UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ

Pedagogická fakulta
Ústav primární, preprimární a speciální pedagogiky

Využití prvků moderní kaligrafie

k motivaci v hodinách psaní ve 3. ročníku ZŠ

Diplomová práce

Autor: Petra Koberová

Studijní program: Učitelství pro základní školy

Studijní obor: Učitelství pro 1. stupeň základní školy

Vedoucí práce: Mgr. Iva Košek Bartošová, Ph. D

Oponent práce: Mgr. Kateřina Josefová Víšková

Hradec Králové 2021

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vypracovala samostatně a uvedla jsem

všechny použité prameny a literaturu.

V Hradci Králové dne 8. 3. 2021

Poděkování
Děkuji své vedoucí diplomové práce Mgr. Ivě Košek Bartošové, Ph.D. za odborné
vedení diplomové práce.
Anotace

KOBEROVÁ, Petra. Využití prvků moderní kaligrafie k motivaci v hodinách psaní ve 3.

ročníku ZŠ. Hradec Králové: Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2021.
95 s. Diplomová práce.

Diplomová práce se zabývá motivací k písemnému projevu a jeho úpravě u žáků 3.

ročníku ZŠ. Úvodní část práce nás seznamuje s vývojem psaní, nácvikem písma a
písemného projevu při hodinách psaní na Základní škole. Dále představuje moderní
kaligrafii a její prvky, které je možné využít právě v hodinách psaní, jakožto prvky
motivační. Hlavní náplní praktické části je zpracování námětů, materiálů a činností do
hodin psaní ve třetím ročníku s využitím motivačních prvků moderní kaligrafie. Práce tak
přináší soubor činností, a jejich návrhů, do hodin psaní ve třetím ročníku. Prezentované
činnosti by měly podpořit motivaci žáků k ručnímu psaní. U některých činností je
uváděna také zpětná vazba z jejich využití v praxi.

Klíčová slova

písmo, kaligrafie, krasopis, výuka psaní, motivace

Annotation

KOBEROVÁ, Petra. Utilization of Modern Calligraphy Elements for Motivation in

Writing Lessons in the 3rd Year of Primary School. Hradec Králové: Faculty of
Education, University of Hradec Králové, 2021. 95 pp. Diploma Dissertation.

The thesis deals with motivation for written form and its adjustment of 3rd grade
elementary school students. Opening, theoretical part is focused on evolution of
handwriting followed by handwriting practise and written form practise at elementary
school lessons. Furthermore is introduced modern calligraphy and its elements with
possibility of using for motivation at elementary school lessons. The main content of the
practical part is a suggestion of activities, materials and topics for 3rd grade lessons with
applying incentive elements of modern calligraphy. The thesis brings a set of activities,
and their proposals, to the writing lessons in the third year. The presented activities should
support the motivation of students to write by hand. Some of the activities contain
feedback and its use in practice.

Keywords

writing, calligraphy, handwriting, handwriting education, motivation

Obsah
Úvod ................................................................................................................................ 10

1 Písmo ....................................................................................................................... 11

1.1 Vědy zabývající se písmem ........................................................................................ 11

1.2 Vývoj písma ............................................................................................................... 12
1.2.1 Předchůdci písma a písmo obrázkové ..................................................................... 12
1.2.2 Klínové písmo ........................................................................................................ 13
1.2.3 Egyptská písma ...................................................................................................... 14
1.2.4 Čínské a japonské písmo ........................................................................................ 14
1.2.5 Fénické písmo ........................................................................................................ 15
1.2.6 Řecké písmo ........................................................................................................... 16
1.2.7 Vývoj latinky .......................................................................................................... 16
1.3 Nástroje písařů............................................................................................................ 19
2 Písmo v českých školách ......................................................................................... 20

2.1 Současná legislativa ................................................................................................... 20

2.2 Písmo vázané .............................................................................................................. 21
2.2.1 Tvarové prvky písmen ............................................................................................ 21
2.2.2 Znaky písma ........................................................................................................... 22
2.3 Písmo nevázané .......................................................................................................... 23
2.3.1 Charakteristiky (znaky) písma ................................................................................ 24
2.3.2 Typy (řezy) písma .................................................................................................. 24
3 Nácvik písma u dětí ................................................................................................. 26

3.1 Metody pro nácvik psaní ............................................................................................ 26

3.1.1 Metoda analyticko-syntetická ................................................................................. 28
3.2 Hygienické návyky ..................................................................................................... 29
3.2.1 Správné sezení ........................................................................................................ 29
3.2.2 Držení psacího náčiní ............................................................................................. 29
4 Motivace ke psaní .................................................................................................... 31

5 Moderní kaligrafie ................................................................................................... 33

5.1 Základní pojmy v moderní kaligrafii .......................................................................... 33

5.2 Techniky využívané v moderní kaligrafii ................................................................... 34
5.2.1 Tradiční kaligrafie - pero ........................................................................................ 34
5.2.2 Brush lettering ........................................................................................................ 35
 5.2.3 Hand lettering .........................................................................................................37
5.2.4 Falešná kaligrafie ................................................................................................... 39
5.2.5 Digitální kaligrafie ................................................................................................. 39
5.3 Moderní kaligrafie v ČR ............................................................................................. 40
5.4 Psací nástroje a materiály v kaligrafii ......................................................................... 40
5.4.1 Pero (namáčecí, plnící) ........................................................................................... 41
5.4.2 Brush pen ............................................................................................................... 42
5.4.3 Štětec a waterbrush ................................................................................................. 43
5.4.4 Linery a popisovače ................................................................................................ 43
5.4.5 Tužka a jiné běžné pomůcky .................................................................................. 44
6 Zařazení prvků moderní kaligrafie do hodin psaní .................................................. 45

6.1 Charakteristika prezentovaných činností .................................................................... 45

6.2 Charakteristika souboru respondentů a ověření ve výuce ........................................... 46
6.3 Výběr pomůcek .......................................................................................................... 47
7 Prvky moderní kaligrafie realizované v hodinách psaní ......................................... 49

7.1 Úvod do činností ........................................................................................................ 50

7.2 Kouzlíme s tužkou ...................................................................................................... 52
7.3 Brush lettering 1 – první tahy ..................................................................................... 55
7.4 Brush lettering 2 – malé samohlásky .......................................................................... 58
7.5 Brush lettering 3 – velké samohlásky ......................................................................... 61
7.6 Rekapitulace realizovaných činností .......................................................................... 63
8 Prvky moderní kaligrafie – návrhy do hodin psaní ................................................. 65

8.1 Brush lettering 4 – souhlásky ..................................................................................... 65

8.2 Brush lettering 5 – slova ............................................................................................. 67
8.3 Píšeme perem a tuší .................................................................................................... 69
8.4 Comenia Script – poznej jiné písmo ........................................................................... 70
8.5 Plochý štětec............................................................................................................... 74
8.6 Kulatý štětec a water brush ......................................................................................... 76
8.7 Hand lettering – kreslíme písmena ............................................................................. 79
8.8 Hand lettering – křída ................................................................................................. 81
8.9 Falešná kaligrafie ....................................................................................................... 83
8.10 Projekty – praktické využití moderní kaligrafie.......................................................... 84
8.10.1 Přáníčko................................................................................................................. 85
8.10.2 Plátěná taška .......................................................................................................... 86
8.10.3 Jmenovky .............................................................................................................. 87
8.11 Návrhy do hodin psaní – zhodnocení ......................................................................... 88
9 Diskuze .................................................................................................................... 89

Závěr ............................................................................................................................... 91

Seznam použité literatury ............................................................................................... 92

Seznam obrázků .............................................................................................................. 94

Seznam příloh ................................................................................................................. 95

Úvod
V dnešní době lidé často upřednostňují klávesnice počítačů, své telefony a další
technologie před papírem a perem. Přestáváme využívat svůj rukopis a volíme si
pohodlnější způsoby psaní. To vše se odráží i na žácích základních škol, kteří již v nízkém
věku často zastávají názor, že psát ručně je dnes vlastně zbytečné.

U malých prvňáčků snad stále přetrvává touha naučit se číst a psát. Čím jsou však žáci
starší, tím jejich nadšení pro výuku psaní a psaní samotné mnohdy upadá. Nedbají na
úpravu písma, psát je pro ně často jen nutným zlem.

Já osobně jsem už jako žákyně základní školy ráda dbala na úhledné písmo a úpravu
svých sešitů. Bavilo mě psát a písmo jsem ráda využívala nejen ve škole. Jako starší jsem
později objevila také moderní kaligrafii a krásné písmo se stalo mou zálibou. Ráda bych
proto ukázala žákům, že ruční psaní může být krásné. Psát ručně rozhodně není zbytečné
a náš rukopis je stále důležitý, ačkoliv ho dnes můžeme nahradit.

V dnešní škole se setkáváme s mnoha aktivitami na podporu čtenářské gramotnosti a

motivace ke čtení. Obdobných činností zaměřených na psaní však mnoho nenajdeme.
Rozvíjíme spíše obsah psaní nežli jeho formu. Tato práce proto přináší aktivity zaměřené
právě na psaní a jeho úpravu.

S prvky moderní kaligrafie se na základní škole můžeme setkat většinou v hodinách

výtvarné výchovy. Krásné písmo je skutečně uměním, takže toto zařazení je jistě na místě.
Já však věřím, že prvky moderní kaligrafie můžeme začlenit také přímo do hodin psaní,
a to zejména jakožto prvky motivační. Druhá polovina této práce přináší právě náměty na
činnosti s prvky moderní kaligrafie do hodin psaní ve třetím ročníku základní školy.

V první části se práce zabývá teoretickými otázkami písma. Jeho vývojem, dnešní
podobou písma vyučovaného ve školách i výukou samotnou. Představuje také moderní
kaligrafii. Techniky, které využívá, psací nástroje i její rozvoj u nás.

Cílem diplomové práce je vytvořit náměty a činnosti do hodin psaní ve 3. ročníku

ZŠ. Jedná se o činnosti, které by u žáků měly probouzet zájem o ruční psaní a motivovat
je k němu. Tyto činnosti využívající prvků moderní kaligrafie a seznamují žáky s prvky
různých technik, historických i moderních písem a s ručním písmem celkově.

10
1 Písmo
Písmo je běžnou součástí našeho každodenního života. Setkáváme se s ním v osobním i
pracovním životě, obklopuje nás téměř na každém kroku a je pro nás nenahraditelným
prostředkem k vyjádření našich myšlenek. Můžeme tedy směle říct, že písmo je jedním
z nejvýznamnějších lidských vynálezů.

Ačkoli se jedná o věc pro nás zcela běžnou, se kterou se setkáváme každý den, je však
písmo stále opředeno mnohými nejasnostmi. Nevíme přesně, kdy se první písmo objevilo
a stále se o něm dozvídáme něco nového. Existuje mnoho definic písma a setkáme se i
s názory, že není možné určit definici, která by platila pro všechny jeho druhy. Uveďme
si tedy alespoň jednu z definic, která nám předkládá základní informace o tom, čím písmo
je. „Písmem rozumíme znaky, které mají sloužit k trvalému zaznamenávání myšlenek a
skutečností. Je časově i místně nezávislé na osobě sdělujícího. Předpokladem pro přečtení
písma a porozumění obsahu je nejen znalost písem (znaků), ale i znalost řeči (jazyka), v
níž je písmo napsáno“ (Michálková, 2013, s. 5).

Písemné památky nám umožňují poznávat historii národů dávno zaniklých a je z nich
patrné, že již v těchto dobách lidé vynaložili velké úsilí, aby své zkušenosti a vynálezy
mohli zaznamenat, uchovat a předat dalším generacím (Fasnerová, 2018).
Prostřednictvím písma můžeme zaznamenávat myšlenky, skutečnosti a získané poznatky.
Písemný záznam nám následně umožní jejich vzdálené předávání i přenos napříč historií
a trvalé uchování.

Seznamme se nyní s vývojem písma i stručným vývojem písařských nástrojů a materiálů.

Nejprve si však představíme některé vědy, zabývající se písmem.

1.1 Vědy zabývající se písmem

Písmo nám slouží primárně k zaznamenávání a přenášení informací, ale můžeme se z něj
dozvědět i mnohé další poznatky nežli pouze prostý obsah sdělení, jež zaznamenává.
Jelikož je mnoho možností, jak na písmo nahlížet a co na něm zkoumat, je také mnoho
vědních disciplín, zabývajících se písmem. Některé vědní disciplíny se písmu věnují
pouze okrajově a jiné mají písmo v samotném středu svého zájmu. Následující uváděné
vědní disciplíny zabývající se písmem zmiňuje ve své publikaci J. Průšová (2017).

Věda zabývající se výhradně písmem je paleografie. Paleografii je „nauka o písmu, jeho

vzniku a vývoji na paleografických materiálech (papyrus, pergamen, papír atd.)“

11
(Průšová, 2017, s. 18). Tato věda se tedy zaměřuje především na historii písma. Učí také
číst písmo starých textů, vysvětluje ho, popisuje a třídí. Spolupracuje s mnohými dalšími
disciplínami.

Nauka o nápisech, zabývající se jejich vznikem a vývojem je epigrafika. Jedná se o další

vědní disciplínu, kde je písmo hlavním zájmem zkoumání.

Vědy jako diplomatika, kodikologie, numismatika nebo sfragistika a heraldika se jistým

způsobem také zabývají písmem. Nezkoumají však už primárně písmo, ale písmo je často
součástí předmětu jejich zájmu. První dvě disciplíny se zabývají zkoumáním písemností.
Další poté zkoumáním předmětů (platidel, pečetí a erbů).

1.2 Vývoj písma

Jak již bylo dříve zmíněno, nedokážeme přesně datovat počátky písma. Průšová (2017)
uvádí jako důvod obtížné určení toho, co již považujeme za písmo a co nikoliv. V této
kapitole si stručně nastíníme vývoj písma. Mezi první písma řadíme písmo obrázkové a
pojmové. Postupně vznikala písma slovní (logografická), slabičná a hlásková
(fonografická). Rozčlenit historická písma do těchto kategorií však není snadné, protože
někde se setkáváme s více variantami a změnami během vývoje konkrétního písma.
Z tohoto důvodu pro představení budeme členit písma dle národů, které je využívaly.
Blíže se zaměříme také na vývoj latinky, jakožto námi využívaného písma.

1.2.1 Předchůdci písma a písmo obrázkové

I před vznikem písma měli lidé potřebu zaznamenat si některé skutečnosti, označit si svůj
majetek, předat prostou zprávu. Z této doby si uvedeme několik způsobů, které byly
k těmto účelům využívány.

K prostému označení majetku sloužily vlastnické značky. Jednalo se o různé jednoduché

obrazce, které byly nejčastěji vypalovány do kůže dobytka k označení kusů patřících do
jednoho stáda.

Mnemogram jinak označován také jako písmo předmětové. „Znamená připomínkový

předmět“ (Průšová, 2017, s. 25). Využívání předmětů k uchování a předávání informací
považujeme za počáteční a nejstarší způsob neverbální mezilidské komunikace. Do této
kategorie způsobu komunikace můžeme zařadit mnohé příklady. Vrubové hůlky jsou
zřejmě nejznámějším z nich. Jednalo se o dřevěné hole, do nichž se vyřezávaly vruby.
Nejčastěji byly využívány k zaznamenání výpůjček a dluhů. Hole s určitým značením
12
mohly sloužit také k účelům zpravodajským. Různé značení znamenalo například svatbu,
pohřeb a jiné události (Fabiánková, Havel, Novotná, 1999). Dalším využívaným
způsobem je uzlové písmo neboli kipu. K vyjádření se využívalo jak počtu uzlů, tak
odlišných barev jednotlivých šňůr. Setkáváme se také s využitím mušlí nebo korálků,
které byly vázány do řetězců či vplétány do opasků a čelenek. Způsobů bychom nalezli
jistě ještě mnohem více.

Piktogramy tvoří písmo obrázkové. Jedná se již o grafické zachycení a vyjádření

myšlenky, stejně jako je tomu u písma dnešního. Tato písma však byla tvořena
jednoduchými znaky – obrázky. Každý znak mohl označovat konkrétní předmět, činnost,
ale i celou větu. Piktografii využíváme dodnes. Setkáváme se s ní v podobě označení na
oděvech, produktech, dopravních značek a mnohých dalších.

Postupně se vyvinuly také ideogramy. Ty tvoří písmo pojmové. Pomocí těchto znaků a
jejich kombinací se již vyjadřovaly i složitější pojmy a myšlenky. Znak již není pouhým
vyjádřením konkrétní věci, ale je symbolem a vyjadřuje pojem.

1.2.2 Klínové písmo

Jedná se o písmo z Mezopotámie. Zde žijící Sumerové vytvořili písmo zřejmě k účelům
účetnictví, správy majetku a obchodu. To můžeme vyvodit na základě obsahu nejstarších
nalezených tabulek, které obsahovaly právě zápisy o daních a obchodech. Hliněné
tabulky však obsahují i mnohé další texty (Průšová, 2017).

Obr. 1- Proměna obrázkových znaků do podoby klínového písma

Sumerské písmo bylo zpočátku obrázkové. Postupně kolem roku 2900 př. n. l. původní
piktogramy vymizely a byly nahrazeny písmem klínovým (Pokorná, 2005). Název tohoto
písma vychází z jeho podoby získané díky způsobu zápisu. Psalo se do hliněných destiček
pomocí seříznutého rákosového pisátka. Vryté znaky byly složeny z vrypů klínovitého
tvaru. Jak uvádí ve své publikaci Průšová (2017), změnu grafické podoby obrázkových

13
znaků můžeme taktéž přisuzovat způsobu jejich zápisu: „Je pochopitelné, že znaky si při
tomto způsobu zobrazování příliš dlouho nepodržely konkrétní obrázkový charakter a
staly se brzy soustavou znaků složených z menších a větších trojúhelníků“ (Průšová, 2017,
s. 32).

1.2.3 Egyptská písma

Egyptské písmo známe pod názvem hieroglyfy. „Slovo hieroglyf znamená „posvátné
písmo“ (z řeckého hieros – posvátný a glyfein – rýt, vysekávat). Hieroglyfy tvoří
stylizované kresby lidí, ptáků, zvířat a rostlin“ (Fabiánková, Havel, Novotná, 1999, s. 7).
Logografické hieroglyfy byly doplňovány také 24 fonografickými znaky pro některé
souhlásky (Průšová, 2017).

Hieroglyfické písmo bylo nejčastěji tesáno do kamene a zdí staveb. Kromě tesání se
písmo na stejná místa i různé předměty samozřejmě psalo, či spíše malovalo. Běžný psací
materiál byl papyrus (Průšová, 2017).

Vedle hieroglyfů se využívalo také jejich zjednodušené podoby pro právní, obchodní i
každodenní účely. „Potřeba rychlého psaní vedla ke zjednodušení hieroglyfů v písmo
hieratické (kněžské) a v 6. stol. přineslo další zjednodušení – písmo démotické (lidové)“
(Pokorná, 2005, s. 10).

Obr. 2 - Hieroglyfické, hieratické a démotické písmo – fonogramy

1.2.4 Čínské a japonské písmo

„Čínské písmo je nejstarším dodnes užívaným systémem písma na světě, ovlivnilo vývoj
písem ve východoasijských zemích, zvláště v Japonsku“ (Mlčáková, 2009). Písmo se
skládá ze znaků. Udrželo si již téměř čtyři tisíciletí prakticky stejnou, pouze obohacenou,
podobu. Znaků je velké množství a je možné zařadit je do systému šesti kategorií. Díky
vysokému počtu obyvatel v Číně je čínština jedním z nejpoužívanějších jazyků světa,

14
kterým hovoří přes miliardu lidí. Znaky čínského písma jsou také jednou z částí složitého
systému písma v Japonsku (Průšová, 2017).

„Japonské písmo je bezpochyby nejsložitější písemnou soustavou na světě. K zápisu

používá souběžně několik systémů, které lze navíc číst různými způsoby“ (Průšová, 2017,
s. 46). Jak již bylo zmíněno, část systému tvoří převzaté čínské znaky. Dále pak
v Japonsku vznikla slabičná písma hiragana a katakana. Složité japonské písemné
soustavy jsou podstatnou součástí japonské kultury, jejím projevem a mají
nezastupitelnou roli v místním způsobu života (Průšová, 2017).

Obr. 4- Hiragana Obr. 3 - Katakana

Významná je také čínská a japonská kaligrafie. Je rozvíjena zhruba od 3. století jako

umělecký prostředek. Čínská kaligrafie je často součástí dekorací a je kulturním
symbolem. Japonská kaligrafie je často spojována s bojovým uměním a rozlišuje
z velkého množství kaligrafických stylů pět nejvýznamnějších (Průšová, 2017).

1.2.5 Fénické písmo

Fénické písmo řadíme mezi písma semitská. Féničané, kteří byli semitským národem, se
věnovali obchodu ve Středomoří. Díky tomu poznali klínové písmo i písma egyptská.
Sami si však vytvořili písmo, které splňovalo požadavky rychlého zápisu a dokázalo
vyjádřit všechny výrazy. Tak vzniklo fénické hláskové písmo.

Písmo mělo 22 znaků pro souhlásky. Samohlásky byly značeny pomocnými znaky anebo
se vůbec nezapisovaly. Mezi slovy nebyly mezery, později se k oddělování slov
využívaly čárky a tečky. Zápis i čtení probíhalo zprava doleva.

Vysoký význam a přínos tohoto písma je zřejmý. Můžeme říct: „…, že písmo, které
nazýváme fénické, je dokonalou souhláskovou abecedou o jednoduchých znacích
v ustáleném pořadí, která nejenže na konci 2. tisíciletí př. n. l. vytlačila všechna

15
konkurenční písma v oblasti Kanaan, ale stala se základem pro vznik řeckého písma a
zprostředkovaně i latinky a azbuky“ (Průšová, 2017, s. 53).

1.2.6 Řecké písmo

Z písma fénického vzniklo písmo řecké. Řekové však potřebovali ve svém písmu také
samohlásky, které v písmu fénickém nebyly. Jejich přidáním a úpravou původního
převzatého písma vzniklo 24 písmen řecké abecedy. Velkou změnou byl také směr psaní.
Řekové pevně zavedli používání zápisu zleva doprava, tedy tak, jak píšeme i my dnes.

