1

Exteriorizace
a
duchovní růst
Techniky ovládnutí exteriorizace

Joe H.Slate, Ph.D.

2
 Původní titul:
Joe H.Slate: Astral Projection and Psychic
Empowerment (Techniques for Mastering the Out-of-
Body Experience)

Joe H.Slate 1998

Překlad do češtiny: Monika Legerská 1998

Vydalo nakladatelství

Haštalská4,110 00 Praha 1

NrS: 30

ISBN 80-85962-03-9

2
 Poděkování

Rád bych vyjádřil srdečné díky všem, kteří přispěli ke vzniku této
knihy a k výzkumu, který ji předcházel. Zvláště jsem vděčný studentům,
kteří se zájmem a nadšením poskytli svůj volný čas a energii a věnovali
se práci na tomto úkolu. Dále chci poděkovat všem výzkumným
subjektům, kteří se na práci podíleli a kterým jsem trvale zavázán. Mnozí
z nich se zúčastnili celého úkolu studia exteriorizace, který trval po celou
dobu jejich školní docházky, někteří z nich pak i potom pokračovali se
svými příspěvky k této problematice.
Jsem také velice zavázán svým kolegům, kteří byli spolupracovníky,
rádci i kritiky v průběhu celé práce. Problematice jsme spolu věnovali v
plodné konverzaci hodně času, velice často u krbu, do pozdních večerních
hodin. Mají můj nejvyšší obdiv a respekt. Bez jejich podpory bych nebyl
býval schopen knihu napsat.
Konečně chci poděkovat také všem mužům i ženám z nakladatelství
Llewellyn Publications, k nimž pociťuji velkou vděčnost. Jejich zájem o
mou práci a jejich trvalé povzbuzování přispělo k tomu, že práce na knize
byla pro mne radostným zážitkem a příjemnou životní zkušeností.

Další knihy Joe H.Slateho:

Psychic Empowerment
Psychic Empowerment for Health and Fitness

3
 Najdi v sobě dokonalého terapeuta

Exteriorizace okamžitě odhalí pravou podstatu a přirozené schopnosti

naši bytosti. Můžete cestovat do sfér, kde takové věci jako stárnutí,
zranění, zklamání a deprese jsou nahrazeny tím nejlepším, co může
vesmír nabídnout. Místo, kde bolestné zbytky minulých životů jsou
smazány. Díky exteriorizaci jsou úzkosti a traumata spojená s minulými
životy úspěšně odstraněna, stejně jako problémy zdravotní. A nakonec
objevíte nový smysl vlastní existence jako vědomé, věčné, vesmírné
energie.

Tato kniha uvádí několik velmi dobrých exteriorizačních technik,

vytvořených v laboratořích, za přísně testovaných a kontrolovaných
podmínek. Výsledkem je srozumitelný soubor postupů a cvičení, určený
k tomu, aby vám pomohl prozkoumat nejzazší oblasti vesmíru a
dosáhnout osvícení.
Už teď máte prostředky k tomu, abyste v sobě odkryli toho největšího
terapeuta. Prozkoumejte stav mimo tělo a odkryjte roušku tajemství, která
obklopuje obohacující zkušenosti.

4
 Úvod

Duch je tím skutečným Já, nikoliv ona

hmotná postava, které se můžete dotknout
svým prstem. Cicero

V našem dlouhém hledání osvícení jsme hodně času strávili otázkami

po původu, smyslu a osudu. Tyto věčné předměty úvah se přenášejí i do
našeho současného hledání poznám a s každým novým objevem burcují
představivost a inspirují hlubší poznání rozlehlého neznáma. Biologie a
fyzika, které si dodaly odvahu zásadními objevy týkajícími se původu
života ve vesmíru, pokračují v odkrývání překvapujících skutečností, z
nich mnohé jsou oku neviditelné a v některých případech se protiví
zdravému rozumu. Humanitní a sociální vědy, podněcované
nevyřešenými problémy jako je násilí, náboženský fanatismus,
sebevraždy a majetkové delikty, se soustředily na řešení lidského
dilematu beznaděje, netolerance, bezvýznamnosti a zoufalství. Tváří v
tvář infekčním epidemiím, pro něž neexistují žádné vakcíny ani léčba,
zdvojnásobila současná medicína své úsilí v hledání nových léčebných
přístupů, včetně smělých, nových technik, které nevylučují léčebné
schopnosti mysli a ducha. Ve středu těchto nových výsledků jsou mnohé
udivující psychické jevy, které nás nutí revidovat dosavadní představy a
rozšířit výzkum směrem k těmto novým, obohacujícím skutečnostem a
vyvíjet alternativní způsoby využívání neznámého, jinými slovy,
přehodnotit představu o naší existenci.
Bez ohledu na pozoruhodný vědecký a intelektuální pokrok
uplynulých let, byly naše nejhlubší sondy do neznáma jen chabými
pokusy na drsném povrchu reality. Jestliže například prohlížíme oblohu
našimi nejsilnějšími dalekohledy, vidíme jen nepatrný zlomek vesmíru.
Teprve nedávno vědci zjistili uvnitř tohoto nepatrného zlomku vesmíru
planety jiných hvězdných soustav. Dokonce na naší vlastní planetě to, co
nevíme, mnohokrát převyšuje naše znalosti. Biologové jsou například
schopni identifikovat asi jen 10% živočichů, které lze nalézt ve vzorku
bahna, odebraného z velkých oceánských hloubek. Navzdory nedávnému
objevu subatomických částic kvarků, jsou fyzikové toho názoru, že ještě
neznáme onu nejzákladnější skutečnost, nejmenší částečku hmoty. Je
pravděpodobné, že té nejdůležitější ohromné rezervy nezměrného
potenciálu uvnitř naší bytosti jsme se dosud

5
ani nedotkli, že je nám ve své podstatě dosud naprosto neznáma.
Ústředním tématem této knihy je snaha o nový přístup, který by přesáhl
omezené perspektivy a postupy konvenční vědy.
Mezi nejslibnější strategie vztahující se ke zkoumání neznámých
oblastí psychiky patří ty, které zahrnují mimotělesnou zkušenost.
Abychom pochopili vesmír a sebe, musíme překročit meze schopností
toho, co je ukryto v naší lebce. Mimotělesné zážitky jsou stavy vědomí, v
nichž naše nebiologická část naše vědomí, inteligentní entita obvykle
nazývaná duchovním tělem, opouští dočasně biologické tělo, s nímž si
ponechává jen určité spojení.
Vycházení z těla, exteriorizace, je zároveň nejnovějším i nejstarším
známým způsobem cestování. Nejnovějším v tom smyslu, že teprve
nedávno jsme vyvinuli techniky, které nám umožňují cestovat z těla do
určených míst podle naší libosti a pouštět se v tomto stavu do interakcí,
které pro nás znamenají nějaký přínos. Zároveň je to způsob cestování nej
starší, protože již v mnoha starých kulturách byly tyto techniky známé a
jev mimotělní zkušenosti byl součástí každodenního života. Tyto kultury
často začleňovaly jev mimotělesné zkušenosti do svých rituálních obřadů
a mnohé z nich počítaly s přežitím vědomí po osvobození ducha z
fyzického těla při smrti.
Překvapující podobnost vývoje starých kultur, žijících na vzájemně
velmi odlehlých místech naší planety, může být vysvětlena kontakty v
mimo-tělesném stavu. Přestože tyto civilizace mezi sebou žádný fyzický
kontakt neměly, je velice pravděpodobné, že se navzájem ovlivňovaly
psychicky a díky vzájemným návštěvám exteriorizací si mohly
vyměňoval informace i získané vědomosti, což mohlo vést k
podobnostem víry, hodnot a slavnostních rituálů. Podobně některé
celosvětové trendy ve stavitelství, např. stavby pyramid mohly být
výsledkem exteriorizace nebo nějaké vyšší společné duševní úrovně.
Potenciální rozsah zkušeností získaných prostřednictvím exteriorizace
je neomezený. Exteriorizace je současně rychlá i cílená. Může být
spontánní, kdy jen sledujeme okolní prostředí, nebo jsme v kontaktu se
známým člověkem, nebo může být branou ke vzdáleným duchovním
sférám a dimenzím, které je obtížné blíže určit, protože existují mimo
hmotný svět a zdají se být neomezené. Exteriorizací je možné dostat se na
určité konkrétní místo na zemi, nebo překlenout celý vesmír, včetně
planet jiných slunečních soustav. Může sloužit jako prostředek k získání
obohacujících zkušeností, nových vhledů a všeobjímajícímu pohledu do
duchovní reality, která je pro

6
nás výzvou rozumovou i duchovní. Ale nejčastěji zahrnuje exteriorizace
okolnosti a kontakty našeho každodenního života, které mohou být srny
slupině, obohacuj ící a prospěšné.
Úžasné na tom je, že naše duševní schopnosti se ve stavu mimo tělo
nejen dál normálně projevují, ale jsou dokonce vyšší a bohatší. Základem
tohoto zdánlivě neuvěřitelného tvrzení je skutečnost, že mnoho
významných objevů v historii civilizace bylo dosaženo prostřednictvím
duševních stavů, které dobře souhlasí s tím, co známe z exteriorizačnich
technik. V průběhu staletí byly často významné vědecké objevy
výsledkem představivosti, snů, inmitivního myšlení a vrcholných
prožitků, které všechny mají znaky společné s exteriorizací, která
pozvedá vědomí na vyšší úroveň chápání.
V průběhu klasické exteriorizace se inteligence zvyšuje, vědomí se
rozšiřuje, pocity jsou živější a vnímání přesnější a podrobnější.. Na
obecné úrovni je poznání člověka omezeno jeho biologickou podstatou a
fyzickým prostředím. Vědomě konáme uvnitř úzkých mezí naší genetické
výbavy a v podmínkách daných prostředím, ve kterém se nacházíme.
Normální pocity a vjemy jsou omezené podobným způsobem. Vědomě
reagujeme pouze na smyslové podněty v rozsahu citlivosti svých smyslů
a uvědomujeme si a chápeme jen malou část toho, co naše smysly
vnímají. Omezení, bránící našemu růstu a oddělující nás od širší reality
naší existence, která jsou dána biologicky a prostředím, můžeme
exteriorizací překonat.
Zkušenosti získané ve stavu mimo tělo často odhalují nové
skutečnosti, jdoucí hluboko pod povrch věcí. Ačkoliv jako lidské bytosti
podvědomě rozumíme mnoha základním principům vesmíru, na jejich
úplném pochopení musíme pracovat. Zkušenost získaná ve stavu mimo
tělo bývá často výborným prostředkem k prozkoumávání vnitřních zdrojů
poznání stejně, jako k probádám vzdálených koutů vesmíru. Výsledkem
je lepší chápání vesmírných principů, spojené s větší schopností použít
jich k obohacení vlastního života a rozvinutí všech našich možností jako
lidských bytostí.
V rozpom s konvenčním myšlením, většina vyšších tvůrčích procesů
probíhá nejlépe za nepřítomnosti omezujícího biologického faktoru. Mis-
trovská díla velkých malířů, básníků a hudebníků často naznačují
mimotě-lesný kontakt s vyššími duchovními světy, jako zdroji poznání a
tvořivosti. Například v básni Edna, Sv. Vincenta Millay je často uváděno
podobenství, které téměř jistě pramení ze zkušenosti exteriorizace. V
básni „Obrození" ze svého ranného období, autor píše:

7
 Konečně jsem spatřil a uslyšel, jak a
proč se věci dějí -, minulost
přítomnost i budoucnost. A vesmír, ta
skulina vedoucí k nitru se otevřel
mým hledajícím smyslům.

Podobně díla mnoha vynikajících umělců naznačují, že zdrojem tvůrčí

inspirace byla zkušenost, získaná v mimotělesném stavu. Např. primitivní
umění zobrazovalo abstraktní struktury s mnoha prvky, jejichž původ je
velice pravděpodobně duchovní. Zejména raná architektura a sochařství
obsahují velmi složité koncepce v podobách, silně indikující duchovní
ovlivnění. Pozdější práce mnohých impresionistu, dokonce díváme-li se
na ně s jistou skepsí, naznačují koncepční a abstraktní styl, silně
sugerující nepozemsky původ.
Přestože byla exteriorizace v minulosti občas příliš idealizována nebo
naopak zjednodušována, nikdy se netýkala osobního růstu a získání
vyššího poznání více než dnes. Pod ekonomickým, sociálním, politickým
a psychickým tlakem moderního života se může příval životních událostí
projevit na našich životech, může být příčinou vyčerpávajícího stresu,
může podlomit naše sociální vztahy, zničit přátelství i rodinu a vést k
zoufalství a beznaději. Zkušenosti získané ve stavu mimo tělo mohou
odkrýt bohaté vnitřní zdroje, které jsou v nás a zároveň nás mohou napojit
na vyšší zdroje vesmírné energie. Mohou nám poskytnout silné emoce a
motivaci, připravit nás k akci a obrnit nás proti porážce. Mohou nás učit
sebezáchově i za velice nepříznivých okolností. Mohou nás inspirovat k
rozhodnému postupu vpřed, i když jsme nuceni čelit nelítostné opozici.
Mohou nám pomoci vypořádat se se stresem, naučit se řešit problémy,
vytvářet dobré sociální vztahy a úspěšně dosahovat vysokých cílů.
Asi víc něž jakákoliv jiná lidská zkušenost zrcadlí zkušenost získaná
exteriorizací božskou přirozenost nás samých jako vědomé, nezničitelné
entity. Ve stavu mimo tělo jsme doslova nuceni uvědomit si vyspělou,
duchovní stránku své existence. Zkušenosti získané v exteriorizovaném
stavu nám dají silné vědomí vlastní identity a neotřesitelnou důvěru ve
vlastní budoucnost. Pozvednou ducha k vyššímu stupni vhledu a moci.
Pomohou nám poznat sebe a vesmír způsobem, umožňujícím vidět nově a
pochopil nový smysl věcí.

8
 Z pohledu psychického vývoje jsou termíny jako duchovní tělo, duše,
duch, vyššíjá, nebiologická bytost, vědomí, a nadvědomí často
zaměňována. Každý z nich může být chápán nejen jako určitý atribut či
vlastnost člověka, ale spíše jako samostatná entita. Z hlediska perspektivy
psychického vývoje si uvědomujeme duchovní podstatu svého bytí. Spíše
než abychom vlastnili duchovní tělo, duši, ducha. Já nebo vědomí, jsme
tím vším a ještě mnohem víc. Naše individualita, osobnost a identita jsou
trvale a nerozlučitelně spjaty s celou naší bytostí, přestože taje ve věčném
vývoji. Směřování k tomuto vývoji a uvědomění si svých nejvyšších
možností je hlavním důvodem naší existence na této planetě.
Souhrnně řečeno, zkušenost existence mimo tělo dokazuje více než
jakákoliv jiná lidská zkušenost pravou přirozenost a větší možnosti nás
samotných. Odhaluje božskost lidství a schopnost vytvořit jednotu se
všemi stvořeními. Potvrzuje naši nesmrtelnost a nikdy nekončící rozvoj.
Velebí naši existenci minulou, přítomnou i budoucí, a smysluplnost
našich životů. Odhaluje neomezené možnosti v nás skryté a neomezené
příležitosti kolem nás. Ale snad nejdůležitější ze všeho je to, že dokazuje
hodnotu a smysl všech lidských stvoření.
Na stránkách, které následují, probádáme možnosti exteriorizace a to,
jak mohou obohatit a zkvalitnit náš život. Mým hlavním cílem při psaní
této knihy byly tři věci: ukázat nové možnosti v oblasti osobního růstu a
naplnění, prakticky rozvinout ověřené jemné techniky k proniknutí do
vnitřních i vnějších zdrojů poznání a energie a konečně prosadit nový
způsob, odhalující krásu a význam naší existence jako trvalé živoucí
energie v kosmu. Doufám, že tato kniha bude inspirovat každého z vás,
abyste si stanovili vyšší cíle a žili s větší radostí teď i v budoucnu.

