8. Za hranice véty: analyza zmén v segmentaci na véty v prekladovych textech na zakladé francouzsko-teského paralelniho korpusu' Olga Nadvornikové a Jovanka Sotolova 8.1 Uvod Clem této studie je analyzovat zmény v segmentaci na véty v pfekladech fran- segmentace na véty jsou dany terpunkce, ale také zménou koncové interpunkce na nekoncovou (a opaéné), nimz dochéaf pfi pfekladu, se maze s pro- Toury (1977), teprve v 90. letech vsak byly vytvoreny korpusové néstroje, kieré umoénily dalsim badateltim podlotit tento vyzkum rozsahlejsimi daty. Term ini principy ureuj sdnak na zikladé kvantitativas 3.4) v Geském a francouzském Jednojazyéném korpusu (FRANTEXT a SYN), ve srovnatelném korpusu Jerome (vie Chlumské 2013) a ve francouzsko-éeské a éesko-francowzské Sasti para rogram rorvojevidoeh obtain Univerat Katlovt & PO Lingvsta, ‘esvlejajavjen kop terpunkce je viak analiza kone .d€-vzorku 4001 nonl:1 segment z (Nont:1 segment je takov zarovnany segment v paralelni pusu, kterf v jednom jazyce obsahuje vice elementi oznagenych jako vEta ‘=s>, ned ve druhém jazyee.) 8.2 Vyzkum interpunkce v kontextu vyzkumu piekladovych univerzélii ‘koheze a koherence v pfekladech 2 an: lum-Kulka 1986). S. Laviosov4 povazuje ny do francouzstiny a opatné cchto wyakus , drug plispél pi (Laviosa 2006: 55 2 67). ypograticky prostfedek neudivé (Vanderauwera 1986: taxe ~ nap. pfevedent juxtapozice do subordinace jd: 101). Podobné Malmkjarrové (Malmkjaer 1997) dech Andersenovych pohdek 2 dngtiny do angliétiny posuny frekvenci koncové interpunkee, a tedy zvjSenfm segmentace: ky na tetky. Specifieky Ande- én, fedmétem nékolika vfzku- fe na syntax zjednodusenou, sutorské ‘Vjenamnyjm ii, je zejména aména specificke normalizovanou. V¥zkum normalizace komplexnf, experiment syntaxe na hranicich normy zdrojového jazyka provedla napf. Mayova (May 1997): porovnévala francouzsky a rusk pfeklad s originély roménéi W. Faulk ‘Tpipadé Korps nerCrp 2 jad dat pen x editors paallnich tat nee (os Vora levee ve rdrajovem text,(To the Lighthous layov’ konstatuje, cov zachovavaji id: 5). Pro Mayovou bylo pfekvapivé 2ejména zj \é navzdory rozdiim me: z diikai existence fenoménu, ktery Bakerova popisuje jako , code’) (Baker 1998).° Mayové poukazuje napz. na svévolné of ‘znakového opakovant spojky and (k podobajm zavérim doc mi (zména uréitého slovesa na pfiéestl, viz May 1997: 12). Mayova v 2avéra ‘sv6 analfay kons arbitrarni zasahy pfekladatelii do specifické syntaxe 4 interpunkee obou roméné jdou proti zaméru autorti ktet{ se pomoct téchto Jazykovich prostfedkd snaif zachytic tedky se mén{ na Sérky, kratké vet \. Dramaticky dseény text stylizovang v kratkych vétéch timto zasahem ale 2tréci piivodnt naléhavost (Pagnoulle 2004: 35-36). Normalizaci se ve svém vjzkurmu vénovala také Scottova (Scott 1998: 194) a konstatovala, Ze zmény s nf spaj systémovjmmi omezenimi odrézejf inherent ily mezi obéma jazyicy, a pii- pady, které by mély bjt v piekladu zachovény, protoze odréeji originalni vybée ‘autora (Ponge 2011: 133). Podle Popovige je negativnt posun ynespravné FeSent informace zpaisobené nepochopenim originélu. Miize bjt motivovany neznalostt uusove lingvistiky a translatologie tak vstupuje ka, kterd mize pomoci tyto dva typy omezent specifickjch pro zciro- {ranslation specific and source language-specific constraints", Zane je pode nageho nazoru pfi korpusavych vfzkamech