Řecké písmo má pro nás však stěžejní význam zejména z následujícího důvodu. „Z řecké
abecedy se vyvinuly dva proudy, ze západního vznikla latinka, z východního azbuka“
(Košek Bartošová, 2014, s. 28). Z východního proudu vzniklo také písmo novořecké,
které je dodnes používáno stejně jako právě azbuka. Pro nás je však důležitý hlavně
zmiňovaný proud západní. Od fénického písma, přes písmo řecké se dostáváme k latince,
které se budeme věnovat nyní.

Obr. 5 - Písma společného původu

1.2.7 Vývoj latinky

Latinka neboli latinské písmo je nám dobře známo. Jedná se totiž o písmo, kterým
v dnešní době píšeme. Latinka je nejrozšířenějším písmem. Je používána velkým
množstvím evropských států a jako hlavní nebo alespoň vedlejší písemnou soustavu ji

16
využívá skoro polovina obyvatel na zemi. K podobě, kterou používáme dnes, však toto
písmo urazilo opravdu dlouhou cestu.

Jak již bylo zmíněno, latinka se vyvinula z řeckého písma. Latinové byli příslušníci
italských kmenů. Převzali řecké písmo a jeho úpravou vznikla nejstarší latinka zvaná
archaická, která měla 21 znaků. Jednotlivé znaky byly často tvarově modifikovány a
písmo postrádalo pravidelné proporce (Průšová, 2017).

Obr. 6 - Latinka archaická, 7.- 6. století př. n. l.

Dalším krokem ve vývoji latinského písma bylo písmo Římanů. Písmena byla pouze
velká. Abecedu tvořilo 21 majuskulních tvarů a nazýváme ji římská kapitála. Tvary se
používají dodnes a tvoří velkou abecedu. Byly pouze doplněny o některá další písmena.
Mezi písmem používaným Římany v této době nalezneme také kvadráty a rustikály, které
měly upravenou podobu písmen (Pokorná, 2005). Původní tvary písmen římské kapitály
se začaly zaoblovat a vzniká unciála. Mezistupeň mezi velkými a malými písmeny, který
se vyvinul z unciály, je polounciála.

Obr. 7- Římská kapitála kvadrátní, 4. století

17
Písmena byla do této doby pouze velká. Karolínská minuskula vznikla koncem 8. století.
Jak již z jejího názvu vypovídá je tvořena minuskulními tvary písmen a utváří tedy malou
abecedu latinky. Latinská abeceda malých i velkých písmen tak dokončila svůj vývoj a
získala podobu, kterou používáme dodnes.

Obr. 8 - Karolínská minuskula, 9. – 11. století

Zmiňovaná latinská abeceda je tvořena písmeny, která dnes označujeme jako tiskací. Na
školách je však vyučováno a běžně k psaní používáme také písmo psací vázané. Jeho
vznik popisuje například Fasnerová (2018). V důsledku potřeby zrychlit psaní vzniká
písmo kurzívní. Toto písmo získává sklon ve směru psaní a písmena v něm jsou
spojována. Na rozdíl od písma používaného doposud, které bylo stojaté a nespojité.
Kurzívní písmo umožňovalo psát rychle a jedním tahem. Na našem území se využívala
gotická kurzíva a později také humanistická kurzíva. Fasnerová (2018) uvádí, že
zjednodušeně řečeno, se z humanitního písma kurzívního vyvinulo písmo, kterým my
nyní píšeme, moderní latinka.

„Na podkladě latinky vznikly národní abecedy ve všech dílech světa“ (Mlčáková, 2009).
Bylo však ještě nutné si latinské písmo, které bylo původně využíváno k psaní latiny,
upravit dle požadavků jednotlivých řečí. Objevily se tedy spřežky, jako je naše písmeno
CH, a diakritická znaménka. V roce 1849 byla latinka, kterou dnes píšeme, zavedena na
školách (Mlčáková, 2009).

Písmo, tak jak ho známe a používáme dnes, tedy muselo urazit opravdu dlouhou a často
komplikovanou cestu svého vývoje. Zdaleka jsme nezmínili všechna historická písma,
ani podrobnosti o vývoji písma na našem území. Pro účely této práce a získání alespoň
základní představy o vývoji písma jsou však tyto informace pro nás dostačující.

18
1.3 Nástroje písařů
Stejně jako se vyvíjelo písmo samotné, vyvíjely se i psací nástroje a materiály, na které
se psalo. Některé materiály a nástroje používané v historii jsme již zmínili u konkrétního
písma, pro které byly využívány. Připomeňme si tedy například hliněné destičky a
seříznuté rákosové pisátko, typické pro klínové písmo. Pozorovat zde můžeme zřejmý
vztah mezi psacím náčiním a materiálem, na který se psalo. Psací náčiní vždy muselo být
vhodně uzpůsobeno. Materiály i psací nástroje zajisté ovlivňovaly i kvalitu písemností.

Z dalších materiálů využívaných pro psaní si uveďme papyrus a pergamen. Papyrus byl
využíván zejména pro egyptská písma. Počátky jeho využití sahají hluboko do historie a
byl využíván po velmi dlouhou dobu. „Při výrobě se používaly plátky listů, které se kladly
křížem. Jednotlivé vrstvy byly následně stloukány. Dále byla fáze sušení, lisování,
uhlazování“ (Košek Bartošová, 2014, s. 28). Arch papyru byl navíjen do svitku na
dřevěné válečky. Pergamen byl vyráběn ze zvířecí kůže. Ta byla namáčena, zbavena tuku
a následně uhlazována, napínána, sušena a jinak upravována, například barvením.
Praktickým materiálem pro psaní, využívaným dodnes, je bezesporu papír. „Vynálezcem
papíru byl roku 105 n. l. Číňan Cchaj Lun“ (Fasnerová, 2018, s. 32). Papír si rychle získal
oblibu, pro své dobré vlastnosti a rozšířil se do celého světa. Dodnes využíváme papír
jako hlavní materiál pro psaní. Nalezneme mnoho druhů papíru s rozdílnými vlastnostmi,
určených pro různé účely. Samotnému papíru, jeho vývoji, vlastnostem či způsobu
výroby bychom mohly věnovat samostatnou kapitolu. Pro účely této práce nám však
postačí pouze tyto základní informace.

Neméně důležitými jsou vedle materiálů pro psaní také psací nástroje. Fasnerová (2018)
uvádí ve své publikaci výčet některých z nich, jako jsou různé druhy rydel, štětce ze
zvířecích chlupů, suché rákosové stvoly, ptačí brka i pozdější tužky a pera. Brková pera
byla nejrozšířenějším psacím náčiním ve středověku. Využívalo se brků z havranů a vran,
ale i husích či labutích per. Brk byl následně namáčen do kalamáře s inkoustem. V 19.
století byla brková pera nahrazována kovovými pery. Klasická tužka a její výroba je
datována kolem roku 1790. V dnešní době se pro ruční psaní využívají různé psací
nástroje. Nejběžnějšími z nich jsou různá pera, propisky, mikrotužky a mnohé další psací
nástroje. Ve školním prostředí žáci začínají psát zprvu obyčejnou tužkou a následně jsou
dnes rozšířeny hlavně různé druhy rollerů. Později se v práci blíže zaměříme na psací
nástroje využívané v moderní kaligrafii, které budou využívány i v prezentovaných
činnostech pro žáky.
19
2 Písmo v českých školách
V předchozí kapitole jsme si představili písmo a jeho stručný vývoj. Zjistili jsme, jak
vznikla podoba písma, kterou využíváme dnes. Nyní se zaměříme na to, jaké písmo se
dnes učí žáci na školách v České republice. Písmo je u nás vyučováno podle písemné
předlohy. Dlouhou dobu byla povolena pouze předloha jednotažného lineárního písma.
Po roce 2010 však došlo ke změně a po dvouletém ověřování byla v roce 2012 povolena
další písemná předloha. V této kapitole si představíme obě povolené písemné předlohy,
podle kterých se u nás může písmo vyučovat a také jejich legislativní ukotvení.

2.1 Současná legislativa

Na českých školách je v současné době možné vyučovat písmo na základě dvou různých
typů písemných předloh. Je možné tedy vyučovat dva druhy písma. První z nich je písmo
vázané (spojité) a druhé je písmo nevázané (nespojité). O jejich specifikaci, využití a
ukotvení ve výuce pojednává dokument vydaný v roce 2015 Ministerstvem školství,
mládeže a tělovýchovy.

Oba typy písma jsou označovány jako písmo psací a setkáme se u nich s více, drobně se
odlišujícími, variantami. Žádná z těchto variant není upřednostňována. Drobné rozdíly
můžeme pozorovat například u různých nakladatelství.

U písma vázaného je psací nástroj ve stálém kontaktu s podložkou a všechna písmena ve

slově jsou napojována. Psaní je v tomto případě plynulým, nepřerušovaným pohybem.
Nevázané písmo se podobá tiskacímu a písmena ve slovech nejsou napojována vůbec,
nebo je napojování využíváno pouze částečně. Na rozdíl od psaní písma vázaného
dochází k přerušování kontaktu psacího náčiní s podložkou. Jak je tedy z názvu i
charakteristiky nevázaného písma zřejmé, nepíšeme slova jedním nepřerušovaným
pohybem.

Nevázané písmo Comenia Script bylo v letech 2010-2012 ověřováno na několika

vybraných školách. Na základě výsledků tohoto ověřování bylo následně školám
umožněno zvolit si druh písma, který budou vyučovat. Ředitel školy má tedy možnost
volby. Vyučovaný druh písma vždy musí být uveden v ŠVP dané školy. Škola je dále
povinna zajistit potřebné materiály k výuce, případné proškolení svých pedagogů pro jiný
druh písma a další náležitosti. V případě výuky nevázaného písma by škola měla žáky
naučit číst i variantu písma vázaného (MŠMT, 2015).

20
2.2 Písmo vázané
Ve většině škol je stále vyučováno psací písmo vázané. Vývoj tohoto písma do dnešní
podoby jsme si již uvedli. Psací předloha zůstala dodnes v téměř nezměněné podobě.
Fasnerová (2018) uvádí stručně historický vývoj této předlohy, kdy původní předloha
z roku 1954 byla aktualizována v roce 1967. Další změnou bylo až povolení dvojího
způsobu písmene z, které proběhlo v roce 1991.

Dlouhá tradice výuky tohoto typu písma s sebou nese klady i zápory. Kladně je
hodnocena propracovaná metodika nácviku písma. Záporně například složitost některých
tvarů písmen. Nevýhody a nedostatky této psací předlohy, na které někteří poukazují, je
vedly k vytvoření nové písemné předlohy a podoby písma.

2.2.1 Tvarové prvky písmen

„Celá psací abeceda se skládá z různých tvarových prvků, z kterých je složena psací
latinka“ (Košek Bartošová, 2014, s. 55). Všechna písmena v psací abecedě se tedy dají
sestavit z těchto prvků, kterými jsou ovály, kličky, oblouky, zátrhy, hadovky, srdcovky,
dvojoblouky, závity a obraty. Metodika nácviku vázaného písma využívá tohoto faktu a
nácvik těchto prvků u dětí je klíčový k úspěchu v následném psaní písmen. Popis
jednotlivých tvarových prvků v publikacích mnoha autorů (Fabiánková, Havel, Novotná,
1999, Mlčáková, 2009, Košek Bartošová, 2014, Fasnerová, 2014 a 2018) vychází ze
stejného základu, a to z metodiky psaní Václava Pence (1958). Jednotlivé tvarové prvky
a princip jejich vzniku si nyní na základě této metodiky a poznatků uváděných autorů také
popíšeme.

Pohyb ruky při psaní je přirozeně krouživý. Pomocí tohoto pohybu vzniká kružnice,
kterou uvolněným vedením ruky protahujeme a vytváříme tak ovál. Dle směru pohybu
ruky rozlišujeme ovály pravotočivé a levotočivé. Z oválu vznikají kličky. Tento prvek
vznikne, když rukou, kroužící ovál, budeme posunovat po řádku. Kličky mohou být dolní,
vznikají z pravotočivých oválů, nebo horní, vznikají z levotočivých oválů. Dalším
prvkem jsou horní a dolní oblouky. Těch docílíme rychlejším pohybem ruky.
Zrychlováním se kličky zužují, až zanikají a vzniká vratný tah, kdy se v tomto místě
původní kličky překrývají. Horní oblouky nazýváme arkády a dolní nazýváme girlandy.
Natočením papíru docílíme změny tvaru a sklonu u prvků. Vytvoříme tak z oblouků dolní
a horní zátrhy. Zapsáním obou zátrhů jedním tahem, vytvoříme zátrh složený. Pokud při
přechodu z jednoho oválu na druhý současně změníme směr, vznikne hadovka. Hadovka

21
kopíruje sklon písma, kdežto vlnovka je ve vodorovné poloze. Mezi hadovky řadíme i
srdcovku, specifický tvar u písmene s. Oblouky pravé a levé jsou dalším tvarovým
prvkem písmen. Jedná se o části oválů, které nejsou uzavřené. Setkáváme se také se
spojením dvou oblouků, kterým vzniká dvojoblouk. Pravý dvojoblouk najdeme například
u velkého psacího B a levý dvojoblouk tvoří velké psací písmeno E. Na začátku a na
konci některých písmen najdeme závity. Na závěr rozeznáváme v písmu ještě obraty.
Těmito prvky měníme při psaní směr pohybu ruky. Rozlišujeme obraty obloučkové,
kličkové a ostré. Diakritická znaménka háčky, jsou vlastně malými zátrhy.

2.2.2 Znaky písma

Výuka psaní ve škole by měla žáky vybavit do života schopností psát plynule, čitelně,
úhledně a přiměřenou rychlostí. Písmo by tedy mělo splňovat základní znaky, které
můžeme rozdělit na kvalitativní a kvantitativní. Popis těchto znaků v odborných
publikacích vychází opět, stejně jako tomu bylo u tvarových prvků písmen, z metodiky
psaní Václava Pence (1958).

Kvalitativní znaky mají vliv na celkový vzhled písma. Prvním z těchto znaků je tvar
písma, který je uváděn jako nejdůležitější znak. Dalším je velikost, kterou rozumíme
výšku písmene. Dle výšky můžeme písmena rozdělit do čtyř kategorií (písmena střední
výšky, s horní délkou, s dolní délkou, s horní i dolní délkou). Úměrnost u písmen
znamená správný poměr jejich jednotlivých částí. S ní souvisí také stejnoměrnost, kterou
rozumíme dodržení stejné výšky u písmen jednoho typu. Doležalová (1998) uvádí jako
pomůcku pro dodržování těchto dvou znaků použití pomocné liniatury, se kterou se dnes
setkáme ve většině písanek. Dalšími kvalitativními znaky u písmen jsou jednotažnost a
vazebnost. Jedná se o požadavek spojovat písmena a psát jedním tahem, což nám
umožňuje psát rychleji a plynule. Některé spoje jsou jednoduché, u těch obtížných je při
nácviku vyžadována zvláštní pozornost. Sklon písma představuje velikost úhlu mezi osou
písmene a linkou. Ideální sklon písma je 75 stupňů. Posledním z kvalitativních znaků je
hustota a rytmizace. Hustota znamená rozestupy mezi jednotlivými písmeny, mezery
mezi slovy. Rytmizaci chápeme jako estetické uspořádání textu.

Kvantitativním znakem psaní rozumíme jeho rychlost. Rychlost písma se zjišťuje podle
množství slov napsaných v daném časovém úseku. Rychlost písma se přirozeně zvyšuje
po zvládnutí nácviku písma. Nejdříve je pro nás tedy důležité hlavně zvládnutí
kvalitativních znaků.

22
U žáků bychom měli pozorovat také tlak v písmu. Jako důležitý znak ho uvádí například
Mlčáková (2009) a do svých publikací přebírá také Fasnerová (2014, 2018). „Tlak
v písmu, jinak též přítlak na podložku, považujeme za velmi podstatný znak písemného
projevu začínajícího školáka“ (Mlčáková, 2009, s. 29). Po dětech vyžadujeme, aby příliš
netlačily. Tento znak uvádíme zejména z důvodu, že u moderní kaligrafie na přítlaku
velmi záleží. Myslím si také, že některé její prvky mohou žákům pomoci s uvědoměním
si důležitosti správného tlaku na psací náčiní.

2.3 Písmo nevázané

Jak již bylo uvedeno, v současné době není psací písmo vázané jediným Ministerstvem
školství povoleným druhem písma. Od roku 2012 je povoleno také použití písemné
předlohy s názvem Comenia Script a dalších typů písma nevázaného (písmo
nakladatelství Fraus a Nová škola).

Na škole, kde probíhá vyzkoušení některých činností prezentovaných v praktické části

práce ve výuce, se žáci učí psát psacím písmem vázaným. Nevázaná písma neznají a
z tohoto důvodu jsem se rozhodla do činností, zařazovaných motivačně do hodin psaní,
začlenit i seznámení s nevázaným písmem. Žáci se tedy podobně jako například se
staršími druhy písma seznámí i s písmem nevázaným a vyzkouší si ho. Z nevázaného
písma jsem zvolila písmo Comenia Script. Představme si proto nyní blíže právě nevázané
písmo Comenia Script. Pokud bychom naopak pracovali s žáky, kteří se učí psát
nevázaným písmem, mohli bychom jim obdobně představit písmo vázané.

„Písmo Comenia Script svým tvarem připomíná tiskací písmo, ale jde o psací abecedu,
která některá písmena zjednodušuje“ (Košek Bartošová, 2014, s. 56). Autorkou tohoto
písma je Radana Lencová. Jejím cílem bylo vytvořit nový psací model, který by splňoval
požadavky dnešní doby. Těmi jsou podle ní jednoduchost, rychlost a především čitelnost.
Z pozorování písemného projevu různých lidí zjistila, že lidé si písmo upravují,
zjednodušují a původnímu školnímu vzoru vázaného písma se často ani nepřibližují.
Častěji pak lidé využívají písmo nevázané a je pro ně dnes přirozenější písmo tiskací, se
kterým jsou v běžném kontaktu. Vytvořila proto model rukopisného písma, který bude
jednoduchý už od začátku, bude podobný tiskacímu písmu a bude použitelný ve své
původní podobě. „Každá doba by měla mít své psací písmo, které jí odpovídá, a já se
domnívám, že písmo, jež následuje kánon krasopisnosti 19. století, se pro naši dobu již
nehodí“ (Lencová, 2008, s. 7).

23
Písmo Comenia Script se skládá z velké a malé abecedy. Písmena tedy mají pouze dvě
podoby, které jsou shodné u psané i tisknuté formy. Tvary písmen vychází z renesanční
italiky a podobají se tiskové kurzivě. Nakloněné nespojené písmo (tiskovou kurzivu)
využívaly často zkoumané rukopisy, které byly dobře čitelné. Velká abeceda je
jednoduchá, což umožňuje rychlé psaní. S malou abecedou se nenapojuje. Malá abeceda
si z renesančních písem přenáší dříky bez smyček a nahrazení spojování písmen jejich
přiřazováním (Lencová, 2008).

2.3.1 Charakteristiky (znaky) písma

Charakteristickým znakem pro nevázané písmo, který nás napadne jako první, je právě
jeho nevázanost. V písmu Comenia Script jsou písmena psána samostatně, ale existuje
zde i několik variant jejich napojení. Jedná se o přirozená a praktická napojení neboli
ligatury. Tyto ligatury však nejsou závazné a mají spíše praktickou a estetickou funkci.
Jak již bylo uvedeno, malá a velká abeceda se mezi sebou nenapojují.

Písař má při použití písma CS v mnoha ohledech možnost volby. Je tomu tak i u tvarových
variant některých písmen. Ve dvou tvarových variantách najdeme čtyři písmena a dvě
číslice. Žáci se po jejich vyzkoušení mohou sami rozhodnout, která varianta jim více
vyhovuje.

I u sklonu písma nechává autorka volnost písaři. Základní písmo nemá žádný sklon a
každý písař si sklon vytvoří podle své osobnosti či rychlosti písma. Doporučuje se mírný
sklon doprava, který umožňuje zvýšit rychlost psaní (Lencová, 2008).

Fasnerová (2018, 2014) se vyjadřuje také k otázce mezer mezi písmeny i slovy u písma
Comenia Script. Uvádí, že autorka písma spoléhá na estetické cítění písaře a jeho
intuitivní schopnost rozlišit velikost mezer mezi písmeny a mezer mezi slovy. „Optimální
řazení písmen vyplyne ve chvíli, až písmo získá pravidelnější rytmus. Například až se ruka
dobře uvolní ne při rychlejším psaní. Jinak platí, že písmena řadíme vedle sebe s mírnou
mezerou“ (Lencová, 2010, s. 36).

2.3.2 Typy (řezy) písma

U písma Comenia Script rozlišujeme několik řezů neboli typů. Jedná se o čtyři řezy, které
si nyní stručně představíme.

Comenia Script B je nejjednodušší variantou písma. Tento řez nemá serify ani spojovací
tahy. Byl vypracován například pro žáky, kterým budou dělat složitější řezy potíže. Další

24
řez písma je Comenia Script A. Tento řez písma „…pracuje s výběhovými spojovacími
tahy a také se serify (zakončení horních dříků v začátcích tahu)“ (Lencová, online).
Vypracované jsou zde tahy pro praváky i leváky. Jedná se v podstatě o přípravu na
kaligrafickou formu písma CS.

Pouze jeden typ písma CS prošel dvouletým testováním a byl MŠMT schválen pro školní
účely, jako alternativní typ písma. Jedná se o písmo Comenia Script univerzal. Tento řez
používá výběhové spojovací tahy. Serify zde nenajdeme a dříky jsou tedy jednoduché,
volné. Toto písmo kombinuje prvky řezů A a B.

Pro písmo CS je vypracována i jeho kaligrafická forma, určená pro šikovné a nadšené
písaře. Jedná se o rozvíjené písmo Comenia Script A. Tato forma přináší zejména nové
výraznější varianty velkých písmen. Pro její psaní užíváme seříznuté ploché pero
(Lencová, online).

25
3 Nácvik písma u dětí
Naučit žáky psát je považováno za jeden z hlavních úkolů školy, zejména v jejich prvních
ročnících. Škola by měla žáky vybavit mnohými dovednostmi a psaní je jednou z nich.