9
 Kapitola l.
PODSTATA EXTERIORIZACE

Obzor nebe je širší než obzor moře,

obzor nitra duše je širší obzoru nebe
Vietor Hugo, Bídníci

Pravděpodobně neexistuje žádný jiný jev spojený s člověkem, tak

tajuplný a zároveň tak nesmírně obohacující jako exteriorizace. Ve stavu
mimo tělo se vědomí s nesmírnou energií uvolní, aby prozkoumalo samo
sebe, stejně tak jako jiné dimenze, včetně mnohých tajuplných
duchovních sfér, které nám nejsou příliš známé. Prožít tento pozoruhodný
stav znamená odhalit nový smysl své existence jako vědomé a věčné
vesmírné energie.
Zkušenost existence mimo tělo, známá též jako astrální projekce, du-
chovní putování, mentální projekce nebo exteriorizace je jev, při kterém
se nefyzické, duchovní tělo doslova vyprostí z fyzického těla a v
dočasném éterickém stavu vědomě poznává nové skutečnosti a vzdálené
duchovní sféry. Tyto „výlety" mimo tělo jsou nesmírně důležité pro náš
vývoj, protože mohou odstranit temnotu, která zabraňuje správnému
vnímání a uvědomování si vlastního lidství. Exteriorizace zdůrazňuje
dualitu naší inkamované existence, biologického a nebiologického, a
odstraňuje clonu, která často zkresluje naše vnímání a maří tím možnosti
objevu nových skutečností. Přesahuje stinnou sféru našeho fyzického
světa a odhaluje nové, světlé sféry, plné energie, do kterých je možné
proniknout. Stejně tak je exteriorizace důležitá k uvolnění , proniknutí k
nej niternějšímu bytí a odhalení nových možností sebezdokonalení a
povznesení na vyšší stupně chápání a možností. Pravděpodobně největší
zdroj osobního růstu a pochopení významu naší existence ve vesmíru, leží
na prahu samotného vědomí.
Vlastní vědomí je výsledkem i procesem. Výsledkem může být
chápáno ve smyslu vtělení jedinečného duchovního genotypu resp.
vesmírného genetického kódu, reprezentujícího dokonalou strukturu, na
níž spočívá základ naší individuality jako vědomé entity. V
inkarnovaném stavu, se svým vlastním vesmírným kódem, existuje
současně s fyzickým tělem a jeho biologickým genotypem, resp.
fyzickým genetickým kódem. V tomto smyslu náš duchovní genotyp,
vtělený do vědomí, je analogický našemu biologickému genotypu,
vtělenému do fyziologie. Nicméně na každý život v nějaké

10
 inkarnaci, resp. na vtělené do těla, se můžeme dívat jako na jednu z
mnoha možností, protože každá inkarnace představuje jednu z nekonečně
mnoha možností.
Z čistě duchovního pohledu může být vědomí považováno za produkt
nenarušitelné. podstaty duše s její vlastní genezí a vlastní jedinečnou du-
chovní identitou. Fyzické tělo včetně mozku existuje jako dočasný tělesný
chrám duše, jak to napsal Pascal v roce 1670: „Naše duše je vhozena do
těla, kde nalézá místo, čas a prostor". Z tohoto pohledu je nejvyšším
cílem vzájemného působení těla a duše duchovní růst, služba lidstvu a
osobní naplnění, i když už mozek vypoví svoji službu a tělo se
opotřebuje. Jak říká jedno černošské přísloví: „Ať je chrám duše ničen
jakkoliv, duše v něm sídlící je stále táž".
Osobní vědomí je v nepřetržitém vývojovém procesu, při kterém se
pocity, myšlenky a vnímání neustále navzájem ovlivňují. Uvědomění si
tohoto vzájemného působení a možnosti vůlí ho ovlivňovat a řídit, je
nezbytné pro pochopení sebe sama a další růst. Hlavním cílem
exteriorizace je pozvednout a posílit vědomí natolik, aby samo na sebe
působilo příznivě.
Nedílnou částí vlastního vědomí je i rozlehlá oblast, obecně známá
jako podvedomí - místo, kde jsou uloženy všechny zkušenosti a možnosti,
kterých si nejsme běžně vědomi. Když naše vědomí dosáhne vyššího
stupně a zmohutní, začneme si stále více a více uvědomovat důležité
zkušenosti z minulosti, které do té doby byly jakoby schované, stejně tak
jako nevyužitý potenciál a množství vnitřních zdrojů, které máme k
dispozici. Ale pozvednutí vědomí na vyšší úroveň musí vyústit ve víc,
než jen v pouhé osvícení nebo uvědomění si sebe. Musí být zdrojem
pevného rozhodnutí zvýšit své schopnosti na nejvyšší možnou mez a
přispět tím ke všeobecným potřebám a ke zvýšení všeobecného .
Postupně pozvedat vlastní i všeobecné vědomí do nových oblastí
uvědomění, jako konečného vyjádření lidst\>í. Exteriorizace víc než
jakákoliv jiná lidská zkušenost tento životodárný proces účinně zrychluje.
Vědomí je ucelený a pečlivý archiv všeho, co se nám kdy přihodilo a
jak se naše životy, díváme-li se na to z pohledu reinkarnace, jeden za
druhým vyvíjely. A tak je naprosto nemožné vědomí definovat, nebo se
ho snažit vtěsnat do nějakých nám pochopitelných mezí, protože pokud
by se dalo nějakým způsobem definovat a omezit, nemohlo by
pravděpodobně existovat. V nejlepším případě se můžeme zamýšlet nad
jeho nepochopitelnou podstatou. Je jako potřísněné plátno, se spoustou
obrazců a čar, kapek,

11
pruhů a barev. Všechny tyto prvky reprezentují jen umělecké vyjádření,
ale neprozrazují nic o vyšším tvořivém procesu. Skutečná kapacita,
schopnost neustále míchat a tvořit jednotlivé přísady zkušeností a
vytvářet z nich smysluplnou skutečnost, zůstává neproniknutelná.
Ve stavu mimo tělo je vědomí s vlastní kosmickou identitou a nashro-
mážděnými zkušenostmi osvobozeno od biologických zábran a může
získat další poznání. Exteriorizace značně rozšiřuje našeho možnosti
dalšího růstu a zároveň dokazuje, že vývojová a přežívající podstata
vědomí není na biologii závislá. Z duchovního pohledu je často tento jev
nazýván jako duchovní putování, v jehož průběhu se duše napojí na
fyzického těla a cestuje do vzdálených oblastí, včetně vyšších duchovních
sfér, které jsou zdroji nových vhledů a schopností. Bible se o těchto
jevech zmiňuje ve II. Epištole Sv.Pavla Korintským 12:3,4: „A vím
takového člověka (bylo-li v těle, či krom těla, nevím, Bůh ví) Že byl
vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku
mluviti".
Schopnost vědomí vyprostit se z biologického těla a fungovat
nezávisle na něm, může být přirovnána ke stroji a jeho motoru, kde stroj
představuje biologické tělo a motor. Síla motoru, určená k pohonu stroje
a jeho různých funkcí je srovnatelná se působením , které pohání tělo s
jeho četnými biologickými funkcemi, včetně složité mozkové aktivity.
Stejně tak, jako je motor hnací silou stroje, je vědomí řídící silou
fyzického těla. Pokud je motor od stroje odpojen, všechna jeho energie a
možnosti mu zůstávají. Tento stav je srovnatelný se stavem mimo tělo,
kdy si , osvobozené od fyzického těla, ponechává všechny své schopnosti
a stává se nezávislou, nebiologickou entitou.
Jeden z pohledů na stav mimo fyzické tělo zastává názor, že uvolněné
duchovní tělo zůstává propojeno s fyzickým tělem tzv. stříbrnou páskou,
která zajišťuje fyzické přežití v době duchovního putování nejenom do
fyzicky vzdálených oblastí, ale i do nehmotných sfér. Stříbrná páska je
někdy vnímána jako třpytivý proud zářivé energie, spojující duchovní
tělo s jeho fyzickým protějškem. Duchovní tělo je často popisováno jako
podobné auře, ale při to m jednoznačně rozpoznatelné od této jasně zářivé
energie. Tento pohled na exteriorizaci tvrdí, že osobní vědomí a identita
jsou umístěny v duchovním těle. Smrt je chápána jednoduše jako
výsledek změny, doprovázené přerušením stříbrné pásky a plným
osvobozením nebiologické

12
 entity. Tento názor podporují i mnohé výpovědi nemocničního personálu.
Tito lidé často viděli světlo podobné auře, vystupující z fyzického těla
umírajícího pacienta.
Jiný, podobný pohled na exteriorizaci tvrdí, ž že jakmile usneme, naše
duchovní či éterické tělo vyklouzne z fyzického těla a propojeno s
fyzickým tělem stříbrnou páskou, zůstává v tomto stavu po celou dobu
spánku. Některé zážitky ze snů, obzvláště ty, kdy se dostáváme za
hranice Země nebo cestujeme v prostoru, jsou považovány za duchovní
putování. V šesté kapitole je popsáno krok za krokem, jak exteriorizace v
průběhu spánku dosáhnout.
Exteriorizace naznačuje, jak na sebe navzájem biologické a
nebiologické prvky naší existence působí. V podstatě jsme organismy
vytvořené z uhlíku a na konci jejich existence bude opět uhlíkový prach.
Ale nebiologický jsme jedinečné, vědomé, inteligentní bytosti, jejichž
původ je nadpozemský a jejichž smyslem je neustálý růst a přežívání
smrti. Náš biologický systém nám nabízí hmatatelný, ale dočasný nástroj
k růstu. Vybavuje nás mechanismem, který je určen k manipulaci s našim
fyzickým okolím. Součástí tohoto fyzického prostředku jsou funkce
centrální nervové soustavy a naše základní fyziologické potřeby, jako
hlad, žízeň, sex, pohyb a spánek, všechny určené k tomu, aby udržovaly
naši existenci a napomáhaly našemu růstu v této hmatatelné realitě.
Samozřejmě, že tyto základní fyzické potřeby musí být uspokojeny dříve,
než se můžeme efektivně zaměřit na vyšší potřeby našeho , včetně
psychického a duchovního růstu.
Přestože naše biologické funkce jsou důležité vzhledem k nutnosti
přežití, v okamžicích kdy nám jde o naše cíle vyšší, odkládáme fyzické
uspokojení, materiální zájmy a v některých případech riskujeme i vlastní
zdraví. Paradoxní je, že nepřízeň osudu a neštěstí často tvoří vhodné
podmínky k duchovní činnosti na vyšším stupni a ke kulturnímu rozvoji.
Herakleitos již 500 let př. Kr. poznamenal: „Větší potíže přinášejí větší
osud". Když zasáhne vyšší, pak dokonce naše fyzické přežití se stává
záležitostí druhotnou, v porovnání s našimi altruistickými snahami,
týkajícími se osobní cti, lidských práv a svobody. Pevné směřování k
vznešeným cílům může zastínit i ty nejzákladnější dočasné potřeby.
Můžeme například obětovat život za svobodu nebo si raději vybrat smrt
než otroctví. Podobně soubor morálních hodnot může být rozhodujícím
faktorem, regulujícím naše duševní, fyzické a sociální chování při
katastrofických a strach nahánějících událostech. Můžeme například
riskovat svůj vlastní život pro záchranu obětí katastrofy,

13
nebo jít na pomoc ohroženým zvířatům. Fakt, že fyzické potřeby jsou
často druhotné vzhledem k nefyzickému snažení, svědčí o dokonalém
propojení ducha a těla, kde vědomí a jeho úsilí často přesahují fyziologii
i její potřeby.
V podstatě je celá přirozenost naší existence nekonečným procesem
mezi vědomím a fyziologií, kde se mnohdy dokazuje převaha mysli nad
tělem. Tento jev popisují i nedávné lékařské studie, dokazující význam
modlitby za sebe či za někoho jiného, které významně napomáhají
fyzickému léčení. Také smysl pro humor byl shledán povzbuzujícím
činitelem jak pro fyzické, tak i pro duševní zdraví. Jedním z
nejúčinnějších nástrojů pro dobrou kondici a zdraví je schopnost s
rozmyslem začít zkoumání sebe sama. Například můžeme úmyslně
vytvořit pozitivní duševní stav, který změní strukturu nápadů, vytvoří
nová nervová spojení a zregeneruje poškozenou tkáň a dokonce zpomalí
stárnutí. Naopak negativní emoce a pesimismus nás vždy oslabují. Tyto
zkušenosti, posilující nebo oslabující, jasně dokazují obrovské možnosti
vědomí nezávisle měnit duševní i fyziologické funkce.
Jedním z ne markantnějších projevů bezprostřední síly vědomí je
psycho-kineze schopnost ovlivňovat hmotu nebo její pohyb bez použití
fyzické síly. Ať už je psychokineze použita k přímému ovlivnění hmoty,
včetně vnitřních biologických funkcí, nebo k navození pohybu nějakého
objektu, poskytuje další důkaz nejen duality naší existence, ale také
zřejmé převahy duševních funkcí nad fyzickým tělem. Asi nikde není tato
převaha patrnější, než při použití biologické zpětné vazby. V dobře
vybavené laboratoři je možné zjistit a zaznamenat pomocí přístrojů pro
biologickou zpětnou vazbu psychologické reakce na různé stimuly
nefyzického původu, jako na mentální představy nebo sugesci. Mezi
obvykle sledovanými reakcemi jsou změny srdečního rytmu, krevního
tlaku, kožně-galvanického reflexu a mozkových vln. Schopnost vědomě
zasahovat do tak zvaných „autonomních" biologických funkcí, včetně
elektrické aktivity mozku a do možnosti zapojit fyzické tělo do léčebných
procesů, nám dává mnoho možností léčby v nemocničních zařízeních,
zvláště pro nemoci způsobené stresem. Psychokineze je jen další ukázkou
vyšší moci vědomí a skrytých možností síly mysli.
V hypnóze a v autosugesci, stejně tak jako v určitých meditativních
stavech, můžeme jasně vnímat svou dualitu a zároveň převahu vědomí
nad fyziologií. Hypnotická sugesce jako nástroj je často používána tak,
aby podnítila vysoce specifické vjemy, včetně těch, jejichž úkolem je
extatický stav prohloubit. Na druhé straně může být využita k aktivizaci
velmi složité odezvy na fyzické úrovni, jaká je například vyžadována,
má-li být reduko-

14
 váno fyzické napětí, kontrolována bolest, nebo posílen imunitní systém.
V každém z těchto příkladů dává schopnost vyvolat žádaný biologický
efekt další příklad složitých interakcí mezi fyzickým a nefyzickým v naší
dočasné existenci v této pozemské sféře.
Jsme-li schopni interaktivními strategiemi jako je biofeedback, zpětná
vazba, hypnóza nebo meditace s rozmyslem působit na fyzické tělo tak,
aby měnilo již existující funkce a tvořilo nové včetně mozkových, pak by
z toho logicky vyplývalo, že se můžeme svévolně vyprostit z fyzického
těla a v tomto stavu existovat nezávisle na fyziologii. Tento jednoduchý
předpoklad dává exteriorizaci rozumné vysvětlení, ukazuje, že se nejedná
o iluzi, ani o výplod naší představivosti. V konečném výsledku putování
mimo tělo a naše neúnavné hledání smyslu vede neúprosně k logickému
závěru: Biologie není osudem, ale spíše dočasným nástrojem duchovního
růstu a objevování na této fyzické sféře.
Tak jako spánek, tak také i hypnotický stav vytvářejí často podmínky
pro spontánní exteriorizaci. Není divu, že procedury navozující trans,
které budou později v této knize popsány, mohou být úmyslně
strukturovány tak, aby usnadnily oproštění vědomí od fyzického těla, a
umožnily putování mimo něj za nějakým specifickým účelem,
umožňujícím osobní růst. Ale dokonce i v případě, kdy se nejedná o
přesně strukturovaný postup, nebo by chyběl záměr zkušenost
mimotělního zážitku vyvolat, mnozí subjekti, přestože v exteriorizaci
netrénovaní, jsou schopni v průběhu hypnotického transu opustit tělo bez
jakéhokoliv úsilí.
V průběhu exteriorizace existuje vzájemné působeni mezi vědomím a
fyziologií spíše nepřímo, ale zato s větším energetickým potenciálem. Za-
tímco fyzické tělo zůstává v klidu, má osvobozené vědomí možnost
propojit se s nejvyššími zdroji síly. V tomto stavu mimo tělo může být
snadno produkována pozitivní léčivá energie a přenášena tak, aby
ovlivňovala fyzické funkce. Na pokročilejší úrovni je možné proniknout
exteriorizaci do vyšších duchovních světů a získat tak nové zdroje
poznání, léčení a síly. Jedním z hlavních cílů mnoha exteriorizaci je
vytvořit kvalitnější a přínosnější spojení mezi duchovními světy a sebou
samým.
Složitá podstata naší bytosti a schopnost oprostit se od fyzického těla
vyvolává důležitou otázku osobního vědomí a identity. Naše existence a
jedinečná podoba naší individuality jsou jednoduše vysvětlovány jako vý-
sledek dědičnosti a prostředí. Dědičnost kontra výchova věčně trvající
spekulace, který z těchto vlivů je podstatnější. V uvažované rovnici často