a proto s nim budeme v nagich analf2dch operovat. ide o simplifikaci, na drovni syntaxe a interpunkce je mozné za pro- nahradu nefinitnich konstruket zala napf. Vanderauwerové ko o tendenci pfekladovél viz v§Se). Pagnoultova (2004) isuje, jak Jacques Darras, francouasky pie. ‘akerowd define hid code’ jako ,a roel ofthe conronaton ofthe source and arget codes so whic dsnguises 2 tana fom Dots source texts and eigeal tage texts atte (eater 998 245), eke teny:vpedadove priimérnd délka vty nez ve 2drojovy. 2 Laviosa 1998). Prost priimérnd dé 2013: 25), Touryho koncept explicitace ‘Kulkové, kterd predpokléds, sherentné spjatou s procesem races a visledek pfekladu ~ socio-kul platnd norma, vychézejiei z prekladové tradice dané sgenderu a véku pfeldada samotngch autorll do presost, typografické a stylistické konvence,*eflové publikum (napf. literatura pro terpunkce pak také rozdfly ve st ‘zmény v segmentaci na véty je tedy ceristiky uditfinterpunkee ve francouzst Pro sprévné vy- nejprve zmapovat v éelting, 8.3 Kodifikace interpunkce ve francouzstiné av éestiné Interpunkéni znaménka umoziuji v psanych komunikétech vyjé te mySlenky nebo vztahy bez utitt pfsmen, v jakést syntetizované podobé, Inter- unkéni znaménka tak jsou - vedle dalSich prostéedki souvisejfcich s grafickou podobou textu jako flenéni na kay tp. prostfedkem napoméhe pro volbu sprévn pomaha zdiiraznit ééstetné vyznamy vpovedi a odré%i ni jednotlivich segmentti vétného celku. Promité se do Jsou to napifllad special (1980, jez sestavila Catacho é vseobecné wzndvané aut Catach 1980, 1994), na niz navazuje Diirrenmatt (2011) nebo jenvenisteova (2002) a mnoz{ dali.’ Z éeskfch védeti je v eahranié- ich opakované amifovan Vachek, z dalsich zdrojd uvedme zejména Mluvnici sougasné Ceitiny nebo Akademickou prirucku éeského jazyka. 8.3.1 Vymezen’ a popis interpunkénich znamének Interpunkei Catachova definuje jako soubor znaki podil zaci informaci v textu (Catach 1980: 21). V tes 2011: 24) hrét roli prozadickou (promité se do 8 Ve fancuslin je oi trek nlateno apis princi lick rami, a pot je nap it pied wztanjl2imeny dno (neste! povahou vetsine wity nape em v ecine = interpunkce také vede k tematickym a vypovédnim 2méném, 1). vyanén{ dane. ho segmentu textu). Vedle lingvistickych praci se interpunkci, i kdy2 okrajové, onektory), ale klade diiraz také na to, 3einterpunkéni ‘emotivniho zabarvent textu: obé tyto funkee je tedy tfeba v pie- Kladu zachovat, Podobné i (zéméma) absence interpunkee v textu mide brit ‘vjanamnou rol a mit specificky stylistcky «ginek ~ jde o postup bohaté vy vang v modern préze (Calas 2007: 39-43) majf za prvé rozd@lovaet funk! semného projevu tim, Ze naznagi rizuji rtznou povahu vét nebo jefich & ku, rozkee, avotént a vibec citovy réz, ‘eukonéenost nebo netipl a riizng obsahovy vatah meai véinjmi éstmi, V této své platnosti interpunkénf znaménka v podstaté vétné intonaci (.? | a.) Sed- imid se neutrdlni udit!interpunkee jch: 1, formalné syntaktické, 2. syn- i je vyznagen teékou, popifpadé vg- mide vSak bjt oznaten také pomoe! vykFigntku nebo ‘nik enaéi vypovéd emoci roakaz nebo piikaz Otaznik se poudivé k vyjddient otézky. DalSim signilem, ktery ranice jednoduché véty nebo souvat, je velké pismeno na za- {étku prontho slova ve vétd (Cyréek a kol. 2010: 328-331), Ceska Kodifikace se s francourskou v popis to ndsledek préce s vétnjmi celky,jeich