Vývoj sociální práce v českých zemích

ČAS KE STUDIU: 70 minut

 Čas potřebný k prostudování základního učiva: 30 minut

 Čas na vypracování úkolů: 25 minut
 Čas na vypracování úvah k zamyšlení: 15 minut

PO PROSTUDOVÁNÍ TEXTU DOKÁŽETE A BUDETE ZNÁT:

 Základní historická období a významné milníky, v kterých se formovala sociální práce

 Stručný vývoj sociální práce v českých zemích

KLÍČOVÁ SLOVA UČIVA:

Historie, chudoba, chudí lidé, děti, zbídačování, žebráci, dobrodiní, církev, solidarita, města,
sociální politika, vzdělávání sociálních pracovníků.

Sociální práci je nutné vnímat v historickém kontextu. Sociální práce se vyvíjela staletí a
měnila se spolu s novodobými dějinami. Obecně lze vyjádřit, že péče o bližního se změnila
v disciplínu, která vstupuje do života sociálně znevýhodněných skupin a snaží se narovnat
jejich životní situace.
Několik tezí k historickému vývoji v českých zemích

Nemocní a chudí; jedna ze stálic mezi cílovými skupinami sociální práce

Počátky sociální práce vnímáme často v kontextu péče o chudé a nemocné. Sociální práce se
začíná rozvíjet od období středověku a to především prostřednictvím církve, náboženské obce
řeholních řádů a klášterů. Církev zřizuje nemocnice a útulky pro chudé, zmrzačené, staré,
sirotky, slepce, nemocné, postižené pohromou. Ve větších městech jsou zřizovány špitály,
které zakládali i bohatí patricijové. Příkladem může být první z nich a to roku 929, kdy
zakládá v Praze před Týnem první špitál Boleslav I. Jedná se o azyl pro 12 chudých. Roku
1274 přibývají další špitály (husitské hnutí řadu ruší, obnova – přibývá chudých a
nemocných).

Ve 12. až 14. století postupně část iniciativy přejímají města, dochází k vyplácení lékařů a
opatrovníků chudých. Mezi počátky sociální práce můžeme řadit ženské spolky, například se
jednalo o bekyně, jeptišky, které pomáhají prostřednictvím darů donátorů, ale i o řadu dalších.

K počátkům sociální práce patří rovněž cechovní sdružení a bratrstva, které pomáhají
svým členům a jejich rodinám uživit se, snaží se o jejich podporu, o pevný počet řemeslníků.
Jedná se o určité ochranářské organizace, které vytvářely podporu svým členům v období
nízké prosperity, ale také v době nemoci. Měšťanstvo přejímá církevní filantropické
iniciativy, v roce 1848 – městský špitál v Praze, objevují se první ohřívárny pro chudé,
od 16. století pak sirotčince, v 16. a 17. století je zbrzděna práce měšťanstva. V roce 1620
– Nemocnice milosrdných bratří a v roce 1776 – hrabě Bugnoye a jeho filantropický „Spolek
lásky k bližnímu“.

Zamyslete se, jestli znáte ve filmovém zpracování příklad bídy, ale i vzestupu
deklasovaných a dále zaznamenejte příklady péče o potřebné, které mohly vést
k počátečnímu formování sociální práce.

Dalším významným milníkem v počátcích sociální práce byla školská reforma z dob Marie
Terezie, která nařizuje povinnou školní docházku. Ve všech historických obdobích
středověku, ale i v dalších jsou nejvýraznější cílovou skupinou tehdejší iniciativ, které
bychom mohli označit za předchůdce sociální práce a sociální politiky chudé děti, sirotci, děti
žijící na ulicích, strádající hladem a bídou, často oběti násilí. I v této době nestačí kapacita
nalezinců, které mají spíše represivní charakter, částečně však zmírňují výrazný sociální
problém „dětí ulice“, pro které nestačí kapacita nalezinců.
V 18. století přichází katolická církev o rozhodující postavení v péči o chudé, nový řád
v péči se objevuje v městských nalezincích, sirotčincích, porodnicích, nemocnicích,
chudobincích,…Dochází k rozvoji ústavních forem péče, financování – sbírky, dědické
dary, výnosy peněžitých pokut…

V období Rakouska-Uherska se začínají rozvíjet obecní chudinské pokladny, kdy obce

poskytují chudým výživu, ošetření, otop a pomáhají s péčí o potomky péče o potomky. Probíhá
další období rozvoje ústavní péče.