15
chybí schopnost vědomého Já vybrat a určit si svůj vlastní vývoj. Ta
jediná a nejdůležitější síla, která reguluje náš růstá vývoj jako lidí, je
osobní volba. Kvalita našich životů v přítomnosti i v budoucnosti je dána
volbou, nikoliv náhodou nebo předurčeným osudem.
Exteriorizace je odrazem oživené, nezničitelné životní síly, která je
podstatou naší existence. Tato mocná sjednocující energie je schopna
překlenout všechny vlivy biologie, kultury i prostředí. Je podstatou naší
existence jako vědomé entity. Ve stavu mimo tělo ji prožíváme v celé její
nádheře.
Krása exteriorizace spočívá v úplném osvobození osobního , které
může prosvětlit naše životy a rozšířit vnímání jiných skutečností, od
fyzicky nejbližších míst až do nejvzdálenějších nebeských sfér.
Exteriorizace může být prosté, spontánní a letmé potulování se kolem
těla, nebo to může být promyšlená, složitá akce, směřující k proniknutí do
vyšších sfér neomezených možností.
Ve stavu mimo tělo se naše pozornost zaměřuje ven a my máme
možnost uvědomit si svou existenci zvenčí, nezávisle na fyzickém těle.
Naše vjemy se zpravidla stávají živější a podrobnější. Myšlenkové
kvality jako tvořivost, paměť a řešení problémů často dosahují svého
maxima. Jazykové bariéry jsou zpravidla překonány a naše schopnosti
pociťovat radost a mít společenský kontakt jsou ve změněném stavu
bohatší.
Zdá se, že mnohé spontánní exteriorizace zvláštním způsobem
posouvají vnímání do nových úrovní. Velice často žijeme uzavřeně,
zotročeni apatií a nepříznivými okolnostmi, v jejichž důsledku nejsme
schopni jednat. Exteriorizace nám může otevřít vize nových příležitostí
tím, že odhalí roušku nevědomosti, omezující naše smysly a vnímání.
Může v nás navodit vrcholný prožitek prozření, sladit nás s vesmírem a
umožnit nám překonat omezení fyzické existence na této planetě.
V průběhu exteriorizace se téměř vždy rozšíří mimosmyslové vnímání
(ESP). Opravdu, nejefektivnější způsoby rozvíjení mimosmyslového vní-
mání jsou ty, které využívají exteriorizaci, aby se jejím prostřednictvím
aktivovaly psychické kanály nebo stimuloval psychický růst. Duševní
schopnosti jako předvídání (prekognice), nebo uvědomování si událostí
minulých (retrokognice), širší vnímání vzdálených skutečností
(jasnozřivost) a komunikace jedné mysli s jinou (telepatie), se ve stavu
mimo tělo často projevují

16
samovolnč. Stavy, k nimž při exteriorizaci dochází, mohou probudit naše
vyšší psychické schopnosti. Není proto divu, že si v jejím průběhu jsme
často včdonú minulých životů.
Přestože se jasnozření mnohdy, jsme-li mimo tělo, objevuje, nemůže
být exteriorizace chápána pouze jako prostředek pro zření nějakých
fyzicky vzdálených skutečností. Zkušený jasnovidec, který má zkušenosti
i s exteriorizaci, líčí tyto dva jevy jako značně odlišné. Jasnozření jako
mimosmys-lové vnímání hmotných objektů a současně probíhajících
událostí a skutečných okolností je psychická schopnost, nevyžadující
putování mimo tělo. Na druhé straně duchovní putování mimo tělo
vyžaduje nepřipoutanost duchovního k fyzickému. Ale přestože se
podstata exteriorizace a mimosmys-lového vnímání Uší, výsledný efekt
může být stejný - rozšířené vnímání a poznání, které nám není jinak
dostupné.
Na hranici mezi psychologickými vědami a technologií dochází často
k objevům, potvrzujícím obrovskou schopnost vnímat ve stavu mimo tělo
současně více skutečností najednou. Nejznámější z těchto jevů je
takzvaná bilokace, neboli současné rozšíření vědomí na dvě místa.
Exteriorizace na více míst současně nejsou omezeny dočasnými
skutečnostmi, naopak umožňu-jí vzájemné propojení více duchovních
světů současně a využití jejich současného vzájemného působení.
Přestože souhrn těchto jevů je často popisován jako vyšší stupeň
jasnozřivosti, vyskytnou-li se v průběhu stavu mimo tělo, platí pro ně
stejná kritéria jako pro exteriorizaci. Tato pozoruhodná schopnost vědomí
současně propojit samo sebe s vícenásobnými skutečnostmi, nazýváme
„duchovní rozpětí". Je to jev, který dokazuje naši schopnost překlenout
smyslové vnímání a propojit se s vesmírem mimos-myslově.
Dalším udivujícím jevem, někdy spojovaným se stavy mimo tělo, je
materializacé, obvykle vysvětlovaná jako duchovní transformační proces,
srovnatelný se sněhem krystalizujícím z vodní páry. Materializacé může
být chápána jako hmatatelný projev vesmírné energie, kdy nehmatatclné
myšlenky, případně jiné nehmatatelné věci a v některých případech i
vzdálené předměty hmotné jsou najednou, často spontánně, fyzicky
přítomné. Materializacé v tomto slova smyslu může také zaznamenat
přeměnu duchovního těla ve viditelnou energetickou formu. Různá
zjevení, včetně kolektivně vnímaných, mohou být vysvětlena jako
materializacé duchovních energií jedinců neinkarnovaných nebo
inkarnovaných, kteří jsou momentálně mimo své tělo.

17
 ( Z jiného pohledu muže být materializace vysvětlena jako jistý druh
psychokineze, prováděné ve stavu mimo tělo, nebo jako psychická schop-
nost ovlivňovat v tomto stavu hmotu. Z tohoto pohledu je materializace
odrazem schopnosti vědomí doslova přenést, přemístit hmotné předměty
nebo vytvořit viditelné zpodobení hmotných objektů. Psychokineze v
exte-riorizovaném stavu není ale omezena na vnější materializáciu
procesy. Pokud se zaměříme na fyzické tělo, je možné s její pomocí
měnit fyziologii a působit biologické změny. V nejvyšším stupni a nej
elegantnější formě je možné psychokinezí vyléčit poškozený orgán, nebo
doslova znovu vytvořit nový. Pokud se nad tím zamyslíme, je to v
současné době jeden z nejdůle-žitějších, přesto stále opomíjených zdrojů
zdraví a fyzické kondice.
Prožitek stavu mimo tělo nemůže být zaměňován s nějakou smyšlenou
iluzí nebo výplodem naší mysli. Samozřejmě, že si můžeme vymyslet
obrazy vzdálených realit a samozřejmě můžeme ve své fantazii s nimi být
i v kontaktu. Ale takové zážitky, přestože mohou být přínosné, jsou
výsledkem vlastní tvořivosti nikoliv exteriorizace. Na druhé straně
exteriorizace poskytuje ověřené jevy, kdy můžeme pozorovat nebo se
aktivně účastnit situací probíhajících daleko od našeho fyzického těla.
Jedna z oblíbených teorií o exteriorizaci považuje vědomí za éterický
protějšek biologické zkušenosti ve fyzickém světě. V této koncepci,
někdy nazývané ^ syntetickým pohledem, "je exteriorizace projevem čistě
kosmické energie, která udržuje naše , stejně tak jako naše biologické tělo
a pomáhá nám v této Jýzické oblasti existovat. Takto energetizovaný
biologický systém poskytuje nám, entitě tvořené životní silou, funkční
oblast pro náš duchovní vývoj. Biologický vývoj nás fyzicky vybavil tak,
abychom se byli schopni přizpůsobit požadavkům dočasné reality. Na
druhé straně náš duchovní vývoj je neustálý proces odhalování a vzestupu
na nové stupně poznání a schopností. Výsledkem je nepřetržitě stoupající
spirála osobního, a ve svém důsledku i globálního .
Náš duchovní vývoj, přestože je nepřetržitý, není vždy přímý. Můžeme
se zdokonalovat rychle s velkými pokroky a stejně tak jsou období, kdy
se náš vývoj zpomalí a zdánlivě se nic neděje. Jindy máme pocit, že náš
vývoj klopýtá nebo dokonce upadá, ale mezi tím se rozvinou nové
schopnosti aby vyplnily prázdné místo. Exteriorizace je velmi důležitou
složkou našeho vývoje, protože umožňuje posílit a urychlit vývojovou
spirálu.
Naše existence jako duchovních bytostí nepodléhá omezením
fyzického těla ani co se trvání týče, ani možnostmi růstu. Fyzické tělo je
nádherný

18
výtvor se spoustou orgánu, funkcí a systémů, které všechny spolupracují
v obdivuhodné harmonii. Nicméně náš zevnějšek i jednotlivé orgány se
časem opotřebují a celý tento systém jednoho dne nevyhnutelně selže.
Biologicky je naším osudem stárnutí a smrt. Duchovně je to ale neustálý
růst. Exteriorizace je pouhou ukázkou neomezených možností, které
čekají na každého z nás za osvobozující branou smrti. Pokud si podržíme
v exteriorizovaném stavu vědomí o své individualitě, způsobí to, že po
smrti a konečném duchovním oproštění se od těla, bude toto vědomí
pokračovat nezměněné, možná na vyšších hladinách poznání. Nejenom,
že nám exteriorizace znovu dokazuje naši netelesnou podstatu, ale také
nám usnadňuje náš pozdější přechod „na druhý břeh", až smrt zaťuká na
dveře. Podstatné také je, že zabezpečuje základy našeho dalšího růstu v
příštích životech.
Exteriorizace odhaluje dosud netušené zázraky, včetně jasného
vnímání vyšších sfér a inteligentních duchovních bytostí, kteří nás jako
hosty vítají, když dočasně své tělo opouštíme. Díky tomuto kontaktu s
vyspělejšími duchovními bytostmi, anděli a duchovními průvodci, může
být náš život obohacen o zcela nové možnosti rozvoje. Albert Einstein
jednou napsal: Nejkrásnější věc, kterou můžeme zažít, je tajemno. Je to
základní emoce, stojící na hranici mezi opravdovým uměním a vědou. A
ten, kdo ho nepoznal a není schopen nad ničím žasnout, je mrtvý jako
vyhořelá svíce.
Exteriorizace dokazuje neomezené možnosti lidského vědomí při
zkoumání sebe sama, odhalování nových skutečností, i při navazování
kontaktu s vyššími sférami kosmu. Snad více než kterákoliv jiná z
lidských zkušeností dokazuje trvalost, krásu a zázračnost naší existence
tím, že nám umožňuje spojení s našimi životy a odhaluje naši
duchovnosť

19
 Kapitola 2.
SPONTÁNNÍ EXTERIORIZACE

Prosím pouze, abych byl svobodný. Motýli

jsou svobodní.
Charles Dickens, Pustý dům

Přestože exteriorizace může být vyvolána úmyslně speciálními

technikami, některé z našich nejhlubších exteriorizací bývají spontánní.
Spontánní exteriorizace nevyžaduje žádné cílené úsilí a probíhá
automaticky bez toho, že bychom do jejího průběhu zasahovali.
Oba typy, jak úmyslná tak spontánní exteriorizace, jsou ve své
podstatě smysluplné a vždy směřují k dalšímu růstu. Mohou být jak letmé
jako denní snění, nebo hluboké jako vrcholný zážitek. Exteriorizace může
rozšířit vnímání našeho okolí nebo nás propojit s úplně novými úrovněmi
poznání a schopností. Může být sondou do naší nejhlubší podstaty, nebo
nás propojit s nejvyššími sférami vesmíru.
Spontánní exteriorizace nás může velice obohatit, i když se bude týkat
jen běžného každodenního života. Například jedna psycholožka prožila
spontánní netelesný výlet dojí neznámé egyptské Káhiry, kam měla za pár
dnů odcestovat na svou první služební cestu. V průběhu exteriorizace
vstoupila do vestibulu káhirského hotelu, kde její pozornost upoutal neob-
vyklý žlutočervený telefon v recepci. Přestože se tohoto výletu do
neznámého prostředí poněkud obávala, v průběhu exteriorizace se tam
cítila jistá a v bezpečí. O několik dní později, při příjezdu do hotelu si
okamžitě všimla známého žlutočerveného telefonu a hned se cítila
klidnější v prostředí, které už znala z exteriorizace. Výborné výsledky
svého jednání a celé služební cesty přisuzovala posilujícím dojmům z
exteriorizace.
Jiný student popisuje zkušenost z exteriorizace, která mu pomohla při
přípravě na důležitou zkoušku z němčiny, jednu z mnoha, požadovaných
pro získám akademického titulu. V průběhu exteriorizace navštívil
učebnu, kde se měla zkouška konat a spatřil učebnici němčiny, ze které,
jak se dovtípil, bude asi vybrán text pro dvouhodinový překlad při
zkoušce. Po skončení exteriorizace si v knihovně okamžitě toto knihu
půjčil a připravoval se z ní. Příští týden úspěšně složil požadovanou
kvalifikační zkoušku, která byla, jak očekával, z dotyčné knihy. Tuto
událost, při níž neporušil žádné pravidlo správného chování, považoval za
vhodnou aplikaci exterio-

20
rizace. Na druhé straně byl přesvědčen, že promyšlená aplikace
exteriorizace nebo jiného prostředku, který by umožnil kradmo
shromažďovat důvěrné materiály určené ke zkoušení ještě před jejím
uskutečněním, by mohla vyvolat vážné etické problémy.
Spontánní exteriorizace se často týkají důležitých osobních záležitostí,
takových jako rozhodnutích o budoucím povolání a podobně. V tomto
směru si jeden student práv vytvořil v průběhu několika exteriorizad
dobré postavem v prestižní právnické firmě. Ve stavu mimo tělo navštívil
budovu, kde firma sídlila a pozoroval, jak tam probíhá pracovní den.
Prohlédl si i kancelář, kde by mohl později pracovat. Časté návštěvy
firmy v něm vzbudily i zájem o její aktivitu a nakonec vyústily v
rozhodnutí stát se jejím zaměstnancem. Spojem s firmou začal vidět jako
svou osudovou kariéru. Ještě před ukončení studií byl prvním, o koho
měla firma z dlouhého seznamu uchazečů o místo zájem. Návštěvy v
netělesném stavu v něm vyvolaly pocit jistoty, který mu pomohl k
uskutečněné své kariéry jako úspěšného právního zástupce.
Na druhé straně je exteriorizace často spojena s terapií a otázkami
vztahujícími se ke zdraví. V podstatě patří k jednomu z našich nejefektiv-
nějších terapeutických prostředků. V průběhu exteriorizace můžeme
velice dobře využít všech terapeutických schopností, které v sobě máme.
Ve stavu mimo tělo máme potřebný terapeutický vhled velice často.
Narušené a bolestné vztahy jsme najednou schopni vidět v jiném světle.
Stresující problémy nejsou tak katastrofické a nakonec začneme vidět
světlo na konci tunelu. Odhalíme nové a efektivnější způsoby řešení
složitých konfliktů a dospějeme k osobnímu přehodnocení.
Rozšiřování terapeutických možností spontánní exteriorizace je možné
díky bohatým zdrojům vyšších duchovních úrovní. Obohacující vlivy
vyšších sfér mohou být hluboké a dlouho trvající. Náhlá uzdravení ze
smrtelných onemocnění, prožití klinické smrti a silně obohacující vliv
vrcholného zážitku, je jen několik příkladů. Přestože se již dlouho vědělo
o léčebném vlivu vyšších sfér v oblasti psychické i fyzické, teprve
nedávno se podařilo vytvořit techniky umožňující nám proniknout k
jejich bohatým zdrojům, stejně takjako k léčivým schopnostem bytostí z
těchto sfér, jako duchovním průvodcům a strážným andělům. Po andělů
strážných a duchovních průvodců je již samo o sobě terapeutické, ale
zkušenost jejich přímého zásahu do našich životů a kontakt s nimi patří k
jedněm z nej silnějších léčebných fenoménů, které známe.