Do nácviku dovednosti psaní nepatří pouze samotný nácvik jednotlivých písmen, ale
jedná se o složitý proces. Samotnému nácviku písmen předchází příprava na psaní.
„Příprava na psaní spočívá v systematickém posilování jemného záprstního a prstového
svalstva a zdokonalení psychomotorických schopností potřebných k výuce psaní“
(Šubová in Doležalová, 2001, s. 59). Pro úspěšný nácvik psaní je potřebná příprava dítěte
již v preprimárním vzdělávání, rozvoj percepcí a dostatečná úroveň jeho
grafomotorických dovedností. Tato příprava probíhá v mateřských školách, ale i
v běžném životě dítěte, při obvyklých denních činnostech (Fasnerová, 2014). Příprava je
důležitá, protože psaní je obtížná komplexní činnost a „… jako senzomotorická činnost
je endogenně závislá na nervových mechanismech, tzn. na kvalitě poznávacích funkcí
(vnímání, představ, pozornosti, paměti, myšlení), na stavu smyslů (zraku, sluchu, řeči) a
na svalové vyzrálosti ruky i celého těla“ (Doležalová, 1998). Úspěšnost při nácviku psaní
ve škole je tedy závislá na mnohých faktorech a přípravě je třeba věnovat potřebnou
pozornost.

Vágnerová (2001) uvádí vzájemnou spojitost výuky psaní s výukou čtení. Žáci musí
spojovat grafickou podobu písmene se zvukovou podobou hlásky. Při psaní provádí
kontrolu napsaného čtením a při opisu musí naopak nejdříve číst. Je tedy zřejmé, že výuku
psaní a čtení od sebe nelze oddělit. Běžně v prvním ročníku ZŠ probíhá výuka psaní i
čtení společně, závisí však také na zvolených metodách, které učitelé pro výuku těchto
dovedností zvolí. Metodám využívaným pro nácvik písma bude věnována následující část
textu.

3.1 Metody pro nácvik psaní

Činnosti prezentované diplomovou prací se sice primárně nevztahují k samotnému
nácviku písma, ale spíše k motivaci ke psaní, která po období nácviku často upadá. Avšak
některé činnosti či využívané pomůcky by mohly najít uplatnění i v období přípravy na
psaní a pomoci například s upevněním hygienických návyků při psaní. Jak již bylo
zmíněno, pro nácvik písma však neexistuje pouze jedna metoda a i možnost uplatnění
prezentovaných činností by se tak mohlo lišit v návaznosti na druh těchto metod.
Přestavme si nyní proto některé metody, využívané pro nácvik písma v historii i dnes.

26
„Obecně lze specifikovat výukovou metodu jako cestu, kterou nejlépe zprostředkujeme
dané učivo žákovi“ (Fasnerová, 2018, s. 80). V historii bylo pro výuku psaní využíváno
mnoho různých metod. První z nich byly založeny pouze na mechanické nápodobě
prezentovaných tvarů písmen. Mezi tyto metody řadíme metodu kopírovací, kdy žáci
rydlem obtahovali tvary písmen vyryté v tabulkách, následně psali do vosku, a nakonec
barvou na dřevěnou tabulku. Tato metoda se vyskytovala v různých variantách až do 20.
století. Všechny varianty byly založeny na obtahování předepsaných tvarů. Metoda
pauzovací je také mechanickou metodou. I zde žáci obtahovali tvary písmen. Silně tištěný
vzor překryli papírem a na něj poté tvar opakovaně obtahovali (Santlerová, 1995). Prvky
těchto metod můžeme pozorovat při výuce i dnes. V písankách žáci často nejprve obtahují
předepsaný tvar písmen a seznamují se s ním.

Metoda syntetická, jejímž autorem byl J. H. Pestalozzi, využívala následující postup.

„Žáci nacvičují nejdříve části jednotlivých písmen, z těchto částí pak vytvoří písmeno.
Teprve po zvládnutí písmene píší slovo, až se dojde synteticky ke složitějšímu celku“
(Fabiánková, Havel, Novotná, 1999, s. 23). Psaní však bylo složité, protože tvary písmen
byly ozdobné. Lišily se i abecedy jednotlivých krajů a pro vyšší stupně školy byly vzory
náročnější. Taktovací metoda byla metodou drilu. Všichni vykonávali vše na povel.
Diktát určoval psané tahy, písmena i namáčení pera a obracení listů v sešitě. Další
metodou je metoda fyziologická neboli americká. Jednalo se o výcvik svalů ruky
potřebných pro psaní a výcvik očí. Využívány byly zvláštní pomůcky a psací činnost byla
rozdělována na pohyb ramene, ruky a předloktí a pohyb prstů. Metoda psychologicko-
fyziologická přidává, na rozdíl od předešlé metody, i psychologické hledisko psaní
(Santlerová, 1995). Na písmo se začalo nahlížet prakticky, mělo být zřetelné, úhledné a
hbité. Důraz byl kladen i na správné hygienické návyky při psaní a význam byl přikládán
i kladnému hodnocení a sebehodnocení při nácviku písma (Fabiánková, Havel, Novotná,
1999). „Psalo se normalizovanou československou latinkou, jejímiž hlavními znaky byla
jednoduchost, čitelnost a vazebnost“ (Fabiánková, Havel, Novotná, 1999, s. 24).

Dosud uvedené metody můžeme řadit mezi metody historické, tedy využívané dříve.
Metoda globální by mohla být řazena jak do historických, tak do současných metod ve
výuce psaní. Tato metoda pracuje s celými slovy a větami. Nenacvičují se části, izolovaná
písmena, ale pracuje se s celky. Žáci začínali psát slova až ve druhém pololetí, v prvním
pololetí probíhala pouze příprava na psaní (Santlerová, 1995). Jak již bylo zmíněno, tuto
metodu můžeme označit i za současnou. „V modifikované formě se používá dodnes.

27
V současné době je její propagátorkou Jarmila Wagnerová, která pro tuto metodu
napsala i slabikář a písanky“ (Fasnerová, 2018, s. 87). Setkáme se i s dalšími
alternativními metodami výuky psaní. Jako příklad si může uvést metodu Dobrého startu,
výuku psaní v Montessori pedagogickém systému, nebo ve Waldorfských školách.
Nejrozšířenější a nejběžnější metodou výuky psaní je však analyticko-syntetická metoda,
také nazývaná zvukovou nebo hláskovou metodou. Vychází z již zmiňované
psychologicko-fyziologické metody (Fabiánková, Havel, Novotná, 1999). Jelikož se
jedná o metodu hojně využívanou k výuce psaní v dnešní škole, představíme si ji nyní
podrobněji. Analyticko-syntetickou metodou probíhá nácvik psaní i u žáků na škole, kde
byly aplikovány, některé činnosti prezentované v praktické části práce.

3.1.1 Metoda analyticko-syntetická

Analyticko-syntetická metoda klade důraz na dodržování kulturně hygienických zásad.
Nácvik psaní je rozdělen do několika fází, kterým předchází příprava na psaní. V ní jsou
zařazovány činnosti jako vystřihování, manipulace s drobnými předměty, modelování a
další aktivity na rozvoj jemné motoriky. Hynek Kohoutek popisuje tuto metodu a uvádí
přípravu na psaní kreslením. „Užívají se tzv. jednotažky, tj. obrázky kreslené jedním
tahem“ (Santlerová, 1995, s. 28). Učební osnovy z roku 1983, ve kterých bylo využíváno
metodiky psaní podle Václava Pence, vycházely z této koncepce (Santlerová,1995).

Samotná výuka psaní v 1. ročníku je rozdělena do tří částí, které uvádí ve své publikaci
Santlerová (1995). Jedná se o předslabikářové období, slabikářové období a
poslabikářové období. Žáci nejprve provádí uvolňovací cviky a nácvik prvků písmen.
Později se seznamují s jednotlivými písmeny a spojují je do slabik, slov a vět. Nakonec
upevňují získané dovednosti a návyky spojené s psaním a zlepšují celkovou kvalitu svého
písemného projevu. Fasnerová (2018) popisuje psaní v rámci analyticko-syntetické
metody i jeho jednotlivá období podrobně. Uvádí již zmíněné dělení Santlerové, ale
jednotlivá období nazývá také podle konkrétních činností, kterým se věnují.
Předslabikářové období nazývá obdobím uvolňovacích cviků, kdy je hlavním cílem
uvolnit ruku a připravit ji tak na psaní. „Pokud by k uvolnění ruky nedošlo, dostávali by
začínající písaři během psaní tonus (křeče) do ruky, což by je limitovalo v jejich
výkonnosti“ (Fasnerová, 2018, s. 117). Následuje období nácviku vlastních grafémů,
které odpovídá slabikářovému období. Jedná se o fázi, kdy se již žáci učí skutečně psát.
Poslední poslabikářové období je nazváno obdobím procvičování psaní textů. Začíná na
konci prvního ročníku a pokračuje dále ve vyšších ročnících (Fasnerová, 2018).

28
3.2 Hygienické návyky
Pro úspěšný nácvik psaní je nezbytné dodržování hygienických zásad při psaní.
Hygienické zásady je třeba u žáků vytvářet a dodržovat již v raném věku. Měla by jim
být věnována pozornost ještě před nástupem do školy, tedy v předškolním vzdělávání.
Hlavními hygienickými návyky při psaní jsou správné sezení a úchop psacího náčiní.
Důležité je i správné natočení sešitu, osvětlení v místnosti, délka nácviku, klidná
atmosféra a celkově vhodné prostředí. V následujícím textu si hlavní hygienické zásady
stručně představíme.

3.2.1 Správné sezení

Při psaní by měl žák sedět ve stabilní poloze. Té docílíme sezením na celém sedadle a
opřením celých chodidel o podložku. V kolenou by nohy měly svírat pravý úhel.
V publikaci Šupšákové (1991) se setkáváme také se zmínkou takové možnosti sezení,
kdy stehna dítěte spočívají na židli pouze ze 2/3 a zbývající třetina je volná. Trup je
nakloněn mírně dopředu. Mezi hranou stolu a hrudníkem by měla být vzdálenost na šířku
dlaně. Předloktí jsou volně položena na desce stolu. Ruce nám tvoří společně stříšku, díky
ohnutí v loktech do pravého úhlu. Hlava zůstává v prodloužení páteře a je pouze mírně
skloněna nad psací deskou. Vzdálenost očí od podložky by měla být zhruba 30
centimetrů. Popis správného sezení vychází u většiny autorů (Doležalová 1998, Košek
Bartošová 2014, Fasnerová 2014, 2018, Mlčáková 2009, …) z metodiky psaní od Pence
(1968), tuto skutečnost uvádí Fasnerová (2014) ve své publikaci včetně odkazů na
konkrétní autory. Mlčáková (2009) zmiňuje i popisy správného sezení od jiných autorů,
ale sama se většinou přiklání právě k Pencovi.

Pro správné sezení je potřebné také zvolit vhodný nábytek. Ideální je polohovatelný
nábytek, který lze snadno přizpůsobit potřebám žáků. Pokud jsou židle či stůl příliš
vysoké, nebo naopak nízké, nedocílíme nikdy ideální pozice při psaní. Správným sezením
neovlivňujeme pouze kvalitu psaní, ale předcházíme také zvýšené únavě žáků a obtížím
s páteří, které mohou při nevhodných návycích vzniknout. Je proto velmi důležité klást
na správné sezení důraz.

3.2.2 Držení psacího náčiní

Velmi důležité je také správné držení psacího náčiní. Za správné držení považujeme
špetkový úchop. Při tomto držení využíváme tři prsty, a to palec, prostředníček a
ukazováček. I u držení psacího náčiní, stejně jako u správného sezení, najdeme popis

29
tohoto úchopu u Pence (1968) a další autoři (Doležalová 1998, Křivánek, Wildová, 1998)
ho následně popisují podrobně. Postavení prstů ve špetkovém držení je následující. První
článek prostředníčku podpírá psací náčiní zdola stranou polštářku. Palec přidržuje náčiní
z levé strany (u praváka) a ukazováček leží na náčiní shora. Ukazováček by měl být
položen volně a při jeho zvednutí by mělo psací náčiní stále držet v ruce.

U dětí se nejprve nacvičuje špetka, ze které vychází následný špetkový úchop. Špetku
děti nacvičují například tím, že solí, sypou, uždibují kousky materiálu. S nácvikem
špetkového úchopu psacího náčiní jim mohou pomoci trojhranné pastelky a tužky,
případně trojhranné nástavce, které se dají na libovolné náčiní připevnit. I volba vhodného
psacího náčiní může správný úchop a kvalitu psaní ovlivnit.

30
4 Motivace ke psaní
Činnosti prezentované v praktické části mé práce by měly žáky motivovat k ručnímu
psaní. Měly by v nich probudit zájem o ruční psaní a zejména o jejich vlastní rukopis.
Jelikož mají splňovat zejména tuto motivační funkci, je na místě si blíže představit také
samotný pojem motivace. V následující kapitole se proto zaměříme na motivaci obecně
a uvedeme si také současný stav motivace ke psaní u žáků.

Školní práci a úspěšnost žáků ve škole ovlivňuje velké množství činitelů. Jedním z těchto
činitelů je motivace. „Není-li přítomna dostatečná motivace, uspokojivé učení ve škole
pravděpodobně neproběhne“ (Fontana, 2014, s. 153). Je tedy nezbytné volit vhodné
způsoby motivace žáků a motivovat je po celou dobu učení.

Vágnerová (2001) uvádí, že motivaci můžeme chápat jako zaměřenost jedince na určitý
cíl a jeho dosažení. Motivaci ke školní práci vnímá jako vnitřní psychický stav
podněcující žákovu aktivitu k dosažení požadovaného výkonu. Lokša a Lokšová (1999)
popisují motivaci jako pojem, kterým vysvětlujeme, proč jedinci něco dělají či naopak. S
jehož pomocí můžeme jedince ovlivnit k žádoucímu konání. Uvádí jako konkrétní příklad
zpracování stejného úkolu dvěma žáky. Jeden z nich je motivován k pečlivému
vypracování a druhý nikoliv, ačkoli jejich schopnosti jsou stejné. Jejich výsledky jsou
rozdílné a způsobuje je právě motivace k dané činnosti. Vliv motivace simulovaný na
tomto příkladu je popisován také v následujícím výroku Vágnerové. „Pokud není dítě ke
školní práci motivováno, nepracuje na úrovni svých schopností“ (Vágnerová, 2001, s.
174). Je tedy patrné, že motivace má v procesu učení nezanedbatelný význam.

Rozlišujeme motivaci vnitřní a vnější. „O vnitřní motivaci hovoříme tehdy, když člověk
vykonává určitou činnost jen kvůli ní samé, aniž by očekával jakýkoliv vnější podnět,
ocenění, pochvalu nebo jinou odměnu“ (Lokšová, Lokša, 1999, s. 15). Naopak pokud je
činnost vykonávána pro získání vnějších podnětů, hovoříme o motivaci vnější. V zájmu
učitelů by mělo být vzbudit u žáků motivaci vnitřní, aby je učení samo bavilo a nešlo jim
pouze o získání ocenění. Vnitřně motivovaní žáci dle výzkumů dosahují vyšší úspěšnosti
(Lokšová, Lokša, 1999). Fontana (2014) uvádí dělení na intrinsickou a extrinsinskou
motivaci. Jedná se v podstatě pouze o jiné pojmenování vnitřní a vnější motivace.
Intrinsická motivace je taková, která vychází z jedince samotného, tedy motivace vnitřní.
Například zmiňuje přirozenou zvídavost a zájem o danou věc. Extrinsická motivace je

31
naopak poskytována okolím, tedy z vnějšku. Ve školním prostředí se jedná například o
známkování, testy a pochvaly.

K osvojení činnosti čtení a psaní jsou žáci silně motivováni přístupem okolí. Motivace je
sociálně posilována. Dovednosti čtení a psaní je přikládán význam a děti jsou tímto silně
ovlivněny. Vidí činnosti okolo sebe a chtějí je napodobovat (Vágnerová, 2001). Samotné
osvojení psaní je pro žáky ve většině případů atraktivní a jsou k němu motivováni.
Později však vlivem dnešní doby a převažujícího využívání elektronických zařízení
motivace k psaní rukou upadá. Lidé se uchylují k pohodlnějšímu psaní na klávesnici a
rukopis přestávají využívat. To vše vnímají samozřejmě i děti a zájem žáků o psaní a
rozvíjení vlastního rukopisu tak po jeho osvojení často upadá.

32
5 Moderní kaligrafie
V činnostech, které přináší praktická část práce, jsou využívány různé prvky z moderní
kaligrafie. Žáci se prostřednictvím těchto činností seznamují s různými technikami a
psacími nástroji využívanými v moderní kaligrafii. Poznávání jiné stránky ručního psaní
by na žáky mělo působit motivačně a probudit v nich zájem o psaní a písmo. To vše
s využitím již zmiňovaných kaligrafických prvků. Představme si proto nyní moderní
kaligrafii, její vývoj u nás i využívané techniky a psací nástroje.

Kaligrafie byla velmi oblíbená už ve svých začátcích v době baroka a renesance. Písmo
se dostávalo do umělecké sféry a stalo se také druhem výtvarného umění. Na úpravu a
vzhled písma byl kladen velký důraz. Ve školách byl až do poloviny dvacátého století
vyučován krasopis. Nástup moderních technologií, digitalizace a počítačů však psané
písmo celkově upozadil. Psané písmo bylo nejdříve nahrazováno počítači ve své užité
podobě, například v administrativě. Postupně upadala i jeho umělecká hodnota. Dnes se
však zájem lidí o ručně psané písmo opět vrací. Psané písmo se objevuje na užitkových
předmětech, ve výlohách a na poutačích obchodů. Lidé využívají kaligrafii na přáních a
slavnostní korespondenci, jsou pořádány kurzy pro veřejnost. Kaligrafie se stala
zájmovou činností mnoha lidí. Moderní kaligrafie může přidávat výtvarnější pojetí
běžnému informačnímu sdělení, nebo může písmo zcela přetvářet v umělecké dílo, kdy
jeho původní obsah zaniká (Průšová, 2017).

5.1 Základní pojmy v moderní kaligrafii

V dnešní době najdeme mnoho knih o kaligrafii, krasopsaní, krasopisu, psaní rukou. Co
vlastně všechny tyto pojmy znamenají, čím se liší a v čem shodují? Kaligrafie je pojem
složený z řeckých slov krása a psaní (kallos a grafos). Jedná se tedy o pojem, který
označuje krásné psaní. Toto základní vysvětlení pojmu je jednotné, ale v jeho využití a
bližší specifikaci se i jednotliví autoři liší. Baštinská (2019) uvádí, že se jedná o krásné
psaní pohybující se na hranici mezi uměním a funkčností. Klanicová (2017) zmiňuje
dřívější vztah kaligrafie a krasopisu, kdy kaligrafie byla uměleckou formou krasopisu a
představovala vyšší formu ručního psaní. Rozdílem pojmů krasopis a kaligrafie se zabývá
také Košek Bartošová (2014). Krasopis je zde druhem rukopisného písma přesně
napodobující předlohu a kaligrafie je estetickou formou rukopisu, která má naopak více
volnosti. „Kaligrafie má přísná pravidla a jen jejich dodržováním, disciplínou a
soustavnou prací vytvoříte díla, která vám budou přinášet radost“ (Pokorná, 2005, s. 15).

33
Výrok Pokorné je naopak v úplném rozporu s předcházející zmínkou o volnosti
v kaligrafii. V tomto případě je kaligrafie vnímána ve svém tradičním pojetí, dodržujícím
stanovená kritéria a napodobujícím předlohy. I Svobodová (2019) vnímá kaligrafii jako
nejstarší druh uměleckého písma a označení pro písmo psané perem a inkoustem. Dalo
by se tedy říct, že na kaligrafii je dnes možné nahlížet dvěma způsoby. V prvním z nich
je kaligrafie vnímána jako složité umění, psaní perem a inkoustem, využívání starých
abeced a typů písma. Tento pohled bychom mohli označit jako tradiční kaligrafii. Druhý
způsob, jak je dnes na kaligrafii nahlíženo, bychom poté mohli označit jako kaligrafii
moderní. „Kaligrafie nadále zůstává vznešenou formou ručního psaní, ale ne vše, co je
za kaligrafii označeno, je považováno za umění“ (Klanicová, 2017). Pod pojem moderní
kaligrafie můžeme zahrnout nejenom psaní perem, ale i další techniky. Je to také pohled,
kterým na kaligrafii a její prvky nahlíží má diplomová práce.

5.2 Techniky využívané v moderní kaligrafii

Jak již bylo uvedeno, pro účely naší práce, nahlížíme na moderní kaligrafii, jako na
pojem, pod který můžeme zahrnout mnoho různých technik. Nyní si proto představíme
alespoň, některé z nich. Jednotlivé techniky se často pojí s psacím nástrojem, který je pro
danou techniku využíván. Psacími nástroji se budeme blíže zabývat později v samostatné
podkapitole.

5.2.1 Tradiční kaligrafie - pero

Kaligrafie perem neboli také tradiční kaligrafie, či jednoduše kaligrafie je základní a
nejrozšířenější technikou ručního psaní. Jak již bylo v předchozím pojednání o základních
pojmech uvedeno, pod pojmem kaligrafie se často ukrývá právě písmo psané perem.
Perem jsou psány mnohé historické abecedy, jejich modernější úpravy i jiná moderní
písma. Rozlišujeme psaní perem s plochým hrotem, nebo špičatým perem.

Pro kaligrafii psanou perem platí mnohé zásady a již samotná příprava na psaní je velmi
komplikovaná. Jsou vyměřovány proporce písmen, připravována písmová osnova, záleží
na úhlu, pod kterým držíme pero a svá pravidla mají například i mezery. Samotné
sestavování a příprava psacího nástroje, tedy pera, je také velmi důležitá a mnohdy
složitá. Publikace věnující se kaligrafii mohou často sloužit jako její učebnice. Najdeme
v nich jednotlivé abecedy, jejich představení, pokyny pro výběr vhodného pera a úhel
jeho správného držení, jednotlivá písmena i pořadí tahů v nich a mnohé další informace.