vfznamy a vyanénim Giz se dale pokusime na vybranych prikladech Komentovat). Také popis waitt ‘ykiénii a ocazntha je v éskych a francouzshsich priruélch shodns.ejména o <érku, dvojtesiy, stfednik a pomleku, ae eske psact soustavy je Eérka (Curéek a kol Dvojtetka sloui v éeSting predevitm k uvoz i pro uvozent feét neptimé, pro avozenf nevétné myélenkovou a vjznamovou dvojélennost Stfednik se popisuje jako interpunki 15 a poine sigue double pln peuvent aus concider eect fn dane p Tun en logigue sve In phrase ssivante* Dale iz Grevise & skupin. PFestoze se nazory na w ra (mj. Dirrenmatt 2011, Gruaz 1980, Lorenceau 1980, Pagnoulle 2004, Piat 2009) udavi, Ze rojevu (napé. misto 2ér- ), vyjadfens rozsahu, vetahu nebo vyznageni ‘Vie pzedstaveng pomérné pestry vfbér interpunlcénich znamének nen{ viak vv psangech textech vyuatvany rovnomémné. Znaéng posun mieme sledavat na- piiklad pti srovndni prozaickych dal starSi a soutasné literatury: (zejména fran- i interpunkce. ‘Ide ale o mnohem Sirsi proces. Teoretické piillad i tendenci ke giedaodusent celého systému interpunkce ~ a to jak v éestin8, tak ve francouzitiné. Dirrenmatt (2011: 49) upozorhuje, #e jde zefména o diisle- deck ,tréntho" chovini médif, jez m4 pozvolna vliv redaktorii a potaémo autord populdmé-nauéngch publikact i krésné literatury. ‘A tyto amény Ize vider i v pristupu k interpunkei: v psangch projevech se usi- luje © to, aby informace byla piedéna co nejefektivngji, Cemu% ma napomoci iti (stfedntk) je nahrezovéna jednodus8imi znaménky. 8.3.2 Kodifikace a praxe interpunkce je v esting i ve francouzstin’ normativnt: je kodifikovno ravdla Geského pravopisu, Le Bon usage), 2 nich jsme dlech Zeského pravopisu vychéai z wadiéni lezitosing je doplnéno 2fetelem ke zvukovému a mové strince". Kriticky se vyjadfuje k tomu, Ze tento popis je zestruénén tak, aby vyhovoval Sirokému okeuhu ufivateld jazyka. I proto je pHi analyze wai interpunkce (v pekladovych textech) tfeba zohledait popisované médium: jiné vysledky bychom mobili oekavat zejména u odborngch a obecné tv. pragma: tickych textii, smétujZ hilediska kodifikace se tedy pravidla punkce v éeitiné i frank Stiné v hlavnich rysech shodujf - 2 hlediska teoretického popisu, nikoli zohlednénim frekvence usiti. Jak ale bylo naznaéeno znamének pomérné presné kodifikované, v pisemnjch projevech (a to zejména ak autorskg zémér uplatnéng v daném textu. Pravé tyto dvé okolnosti by se pak obdobné mély promstat v piekladu, a to prost fm pfenosu pitznakovych jevdi zdrojového textu do textu cfloveho (v0 povat a pozitivnt postup). V pFekladech : if (anebo zmény) interpunkce bez jénime se k tomu, Ze jde volbu Zasto neopod- terou Ize v tomto piipa- -ktu pfekladatele, nebo za jeho timysinow ovéem mize dochézet nénf nékterych pragme Jaci, Ide o projevy fenoméni jako normalizace é simplifikace v pfekladu, tedy alt projet ppunkce rizné myfty, jez se 2de pokusime velmi strugné charakterizovat. a3.3myy PH kaédodenn pozorujeme kim destiny zadrojového textu, Préw8 snaha diskust 0 této problematice stala u 270- ddu naeho vjzkumu srovnéni expunkce ve zdrojovfch a pickladovfch punkee je Gestiny mond a pi couzském prosti , zmény nebyly jen slepjm uplatnénim 5 £ 23 8 "2 & P*eeR Ts Sree ee & ae 8 uréitow mirou chybovosti automatické segmentace a s dalsimi faktory. hoto divodu bylo nutné v manudiné zpracovaném vzorku nonl:1 segment ‘oddélit ptipady, kay je rozdt mezi segmenty zplisoben skuteéné zménou v in- , od pripadti, kdy je rozdil apisoben jinymi vlivy, zejm. technickymi. nna kvalitu korektury velmi staéuje chybné naskeno\ Iky apod.). 