LIBER OCCULTATIONIS

Kniha skrývání,
čili
TAJEMSTVÍ
Nejstarší text Zoharu s komentářem (1. kapitola)
Hebrejský text a překlad podle
KABBALY DENUDATY

Kapitola první
[Čísla tu a tam uváděná odkazují čtenáře k odstavcům níže uvedeného komentáře.]

§.1. Kniha tajemství [§.l.] je kniha,

která popisuje vyvažování vah [§.2.
131, 132].

§.2. Tradice.[V tištěných vydáních se

toto slovo nevyskytuje, avšak v
opraveném exempláři je připsáno.]Než
totiž byla rovnováha [§.10. 132], tvář
nepohlížela v tvář [§.11.].
A první králové zemřeli [§.13. násl.]:
jejich potomci [§.21. Jiní opravují a
čtou , to je: a jejich koruny]
nebyli nalezeni; a země byla
zpustošena. [§.22.]
§.4. Až do té, dokud Hlava [opravený
mantovský kodex má zde připsáno
, což přehlížíme]
všemi touhami vytoužená [§.23. 156,
opravený kodex připojuje , to je
Nekonečného] nepřipravila a neudělila (jí) šat půvabu [§.24, 134, 136, 171, 174].
§.5. Tato váha je zavěšena v místě,
které není. [V mantovském exempláři
je připsáno , to je ve Starém.
§.26.]

1
 §.6. Jí byli zváženi ti, kdo nebyli
nalezeni. [§.27.]

§.7. Váha spočívá v jeho těle [§.37. V

kodexu je připsáno , to je v
těle Starého]; nezavěšená a
neviditelná.

§.8. Do ní vstoupili a do ní vstupuje

[§.38.] to, co už není, je a bude.

§.9. Skryté v skrytém. [V opraveném

mantovském kodexu je připsáno
, to je:
Hlava, což přehlížíme. §.44.45.46.164.]
§.10. Je [totiž] utvořena a upravena
na způsob lebky [opravený kodex
udává čísla částí a říká, že toto je první
část, §.47.176.177], jež je plna
křišťálové rosy [opravený kodex
přidává čísla částí a říká, že toto je druhá část §.47.178].
§.11. Kůže vzduchu jest jasná a
uzavřená. [Opravený kodex dodává, že
to je třetí část §.48.]

§.12. [Dále] jsou [vousy jako] vlna

čistá, visící v rovnováze. [Opravený
kodex říká: čtvrtá forma, vztahující se k
stupni , to je k superaci a Slávě.
§.75.]

§.13. Laskavost laskavostí [opravený

kodex praví pátá forma, vztahující se k
, čili k základu - jesodu - a
vysvětluje ji jako čelo a uši], která se
projevuje skrze modlitby dolních.
§.14. Nezakrývané vidění [opravený
kodex o něm praví, že, jest forma šestá,
a vztahuje ji k , to je k superaci a
Slávě], které nikdy nespí a stále
pozoruje; pohled [ale] dolní [pochází]
od aspektu světla hořeního.

2
 §.15. Tam dva otvory Menianovy
[opravený kodex dodává, že je to
sedmá forma, vztahující se k Malkut či
Království] a [odtud] vzbuzován dech
pro všechny.
§.16. [Když tedy Božský Zákon začíná
slovy:]
[Bere

bárá Elohim et hašamajim vet haárec, to

jest: Na počátku stvořil Bůh nebe a
zemi, je smysl tento:] Na počátku
stvořil šest [údů, což je počet přináležející Mikroprosopu: Dobrota či laskavost, totiž pravá paže; Přísnost
jako paže levá; Krása jako tělo; Superace či převyšování jako pravá noha; Sláva jako levá noha; a Jesod,
základ, jako pohlavní úd. Tedy aby se ono místo , to je Na počátku, četlo ,
totiž stvořil šest]. Na nich [spočívá] vše, co jest dolní [zvláště pak Basilia, Královna, což jest poslední
stupeň, čili Manželka Mikroprosopa; a všechny tři nižší světy].
§.17. A od sedmi tvarů lebky pochází
Důstojnost důstojností [nejvyšší
důstojnost, to jest úctyhodný vous
Starého, rozdělený do třinácti částí].