34
Výběr prezentovaných abeced a jejich řazení se v jednotlivých publikacích liší. Uveďme
si však alespoň některé z nich, jimiž jsou například římská a rustická kapitála, unciála,
gotické písmo či italika. Tyto abecedy vycházejí z historického vývoje písma, který jsme
si již také představili. Za zmínku stojí také foundational, označovaný často jako základní
písmo. „Vychází z anglických manuskriptů 10. století a za svůj vznik vděčí práci Edwarda
Johnstona“ (Lunnissová, 2016, s. 136). Toto písmo je často používáno jako základ pro
výuku kaligrafie a bývá zařazováno jako první písmo, se kterým se studenti kaligrafie
seznamují. Uveďme si ještě písma Copperplate a Spencerian určená pro pero se špičkou.
„Anglický krasopis neboli Copperplate je styl psaný hrotem nikoli plochým, jako většina
kaligrafie, ale špičatým. Původně se takto označovaly učebnice tištěné z mědirytových
předloh (copper plate), podle nichž se studenti učili psát a z nichž se tento styl zrodil“
(Lunnisová, 2016, s. 112). Spencerian se využíval od poloviny 19. století v Americe,
„vychází z myšlenky, že psaní má vyplývat z volného pohybu paže a ruky“ (Lunnisová,
2016, s. 126).

5.2.2 Brush lettering

„Speciálním druhem kaligrafie je brush lettering, který místo perka a inkoustu využívá
štětce a barvy, nebo štětcové fixy, pro něž se i u nás užívá anglického označení brush
pen“ (Svobodová, 2019, s. 11). Jedná se o techniku, jejíž název je odvozen od
používaného psacího náčiní. Velké oblibě se nyní těší právě brush peny, které přinášejí
komfort při použití. Není třeba žádné barvy na namáčení, fix je připraven k přímému
použití a nepotřebujeme další vybavení. Brush lettering je hlavní technikou, která je
využívána v praktických činnostech, prezentovaných v druhé části práce. Později si blíže
představíme i samotné brush peny.

Štětcový hrot u fixu je měkký, a pokud na něj zatlačíme, ohýbá se. Této vlastnosti brush
lettering využívá a celý princip spočívá ve střídání širší a slabší stopy pomocí přítlaku.
Stejně, jako je tomu i u jiných kaligrafických technik. Základním principem, díky
kterému získáme písmo kaligrafického vzhledu, je přitlačit na fix/štětec při tahu dolů a
naopak zmenšit přítlak u tahu nahoru. Tahy směrem nahoru jsou díky tomu tenké a tahy
dolů naopak široké.

Technika brush letteringu je v dnešní době velmi oblíbená a rozšířená. I díky tomu již
vzniklo pro brush peny mnoho písanek a vzorových abeced. U brush letteringu si však na
rozdíl od tradiční kaligrafie perem, každý písař spíše vytváří vlastní osobitý styl a vzorové

35
abecedy mu slouží zejména pro nácvik techniky samotné, případně jako inspirace. „Čím
víc budete psát, tím víc si budete vytvářet svůj vlastní styl, kterým se budete odlišovat od
ostatních a podle kterého vás ostatní budou poznávat. … Postupem času a při
dostatečném tréninku si vypilujete osobní styl psaní, který bude unikátní, originální a
hlavně jen váš“ (Svobodová, 2019, s. 21). Základní písmo můžeme snadno upravit
malými obměnami, které ve své publikaci zmiňuje například Tanja „Frau Hölle“
Cappellová (2018). Jedná se o jednoduché změny, jako jsou změna sklonu písma, zúžení
či naopak rozšíření mezer mezi písmeny, hranatější obloučky a bříška písmen, nižší výška
písmen a mnohé další. Těmito drobnými obměnami snadno vytvoříme zcela jiný styl
písma.

Obr. 9 - Vzorová abeceda

Za zmínku stojí také bounce lettering, flourishing či blending. Jedná se o techniky,

kterými můžeme s brush letteringem dále pracovat. Bounce lettering, neboli skákavé

36
písmo či taneční styl písma (označení se u jednotlivých autorů liší), již svým názvem
vypovídá o výsledném vzhledu písma a jeho charakteru. „Odborně se mu říká bounce
lettering. Je charakteristický tím, že písmena hopsají od základní linky nahoru a dolů
(anglicky „bounce“)“ (Cappellová, 2018, s. 66). Písmena ve slově se tedy nedrží na
jednom řádku, ale poskakují jedním, nebo oběma směry. Svobodová (2019) uvádí, že se
jedná o způsob, jak písmu dodat hravost. Flourishing je způsobem zdobení písma, které
díky němu působí dekorativněji. „Flourish – ozdobný styl písma, kudrlinky a vlnovky,
vycházející buď z písmene, nebo jsou umístěny samostatně“ (Baštinská, 2019, s. 25).
Podrobně flourishing a jeho zásady ve své publikaci popisuje například Svobodová
(2019). Blending, česky řečeno prolínání barev, je další technikou, jíž můžeme brush
lettering ozvláštnit. „Barvy v písmu můžeme prolínat několika způsoby a několika směry.
Zleva doprava, shora dolů, uprostřed slova, vně písma… Vlastně kde se vám zachce“
(Svobodová, 2019, s. 51). Pro prolínání barev se hodí vodové barvy, či brush peny na
vodní bázi. Brush letteringové písmo můžeme ozvláštnit i dalšími způsoby. Jako příklad
si uveďme přidávání stínů, obrysů písmen nebo různých ozdob do písma samotného.
Brush lettering nám přináší mnoho možností, jak si s písmem kreativně hrát.

Obr. 10 - Flourishing

5.2.3 Hand lettering

„Hand lettering – oproti kaligrafii se písmena nepíšou jedním tahem, ale kreslí, malují,
vybarvují a dokreslují“ (Baštinská, 2019, s. 25). Pro hand lettering nepotřebujeme žádné
speciální vybavení. Kreslit písmena můžeme téměř čímkoliv, vystačíme si i s obyčejnou
tužkou. Vedle písmen používáme také různé dekorační prvky, jako jsou rámečky, šipky
nebo kudrlinky. „Díky kombinaci různých stylů písma a dekorativních prvků bude vaše
hand letteringové umělecké dílo zcela jedinečné“ (Cappellová, 2018, s. 24). Hand

37
lettering můžeme označit také jako ilustrované písmo. Toto označení používá Gabri Joy
Kirkendallová v publikaci Kreativní písmo (2017).

Nejenom v hand letteringu, ale v moderní kaligrafii všeobecně, se často využívá míchání
různých fontů písma. Písmena už nevyužíváme pouze k napsání slov, ale s jejich pomocí
tvoříme umělecké dílo, podobné obrazu. „Fonty se dají rozdělit do různých skupin podle
svého estetického působení. Základní skupiny jsou: písmo patkové, bezpatková, skript a
dekorativní. Neexistuje žádné neměnné a rychlé pravidlo, jak jednotlivé fonty
kombinovat, a každý umělec má své oblíbené kombinace“ (Kirkendallová, 2017, s. 51).
V hand letteringu se tedy často setkáme s různými typy písma stojícími vedle sebe a
doplňujícími se. Každá z variant písma (bezpatkové, patkové, hůlkové, psací, …) se může
dále upravovat. Změníme výšku či šířku písmen, namísto jednolité čáry využijeme tečky,
zdvojíme tahy, přidáme stíny, vyplníme prostor v písmenech, prostě popustíme uzdu své
fantazie. Existuje mnoho technik, kterými můžeme svá písmena zkrášlit. Představme si
například iluminaci či tečkování, které popisuje Kirkendallová (2017). V obou případech
se jedná o způsob vyplnění písmen. „Jednou z nejstarších forem ručního psaní jsou
krásně iluminované rukopisy, které můžeme najít ve slavných katedrálách a na dalších
místech v Evropě“ (Kirkendallová, 2017, s. 84). Obrys písmene si nejdříve načrtneme
tužkou a následně ho vyplníme vybraným vzorem. Ten obtáhneme a nakonec
vygumujeme obrys písmene. Stejně postupujeme i u tečkování, pouze vzor nám nahradí
drobné tečky.

Nejenom kombinace různých fontů písma a dekorování tvoří výsledný vzhled napsaného
textu. Při psaní citátů a jiných delších textů v moderní kaligrafii pracujeme také
s kompozicí. Slova často rovnáme do bloků a jiných různých tvarů. Kombinujeme hand
lettering i další techniky z moderní kaligrafie a vytváříme komplexní dílo. S takovými
díly se často setkáváme na přáních, internetu i na poutačích obchodů a mnohé nadšence
přivedou právě ony k ručnímu psaní. Můžeme v nich využít všechny získané dovednosti
ze sféry ručního psaní a výsledek našeho snažení jistě zaujme. Správně zvolenou
kompozicí můžeme třeba také upozornit na slova v textu, která chceme nechat vyniknout.
„Nejprve začněte tím, že úplně obyčejně svým vlastním písmem napíšete vybraný citát.
Poté si vyznačte, která slova chcete zvýraznit, aby upoutala pozornost jako první“
(Svobodová, 2019, s. 55). Taková slova pak napíšeme jiným písmem, zvětšíme je a
s celým textem dále pracujeme. Svobodová (2019) věnuje ve své publikaci celou kapitolu
právě kompozici a přináší jednoduché typy do začátků.

38
 Obr. 11- kompozice

5.2.4 Falešná kaligrafie

Falešná kaligrafie, nebo také faux calligraphy je pomyslným přechodem od hand
letteringu ke kaligrafii samotné. Jak již bylo několikrát dříve zmiňováno, kaligrafického
vzhledu písmen dosahujeme zejména střídáním širší a slabší stopy v písmu. Tahy vedené
dolů jsou vždy širší, než tahy vedené nahoru. Tohoto efektu docílíme v kaligrafii použitím
správného náčiní a změnou tlaku na něj. Opakem takového písma je „monolinka - styl
psaní se stejnoměrnou šířkou stopy – oproti kaligrafii se zde nestřídají tenké a široké
stopy“ (Baštinská, 2019, s. 25). Faux calligraphy vytváří silné tahy dodatečně. Písmo tedy
napíšeme stejnoměrně a později u tahů dolů vytvoříme silnější čáru. Díky tomu můžeme
vytvořit kaligrafický vzhled jakýmkoliv psacím náčiním.

5.2.5 Digitální kaligrafie

V dnešním světě moderních technologií má téměř vše svou digitální verzi a není tomu
jinak ani u moderní kaligrafie. Moderní kaligrafie je uměním ručního psaní a pro mnohé
její kouzlo spočívá právě v manipulaci s různými psacími nástroji, zanechávání stopy na
papíře a celý proces tvorby nám často přináší větší požitek, než výsledek samotný. Přes
to všechno se však můžeme ocitnout v situaci, kdy chceme, nebo potřebujeme svá dílka
převést do digitální podoby. Možnosti na to dnes máme, tak proč je nevyužít. Ve většině
publikací věnovaných moderní kaligrafii nalezneme kapitoly věnované právě digitalizaci
ručního písma, nebo jeho samotné tvorbě v digitální podobě. Digitální forma kaligrafie
nám přináší velké spektrum dalších možností. Můžeme do digitálního formátu převádět
písmo napsané na papír, ale dnešní technologie nám umožňují také přímo psát v digitální

39
podobně. Jedná se o psaní na tabletu. Většina autorů věnujících se moderní kaligrafii
používá a doporučuje pro digitální psaní iPad. V kombinaci se speciálními tužkami, které
dokáží rozpoznávat tlak, a programy či aplikacemi, v nichž si můžeme nastavit různé
druhy stopy a s písmem dále pracovat, tvoří nový způsob jak ručně psát nejenom na papír.

5.3 Moderní kaligrafie v ČR

Již zmiňovaná Hana Baštinská, známá pod uměleckým jménem Krasopiska, je průkopnicí
moderní kaligrafie u nás. Vydala již několik písanek, pořádá kurzy pro veřejnost a v roce
2019 vydala první knihu v ČR od české autorky věnovanou moderní kaligrafii. Moderní
kaligrafie přišla ze zahraničí a některé pojmy byly přejaty v angličtině, jiné jsou
překládány. „Podobně je to i s pojmem modern calligraphy – já moderní kaligrafii už od
počátku říkám „hezky česky“ krasopsaní. Těší mě, že jsem stála u zrodu pojmu, který už
vzali za svůj i další moderní kaligrafové“ (Baštinská, 2019, s. 23). Zde se tedy zrodil
pojem krasopsaní. Hana Baštinská pod tento pojem řadí psaní namáčecím perem, brush
peny, štětci, fixy i tužkou a dalším náčiním. Její písanky jsou vytvořeny právě pro brush
peny, neboli štětcové fixy. „Krása kaligrafie spočívá mimo jiné v kontrastu tenkých a
širokých linek“ (Baštinská, 2017). Díky těmto speciálním fixům se štětcovým hrotem se
pomocí přítlaku snadno docílí různé tloušťky čar. S brush peny budou také pracovat žáci
v části připravovaných činností, které má práce představuje.

Dnes již najdeme u nás nejenom krasopísanky od Hany „Krasopisky“ Baštinské, ale na
trhu je stále se rozšiřující nabídka. Zmiňovali jsme již výše Markétu Svobodovou, která
v roce 2019 vydala knihu Moderní krasopsaní. Věnuje se v ní zejména brush letteringu a
letteringu celkově. Brush lettering Svobodová (2019) představuje jako speciální druh
kaligrafie využívající štětec, nebo štětcový fix. „Lettering je umění, jehož podstatou je
kreslení nádherných písmen“ (Cappellová, 2018, s. 9). Vysvětluje pojem lettering nebo
také hand lettering německá autorka Tanja „Frau Hölle“ Cappellová. Při letteringu jsou
písmena tedy nikoliv psána, ale kreslena či malována, dokreslována a vybarvována.

5.4 Psací nástroje a materiály v kaligrafii

Již při představování jednotlivých technik využívaných v moderní kaligrafii jsme se
setkali s různými psacími nástroji. Některé techniky jsou provázány s konkrétním
náčiním a bez speciálních pomůcek není možné se jim vůbec věnovat. Ať již se
rozhodneme zabývat jakoukoliv technikou ručního psaní, vždy budeme nějaký psací
nástroj potřebovat. Vedle psacího nástroje je důležitý také materiál, na který se chystáme

40
psát. Materiál nejčastěji přizpůsobíme právě zvolenému psacímu nástroji, případně si
naopak pro vybraný materiál musíme zvolit vhodnou psací pomůcku. Možností máme
v psacích nástrojích i materiálech pro popisování velké množství, představme si nyní
alespoň některé z nich.

5.4.1 Pero (namáčecí, plnící)

„Pero bylo v minulosti nejrozšířenější psací potřebou – vše začalo seříznutým husím
brkem, později vznikla dřevěná násadka s vyměnitelnými kovovými perky, kterou
používali prvňáčci ještě v šedesátých letech. Tu pak nahradilo pero plnicí“ (Baštinská,
2019, s. 71). Pro kaligrafii, zejména v jejím tradičním pojetí, je pero nezbytnou
pomůckou. Dnes nalezneme mnoho variant per. Oblibě se však i v dnešní době nadále
těší pera namáčecí, nejspíš pro své jisté kouzlo i jedinečné vlastnosti.

Namáčecí pero se skládá ze dvou hlavních částí. Násadky, která může být rovná nebo tzv.
oblique – násadka s vybočenou koncovkou. Druhou částí je perko, které vsazujeme do
násadky. Perka se vyrábí v různých variantách. Pro většinu kaligrafických abeced se
využívají perka se seříznutým hrotem, pro písma Copperplate a Spencerian poté perka se
špičkou. „U perek se špičkou střídáme tlak a tím měníme šířku stopy. S přítlakem se stopa
rozšíří. Oproti ostatním typům perka, kdy se tlak nemění“ (Baštinská, 2019, s. 74).
K dostání jsou i další druhy, například perka s dělenými hroty, zanechávající dvojitou
stopu. Specifickým druhem namáčecího pera je pero skleněné. Jedná se o pero s tvrdým
hrotem, vyrobené z kusu skla. Jelikož má pero pevný hrot, píše tenkou linkou, kterou
nemůžeme přítlakem měnit.

Perem, ať už namáčecím nebo plnicím, nemůžeme psát bez psací tekutiny. Pro kaligrafii
jsou využívány inkousty a tuše. „U inkoustů se potřeba se zaměřit na několik aspektů.
Například na hustotu, voděodolnost, světlostálost“ (Baštinská, 2019, s. 76). S výběrem
inkoustu, či jiné psací tekutiny, úzce souvisí také volba papíru. Na některých papírech se
může inkoust například rozpíjet. Doporučovány jsou pro psaní perem hladké papíry,
papíry za horka lisované. Všeobecně je však potřeba zkoušet a hledat vhodný papír.

Vedle per namáčecích jsou dnes běžně k dostání také pera plnicí. Najdeme je ve
variantách s různými hroty. Pera se plní řidším inkoustem, případně jsou do nich
vkládány bombičky s psací tekutinou. Speciálním druhem plnicích per jsou pera Pilot
Parallel Pen. „Seženete je ve čtyřech šířkách hrotu, které jsou rozlišeny barvou víček.
Jsou opatřena kovovým hrotem ve tvaru planžetky, dvou kovových plátků, mezi kterými

41
rovnoměrně prosakuje inkoust z bombičky“ (Baštinská, 2019, s. 35). Těmito pery lze psát
celou plochou a vytvářet tak širokou stopu, ale i špičkou hrotu a vytvářet stopu tenkou.

5.4.2 Brush pen

„Teď se podíváme na fix s měkkým hrotem, který se inspiruje vlastnostmi štětce – odtud
také jeho název. Má měkký, nejčastěji filcový, hrot umožňující měnit šířku stopy
přítlakem“ (Baštinská, 2019, s. 27). Jedná se o jednu z nejpopulárnějších pomůcek
spojovaných s moderní kaligrafií a mnozí právě s tímto psacím nástrojem začínají.
Nespornou výhodou jsou právě vlastnosti ohebného hrotu spolu s absencí nutnosti
namáčet hrot do barvy či inkoustu. Tuto pomůcku budeme také nejvíce využívat
v připravovaných činnostech s žáky. Je tedy namístě se s brush peny více seznámit.

Brush peny jsou i u nás stále dostupnější. Dnes je již seženeme nejenom ve výtvarných
potřebách, ale jsou běžně k dostání i ve většině papírnictví. Nalezneme fixy od mnoha
různých výrobců a také výrobci jiných psacích pomůcek je nyní často zařazují do svého
sortimentu (např. Stabilo). S některými konkrétními výrobci se také seznámíme.
Všeobecně je autory, kteří se moderní kaligrafii věnují, doporučováno investovat do
kvalitních fixů a nevolit nejlevnější variantu. Hledání vhodné varianty brush penu pro
žáky se budeme věnovat později v praktické části práce.

Brush peny můžeme rozdělit podle velikosti a typu hrotu „… přičemž platí, že delší hrot
vytvoří širší stopu a hodí se na větší formáty“ (Baštinská, 2019, s. 27). Mezi velké brush
peny, neboli brush peny s dlouhým hrotem se řadí například Tombow ABT Dual Brush,
který uvádí na prvních příčkách mezi brush peny Baštinská, Svobodová i Cappelová.
Značka Tombow je japonskou celosvětově oblíbenou značkou a jejich brush peny jsou
mezi kaligrafy velmi oblíbené. Tombow vyrábí i malé brush peny s krátkým hrotem.
Tombow Fudenosuke najdeme v měkké a tvrdé variantě, lišící se ohebností hrotu. Dalším
výrobcem velkých brush penů jsou například Ecoline nebo Karin Markers. Brush peny
značky Marvy Uchida Artist Brush patří k levnějším a dnes již i v běžných papírnictvích
dostupným brush penům. Z malých brush penů uveďme dále Pentel Touch Sign Pen nebo
Sakura Pigma Brush.

Důležitá je, stejně jako u ostatních psacích náčiní, volba vhodného papírů. „Čím hladší
papír, tím lépe, a to z několika důvodů. Po hladkém papíru brush pen krásně klouže a
zároveň se méně ničí“ (Svobodová, 2019, s. 30). Doporučován je tedy tzv. křídový papír.
Pro moderní kaligrafii, jsou často využívány papíry s tečkovanou lineaturou, která nám

42
pomáhá udržet písmo v požadované linii a zároveň nabízí větší volnost a není rušivá, jako
běžné řádky či čtverečky. Krasopiska má ve své nabídce produktů Krasobloky s různými
druhy papírů vhodnými pro kaligrafii a podobné tréninkové bloky nabízí i další autoři.

5.4.3 Štětec a waterbrush

„Štětec je tradiční pomůcka, která dodnes patří ke staré japonské nebo čínské kaligrafii,
využijeme ho ale i na tu moderní“ (Baštinská, 2019, s. 63). Využít můžeme jak štětce
kulaté, tak ploché. Speciální variantou štětců jsou poté tzv. waterbrushe. Představme si
nyní možnosti využití štětců pro krasopsaní.

Pokud chceme vytvářet kaligrafické písmo s různě širokou stopou, využijeme kulatý
štětec. Jeho štětiny budou reagovat na změnu tlaku, který na štětec vyvineme, a vytvoříme
tak slabou i silnou linku. Kulaté štětce nalezneme v různých velikostech, zvolit si tak
můžeme podle požadované velikosti písma. V moderní kaligrafii využijeme i plochý
štětec. „Mnoho písem určených pro plochý hrot pera lze psát i plochým štětcem, který
dodá rukopisu zcela nový rozměr“ (Lunnisová, 2016, s. 156). I ploché štětce se prodávají
v široké škále velikostí.

Waterbrush je štětec, který má v násadce zásobník vody. Není tedy třeba namáčet ho do
kelímku s vodou. „Voda se postupně uvolňuje do štětečku, který je tak pořád mokrý a
připravený k rozmíchávání a nanášení akvarelových barev nebo vodovek“ (Baštinská,
2019, s. 57). Tento štětec nám tak svými specifickými vlastnostmi přináší mnohé výhody
a obohacuje škálu pomůcek pro moderní kaligrafii.

Pro psaní jakýmkoliv štětcem budeme potřebovat barvy. Nejčastěji používáme

akvarelové nebo vodové. Barvy jsou jednou z předností této techniky. Umožňuje nám si
s nimi hrát, vzájemně je prolínat a jinak experimentovat. Můžeme využít i inkousty.
Zajímavou alternativou může být využití tekutin, jako je káva, červené víno, šťávy
z ovoce a jiné přírodní barvy. Papíry jsou vhodné s vyšší gramáží a savější, například
akvarelové.