21
 Snad nikde jinde není léčebná síla spontánní exteriorizace tak zřetelná,
jako když nás postihne nepřízeň osudu a neštěstí. Matka dítěte, které
leželo v nemocnici v nevyléčitelném komatu na pokraji smrti, zažila
spontánní exteriorizaci, která jí dala sílu zvládnout tuto nejbolestnčjší
zkušenost jejího života. Klečíc v nemocniční modlitebně, jasně ucítila
přítomnost duchovního vůdce, který ji přišel utěšit. Vzal ji za ruku, jemně
ji pozvedl z fyzického těla a odvedl ji do neuvěřitelně krásné sféry. Tam ji
obklopili starostliví andělé, kteří jí utěšili a dali jí sílu. Pak ji duchovní
průvodce jemně doprovodil zpět do jejího těla. Vnitřní klid, který získala
touto zkušeností ji pomohl vyrovnat se se ztrátou dítěte, k níž došlo o
několik dní později. Brzy po jeho smrti opět spontánně cestovala mimo
tělo, tentokrát ve spánku, do krásné zahrady, kde z dálky viděla známé
anděly, jak dávají pozor na její dítě radostně si hrající s jinými dětmi. Její
bolest okamžitě ustoupila a prostoupil jí mír a klid.
U vážných onemocnění může exteriorizace urychlit duševní i fyzické
uzdravení. Po dvouletém boji s vážným onemocněním dýchacího ústrojí
prožilajedna učitelka spontánní exteriorizaci, která trvale změnila její
život. Vypráví:
Jednoho deštivého odpoledne jsem odpočívala v ložnici a-najednou
jsem začala vnímat pocit svobody a lehkosti, tak jako bych mohla
kamkoliv jít a cokoliv dělat. Poté mě obalila příjemně teplá mlha, která se
do mě jakoby vpíjela a jemně mě zvedala z těla. Nad tělem jsem slyšela
hlas podobný ozvěně, který mě ujišťoval, že jsem ochraňována a
milována. Potom se najednou všechno proměnilo v bílý mrak a já jsem s
jistotou věděla, že zažívám život z té druhé strany. Cítila jsem jen čistou
lásku. Pak jsem se pomalu vrátila do těla. Všechen strach ze smrti
najednou zmizel a můj pohled na život se radikálně změnil.
Ohromující na tom je, že nezapomenutelná zkušenost ze stavu mimo
tělo měla za následek nejen její brzké uzdravení, ale také urychlení
vývoje a získání nového pohledu na život.
Spontánní exteriorizace je často vyvolána situacemi na hranici života a
smrti. Jiná žena vzpomíná na příhodu z pomezí smrti, kdy byla
doprovázena na „druhou stranu" skupinou starostlivých andělů. Stalo sejí
to na dovolené, když si šla sama, pozdě v noci zaplavat. Jako nezkušená
plavkyně se neuváženě pustila za bezpečnou plaveckou zónu a proud ji
strhl do hluboké

22
 vody. Její bezvýsledná snaha dostat se zpět ke břehu skončila panikou a
naprostým vysílením. Nakonec už boj s vodou vzdala, ale v tomtéž
okamžiku si uvědomila, že je obklopena jasným světlem. Vypráví:
Nejednou jsem byla obklopena anděly, kteří se ke mě přiblížili s otevře-
nou náručí a jemně mě vytáhli z vody. Cítila jsem teplo a naprosté
bezpečí. Stoupali jsme vzhůru a brzy jsem se ocitla někde jinde. Stále
doprovázena anděly, jsem zahlédla svého otce, který mě již z dálky
zdravil. Ale místo aby byl starý, jak jsem si ho pamatovala, byl v rozkvětu
svých psychických i fyzických sil. Stopy po chronické nemoci, která
sužovala jeho život a nakonec byla příčinou smrti, zmizely. Viděla jsem
jen mladistvý a jasný úsměv. Potom mě láskyplně sevřel v náručí a já jsem
pocítila radost z jeho přeměny a teplé záře, která ho obklopovala. Po
celou tu dobu jsem úplně ztratila pojem o čase a prostoru a vnímala jsem
jen štěstí a vše prostupující mír. Pak mne opět obklopili andělé, aby mne
znovu zvedli nahoru. Potom jsem najednou byla v jezeře, ale místo toho,
abych se topila, jsem byla jemně unášena nějakou neviditelnou silou do
bezpečí mělké vody a poté na břeh. Tato zkušenost obohatila můj život a
změnila můj názor na osud.
Jak dokazují tyto případy, spontánní exteriorizace může být velkým
zdrojem poznání a energie. V podstatě může být bodem zvratu v životě.
Může nás doslova propojit se zdroji vyšších sfér, abychom nalezli to, co
nejvíce potřebujeme. Naše spontánní výlety do oblastí, kde žijí entity bez
hmotných těl, nám dávají letmé ponětí o „druhé stran" a potvrzují
transformující moc naší budoucí přeměny. Pozvedají nás k vrcholům
jichž jsme schopni dosáhnout a přesvědčivě nám ukazují bohatost života
na „druhé straně". Odhalují nám naši budoucnost jako uskutečnění našich
nej odvážnějších snů a nadějí. Zpřístupňují nám sféry, kde stárnutí,
nemoci, zranění, zklamání a úzkost jsou nahrazeny tím nej lepším, co
může vesmír nabídnout.

23
 Kapitola 3.
Navození exteriorizace a strategie jejího řízení

Dejte mi pevný bod ve vesmíru a

pohnu Zeměkoulí. Archimedes

Vzhledem k tomu, že spontánní exteriorizace se jeví vždy jako

smysluplná a prospěšná, lze předpokládat, že táž situace promyšleně
navozená by mohla být také přínosná. Postupy navozující stav mimo tělo
byly sestaveny tak, aby umožňovaly dosažení širokého spektra osobně
prospěšných cílů. V této kapitole pojednáme o několika laboratorně
vyzkoušených navozova-cích postupech a strategiích, se zvláštním
důrazem na ty, které podporují náš osobní růst a vývoj.
Jak jsme již uvedli, spontánní čí bezděčné exteriorizace nevyžadují
žádného cíleného úsilí aby byly vyvolány a zpravidla probíhají bez
našeho osobního zasahování. Na druhé straně exteriorizace úmyslně
navozené jsou cíleně vyvolány a pečlivě řízeny, obvykle za účelem
dosažení určitého cíle. Přes tyto rozdíly jsou spontánní a úmyslná
exteriorizace dvěma stranami téže mince. Obě jsou užitečné a jejich
základní průběh je v podstatě stejný. Obě vyžadují uvolnění duchovního
těla z těla biologického a obě osvobozují , aby mohlo prozkoumat
skutečnosti za hranicí běžné smyslové zkušenosti.
Hlavní výhoda úmyslných exteriorizací kromě toho, že mohou být
vyvolány, když nám to vyhovuje, je záměr do nich vložený a způsobilost
dosáhnout stanovených cílů. Abychom jej ich přínos maximalizovali,
vyžadují záměrně navozované exteriorizace osvojení dvou technik:
techniku navození exteriorizovaného stavu a techniku řízení jejího
průběhu. Navozo-vací techniky navozují mimotělesný stav, řídicí
techniky jsou aplikovány v průběhu exteriorizace a jejich smyslem je řídit
celý experiment tak, aby bylo dosaženo předem stanoveného cíle. Řídicí
techniky mohou být použity i při spontánní exteriorizací, abychom
dosáhli výsledku, který si přejeme. Obě zmíněné techniky dohromady
tvoří podstatné složky vytvořeného exteriori-začního postupu, který je
výzvou a tvůrčí příležitostí pro všechny, kteří si přejí tohoto mocného
nástroje použít. Tak jako umělec, který je mistrem plátna a štětce,
můžeme se my nyní stát mistry exteriorizace.
Podmínky, které ovlivňují náš celkový rozvoj, ovlivňují i náš vývoj v
dovednosti vycházet ze svého těla. Jejich kritickým bodem je naše vůle

24
 převzít řízení vlastního života a silný záměr učit se a růst. Mezi další
důležité Činitele patří pozitivní postoj k sobě samému, otevřená mysl a
touha po novém poznám.
Ačkoliv byla vytvořena celá řada indukčních a řídicích postupů, nelze
pokládat žádný z nich, ani některou z technik, za nej lepší. Každý člověk
je jiný a každý k mimotělesné zkušenosti přistupuje jinak, a tedy
potřebuje jiný postup navození (indukce) a jiný způsob řízení průběhu
exteriorizace. Nebyla tedy vyvinuta žádná univerzálně akceptovaná teorie
exteriorizace, na jejímž základě by pak vznikaly nebo byly vyvíjeny
jednotlivé postupy. Zůstává na každém z nás, jak využijeme různorodé
přístupy ve snaze objevit tu koncepci a tu techniku, která bude našim
potřebám a práci nejlépe vyhovovat.
Procedury navození exteriorizace jsou důležité nejméně ze dvou
důvodů: za prvé nabízejí alternativní přístup, respektující individuální
rozdíly, preference, schopnosti a potřeby a, jak jsme již poznamenali,
mohou být použity v libovolném okamžiku k navození takového stavu
mimo tělo, který je optimální pro dosažení určitého cíle. Nemusíme tedy
čekat na to, až k vystoupení z těla dojde spontánně, ale jsme schopni
vyvolat tento stav podle své vůle, v souladu s potřebami našeho růstu.
Při výcviku dovednosti v opouštění těla je vlastní praxe
nenahraditelná. I zkušení znalci exteriorizace zjišťují, že neustálá praxe je
podstatou jak jejich starých zkušenosti, tak i potenciálem k získávání
zkušeností nových. Jen zkoušením nejrůznějších pnstupů jsme schopni
objevit techniky, které vyhovují našim osobním potřebám a jsou právě
pro nás nej vhodnější. Stejně důležité je, že vlastní praxe v exteriorizaci
zdokonaluje naši dovednost v této věci a přibližuje nás naší duchovní
podstatě.
Tak například mnozí při svých cestách mimo tělo nacházejí ve vyšších
sférách své učitele a duchovní vůdce, své osobní anděly strážné, ty, kteří
jim od narození pomáhají. Praxe v exteriorizaci může zahladit náš
přirozený strach z neznáma a nahradit ho optimismem a radostným
očekáváním. Dokonce i smrt je pak možné vidět z jiné perspektivy. Stává
se spíše vzrušujícím vstupem do nové, bohatší existence, než hrůzným
poklesem do temnot neznáma.
Exteriorizace má jen zřídka nějaké postranní nepříznivé účinky, ale
není-li vhodně řízena, mívá někdy dočasně oslabující vliv. Nejčastěji se

25
 vyskytující nepříznivá reakce je spojená s obavami ze ztráty kontroly nad
vlastním průběhem exteriorizace, nebo z obav, že by návrat do těla
nemusel proběhnout hladce a úspěšně.
Možnost vzniku jakéhokoliv nepříznivého fyzického nebo
psychického pocitu v průběhu exteriorizace může být minimalizována
nebo zcela potlačena správným způsobem navození exteriorizace a
správným řízením jejího průběhu.
Klidný stav mysli, bohatá obrazotvornost a vhodné pozitivní
autosugesce to vše rozvržené tak, aby to vytvářelo pozitivní energii, patří
mezi kritické součásti exteriorizačního postupu.
Stejnou, ne-li větší důležitost pro trvání exteriorizovaného stavu má
zvýšené uvědomování si mocných zdrojů vyšších duchovních sfér. Mnozí
z těch, kteří své tělo opustili, nám podávají zprávu o spontánní
přítomnosti pomocných andělů případně duchovních vůdců, kteří nabízejí
stálou ochranu a doprovod v době, kdy jsme mimo své tělo. Součástí nej
účinnějších technik je předběžná žádost o ochranu z vyšších sfér. Ta
zajistí přítomnost a pomoc vyspělých duchovních entit během
exteriorizace. Tyto ochranné a posilující entity jsou obvykle vzývány ještě
před navozením exteriorizace a, je-li toho třeba, i v jejím průběhu, aby nás
plně ochraňovali po stránce psychické, fyzické i duchovní. Trvalé
uvědomování si posilujících a ochranných bytostí vyšších sfér je
pochopitelně důležité nejen po dobu mimotčles-ných zážitků, ale právě
tak i po ostatní dobu života.
Zjistili jsme, že jako příprava pro nácvik exteriorizace jsou vhodná
některá předběžná cvičení. Například meditace při světle svíčky jsou
velice vhodné pro rozvoj schopnosti koncentrace, která je nutné pro
navození a řízení exteriorizovaného stavu. Soustředěním pozornosti na
plamen svíčky a formulováním cílů, kterých chceme dosáhnout, můžeme
vyvolávat psychický a fyzický stav, vedoucí k exteriorizaci. Svíčka je tu
ovšem míněna především jako nástroj vhodný pro výcvik koncentrace,
nikoliv jako nástroj navozování mimotělesného stavu. Z bezpečnostních
důvodů bychom měli svíčku před výstupem z těla uhasit.
Další velice dobrou přípravnou technikou je technika nazývaná „Výlet
na měsíc". Ta vypadá tak, že se v pohodlné poloze díváme několik minut
na měsíc, nejlépe pokud je v úplňku, a pak zavřeme oči a představujeme
si, že jsme na měsíci a prohlížíme si jeho povrch krátery, moře a jeskyně.
V našich studiích exteriorizace používali vysokoškolští studenti často této
techniky k představě návštěvy odvrácené strany měsíce. Když pak byli
požádáni, aby

26
nakreslili mapu této odvrácené strany měsíce, kreslili mapy, které si byly
velice podobné. To napovídá, že se v průběhu cvičení možná do jisté
míry exteriorizovali, aby se na odvrácenou stranu měsíce podívali.
Další účinná výcviková technika, kterou jsme v našich laboratořích
vyvinuli, je technika nazvaná „Cesta do těla". V tomto případě si subjekt
vybírá malou oblast těla, např. ruku, prst, nebo nohu a pak se na ni plně
soustředí. Ve zvolené oblasti jsou pak vyvolávány a posléze rušeny
pocity tepla, chladu, brnění, píchání, nebo tlaku. Poté je pozornost
přesouvána z jednoho místa těla na druhé a zmíněné pocity jsou
vyvolávány a rušeny na různých místech těla. Celý postup je ukončen
tím, že všechny vyvolané pocity jsou odstraněny a tělo je uvedeno do
klidu. Tato technika byla sice původně vyvinuta jako výcviková, ale
může být použita i pro navození exteriorizovančho stavu tím, že si
představíme duchovní tělo, jak se zdvihá z těla fyzického a opouští ho,
zatím co fyzické tělo zůstává v klidu, bez jakýchkoliv pocitů.
Přípravná cvičení pro exteriorizaci zahrnují často tvůrčí představivost,
zdůrazňující částečně i pohyb. Dobrými příklady jsou například pomalu
se pohybující mraky, plachetnice na moři, nebo třeba i letící kouzelný
koberec. Vliv těchto představ je ještě účinnější, jestliže si představujeme,
že pohybující se předměty jsou prostředkem, na kterém spočívá naše
duchovní tělo a je jimi unášeno v dál. Různé varianty této techniky jsou
představy duchovního těla, cestujícího nějakým dopravním prostředkem,
např. letadlem, které ho může odvézt na různá místa určení.
Těmito cvičebními technikami trénujeme svou psychickou schopnost
dostat se mimo prostor, omezený fyzickým tělem. Tím, že svou
představivost zaměstnáváme představu urcitého místa, připravujeme se
na exteriorizaci psychicky i fyzicky. Jednotlivé aspekty těchto cvičení
mohou být začleněny do složitějšího postupu navození a řízení
exteriorizace, takže výsledkem je pak složitý postup, který je nutné
provádět krok za krokem.
Typická exteriorizace obsahuje čtyři navzájem oddělené kroky: 1.
relaxace, 2. putování, 3. dosažení místa určení a 4. návrat. Zkušení
poutníci postupují někdy tak, že už při navozování exteriorizovaného
stavu dávají svolení k tomu, aby jak vlastní let, tak i dosažení místa
určení včetně návratu probíhalo spontánně, nezávisle na jejich vědomé
kontrole. Přitom si ale zachovávají možnost do letu zasáhnout, kdyby to
považovali z nějakých důvodů za žádoucí.

27
 Následující směrnice se týkají hlavních bodů pro úspěšnou exteriorizaci.
Tvoří rámec dostatečně pružný k tomu, aby do něj bylo možné zahrnout
nějaké další rx>stupy vyžadované nějakým konkrétním cílem exteriorizace.

1. krok. Uvolnění. Oddělení duchovní formy od biologického těla ob-

vykle začínám celkovým uvolněním fyzického těla. Potom zavřeme oči a
mysl vyprázdníme od všech myšlenek. Ať sedíme nebo ležíme, končetiny
by neměly být zkřížené, abychom nenarušovali oběh krve. Ležíme-li,
máme
ruce obvykle pohodlně položeny podél těla, jestliže sedíme, dáme je poho-
dlně do klína. Když je tělo v naprostém klidu a mysl vyprázdněna,
navodíme
si dobrou pohodu vhodnými představami a posilujícími autosugescemi.
Příkladem takové autosugesce je např.:
Jsem zcela uvolněný, v míru sám se sebou i s vesmírem. Jsem obklopen
bílým ochranným světlem a pozitivní energií. Připravuji se opustit své tělo,
abych získal zkušenost s jinými sférami. V průběhu exteriorizace budu
ochraňován strážnými silami vyšších duchovních sfér, aby se mi nestalo nic
nežádoucího psychicky, fyzicky ani duchovně. V době mé návštěvy jiných
sfér bude mé jyzické tělo klidně odpočívat, obklopeno pozitivní energií, do
svého těla se budu moci bezpečně vrátit kdykoliv budu chtít. Po návratu do
těla budu svěží a posílen.
Po ujištění následuje obvykle představa vlastního vědomí v podobě bílé-
ho světla, jemně opouštějícího tělo. Také balon plovoucí vzduchem, nebo
plachta unášená větrem jsou představy pro tento účel vhodné. Pak následuje
několik okamžiků, během nichž se uvedené představy stále více vyjasňují
vidíte hmotné tělo jak klidně, obklopené záři, odpočívá, až si plně ute, že
jste se od těla odpojili. Exteriorizovaný stav se obvykle vynořuje postupně,
jako pocit beztíže a pomalého stoupání vzhoru. Někdy ovšem může k
exteriorizaci dojít okamžitě, jako násilné oddělení duchovní složky od těla.