0 wysoké kval segment je pak tieba pfipojit také zésahy ‘opomenutf (véta v pekladu chybi) nejéastéji jde © jednat o sim 46 Zejména tent, ker bly do urCerpe stacey jako pron (ve Suk 2007), by vk blo vote rowst opravuzarovidal,potae ta text byly spracovny prorat Parsons ker segmentsval Douse cet vee 47 Samocteimé nbd nen! moans Td se evel koxp vtsino Fics, pebacatelnavychae!2 ino originntho yds, 22 tento aa respekcovat. KUNDERA-2ort Havel Dakkory_vyslech 0 desolao Copek-Dasenta Hrabel-Plis_H.samot JROTKASaurnin TTopot-Nocni_prace ‘Vaca Cesky soar Kundera Nesmtelnast ‘Skvorecky-Zbabeldt Hrabal-Postainy sabach-babicyy Hrabal-Obsluhoval_pov Tresnak-UjidlabeNemluy uredrik Europeana HAVEL-Zahrachistavnost Kundera Nesnesitlehko Fuks Spalovacietv havelarg Viewegh-WehovaDiveccR Hasek-osudyDobreho LEGATOVAJozova_ Hi GGraf 3 Frekvence ont] segment véesko-rancousske parle korpusu (IT-C5-FR Sloupac zobrazuje celkovy pocet segment textuaklvka procentudni zstoupent ont segment }ebo tipInou reformulaci pasize. Napt. v pfekdadu Svejka jsou tyto zdsehy st: Tak vida, pant Millerovd. On je tedy pan arcivévoda us na pravd oft (Hasek, Osudy dobrého vojdka Svejka) ~ ls se vengent a pré arehiduc Muller ? Ga n'a pas trainé, |. Piekladatel zde pfidava vétu, jejimz cilem je vysvétlt, explicitovat (viz také vie pozn. 41). Soubor manudiné analyzovanych non1:1 segm« skuteéné vyhodnocovat 2mény v interpunkci, obsaht ‘menti (Gj. 76 % 2 2.793) a v IT-CS-FR 874 segmenté ‘into vfskytiim se budeme vénovat v Gésti 8.5, u nich? bylo mozné IT-FR-CS 2 114 seg- 67 % 2.1 208). Privé 8.5 Analyza zmén v interpunkci na konkrétnich vyskytech i analyze konkrétnich vskytdi zmén v interpunkel v nonl:1 segmentech jsme zachyti race nebo normalizace nepokousime; podrobaym komentafem pifkladti viak douftime dospét k bli#8ima pochopen{ Jejich motivace.*8.5.1 Pfehled zmén v interpunkel vIT-FR-CS a IT-CS-FR nejast&jst zména v segmentaci na véty se ¥v obou jazyeich tykala nejéastéjsiho interpunkénsho anaménka, &irky, kterd wéna segmentace zi u tetky.® Tento rozdil je pravdépodobn’ the vonly ve civenl tcl coon anamene ve framcouzStiné a v ees {sme je pozorovaly v odd. 8.4.2, ( rozdilu ve velikosti obou subkorpusi, a tim i zkoumanych vzorkd.) Tethy. vfchodiska zmnény se tfké tfeti nejéastajsl zména pii pfeklacu z francouzitiny do éestiny, a opét je jejim nejéastéjSim protéjskem eérka, V obow jazycich je tedy mozné na prvnfch pozieich zmén v segmentaci po- wrtichiidné tendence: na jedné strané k vétsimu élenén{ vty (a po- fj, ke zméné éérky na teéku, pip. na stledntk nebo pak ke spojovan‘ vet, nejéast@ji nahradou teeky okonce na pozict subordinaé- dost zmén, je2 se snadime piehledné kategorizovat, jednak nastinit celou pale- +h motivace, jednak pfipomenout, jak Siroks je Skéla odstupfiovant mezi zménou nutmou a moznou az nevhodnou, a cheeme se také zminit o diisledeich néktergch amén v kontextu celého (pfeklédaného) dla. Omezenf rozsah této kapitoly nas nutt ukézat (a piiklady a komentéfem dolovit) jen nékteré 2 ne} frekventovanéjsich tendenci, jeZ jsme ve zkournaném souboru dat (viz odd. 3.1) pozorovaly.” Na tomto mfsté je treba pFipomenout, 2e stejné jako je velmi specificky autorsky pfistup k podant tématu, stejné rozdilay by mohl gk nevhodnéma vyenénf tatu Podobad neve, 2 plate nim mine naan phyla pone ty pipady tec, ke byl whose ade ye yl sn Segment nstrojem pore, grants neaepovily. 