5.4.4 Linery a popisovače

„Důležitým pomocníkem kaligrafa je liner. Popisovač v různých šířkách vám pomůže
dotáhnout detaily písma, přidat stín, dodělat nějaké ozdoby…“ (Svobodová, 2019, s. 28).
Popisovače různých druhů a šířek vyrábí řada značek a na trhu jich nalezneme nepřeberné
množství. Z nejznámějších u nás uveďme například popisovače značky Stabilo Poin a

43
linery Centropen. Popisovače však ve své nabídce mají téměř všichni výrobci psacích
potřeb a výběr je tak opravdu pestrý. Vybíráme si je dle vlastností, které očekáváme a
požadujeme. Existují popisovače určené na různé povrchy, které nám umožní psát
nejenom na papír, ale třeba na sklo, keramiku, textil a další materiály.

5.4.5 Tužka a jiné běžné pomůcky

„Moderní kaligrafii lze tvořit opravdu všemi možnými psacími potřebami – klidně tedy i
středně tvrdou obyčejnou tužkou nebo propiskou“ (Baštinská, 2019, s. 69). I u běžných
psacích pomůcek, jako jsou obyčejné tužky, pastelky či propisky, lze měnit přítlakem
šířku stopy. Případně tyto pomůcky můžeme využít na falešnou kaligrafii, kterou jsme si
již představili. Výhodou těchto pomůcek je jejich dostupnost, jsou téměř vždy po ruce.
Baštinská (2019) uvádí zajímavý tip na ozvláštnění tvorby tužkou. Spojit dvě tužky lepicí
páskou a s jejich pomocí psát písmo s dvojitou stopou. Podobné tipy nalezneme i
v dalších publikacích. Tyto nástroje také často využíváme v první fázi tvorby pro návrhy
a náčrty.

44
6 Zařazení prvků moderní kaligrafie do hodin psaní
Cílem diplomové práce bylo vytvořit náměty a činnosti do hodin psaní. Konkrétněji do
hodin psaní ve 3. ročníku základní školy. Následující část práce přináší právě náměty na
praktické činnosti do hodin psaní. Jedná se o činnosti, které by na žáky měly působit
motivačně a podporovat jejich kladný vztah k ručnímu psaní. Činnosti jsou úzce spjaty
s moderní kaligrafií. Využívají její prvky, psací náčiní typické pro různé techniky
moderní kaligrafie a zejména by měly přinášet pozitivní přístup k psaní a nadšení
pro ruční písmo, typické právě pro moderní kaligrafii.

Součástí přípravy prezentovaných činností bylo také ověření části činností v přímé výuce.
Při zařazení činností s prvky moderní kaligrafie v hodinách psaní jsem si chtěla ověřit,
zda budou pro žáky atraktivní a zda budou mít očekávaný motivační efekt. Níže je
popisován způsob ověřování činností a charakterizován soubor respondentů. Vzhledem
k nepříznivé situaci v souvislosti s onemocněním COVID - 19 však bylo ověření
omezeno pouze na malé množství činností. U zbývajících činností jsou tak prezentovány
pouze jejich neověřené návrhy.

6.1 Charakteristika prezentovaných činností

Prezentováno je v praktické části práce 14 konkrétních činností do hodin psaní a dále 3
návrhy projektů, využívajících písmo. Činnosti jsou rozděleny na dvě části, do dvou
samostatných kapitol. V první z nich je uváděno pět činností, jejichž ověření proběhlo
s žáky v hodinách psaní na ZŠ Žacléř. Ve druhé kapitole je prezentováno dalších devět
návrhů na činnosti do hodin psaní. Tyto činnosti již nebyly realizovány ve výuce. Vedle
devíti činností přináší kapitola také tři návrhy projektů, ve kterých žáci mohou uplatnit
techniky, s nimiž se v jednotlivých činnostech seznamují.

Žáci v rámci jednotlivých činností poznají krásu ručního písma, seznámí se se základy
brush letteringu a dalšími technikami, vyzkouší si i práci s různými psacími nástroji,
poznají a vyzkoušejí jiné typy písma. S těmito technikami, typy písma i psacími nástroji
nás již seznámila teoretická část práce.

Prezentované aktivity si však za svůj hlavní cíl nekladou primárně osvojení nových
technik, druhů písma a dovedností. Především by měly v žácích vzbudit zájem o písmo a
ruční psaní samotné. Ačkoliv u jednotlivých činností jsou jako cíle uváděny například i

45
osvojené prvky jednotlivých technik, primárním a společným cílem všech
prezentovaných činností je stále zejména motivace žáků k ručnímu psaní.

Činnosti jsou tvořeny pro žáky třetího ročníku. Hlavním důvodem je zařazení hodin psaní
v tomto ročníku a zároveň již osvojená dovednost psaní u žáků. V hodinách psaní ve
třetím ročníku dochází zejména k procvičování a upevňování osvojených dovedností.
Žáci zároveň často k psaní ztrácí motivaci. Jejich rukopis se stává méně upraveným a
často hůře čitelným. Prezentované činnosti by nám měly posloužit ke zpestření těchto
hodin a získání zájmu žáků o jejich vlastní rukopis.

Řadu prezentovaných aktivit lze využít dvojím způsobem. Může se jednat o kratší aktivitu
zařazenou do běžné hodiny pro zpestření a motivaci. Případně lze danou činnost rozvést
a věnovat ji celou hodinu. Osobně se, i na základě zkušeností získaných při ověření
některých činností ve výuce, přikláním spíše k vyšší časové dotaci pro jednotlivé aktivity.
Žáci byly novou činností většinou zaujatí, a chtěli se jí věnovat, byla by tedy škoda jejich
zájmu nevyužít. Avšak zároveň máme stále možnost vybrat si z činnosti pouze její základ,
či část a zařadit ji libovolně do výuky, dle našich aktuálních možností a individuálních
potřeb.

6.2 Charakteristika souboru respondentů a ověření ve výuce

Bylo naplánováno praktické ověření prezentovaných činností, případně alespoň části z
nich, v rámci výuky třetího ročníku na Základní škole Žacléř. K prvnímu plánovanému
ověření mělo dojít již ve druhém pololetí školního roku 2019/2020. V tuto dobu byly na
zdejší ZŠ dvě paralelní, méně početné třídy třetího ročníku. Mohlo by tedy dojít k aplikaci
činností pouze v jedné z nich, s následným porovnáním přístupu žáků k písemnému
projevu v těchto třídách. V případě zařazení činností do výuky obou ročníků by se rozšířil
celkový počet respondentů. Bohužel k zařazení činností do výuky v tomto období
nemohlo dojít, vzhledem k uzavření škol a celkové situaci způsobené pandemií
onemocnění COVID – 19.

Dalším termínem pro plánované ověření činností ve výuce se následně stalo první pololetí
školního roku 2020/2021. V tomto školním roce je na ZŠ Žacléř pouze jedna třetí třída
s 23 žáky. Zařazení činností do výuky bylo však nadále komplikováno, a to jak důsledky
nezvyklé situace v předchozím pololetí, tak i aktuální nepříznivou epidemiologickou
situací, která opět vyústila v uzavření škol. Přes nepříznivou situaci se podařilo alespoň

46
některé činnosti vyzkoušet v přímé výuce. U těchto činností, tak uvádím i reflexi jejich
praktického využití a další případné poznámky a poznatky získané při jejich ověření.

Ověření omezeného množství činností proběhlo ve třídě 3. A na Základní škole Žacléř.

Třídu navštěvuje 23 žáků, z toho 8 dívek a 15 chlapců. Žáci se učili psát od první třídy
vázaným písmem a k nácviku psaní a čtení byla využívána metoda analyticko-syntetická.
Na škole se dlouhodobě využívají písanky nakladatelství Nová Škola.

6.3 Výběr pomůcek

Pro některé z činností není třeba speciálního vybavení. Vystačíme si s běžnými psacími
potřebami, kterými žáci disponují. Řada technik prezentovaných v činnostech pro žáky
je však spjata se specifickým psacím náčiním. K realizaci je tedy třeba zajistit vybavenost
těmito pomůckami.

Stěžejní specifickou psací pomůckou, kterou budou žáci využívat ve všech činnostech
zaměřených na techniku brush lettering, je brush pen neboli štětcový fix. Charakteristiku
tohoto psacího náčiní a informace o něm nalezneme v teoretické části práce. Cena
jednoho kvalitního brush penu se běžně pohybuje v rozmezí od 50 – 100 Kč a často je i
vyšší. Pořízení těchto fixů pro všechny žáky by tedy bylo poměrně finančně náročné.
Můžeme také předpokládat, že v počátku se mohou tyto pomůcky v nezkušených rukou
žáků rychleji opotřebit. Byla tedy hledána varianta finančně dostupných avšak stále
funkčních štětcových fixů, se kterými by žáci mohli pracovat. Na trhu je dnes k dostání
poměrně velký výběr těchto fixů. Velmi cenově dostupnou variantou byly štětcové fixy
značky Crelando prodávané obchodním řetězcem Lidl. Jejich hroty se poměrně dobře
ohýbají, avšak začnou se poměrně rychle třepit a brzy se opotřebí. Další využívané
štětcové fixy byly značky Carioca italské výroby. Dle ohlasů žáků, se většině s těmito
fixy pracovalo lépe. Jsou silnější než první zmiňované a žákům se lépe držely. Snáze
s nimi lze docílit také výraznějšího rozdílu mezi silnou a slabou linkou u tahů dolů a
nahoru. Tyto štětcové fixy tak mohu doporučit. Jistě však nalezneme i další vhodné a
dostupné varianty.

Ostatní psací pomůcky již většinou nalezneme ve vybavení školy a není tedy nutné je
speciálně obstarávat. Pera a tuše jsou součástí běžné výbavy pro výtvarnou výchovu a pro
naše seznámení s technikou psaní perem nám postačí. Kvalitnější náčiní určené pro
kaligrafii můžeme žákům alespoň představit. Štětce také nalezneme v pomůckách na
výtvarnou výchovu. Pokud budeme chtít žáky seznámit i s water brushem - vodou
47
plněným štětcem, vystačíme si i s několika kusy, které si žáci postupně mohou vyzkoušet.
Ostatní mezitím využijí běžných štětců. Ve škole a v penálech žáků jistě nalezneme i řadu
dalších psacích pomůcek, které při jednotlivých činnostech využijeme. Konkrétní psací
nástroje a materiály, které budeme pro danou činnost potřebovat, jsou uvedeny u každé
z činností.

48
7 Prvky moderní kaligrafie realizované v hodinách psaní
Prvních pět uváděných činností bylo realizováno s žáky ve výuce v rámci jejich
praktického ověřování. U následujících činností tak jsou vedle popisu a pokynů k jejich
realizaci uváděny také získané poznatky z jejich ověření v hodinách psaní a jejich
vyhodnocení.

Ověření činností v hodinách psaní proběhlo v prvním pololetí školního roku 2020/2021.
První dvě aktivity byly do výuky zařazeny v říjnu 2020. Následně došlo z důvodu
zhoršující se epidemiologické situace 14. října 2020 k uzavření škol a další činnosti
mohly být realizovány až po jejich opětovném otevření. V prosinci roku 2020 tak byly
realizovány ve výuce další tři činnosti. Více činností se již do výuky nepodařilo zařadit,
jelikož školy zůstaly po skončení Vánočních prázdnin opět uzavřeny.

První prezentovanou činností je diskuze s žáky na téma psaní. Jedná se o úvodní aktivitu,
která zahajuje samotný proces zařazování činností s prvky moderní kaligrafie do hodin
psaní. Seznamuje žáky s pojmy kaligrafie a krasopsaní, přivádí je k zamyšlení se nad
psaním obecně i nad vlastním rukopisem. Zároveň žáky motivuje k poznávání technik
moderní kaligrafie, se kterými se budou setkávat v rámci jednotlivých připravených
činností v hodinách psaní.

Ve druhé realizované činnosti žáci pracují s obyčejnou tužkou. Činnost nese motivační
název: Kouzlíme s tužkou a prezentuje žákům skutečnost, že i s tímto obyčejným psacím
náčiním můžeme dosáhnout rozličných podob písma. Vede nás k uvědomění si vlastního
písma a způsobů, kterými ho můžeme ovlivňovat.

Zbývající tři činnosti, jejichž realizace ve výuce proběhla, jsou věnovány technice brush
letteringu. Technice brush letteringu se věnují i další činnosti, které již nebyly ve výuce
ověřeny, a jedná se tedy o techniku zastoupenou v prezentovaných činnostech nejvíce
krát. Jako jediné je ji věnováno hned několik činností a žáci se s ní seznamují podrobněji.
V první ze tří realizovaných činností se seznamují se speciálním psacím náčiním – brush
penem a učí se prvním tahům s ním. V následujících dvou hodinách si poté vyzkoušejí
psaní malých a velkých samohlásek.

Ověřování byla vyhrazena vždy jedna hodina psaní v týdnu. Ve čtyřech z pěti případů
jsme měli pro aktivity vyhrazenou celou vyučovací hodinu. V případě druhé ověřované

49
činnosti jsme využili jen prvních 20 minut hodiny, žáci poté odcházeli do muzea. Na tuto
připravenou činnost s tužkou byl však tento čas naprosto dostačující.

7.1 Úvod do činností

První aktivitou, uvádějící zároveň všechny následné činnosti s prvky moderní kaligrafie,
je diskuze na téma psaní doprovázená PowerPoint prezentací (prezentace není nutností,
ale otázky uspořádané v prezentaci a vizuální doprovod nám usnadní vedení diskuze).
Jedná se o úvod do celého procesu využívání činností s prvky moderní kaligrafie
v hodinách psaní.

Položíme žákům otázky týkající se jejich názoru na ruční písemný projev a jeho
důležitost. Pokusíme se zahájit diskuzi na dané téma, zjistit jaký je postoj žáků k psaní.
Přimět je zamyslet se nad ním. Seznámíme se také s pojmem krasopsaní a zaměříme se
na estetickou stránku písma. Diskuze by měla zároveň sloužit jako úvodní motivace ke
všem nadcházejícím činnostem k celému programu. Snažíme se v žácích vzbudit zájem
o písmo a připravované činnosti.

V první společné hodině žáky tedy seznámíme s celkovým programem, který nás bude
v hodinách psaní čekat. Nebudeme uvádět výčet jednotlivých činností, spíše žáky
seznámíme se skutečností, že si některé hodiny psaní obohatíme o něco nového.
Pokusíme se společně naučit krásnému psaní a čekají nás mnohé další věci. Můžeme
žákům do výuky přinést různé knihy o moderní kaligrafii a pomůcky, které také vzbudí
jejich zájem.

Zároveň necháme žáky napsat něco jejich běžným písmem. V našem případě jsme zvolili
psaní jednotlivých písmen abecedy, velkých i malých psacích písmen a následně svého
jména, případně jiných slov či vět. Na základě této činnosti můžeme dále pokračovat
v diskuzi o názoru žáků na jejich písmo.

Cíl aktivity: Žák přemýšlí nad písemným projevem a jeho důležitostí.

Žák si uvědomuje vlastní písemný projev a hodnotí ho.

prezentace PowerPoint – Co si myslíš o psaní?, papíry/sešity, pera,

Pomůcky:
knihy o moderní kaligrafii a psací nástroje – na ukázku

Časová dotace: 45 minut

50
 Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky
0-3 Přivítání a úvodní slovo
Povíme si, co nás dnes čeká – budeme se bavit o písmu.

4-20 Prezentace a diskuze

Za pomoci prezentace a otázek v ní budeme diskutovat
 Je důležité umět psát?
Učitel si může
o Proč? K čemu je psaní užitečné?
 Co by se stalo, kdybychom neuměli psát? dělat poznámky
 Potřebujeme psát ručně? o vztahu žáků
 Umíte psát?
k psaní a o jejich
 Baví vás psaní?
o Co tě na něm baví / nebaví? postojích
 Chcete psát hezky?
 Co o nás naše písmo vypovídá
Představíme si pojem kaligrafie

21-35 Psaní Můžeme využít

Upozorníme na správné sezení a úchop psacího náčiní.
sešitů, nebo
 Do sešitu, nebo na připravené papíry necháme žáky zvolit linkované
napsat jednotlivá písmena abecedy – psací písmena
velká i malá. papíry.
 Následně žáky vyzveme k napsání svého jména či
souvislé věty.
Hodnocení vlastního písma
Na základě napsaných písmen / textu žáci hodnotí svůj
vlastní rukopis.
 Líbí se ti, jak píšeš?
 Je tvé písmo čitelné/úhledné /…?
36-42
Ukázky knih a pomůcek pro moderní kaligrafie
Zhodnocení
42-45
 Chceme, aby naše písmo hezky vypadalo?
 Chceme vyzkoušet něco nového?

Reflexe z realizace

Úvodní hodina měla žáky přimět zamyslet se nad významem ručního psaní a nad tím, co
o nás naše písmo vypovídá. Některé žáky již diskuze na toto téma přivedla k myšlence,
že by své písmo rádi vylepšili.

51
Všem se líbily ukázky kaligrafického písma a většina byla potěšena, že si budou moci
něco podobného vyzkoušet. Velký úspěch měly knihy o moderní kaligrafii i různé psací
náčiní, které si mohli žáci prohlédnout. Řada z nich si knížky prohlížela i po skončení
hodiny.

V samotném úvodu jsme se bavili o tom, zda děti baví psaní. Tři žáci uvedli, že je psaní
nebaví. Jako důvod, proč je psaní nebaví, uváděli například bolest ruky, psaní dlouhých
slov, dělání chyb a nezdary. Někteří se nemohli rozhodnout a uváděli, že občas ano a
občas je to horší. Našli se i tací, zejména z řad dívek, kteří bez váhání uváděli, že psaní je
baví. Všichni se však shodli na tom, že je psaní důležité. Jako důvody uváděli například
možnost napsat někomu dopis, tajnou zprávu, vyplňovat formuláře nebo podepisovat
důležité věci. Sami uváděli, že s psaním souvisí i čtení, které také potřebují. Dostali jsme
se i k tomu, že je důležité nejenom umět psát, ale také psát čitelně. Na otázku, zda si
někdo myslí, že nepotřebujeme dnes už ručně psát a vystačíme si s telefony a počítači, se
přihlásil jen jeden žák. Pár dalším pak začalo také váhat, ale většina je hned začala
ujišťovat, že se mýlí a psát ručně je potřeba. Umět se podepsat, vyplnit dotazník u lékaře,
poradit si, když nás technologie zradí,… Vymysleli mnoho argumentů, proč je psaní
rukou potřebné.

Dále jsme se zaměřili na vzhled písma. Bavili jsme se o tom, zda se nám líbí naše písmo.
Následně jsme začali psát písmenka abecedy. Někdo si na méně používaná písmenka
nemohl vzpomenout a připomněli jsme si je tedy společně. Po napsání jsme se opět
společně zamýšleli nad tím, co o nás naše písmo vypovídá, proč by mělo být upravené a
čitelné a představili jsme si kaligrafii.

Žáci hezky spolupracovali, diskutovali o tématu a přicházeli se spoustou nápadů. Byli

nadšení, že si v dalších hodinách budu moci vyzkoušet různé nezvyklé psaní. Mohu tedy
zhodnotit, že se mi podařilo žáky zaujmout a motivovat pro další společnou práci.

7.2 Kouzlíme s tužkou

Druhou činností zařazenou při ověřování s žáky byla práce s obyčejnou tužkou. Žáci při
činnosti píší tužkou dle pokynů – jednou píší slabě, jednou velkým písmem, roztřeseným
písmem a podobně.

Tyto aktivity jsou inspirovány knihou Kouzlo kaligrafie autorky Betty Soldi. Ta ve své
publikaci nabádá čtenáře, aby s kaligrafií začali následovně: „Vezměte si tedy tužku,

52
životní zkušenosti a otevřenou mysl a opět se vraťte ke kreslení na papír“ (Soldi, 2018, s.
37). Na dalších stránkách, poté rozdává pokyny, jak s tužkou psát a pracovat. I my tedy
začneme jednoduchým hraním s tužkou, které nám pomůže si uvědomit naše vlastní
písmo.

Tuto aktivitu snadno zařadíme do jakékoliv hodiny bez větších předchozích příprav.
Obyčejnou tužku mají všichni žáci v penálu a činnost nám ani nemusí zabrat mnoho času.
Můžeme ji zařadit do začátku hodiny, před běžným psaním do písanky či podobnou
činností, která je běžnou náplní hodiny. Nebo ji naopak využít v závěru hodiny. Můžeme
vymýšlet další podobné pokyny (nechat zapojit i žáky) a činnost prodloužit. Naopak si
můžeme vybrat jen část z prezentovaných pokynů a aktivitu zkrátit jen na několik minut.

Cíl aktivity: Žák si uvědomuje svůj rukopis a pozoruje změny v něm.

Pomůcky: obyčejné tužky, papíry (čisté)

Časová dotace: 15 – 20 min

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

Píšeme podle pokynů:
1) Čáry – dělejte tužkou na papír různé čáry Po každém
(krátké, dlouhé, slabé, silné, rovné, klikaté, …) pokynu a jeho
Jednou tužkou můžeme vytvořit mnoho rozdílných stop. splnění může
2) Velké a malé písmo následovat reflexe
 Napište velkým písmem slova, která – jak se nám
označují velké věci
 Napište malým písmem slova, označující psalo, jak naše
něco malého písmo vypadá.
Píše se vám lépe malým nebo velkým písmem? Jaká slova Případně nejdřív
jste napsali?
vše napíšeme a
3) Pomalu a rychle reflexi provedeme
 Pište co nejrychleji – jako byste běželi
na závěr.
závod
 Pište pomalu – jako když leze šnek
Jak vypadá písmo, když píšeme pomalu/ rychle? Čím se
od sebe liší?

4) Pravou nebo levou

 Piš rukou, kterou běžně píšeš
 Nyní piš druhou rukou

53
 Bylo těžké psát druhou rukou, než obvykle?

5) Zavřené a otevřené oči

 Zkus psát se zavřenýma očima
 To samé napiš s očima otevřenýma
Co bylo na psaní se zavřenýma očima nejtěžší?
Je těžší psát se zavřenýma očima, nebo druhou rukou
(viz předchozí pokyn)?