§.18. A druhá Země [to jest království

znovuobnoveného světa, který se jinak
nazývá Manželka Mikroprosopa]není
započtena; [když se říká: bylo stvořeno
šest údů, anebo jinak: když Genesis I,2
znovu praví: "A Země", nerozumí se
tím ona Země, o níž byla předtím zmínka, neboť tou první se rozumí Království světa obnoveného a
druhou Království světa zničeného] a to [jinde] bylo řečeno.
§.19. A z té, která podstoupila
zlořečení, vzešla: jak jest psáno [Gen.
5,29] "ze Země, jíž zlořečil Hospodin".
[Smysl jest ten, že Království světa
zničeného, v němž sedm Králů zemřelo
a jejich nádoby byly rozbity, aneb:
explikace Země, o níž je znovu zmínka,
vychází z Království světa zničeného.]
§.20. Byla pustá a prázdná a temnoty
nad tváří propasti a duch Boží se
vznášel nad Vodami. Třináct [tato
slova od a tak dále, až po
, nebo též jak se praví jinde,
od prvního jména Elohim až k
druhému] odvisí od třinácti [tvarů čili
částí] Důstojnosti nejdůstojnější [to
jest od Vousu Mikroprosopa].

3
 §.21. Šest tisic let odvisí od šesti
prvních [to značí: proto staří říkali, že
svět bude trvat šest tisíc let; atd. - a je
třeba tím rozuměti počet Mikroprosopa,
o čemž bude hovořeno obšírněji níže.
Záminku totiž k této úvaze dává šest
následujících slov: ; a řekl Bůh: Budiž světlo a učiněno jest
Světlo.].
§.22. Sedmé[tisíciletí a sedmou míru
totiž bezpochyby Království ustavil]
nad tím, co samo je násilné[to jest:
jestliže stupně šesti údů označují
slitování a soudy, potom sedmý stupeň
se opírá o samotný soud a přísnost]. A
vše bylo zpustošeno[to jest Království
nahoře je předobrazem Svatyně, a tak
jako toto bylo zničeno, tak i Šechina, to
jest ona Basilia byla vyhnána] po
dvanácte hodin[neboť Hebreové úplný čas jejího vyhnanství zahrnují pouze do jediného dne, počítajíce
čas na dvouhodiny]. Jak stojí psáno: byla pustá a prázdná atd. [neboť od slova až ke slovu
je celkem dvanácte slov].
§.23. Třinácté[to jest míra ,
Majim, totiž vod, což jest ve větě slovo
třinácté] je skrze milosrdenství[voda
totiž označuje míru milosrdenství,
dobrotivosti, jimiž jsou zmírněny soudy
a tresty] vyzdvihne [míněny jsou
Svatyně, jak horní tak i dolní]. A budou
obnoveny jako prve[neboť' znovu
následuje šest slov, jako na počátku
bylo vzpomenuto šesti údů]. Přetrvává
totiž oněch všech šest [údy
Mikroprosopa a nejsou jako jeho
Manželka; a z nich povstává obnovení]: neboť jest psáno , stvořil [což má smysl trvání]; a dále
jest psáno: byla [což je též výrok bytí, nikoliv zanikání], neboť vpravdě jest [zřejmě Království
nezahynulo; jakkoliv je prázdné, doposud má svoji bytnost].
§.24. A s koncem pustoty a prázdnoty
[to jest po skončení vyhnanství stane se
to, co praví Iz.2,11]: A bude povýšeno
jediné Tetragrammaton v onen den [to
jest za času Mesiáše].
§.25. Sochy [pak] soch [socha
představuje nádobu, nádržku, schránu,
něco vydlabaného tak, jako jsou nádoby
obecně duté: nádobou je totiž všechno
nižší vzhledem k vyššímu; mezi nimi,
totiž nádobami, zaujímají poslední
místo cortices, kůry či skořepiny nebo šupiny, které tu popisujeme, poněvadž jsou] v podobě dlouhého
hada, roztaženého sem i tam. [O tomto hadovi mluví autor Královského údolí ve svém traktátu o kůrách:
"Úlomky nádob, které spadly do světa Stvoření, utváření a konání, tam zůstávají a zevně odolávají: jim
nejbliže jsou soudy, které se nazývají světské, a stojí uprostřed mezi svatým a nečistým. A od hlavy
povstává velký Drak, který jest v moři, a jest hadem mořským, který neškodí tolik jako pozemský. A
tento Had byl vykastrován, neboť jeho hrot (pohlavní úd) učinil úrodnou jeho manželku a odtud povstalo

