Scribd Logo
Upload

Welcome to Scribd!

  • Radbruch - Pět Minut Právní Filozofie

    Uploaded by

    martinvanko.chess
    25 views4 pages

    Original Title

    Radbruch_ Pět Minut Právní Filozofie (1)

    Copyright

    © © All Rights Reserved

    Available Formats

    PDF or read online from Scribd

    Did you find this document useful?

    Is this content inappropriate?

    Report this Document

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    25 views4 pages

    Radbruch - Pět Minut Právní Filozofie

    Uploaded by

    martinvanko.chess

    Copyright:

    © All Rights Reserved
    Download as PDF or read online from Scribd
    Flag for inappropriate content
    of 4
    {PAYS USL ~ UF ema] I] We Hes MEDS T LIBRO HAMS | GUDTAV EAYISUI ~ NO AE) Mee EF OF A PAA i SCTOU, PRN A AG2AD WC 2069 PR 162000 / Bech mentaénich kroki nutno pienechat Wu, ktery se ozyva ve svédomi jednotlivee v konfrontaci s jedineénym pfipadem”?? ‘To ovsem, jak ziejmo, toliko ¥ kontextu zrcadler storu rimce plynouciho z lidského rozumu, tudié racio- 44 argumentacné korektnosti, nikoliv svévole (libo- wile) Radbruch si je piné védom hranic lidského rozumu, 1). toho, Ze neni vady moino prokizat raciondinimi dé vody koneény' wybér piesné specifikace upednosiné- ného vysledku (2avéru), byt udinéného v rimei nabize- jici se tw vice G méné Siroké mnotiny alternativ, Pieduréené racionilnim zpisobem provedenow argu mentact 2 alespon co do vymezeni rciondlnim argue mentiim ncodporujici Usuzujic za takovéto argumentagni situace predklida ¥ privé racionalitou determinovaném prostora pouze negativni argumentaci (Ze z4vér neni v rozporu $ racio- nalitou), ta pozitivns .blize zaosttujici argumentace™ coby dostateény chivod pro upfesiiujct vybér ziveru keery oviem neni v rozporu's argumentacnimi moz nostmi (myslitetnymi body), je2 se podivaji z mezi raci onalitou vymezeného prostoru, je podlozena ,pouz ‘isudkem vyvéryjicim 2 hlasu jeho svdomi. Takto po- jaté .zaosifeni* argumentagniho pole prostiednictvim Lisudku svédomi se sice vymauje 2 moznosti exakiniho jondiniho ovéFeni (nedochiaik piisnému vyvor0vi principi rozumu, kdy je nelze co do jeho sprivnosti racionalné dokizat,nieméné na druhé strane je schopno clit protiargumentiim tin Ze je neni mozno ant racio- nn€ vyvritt pohybujici sey mezich kautel racionality je v toto ohicdu dana yjmérem ctnosti, a tdi jim piijatého Fi yotniho smyslu a cile, jakoz i jeho pomérem k tomuto 23 votnimu cili, 2 néhoz dostiva kaié jednini své etické uréeni, charakter a riz, a kter¥ je voditkem odpovedné lidsk€ bytosti, x néhoz potom vyvéraji veskeré dal8i de- dukee, Rozum a tento zcela nezbytny a neopomenutelny me- talyzicky, resp. transcendentni ,korelit” coby neoddeli telny imanenini spravedinostni komponent ovgem ne jsou za nastingného p¥istupu v jakémkoli rozporu. Vaijemné se podporujf, ohranituji, ukazyji si své meze a spoleéné napomihaji v hledini cesty i v oblasti juris: tického tsili o nalézani spravedinosti a priva. Gustav Radbruch Pt minut pravni filozofie Minuta prvni Rozkaz je rozkaz. roto plati pro vojika, Zakon je zikon, tak rivi jurist Zatimeo ale pro vojika povinnost + privo k po- slusnosti zanikaji, paklide je mu 2nimo, Ze rozkaz simétuje ke loginu nebo prestupku. pravnik od t€ doby, co asi pied sto lewy meri juristy wymeli zastines pirozeného priva, Zidné kové vsjimky z platnosti z4kona x z poshusnost tech, kd sou podfizeni z3konu, neznd. 