6) Veselé / rozzuřené / roztřesené písmo

 Napiš slovo veselým písmem
 Napiš slovo tak, aby to vypadalo, že je tvé Na pokyn
písmo rozčilené / bojí se / … zaměřených na

7) Slabě nebo silně přítlak navážeme

 Piš co nejslaběji – aby bylo písmo jen ukázkou
trochu vidět kaligrafie. Ta
 Piš silně – ať je písmo tmavé
o Co musíš udělat, aby bylo písmo střídá přítlak
tmavé? v průběhu psaní
 Zatlačit na tužku (přítlak)
slova.
Jak moc na tužku tlačíš normálně? Je mezi silnou a
slabou čárou velký rozdíl?
Ukázka kaligrafie tužkou
Přítlak můžeme měnit i při psaní jednoho slova, či
dokonce jednoho písmene.
 Předvedu, jak měním sílu čáry v jednom slově
o Princip kaligrafického vzhledu písma
 Žáci si mohou také vyzkoušet
o Zatím nevysvětlujeme, kdy přitlačit podle
kaligrafického principu

Reflexe z realizace

Tato aktivita patří mezi nejjednodušší na přípravu i realizaci, avšak přesto má stále svou
přidanou hodnotu. Žáci si musí uvědomovat, jak moc na psací náčiní tlačí, jak píší a
celkově se na psaní více soustředit. Díky využití pokynů a následné reflexe napsaného si
žáci sami mohou uvědomit různé vlastnosti písma, které se mění podle jejich práce
s psacím náčiním.

54
Jelikož využíváme různé pokyny a přirovnání, žáci vnímají aktivitu spíše jako hru.
Soutěží spolu v lavici, kdo bude psát rychleji nebo pomaleji. Ukazují si své výtvory.
Někteří při silném písmu tlačili tak moc, až zlomili hrot ostře ořezané tužky.

V relativně krátkém čase se nám podařilo pozorovat proměny ve vlastním písmu a

uvědomit si některé důležité věci. I pro další činnosti z moderní kaligrafie pro nás bude
důležitý zejména přítlak, se kterým jsme v této aktivitě také pracovali.

7.3 Brush lettering 1 – první tahy

Následující aktivity se věnují technice brush letteringu. Této technice je postupně
věnováno pět činností, ve kterých si žáci osvojí práci s brush penem, psaní jednotlivých
písmen i celých slov a textů. Jednotlivé činnosti by měly být zařazeny v určeném pořadí
a z tohoto důvodu jsou opatřeny číslováním. Zároveň však, na základě zkušeností z
realizace některých činností ve výuce, nedoporučuji zařazovat všechny činnosti věnované
technice brush letteringu bezprostředně za sebou. Je vhodné je například po prvních třech
činnostech proložit jinou aktivitou.

V první činnosti věnované technice brush letteringu se žáci nejdříve seznámí s novým
psacím náčiním a základními principy práce s ním. Následně si vyzkouší první tahy
štětcovým fixem.

Pro nácvik prvních tahů budeme využívat pracovní list. Na každém řádku pracovního
listu čeká žáky nácvik jiných tahů. Všechny jsou zaměřeny především na trénink přítlaku.
Správným přítlakem na brush pen docílíme požadovaného kaligrafického vzhledu písma.
Na přítlaku a vlastnostech speciálních štětcových fixů je založen celý princip brush
letteringu. Tah nahoru vždy vedeme slabou linkou a při tahu dolů zvyšujeme přítlak a
píšeme silnější stopu. Vedle pracovních listů je vhodné poskytnout žákům také čisté
papíry. Využít je mohou pro vyzkoušení prvních tahů, než si troufnou na pracovní list.
Případně mohou prázdné listy naopak využít k dotrénování problematických prvků.

Jedná se o první setkání žáků s novým psacím náčiním. Pro činnost proto doporučuji
vynahradit si dostatek času, ideálně ji věnovat celou vyučovací hodinu. U dalších aktivit
již bude možné zařadit pouze jejich část a uzpůsobit je i pro kratší časové úseky.

55
Cíl aktivity: Žák se seznámí s novým psacím náčiním a učí se ho používat.
Žák si uvědomuje důležitost správného přítlaku na psací náčiní.

Žák se seznámí s principem kaligrafického písma (různá šířka stopy).

Pomůcky: brush peny (štětcové fixy), Ukázka 1: První tahy, papíry

Časová dotace: 45 minut

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-15 Motivace
Dnes si vyzkoušíme práci se speciálními fixy a začneme se
učit psát, jako praví kaligrafové.
Součástí motivace je i následné představení štětcových fixů

Představení brush penu (štětcového fixu)

 Název z angličtiny - Co znamená?
o Brush = štětec – štětcový fix
 Vlastnosti – speciální hrot, který se chová jako
štětec – ohýbá se, když na něj zatlačíme
o To budeme využívat
 Ukázka psaní a písma
o Promítnutí písma psaného brush penem Upozorníme na
o Ukázka samotného psaní to, že při
 Vhodné využít vizualizér při vlastní
ukázce kaligrafii se píše
 Případně můžeme použít nějaké pomalu.
video z YouTube pro ukázku

15-20 První tahy nanečisto

Rozdáme žákům brush peny a čisté papíry
 Vyzkouší si: jak se s fixem zachází, jak se chová,
jak moc mají přitlačit, …
o Zkus udělat čáry, vlnovku, …
21-40 První tahy – pracovní list
 Společně ukázka každého prvku Každý prvek
o Tah nahoru – netlačíme, jen slabě táhneme předvedeme a
fixem vzhůru
upozorníme na
o Tah dolů - přitlačíme a píšeme silnější
stopu (hrot fixu se dotýká větší plochou) správný přítlak –
o Oblouky – spojíme tah nahoru a dolů. kdy silně a kdy
Dáváme pozor na dodržení pravidla pro
naopak slabě.
správný přítlak a šířku stopy.

56
 o Kličky – opět kombinace různé šířky stop a
uvědomění přítlaku
o Ovály - kombinace přítlaku i jiný sklon
 Prázdný řádek pro problematické prvky
o Prázdný řádek mohou žáci využít
k dotrénování, případně použít také volné
listy papíru
Hodnocení – Jak se nám dařilo?
40-45
 Byla práce s brush penem složitá?
 Komu se dařilo dobře / špatně?
 Bavilo nás poznávat nové psací náčiní?, atd.

Ukázka 1: První tahy (vlastní tvorba)

Reflexe z realizace

Žáci se velmi těšili, že si vyzkouší psát se štětcovými fixy. Většina se s nimi setkala
poprvé a řada z nich se hned ptala, kde se dají sehnat a chtěli si je také pořídit. K dispozici
měli žáci poměrně velké množství různobarevných fixů a tak někteří střídali i jednotlivé
barvy během práce.

57
Při prvních tazích se ozývaly výkřiky, že se s fixy dělají krásné vlnovky, že by se s nimi
jistě také dobře kreslilo a bylo celkově patrné nadšení z něčeho nového. Někteří žáci se
báli na fix více přitlačit, aby se jeho hrot nezlomil či jinak neponičil. Někdo měl naopak
potíže napsat slabou čáru, protože na fix tlačil stále. Žáci rychle zjistili, že udělat rozdílně
silné čáry s fixy sice jde docela dobře, ale je potřeba se dosti soustředit a hlavně
nespěchat.

Velké rozdíly mezi žáky byly patrné i při práci s pracovními listy. Kdo pracoval pomalu,
zpravidla dosáhl lepších výsledků. Při kaligrafii je opravdu třeba nepospíchat. Na
některých pracích bylo také patrné, že u prvních prvků se žáci soustředili a pracovali
pomalu a postupně začali zrychlovat, což se odrazilo na výsledku často negativně.
Zvyšovala se však také náročnost jednotlivých prvků.

V závěru hodiny většina žáků uvedla, že se jim práce s brush penem docela dařila a jsou
spokojení se svým výkonem. Některé překvapilo, že stačí i docela malý rozdíl v přítlaku
a stopa se výrazně změní. Bojovali s tím zejména u slabých tahů, kdy se jim někdy
nedařilo udělat stopu skutečně slabě a nebyl tak patrný výraznější rozdíl mezi slabou a
silnou stopou. Celkově si však myslím, že si žáci se svou první zkušeností s novým
psacím náčiním poradili velmi dobře. Všichni hezky pracovali a práce některých byly
opravdu moc povedené. Celá třída se poté těšila na to, až se společně příště naučíme psát
již písmena.

Výsledky realizace viz Příloha A: První tahy (ukázka žákovských prací).

7.4 Brush lettering 2 – malé samohlásky

Při předešlé aktivitě se žáci seznámili s novým psacím náčiním a základním principem
jeho využití. Po tréninku prvních tahů se štětcovým fixem přichází na řadu nácvik
jednotlivých písmen.

Nejdříve se žáci naučí psát samohlásky. Opět mají k dispozici připravený pracovní list,
na kterém mají předepsané jednotlivé samohlásky. Jelikož ověření hodin proběhlo
v předvánočním čase, rozhodla jsem se k samohláskám připojit také písmena v, n, c, aby
žáci mohli napsat slovo Vánoce. Každé písmeno si ukážeme společně. Ukážeme si
jednotlivé tahy a upozorníme, kde jsou silné a kde slabé linky – jaký bude přítlak.

Existuje mnoho abeced pro brush lettering a předkládají nám různé způsoby, jak psát
jednotlivá písmena. Pro brush lettering v rámci hodin psaní jsem však volila tvary písmen
58
vycházející z běžných psacích písmen, které se žáci učí. Často je tedy písmeno tvarově
naprosto shodné s běžným vázaným písmem, jen není psáno monolinkou.

Této aktivitě již není nutné věnovat celou hodinu. Záleží pouze na našich možnostech,
zda se rozhodneme vyhradit si pro ni celou hodinu, její větší část či pouze kratší čas.
Časový návrh naleznete níže, ale čas lze zkrátit například urychlením opakování principu
práce s brush penem. Následně si můžeme každé písmeno pouze ukázat a nevěnovat tolik
času jeho dalšímu tréninku. Jak již bylo v úvodu zmíněno, tyto činnosti v hodinách psaní
si nekladou za hlavní cíl perfektní osvojení nových technik, jedná se spíše o seznámení
s nimi a motivaci k psaní.

Cíl aktivity: Žák se naučí psát malé samohlásky technikou brush lettering.
Žák si procvičí používání štětcového fixu a soustředí se na přítlak.
Pomůcky: brush peny (štětcové fixy), Ukázka 2: Samohlásky malé, papíry
Časová dotace: cca. 30 minut

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-3 Motivace
 Po dnešní hodině již dokážete napsat slovo
o Jaké slovo sestavíme ze samohlásek a
souhlásek: V, N a C?
4-10
Zopakování správného používání brush penu
 Zopakování pravidla pro kaligrafii
o Slabé tahy nahoru, silné dolů
 Zopakování některých tahů
o Na čistý list papíru – oblouky, vlnovky, …
10-25 Samohlásky – pracovní list Psaní
jednotlivých
 Společná ukázka každého písmene písmen žákům
V kaligrafii vždy nepíšeme písmena jedním tahem ukážeme
jako u běžného psacího písma, ale rozdělujeme je prostřednictvím
na více tahů, u kterých je důležitý správný přítlak. vizualizéru,
 Poté žáci zkouší sami případně je
o Obcházíme a pomáháme jednotlivým žákům píšeme ve
Tvary písmen jsou žákům dobře známé – vycházíme velkém formátu
z běžného psacího písma. Nové je správné použití přítlaku na jednotlivé
a vytvoření různě široké stopy – kaligrafického vzhledu listy papíru (pro
písma. velký formát je
26-30

59
 Hodnocení – Jak se nám dařilo? vhodnější použít
větší brush pen)
 Můžeme využít různé způsoby pro závěrečnou
reflexi na konci hodiny
o Škála názorů
(k oknu – perfektně, ke dveřím – špatně, a
kdekoliv mezi tím)

o Smajlíci
o Ukázat rukou / postojem (čím víš, tím lépe a
čím níž, tím hůře), …

Ukázka 2: Samohlásky malé (vlastní tvorba)

Reflexe z realizace

Pro žáky jsem měla nachystané další nové brush peny a ti je tedy chtěli opět nadšeně
vyzkoušet. Zároveň už byly pro všechny žáky k dispozici silnější fixy značky Carioca a
postupně si je také každý vybral. Žáci uváděli, že s nimi se píše lépe. Všichni si dobře

60
pamatovali základní princip pro kaligrafické písmo, že slabé tahy vedeme nahoru a
naopak silné dolů. Mohli jsme se tedy brzy pustit na samotná písmena.

S písmeny neměli žáci větší potíže. Tvary jim jsou dobře známé a tak se mohli soustředit
hlavně na přítlak, který nám písmo mění v kaligrafické. Někdy se nám popletly směry,
kdy používáme slabou a kdy silnou čáru. Nejčastěji se to stávalo u písmenek U a V. U
těchto písmen byly buď zaměněny silné a slabé tahy, anebo byla celá písmena psána
stejně silnou čarou. Celkovou úspěšnost žáků bych však hodnotila kladně. Někteří mě i
třídní paní učitelku skutečně překvapili tím, jak skvěle se jim od začátku dařilo.

Při závěrečném zhodnocení jsme využili škálu názorů. Žáci dostali instrukce, že nejblíže
k tabuli se postaví ti, kterým se dařilo velmi dobře. Na opačnou stranu třídy ti, kterým se
vůbec nedařilo. Všichni ostatní se mohou postavit kamkoliv mezi tyto dva body, podle
toho jak hodnotí svou dnešní práci. Většina se postavila blíže k tabuli a se svou prací byli
tedy žáci spíše spokojeni. Část žáků stála zhruba v polovině třídy. Blíže k bodu, který
značil neúspěch, se nepostavil téměř nikdo. Celkově můžeme tedy hodnotit, že se nám
při činnosti vedlo dobře.

Výsledky realizace viz Příloha B: Samohlásky malé (ukázka žákovských prací).

7.5 Brush lettering 3 – velké samohlásky

Navazující činností po nácviku malých samohlásek, je nácvik samohlásek velkých. Pokud
se rozhodneme činnostem věnovat celou hodinu, můžeme je spojit dohromady a v jedné
hodině žákům představit malé i velké samohlásky.

I pro velké samohlásky mají žáci k dispozici obdobný pracovní list s předepsanými
písmeny a řádky pro jejich nácvik. Postup bude shodný, jako u malých písmen. Každé
písmeno, tahy v něm a správný přítlak u něj si společně ukážeme a následně žákům dáme
prostor pro jejich vlastní nácvik na pracovním listě.

Cíl aktivity: Žák se naučí psát velké samohlásky technikou brush lettering.

Pomůcky: brush peny (štětcové fixy), Ukázka 3: Samohlásky velké, papíry

Časová dotace: cca. 30 minut

61
 Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky
Navazujeme na psaní malých samohlásek
0-10 Zopakování správného používání brush penu a psaní
malých samohlásek
 Zopakujeme si, co jsme se z brush letteringu naučili
10-25 Samohlásky velké – pracovní list Tvary velkých
samohlásek jsou
 Společná ukázka jednotlivých písmen o něco
 Poté zkouší sami problematičtější
o Obcházíme a pomáháme jednotlivým žákům než u malých
Hodnocení – Jak se nám dařilo? písmen.
26-30

Ukázka 3: Samohlásky velké (vlastní tvorba)

62
Reflexe z realizace

Velké samohlásky dělaly žákům mnohem větší potíže, než malé samohlásky v předešlé
aktivitě. Tolik se jim nedařilo a bylo patrné, že je aktivita ani nebaví tolik, jako tomu bylo
naposledy. Jednalo se již o třetí aktivitu zaměřenou na brush lettering a domnívám se, že
by bylo vhodné aktivity proložit zase něčím jiným. Rozhodně zařadit jinou aktivitu po
této hodině, ačkoliv jsou připraveny ještě další činnosti k technice brush letteringu.
K dalšímu rozvoji brush letteringu bych doporučila se případně vrátit později. Motivační
je pro žáky očividně zejména poznávání nového, objevování neznámého. Jelikož některé
psací nástroje pro další aktivity už také viděli, těší se na ně a brush pen se už pro ně stává
poměrně všedním psacím náčiním.

Výsledky realizace viz Příloha C: Samohlásky velké (ukázka žákovských prací).

7.6 Rekapitulace realizovaných činností

Jak již bylo uváděno, z důvodu nepříznivé epidemiologické situace a následného uzavření
škol, mohlo být v praktické výuce realizováno jen málo činností. Většina prezentovaných
činností tak zůstává prozatím neověřena v praxi.

Alespoň u pěti ověřených činností však můžeme uvést dojmy a zkušenosti z jejich
realizace. Celkově můžeme hodnotit, že vyzkoušené aktivity měly u žáků úspěch. Těšili
se na naše společné hodiny a věřím, že by je bavili i další činnosti, ke kterým jsme se
bohužel nedostali.

Vzhledem k tomu, že bylo ověřováno jen několik aktivit, nemůžeme objektivně

zhodnotit, zda aktivity splňují cíl, se kterým byly připravovány. Tedy zda zlepšují
celkový vztah žáků k ručnímu psaní a motivují je k němu. Můžeme však hodnotit alespoň
zájem a přístup žáků k aktivitám, jejich motivaci k jejich vykonávání. Ten byl rozhodně
pozitivní a motivace žáků byla ve většině případů více než patrná.

Realizace aktivit se účastnila také třídní učitelka třídy 3. A. Některé činnosti si sama
vyzkoušela společně s žáky a v průběhu aktivit také pozorovala, jak se jejím žákům daří.
Byla překvapena, že řada žáků, jejichž běžný písemný projev není z nejlepších, byla
v připravených činnostech úspěšná. Například chlapec, který běžně nepíše rád a jeho
písmo nemá dobrou úpravu, měl jedny z nejhezčích prvních tahů brush penem. Činnost
ho očividně zaujala a byl velmi potěšen svým úspěchem v ní. Snad by tedy zrovna u něj

63
i u dalších žáků mohly mít motivační činnosti v hodinách psaní skutečně pozitivní přínos,
ve který jsme doufali.

Činnosti zaměřené na uvědomění přítlaku jsou pak, dle mého názoru, přínosné pro žáky
téměř kdykoliv, protože řada z nich má problémy s tím, že na psací náčiní hodně tlačí.
Brush pen tak považuji za dobrou pomůcku, se kterou se dá přítlak a jeho uvědomění
trénovat a to nejenom ve třetí třídě. V první třídě žáci často používají štětce, aby se naučili
na psací pomůcku příliš netlačit. Třídní učitelka 3. A, kde probíhalo ověření činností,
sama uváděla, že ráda s prvňáčky píše štětcem a vodou na tabuli. Jelikož jsou však tabule
na křídy nahrazovány bílými tabulemi na fix, či interaktivními tabulemi, nebude možné
tuto činnost již ve třídě snadno použít. Brush peny by tak mohly být vhodnou alternativou,
jelikož jejich použití je díky absenci potřeby dalších pomůcek snadné a rychlé i na papír.

64
8 Prvky moderní kaligrafie – návrhy do hodin psaní
Následující část práce přináší dalších devět konkrétních návrhů na činnosti s prvky
moderní kaligrafie do hodin psaní. V závěru kapitoly nalezneme také návrhy projektů, ve
kterých můžeme s žáky využít techniky, s nimiž se v rámci jednotlivých činností
seznámili.

Jedná se již pouze o návrhy jednotlivých činností a pokyny k jejich realizaci. Činnosti,
prezentované v následující kapitole, nebyly, i vzhledem k nepříznivé epidemiologické
situaci a s ní souvisejícími opatřeními, realizovány s žáky ve výuce.

První dvě činnosti prezentované v osmé kapitole se věnují technice brush letteringu.
Navazují na, již v předchozí kapitole uváděné, aktivity věnující se tomuto tématu. Ve třetí
činnosti se žáci seznamují s psaním perem s ostrým hrotem a tuší. Čtvrtý návrh aktivity
představuje žákům písmo Comenia Script. Následují dvě činnosti věnované práci se
štětcem. První z nich představuje plochý štětec a druhá naopak štětec kulatý a také water
brush. Dále se žáci seznámí s technikou hand letteringu, kterému jsou taktéž věnovány
dva návrhy činností. Nejprve se žáci seznamují s technikou v rámci sedmé činnosti
v pořadí. Do hand letteringu je zařazeno také psaní křídou, jako osmá činnost kapitoly.
Devátý a tedy poslední návrh do hodin psaní představuje žákům falešnou kaligrafii.

Na závěr nám kapitola přináší tři návrhy na projekty, v nichž mohou žáci uplatnit to, co
se během jednotlivých činností naučili. Jedná se o využití různých technik moderní
kaligrafie k výrobě dekorativním předmětů, přání a jiných výrobků.

8.1 Brush lettering 4 – souhlásky

Činnost je opět zaměřena na brush lettering. Zatímco v předchozích uváděných
činnostech se žáci seznamovali se samotným psacím náčiním a následně se
samohláskami, nyní si osvojí souhlásky.

Jak již bylo dříve zmíněno, doporučuji nezařazovat všechny aktivity zaměřené na brush
lettering za sebou. Při praktickém ověření se ukázalo, že pro žáky mají motivační
charakter zejména činnosti, při kterých mohou poznávat a zkoušet něco nového. Brush
lettering sice řadu z nich oslovil, ale domnívám se, že aktivita bude atraktivnější, pokud
brush lettering proložíme některou z dalších technik a vrátíme se k němu znovu později.

65
Pro nácvik souhlásek je, stejně jako v předchozích činnostech, připraven pracovní list. Na
pracovním listě, jsou předepsány tvary jednotlivých písmen. Tvary písmen opět vycházejí
z podoby běžného vázaného písma, které žáci znají. Na každém řádku se žáci seznámí
s jednou souhláskou.

Postup bude shodný, jako u seznámení se samohláskami. Každé písmeno, tahy v něm a
správný přítlak si společně ukážeme a následně žákům dáme prostor pro jejich vlastní
nácvik na pracovním listě. Obtáhnou si nejdříve předtištěná písmena a na řádku pokračují
vlastním psaním daného písmene.

Cíl aktivity: Žák se naučí psát souhlásky technikou brush lettering.