4
čtyři sta pohřešovaných světů. A tento (drak) má ve své hlavě otvor (na způsob kytovců), aby přijímal
influenci a obsahuje v sobě všechny zbývající Draky;" o těch se praví: "Rozdrtil jsi hlavy draků nad
vodami," Ž 74,13. A rozumí se tím podoba čili univerzální forma všech cortexů čili kůr neb skořepin,
které obtáčejí sedm nižších emanativních Královen (Basilií) na způsob hada, a to jak zprava, tak i zleva a
ze všech stran.]
§.26. Ocas má v hlavě [to značí: drží
jej v tlamě a vytváří tak kruh, protože
říkají, že obklopuje svatost]. Hlavu
přemisťuje za plece [to jest obrací svou
hlavu za plece Mikroprosopické
Manželky, kde je místo nejpřísnějších
soudů] a zlobí se [neboť v něm je
krajnost soudů a tvrdé přísnosti, a
odtud je také jeho primárním atributem hněv], pozoruje [to značí: snaží se přesně vypátrat, jak by mohl
získat přístup ke svatosti] a skrývá se [jak by strojil nástrahy, neboť těm nižším je klade, pokud tito hřeší,
on pak sám má přístup k svatým stupňům, kde jsou s ním spojovány výkony soudů], v jednom z tisíce
krátkých dnů se zjevuje.[Dny zde znamenají Počty a krátkými dny jsou míněny počty nižších světů; z
nich jsou přidělovány Stvoření (světu) dekády, protože je jich deset; světu Utváření stovky, poněvadž
jeho počty jsou světla rozmnoženého a skládají se z dekád; (světu) Učinění pak tisícovky, a to z téhož
důvodu. Kolem tohoto zaujímá nejmocnější místo onen drak, pročež kdyby se byť jen v jednom počítání
oné soustavy stala chyba z viny vyšších, projeví se zde a způsobí obžaloby před trůnem Slávy.]
§.27. Na jeho šupinách jsou hrboly [to
jest jako na krokodýlovi; neboť v něm
se kumulují soudy; jeho] hrot má
vlastní úděl [to jest genitálie mu byly
odňaty a nemá již sílu pokračovat].

§.28. [Avšak] jeho hlava je rozbíjena

vlnami velikého Moře. [Veliké Moře
jest Moudrost, pramen slitování a
Dobrotivosti, která sešle-li svůj vliv,
soudy se usadí a schopnost skořepin
(šupin) škodit je zeslabena.]Jak jest
psáno: [Ž 74,13] "Rozdrtil jsi hlavy
Draků ve Vodách."
§.29. Byli dva [samec a samice, proto
text Žalmu mluví o Dracích v množném
čísle: tam, kde se plurál bere jako
minimum, rozumí se tím dva]. Bylí
redukováni v jedno [samička Leviatana
byla totiž zabita, aby se soudy nemohly rozmnožovat]. Odtud slovo [v uvedeném Žalmu] je
psáno neúplně [aby se naznačilo ono omezení].
§.30. [Říká se totiž] Hlavy [v
množném čísle proto, aby se naznačilo
nesmírné množství jak druhů tak i
jedinců v tomto rodě], jakož jest psáno
[Ez. 1,22] "A podobenství nad
Hlavami zvířete klenba." [Zde i zvíře
je zmíněno v jednotném čísle jako rod Andělů; kdežto hlavy v množném, aby se poukázalo na různé
druhy a bezpočet jedinců.]

