See discussions, stats, and author profiles for this publication at: https://www.researchgate.

net/publication/40393380

Botanika II. : systém rostlin

Book · October 2007

Source: OAI

CITATIONS READS

0 1,575

2 authors, including:

Milan Skalicky
Czech University of Life Sciences Prague
187 PUBLICATIONS 4,571 CITATIONS

SEE PROFILE

All content following this page was uploaded by Milan Skalicky on 29 February 2016.

The user has requested enhancement of the downloaded file.

 Fakulta agrobiologie, potravinových a pŘírodních zdrojů

Katedra botaniky a fyziologie rostlin

Nové skriptum zemědělské botaniky zaměřené na

systém rostlin
25
botanika
atická
System
ích tříd
ae) od ost atnožován í
yce roz díl mn
gatoph řas y. Na způ sobu roz h vod ách,
n. Conjunevětvené zelené lav ním ze ve slad kýc
eae (sy Při poh
tophyc té
o vlá kni íkatá stad ia. last y. Žijí poustrické.
da: Zy gne manobuněčné neb ytu jí bič pro top i tere
Tří jed ysk celé hy jsou
y jsou cyk lu nev, kdy splý vají. Něk teré dru u řádů.
Spájivk v životní m do dvo
í se (obr. 21) ším pH se děl í
ek je oddělen ke konjugaci h tůn ích s niž stél ky
zeleniv ch í nýc le stav by ho sliz
u.
áln ích tvá docház v raš elin ě bohatá , pod zračné
n. Z kok rchových vrs atých hojné jsou a je dru hov tvou prů h chloropla aci
stů
Řasy zomeno v pov stoj u s vrs
u Aphaniů a tůn í, i fytopla nktonu cenobi ích Skupin pov rch ch páskov itýc Ke konjug ké
ice rod v matky ky na utý ité.
ník
květ sin vod ách ryb a pod zim ním. Buň ky jsou rodu mají les - jař knité stélšroubovitě vin sty hvě zdicov né dlouhé
ten
/0 a

24 vod ní ata vlá

např. i běž ný
ve letn ím r. 19) tohoto o Zyg nem ětvené o více oropla význač
dop rovází orococcum , dom inují v ned esmus (ob ny. Zástupci slou ží též jak í Řád 1: vět šinou nev í jeden neb nema má chl a pro niž jsou u buň kou
.
ek a rá vyt vář jí
10 ink

,
7´

Sce ost ma vyt vář Zyg - řas m celo

a tůn íchuvést rod Chl áln ích zelenivě bohatý rod jí v typické ce)
á kultiva atum, kte hojná Jař matkyyra (obr. 19) lší běž ný rodléta . Mouge otiaélně prolož ený
možno né dru hy kokpat ří dru hov buň ky vybíha lla (hromadntyon reticul prostředí je rog . Da a pod
ore ch, na Rod Spi i pyrenoidy přelomu jara tva ru desky,
půdy. Četzi nejhojnější 8, 16), vnější u rodu Chl i řas a Hydrodic. Mi mo vod mů , na zde eny
ní ích.
4, é jako ník ů je častá šestiboká oka na kůře stro o i více seskup s čet nýmna hladině na pla stem ve v koloni této
vod . Me poč tu (2, í oro řípadě
podobn
o různémké vyu žití V zál ivech ryb jsou srostlé
v
rostoucí po čty řech neb
docház jed iný m chl livě pop ny. Zástupci olik
s), buň ky
s cí jed not ovi něk
.
i pra ktic organismy cov ité buň ky ococcu s lob (bu ňky jsou
atu
siv ky řas y, žijí dvě stejné pol o popsáno tenovitě
v

ales - krá uně čné byl

modelové lnou síť – vál ěnk a (Apathnebo poprašky sm idi jsou jed nob roz děleny na ách. Dosud ovitě až vře trojboké
ide řas a zrn né povlak y De ky) zářezem vod ouk m
neprav Řád 2: dvojčat čist ých vář í obl Staura stru
od No