50 Vpieiadeth etn do fancouttiny jou ve skoumanémn act zany jis fed nent ‘astro mize byt zlsebeno jena ‘ : ent ak mite apdsobit ak ndhrada stednh rk, co je eal zmna usted = tancouaKiny do ely. Nara €étkyWykmenem Je mote povaiovat 29 projes ro ame se nemohly vyhnout nepomcu mez! prezntovéni neastiseh, vpodstatt tina Komentf, A net it Had, 2a ere cheeme edky amen povadavanyen aso en's, kormetce pay, ndhou yt VEN, nel by se pedpotlddal. rat 4. zménynerpunkce ve aod? 096 non! segment paralelnho KorpustrCom— eid 2 ancoustny do ein (T-FR-CS)*Do ts sd enon znaménko ve fancouském origins. je vgratu pak postupne neat pty estén pki, Kategeviobeznterpunkce" ‘anacuepinady ankovjch pros zatlenénjeh subordinaéné jako vets ten. 16 sly nepal on do ene bate) 100 s “Graf 5. 2ményinterpunkce ve vor 874 non: segment paleo krpusu nerCorp~ play 2Zstny do ancousiny(T-CS-F).Dol ta wd ber interpunkes onazije ‘chor! neménko vgeském rgd ese vrafupakpostupe nas pot ve rancauski peda, Kateri’ pad azyhovjehprostecko zlenénchsuberinand ko wend cen. (16 vshytnepatle ani ojednékategrs)byt i tentfi text v riiengch pfekladovych verzich.” Predpoklédéme 18 soubor viskyti dostatetné rozséhily a rozmanity, aby podchytil dence pomérné spol Kaidou zménu je ovSem tteba posuzovs zietelem na moznosti obou jazyki, ale { s ohledem na povahu a ké zérojového textu, tak jeho pfekladu, 8.5.2 Analjza konkrétnich zmén | ta nejmarkantngjst diprava, k nfé v popisovaném korpusu dochazi, fhnutelnfm FeSenim (dang rozdilnostt ol ice v tom ptipadé nenf svévolnym zésahem constraints“ Scottové v odd, 8.2). Jindy ale bfvd projevem urdité prekladatelské strategie. A ta, jak uvidime, je Gasto ovlivngna tendenct k normalizaci (pie- Kladatel v pfistupu k textu upfednostiuje pohled cilového jazyka), pE{padné ekladatele o tom, Ze pFIS dlouhé a komplikované jeho* étendfe pfekazkou pro vnimén‘ textu),Jisté vSak mide mit v textu lépe operuje i dva plipady dokézeme pti vvétSinou obecné vyhodnocu- a 0 jeho opravnénosti by bylo mozné analfze textu Jeme jako projev piekladatelske str rozhodnout teprve pfi komplexnéjéim rozboru celého textu. jména o parcelaci souveé zmény mezi Grkou a tet iek€ tidaje v odd, ‘oacilnosti obou jazykovych systémt, Zminy dané rozdtn wzykougeh systémit zména népadné fasta, nenarust nejspfS ani rytmické a melodické vyznént te Jako takového, tedy ,ndladu” cellu, (1) A sept neures et demie du s sans presser le pas, mais pl 85,Purs vite et reviens rar) pied sur la place Bdgar-Quines, GS: V pil osmé veéer vstoupil Adamsberg na némésti Edgar Irokem as leh (2) Le séaliste part en ef res dans leurs rapports mutuels par des lois immuables, of les effets restentpro- aes, et dont le caraetore est de savoir pas de centre, toutes les images se déroulamtsur un méme plan qui se prloage indéfiniment. (Bergson, Mati et mémoire: Esl sur la relation cu corps & esprit (CS: Realismus vychs yeh wztazich nem’ a keer se vyznata) Quineta. Priel volagmn viichodiskem zmény infintivnt konstrukee, v (2) ptitomné pitéesti.