5
 §.31. A řekl Bůh: "Budiž Světlo!" - a
bylo učiněno Světlo. Smysl [lze získat z
uvedeného Žalmu 33,9] je v tom, co je
psáno: neboť On řekl: A stalo se.
[Zprvu jest totiž připomínán] Stupeň
[to je Matka porozumění, již
nazývají , Elohim, podle
začátku verše: A řekl Elohim; ona je totiž v řečeném Žalmu 33,9 pro svoji skrytou přirozenost nazývána
.] Jediný [jak Mojžíšem, tak i Davidem]. A Slovo jest učiněno [také] jediné. [Jako by
dejme tomu šest údů bylo uvažováno odděleně, když ve slově zaujímá první místo.]
§.32. Poté [písmena] se obrátí [a jsou]
jedno [jestliže totiž jsou ve slově
písmena Jod a He předsunuta dopředu,
aby se četlo , stanou se jediným
Tetragrammatonem, obsahujícím
veškerou božskost. Protože totiž toto se
vztahuje k Matce, z níž pocházejí
soudy, píše se zde Tetragrammaton retrográdně, což kabalisté vztahují k soudům; kvůli přirozenosti
pozdějších. Pročež by se mělo psáti tímto způsobem: . Protože se však na stupni
Inteligence nevyskytují soudy samy o sobě, nýbrž pouze jejich kořeny - sám o sobě je tento stupeň ryzí
laskavost (mírnost), - proto se onen zpětný stupeň obrací, aby se celé jméno nejprve seřadilo tímto
způsobem] ;[nepíše se však obecným způsobem : poněvadž je řeč o slově
, jehož přestavění písmen je zde projednáváno. Nicméně písmeno] poslední[totiž Jod, které se píše
namísto posledního He, označuje] Šechinu[totiž Královninu přítomnost] nižší [to jest stupeň Království]:
tak jako jindy písmeno He [označuje] Šechinu.
§.33. Ale na jedné váze budou zvážena.
[Váha označuje samce a samici: a smysl
je ten, že písmena Jod a He, z nichž
první je mužské a vztahuje se ke stupni
základu a toto ženské, patřící ke
Královně, jsou nezaměnitelná; pokud je
to vážení, je zde společná účast a manželé jsou považováni za jeden subjekt. Připoj, že Královna (Basilia)
se také nazývá v němž písmeno Jod uzavírá pořadí: a kvůli němuž ona sama (Basilia) bývá také
zvána dolní (nižší) Moudrost.] A zvířata běží a vracejí se.[To jest: co Ez.1,14 říká o zvířatech, říkává se
také o písmenech Tetragrammatonu, která zaujímají hned místo poslední, hned místo první; a Jod někdy
dojde až na konec stupňů; a stejně tak He. Vždyť rovněž o zvířatech je řečeno, že běží tehdy, když se
Tetragrammaton píše s He na konci, protože tehdy se celá emanativní soustava vyčerpává. Říká se však,
že se navracejí, když se Tetragrammaton píše s Jod na konci, takže jsme nuceni vykládat smysl z
posledního stupně Královny k předposlednímu stupni základu, jenž je označen tímto písmenem Jod.]
§.34. Jak jest psáno: a viděl Bůh
světlo, že je dobré. [Zde se smysl
vyvozuje přímo z daného textu, ježto
poslední písmeno tohoto
Tetragrammatonu, totiž Jod, může
označovat manželku; protože totiž sám
Bůh uvidí ve světle spojujícího
základu, který vyžaduje slovo "dobré":
tam, kde totiž je základ v činnosti
kopulace, to jest je-li míněn (jakožto) dobrý, tam (jest) manželka. Že však slovo "dobro" označuje základ,
je doloženo u Is.3,10, kde se praví:]Řekněte spravedlivému [to jest stupni základu, neboť spravedlivý je
nazýván základem světa v Př.10,25], že jest dobrý. Tedy vystupují do rovnováhy [to jest: písmena Jod a