fyt.
uně čná
jed nob . Tvoří jasně zeleíčk y). ci strepto ou (zv ané též ně výr azným tě, hlavně v ster ium vyt m, rod
tlin v rám ořádan y
Krá sivk více či mé svě Clo
celém r, např. rod hlubok ým zář ků.
eze
ska lách prostorové bal atky ných ros slen itě usp orů liší. jsou ny po
v jakési parožn větev zele s pře h aut Buň ky jsou roz šíře jí různý tva lné buň ky
s do lalo
phy ta - pojetí výv
ojovou í parožnatk y se u různýc y ma
skupin hů. Buň ky Cosmarium ováky s okr aji děl
ený mi
: Charo stn
časném té řas y a vlatříd , jejichž
poč et
Od děl ení je v sou kni tisíc druté buň ky, rod as ploché buň
ení předst avukok áln í i vlá uvádí několik ěčn ou prohnu rod Mic rasteri
Odděl bič íkovce, systém
u se
třídy. ohobun sleny buň ky, konjug
ace
y s mn
Zah rnu
je kou . V význam nější rostlin álenostech přeholová
enou stél dvě vod ní vzd vrc
vzpřím y jsou pou ze skopické videlných šťuje jed iná iku lou , u
ma kro pra
Uveden ceae y, tedy loid nese v cm. Růst zaji s vnější kut hor niny
Charophy ožnatk Kau
stn í parv substrátu. zí 10-50 (i víc
e) ní
celu lóz ílely na tvorběproces je
Tří da: je vla a je
zah rnu zoidy roz me ěčná stěn y se pod lav ní
Třída nou rhi pohybuje v é buň ky. Bun ilní parožnatk ožován ím, poh
upe vně se
člán kov O 3. Fos stélek a odn
stél kou vět ví. Výška
h inové a rustace CaC me ntací
boč níc jící uzl ná ink ožují frag ních
oddělu
buň ka dru hů je význam y se roz
mn boč (2n)
v paž dí udomé. ční zygota
mnoha nu. Parožnatk gia se tvoří o dvo kopula k
traverti ý. Ga metan nodomé neb ovité útvary kr kanále
ick jed é kul uté
oogam jsou buněčn vitě vin mi
dru hy mnoho dy jsou šroubo
vět ví, a ster ilní
dia jsou atozoi oba len gnostický ♀ og
Anteri štít ky, sperm ia jsou
é Oogon kor unkou (diad otvorem jádro (2n)
pok ryt bič íky. nčen zoi jí zyg ospora
se dvěmai, oba l je uko spermato ory pře žíva
vni ká osp
buň kam oplození tostěn né zyg rostlinu (stélky
Při
zna k). e. Vzn iklé tluslíčí v novou Parožnatk y žijíí
v kor unca na jaře vyk roz pad ají). vyt vář
chloro
plast
na dně eta ce h vod ách, kde
veg
konci ých slad
kýc
řádem
se na a
ně v čist jed ním Vět šina meióz
pře váž na dně. tvořen ů.
porost
y atek je několik rod Nitella .
parožn je a
Systém který obs ahu ra (obr. 20) ývají
s, Cha ace. Spl
Charale eží do rodů lus -
konjug álk ů. Zygota
nál vac í cyk
kan
dru hů klíčení množo kopula
čních
phy ceae: roz prostoru
ato ném
Zyg nemjí ve vymeze buňka.
hyta - ní
Charop ré se pohybu iná diploid
21. sty, kteosp ora) je
jed
Ob r. oropla
♂ ant celé chl vu zyg
lém sta
; (ve zra
í orgány-
ožovac
rozmn etangia, ant
inou a gam 49
itou uzl samičího
lky s
lístkov holu botanika
čás t sté unka
na vrc atická
Chara: ), kr - kor System
hyta - ium
Charop um (oogon
20. orosty)
kapr aď
ngi m).
Ob r. ičí gam
eta
(anter
idiu
og - sam etangium stl iny, vývojo
vé
sam čí
gam
fyt ní ro jící tři ž je
(pterido rostlin
, sdr užupeň, pro něj
phyta nat ých vývojový stu o sporof ytu
nad
Pterido skupin
ou cév
Předst
avují níh
diploid en, stonek zoidy
a list y.
ní umělouí psi lofy ty. hoz emského koř
spermato
erogen stoj suc ním na
sty jsou hetém zač átk u pře vahou ou s roz liše archegonia;
oro ou tlin idia a
Kapraď chž společn ěna s výr azn vla stn í ros í ant her
á jeji ozm ván nesouc prostředí.
yt postrád linie, na stická rod yt je předst avo o hlíz ovitý, kém
Kapraď
orosty . Sporof ote vírá teri
cha rak fytem. Sporof lupenitý neb ním nebo vlh i
ematem ý sloupek a ezeny s ma lým
proton gameto fyt je zpr avidla se děje ve vod em a
ý středovu nás byly naltrsy na oddenk
Jan Novák & Milan Skalický: Botanika II. - Systém rostlin