Od 18. století je zdrojem zbídačování industrializace. S rozvojem průmyslu a továren

vznikají aglomerace na pokraji velkých měst, kde živoří dělnictvo a jejich rodiny. Rok
1811 přinesl nový občanský zákon, který řeší právní postavení dítěte v rodině. Otevírají
se ústavy pro děti zanedbané a zpustlé a první vychovatelny pro chlapce.

Industrializace je spíše vnímána jako hybný motor společnosti, ovšem ve vztahu k sociální
práci je na ni pohlíženo jako na období zbídačování velkého počtu obyvatel. Napište krátkou
esej v rozsahu jedné až dvou stran a zamyslete se nad důsledky industrializace ve vztahu
k chudobě a bídě.

Období 19. až 20. století

Významné milníky vedoucí k rozvoji sociální práce v českých zemích

 Organizování péče o potřebné

 rok 1902 – zemský sirotčí fond
 rok 1904 – okresní komise pro péči o mládež
 Rok 1918 – 1822 – velké hospodářské obtíže, které přinášejí utrpení velké části národa
 Světová krize 30 léta rozvoj sociálně patologických jevů

Průměrný věk obyvatelstva v roce 1908 – 1912 stoupá u mužů ze 43 na 52 let – muži, u
žen v letech 1929 – 1932 ze 46 na 55 let.
Zjistěte si, jaký průměrný věk máme v dnešní době a zamyslete se nad zjištěným rozdílem.
Popřemýšlejte, jakou roli může hrát v těchto skutečnostech sociální práce.

Vybrané sociální reformy v odrážkách

 Vybudování a rozvoj Ministerstva sociální péče

 Řešení sociálně politická problematiky, rozvoj péče o mládež, péče o válečné
poškozence
 Rozvoj bytové a stavební péče, ochrana družstevníků a spotřebitelů

 Rok 1919 – Ústřední sociální ústav (studium sociálních věd, propagace, poradní sbor,
ministerstvo sociální péče)
 Rok 1923 – sociální poradna pro potřebné
 Různé oblasti působnosti sociálních pracovnic - zdravotní, sociální, osvětová, státní
správa

 Spolupráce dobrovolníků s profesionály

 Profil sociální pracovnice (Taussigová, Londýn 1936)

 Časopis „ Sociální pracovnice“ (1932-1948)
 Mezinárodní spolupráce na různých úrovních

Vzdělávání sociálních pracovníků

 Rok 1917 – 10ti týdenní kurz pro sociální pracovníky

 Rok 1914 – sociální práce v tisku – Alice Masaryková
 Rok 1918 – ženská vyšší škola pro sociální péče – roční studium (dvouleté pomaturitní
VŠSP)
 Rok 1928 – československý sjezd sociální a zdravotní práce
 Obsah studia – základy práva, somatopedie, psychologie, sociologie a praxe
 Rok 1926 – střední sociální školy (1927 – Vesna v Brně)
 Rok 1930 – 1935 diskuse ohledně statusu nové profese (127)
 Rok 1935 – 1940 utváří se sociální práce jako uznaný prvek společnosti

Objevují se první definice sociální práce

Sociální práce je specializovaná činnost represivní, preventivní, směřující k odstranění
sociálních nedostatků za předpokladu, že je vykonávána na základě odborné přípravy
(I.A.Bláha)

