You are on page 1of 6

české umění od 90.

let
Instituce 90. let
velké instituce, které formovyly výrazně a pro veřejnost to, jak můžeme umění chápat,
ale i vytváření historie, z které umění 90. let vycházelo

— vycházíme z tvrzení, že umění definují instituce.


(pisoár v galerii = umčo)

arthur dante

— zdá se, že vytváří kontinuitu umění 80. let (na uměleckých školách, nebo již
absolventi škol z 80. let)

— sepisování toho, jak můžeme ukazovat umění 20. století — např národní galerie,
GASK (tehdy jinak) atd. od poloviny 90. let — výstavy o umění, které bylo do té soby
skryté

po roce 89, objevování textů, ukazujících limity a nefunkčnost výstavnické scény (texty
Lenka Lindaurová, Petr Nedoma, časopis umělec 1998)

rudolfinum, snaha o nápravu komplexnosti umění (ve způsobu vytstavování)

— hledání identity (téměř až národní) umění ve světě

ministerstvo kultury jednání o snížení rozpočtu kulturní (galerijní sféry) — vnímáno jako
přežitek z doby socialismu

české umění od 90. let 1


začíná se ale vystavovat umění, které před rokem 89 nemělo šanci = nebylo vnímáno
jako umění (nová média, VR, laser atd.)

1994 Agitace ke štěstí


výstava socialistického realismu — způsob, jakým je ovlivněno umění 90. let. +
šokování

Zvon 94

1. ročník Bienále mladého umění

— poukázala na typické věci, formující českou scénu 90. let


— vycházela z osobních vazeb (pouze studenti a absolventi AVU a UMPRUM)
— jedna z prvních oficiálních výstav, kde mohli vystavovat nejen etablovaní,
vystudovaní umělci
— vystavená díla — nová média

1. patro muži, 2. patro ženy = tehdejší způsob feminismu )))

— vzbudila velkou kritiku — posedlost mládím (x umělecký projev jako něco, co zraje) =
posun v prioritách

Sorosovo centrum souč. um. 1992—2002


— vzniklo pro sféru postkomunistických zemí

— mělo poskytovat individuální stipendia, granty


— pořádalo výroční výstavy

— dokumentace soudobého umění


— velké finanční prostředky — realizace výstav, které měly velké ambice

možná i proto zdůrazňování nezaujatosti a objektivity vybírání děl

1995/96 orbis fictus — valdštejnská jízdárna

české umění od 90. let 2


— laser, VR, nová média — co všechno může být současné umění, 1. česká výstava,
kde jsou vystaveny počítačové intervence?
— součástí výstavy pc s internetem

— přelomová událost ukazující takové formy umění, které dříve nebyly přerentované
— téma komunikace — odcizení, ale i nadšení z nových technologií

— velmi výrazná architektura — labyrint


— velmi finančně náročná — Sorosovo centrum + soukromé dary (peníze ze
soukromého sektoru začínají ovlivňovat diskurz umění)

realita
— nefunkčnost věcí

— toátlní posedlost imaginací tvůrce umocnění novými médii, věci přestávaly fungovat
vera jirousová

— zkoumání a mediální fascinace upřednostněna před estetičností


např. obličej ženy usmívající se, ale po přiblížení diváka k obrazovce, se výraz obličeje
začal měnit do výrazu ohrožení

umění ve veřejném prostoru — veletržní palác

otevření diskuze k čemu umění ve veřejném prostotu je a jaké může mít podoby
kurátorům se povedlo některá z děl opravdu umístit do veřejného prostoru i když na
krátko — vytvářelo napětí

pozitivní přijetí realizace správci města — rozdíl oproti dnešku

Jana + Jiří ševčíkovi

výstavní počiny během 90. let vznikající a formující pohled na to, co je současné umění
realizace výstav bez spolupráce s konkrétními institucemi — pronájem prostorů

— peníze získávány fundraisingem

české umění od 90. let 3


*snížený rozpočet
— mimojiné jedním z impulzů — reakce na politická rozhodnutí ohledně financonání
kulturního sektoru

— přístup k tomu, co má být jak vystavováno vyzezení vůči výstavě mezi ezopem a
mauglím (E&M — téma transcendence, soukromá poloha vnímání, toho, co je umění x
výstavy ševčíkových — tato citová emoční poloha negována)

Cena jindřicha chalupeckého

cena reflektovala, jak se mění současné umění

od 90. let, předávána 17. listopadu — den studenstva

zaštiťována V. Havlem — mezikulturní přesah

komise — jistým záznamem ve složení v komisy (posun), lze poté sledovat i kdo soutěž
vyhrává
znovu a znovu se promýšlí hodnoty spojované se současným uměním

jindřich chalupecký, zastupoval jeden směr toho, čím je a může být současné umění

1. laurelát — Vladimír Kokolia

2. laurelát — František Skála

3. laurelát — Michal Nesázal (text Milena Slavická)

umění je něco, co nás přesahuje, dává nám nahlednout do nitra umělce —


charakteristika části umění počátku 90. let, umění není angažované

první laureláti — lidé, kteří zkušenost s uměním získávali intuitivně neinstitucionálně.


postupně přibývají studenti uměleckých škol, také jeden z faktorů změny

české umění od 90. let 4


ševčíkovi x mezi ezopem a mauglím

MEaM — umění nás přesahuje, je nesrozumitelné

ševčíkovy ( snížený rozpočet) — umění se vztahuje k mezilidským vztahům, toho, co


máme společné

rok 94. cena — michal gabriel

— svou tvorbu popisuje formálně, co jak dělá, úskalí materiálů


zacyklení — laureláti ceny jsou mnohdy studenty těch, co cenu dostaly před lety

rok 96, poprvé se laurelátkou stává žena — mluví o ocenění celé generace (studovala
plně po roce 89. a tak v jejím díle lze najít západní přístupy a návaznost)

sama svou práci charakterizuje — nemá zkušenost s undergroundovou scénou před


rokem 89.

— mladší generace se podle ní zabývá věcmi, které žijou, umělci již nechtějí být
exotickými

laurelát 1997 — Jiří Příhoda

odklon od důstojného aktu předání ceny na hradě a v mnohých případěch


“nekonfliktním” chápání, co je to současné umění
odstartováno davidem černým, 2000

konflikt vznikl rozporem d. černého s m. knižákem.

umělcem se stává populární osoba, která je součástí šoubiznisu

posun v tom, kdo a co je současný umělec/kyně — někdo kdo vzbuzuje kontroverze

kontroverznost mizí, laurelátka — Markéta Othová 2002

české umění od 90. let 5


2003 Michal Pechouček

2004 Ján Mančuška — provazování textů a obrazů; vzpomínky a současnosti


spojuje s historickou zkušeností a intelektuálním uměním, které je dobovým obrazem na
nahlížení na minulost (umění opírající se na historii umění, folosofii atd.)

poprvé v historii ceny chalupeckého laurelátem slovák, ale i rafani (kolektivní autorství)

výstavy cca od roku 2005 probíhají v malých institucích, malých galeriích

09. Jiří skála — pracuje pouze s videem, na kterým je text, konceptuální

české umění od 90. let 6

You might also like