6
He označují jedno a totéž. Anebo jinak: hle však, jakým způsobem vystupují do váhy písmena
Tetragrammatonu, to jest, kterak se kopulují (ona písmena) ta, která předtím ve slově stála
oddělena.]
§.35. [Dokud manžel Mikroprosop byl]
jeden sám: [dokud písmeno Vav bylo
na prvním místě, byl oddělen od své
manželky]. Leč vše se do jednoho
navracelo, [to jest: nejenom Otec a
Matka byli spojeni, neboť písmena Jod
a He byla v kombinaci; ale i
Mikroprosopus přistupoval k manželce,
po dobu, co se Vav přemístí k Jod v
Tetragrammatonu . Neboť] vav
sestoupilo [když vzniklo ve slově a zaujalo první místo; v navrhované přesmyčce sestoupilo až na
místo třetí, aby vzniklo ]a stalo se poznaným [to jest: připojuje se k influxivnímu manželskému
aktu kvůli písmenu Jod, které jest jeho manželkou.] Svazují se spolu navzájem [samec a samice, Vav a
Jod, velebný stupeň a Královna]Jod a He [jimiž označují Moudrost a Poučení, Otce a Matku]tak, jako
dva milenci, kteří se objímají. [Dvěma milenci možno rozumět buď pouze Vav a Jod, tedy poslední pár,
nebo zároveň i Jod a He, to jest první pár.]
§.36. [Dále pokračuje v dalším výkladu
oněch dvou písmen Jod a Vav, a o Vav
říká:] Šest [údů] vychází výhonků z
kořene těla.[Tělo je Mikroprosop:
kořen těla je Matka, označená
písmenem He: výhonek kořene je písmeno Vav, uzavřené a skryté v písmeni He; a z tohoto výhonku
vzešlo šest údů, to jest celé písmeno Vav, dosáhnuvší již hlavy.]
§.37. Jazyk mluví velké. [Podle Dan.
7,8; jazykem se rozumí úd základu,
totiž písmeno Jod, spojené s
manželkou; mluva je manželský vliv, zplozený manželkou: královna se totiž nazývá Slovo; veliké pak
jsou velkolepé nižší výtvory všech stupňů.]
§.38. Tento jazyk [ještě] je skryt mezi
Jod a He. [Neboť i Otec a matka jsou
skrze úd v trvalé kopulaci, leč co
nejskrytější: v tajemství Daat čili
Poznání.]
§.39. Neboť jest psáno [Is. 44,5].
Tetragrammatonu já jsem. [Slůvko
, já, pokud je řeč o soudech, se
vztahuje ke Královně; jestliže je
naznačováno Milosrdenství, vztahuje se
k Inteligenci (Porozumění), jako na
tomto místě. Takže smyslem je, aby
vyšší stupeň, nazývaný Ego či
Porozumění (Inteligentia) vytvořil při
kopulaci s Otcem Tetragrammaton. A
to je jedno spojení (copula) mezi Otcem a matkou kvůli vytvoření šesti údů.] A ten zavolá Jákova
jménem: [volat jménem je - totéž co - uchovávat: naznačuje se tím spojení Otce a matky pro zachování
Mikroprosopa, který se nazývá Jákov]a on napíše svou rukou: Já (jsem) Hospodinův [Psát se vztahuje k
psanému Zákonu čili velebnému stupni; a totéž je i influence; svou rukou, , vzniká přesmyknutím
písmen , skrze Jod, to jest skrze základ: smyslem je, že způsobí svým vlivem, že