Poválečné období (pod vlivem západoevropských zemí) přineslo vznik 4leté vyšší školy
sociálně-zdravotní a v Brně byla otevřena VŠ politická a sociální

Zánik sociální práce po roce 1948

Totalitní období přináší zánik řadě sociálně a sociologicky zaměřených disciplín, které jsou
označeny za buržoazní pavědy. Sociální problémy jsou chápány jako přežitky kapitalistického
společenského řádu. Ideologie tvrdí, že s třídními rozdíly zmizí sociální problémy a stát se
představuje jako garant sociálních opatření. V této době se jedná o minimální sociální
zabezpečení, objevuje se násilná redukce sociálních služeb, roztříštění oblasti sociální péče. Z
původních 28 středních sociálních škol zůstala jediná. Neformální organizování sociálních
pracovnic se děje v podzemních hnutích. Padesátá léta přináší vládu jedné politické
strany.

Šedesátá léta jako období obrody

V první řadě se objevuje kritika systému a renesance vybraných institucí sociální politiky.
V roce 1969 vzniká Společnost sociálních pracovníků. Je zde snaha o udržení a rozvoj
sociální práce. Ovšem sociální problémy často medikanizovány. Tohle krátké období sice
oživilo sociální práci, ale období normalizace ji opět devalvuje a potlačuje.

Období normalizace – pomalé rozvíjení sociální práce

Sociální práce je vnímána spíše jako tématika nutná pro praxi, pohybuje se v oblasti sociálně
zdravotnické. Přirozené rozvíjení sociální práce probíhá ve velkých závodech a výrobních
jednotkách.

Cílovými skupinami jsou mladiství zaměstnanci, svobodné matky, ženy s malými dětmi,
sportovci, zlepšovatele, „převýchova absentérů, fluktuantů, alkoholiků“,….bývalých vězňů,
„občanů cigánského původu“ a dále podpora klubů důchodců…Výsledkem je pomalé
obnovování sociální práce, do kterého vstupují dílčí poznatky ze „Západu“. Oblast sociálních
patologií v této době zahrnují drogové závislosti, alkoholismus, otřesné podmínky v
gerontopsychiatrických odděleních, domovy důchodců, ústavní zařízení, úmrtnost
novorozenců,…Metodika péče o lidské zdroje je představována sociálním plánováním.
(Osobnosti – Tomeš, Šálková – snaha o vysokoškolské studium a koncepci sociální politiky).
Sociální práce se pomalu rozvíjí, ale podceňuje.

Období po roce 1989

Sociální práce zažívá obrovský rozmach v teorii i praxi. Počáteční nadšení je postupně
vystřídáno odborným a zodpovědným přístupem k vytváření sociální práce. Snaha o navázání
na prvorepublikovou tradici. Sociální práce se stává studijním předmětem, zaměřuje se nové
sociální problémy a postupně vytváří vlastní obsah. Objevují se tisíce nevládních organizací,
sociální práce se formuje v konkurenčním prostředí státního a nestátního sektoru. Formulují
se metody sociální práce, zkoumá se praxe a tvoří teorie. První katedra sociální práce se
otevírá v Bratislavě.

Vyberte si oblast historie sociální práce, tuto zachytíte do seminární práce a pokusíte se ji
propojit se současností, smyslem je zachytit vývoj sociální práce a jeho význam pro konkrétní
uchopení sociální práce v dnešní době. Lze čerpat z velmi rané historie až do novodobé
dějiny. Můžete si vybrat drobný fragment, událost, osobnosti nebo rozpětí let. Text v rozsahu
5 stran.

1. Charakterizujte období středověku ve vztahu k rozvoji sociální práce.

2. Co jsou to cechy a jakou roli sehrávají ve vývoji sociální práce; lze je přirovnat
k nějaké metodě nebo formě sociální práce, která se uplatňuje v dnešní době?
3. Jak vypadala sociální práce v období první republiky?
4. Co charakterizuje sociální práci v období normalizace?