23kon plas, ponévadl je zikon, a fe ‘zakonem. pokul vobsyklvch pfipadech disponuje moci se pre Tow pojetd zakona a jeho platnosti Ceznagujeme jej por Vistickyin ucenim) udinilo privniky, jako? + lid bezbrannymi ELANKY - |L Hanus / Spravedinost a priv ftota 7akoniim, Vposledsw ztoto moe. je i privo, je privo s moci: pouze kde je Minuta druba tuto tezi doplnit nebo nahradit jinow: Prive je t0.co prospiva To znameni:svévole.poruseni smlouyy a protiprivnost sou ot, pokud prospivaj lidu, privem. Cod prakticky 2nadi. Fe CCokoliv se drditel stitni mocijevijako obecné prospesne, addy nipad a jakykobv vrtoch despoty,trest bez zakona a ro2sudkul nezikonné vraidéni nemoengch, jsou privem. To mize un ‘menat, 3e sobecka riftnost vlidnoucich je pojiména jako ‘obecny prospéch.A privé takto byl ztotoznenim priva a do- mnélého nebo iidajneho prospéchu lidu pfeménn privni stit ve stit protiprivni, Nikoliy, nemiize platit, Ze v¥e, co prospivé tidu, je privem, spiSe naopak: pouze 0, co je privo, lid prospivs. Minuta teté Privo je vil ke spravedinostiSpravedinost ale znameni:po- suzovat bez obledu na osobu, véem mri stejaym metrem Pak lide se oceiwje zavrazdén potitického odpiirce. paklize se na Fiauje vradda piisluénika jinerasy ale stejné diny smezujici prot Mlastnim pifvréencim jsou stindny nejukrutnéjsimi a neice zhanobujicimi tresty, pak nejde ani o spravedinost, ani o privo. Key2 zikony zimémé popirajé vill ke spravedinosti, nape svévolné posleytnji a odepiraji lklski priva, potom postridaj "80 zikony plutnost, pak jim lid neni povinovin poshisnost Atehdy muse}itaké privnie’ nalért odvahu k tom, aby jim ove peli privat charakter, Minuta ctvets Neni pochyb 0 tom. 2e vedle spravedinost je eftens privat Lake obeeny prospech, Ne jako takory, dokonce 1 i. parchy ty tom, Je rovne® akin ste Jeaté Jed hot zabezpetit privy vin nejistoté. Neni pochyb o tom, fe lidska nedokonalost ncumo?Auje vidly v zhkon® haemonicky sjednotit ¥eechny tH hodnoty privacabeeny jistotu a spravedinost,a ney spravedinosti nebo obecne skodlivosti platnost ode s¢ vSak musi hluboce vStipit do védomi lidu a priv hou existovat tak nespravedive a obecné Skodlive 2 se jim musi odepfit nejen plainost ale i pri Minuta pata Existujftakto privni zisady. Keré jsou silngj8 ne? jakikoliv privotvorba av dlisledku nich? postridlé zeela platnosti7akon, tery je s nimi v rozporu. Tyto zisady nazyvame pfirozenyn privem nebo privem plynoucim ze simotného rozumu. Za- jistéjsou v detailech provizeny nikoliy ojedinélymi vahénimi ale prosifednictyim aila trvajieibo staleti byly vypracoviny ay takevansch prohlisenich lidsk¥eh a obéanskych priv ns tolik konsencuitné shromialény takové pevné konstanty.2e se zietclem k mnohym z nich je s to Zivit pochybnost iz jen 2 mérni skepse Vyhideny feéi viry jsow ale stejné mySlenky obsazeny ve vou biblickych »fnacich Jednak stoji psdino:Mate byt poslusn vrchnosti, teri msi nad vii moc.Na druhe strane je take ale sino: Mate poslouchat vice Bohs ned Clovéka - 4 to shad neni toliko 2hozn€ péininyhré plains pravnd véta. Nape 21) Raatoruch, 6 9p cau edn roakr vanes faene phat ik reap ta papell meessprs eins a priv ston je Rupe tstat Ie 2 Pull -Peaem oo pporncho. advate” obsaren