Pomůcky: brush peny (štětcové fixy), Ukázka 4: Souhlásky, papíry
Časová dotace: cca. 30 - 45 minut

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

Navazujeme na psaní samohlásek
0-4 Motivace + organizační zajištění
Abychom brush penem mohli napsat jakékoliv slovo,
potřebujeme znát jednotlivá písmena. Dnes si je
vyzkoušíme napsat a připomeneme si, jak s brush penem Pokud se k brush
správně pracovat. penu vracíme po
 Rozdat žákům brush peny, papíry, pracovní listy delší době, je
4-10 Zopakování správného používání brush penu třeba si práci
s ním více
 Zopakujeme si, základní princip kaligrafie
o Přítlak – tahy dolů silné, nahoru slabé připomenout.
 Na cvičný papír vyzkoušíme práci s brush peny
o Vlnovky, tahy nahoru/dolů, …
Souhlásky - pracovní list
11-30
 Společná ukázka jednotlivých písmen
o Jednotlivé tahy + správný přítlak
 Poté zkouší sami
o Obcházíme a pomáháme jednotlivým žákům
30-33 Hodnocení – Jak se nám dařilo?
 Jaké písmeno nám šlo nejlépe?
 Jaké nám dělalo největší potíže?

66
Ukázka 4: Souhlásky

8.2 Brush lettering 5 – slova

Následující činnosti zaměřenou na brush lettering zařadíme po zvládnutí prvních tahů,
samohlásek i souhlásek. Z techniky brush letteringu si již žáci osvojili psaní jednotlivých
písmen a nyní je čas propojit písmena do slov.

Na pracovním listě mají žáci předepsána některá slova. Předepsaná slova nejdříve
obtahují a následně se snaží je sami napsat. Do volných řádků či na volné listy papíru
zkouší psát vlastní slova.

Cíl aktivity: Žák používá techniku brush lettering.

Pomůcky: brush peny (štětcové fixy), Ukázka 5: Slova, papíry

Časová dotace: 25 minut

67
 Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky
Závěrečná činnost z techniky brush letteringu
Zopakování správného používání brush penu a Opět záleží po
4-10 psaní jednotlivých písmen jak dlouhé době
 Zopakujeme si základní tahy na rozcvičení se k práci
 Zopakujeme si některá písmena
s brush peny
o Která nám dělají problémy, jsou složitá,
budeme je potřebovat ve slovech, … vracíme – tomu
10-25 Slova - pracovní list uzpůsobíme čas
potřebný na
 Obtahování předepsaných slov
 Vlastní psaní opakování.
 Psaní vlastních slov
o Obcházíme a pomáháme jednotlivým
žákům
26-30
Hodnocení – Jak se nám dařilo?

Ukázka 5: Slova

68
8.3 Píšeme perem a tuší
Psaní perem je jednou ze základních kaligrafických technik. Tradiční kaligrafie většinou
využívá spíše pera se seříznutým hrotem, ale existují i písma určená pro pero s ostrým
hrotem. O nich se zmiňuje již teoretická část práce.

Dříve i žáci ve školách běžně používali na psaní namáčecí pera. Lavice opatřené kalamáři
dnes již nalezneme pouze v muzeích, ale pera s ostrým hrotem jsou ve školách obvykle
běžně dostupná i nyní. Žáci je spolu s tuší využívají při výtvarné výchově.

Při činnosti zaměřené na psaní perem a tuší se tak s žáky vrátíme do doby, kdy se ve škole
psalo namáčecím perem, a ukážeme si krásu písma psaného perem s ostrým hrotem.

Cíl aktivity: Žák píše perem s ostrým hrotem a tuší.

Pomůcky: pera s násadkou s ostrým hrotem, papíry, tuše,
Ukázka 6: Písmo psané perem
Časová dotace: 25 minut

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-5 Motivace
 Ukázka písma psaného perem s ostrým hrotem
o Copperplate a Spencerian
o Krasopis perem
Můžeme využít
Vlastní psaní perem a tuší podobné tahy,
jako na
6-11  První tahy
pracovním listě
o Podobně jako u brush penu i s perem začínáme
První tahy –
prvními tahy
brush lettering
 čáry, kličky, obloučky, …
12-22  Slova a věty
o Po prvotním seznámení s perem se žáci
Žákům můžeme
pokouší psát slova i delší věty
 Napiš své jméno dávat různé
 Napiš roční období, oblíbenou barvu / pokyny, co mají
zvíře.
 Napiš větu o sobě, … psát – zabráníme

23-25 tak tomu, že

Hodnocení – Jak se vám psalo perem?
nebudou vědět,
 Je psaní perem a tuší obtížné?
 Dělali jste kaňky? Dařilo se vám?, … jaká slova psát.

69
Ukázka 6: Písmo psané perem (Kroužilová in Pokorná, 2005, s. 70)

8.4 Comenia Script – poznej jiné písmo

V rámci činnosti se žáci seznámí s jiným druhem písma, kterým se na některých školách
učí žáci psát. Konkrétně se jedná o písmo Comenia Script, které je jedním z povolených
nevázaných písem vyučovaných na školách v České republice.

Aktivita je určena pro žáky, kteří se učí psát písmem vázaným. Pokud bychom chtěli
obdobnou aktivitu zařadit u žáků, kteří se učili psát právě písmem Comenia Script, mohli
bychom s nimi naopak vyzkoušet písmo vázané.

Písmo Comenia Scipt si společně přestavíme. Ukážeme si abecedu, tedy všechna písmena
a jejich podobu. Můžeme si ukázat i písmo žáků, kteří se takto učí psát. Porovnáme, jak
se liší písmo Comenia Script a písmo, kterým jsme se učili psát my, tedy písmo vázané.
Následně využijeme volně stažitelné ukázkové listy, na které si písmo Comenia Script
žáci sami vyzkouší. Žáci se také pokusí napsat své jméno písmem Comenia Script. Na
závěr zhodnotíme, zda se nám písmo Comenia Script líbí, zda se žákům dařilo tímto
písmem psát a zda by se chtěli toto písmo učit.

70
Cíl aktivity: Žák se seznámí s písmem Comenia Script.
Žák zkouší psát některá písmena či slova písmem Comenia Scriptu.
Pomůcky: Ukázka 7: Comenia Script – abeceda, Ukázka 8: Comenia Script 1,
Ukázka 9: Comenia Script 2, pero (běžná psací pomůcka, kterou
žáci píší)

Časová dotace: 40-45 minut (dle času na vyzkoušení písma)

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-3 Motivace
 Ne na všech školách se od první třídy učí psát tak, Cílem není
jako my na naší škole. Někteří žáci se učí jiné naučit se psát
písmo. Společně si dnes jedno takové představíme a
vyzkoušíme. tímto písmem,
4-12 ale písmo si
Comenia Script
pohlédnout a
 Představení písma Comenia Script
o Ukázka abecedy a slov vyzkoušet
 Ukázku písma žáků nalezneme na alespoň některá
stránce comenia-script.com
písmena.
 Porovnání s vázaným písmem
o Jaké vidíš rozdíly oproti písmu, které se
učíme my?
 Písmena nejsou spojována
 Jiné tvary
 Podobné tiskacímu písmu
Vyzkoušíme si psát – pracovní listy
13-28
 Na vyzkoušení využijeme pracovní listy, které jsou
volně ke stažení na webových stránkách comenia-
script.com
o Jeden z listů představuje některá písmena
o Na druhé straně jsou jména
o Další list obsahuje základní slova
(využijeme jen jeho jednu stranu – bez
sklonu)
 Žáci nemusí využít všechny listy
o Mohou si vybrat libovolně některý z nich
 Ideálně začít písmeny
Podepiš se
29-35
 Podle vzorové abecedy se žáci pokusí napsat své
jméno pomocí Comenia Scriptu

71
 o Píší do volného prostoru na pracovním listě
 Je zde pomocná liniatura
Hodnocení – Jak se nám toto písmo líbí?

35-40  Líbí se vám více Comenia Script, nebo vázané

písmo, kterým běžně píšeme?
 Které písmo je podle vás snazší?
 Chtěli byste umět psát písmem Comenia Script?

Ukázka 7: Comenia Script – abeceda (Košek Bartošová)

72
Ukázka 8: Comenia Script 1 (Lencová, 2017, online)

Ukázka 9: Comenia Script 2 (Lencová, 2017, online)

73
8.5 Plochý štětec
Činnost bude věnována práci s plochým štětcem. Plochým štětcem můžeme psát řadu
abeced určených pro kaligrafická pera se seříznutým hrotem. Můžeme však vytvářet či
napodobovat i písma přímo určená pro štětec. Písma psaná štětcem často využívají jeho
potenciálu. Například vyzdvihují a zdůrazňují strukturu štětin, využívají efektu při použití
malého množství barvy a suchého štětce a podobně.

Žáci se při aktivitě seznámí s písmy jako například římská a rustická kapitála, unciála,
gotické písmo či italika. Jednotlivá písma si ukážeme a s pomocí plochého štětce si žáci
vyzkouší napodobit písmena římské kapitály.

V publikaci Norberta Pautnera (2018) nalezneme písmo využívající štětiny plochého

štětce pro svůj osobitý vzhled. Písmo zde nalezneme pod názvem: Verzály vytvořené
štětcem se štětinami. Žákům můžeme prezentovat toto písmo a mohou si zkusit ho psát.
Na rozdíl od psaní římské kapitály štětcem je toto písmo mnohem snadnější, žáci tak při
jeho psaní zaručeně zažijí pocit úspěchu.

Obě aktivity můžeme zařadit v jedné hodině. Žáci si tak vyzkouší využití plochého štětce
na tradiční a složitější písmo a zároveň si vyzkouší písmo modernější a jednodušší.
Zároveň si však můžeme vybrat také pouze jednu z těchto činností a využít ji samostatně.
V návrhu činnosti níže pracujeme s oběma zmiňovanými druhy písma v jedné hodině.

Cíl aktivity: Žák používá plochý štětec k psaní různých druhů písma.
Pomůcky: plochý štětec, vodové barvy, čtvrtky, Ukázka 10: Římská
kapitála štětcem, Ukázka 11: Verzály psané štětcem se
štětinami
Časová dotace: 45 minut

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-3 Motivace
 Můžeme psát plochým štětcem?
o Jak bude takové písmo vypadat?
4-10 Římská kapitála a další abecedy
 Představení abeced psaných perem se seříznutým Nedbáme na
hrotem přesný postup a
o Ukázka abeced
 V knížce (např. Umění kaligrafie – vzhled písmen,
Lunnisová) / na internetu

74
  Podobné písmo můžeme vytvořit i štětcem jde nám spíše o
10-25 s plochým hrotem vyzkoušení
o Společně si vyzkoušíme psát písmena
římské kapitály práce s plochou
 Učitel nějaké písmeno předvede a štětce a jeho
žáci poté zkusí také
natáčením.
 Ukázku nalezneme i na YouTube
26-40
Verzály vytvořené štětcem se štětinami
 Představení abecedy
o Z knihy Ruční písmo. 33 nejkrásnějších
abeced – Norbert Pautner
 Psaní tohoto písma
o Žáci zkouší napodobit písmo

40-45
Hodnocení – Jak se nám psalo štětcem?
 Líbí se vám písmo psané plochým štětcem?
 Dáváte přednost tradičnímu nebo modernímu?
o Šlo vám toto písmo psát?

Ukázka 10: Římská kapitála štětcem (Lunnissová, 2016, s. 158)

75
Ukázka 11: Verzály psané štětcem se štětinami (Pautner, 2018, s. 35)

8.6 Kulatý štětec a water brush

Kulatým štětcem můžeme psát podobně, jako se štětcovým fixem. U kulatého štětce také
docílíme psaní tenké a široké stopy díky přítlaku. Můžeme tedy s žáky vyzkoušet tahy,
které jsme již používali u aktivit zaměřených na brush lettering. Štětec však bývá měkčí,
více se ohýbá a je složitější ho ovládat. Stejně jako štětec můžeme využít také water brush.

Dále můžeme s kulatým štětcem zkoušet napodobit prvky z japonské a čínské kaligrafie.
Čínské a japonské písmo i kaligrafie mají dlouhou historii a jsou velmi složité. Pro naše
účely nám však postačí jeho prosté vizuální vnímání. Žáci se mohou pokusit napodobit
jednotlivé znaky.

Pautner (2018) ve své publikaci, která již byla zmíněna u práce s plochým štětcem, uvádí
řadu písem určených pro štětec. Na prezentování různých abeced můžeme žákům ukázat,
jaké rozličné možnosti nám psaní štětcem přináší. Žáci jednotlivá písma opět mohou
napodobovat, nebo vytvářet vlastní podobná písma štětcem.

76
U činností zaměřených na psaní kulatým štětcem, či water brushem, máme opět mnoho
možností a bohatý výběr různých aktivit. Z představených aktivit můžeme sestavit hodinu
věnovanou práci s kulatým štětcem. Případně si opět můžeme vybrat pouze některé části
a zařadit je samostatně. Uváděný návrh činnosti využívá všechny zmiňované aktivity
v rámci jedné vyučovací hodiny. Pokud zvolíme tento způsob, není nutné pracovat se
všemi žáky frontálně, ale vhodnější je vytvořit stanoviště s jednotlivými aktivitami a
umožnit žákům jejich libovolný výběr a střídání.

Cíl aktivity: Žák používá kulatý štětec k psaní různých druhů písma.

Pomůcky: kulatý štětec, water brush, vodové barvy, čtvrtky,

Ukázka 13: Vzorové abecedy 1, Ukázka 14: Vzorové abecedy 2

Časová dotace: 45 minut

Organizace: stanoviště

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-4 Motivace
Dnes budeme psát štětcem. Práce s kulatým štětcem Všichni

je podobná práci s brush penem, ale štětec nás často hromadně
méně poslouchá. Pojďme to vyzkoušet.
zkouší první
Brush letteringové tahy
4-10 tahy a
 Společné rozcvičení a seznámení se štětcem poslechnou si
o Tahy dle pokynů na čistý papír
 Vlnovka, slabá / silná linka, … představení
10-20 jednotlivých
Představení jednotlivých aktivit
aktivit.
 Ukázky různých psacích aktivit, které si budou žáci
moci se štětcem vyzkoušet
o Můžeme použít ukázky na YouTube
 Např. čínská kaligrafie, …

21-40 Stanoviště Poté se rozptýlí

Představené aktivity rozmístíme na více míst ve třídě a žáci
je mohou volně střídat a aktivity zkoušet na jednotlivá
stanoviště.
 Water brush
o Žáci si mohou zkusit speciální vodou plněný Střídají dle
štětec svého uvážení
(pokud by byla

77
  Japonské a čínské písmo nutná organizace
o Podle vytištěných znaků se žáci snaží psát – rozdělíme do
sami štětcem tyto znaky
skupin a jejich
 Různá písma štětcem střídání řídíme).
o Z knihy Ruční písmo. 33 nejkrásnějších
abeced – Norbert Pautner
o Rozdělíme na více stanovišť
 Opět vytištěné vzorové abecedy
 Žáci napodobují
Na stanoviště
Hodnocení – Jak se nám psalo štětcem?
40-45 můžeme umístit
 Co vás nejvíce bavilo? výtvory žáků a
 Jak vám psaní štětcem šlo?
prohlédnout si.

Ukázka 13: Vzorové abecedy 1 (Pautner, 2018, s. 23, 35)

78
Ukázka 14: Vzorové abecedy 2 (Pautner, 2018, s. 19, 29)

8.7 Hand lettering – kreslíme písmena

Při hand letteringu již písmena pouze nepíšeme, ale spíše je kreslíme a malujeme. Jedná
se tedy o písmena zdobená, vybarvovaná a různě ozvláštněná. Hand lettering je
technikou, kdy psaní už opravdu úzce souvisí s výtvarným uměním. Někteří proto možná
raději zvolí zařazení takovýchto aktivit do hodin výtvarné výchovy. Jak již bylo
zmiňováno v samotném úvodu práce, prvky moderní kaligrafie jsou celkově často
zařazovány do hodin výtvarné výchovy. Má práce však přináší názor, že je možné zařadit
takovéto činnosti motivačně i do hodin psaní. A ne jinak je tomu i s hand letteringem.
Jedná se přeci stále o písmo a cílem aktivit je žáky k písmu motivovat a rozvíjet v nich
kladný vztah k němu. Proto i hand lettering řadím mezi náměty na činnosti do hodin psaní.

Při hand letteringu budeme vytvářet ozdobná písma. Je mnoho způsobů, jak písma
dekorovat. Můžeme přidávat stíny, vybarvovat je i jinak dekorativně vyplňovat a máme
mnohé další možnosti. Mohli bychom tedy vymyslet, či v různých publikacích najít, a
v hodinách využít řadu konkrétních aktivit. Žáci však často sami rádi své písmo zdobí a

79
tak využijeme jejich vlastních nápadů a fantazie. Prezentujeme žákům různé možnosti,
jak by se dalo písmo zdobit a necháme je tvořit vlastní dílka.

Cíl aktivity: Žák se seznámí s technikou hand letteringu.

Žák vytváří vlastní ozdobné písmo.
libovolné psací nástroje - pastelky/tužky/fixy/popisovače/ …,
Pomůcky: papíry, Ukázka 15: Dekorativní písmo, Ukázka 16: Ozdoby v
písmu
Časová dotace: 25 minut (prodloužit navýšením času na samotnou tvorbu žáků)

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-6 Motivace
 Zkoušeli jste někdy své písmo ozdobit?
o Jak jste ho zdobili? Můžeme nechat
 Některá zdobená písmena jsou už spíše malými
uměleckými díly žáky vybrat si
o Některá si ukážeme – viz ukázky vlastní slova,
7-22 Moje zdobené písmo nebo jim dát na

 Žáci tvoří na základě inspirace ukázkami a vlastní výběr – např.

fantazie své zdobené písmo názvy měsíců,
23-25 Prezentace prací a hodnocení roční období,

 Žáci si mohou prohlédnout díla ostatních předměty ve

o Ukazují si své práce / vytvoříme výstavku škole, …
prací
Ukázka 15: Dekorativní písmo (Cappellová, 2018, s. 49)

80
Ukázka 16: Ozdoby v písmu (Svobodová, 2019, s. 35)

8.8 Hand lettering – křída

Psaní a kreslení písmen křídou je zajímavou technikou, kterou ve školním prostředí dobře
využijeme. Křídové tabule ve školách dnes často nahrazují bílé tabule na fixy a tabule
interaktivní, věřím však, že křídová tabule se ve škole přeci jen stále najde.

S letteringem na křídových tabulích se často setkáváme na vývěskách a poutačích

obchodů a různých podniků. Oblibě se takové nápisy těší také například na svatbách a
různé malé tabulky, či nalepovací tabulové fólie nalezneme i v nejedné domácnosti.
V knize Kreativní písmo (2017) nalezneme celou kapitolu věnovanou psaní křídou. Z této
knihy využijeme při následující činnosti ukázky a celá aktivita je jí inspirována.

Cíl aktivity: Žák píše a kreslí písmena a slova křídou.

Pomůcky: křídová tabule, malé křídové tabulky (černé papíry), křídy,

Ukázka 17: Jména a iniciály

Časová dotace: 25 min

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-5 Motivace
Na tabuli píšeme ve škole často. Pojďme dnes na naši
tabuli kreslit a psát krásná písmena. Využijeme
velkou tabuli ve

81
  Ukázka různých výtvorů na tabulích třídě, případně
o kniha Kreativní písmo (2017) malé tabulky
o internet – Pinterest, atd.
pokud je máme
Psaní křídou
6-20 k dispozici –
 Žáci píší a kreslí na tabuli písmena a slova malé tabulky
o Nejdříve každý píše / kreslí a zdobí první
písmeno svého jména – iniciály můžeme
o Poté mohou žáci psát celé své jméno nahradit černým
 Nebo další jiná slova
papírem.
21-25 Uchování výtvorů
Výtvory křídou jsou dočasné, což nám dává možnost je
snadno upravovat, mazat a vytvářet nové. Zároveň si je
však pro trvalé uchování musíme případně zdokumentovat
pomocí fotoaparátu – fotografie.
 Společně si výtvory prohlédneme a případně
vyfotografujeme

Ukázka 17: Jména a iniciály (Panczyszynová in Kinkendallová, 2017, s. 101 – 102)

82
8.9 Falešná kaligrafie
Falešná kaligrafie nám umožňuje vytvořit kaligrafický vzhled písma jakýmkoliv psacím
náčiním. Pouze některé psací nástroje nám umožňují měnit efektivně šířku stopy změnou
přítlaku, či úhlu držení. Pokud však využijeme techniku falešné kaligrafie, vytvoříme
různě širokou stopu dodatečně a nejsme tak omezeni psacím nástrojem.

Činnost zaměřenou na falešnou kaligrafii bychom mohli zařadit hned mezi úvodní
činnosti. Jedná se o jeden z nejjednodušších způsobů, jak docílit kaligrafického vzhledu
písma, a proto by byl jistě i vhodným vstupem do světa kaligrafie. Stejně dobře však
techniku využijeme i po vyzkoušení jiných kaligrafických technik a dovedností.

Jedná se o jednu z činností, která je velmi jednoduchá na přípravu i realizace. Nezabere

nám moc času a i bez předchozích příprav ji můžeme zařadit do jakékoliv hodiny psaní.

Cíl aktivity: Žák se seznámí s technikou falešné kaligrafie.

Žák samostatně využívá techniku falešné kaligrafie.

Pomůcky: libovolné psací nástroje - pastelky/ fixy/ tenké popisovače/…,

papíry

Časová dotace: 20 min

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-3 Motivace
 Jak bychom mohli dodatečně vytvořit kaligrafické
písmo z našeho běžného písma?
o Obtáhnout tahy, které mají být silné
Upozorníme
Falešná kaligrafie
4-18 žáky, že si již při
 Žáci si vybraným psacím náčiním běžně napíší psaní slov musí
libovolné slovo
nechat prostor
 Následně zvýrazní tahy, které by měly vypadat
silnější pro zvýrazněné
o Vytvoří kaligrafický vzhled písma linie – větší
1. Napíší slovo
2. Obtáhnou/zdvojí vybrané linie písma rozestupy
18-20 písmen.
Hodnocení
 Kdy můžeme využít falešnou kaligrafii?
 Jaké má výhody?

83
8.10 Projekty – praktické využití moderní kaligrafie
Moderní kaligrafie je často využívána na přáních, dekoračních předmětech, oblečení i na
mnoha dalších místech a předmětech. Její využití je dnes čím dál častější a s krásným
písmem se setkáváme všude kolem nás. Téměř každý člověk zabývající se moderní
kaligrafií tak jistě rád uplatní své dovednosti při tvorbě rozličných projektů. Pro mnohé
jsou právě tyto projekty vysněným cílem, kvůli kterému se začnou krásnému psaní
věnovat. I žáci jistě ocení možnost vytvořit díky písmu a novým technikám, se kterými
se seznámili, něco hezkého a možná i užitečného.