2. krok. Putování. Záměr být vědomě na nějakém místě, nacházejícím

se daleko od hmotného těla obvykle opuštění těla nastartuje. Cíl můžete
buď
stanovit pevně předem, nebo ho nechat náhodě. Může být někde v hmotné
sféře, nebo ve sféře nehmotné. Jakmile jednou získáte pocit odpoutání od
těla, pak představa cíle, byť by byl kdekoliv, vám pomůže se k němu
dostat.
Pro vzdálené hmotné cíle může být velice užitečná představa mapy nebo
glóbu, na které je cíl označen, doplněná navíc představou, že k němu letíte
vzduchem. Jedná-li se o cíle nehmotné, jako např. vzdálené duchovní sféry,

28
bývá často užitečná představa této sféry jako prostoru, naplněného
světlem. Spontánní exteriorizace začíná obvykle bez ohledu na to, zda byl
cíl stanoven či nikoliv. Právě tak jako navození exteriorizovaného stavu,
může i putování do vzdálených míst probíhat postupné, nebo tam
můžeme být okamžitě. Mnozí, kteří mají s exteriorizací již zkušenost,
tvrdí, že jakmile jsou jednou mimo tělo, mohou se dostat kamkoliv v
jednom okamžiku.
3. krok. Dosažení cíle. Při dosažení cíle můžeme rozvinout velké
množství nejrůznějších aktivit. Může to být pouhé pozorování,
komunikace, nebo nějaká aktivita, spojená s dosaženým cílem. To je
obvykle vrcholem zážitku, spojeným s exteriorizací. V tomto okamžiku
také často dochází k získání významného vhledu, nebo poznání.
Duchovní komunikace vznikající v těchto okamžicích bývá obvykle
velice významná.
4. krok. Návrat. Ačkoliv bylo vyvinuto velké množství technik
týkajících se návratu, začíná postup obvykle uváženým záměrem vrátit se
znovu do fyzického těla. Právě tak jako při cestách do velkých
vzdáleností, je cíl návratu vizualizován, v tomto případě je jím naše
odpočívající hmotné tělo a návrat pak ůž bezprostředně automaticky
následuje. Jakmile jsme u fyzického těla, vedeme jemně své duchovní
tělo aby se znovu s fyzickým tělem spojilo. Ačkoliv návrat a opětné
spojení probíhá obvykle zvolna, mnozí z těch, kteří mají s exteriorizací
zkušenost tvrdí, že mají schopnost spojit se se svým tělem prakticky
okamžitě. Po návratu do těla je pozornost obvykle směrována na dýchání
a další fyziologické děje. Získaná zkušenost je završena letmou
reakpitulací celého zážitku.
Ačkoliv si můžeme příležitostně v průběhu exteriorizace všimnout i
nějakých negativních vlivů, neznamená stav mimo tělo nějaký
automatický nárůst naší citlivosti vůči nim. V exteriorizovaném stavu
jsme ve skutečnosti lépe schopni čelit různým negativním vlivům, než
když jsme v těle. V exteriorizovaném stavuje naše duchovní tělo
osvobozeno od různých biologických omezení, a je-li kryto vlastním
pozitivním polem a chráněno duchovními energiemi, může účinně
odporovat každému negativnímu vlivu, se kterým se setká. Pozitivní
duchovní energie jsou trvalou ochranou vůči všem opačným energiím.
Jsme-li naplněni pozitivní duchovní energií, jsme dokonale schopni velká
množství negativní energie, která by se nám, jako duchovním poutníkům
mohla stavět do cesty, úspěšně odpudit. Protože si při exteriorizaci
cvičíme i své obranné schopnosti, přispívá exteriorizace k naší schopnosti
překonávat negativní síly, s nimiž se denně setkáváme.

29
 Během minulých let bylo v našich laboratořích vyvinuto větší
množství exteriorizačních technik. Některé z nich vycházely z analýz
postupů, které užívají zkušení externí subjekti, jiné vznikly v laboratořích.
Efektivita všech těchto technik byla kontrolována v přísných
laboratorních podmínkách. Zatím co některé z postupů byly vyvinuty pro
vysoce specifické účely, byly jiné vytvořeny jednoduše jako praktická
cvičení pro získání dovedností v exteriorizaci, potřebné pro plnění
různých úkolů.
Některé z technik, vyvinutých v našich laboratořích, se ukázaly jako
velice vhodné pro celou řadu aplikací. K těm nej efektivnější m patří:
„exte-riorizace levitací", „procházka", „zrcadlová představa" a „technika
volného pohybu". Je zajímavé, že tyto techniky jsou různě efektivní v
závislosti na pohlaví. Ženám obvykle nejvíce vyhovuje technika
zrcadlové představy, zatím co mužům procházka. Exteriorizace levitací a
volným pohybem se jeví stejně efektivní pro muže i pro ženy. Tyto čtyři
techniky, o kterých pojednáme podrobněji, jsou velmi pružné a mohou
být podle potřeby modifikovány, aby vyhověly individuálním
požadavkům a potřebám, případně různým výzkumným cílům. Lze do
meh snadno zakomponovat různé zdroje poznání, právě tak jako různé
pomocné entity - pomocné anděly a duchovní rádce. Každá technika
zdůrazňuje osobní odpovědnost, motivaci a jasnou formulaci cílů, která je
pro dosažení pozitivního přínosu nejdůležitější. Všechny vyžadují
přibližně hodinu času, během které nebudeme nikým a ničím vyrušováni.

Exteriorizace levitací
Exteriorizace levitací je navozovací postup, využívající pocitu beztíže,
který usnadňuje odpoutání od hmotného těla. Spontánní exteriorizace je
často vyvolána pocitem pomalého stoupání z fyzického těla, které zůstává
v klidu. Exteriorizace levitací využívá tohoto přirozeného jevu tak, že
navodí pocit beztíže, doprovázený představou levitujícího těla, které se
pak pomalu vrací zpět do původní polohy, zatím co duchovní tělo stále
levituje.
Exteriorizace levitací vyžaduje pouze navození pocitu levitace, nikoliv
levitaci skutečnou. Podstata techniky je v tom, že pocit levitace těla
doslova uvolňuje duchovní tělo z těla fyzického, čímž se dosahuje
požadovaného cíle. Osm kroků této techniky vypadá takto:

30
 1. krok. Pohodlně ležíme, v duchu procházíme celé tělo a zastavujeme
se u míst, kde je nějaké napětí, které uvolňujeme. Zpomalujeme při tom
dýchání, výdech trochu prodlužujeme, dokud nedýcháme pomalu a bez
námahy.
2. krok. Pozornost soustřeďujeme na fyzické tělo a představujeme si,
že je stále lehčí a lehčí, až se nakonec zdá zcela bez váhy.
3. krok. Když dosáhneme pocitu, že fyzické tělo nic neváží,
představíme si, že je lehké jako peříčko a začíná se pomalu zvedat. Pak si
ho představíme chvíli nehybně visící v prostoru a potom jak se pomalu
vrací do výchozí polohy, ale vědomí přitom zůstává na původním místě v
prostoru nad tělem, v duchovní podobě.
4. krok. Pak se shora podívejte na své hmotné tělo, klidně
odpočívající pod vámi. Všimněte si pocitu beztíže a odloučení od
fyzického těla.
5. krok. Zatím co si uvědomujete sebe i fyzické tělo, obklopené bílou
září, pod sebou, vzýváte pozitivní energie vyšších duchovních sfér a
pronášíte posilující autosugescii
Nyní jsem obklopen mocným zářením kosmické energie. Až budu puto-
vat, budu psychicky, fyzicky i duchovně chráněn a posilován pozitivními
energiemi xyšších duchovních sfér. Do svého hmotného těla se budu moci
vrátit kdykoliv si to budu přát.
6. krok. Rozhodněte se, že budete putovat do libovolného místa, které
jste si předtím určili, nebo jednoduše nechte, aby se další putování začalo
samo spontánně odvíjet. Občas opakujte ujištění, že mocná kosmická
energie proniká celou vaši bytost, včetně hmotného těla, pohodlně
odpočívajícího v dálce.
7. krok. Návrat do těla uskutečníte tak, že si své tělo představíte v
prostředí vám důvěrně známém a jednoduše pojmete záměr vrátit se do
něj. Jakmile budete u odpočívajícího těla, rozhodněte se, že se s ním opět
spojíte. Při vstupu do těla si uvědomte dech a různé další fyzické pocity.
8. krok. Celý postup zakončíte krátkým odpočinkem a rekapitulací.
Zvláštní pozornost při tom věnujte přínosu, který pro vás právě nabytá
zkušenost měla.
Technika exteriorizace levitací je cenná nejen jako praktický postup,
pro získání dovednosti v opouštění těla, aleje uznávána i jako výborný
nástroj obnovy zdraví a svěžesti. U těch, kteří tuto techniku dělají
pravidelně, je možné pozorovat zlepšení jejich mentálního i fyzického
zdraví. Jsou méně bázliví, jsou průbojnější, vypadají optimističtěji a mají
i větší sebedůvěru. Tato technika se dobře osvědčila i pro řízení tělesné
váhy, nebo u kuřáků,

31
kteří chtěli přestat kouřit v těchto případech se ukázalo vhodné přidávat
na začátku a na konci exteriorizace ujištění, podporující hrdost a
orientaci na úspěch.

Procházka
Procházku pokládáme obvykle za fyzickou aktivitu, ale obrazněji
můžeme chápat také jako sociální, psychologický a psychický jev.
Například ve svých mezilidských vztazích měníme svou sociální
vzdálenost tím, že psychicky jakoby jdeme k někomu blíž, nebo dál,
případně jdeme s ním Duchovní procházka je technika navození
exteriorizovaného stavu, používající vycházení z těla jako obrazného
jevu: V představě odcházíme z fyzického těla na procházku. Na konci
této procházky se vracíme do těla zpět.
Je to technika prováděná v sedmi krocích. Zdůrazňuje tři podstatné
složky exteriorizace: klid, vyváženost a harmonii, přičemž každé této
složce přiřazuje nějakou barvu. Tyto tři barvy jsou pak míchány tak, aby
daly duchovnímu tělu nějaký obsah, který je pak možné doslova vidět. Při
tomto míšení barev se nepředpokládá, že to je míšení, odpovídající
technice míchání barev. Kromě toho, jako výsledek míchání by neměl
vznikat jakýkoliv odstín šedé barvy právě tak, jako by neměla vzniknout
barva čistě bílá. Barvy černá a šedá nejsou doporučovány jako barvy
duchovní, protože jsou to barvy potenciálně oslabující. Celá technika v
jednotlivých krocích vypadá takto:
1. krok. Vnitřní klid Nacházíme se v pohodlné, uvolněné pozici a
pravidelně dýcháme. Je výhodné se chvíli na dýchání soustředit a dýchat
při tom pomalu a zhluboka. V duchu projdeme celým tělem, zastavíme se
u míst, kde zjistíme nějaké napětí a uvolníme ho. Jakmile je tělo zcela
uvolněné, vyprázdněte mysl ode všech myšlenek. Představte si, že vaše
myšlenky mají křídla a odletí, takže mysl zůstane prázdné a klidná. Klid
mysli si představte v pastelových barvách a proneste ujištění: Jsem
naprosto klidný.
2. krok. Vnitřní rovnováha. Vaše tělo je uvolněné, mysl klidná a vy si
představujete, jak přímo z vašeho středu vyzařuje harmonie a vnímáte
svou vyrovnanost psychickou, fyzickou i duchovní. Při vnímání těchto
vyvážených vibrací jim přiřaďte barvu, která se nechte cele prostoupit.
3. krok. Vesmírná harmonie. Představujete si rozlehlý vesmír a sebe
jako jeho součást. Představujete si hvězdné nebe a nekonečné dálky
prosto-

32
ru. Představujete si další vzdálené sféry, nacházející se mnohem dál, než
kam dosáhnou nej výkonnější dalekohledy. Přemýšlíte o nekonečnosti
vesmíru , uvědomujete si vesmírnou harmonii a také jí přiřazujete
nějakou barvu. Představujete si, že tato barva vás obklopuje a prostupuje
vámi. Uvědomujete si: Jsem částí všeho, co existuje.
4. krok. Duchovní síla. Představte si tři barvy, symbolizující klid,
rovnováhu a vesmírnou harmonii jak se navzájem prolínají, a jak se k
vám blíží, vytvářejí dohromady čtvrtou barvu, symbolizující sílu kosmu.
Představujete si své duchovní tělo, prosáknuté touto barvou duchovní
síly.
5. krok. Procházka. Tento rozhodující krok navozuje exteriorizovaný
stav. Zatím co vaše fyzické tělo odpočívá, vzýváte ochranu vyšších
duchovních sfér a pronášíte ujištění: Teď jsem připraven opustit své
fyzické tělo. Celá má celá bytost, psychická, fyzická i duchovní, bude
chráněna a zajištěna, jakmile své tělo opustím.
Několikrát se zhluboka nadechněte a při pomalém vydechování
vnímejte příjemné uvolňování, při kterém si představujte své duchovní
tělo jak pomalu stoupá nad tělo hmotné a zbarvuje se barvou duchovní
síly, jak bylo uvedeno ve čtvrtém kroku. Všimněte si pocitu volnosti a
svobody. Teď jste připraveni jít mimo tělo do skutečností, velice
vzdálených místu, kde se nacházíte.
6. krok. Duchovní putování. Abyste se dostali do exteriorizovaného
stavu snáz, opakujte si: Nyní jsem připraven odebrat se, kamkoliv si jen
budu přát. K tomu, abych se dostal do nejvzdálenějších míst a pak zpět ke
svému tělu, mi stačí pouhý záměr. Po celou dobu, kdy budu putovat, budu
obklopen ochrannou energií. Mé odpočívající hmotné tělo bude v
bezpečí,
zcela naplněno pozitivní energií.
Vizualizujte si svůj cíl a rozhodněte se, že se k němu chcete dostat.
Soustřeďujte se na svůj cíl tak dlouho, dokud nezjistíte, že jste u něho.
Když cíle dosáhnete, můžete začít dělat to, co jste si naplánovali.
7. krok. Návrat. Návrat můžete uskutečnit v kterémkoliv okamžiku
svého výletu jednoduše tím, že si vybavíte své tělo, které v dálce
bezpečně odpočívá a rozhodnete se do něj vrátit. Návrat obvykle probíhá
hladce a bez nutnosti vynakládat na to nějakou námahu.
8. krok. Závčr. Když se s tělem spojíte, znovu si představte tři barvy,
symbolizující klid, rovnováhu a vesmírnou harmonii, které společně tvoří

33
barvu síly kosmu. Uvědomujete si směs barev a sílu, kterou vás naplňují.
Na závěr si uvědomte slova: Nyní jsem naplněn silou kosmu. Jsem klidný
a v dokonalé harmonii s celým vesmírem.