štěrbovky ovitým
Gameto íkaté, oploze
ní

B OT A N I K A I I .
48 pentlic neúpln vuně pla ziv ým
psida – rvené rostliny s , tobolk a máasi 120 dru hů,
níz ké nah
něd lé
jsou bič ta – pla často s
An dreaeo ně zba pod iem rody a tvořící opo diophy yha mi;
Tří da: až čer raz en pseudo jenom tři lní) : Lyc mi lod
, tmavě
Drobné je fun kčně nah Zem i rostou estr is (štěrbo
vka ska Od děl ení ým
kovaný
i nečlán vyv íjejí
ziv se
i. Na
rostl iny s pla nice
rý rup ch
štět , kte i chlopněm je Andreaea Byl iny Výt rus něk terý sy
se čty řm nejběž nější. ) – vyšší i list y. se u
phyta e)
kla
hustým list ů, které vrcholové
acha eo
hy,
tři dru ch ska lách mají v paž dí tzv. ry) jsou
nevápe
nný tae (Tr y, které ují v rus y (isospo té nebo
fytem;
rmophy trofní)
rostlin
gameto seskup
ly). Výt í v hlíz
ovi
l), které

Systém rostlin
: Co mohetero sporof yt nadek a list y. Tytch
o
(strobi
á větev ečně che
é, klíč (proke zem í a
Vý vojov nerozl išen ité protha lium
uje ivý
í (vý jim u nich pře važ na kořen, ston tém vod tní cov roste podšířené po
otr ofn lu no u sys
a lofy pro vaz
několik
let
fotoaut vém cyk roz liše éna pokožk člen í na psi y a tliny roz ném
a sem enné, b. Ve vývojo je zpr avidla
i tiva , zejm ičn ě se é) rostlin zpr avidla hlavné. Ros pech. V mír ní
a e) trad tro
né
Výt rus ech chlorofyl diploid ní fáz roz lišeny v pleuž v silu ru a hosem
enn je oboupoi, hlavně v slož kou pří zem tři 1
lak oid rmu s, kčn ě y ros tly mic ké (na celé Zem vět šinou ení zah rnu
je
thy (ko fun per latk y)
v rof ytu rově i ší rostlin y), gym nos pásu jsouetace. Odděl ky a šíd
tělo spomají buň ky tva zky cév
ní. Vyš
praďor
ost neč ch
orgány rý tvoří sva í rostliny (ka tliny. lesn í veg vuně, vra ohé z vym řelý
kte třídy
(pla Mn voje a
pletiv, fytn
semenn
é) ros (4/14). ého rozsti – už
y, pterido 0
– 7/10 dos áhly velk
rostlin erm ické (kr yto tlin. v minulo daly
ang iosp šších) ros plavun
í
vzr ůst u karbonu, a
ých (vy ene vět šinou vité ho
éna v – nap
ř.
fyt ní rostl iny ivnější
a cév nat
skupin m, fun kci kořrostliny sna
d stromo a zejm
v devonu kamenném ria .
u uhl í
Psilo 3
nejpri mit výšky do těla . Psi lofy
tní
vzn ikn
out
n a Sig
illa
y, možná y vět šinou ho dendro
rostlin val em celé Lepido otvaré
emské dos aho pov rch – plavuň
ynu lé suchozeny ani list y, y asim ilovaly diales
Vyh koř tlin Lycopo
pravé
Neměly tzv. rhi zon ní
oid . Ros Řád 1: ncovité
ziacea e – vra
zastával jí prv
Huper yzelených
3
předst avu ny z prv pily
ních Čeleď: lých vžd vené.
nebo
jed postou h) ď vyt rvavid ličnatě vět ném
, které Ma lá čele rus 2
rostlin něk teré z nic h které
jsou ny ve výt fofylů.
ň níc byl in, sdr uže tro
(alespo ch pobřež hy yly nejsou iší od ůst ají
z bah nitý vod na bře se Sporof tva rově se nel rusnice vyr ký
mělkých š (některé dí kla su a okrouh lé výtch. Saprof yticte v
a na u
sou prostře . Zploštělétkých stopká korhiz ou rosrchu
na krá vyv inutou mytečně na pov hy
d
ně)
vod ním ily dru hot mé s
při způ
sob zná prokel í nebo jen čás bliž ně 150 druích
livě jsou ru, zem s při humóznsut í
Spoleh chn ího silu ou pod iný rod
c h. V
ze svr onu vět šin půdy. Jed v tropec při okr ajích v
ně te u nás nella
dev ona lejš
ím pře váž lesích, agi
kách ros
y;
v atých go ta: Sell čás t ros tlin
ust oup ily dok z nich jeh ličn inských lou Huper zia sela lov ý, Lyc opo
dio phy 1 - -
, které ě vzn ikly. a na alp oblastech go (vr anec jed ně 38 . neč ek
brvitý:
vidlač
ka: 2
tliny,
typům ch Ob r.
horský opodium sela nec je míržívá
vra vuň ros
podobn rostliny oid es - atum - pla m; 3 - čás t lů.
pravdě selagin por ofy
Napřík
lad r. 37), b syn. Lyc jed lová). Vraaloidů a vyu dium clav rangie trofos
nia (ob ksonia
2
alk Lycopo ofyl se spo šišticemi
rodů Rhy plavuň obs ahem por
trofos s podlouhlý
mi
nebo Coo ýš jedova
tý lismu.
Hornea oké nanejvatě ní alkoho lodyha
byly
vys vid ličn ý se při léče
a měly bez list
1 a
0,5 m
Doc. RNDr. Jan Novák, DrSc. vět ven
ý
stonek; kolem 1
vzr ůst u on atd .
nějšího
mohut m byl

trukce
vzhled
y s dic
hot om
u ros tlin m triquet rum
; 2 -
Psil otu á internodia
ick y
: [a]
, [c] -
175

