 10Ω/TR9W C36, C37 2,7nF/CFAC
R40,R64,R73 22kΩ/R0207 C38 470µF/25V
R41,R42,R47,R53 12kΩ/R0207 C39 47µF/50V
R44,R49,R54 1k5Ω/R0207 C43 100µF/50V
R45 8k2Ω/R0207 C44,C45,C46,C47, 47nF/MKS2
R46,R51,R56 ,R57 1kΩ/R0207 C57,C58,C59,C60
R50,R55 100kΩ/R0207 C48a,C48b,C61a 4700µF/35V
R58,R59,R60,R61, 0,39Ω/R0414 C61b
R67,R68,R69,R70 C50,C63,C74,C88 1000µF/35V
R62,R71 2k2Ω/R0414 C70,C71,C72,C73, 10nF/MKS2
R63,R72 1K8Ω/R0207 C84,C85,C86,C87
R66,R75 1kΩ/R0414 C80,C81,C82,C83, 1µF/35V/TANT
R79 160Ω/R0207 C92,C93
R81 390Ω/R0207 Diody, tranzistory
Potenciometry, trimry D1,D6,D7 P1000K
P1 5kΩ/N/534 D2 BZX85V033
P2,P3 2k5Ω/PT10LV D3 LM385Z/1,2
P4 10kΩ/PT10LV D4,D5 1N5819
P5 10kΩ/N/534 D8,D9,D10,D13, 1N4007
P6 25kΩ/PT10LV D14,D15,D16,D22,
P7 500kΩ/PT10LV D23,D24,D31,D32,
P8 500Ω/PT10LV D33
P9,P10 1kΩ/PT10LV D11,D12 BZX85V005.6
P11,P12,P13,P14, 5kΩ/43P(T18)
P15,P16,P17,P18

Strana 19 (celkem 20)

D17,D18,D19,D20, 1N5408 Ostatní prvky
D21,D25,D26,D27, CONN1,CONN2, CKK5/3
D28,D29,D30,D34 CONN3
BR1 KBPC5006F CONN4,CONN20 CKK5/2
BR2,BR3 B250R CONN5,CONN6 CZM5/2
T1 MJ11016 CONN7,CONN8,
T2 BC557C CONN9,CONN10,
T3 BD240C CONN11,CONN12,
T4,T5,T6 MJ15004 CONN13,CONN14,
T7,T11 BC640 CONN15,CONN16,
T8,T9 BC546B CONN17,CONN18,
T10 IRFP064N CONN19
T12 BC558B REL2,REL3,REL4 F4052-12
T13 BUZ11 VAR1 V250LA40
T14,T15,T16 BDX54C F1 PP6 T 7,5A
T17,T18 TIP132 F2,F3 AL30A
Integrované obvody F4,F5 PP5 F 5A
IO1 LM338K L1a,L1b 1,8mH/6A
IO2 LM741 RSDH423260
IO3 TL084 L2,L3 150µH/6A/V32A6
IO4,IO5 LM350T L4,L5 220µH/3A/T220A3
IO6 7818 TR1 Toroid 1200VA
IO7 7815 (2x15V/30A;
IO8 7812 2x20V/3A)
IO9 7805 TR2 ZTR54/18 (14VA)
IO10 7915 (2x18V/0,5A)
IO11 7909 FAN1,FAN2,FAN3 KDE1208-PTS3
SP1a,SP1b,SP1c, CK1051 (4 polohy,
LED diody SP1d 3 póly)
Q1 LED L53YD DL1,DL2,DL3,DL4, DL5 1D
Q2,Q4,Q7,Q8, LED L53GD DL5,DL6,DL7,DL8,
Q9,Q10,Q11,Q12 DL9,DL10,DL11,DL12
Q3,Q5 ,Q6 LED L53ID DP1 DP 10 P
Chladiče DP2,DP3 DP 02 P
DP4,DP5 V1140
CHL1 CHL32C/80,AL5060 TS1 KTY81-120
CHL2,CHL3,CHL4 V7141 DIL1 PAT08 DIL PR
CHL5,CHL6 CHL20B/80BLK DIL2 PAT14 DIL PR
CHL7,CHL8,CHL9, D02-BLK VYP1 SSK1553 RED01
CHL10,CHL11,
CHL12

Strana 20 (celkem 20)