Zrcadlová představa
Ačkoliv zrcadlo není obvykle pokládáno za nástroj pro navození
exteri-orizovaného stavu, přesvědčili jsme se o jeho užitečnosti
opakovaně nejen v laboratorních podmínkách, ale i při uskutečňování
tréninkových programů. Jako nástroj pro navození exteriorizovaného
stavu nám zrcadlo dává vnější bod na který je možné se soustředit. To
usnadňuje představivost, koncentraci a následně i extcriorizaci. Zrcadlo je
užitečné i pro rekapitulaci po skončení exteriorizace, protože má
schopnost dát posilující substanci ujištěním, pronášeným po extcriorizaci.
Technika Zrcadlové představy vyžaduje zrcadlo pověšené na zdi, nebo
stojící na stojanu, ve kterém se můžete vidět, když sedíte, nebo když
chcete navozovat exteriorizovaný stav vleže, musíte ho mít nad sebou tak
velké, abyste se v něm mohli vidět celí. Postup je tento:
.1. krok. Formulujte cíl, kterého chcete při exteriorizaci dosáhnout.
Cílem může být využít techniku zrcadlové představy pro navození
exteriorizace, nebo se můžete chtít exteriorizovat do určitého místa,
abyste mohli vykonat určitý úkol.
2. krok. Poté, co jste svůj cíl formulovali si sedněte, uvolněte se a pak
se na sebe dívejte do zrcadla, kde věnujte pozornost zvlášť obrazu svých
očí. Uvědomte si, že jsou to „okna duše".
3. krok. Zatím co se soustřeďujete na oči, rozšiřte své periferní vidění
tak, abyste se v zrcadle viděli celí. Pak rozšiřte své periferní vidění ještě
víc tak, abyste viděli zrcadlo i s jeho okolím. Rozšiřte své periferní vidění
ještě víc, jak je to jen možné, a nechte oči, aby se lehce rozostřily. Uvidíte
pak tak zvaný Jev bílého pole", kdy vaše zorné pole bude bčlavě žhnout.
V tomto okamžiku si uvědomte, jak jste uvolnění a je-li to možné,
uvolněte se ještě víc a zůstaňte nehybní a klidní.
4. krok. Zaostřete znovu na své oči v zrcadle a znovu o nich
přemýšlejte jako o oknech duše.
5. krok. Po chvíli soustředění na obraz vlastních očí v zrcadle si před-
stavte, že obraz v zrcadle jste ve skutečnosti vy sami. Pak přesuňte své

34
vědomí do obrazu v zrcadle a představujte si, že jste na druhé straně
zrcadla. Ze své polohy za zrcadlem se dívejte na své fyzické tělo a znovu
věnujte zvýšenou pozornost očím. Uvědomte si vzdálenost mezi sebou a
svým i fyzickým tělem. Jestliže vaše vědomí sklouzne zpět do fyzického
těla, / přesuňte ho znovu do obrazu v zrcadle. Postupně v tom získáte praxi,
/ zjistíte, že vám to půjde stále lehčeji.
6. krok. Jestliže je vědomí dobře usazeno v zrcadlovém obraze,
zavřete/ oči a představte si své fyzické tělo odpočívající v dálce,
obklopené bílouj zářivou, kosmickou energií.
7. krok. Vizualizujte své duchovní tělo, obklopené bílou, zářivou
eneij-gií. a vzývejte ochranu vyšších duchovních sfér: Jsem dokonale
naplněn psychicky, fyzicky i duchovně, zářivou energií. Jsem v bezpečí,
plně ochraňován. Do svého těla se mohu vrátit, kdykoliv budu chtít.
8. krok. V tomto kroku se zaměříte na stanovené cíle. Můžete buď jen
užívat exteriorizovaného stavu, nebo se můžete rozhodnout, že se
odeberete do nějakého určitého místa. Můžete chtít dostat se do nějakých
vzdálených končin fyzické reality, nebo do vyšších duchovních sfér.
Můžete také začít spontánně probíhající výzkumnou cestu.
9. krok. Když budete chtít exteriorizaci ukončit, představte si své
hmotné tělo, odpočívající ve známém prostředí a rozhodněte se vrátit se
do něj. V představě svého fyzického těla pokračujte tak dlouho, dokud
nebudete vnímat jeho přítomnost a dokud si nebudete plně uvědomovat,
že jste s ním znovu spojem.
10. krok. Celý postup uzavřete tím, že si plně ute různé tělesné pocity.
Pak otevřete oči, podívejte se na sebe do zrcadla a uvědomte si: Tak, jak
se
vidím v zrcadle, vidím své skutečné já v bezpečí, plné sebedůvěry a
posílené.

Technika volného pohybu

Technika volného pohybu je technika pokročilejší, používající vysoce
přizpůsobitelný navozovací postup i řízení. Klade důraz na spontánní pro-
zkoumávám vesmíru v průběhu exteriorizace, při absenci mezí daných
stanovenými cíli. Rozsah pohybuje široký a zahrnuje uvědomění si
mnoha možností duchovních sfér. Techniku volného pohybuje možné
přirovnat k prohlídce univerzity s jejími zajímavými přednáškami,
koncerty a setkáními. Vychází se z předpokladu, že vědomí v
exteriorizovaném stavu je

35
schopno přehlédnout celý vesmír, prohlédnout si jednotlivé duchovní
sféry, objevovat nové oblasti zájmu a síly. Je to technika vhodná k
aktivizaci skrytých intelektových a tvůrčích schopností. Není tedy
překvapující, že vrcholného vzhledu a optimálního řešení problémů je
často dosahováno právě během exteriorizace navozené touto technikou.
Podmínky pro uskutečnění techniky volného pohybu jsou obdobné
jako při jiných technikách navození exteriorizovaného stavu - pevné
rozhodnutí exteriorizovaného stavu dosáhnout, vhodné záruky
bezpečnosti a posilující představy spolu s vhodnými autosugestivními
formulkami. Od ostatních technik se liší tím, že pro pohyb mezi
duchovními sférami, dává jen velice volný rámec. Technika volného
pohybu spíše nabízí různé možnosti, než aby předepisovala určitý
konkrétní postup. Tento přístup bere ohled na rozdíly mezi jednotlivci v
jejich schopnosti dosáhnout v exteriorizovaném stavu nějakou konkrétní
zkušenost. Postup obsahující pět základních kroků vypadá takto:
1. krok. Předběžné úvahy. Pro uskutečnění výletu je vhodné po dobu
nejméně jedné hodiny provádět krátké opakované vstupy do těla. Tyto
přechodné vstupy poskytují krátké doby odpočinku mezi řadou
jednotlivých výletů, čímž zvyšují efektivitu celé techniky a zabraňují
únavě po jejím ukončení. Vzývání zajišťující ochranu jsou doporučována
nejen na začátku, ale opakovaně v průběhu celé techniky.
2. krok. Navození. Pro navození exteriorizovaného stavu zaujměte
nejprve pohodlnou polohu. Představa nějakého dopravního prostředku,
jako např. křišťálové koule, ve které se nacházíte nebo kouzelného
koberce odnášejícího vaše duchovní tělo pryč od těla hmotného, může
navození exteriorizovaného stavu usnadnit. Představa dopravního
prostředku je užitečná i při opětovných krátkých návratech do těla a
opětném vycházení z těla po krátké době odpočinku.
3. krok. Výlet. Výlet začněte představou třírozměrného vesmíru, ve
kterém existují letové cesty mezi jednotlivými místy a duchovními
sférami. Místa, kde je soustředěna vesmírná energie září různými
barvami, při čemž barva každého bodu označuje zároveň i jeho vlastnosti.
Např. zelená barva znamená uzdravování, žlutá intelektové schopnosti a
modrá klid. Vesmírná místa mohou být uspořádána buď v řadě podél
trasy, jíž se pohybujeme, nebo mohou být zcela náhodně roztroušena ve
vesmíru jako jeho energetická střediska.

36
 Na rozdíl od zmíněných energetických míst jsou vesmírné sféry
rozlehlé oblasti vesmíru, zaplněné zářícími energiemi. Jejich velikost je
různá, takže některé jsou okem sotva postřehnutelné, zatím co jiné
mohou zabírat značnou část našeho zorného pole. Některé sféry v sobě
obsahují další zářivé body a další sféry, jiné vydávají jen jemné záření,
zvoucí nás k návštěvě.
Vesmírné sféry jsou tvořeny vrstvami zářivých energií, lišících se mezi
sebou barvou a složením. Některé sféry vypadají nepravidelně a drsně,
jiné naopak hladce a elegantně. Některé existují jako součásti složitějších
sfér, jiné jsou samostatnými prvky vesmíru. Některé vypadají naprosto
neproniknutelně, jiné nás vyzývají ke kontaktu a komunikaci.
Pohyb mezi jednotlivými místy a sférami může být spontánní nebo
řízený. Ke spontánnímu pohybu dochází bez vynaložení jakéhokoliv
úsilí, nevyžaduje to ani předběžný program nebo plán. Můžete se volně
pohybovat sem a tam, někde se na chvíli zastavit a pak se vydat zas jiným
směrem. Můžete s jednotlivými místy navázat vzájemnou komunikaci,
abyste od nich získali energii, nebo můžete jednoduše do jednotlivých
sfér a dimenzí vstupovat a přijímat, pokud chcete, jejich posilující vliv.
Na rozdíl od zcela volného pohybu vyžaduje cílený pohyb, abychom
předem pečlivě uvážili cíl, kterého chceme dosáhnout
4. krok. Návrat. Výlet zakončíme představou svého hmotného těla a
uvědoměním si záměru znovu se do něj vrátit. Tělesné pocity, které si
znovu začneme uvědomovat, nám signalizují úspěšný návrat do těla. Celý
postup je stejný jak při přechodných, krátkých návratech do těla, tak i při
ukončení celé techniky.
5. krok. Závěr. Exteriorizací zakončíme stručnou rekapitulací celé zku-
šenosti a uvědoměním si jejího přínosu pro nás.

Souhrnně lze říci, že techniky popsané v této kapitole jsou určené pro
navození exteriorizovaného stavu a získání dovednosti v řízení jeho
průběhu. Jsou zároveň přípravou pro techniky náročnější, určené k
dosahování přesněji definovaných cílů, jako např. obnovy zdraví, rozvoje
určitých psychických schopností, navázání kontaktu s dušemi, které jsou
mimo tělo, nebo k objasnění věcí, týkajících se minulých životů. V
následujících kapitolách budeme používat mnoho různých technik se
zvláštním důrazem na získání rx)zitivního přínosu každé z nich a na
jejich význam pro praxi.

37
 Kapitola 4.
EXTERIORIZACE A ESP

Vědění je pravým zdrojem vidění,

nikoliv zrak
Pančatantra

Vesmír sám o sobě vyžaduje naši pozornost, zkoumání a komunikaci.

My jako lidské bytosti jsme od přírody obdaření schopností zkoumat,
objevovat a komunikovat jak s našim bezprostředním, tak i s
nejvzdáleněj-ším okolím. Ale jak jsme se již zmínili, tyto schopnosti
začínáme teprve rozvíjet. I ty nejhlubší sondy do našeho fyzického
vesmíru jsou při nejlep-ším jen mírně škrábance na jeho povrchu.
Přestože máme dnes k dispozici velké množství vědomostí, které se také
stále dále vyvíjejí, zůstáváme jako rybka v malém venkovském potůčku,
izolováni a omezeni úzkými hranicemi své existence.
Zúžený rozsah našeho vědomí se netýká jen vnějšího světa, ale i
našeho vnitřního já. Například teprve nedávno jsme si uvědomili důležitý
potenciál interakcí mezi tělem a myslí, včetně takových schopností mysli,
jako je upravování tělesných funkcí, ovládám bolesti, urychlování
uzdravování, posilování zdraví, zpomalování stárnutí a dokonce
opravování poškozených nervových spojení v mozku - abychom uvedli
alespoň pár věcí z jejich nepřeberného množství. Bez ohledu na velké
množství objevů, stále pro současný stav našeho vývoje platí Pascalovo
konstatování z roku 1670: Člověkje sám pro sebe tím nejzázračnějším
objektem v přírodě, protože nedokáže pochopit, co je to tělo, ještě méně co
je to mysl a už vůbec nechápe, jak by tělo mohlo být propojeno s myslí.
Propojení těla a ducha, přestože neustále poutá naši pozornost, zůstává
v podstatě stále nevyřešeným tajemstvím.
Naše psychická podstata je pravděpodobně poslední velkou překážkou
v naší snaze nalézt poznání a porozumění. Dnes, více než kdy v
minulosti, stojí před námi výzva nejen tento problém prozkoumat, ale
také vytvořit nové postupy, které budou přinášet prospěch každému nejen
nyní, ale i v budoucnu. Výchozím bodem musí být zvýšené vědomí a
pevné odhodlání prozkoumat a aktivizovat nejvyšší schopnosti v nás
skryté, včetně mimos-myslového vnímání.

38
 Mimosmyslové vnímaní je většinou definováno jako uvědomování si
vnějších podnětů a situací nebo reakce na tyto podněty a situace,
nezávisle na mechanismech smyslů a jejich činnosti. Náš mozek spojuje s
okolním světem fyzické vnímání spolu s vnímáním srny šlovým. Fyzické
vnímám je okamžitou a přímou reakcí na stimulaci mnoha fyzických
smyslů, jako je zrak, sluch, hmat, čich a chuť. Smyslové vnímání je naše
interpretace podnětů přicházejících' z našich smyslů. Na druhé straně
mimosmyslové vnímání nevyžaduje fyzickou stimulaci smyslů. Obvykle
jsou naše mimosmyslové kanály citlivější, jsme-li v klidném duševním
stavu a smysly drážděny co nejméně. Přestože mimosmyslové vnímání
může k navození psychicky citlivého stavu nebo stimulaci
mimosmyslových kanálů používat hmotných předmětů, naše vnímání je
mimosmyslové pouze tehdy, pokud na smyslových zkušenostech
nezávisí. Jako adaptabilnou stvořením nám nestačí jen znalosti, založené
na smyslovém vnímání okolního světa, ale potřebujeme také širší poznání
jiných realit - těch, které nejsou pouhými smysly dostupně. Náš vyšší
vývoj je tedy nerozlučně propojen s rozvojem naší psychiky.
Potenciální možnosti mimosmyšlového vnímání zahrnují rozšířené
poznání minulosti (retrokognice), přítomnosti (jasnovidnosť) a
budoucnosti (prekognice), stejně jako vnímání duševního stavu jiných
osob nebo jejich myšlenek (telepatie). Přestože má do jisté míry tyto
schopnosti každý, nikdo z nás je plně nerozvinul. Aktivizace těchto
vnitřních schopností vyžaduje cvičení a praxi, ať už se jedná o fyzika,
vědce, umělce, hudebníka, jazykovědce, atleta, nebo kohokoliv jiného. I
ti nej větší osvícenci nebo nej nadanější osobnosti v různých oborech se
shodují na tom, že cvičení a zkušenost jsou spolu s tvrdou prací tím
nejpodstatnějším k dokonalému zvládnutí řemesla či umění. Naneštěstí
ponecháváme rozvoj svých psychických schopností z větší části na
náhodě, nebo se o to snažíme metodou pokusu a omylu. Přestože se s nej
větší pravděpodobností v každém nějaké psychické schopnosti rozvinou
samovolně, plná realizace našich mnohonásobných psychických
schopností vyžaduje soustředěné úsilí a promyšlený, přesně stanovený
plán.
Zážitek existence mimo fyzické tělo je rozhodujícím prvkem v
každém programu rozvoje psychiky, protože tento prožitek dá naše
psychické schopnosti do pohybu a aktivizuje je k činům a růstu. Naše
laboratorní studie prokázaly, že exteriorizace téměř vždy podnítí
některou formu mimosmys-lového projevu. Protože během exteriorizace
je vědomí od těla odděleno,

39
 není exteriorizace záležitostí jen „nebiologickou", ale také „mimo-
smyšlovou". Tato koncepce musí pochopitelně brát v úvahu individuální
rozdíly ve vnímání, a to i v exteriorizovaném stavu, kdy nepřestáváme
prožívat a interpretovat realitu podle vlastního pohledu. Exteriorizovaný
stav nedělá z lidí roboty s totožným vnímáním, ale i v exteriorizovaném
stavu zůstáváme sami sebou, s našimi individuálními sklony, přednostmi,
náklonnostmi a dispozicemi. Exteriorizací se nezruší naše silné stánky a
ctnosti, ale ani slabosti a nedokonalost. Nemělo by nás tedy překvapit, že
individuální rozdíly v přesnosti vnímání zůstávají nezměněny i v
exteriorizovaném stavu.
Naše studie prováděná s cílem prozkoumání mimosmyslového
vnímám v exteriorizovaném stavu ukázala, že v průběhu exteriorizace
dochází k pozoruhodnému zlepšení telepatických schopností, prekognice
a jasnovidnosti v porovnám s tím, jak se tyto schopnosti projevují v
normálním stavu. Y průměru se všechny formy mimosmyslového
vnímání v průběhu exteriorizace zlepšily o 50%. Jasnovidnost se zlepšila
nejvíc, přibližně o 75%. Toto výrazné zlepšení bychom mohli vysvětlit
spíše mimotělesným stavem než jasnovidností, protože subjekti měli při
experimentu za úkol popsat umělecký předmět umístěný ve větší
vzdálenosti. Telepatie se zlepšila o více než 45%. Zde bylo úkolem
subjektu vyslat obsah odstavce textu, který dostal ještě před exteriorizací,
zároveň s instrukcí předat jeho obsah adresátovi až on i adresát budou v
exteriorizovaném stavu. Schopnost předvídání se zlepšila o 25%. Zde
měli subjekti za úkol předpovědět ceny na trhu s cennými papíry pro
následující den. Rozumným vysvětlením těchto lepších psychických
výkonů by mohla být podstata exteriorizovaného stavu a uvolnění
psychických schopností, které ho doprovázejí.
Stále více a více lidí, kteří byli v rámci našeho experimentálního progra-
mu rozvoje psychiky uváděni do exteriorizovaného stavu, vypovídalo o
občasných návštěvách duchovních sfér, kde je duchovní průvodci doslova
učili, jak vlastní psychický potenciál rozvíjet. Zajímavé na tom bylo, že pojetí
a techniky získané různými subjekty od různých duchovních průvodců si byly
velmi podobné. Vždy byly jako hlavní složky psychického vývoje
zdůrazňovány meditace a cvičení. Velice často byly zdůrazňovány také tvůrčí
aktivity, určené k rozvíjení představivosti a rozšíření poznávacích schopností.
Duchovní průvodci příležitostně doporučovali velmi speciální techniky,
včetně posilujících autosugestivních formulek a jednoduchých fyzických gest,
například spojení konečků prstů pro aktivizaci schopnosti