* Ve druhém pitdada je rowné2 motné pozorovat dali velmi Eastou piéina zmén v Glenénf na vaty, a to Wvanou nutnost vyhnot opakovini v Gettin’ povazovano 2a sty! v odd. 8.3 (pozn. 8), piekladatel se opal ‘ého synonyma (krery / jen) nebo le vSak nemé jinou moinost ned véty rozdél (3) _Enallant au trot vers Trévise, Balthasar riconta ees aventures& son nouvel ami qui cen fut stupéfat. (Tristan, Les ribulaionshéroiques de Balthasar Kober) CS: Klusem w)iati k'Trevisu a Baltazar evému novému pte il, co 2azil. Ne~ smirné jej tim pickvapl: (pl. KalBi), V (3) by se pfi zachovani vztainého zamena v Bedtin’ ject vedlejéf vétu vatainou, a proto Cesky piekladatel souveesrozdéli onepravou ‘Zmény dané rozhodnutim piekladatele Pokud neni zména dana ,jazykem*, povazujeme ji za projev piistupu pfekla- datele k textu (viz odd. 8.2). Nékteré z téchto améa nejdou proti zéméru origi- ini zAsacng dopad na celkove vyznén véty (pasaze a celého Fipadin jsou v (4) Vd moc dob, Be je to pomsta 2a to, 2e se dival na hodlnky, kdyé ji miloval. [Nékam ponodku schovala. (Kundera, Nesnesteiné lest byt) fort bien que c'init une vengeance. Ele avait cache sa chaussette pour le punir davoir regardé sa montre pendant lamour. (pel. Kérel) Podobné v nésledujfefm pozméiuje wsitt inter. punkce, protoze upravu i délleu drubé very, aviak celkové vyznéni paséie, vyraané slozity autorsky diskurs, je zachovano: tere textures sae ot, mya eas ented parr. = Zi jsem nn Mikey oom ot ot nedoneénf soutet pokaldé jing, co 2iské vzhem Jedn€ kosthy, mize v2dy bye vystaveno mone strdré vehem Kosthy jiné. Historie aj kuomulaivd jen as od fas, « to thd, Ady kombinace je souct pening (pte Hora zy v odd. 8.4.2 nepotvrdil la vfrazné vice nez francouzst jeho interpr kaci. PFedpoklad ovSem implikuje, Ze desk &tendé je méné zdatng a m zkuSeng, méné pripraveng potgkat se se slozit8ji formulovanym textem, eo by Je argument, kterf si zde netroufime posuzovat.* Pickladatelska strate se idedlné { u tohoto typu textti mél : v tomto piipadé o vjrazny pftznak autorského styl zachovat, anebo fisté ,vlastnost* francouzitiny, kde jsou slot ousultory kay Siva ait nademe 01734 tek vce ae vongnde, co edt 9 tend! polovinacekowcho pots ohoto zamena ¥erignsle (9888), podcbny poms deme pozrovattakév pela Lytardovy Fenomenoioge. Vjcant pint segmentace 'vnllerjch pekledeh bletr, sea. Gatlda Prat spl (6) Cotte idée de différence, ensemble ¢e positions Gourdieu, Rasons pratique, sur la théorie de Vaction) CCS: MySlenka diference, odchylky, zaklédé dokonce i samotny pojem prostoru. maticky piistup wZivany vidy, kadyZ strukturou, pfekladova verze textu ziskive miiée byt pravé napii v pledchozf vere upng, priihlednéjai réz. Sim. plifikace a normé ‘autorskeho zéméru, Podobné zésahy do pivodntho autorského zAméru v diisledku pFidani seg- ‘mentace jsme mohly pozorovat i v nékterych pekladech 2 éeitiny do francouz- tiny, aékoli jinak zde prevléda spiSe tendence opatnd, 1 ke spojovant viz napt. (10) nebo (1.1). Prikladem nevhodného zésahu do autorovy poetiley kvelmi mohou bjt nékteséwjskyty z plead text Hrabale, Ker Jst@ pat pfekladatelskgm off8kim, nicméné prave dlouhé véty jsou je Zeelazasadnich projevd sutorovy posi fi, tale veliké o& a tak moudré od nBjaké dévno zapome- Dahali se sekyrkaml a pfepassvali lceré ut zatilo druby apadek, 59 Bron, podobaj dined nocmalizacev tomo pila, Ts vefrgie de eroire ens rename ou pst, cas cam ci titi te tons, (Sain Expy, Leave Gun oe) ~ Snail ve ie pine sek mo, ako by of nice ne marachoa A alse a Vi neh pods hed ie See