Publikace věnující se moderní kaligrafii, kaligrafii či všeobecně ručnímu písmu, často

obsahují kapitoly přímo věnované návrhům různých projektů. Nalezneme zde tedy
množství více či méně náročných a originálních projektů, ve kterých písmo využijeme.
Z jednodušších projektů jsou často uváděny různé záložky, jmenovky, cedulky na dárky,
přáníčka a ozdobné obálky. Zarámované citáty a jiné nápisy jsou také častým způsobem,
jak z písma vytvořit jednoduchou dekoraci. Nemusíme však zůstávat pouze u papíru.
Písmo můžeme využít například na textil a vytvořit si tak hezký kousek oblečení, potah
na polštář či oblíbenou plátěnou tašku na nákupy. Jako pěkný osobitý dárek jistě potěší
popsaný porcelán. Speciálními popisovači si můžeme vytvořit originální hrnečky, talířky
a další předměty. Psát můžeme i na sklo, listy, dřívka, kamínky a téměř jakýkoliv
materiál. Potřebujeme vždy pouze vhodné psací náčiní.

Projekty jsou již většinou více výtvarně zaměřeny, než samotné psaní. Jejich uplatnění
tedy opravdu nalezneme spíše v hodinách výtvarné výchovy či pracovních činností. Stále
však s písmem úzce souvisí, a proto považuji za vhodné je ve své práci uvést. Pro žáky
budou projekty jistě atraktivní a především jim opět ukáží možnosti praktického využití
ručního písma. Splňují tedy motivační záměr, který spojuje všechny prezentované
činnosti.

Některé projekty můžeme vhodně využít ve výtvarné výchově i při hodině psaní.
Příkladem takového projektu je výroba přání. Ve výtvarné výchově či pracovních
činnostech se můžeme věnovat jeho samotné výrobě a zdobení, na které můžeme využít
i prvky moderní kaligrafie. V hodině psaní pak můžeme do přání napsat samotný text již
běžným písmem. Můžeme také například uspořádat projektový den, při kterém se budeme
těmito projekty a písmem celkově zabývat. Prostor pro využití těchto projektů s písmem

84
ve vyučování jistě nalezneme a v žácích jejich prostřednictvím budeme dále rozvíjet
pozitivní vztah k ručnímu písmu a psaní.

8.10.1 Přáníčko
Cíl aktivity: Žák využívá osvojené prvky moderní kaligrafie ke zhotovení
přání.
Pomůcky: čtvrtky A4, brush peny, pera a další psací náčiní, vodové barvy,
plastové folie
Časová dotace: 45 min
Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky
0-3 Motivace Motivaci
Dle období můžeme přání tematicky přizpůsobit (např.
přizpůsobíme
Den matek, Vánoce, Velikonoce, …). Případně zvolíme
například narozeninové přání. dané situace a
období
 Použijeme dovednosti krásného psaní a
vytvoříme si přání pro … realizace.
4-38 Výroba přání
1) Přeložením čtvrtky vytvoříme přání
2) Vnější stranu přání ozdobíme
 Můžeme využít například tvorbu pozadí
pomocí vodových barev
o Na plastovou folii naneseme štětcem
vodové barvy, nebo použijeme brush
peny na vodní bázi – střídáme barvy,
používáme spíše kratší tahy
o Na natřenou folii položíme přání a
prsty přitiskneme
o Barva se obtiskne na papír a vytvoří
nám barevné pozadí
 Můžeme si nakreslit či namalovat
libovolný motiv
o Vánoční stromeček, kytici, dárek, …
3) Použijeme kaligrafické písmo Používáme
 Ozdobené pozadí doplníme písmem brush peny a
o Veselé Vánoce, Všechno nejlepší, …
4) Doplníme text do přání techniku brush
 Dovnitř přání napíšeme běžným písmem lettering.
požadovaný text
Alternativou pro výrobu přání je výroba dekorativního
textu, který můžeme umístit do rámečku.

85
 Pro rychlejší
39-45 Úklid a závěr hodiny žáky můžeme

 Hotová přání si můžeme v závěru hodiny zvolit výrobu

prohlédnout více přáníček,
nebo mohou
zhotovit
dekorativní
text.

8.10.2 Plátěná taška

Cíl aktivity: Žák využívá falešnou kaligrafii k dekoraci plátěné tašky.
Pomůcky: Plátěné tašky (či jiný zvolený textil), fixy na textil, karton nebo
novinový papír, papír, tužka
Časová dotace: 45 min

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-5 Motivace
Ozdobíme si pomocí písma látkové tašky. Taková taška
jistě někoho potěší jako dárek, nebo bude dělat radost
nám samotným

 Jak svou tašku použijete? Co s ní uděláte?

Dekorování plátěné tašky
6-40
1. Na papír si tužkou vytvoříme návrh
o Ten budeme později překreslovat na Falešnou
tašku kaligrafií
2. Do plátěné tašky vložíme karton nebo novinový
vytvoříme
papír
o Zamezíme tak obtisknutí vzoru na druhou kaligrafický
stranu vzhled písma.
3. Na tašku si tužkou předkreslíme požadované
písmo a další dekorace Můžeme
4. Pomocí fixu na textil písmo a další vzory kombinovat i
vybarvíme/obtáhneme
s jinými styly
40-45 Úklid a závěr hodiny písma.
 Ukázka hotových tašek

86
 8.10.3 Jmenovky
Cíl aktivity: Žák využívá moderní kaligrafii k výrobě jmenovek z různých
materiálů.
Pomůcky: papíry, listy, kameny, dřívka, popisovače vhodné na zvolené
materiály, brush peny, pera a tuš, štětce a vodové barvy, akrylové
barvy

Časová dotace: 45 min (činnosti můžeme věnovat i delší čas)

Čas Průběh činností – jednotlivé kroky Poznámky

0-5 Motivace

 Kdy a k čemu se používají jmenovky?

o Zasedací pořádek, na dárky, …
Z různých materiálů si dnes s pomocí krásného písma
vytvoříme jmenovky.
Vždy musíme
6-40 Jmenovky zvolit vhodný
Žáci mají na výběr různé materiály, ze kterých mohou
jmenovky tvořit. Zvolí si dle svých preferencí a účelu, ke psací nástroj
kterému jmenovky chtějí vytvářet. podle
 Kamínky, listy, papíry, dřívka, … vybraného
o Materiály jako jsou dřívka či kameny povrchu.
můžeme nejdříve upravit nátěrem
akrylovými barvami
Dle času, který
 Žáci využívají různé techniky z moderní
si na projekt
kaligrafie, se kterými se seznámili
o Brush lettering, psaní perem, psaní štětci, vyčleníme,
falešnou kaligrafii, … můžeme žáky
 Musí zvolit vhodnou techniku a
psací náčiní dle materiálu nechat si
40-45 vytvořit větší
Úklid a závěr hodiny
množství
 Na co své jmenovky použijete?
 Na co bychom ještě mohli psát? jmenovek,
o např. sklo, kov, velikonoční vejce, … zkoušet různé
materiály.

87
8.11 Návrhy do hodin psaní – zhodnocení
Osmá kapitola diplomové práce nám přinesla návrhy dalších činností, které byly
připraveny do hodin psaní ve třetím ročníku ZŠ. Návrhy činností do hodin psaní
prezentované v osmé kapitole bohužel nebyly prozatím ve výuce realizovány. Avšak
věřím, že pro žáky by byly činnosti atraktivní. Dovoluji si tak usuzovat i na základě
alespoň malého množství činností, které se podařilo ve výuce realizovat, a které jsou
prezentovány v přechozí kapitole.

Prvky moderní kaligrafie, s nimiž se žáci stihli při realizovaných činnostech seznámit, je
zajímaly, rádi zkoušeli nové možnosti písma. Aktivity tak byly ze strany žáků přijaty,
jako zajímavé zpestření běžných hodin psaní a vzbudily zájem i u žáků, kteří nemají ke
psaní pozitivní vztah. Domnívám se tedy, že zapojování motivačních činností s prvky
moderní kaligrafie do hodin psaní by skutečně mohlo mít pozitivní vliv na vztah žáků
k ručnímu psaní. Jsem ráda, že mohu prostřednictvím své diplomové práce publikovat
ověřené činnosti i další náměty k činnostem do hodin psaní. Doufám, že se mi v budoucnu
podaří s žáky realizovat i návrhy činností, které jsem připravila, a budu je tak moci ověřit.

88
9 Diskuze
Má diplomová práce se zabývá tématem písma, jeho vývojem a současnou výukou psaní
ve školách. Dále představuje moderní kaligrafii. V praktické části poté propojuje
v prezentovaných činnostech prvky moderní kaligrafie s výukou psaní ve třetím ročníku
ZŠ. Přináší činnosti využívající prvky moderní kaligrafie, které by na žáky měly působit
motivačně a pozitivně ovlivňovat jejich vztah k psaní a ručnímu písmu. Snaží se celkově
poukázat na kladné stránky ručního písma, které je v dnešní době často opomíjeno.

Z připravovaných činností se podařilo pět ověřit ve výuce s žáky. Vzhledem k malému

množství realizovaných aktivit se nepodařilo prokázat, zda má zařazování těchto činností
výraznější efekt na písmo žáků a jejich vztah k psaní. Na základě ověřených činností,
které měly u žáků úspěch, lze však usuzovat, že požadovaný motivační potenciál činnosti
skutečně mají. Věřím tedy, že záměr, se kterým byly činnosti připravovány, a tedy
motivovat žáky ke psaní a zlepšovat jejich vztah k němu, by byl naplněn. V budoucnu
bych chtěla ověřit celý soubor prezentovaných činností.

Ráda bych nyní zmínila diplomovou práci Tvořivý krasopis pro žáky 4. a 5. ročníku ZŠ
Elišky Říhové. Říhová (2019) ve své práci připravila volnočasový program pro žáky 4.
a 5. tříd, zaměřený na tvořivý krasopis. Jedná se tedy, stejně jako v mé diplomové práci,
o využití prvků kaligrafie a ručního psaní při činnostech s dětmi. Práce Říhové (2019)
nám předkládá zájmový program, na jedno pololetí školního roku, s názvem: Tvořivý
krasopis, který čítá 20 lekcí. V průběhu tohoto programu se žáci seznamují s prací se
štětcovými fixy, poznávají jiné druhy písma a pracují s nimi, zaměřují se také na lettering
a práci s dalším psacím náčiním. Získávají komplexní dovednosti a znalosti z krasopisu.

Jelikož jsou si tyto dvě práce tematicky velmi blízké, nalezneme v nich řadu podobných
činností. Uveďme si například zde prezentovanou činnost s názvem: Kouzlíme s tužkou,
která si je obsahově velmi blízká s prvním psaním v úvodní lekci programu Říhové.
V obou pracích se setkáváme s brush letteringem i hand letteringem a nalezneme jistě i
mnohé další podobnosti. Domnívám se, že by bylo možné využít podobnosti obou prací
a jistým způsobem propojit aktivity pro žáky prezentované v těchto pracích. Způsob,
jakým by bylo možné využít v praxi obě práce, proto navrhuji níže.

Jako vhodnou alternativu, jak můžeme jistým způsobem propojit obě uváděné tematicky
příbuzné práce, vnímám návaznost činností prezentovaných v hodinách psaní a

89
zájmového programu. Zatímco v mé práci mají činnosti působit na žáky zejména
motivačně a zpestřit běžnou výuku psaní, v práci Říhové (2019) a v jejím zájmovém
programu se již více soustřeďují na samotné osvojení nových dovedností a rozvoj
krasopisu. Vedle motivace k samotnému ručnímu psaní, by činnosti v hodinách mohly
některé žáky motivovat i k zájmu se jim nadále věnovat. Pro tyto žáky by byl poté vhodný
právě volnočasový program Tvořivý krasopis, který bychom jim na škole mohli
nabídnout v podobně zájmového kroužku. Zájmový program by tak byl možností pro
další rozvíjení se v oblasti moderní kaligrafie a krasopisu pro žáky, které by tyto techniky
oslovily v rámci činností v hodinách psaní. Činnosti v hodinách psaní jsou zařazeny ve
třetím ročníku a zájmový program je určen pro žáky čtvrtého a pátého ročníku. Je zde
tedy ideální i časová posloupnost. Koho ve třetí třídě zaujmou prezentované činnosti,
může se ve vyšších ročnících přihlásit na zájmový kroužek.

Ruční písmo a psaní si jistě zaslouží pozornost. Ráda bych proto již žákům na prvním
stupni základní školy ukázala, jak je písmo a ruční psaní zajímavé a vedla je k tomu, aby
svůj vlastní rukopis rozvíjeli a nezanevřeli na psaní.

90
Závěr
V první části nám práce představuje písmo, jeho vývoj, současnou podobu i jeho výuku
ve školách. Dále nás seznamuje s pojmem motivace a představuje nám moderní kaligrafii.
Teoreticky se tak seznamujeme s technikami, psacími nástroji i jednotlivými druhy písma
a dalšími poznatky, které jsou následně využívány prakticky v prezentovaných
činnostech.

Cílem této práce bylo vytvořit návrhy činností do hodin psaní ve 3. ročníku ZŠ. Tyto
činnosti využívají prvků moderní kaligrafie a na žáky by měly působit motivačně. Jejich
prostřednictvím se v žácích snažíme vyvolat zájem o písmo, ruční psaní a motivovat je
ke psaní a úpravě svého rukopisu.

Prezentováním pěti ověřených činností, devíti dalších návrhů činností do hodin psaní a
tří návrhů projektů využívajících písmo, byl stanovený cíl práce naplněn. Jednotlivé
činnosti jsou detailně popisovány. Uváděny jsou vždy potřebné pomůcky i orientační
časová dotaze potřebná pro jednotlivé činnosti. Připravené a prezentované činnosti jsou
hlavním přínosem této práce.

Prvních pět činností bylo realizováno v hodinách psaní s žáky. U realizovaných činností
jsou shrnuty také poznatky z jejich realizace. Na základě realizovaných činností lze říci,
že připravované činnosti žáky zaujaly a jejich využití ve výuce je možné. Věřím, že i další
prezentované návrhy činností by v hodinách byly funkční.

Ověření dalších činností ve výuce však bylo znemožněno nepříznivou epidemiologickou

situací způsobenou pandemií onemocnění COVID - 19 a s ní souvisejícími opatřeními.
Nebylo tak možné dlouhodoběji využívat činnosti v hodinách psaní a pozorovat jejich
vliv na celkovou motivaci žáků ke psaní a případný vliv na jejich písmo. Otázka, zda má
zapojení motivačních činností s prvky moderní kaligrafie do hodin psaní vliv na vztah
žáků k ručnímu psaní a zejména na jejich motivaci k němu, tak zůstává prozatím
nezodpovězena. Přesto věřím, že využití prezentovaných činností v hodinách psaní má
smysl a můžeme i s jejich pomocí pozitivně ovlivnit přístup žáků ke psaní.

91
Seznam použité literatury
BAŠTINSKÁ, Hana (2017). Krasopísanka pro začátečníky. Praha: Krasopiska.
BAŠTINSKÁ, Hana Krasopiska (2019). Krasopsaní s Krasopiskou: o moderní kaligrafii:
inspirace, techniky a tipy. Dotisk 1. vydání. Ostrava: Hana Baštinská. ISBN 978-80-270-
6778-7.
CAPPELLOVÁ, Tanja (2018). Abeceda krasopsaní. Přeložil Tomáš KURKA. Praha:
Euromedia, Esence. ISBN 978-80-7549-747-5.
DOLEŽALOVÁ, Jana (1998). Prvopočáteční psaní. 2. vyd. Hradec Králové:
Gaudeamus. ISBN 80-7041-938-5.
DOLEŽALOVÁ, Jana (2001). Současné pohledy na výuku elementárního čtení a psaní.
Hradec Králové: Gaudeamus. ISBN 80-7041-100-7.
FABIÁNKOVÁ, Bohumíra, Jiří HAVEL a Miroslava NOVOTNÁ (1999). Výuka čtení a
psaní na 1. stupni základní školy. Brno: Paido. ISBN 80-85931-64-8.
FASNEROVÁ, Martina (2018). Prvopočáteční čtení a psaní. Praha: Grada. ISBN 978-
80-271-0289-1.
FASNEROVÁ, Martina (2014). Současné předlohy písma na primární škole jako součást
reforem ve školství. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci. ISBN 978-80-244-
3992-1.
FONTANA, David (2014). Psychologie ve školní praxi: příručka pro učitele. Vyd. 4.
Přeložil Karel BALCAR. Praha: Portál. ISBN 978-80-262-0741-2.
KIRKENDALLOVÁ, Gabri Joy a LAVENDEROVÁ, Laura a kol. (2017). Kreativní
písmo. Praha: Slovart. ISBN 978-7529-300-8.
KOŠEK BARTOŠOVÁ, Iva (2014). Elementární gramotnost a písmo Comenia Script.
Hradec Králové: Gaudeamus, Univerzita Hradec Králové. ISBN 978-80-7435-494-6.
KLANICOVÁ, Nikola (2017). Krasopis. Praha: Grada. ISBN 978-80-271-0538-0.
KŘIVÁNEK, Zdeněk a Radka WILDOVÁ (1998). Didaktika prvopočátečního čtení a
psaní. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta. ISBN 80-86039-55-2.
LENCOVÁ, Radana (2008). Comenia Script praktický manuál. Praha: Svět. ISBN 978-
80-902986-9-9.
LENCOVÁ, Radana (2010). Comenia Script universal praktický manuál. Praha: Svět.
ISBN 978-80-87201-02-2.
LENCOVÁ, Radana. O písmu Comenia Script. Lencova.eu, nestr. [online], [cit. 2020-
07-24]. Dostupné z:
http://www.lencova.eu/cs/uvod/comenia_script/comenia_script_pismo/comenia_script_
pismo_text
LENCOVÁ, Radana (2007). Rozhovory o písmu rukopisném. Praha: Svět. ISBN 978-80-
902986-8-2.

92
LENCOVÁ, Radana (2017). Ke stažení. [online]. Comenia Script [cit. 2021-02-17].
Dostupné z: https://www.comenia-script.com/ke-stazeni/
LOKŠOVÁ, Irena a Jozef LOKŠA (1999). Pozornost, motivace, relaxace a tvořivot dětí
ve škole: [teoretická východiska a praktické postupy, hry a cvičení]. Praha: Portál. ISBN
80-7178-205-X.
LUNNISSOVÁ, Vivien (2016). Umění kaligrafie. Přeložila Patricie Růžičková. Praha:
Slovart. ISBN 978-80-7529-131-8.
MICHÁLKOVÁ, Ivana (2013). Typografie. Střední škola grafická, s. 5 [online], [cit.
2020-07-13] Dostupné z:
https://www.ssgbrno.cz/soubory/naseaktivity/projekty/IMZEnaISSP/DUMY/VY_32_I
NOVACE_SADA19_OV/VY_32_INOVACE_14_OV_MI.pdf
MLČÁKOVÁ, Renata (2009). Grafomotorika a počáteční psaní. Praha: Grada. ISBN
978-80-247-2630-4.
MŠMT (2015). Informace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy pro školy
k používání vázaného a nevázaného písma ve výuce. Č.j.: MSMT-18492/2015 [online],
2015-10-04 [cit. 2020-07-23]. Dostupné z: https://www.msmt.cz/file/36232/
POKORNÁ, Miluše (2005). Kaligrafie: krása písma. Brno: CP Books, a.s. ISBN 80-251-
0293-9.
PAUTNER, Norbert (2018). Ruční písmo. 33 nejkrásnějších abeced. Brno: Jota. ISBN
978-80-7565-369-7.
PRŮŠOVÁ, Jana (2017). Vznik a vývoj písma. 2. přepracované vydání. V Praze: Jana
Průšová. ISBN 978-80-270-3121-4.
ŘÍHOVÁ, Eliška. Tvořivý krasopis pro žáky 4. a 5. ročníku ZŠ. Hradec Králové:
Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, 2019. 116 s. Diplomová práce.
SANTLEROVÁ, Květoslava (1995). Metody ve výuce čtení a psaní. Brno: Paido. ISBN
80-85931-05-2.
SOLDI, Betty (2018). Kouzlo kaligrafie: inkoust & inspirace. Praha: Metafora. ISBN
978-80-7359-562-3.
SVOBODOVÁ, Markéta (2019). Moderní krasopsaní. Praha: Euromedia Group, Esence.
ISBN 978-80-7617-723-9.
VÁGNEROVÁ, Marie (2001). Kognitivní a sociální psychologie žáka základní školy.
Praha: Karolinum. 80-246-0181-8.

93
Seznam obrázků
Obr. 1- Proměna obrázkových znaků do podoby klínového písma ................................ 13
(Průšová, 2017, s. 32)
Obr. 2 - Hieroglyfické, hieratické a démotické písmo – fonogramy .............................. 14
(Průšová, 2017, s. 37)
Obr. 3 - Katakana ............................................................................................................ 15
(Průšová, 2017, s. 47)
Obr. 4- Hiragana ............................................................................................................. 15
(Průšová, 2017, s. 47)
Obr. 5 - Písma společného původu ................................................................................. 16
(Průšová, 2017, s. 54)
Obr. 6 - Latinka archaická, 7.- 6. století př. n. l. ............................................................. 17
(Pokorná, 2005, s. 11)
Obr. 7- Římská kapitála kvadrátní, 4. století .................................................................. 17
(Průšová, 2017, s. 104)
Obr. 8 - Karolínská minuskula, 9. – 11. století ............................................................... 18
(Průšová, 2017, s. 119)
Obr. 9 - Vzorová abeceda ............................................................................................... 36
(Baštinská, 2017, s. 17
Obr. 10 - Flourishing ...................................................................................................... 37
(Svobodová, 2019, s. 42)
Obr. 11- kompozice ........................................................................................................ 39
(vlastní tvorba)

94
Seznam příloh
Příloha A: První tahy (ukázka žákovských prací)
Příloha B: Samohlásky malé (ukázka žákovských prací)
Příloha C: Samohlásky velké (ukázka žákovských prací)

95
Příloha A: První tahy (ukázka žákovských prací)
Příloha B: Samohlásky malé (ukázka žákovských prací)
Příloha C: Samohlásky velké (ukázka žákovských prací)