Mgr. Milan Skalický, Ph.D. Psilophyt - rekons sporangia ý v zře

teln
. botanika
- Rhy
nia sp. ouc ím čle něn synangium atická
yty: 1 tem nes ick ý stonek3pouzdré System
Psil oph praprý om ve
37. veným [b] - dic hot m sro stlé
Ob r. atě vět
koř eny
), rangiu
vidličn
neb oli pravé izos por ní spo
oidy (ne -
- rhiz né list y, [d]
podpůr až 3 %
ahující ům
vor) obsm producent
(zv. záz vní
– koření silice. K hlaInd ie.
ové
záz vor pat ří Čína a
nov ité
3
u
záz vor e – dos
: Ca nnacea vor ovitých
Čeleď od záz ké a
na roz díl ty asy metric ink y
rostliny ,
Byl iny jí 3četné kvě ovi na tyčna je
1
me nné om pol
Kry tose rostlin
ma
nich jen ; dru há poloviová na
174 otvaré ala se v
zázvor zachov pra šný váč ek) mi metamorf olk a. 4
erales – i hlíz am
i
(jeden ími stam inodie k. Plod je tob rod
Zingib enovým krátký m
Řád 3: iny s koř s s ost atn ý lupenitý pysta roste jed ica je
iný
ou byl někdy stromy vrcholový m v barevn h celého svě zích. C. ind hů a
Vět šin davé,
enk y, enem a 1
V tropecv asi 50 dru erických dru
nebo odd km jí stří a é nebo
tým ty ma čepelí Canna olik a amvelké čer ven velké
dře vna ů. Lis me zi em něk
lem list pochvaté, hlavné
oboupo tné; hybrid pro strá lie
má
chocho
uché
a Květy 3če se pěstuje lis z Au w-root“).
jed nod je jazýček . zygomorf ní, u nás ty. C. edu („a rro ;
taceae
řapíkem nopohlavné, o bobule. žluté kvě jed lé hlíz y Maran
até čeleď má Maranta
nebo jed tobolk y neb ité škrobn buzná je nam obnaté
kov  Pří pod ářský výz kyt ující škr lých
ánovní
2
plody jsou
2
eae – ban vité hos
nacea
pos na Ma
Mu sac stromo řen arundi y (pě stovaná
Čeleď: ledem
až vzh m, který je tvojsou
stat né ene y oddenk .
Vel mi ým km noduché list růstá Antilách) é
se zdá nliv Jed pro var
byl iny hva mi. trů . Stonek vstavačot
4
né
mi poc
listový až několik me list ů a nese orf ních
mohut
Orchi dales – :
dlouhé hva mi ých zygom Řád 4: ava čov ité íkovité
itým i poc avn velk ých eae – vst e - záz
vor ovn
ký: 1
-
rou rov í jed nopohl v paž dí zak ryt y
3
Orchidac i kořeny gibera cea ovník lékařsho původu;
stv
květen vyr ůst ajících květy jsou šní kové, Čeleď: ovitým y nebo . Zin vor
; pra iny s hlíz fyt r. 133 ale - záz listenc
ové
kvě tů
ných
list enů
ty jsou Rostlin
y nité byl otrofn í geo . Vět šinou Ob giber officin t s obalem tý oddenek.
zba rve . Horní kvě je bobule. ík) má Roz ma aut rof yty ké Zin
enk y; 2 - kvě hlízovi
tou lcem tíkové; plodemsa (ba nánovnta. Jako nebo odd elené sap ě saprof ytic cí ros tlina;olik list ů; 4 -
nebo nez tivn žijí uché,
epi fyt y, rostliny fak ulta ké, tzn.
něk
dol ní pes2/70. Rod Muh Sta rého svě cný) se živ ujíc í 3- ty ma jí jed nod ající
tropů – hů v tropec nánovn ík obe aných to jsou hem isaprof ytic tně se při igát ní eny. Lis ty vyr ůst
dru pěstov nebo ležitos ch je obl ími koř znovitá , kvě ího okvětí,
asi 60 tum (ba Iris
ě a pří ent ivn
sapien ačuje několik dy; dnes