7
Tetragrammaton se píše s Jod, jak jsme výše řekli], a pojmenuje ho jménem Jisrael. Pojmenuje vpravdě.
[Neboť vlastní početí Mikroprosopa se děje pod jménem Jákova, jehož manželkou je Ráchel: a jeho
jakoby příjmením je Jisrael, kterého pak manželkou je Lea.]
§.40. Onen řekl: Já [jsem]
Hospodinův: sestupuje. [To jest: tento
pojem slova Já (Ego), který se jinak
udílí hořejší Matce, neboť se v něm
vyskytují tři písmena slova , totiž
, to jest nejvyšší Koruna: jest sama
Inteligence (Porozumění) o padesáti
slavných branách; a jest základ či
poznání Otce: na tomto místě se udílí
nejnižšímu stupni Matky dolní, která
jest již bez Dalet, čili bez chudoby, ale naplněna vlivem, a ]A všechny se nazývají [to
jest tyto věci se mají vztáhnout k , o němž nyní hovoříme.] Všechny drží pohromadě skrze jazyk,
skrytý v matce. [To jest skrze Daat čili Poznání, jímž se moudrost spojuje s Inteligencí (Porozuměním) a
velebný stupeň s manželkou Basilií: a ona jest skrytou představou (skrytým pojmem), duší procházející
veškerou emanací].Neboť ona se otvírá tomu, kdo z ní vychází [to jest, Daath sám je velebný stupeň, ale
pouze potud, pokud je uvnitř, což bývá spojováno s Mojžíšem: a tento stupeň se skrývá uvnitř Matky a je
centrem jejího obcování. Pokud jej však uvažujeme coby vnější, pokud vyšel z matky, tehdy je nazýván
Jákov.]
§.41. [Až potud byla řeč o celém Jménu
a o všech čtyřech jeho
písmenech, . Nyní se řeč obrací k
druhé části čtveřiny, totiž k ,a
praví:] Otec sídlí na počátku [to jest
písmeno Jod, jež je symbolem
Moudrosti a Otce zaujímá v této části
první místo tak, jako v celé soustavě:
neboť Koruna je příliš skrytá a přirovnává se toliko k hornímu vrcholu písmene Jod]. Matka uprostřed
[neboť písmeno He ( ), jež je znakem tvarující Inteligence (Porozumění) a Matky horní, zaujímá střed
mezi Jod a Vav, jelikož v hořeních je Otcem objímána shora a Mikroprosopem, jenž jest jeho synem, ve
kterém se Matka spouští až ke stupni Hod, to jest Slávy, je halena zdola.] A je zahalována [zakrývána]
odtud i odtamtud [od dvou mužských, Otce a syna]. Běda tomu, kdo odhaluje nahoty jejich [pro hříchy
nižších se může stát, že Mikroprosopus, skrze nějž má takové síly, aby dokázal přeoblékat Matku, tento
vliv ztrácí, poněvadž ono zahalování (pokrývání) je přijímáním vlivu shora (hořejšího) a schopností
tentýž vliv seslat na nižší: což se nemůže dít, jestliže by byla matka obnažená, a odtržená od
Mikroprosopa, což činívali Jisraelité, dopouštějíce se hříchu (uctívání) telete.]
§.42. A řekl Bůh budtež
světla na klenbě nebeské. [Nyní se
přechází k třetí části čtveřiny, totiž k
dvěma písmenům . Světly se rozumí
Slunce a Luna, velebný stupeň a
Království, čili jeho manželka. Smysl je
tudíž takovýto: přestože se obecně
těmito písmeny rozumí Otec a Matka,
neboli Moudrost a Utváření, přesto v této části hořejší Světla chybí, stejně jako slovo je
psáno neúplně; a smysl je nutno vztáhnout ke klenbě nebeské, to znamená k základu, rozprostřenému a
nachystanému k manželskému spojení; manžel je totiž nazýván nebe a úd spojení klenba; tak jako dva
poslední stupně v úplném Jméně se označovaly písmeny Vav a Jod: tak jsou totiž v této části