jee manograly Morilka,peiva {fetal Pisin). Prate-QIKOVAIENH, 1998s. 221-t nasl \L Hanus / Spravedinost a préynijstota @LANKY imito dvéma vroky nelze ale Fesit tim, napfiklad wrokem: Co je cisarovo, davejte cisaii, co je Bot, Boh ~ nebot lento vitok ponechiv4 hranice neyistymi Spike naopak: pre ‘nechiva feSeni Bodimu hlasu, krery se ozjva ve svédomi jed hotlivee v konfrontaei s jedineénym pripadem, Gustav Radbruch dkonné nepravo a nadzékonné privo S8¢ privrence, jedmak vojsky;jako# i privniky, sik sob@ do- kizal nérodni socialismus pripoutat pomoci dvou zésad: r0z ‘kas je rockaz* a .2ikon je zikon". Zisada -rozkar je rozkae- Hneplatita nikdly neomezené. Povinnost poslusnosti koncila 1 rzkaria slovzicich zlogineckim ciiim ‘oho, kdo rozkaeyje (Wojensky trestni zkon,§ 47), Zasnda.2akon je zikon® naprot ‘omu Zidn€ wheady neznala, Byla vfrazem pozitivistickeho. brivnitio mysteni, které po mnoho desetilet ovladalo némecké Drivmiky skoro bez jakychkoliv projevti odporu. Z4konn€ ne. bravo tnui2 bylo,stejne jako i nadzakonné privo, protimfuvem, Sobéina problemy je nyné opakované konfroniovina praxe, ¥ }honemeckyeh privnickyeh novindch [1946] (5. 36) bylo uuveieinéne a diskutovino rozhodnuti soudu ve Wiesbe. «7akony, jimi2 bylo prohkigeno propadnuti ma. bly ¥ rozpons s pfirozenym privem a ji ni byly neplainé V ohtasi restniho priva byl tens nen v Fiske 26m. wh 3 problém piedestien ze- ti § projednivinim a rozhodovéniny unite wwnim igeni_pied durynskym_porotnim soudem byl odsouzen k dozivotnimu vézent justi¢nt cen kter§ udkiniim piivodil odsouzeni apoprava tiga, Puttfarken udal Géttiga kali ndpisu 23. ‘nechaném jim iia zichodkw vila, Hitler je masovy vrah a zavinil KK odsouzeni nedoslo toliko na jeho zakladé-nvbrd take is poslonchini zabranigniho vysiini, Obzalovact fee dy. yuskehis ge byte podrah henberg. 10, kve zistupce polod N10 oizkar By tente gin prouiprivni? Kav: Obialo- éiluje.2e uvinil udéni z nacionslnésocialistickeho pie- k (ola je bez pravatho vyznamu, Privni povinnost Neexisto- je, 2da (obzalovang) pi. sobil ve shizhich soudnictvi. Tato skutegnost piedjim’, 26 souulny me je sehopna realizovat rozhodovaei éinnost. 25. . tsi © spravedinost, privnt jistota jsou potadavky sonudnietyilyto wSechny ti podadavky absentuju tres fs ee Hitlerowy doby.= pravdy a spra velllyy resiulek. nvbyrz jej yydva do rukou svévole -PHipojul se potud v piném rozsahu k privnimu posudku, ier k teto otizee vypracoval dékan Privnické fakuley Unt ‘erally v lene. pan profesor Dr Lange. Poméry v Tet fli buly tak zn: 4 velmi dobie védél: Kdy? byl nékdo ve tie unt vale in k zodpov€dnosti kvili napist Hitler Fe masony ini (uo valk, potom nemohl yeviznout vy Jak by soni moe byla sto pfekroutit privo, nemohl met Jake Putttarken samoziejme dohiédnow, ale mobil se spoleh haut at to. 2e by toho bya schopna.