se ovité: u vše list naté , někdy s adv Květenstv í hro lístek vnitřnredukcí na 2
Mu sa kos atc
aceae - tý: 1 semenojpouzdrým
; 2 - autotrofn ky. Snad za. Lodyhy . Jeden ks o
ozn i plo ovn ík avé
ě síťnatá) ní, 3četné. měly 6 tyč ine tetr ádách neb
ně
sou hrn s bez sem enn ým (ba nán . Irid tro saprof ytic í mykor rhi , u epi fytů šplh ná (vz ácn
adi sia ea
žlu
ů M. Ob r. 131us - kos ate c - příč ný řez y (květ ofn omorf ě v tičkou
dru hů M. par dru hy. Z list tlin endotr om šupinovitéšinou souběž hlavné, zyg ruhatý. Původn ykle slepena kavou des
pěstuje ší pse uda
cor olk y;
3
čás t ros ti vyr ůst
á
nebo jen a vět upo a ost zrna jsou obv s lep dem je
hod ně i něk teré dal kna . e dozrávajíc í tob toucí
dolní
čás
é, žilnatin šinou obo („pysk “) ariu m) tomofil ie). Plo bryem;
zia cea 4 - kve
enu, v střídav list ů jsou vět to zveličelý a rodů). Pylová (pollin em
rajský) se získ ávají vlá di Strelit ení kem; list v brylku
(en
hmyzu e vyv inutým by. Rostou
v úžlabímediá ně, je čas na 1 (většin en viscinem uje na tělo
sem dí
tex tili s blíz ké
čele
vyr ůst
á v paž é, až
nal
nedoko hyf urč ité hou /25000
Z . pro velk la ležící v edium) nebo ho váčku slep lování přichyc h semen s ti – 500
 poupě) , a to ena (Cy prip obs ah pylové lka se při opy bných a leh
kýc om nos ckých dru hů tvořeno jen 4
Strelitziaký dru h Rav itým ze za přít fyti je cně
rod
Tropic vějí řov ývá je celý ; bry i dro to pou několik geo květy – okvětí y jsou 2; vzá ý
mý hla
vně
í květy. plochý m ci stopky oho velm klíč ení, a je jen velké , tyč ink řsk
je zná orativn
naz na kon obs ahující mn prv ní fázi u zas ahu tof líček) má tým pyskem květiná
s list ů se ného pás ích pro doubravách
velm i dek ariensis íkatých tobolk
a až při k pan žlu skleníc tlých
asc ých řap se úpl ně pech, do mír lus (střevíční kůrkov itým pěstují ve . Ve svě olik a
ma dag velk vyv íjí ným bač ník ů se em ium se v něk cný).
lem ně v tro calceo vinách
chocho poutní ků“. té pře váž Cypripedium a bez ost ruždru hy stře víč lkou v gynost lesích a křo list ý, k. obe ách i
vorovi ). ky s čně ), v širo vin
„pa lma e – záz s lodyha
mi (24 /55 mi líst
ch. Něk
teré
u, srostlo
u
rot ice bílá (kr ušt ík
kách, v
křo
eracea ervený
hnědoč list nat ých lesí mají 1 tyč ink asonium (ok helleborine ušeně na lou
Zingib enk y a ilač ní list y,
Čeleď: tým i odd asim iná lní roste v . Ost atn í dru hy anthera dam ík), např.
E.
á roz tro ruhatý
ch
s hlíz ovi í nesou jí term hal tý) býv tých ost roste
Byl iny u – nek vetouc lodyhy ma , zygomorf ní obchod ch roste Cep pac tis (kr ník dvoulis
ušt nebo žlu , kuk ačk a)
2
vených cný
typ
dvojího krátké šup
inaté hlavné diemi)
; a buč iná vyskyt uje Epi bifolia (veme zen čer (vst avač obe
oboupo a 2 stam ino ra y a hro
zat ímc
o ty jsou tropické
– dru zích Platanthe vé hlíz né. O. morio
ou
stv í. Kvě inou tyč ink ule. Rostliny lék ařský, ětý kořeno áně
květen Bělokv h lesích. . 134) má ožené a chr