40
předvídání a doteky na čele pro aktivaci jasnovidnosti. Pro podporu
telepatických schopností průvodci často doporučovali různé druhy
představ, např. nějakého symbolu pro soustředění myšlenek, nebo
psychické vytvoření světelného komunikačního kanálu mezi
odesilatelem a příjemcem.
Na základě výsledků laboratorních studií a analýz mnoha výpovědí o
mimosmyslovém vnímání ve spojitosti s exteriorizací mimo laboratoř,
jsme vytvořili různé techniky mimosmyslového vnímání pro telepatii,
jasnovid-nost a předvídání, v nichž má stěžejní význam exteriorizace.
Každá z těchto technik je jedinečná jak co se týče způsobu navození
exteriorizovaného stavu, tak i co se týče jeho řízení. Kromě těchto
zásadních rozdílů mají také společné rysy. Tím nejpodstatnějším je
rozhodující schopnost vědomí v exteriorizovaném stavu záměrně vyvolat
a uvolnit psychické síly. Druhým společným lysém je základní cíl těchto
technik, kteiým je plné rozvinutí našich psychických schopností jako
nástroje pro vývoj a další objevy.
Telepatie v mimotělesném stavu
Telepatie je obvykle považována za nejběžnější typ mimosmyslové
komunikace. Protože se často objevuje podvědomě a bez vynaložení
jakéhokoliv úsilí, je možná také nejběžnější formou lidské komunikace.
Často je považována za samovolný a neustále se vyskytující jev u
každého z nás. A existuje také mnoho důkazů, které naznačují, že
telepatie je běžná i mezi zvířaty, stejně jako schopnost zvířat psychicky
komunikovat s lidmi. Silná lidská i zvířecí pouta jsou často
charakterizována velmi smysluplnou telepatickou komunikací. V
chování tak zvaných „nižších" živočichů je často patrná telepatická
komunikace na vysoké úrovni.
Stejně jako jiné komunikační systémy, vyžaduje i telepatie tri hlavní
složky: odesílatele, příjemce a komunikační kanál. Ať již je telepatie
používáno spontánně nebo záměrně, je jedním z nejsilnějších
komunikačních nástrojů, které známe. Telepatie může ve velké míře
přesahovat běžnou výměnu myšlenkových obsahů. Může se rozvinout v
komplexní komunikaci, která vyvolá pozitivní změny duševních funkcí a
nálad. Může rozšířit °aše psychické, stejně jako nepsychické
komunikační kanály a obohatit tak naši komunikaci s ostatními. Může
být řízena zevnitř, jako pozitivní myšlenka člověka obohacující, nebo
zvenčí, aby obohatila jiné. Může vybudovat sebedůvěru, vytvořit mír
mysli, podpořit zdraví a uvolnit nové bohaté vývojové možnosti nás,
stejně jako ostatních.
Ještě důležitější je, že zatím co pozitivně motivovaná telepatie je
přínosem pro odesílatele i pro příjemce, negativně motivovaná telepatie
je oslab-

41
ující jen pro samotného odesilatele. Psychické vzkazy určené k oslabení
ostatních automaticky blokují komunikační kanál a jako „bumerang" se
vracejí zpět k odesilateli.
Telepatie může být individuální i skupinová. Zatím co telepatie
individuální může být vzájemně obohacující pro odesílatele i pro
příjemce, telepatická energie vytvořená skupinou má větší pole
působnosti a může ovlivnit nejen individuální a kolektivní chování, ale i
celosvětové podmínky. Samozřejmě, že mírová poselství vytvářená v
masovém měřítku by mohla zvýšit celosvětové vědomí a doslova tvořit
světový mír. Stejně tak poselství lásky by mohla vytvořit více soucitu na
planetě a motivovat nás, ať už jednotlivě nebo kolektivně, k vyřešení
problémů hladu, nakažlivých nemocí, nespravedlnosti, ať se nacházejí
kdekoliv na planetě.
Při skupinovém sezení můžeme často pozorovat empatickou telepatii,
při které příjemce jako jednotlivec neúmyslně pošle určité sdělení i
ostatním členům skupiny. Empatická telepatie ilustruje potencionální
problémy s kontrolou, tolik důležitou při laboratorních studiích
mimosmyslového vnímání. Dokonce i lidé vně laboratoře mohou být
příjemci a odesilateli telepatických zpráv, vytvořených při laboratorních
sezeních. Tento jev sice představuje opravdový problém při kontrole
experimentálních sezení, naznačuje však téměř neomezené možnosti pro
obecné využití telepatie. Pozitivní telepatická poselství vyslaná daleko do
vesmíru zcela jistě najdou své příjemce.
Naše laboratorní studie telepatie v mimotělesném stavu byly určeny k
prozkoumání nových výcvikových možností pro rozvoj telepatických
schopností a jejich následné užité k podnícení pozitivních změn. Studie
obsahovaly nejčastěji komunikaci mezi dvěma subjekty, při čemž jeden z
nich, vysílající či přijímající, v některých případech oba, byli v
exteriorizovaném stavu. V exteriorizovaném stavu byly prakticky vždy
zjištěny lepší výsledky jak na straně vysílajícího, tak i na straně příjemce.
Pravděpodobně nejlepší výsledky, jak se dalo očekávat, byly získány,
když v exteriorizovaném stavu byl vysílající i příjemce.
Jak jsme již konstatovali, kratší vzdálenosti mezi odesílatelem a
příjemcem se jeví při telepatii v neexteriorizovaném stavu jako lepší, ale
jestliže odesílatel nebo příjemce je v exteriorizovaném stavu, prostorové
vzdálenosti jsou méně podstatné,. V průměru je v laboratorních
podmínkách telepatie v exteriorizovaném stavu stejně efektivní jak na
krátké vzdálenosti, tak i na vzdálenosti několika stovek kilometrů. To
naznačuje existenci duchovní

42
dimenze, v níž naše konvenční představy fyzického prostom jednoduše
neplatí. Dále to jasně svědčí o výhodách telepatie v exteriorizovaném
stavu vzhledem k telepatií použitou na běžné úrovni.
Jak již bylo zmíněno, přítomnost duchovních průvodců, neustále
připravených podpořit náš růst, je patrná zejména v exteriorizovaném
stavu. Mnoho našich pokusných osob líčilo setkání s duchovně vysoce
rozvinutými průvodci, kteří jim pomáhali ve vysílám i přijímání
telepatických zpráv. Jeden subjekt vyprávěl, jak se v exteriorizovaném
stavu setkal s průvodcem, od kterého získal velmi specifické instrukce,
jak se telepaticky dorozumívat. Podle něj se dá komunikovat mnoha
způsoby a všechny šije můžeme dobře osvojit. Tento průvodce
doporučoval pro navázání psychického spojení soustředit se při vysílání a
přijímání zpráv na prostor za svým čelem a čelem toho druhého. Podle
jeho průvodce je tato technika stejně efektivní, i když přijímací objekt
není přítomen. Duchovní průvodci neustále zdůrazňují etickou
zodpovědnost, abychom používali psychické schopností pozitivním
způsobem, v prospěch náš i ostatních. To je podle duchovních průvodců
hlavní princip každého psychického rozvoje. Osobní zájem sám osobě je
pro rozvoj a používání telepatických schopností nedostačující.
I když se nám v průběhu exteriorizace nepodaří dostatečně se na
telepatickou komunikaci soustředit, je telepatický potenciál zřetelně
posílen a připraven k použití. Zdá se, že telepatie v průběhu exteriorizace
má svůj vlastní řídící systém, kteiý umí cílového příjemce vyhledat. Tuto
vrozenou schopnost je třeba doplnit vědomým formulováním
telepatického vzkazu a jeho následným psychickým uvolněním.
Důležitou okolností, zvyšující účinnost telepatického přenosu, je
exteriorizovaný stav.

Duchovní telepatický systém

Duchovní telepatický systém je systém pro navození exteriorizovaného
stavu a vyslání zprávy. Využívá představivosti a soustředění se na zprávu
a na její doručení adresátovi. Jako interaktivní systém z vědomí do
vědomí nevyžaduje tato technika stav mimo tělo za účelem překonání
prostorové vzdálenosti a nalezení telepatického adresáta. Dokonce i v
případě, že nám přesná fyzická poloha adresáta není známa, je pro
odeslání zprávy dostačující zprávu si dobře uvědomit, zároveň s
představou cílového místa určení, to jest vědomí adresáta.

43
 Hlavní složkou této techniky je duchovní modro-stříbrná páska, proud
mentální energie, sloužící k přepravě telepatických vzkazů. Již mnoho let
víme, že modré představy jsou pro aktivování telepatického vysílání
jedny z nejúčinnějších prostředků, které známe. V kontrolovaných
laboratorních sezeních bylo zjištěno, že odesilatelé i příjemci, kteří si
představovali modrou - jako například bleděmodrý měsíc, na kterém se
objevila zpráva, nebo modré nebe, na kterém mraky zprostředkovávaly
psychickou komunikaci, dosahovali vždy lepších výsledků. Představou
modré sé můžete doslova napojit na duchovní modro-stříbrnou pásku,
která pak postupně doručí zprávu adresátovi. Modré představy v průběhu
exteriorizace, jako například modrá mlha obalující duchovní tělo, zvyšují
účinnost propojeni duchovní modro-stříbrnou páskou. Celá tato technika
se skládá z devíti hlavních kroků. Postup je následující:
1. krok. Před vstupem do exteriorizovaného stavu si zformulujte
telepatickou zprávu tak, aby obsahovala symboly i řeč. Symboly jsou v
telepatii důležité, protože zestručňují telepatickou komunikaci do snadno
představitelné podoby, lehce vysílatelné adresátovi. Zvlášť účinnejšou
známé symboly, jako např. představa holubice je vhodná pro poselství
míru. Stejně tak představa srdce doplněná slovy lásky, je vhodná pro
vyslání zprávy „mám tě rád". Představa barevných balónků se slovy jako
štěstí, požehnání a blahopřání je také účinná. Přestože jsou symboly
velmi užitečné při otevírání psychických kanálů a sdělování jednoduchých
zpráv v koncentrované podobě, vysílání a přijímání složitějších zpráv
vyžaduje náročnější postup, umožňující rozšířit a zosobnit danou zprávu
za omezený význam, jednotlivých slov a symbolů.
2. krok. Když si své cíle zformulujete, najděte si pohodlné, tiché
místo, kde budete moci strávit asi půl hodiny. Uvolněte si těsné oblečení a
lehněte si na postel nebo na pohovku. Postupně zpomalujte dech,
procházejte své tělo od hlavy k patám a uvolněte všechna napětí, dokud
není tělo zcela uvolněné. Řekněte si: Čas plyne pomaleji, mám dostatek
času, abych se uvolnil.
3. krok. Když už máte tělo uvolněné, řekněte si: "Zatím co se
připravuji opustit své tělo, jsem pod ochranou a v bezpečí". Představte si
své tělo uvolněné, obklopené zářivou aurou posilující kosmické energie.
Představu uvolněného biologické těla udržujte, dokud si nezačnete
uvědomovat, že už jste mimo něj. To je zpravidla pozvolný proces trvající
obvykle nějakou chvilku.

44
 1. krok. Jakmile jste si zcela vědomi exteriorizovaného stavu,
představte si své fyzické tělo v klidu, obklopené ochrannou září kosmické
energie. Potom v představě obalte do zářivě modrého světla také své
duchovní tělo a ujistěte se: ,Jsem obklopen pozitivními energiemi
vesmíru. Podstata mé bytosti i nejvyšší vesmírné síly jsou nyní připraveny
na sebe vzájemně působit. Mentálně se teď velice obohacuji. V době, kdy
jsem mimo tělo, jsou mé telepatické schopnosti zcela volné. Jsem
dostatečně silný, abych se mohl kdykoliv, pouhým záměrem, se svým
fyzickým tělem opět spojiŕ.
4. krok. Zatím co zůstáváte v exteriorizovaném stavu, zopakujte si již
dříve připravenou telepatickou zprávu s dostatečnou pozorností na
symboly i na slova.
5. krok. Zaměřte svou pozornost na adresáta a současně si uvědomujte
duchovní modro-stříbrnou pásku - jemný, modrý proud energie, spojující
vás s cílem. Uvolněte své telepatické myšlenky a představy, a nechte je
volně po modro-stříbmé cestě plynout. Představte si je, jak po ní plují.
Dopřejte psychickému vzkazu čas na dosažení určeného cíle a po dobu
tohoto procesu nechte své psychické vysílací a přijímací kanály otevřené.
6. krok. Celý proces ukončete zaměřením pozornosti na své
odpočívající fyzické tělo a uvědoměním si záměru znovu se s ním spojit.
8 krok. Po spojení se s tělem si letmo uvědomte všechny své fyzické
pocity, jako jsou poloha těla, jeho váha atd.
9. krok. Celý postup ukončete chvilkou přemítám, a nakonec
ujištěním: „Jsem posílen a zcela naplněn nejvyššími energiemi vesmíru ".

Jasnovidnost v mimotělesném stavu

Jasnovidnost stejně jako telepatie a proroctví se během exteriorizace
často objevují spontánně. V době, kdy je fyzické tělo v klidu, může
volněji poznávat samo sebe a procvičovat si své nejvyšší schopnosti,
mezi které patří i jasnovidnost. Postupy, využívající exteriorizovaného
stavu, jsou pokládány za nejlepší pro nácvik i pro další rozvoj
jasnovidných schopností.
Jasnovidnost je obvykle definována jako mimosmyslové vnímání
objektů, okolností, situací a událostí. Může obsahovat psychické po
současného dění, míst ztracených předmětů, duševního stavu jednotlivce
nebo situačních faktorů ovlivňujících něčí chování. Ve své
nejrozvinutější formě obsahuje jasnovidnost nejen specifické dojmy, ale
také obsáhlý panoramatický

45
přehled všech důležitých proměnných. Tomuto jevu říkáme duchovní
vize. Motivační faktory a rozsáhlá řada emočních pramenných jsou
všechny v duchovním vizi obsaženy. Tento rys jasnovidnosti je
rozhodující vzhledem k možnostem jejího využití, včetnč trestních
vyšetřování a manažerských, organizačních a osobních konzultací.