8
čtveřiny označeny Jod a He.] Manžel má vládu nad manželkou [poněvadž se nepíše s Vav, ale s Jod, což
jest znamením údu smlouvy, takže označuje takto samotné spojení se ženou]: jak jest psáno [Přísloví
10,25] a Spravedlivý jest základem světa [tímto výrokem se osvětluje názor, že písmenem Jod se rozumí
fundamentální úd, jímž je svět udržován ve své existenci.]
§.43. Jod tedy označuje dva [to značí:
písmeno Jod má v této čtveřině
Tetragrammatonu dvojí smysl vlivu, za
prvé pokud označuje Otce, jenž
osvěcuje matku, a za druhé pokud
označuje Mikroprosopa nebo spíše jeho
smlouvu, jež osvěcuje Království]. A [opět jiným způsobem] září [to jest: má ještě třetí smysl či význam,
když totiž v celém Jméně je na posledním místě] a přechází do ženy.[Tehdy označuje manželku
Mikroprosopa, jak je vysvětleno výše, neboť zaujímá místo posledního He: stejně tak má i schopnost ve
spojení se slovy být a vládnout .]
§.44. [Nyní se obrací k poslední části
této čtveřiny, kterou je osamocené Jod,
a to takovýmto způsobem, , a praví]:
Jod zůstává jediné a samo [aby bylo naznačeno, že všechno vyplynulo z jediného Jod, které je jako bod,
avšak sestává ze tří částí; zde ale označuje samotnou ženu, totiž Království, v němž je obsaženo všechno
horní.]
§.45. A dále [jestliže již
Tetragrammaton nenahlížíme
uvedeným způsobem, nýbrž tak, že
sestavíme čtveřinu následovně:
, tak Jod je sice ještě
osamocen, ale ve smyslu zcela opačném. Neboť]vystupuje ve svůj stupeň výš a výš [to jest, nezískává
svůj nejblíže vyšší smysl, aby se označil velebný stupeň, totiž jeho základ; ale nejvyšší, to jest Otce čili
Moudrost.] Žena se zahalí (skryje, zatemní) [to jest, tímto způsobem v něm ustává dřívější smysl,
označující manželku Mikroprosopa za poslední písmeno výše zmíněného Tetragrammatonu.]
§.46. A matka je osvěcována; [to jest, v
druhé části Tetragrammatonu v
retrográdním pořadí, jež je složena z
písmen , přistupuje k písmenu Jod,
majícímu význam Otce, písmeno He,
což jest Matka, a poněvadž jsou kombinována samotná tato dvě písmena, je tím označena ona světelná
influence, jíž se Inteligence napájí horní Moudrostí] a otevírá se ve svých branách [to jest, jestliže jsou
tato dvě písmena psána v obráceném pořadí, tehdy z pětkrát vzaté desítky vzejde padesátka, čímž
označují padesát bran Inteligence: o těch se praví, že se otevírají, neboť písmeno He je poslední a
nechráněné, neuzavřené nějakým jiným následujícím písmenem.]
§.47. Připojuje se klíč, který
(numericky) obsahuje šest a uzavírá
jeho bránu. [To jest, v třetí části jeho
retrográdního pořadí, což jest ,
litera He již není poslední, nýbrž její
bok uzavírá písmeno , třetí písmeno
Tetragrammatonu; čímž označují šest údů Mikroprosopa, pokrývajících šest údů Matky jakožto její
poslední brána, která jest stupněm Slávy; společně s ostatními, což jsou Laskavost, Přísnost, Krása,
Superace; jednotlivé sestávají z Desítky; nechť je uzavírána a přikrývána.]

9
 §.48. A připojuje se k spodnímu, [nebo
jak jiní čtou - k této straně] a k onomu.
[Nyní je řeč o čtvrté části čtveřice, s níž
je Jméno úplné, ať už je psáno s nebo
s v posledním stupni; takže
samozřejmě se přidává manželka Mikroprosopa. Má tedy Mikroprosopus spojení z obou stran, když shora
zahaluje Matku, aby ji v sebe přijal jakožto svou duši: a když je též zdola halen (zahalován) tak, aby se
stal její duší].
§.49. Běda tomu, kdo otevírá její
bránu. [Branami jsou míněny stupně,
jimiž postupuje kupředu influence. Tyto
stupně bývají označovány za omezené, protože influence, kteráje přílišná, nemohla by být jinak spodními
(dolními) pojmuta, pročež říkají, že části (membra, údy) jsou shora přiváděny k částem (údům), takže
světlo se při svém průchodu umenšuje. Pakliže však jsou tato zřetězení a svázání světel pro hříchy
spodních (dolních) zpřetrhány, pak ovšem se na svět nemůže dostat žádný vliv.]

(překlad Tereza Krekulová; ze sborníku Zlatý a železný věk redigovaného D. Ž. Borem, který
vydalo nakladatelství Trigon, Praha 1992)

10