2007
(s jed o bob rov ník k ve svě tlýc č - obr
hy ohr
a 3četnéje tobolk a nebcinale (zá zvo tick ý oddene (vst ava
Orchis šinou u nás dru
1688-1 plodem Zingiber offi kyt uje aroma
.
50/900 - obr. 133) pos Crocus květů;
vět
atc ovité: 2 -
záz vor ae - kos gram květu;
Irid ace dia
132 . set ý:
1 - kem.
Ob r. semení
3
- šaf rán
1
ý řez
sativus a; 2 - podéln
ros tlin

Autor: Jan Novák & Milan Skalický, Česká zemědělská

univerzita v Praze, říjen 2007
Botanika II. - Systém rostlin navazuje na tradici zemědělské
botaniky, v rámci nových taxonomických systémů popisuje a ilustruje 215 stran
prakticky významné druhy rostlin rostoucí či pěstované na území 298 × 210 mm
České republiky. Podává přehled systému rostlin od sinic až do brožováno
jednoděložných. Skripta obsahují více než 300 většinou originálních ISBN 978-80-213-1688-1
perokreseb.

200 Kč
Prodej: PowerPrint, Areál ČZU pavilon A, Kamýcká 129, Praha 6
tel., fax: +420 224 382 810; ucetni@powerprint.cz
© 2007 Milan Skalický

View publication stats