= Pray ost dat nevyplivala ani 2 § 139 trestniho 2 het islanoveni se sice hrozi testem tom, kel ska ve Doznatek 0 iméru velearady a yeas to neo. shan tad, siee je peavddou, g byl Vrchnim zemsixin ‘swmilen y Kasselu odsouzen k smn pro piiprav k velearae, PR 162009 ale ¥ privnim smystu v 24dném pripadé o pHiprav veleztady ‘ncélo. Gottigem odviizné proklamovand véta: Hitler je masovy Yrah a zavinil valku’ byla vady toliko distou pravdow Kdo iil a hldsal, neobrozoval ani Risi, an jeji beapeenost. Pore se okougel prispét k odstranéni zhoubce Rie a ak ji chtel a hrinit, tudié se pokousel prispet k opaku velezrady. Kade on Inlzeni t€t0 jasné skutenosti formalnéprivnim’ dvahami je {cba odmitnout. Krome toho mide byt pochybne, zda bylo lee vvbec nékdy na takzvangho vide a #ského kancléfe nahit et jako na legitimniho 8éfa statu, a zda tedy byl ¥ disledke ‘oho chringn paragrafy o velezradé. V Zidném piipadé se tw. {diz obZalovany pti udini nezabyval privnim posouzenim svého Einu a vychizeje # miry jeho nahledu se jim ani zabyvat ne, ™ohl. Nikdy ani nervrdil. 2e Gottiga udal proto, e v jeho tin vskuthu spatfoval velezridné jednini.a proto se citilbyt kndant povinovan, Generilni stétnixéstupce poté postoupil k téo otézce: By! Gin zavineny? -Putfarken v podstaté priznal,e chtél dostat Gattiga na po- pravigté. Potvrila to celt fada svédki. Pak jde o iniys) vrai ‘Ye smystu § 211 trestnsho zikoniku, Skutecnost,2e Gottiga of Soudil k smrti soud Treti Hc, neni v rozporu s pachatelstvim Puttfarkena. Je nepimjm pachatelem. Sice je ieba pHipustit, 2¢ pojem nepfimého pachatelstvi rozvinury v jurisdike! B®. ského soudu mé 2pravidia na mys in€ skutkove podstaty, pe. vain€ takové, ve kterych nepiimy pachatel pouaiva osoh bes Mile a ncpixéetnych jako néstroja, Na pipad, 3e by némecky soud moh! byt ndstrojem zlotince, pfedkim niko neponrysel Ale dnesjsme hott konfrontovtinistakovjmi skutkowm! pod ‘statami.A pfipad Puttfarken urcité nebude jedin Sormalng jednal vsouladn se zAtonem, kay’ wyhlisl nesprivny rozsudek, nemiize bjt v sozporu s neptimym pachatelsivin, Ostatné potud jsou pripadn@ existujiei pochybnostioustranény durynskym dopliujicim zikonem 2.8.2. 1946, ktery v €1. I diva za éelem tohoto odbourini nejistory § 47 odst. 1 restniho zi Koniku nésledujici vyznam: Jako pachatel bude potrestin, ko zavinené spichd skutck, ktery je trestny, sim nebo prostfed pictvim jiného,a to také tehty, kdy3 jing jednd ve shout s¢ of, konem.’ Nové,zpétnow piisobnosti vybavené privo se tim ne. Ustanovuje.Jedna se toliko o autentickou interpretac resin iva platného od roku 1871" 4 sim jsem po pectivém uvitieni pro a prot toho niizoru, 4% nelze mit pochybnosti o domnénce vraidy ¥ ne Cchatelstvi. Ale pfedpoklidejme a musime s tim poghat, te xoud ventuiln€ také dospzje k pojetijinému. Co by potorn ta tere situace piichizelo v ivahu? Odmitnesi se konstrukce nepht mého pachatelstv, tk nim nezbude nic jincho, ned souulce, lel v rozpor s privem a zikonem odsouil Gotiga, porte ovat 2a vrahy. Potom by se dopustil obzalovany napomahdnt by byt 2 tohoto hlediska potrestin. Pokuxd by ‘ake prot tomu byly stvény zivaéne pochybnosti~ a je ph ouitim - astiva zde 28kon ¢. 10 Spojenecké kontrolnt ray 2.30 Jedna 1946, podie jehod dl 2c by se oblaloviny dopusil 2lodinu prot lidskost. ¥ rimei tohoto 2ikona jit necdedt ma ‘om, 2da bylo poruseno nivodni privo, Tresto acela podl¢hall nnelidska jednani a stihini z politickyech, rasowseh 4 niboter, ‘skyfch divoctd. Pode 2.2.3 mi bjt zlotinee postiten trentem, Kerf soud uréi jako spravediivy TE? i trestem smth? Ostatné jsem jako privnik rvykly,omezi se na élsé prvi hodnoceni. Cinime vidy dobie. pokud se postavime nl yee De svém vydinitrestnino z3komik ¥ dhurymské vera} Wma 1946) ks prof. Richard Lange (6 13). 2e se nad pojmem neptune pe

    You might also like