Duchovní prohlížení
Protože se během exteriorizovaného stavu často objevuje spontánní,
ale mnohdy nesoustředěné duchovní pozorování, byla vyvinuta technika
nazvaná duchovní prohlížení, jejímž cílem je záměrné vyvolání
jasnovidného zkoumání v průběhu exteriorizace, cílené i nedlené. Ve své
necílené podobě můžeme duchovním prohlížením zmapovat podmínky,
události nebo situace nezávisle na nějakých omezujících hranicích, zatím
co v cílené formě ho můžeme směrovat přímo k vytčeným cílům. Obě
formy jsou si podobné v tom, že rozsah jasnovidného pohledu není v
odhalování požadovaných informací nikterak omezován. Obě formy jsou
přínosné.
Tento exteriorizační postup duchovní putování do vzdálených míst
nevyžaduje, ale může ho obsahovat. Zde je postup, sestávající ze sedmi
kroků:
1. krok. Stanovení cílů. Při použití cílené formy si stanovte cíle,
týkající se cílové situace nebo podmínek. Můžete se například zaměřit na
určitého jednotlivce, specifické zeměpisné prostředí, nějakou událost
nebo danou situaci. Při necílené formě si zformulujte své cíle obecně,
čímž dovolíte svým jasnovidným schopnostem, aby samy vybraly cílovou
situaci a zprostředkovaly přístup ke všem podstatným informacím.
2 krok. Navození exteriorizovaného stavu. Při tomto postupuje
doporučenou úvodní technikou exteriorizace vzestupné prohlížení.
Pohodlně si lehněte, představte si, že vás obklopuje a chrání záře
vesmírné energie. Uvolnění si představte jako mlhu, která pomalu plyne
přes vaše tělo, od nohou vzhůru, dokud vás celé zcela nezahalí. Pak si
představte, jak se mlha pomalu z vašeho těla zvedá a s ní pomalu i vaše.
Jakmile je vaše vědomí nahoře, podívejte se na svoje tělo, jak dole
pohodlně odpočívá. Ujistěte se: ,Jsem posílen a ochraňován psychicky i
Jyzicky nejvyššími duchovními silami vesmíru, do svého těla se mohu
vrátit kdykoliv, pouhým rozhodnutím udělat to ".
3. krok. Aktivace jasnovidnosti v exteriorizovaném stavu. Jakmile
je dosaženo exteriorizovaného stavu, je pro aktivaci jasnovidnosti použito

46
přirovnání výstupu na horu. Představte si, že jste badatel, který pomalu
stoupá na duchovní horu od její základny až k vrcholu. Každým krokem
vzhůru se vaše jasnovidné schopnosti rozšiřují. Ke zdolání hory si
dopřejte dostatek času, uvědomujte si, jak se vaše psychické možnosti
pozvolna uvolňují. Jakmile dosáhnete vrcholu, vaše duševní poznávací
schopnosti dosáhly svého maxima.
4. krok. Jasnovidné prohlížení. Jak již bylo řečeno, jasnovidné prohlížení
může být cílené nebo nedlené. Pro cílené putování si prohlédněte ze
svého duchovního vyhlídkového bodu na vrcholku hoiy okolí. Se svými
jasnovidnými schopnostmi, nyní plně aktivovanými a bez jakýchkoliv
omezení, můžete prozkoumat ty nejvzdálenější skutečnosti a zdroje
poznání. Čerpejte informace z jakýchkoliv zdrojů, s bližším pohledem na
věc, kdykoliv je třeba. Pro cílené jasnovidné prohlížení zaměřte své úsilí
na vytyčené cíle a bude-li třeba, prozkoumejte jejich okolí, abyste získali
potřebné informace. V prohlížení pokračujte tak dlouho, dokud se
nedozvíte všechno, co potřebujete.
5. krok. Duchovní putování (výběrové). Duchovní putování do vzdále-
ných míst v průběhu získávání náhledu může být užitečné pro získávání
dalších, velmi podrobných informací nebo k zpřístupnění vyšších
duchovních sfér. Putování může být navozeno buď cíleným nebo
nedleným náhledem, následovaným soustředěnou pozorností na
požadované místo a pak jejím záměrným propojením se současným
děním. V exteriorizovaném stavuje zpravidla samotný záměr dostačující
k propojení i s těmi nej vzdálenějšími skutečnostmi.
6. krok. Návrat Opětné propojení s vlastním fyzickým tělem začněte
záměrem znovu se s tělem spojit, představou těla ve známém prostředí a
následným spojením. Snadný návrat ulehčuje jednoduché ujištění: „ Teď
se znovu spojím se svým tělem ". Návrat ukončíme uvědoměním si
různých tělesných pocitů a ujištěním: „Nyní jsem v jednotě se svým tělem
i s celým vesmírem ".
7. krok. Závěr a zhodnocení. Znovu si promítněte s patřičnou pozornos-u
na jasnovidné informace, celou zkušenost získanou v exteriorizovaném
stavu. Takové shrnutí, i v případě, že je jen letmé, pozoruhodně zvyšuje
Posilující účinky celé zkušenosti.
Přestože duchovní prohlížení může být použito k prohlížení
vesmírných sfér a zahájení komunikace s nimi, má mnoho velmi
praktických využiti i zde, na Zemi. Je zvlášť užitečné při hledání
ztracených zvířat a osobních

47
včcí. Jeden student, trénovaný v této technice, se ji rozhodl použít pro
nalezení koně zaběhlého v pustině. Duchovním prohlížením zjistil, že se
klidně pase s ostatními koňmi na odlehlém místě. Jiná studentka, také v
této technice trénovaná, ji použila pro nalezení ztraceného náramku. Díky
duchovnímu prohlížení nalezla svůj náramek v parku vedle lavičky, kam
si předchozího dne přisedla ke kamarádce.
Duchovní prohlížení je použitelné i při trestním vyšetřování, při
prohlížení okolí zločinu a získávání potřebných informací. V jednom
případě byl tento postup použit psychologem k nalezení uneseného dítěte,
zadržovaného pro výkupné. Použitím kombinace prohlížení cíleného a
nedleného, nalezl v horách chatu, kde bylo dítě drženo. Po bližším
záměrem získal důležité informace, které vedly k úspěšnému
vysvobození dítěte.
Jasnovidné prohlížení je často používáno pro svou účinnost a vysokou
přesnost. I při nevelké praxi může téměř každý objevit praktické výhody
této užitečné techniky.

Předvídání v exteriorizovaném stavu

Předvídání, neboli psychické vnímání budoucnosti, každému dodá
odvahu, aby překročil hranice přítomnosti a přijal budoucnost s větším
pochopením a důvěrou. Nevyužívat svých schopností předvídání je jako
sedět na truhle s pokladem s neuvěřitelným bohatstvím a nikdy ji
neotevřít. Předvídání odhaluje zázračné možnosti, které na nás čekají a
připravuje nás, abychom byli schopni je co nejlépe využít. Varuje nás
před nepříznivými událostmi a umožňuje nám vyhnout se jim. Pomáhá
nám v rozhodování předvídáním důsledků a naznačováním nejvý
hodnější ho sledu činností. V globálním měřítku nás předvídám vyzývá k
vyvarování se všeobecných krizí a vytvoření pokrokové společnosti,
směřující k míru.
Při hodnocení předvídání si musíme být vědomi toho, že předvídání
nepracuje se stoprocentní jistotou, ale podobně jako u předpovědí počasí,
má jen jistý stupeň pravděpodobnosti. A určení stupně pravděpodobnosti
správnosti nějaké předpovědi, ať získané jakýmkoliv způsobem, není
vždy snadné. Budoucí výsledky mohou být téměř vždy ovlivněny
různými intervenujícími proměnnými, z nichž některé se mohou vymykat
naší kontrole. Ale těmi nejpodstatnějšími vlivy jsou často naše vlastní
činy. Předvídání nás může vyzbrojit novými informacemi, větší možností
volby a tím i lepšími možnostmi a schopnostmi lépe působit na síly,
ovládající naše životy.

48
 Exteriorizovarrý stav často naše schopnosti předvídat aktivizuje a sou-
střeďuje je na to, co v daném okamžiku potřebujeme vědět. Zdá sc, že
hlavní zájem při mnoha spontánních extcriorizacích se týká předvídavého
uvědomování si. To je možná způsobeno tím, že nás exteriorizovaný stav
může propojit s budoucnosti buď zpřístupněním vnitřních zdrojů
předvídání, nebo proniknutím k vnějším sférám předvídaných
skutečností.
K aktivaci předvídání v exteriorizovaném stavu byly sestaveny dva
laboratorně testované postupy. První, nazvaný Osobní zření, je nezávislý
přístup, zaměřující se na vnitřní zdroje předvídavého . Jeho cílem je
odhalit vědomosti, které již v naší podvědomé mysli existují, a
aktivizovat vnitřní mechanismus předvídání, potřebný k získání nových
informací.
Druhý přístup, nazvaný Vesmírný vhled, je zaměřen na jiné reality.
Zajímá se o zdroje ležící za hranicemi jednotlivce a za světem hmotné
reality. Vesmírný vhled obvykle zahrnuje putování z těla do vzdálených
dimenzí a komunikaci s vyššími vesmírnými zdroji informací.
Obě techniky vyžadují poněkud odlišné prostředí. Oproti jiným techni-
kám je při nich výhodné velké a otevřené prostranství. Při laboratorním
zkoumání obou technik se výsledky sledovaných osob výrazně zlepšily,
když se přesunuly z prostředí laboratoře do prostorné posluchárny. Při
přesunu z posluchárny ven do otevřeného prostranství se jejich výsledky
ještě dál zlepšily. (Při všech pokusech v jednotlivých prostředích byly pro
kontrolu dosažených výsledků používány kontrolní skupiny.) Sledované
pokusné osoby přisuzovaly své lepší výsledky pocitu větší spontánnosti a
svobody, který měli při práci ve větším prostranství.

Osobní vhled
Tato exteriorizační technika zpřísmpňuje informace buď proniknutím
k podvědomým zdrojům již existujících informací, nebo „nastartováním"
našich skrytých psychických mechanismů k tomu, aby zajistily informace
zcela nové. Tato technika duchovní putování do vzdálených míst
nevyžaduje.
Indukční fáze této techniky vyžaduje bílé plátno, které je možné
sledovat z pohodlné pozice v sedě. Plátno, umístěné obvykle ve
vzdálenosti zhruba tří metrů, slouží jako ohnisko, které prohlubuje
relaxaci a stimuluje prekog-nitivní představy. Postup vypadá takto:

49
 1. krok. Navození exteríorízovaného stavu. K navození exteriorizova-
ného stavu zpomalte svůj dech a zbavte mysl činorodých myšlenek tak, že
svou pozornost zamčříte na bílé plátno. Po několika minutách soustředění
zavřete oči a představte si, že je vaše fyzické tělo v naprostém klidu.
Pokračujte v představách svého v klidu odpočívajícího těla, dokud
nezačnete vnímat, jak se od něj oddělujete. Stále se na pocit oddělení
soustřeďujete a pomalu se začněte vzdalovat od svého těla. Připomeňte si,
že jste v bezpečí a pod ochranou. Současně s představou zářivě bílého
světla, zahalujícího vás i s hmotným tělem, vzývejte ochranu vyšších
duchovních sfér. Ubezpečte se, že se můžete vrátit do svého těla, kdykoliv
se vám zachce. Při vzdalování se od těla si dobře uvědomte pocit
svobody. Ujistěte se: „Když jsem mimo tělo, jsem silný a zcela v bezpečí".
2. Krok. Získání prekognitivního poznání. Poté, co se bezpečně vysu-
nete ze svého těla, si představte bílé plátno, na kterém se zobrazí nabídka
různých témat. Objevují se témata jako finance, láska, kariéra, putování a
zdraví společně s dalšími tématy, které si budete chtít přidat. V nabídce
ponechte jedno místo pro obecné informace, kam bude možné zahrnout
všechny informace, které nejsou obsaženy pod jinými tématy. Z nabídky
si vyberte téma a mentálně ho „označte". Tím si vyvoláte patřičné
prekogni-tivní informace. Dopřejte těmto informacím patřičný čas k tomu,
aby se na plátně mohly objevit. Pouhou myšlenkou si můžete vyvolat
základní nabídku a pokračovat v „označování", dokud nezískáte všechny
informace, které potřebujete.
3. krok. Návrat Jakmile se chcete do těla vrátit jednoduše si ho
představte, jak odpočívá a rozhodněte se, že se s ním opět spojíte.
Dopřejte si k návratu patřičný čas a poté si uvědomte pocit fyzické
přítomnosti společně s dalšími vjemy, jako pocity tepla nebo chladu v
jednotlivých částech těla.
4. krok. Závěr. Stále zůstáváte uvolněni, krátce si znovu projděte celý
zážitek exteriorizace a zamyslete se nad informacemi, které jste získali.
Celý zážitek ukončete ujištěním: „Jsem obohacen poznáním budoucnosti
a budu ho s rozvahou využívat".
Osobni vhled lze v praxi využít mnoha různými způsoby. Např. jeden
obchodní zástupce, který měl v této technice praxi, se rozhodl využívat ji
při finančních investičních transakcích. Při druhém kroku si „označil"
Burzu cenných papírů, aby se podíval, jaká je jejich cenová bilance. Svá
investiční

50
rozhodnutí potom činil na základě předpovídaných tržních cen. Investiční
experti, kteří takto opakovaně předvídali výsledky svých investie, byli
ohromeni neobvyklým úspěchem.
Jinde využil tuto techniku inženýr, aby nalezl svou životní lásku. Po
druhém kroku si vybral téma „ láska ", a okamžitě se mu na plátně
objevila žena, kterou pak potkal následující den na společenském
shromáždění. Oba si byli vzájemně velmi sympatičtí a zanedlouho se do
sebe zamilovali. Dodnes se jejich pevný vztah spřízněných duší nezměnil
a oba si myslí, že je výsledkem zásahu vesmírných sil.
Osobní vhled je prakticky využitelný i při výběru povolání. Jeden
středoškolský student psychologie využil této techniky pro nalezení
vysoké školy, kde později studoval. Při úvodním postupu si „označil"
vzdělání, a okamžitě se mu na plátně objevilo jméno význačné vysoké
školy. Tato škola ho nejenom přijala, ale poskytla mu hned i studijní
stipendium.
Jiný člověk, propuštěný z práce při hromadném snižování počtu
zaměstnanců, použil tuto techniku pro nalezení nového zaměstnání. Při
dmhém kroku si „označil" zaměstnáni, načež se mu na plátně objevila tři
jména místních společností. Usoudil, že pořadí firem, bylo seřazeno
podle vhodnosti, a podal svou žádost o přijetí do firmy, která stála na
prvním místě. Téměř okamžitě byl přijat na vysoké vedoucí místo.

Vesmírný vhled
Vesmírný vhled vyžaduje, na rozdíl od vhledu osobního, putování do
vzdálených duchovních světů za účelem zpřístupnění vyšších zdrojů pre-
kognitivního poznání. Postup je založen na představě, že nehmotné
dimenze neomezeného poznání existují ve formě, které je nám v
netelesné formě přístupná. Při vstupu do těchto dimenzí může naše pojetí
času, prostoru a reality prodělat rozsáhlé změny. Události, které se v nám
známé realitě ještě nestaly, jsou v duchovním světě často jasně viditelné.
Informace získané tímto postupně, seřazené od osobních přes obecné až k
vesmírným se postupně zobrazují buď jako krátké momentky, nebo jako
plynulý, velmi jasný, realistický obraz budoucnosti. Celá technika vypadá
takto:
1. krok. Navození. Pohodlně se posaďte a představte si, že jste
obklopeni zářivými vesmírnými energiemi. Naplňte celou svou bytost
klidem a mírem. Představte si, jak vás postupně zahaluje světelná
přikrývka uvolnění, prostupující ke každému svalu a kloubu. Potom
přesuňte svou pozornost do

51
 stredu čela, na vnitřní oblast světla, někdy nazývanou třetím okem.
Pokračujte v soustředění na tuto oblast, dokud se nepropojíte s vyššími
duchovními sférami. Nakonec nechte světlo, nacházející se za vaším
čelem, aby naplnilo celé tělo. Pak, jako duchovní bytost, pomalu vystupte
z fyzického těla, berouc s sebou z fyzického těla i.
2. krok. Putování mimo tělo. S duchovním tělem, odděleným nyní od
těla fyzického, jste teď schopni bezpečně putovat do vzdálených oblastí
vesmíru. Když si budete vesmír prohlížet, všimnete si vzdálené světelné
říše, která upoutá vaši pozornost a bude vás lákat ke komunikaci.
Uvědomte si, jak jste k ní přitahováni, až se nakonec ocitnete v jejím
středu, obklopeni světlem vesmírné síly a poznání. Vše, co potřebujete
vědět o budoucnosti je vám nyní k dispozici, a v nějaké podobě se před
vámi zobrazuje. Můžete se nechat vtáhnout do děje jako aktivní účastník,
nebo můžete zůstat nestranným pozorovatelem. K tomu, abyste získali
čistě osobní nebo nějaké podrobné informace vám stačí jednoduchá
otázka.
3. krok. Návrat. Když jsou vaše potřeby předvídání uspokojeny, stačí
si uvědomit úmysl vrátit se do těla, aby se tak stalo. Když do těla opět
vstoupíte, zaměřte se na vnitřní oblast třetího oka, která teď září světlem a
energií. Ujistěte se: „ Celá má bytost je zcela naplněna pozitivním světlem
a energií vesmíru ".
4. krok. Závěr. Proveďte stměnou rekapitulaci celého zážitku a
zamyslete se nad jeho důležitostí a tím, jaký přínos pro vás znamená,
stejně jako nad způsoby, jak byste toto poznání mohli využít. Znovu si
připomeňte, že vesmírné předpovědi existují pouze jako určitá možnost,
nikoliv jako předurčený osud. U pozitivních předpovědí hledejte způsoby,
jak by se dalo předvídaným událostem napomoci. U negativních
předpovědí zvažte eventuální možnosti jejich odvrácení, pozměnění nebo
jak jim předejít. Nezapomínejte, že i světové katastrofy neleží mimo
dosah vaší působnosti, pokud jste posíleni vesmírným poznáním a energií.
Naše více než dvanáctileté laboratorní zkoumám vesmírného vhledu
ukázalo, že míra přesnosti této techniky je přibližně osmdesát procent.
Kromě účinného předvídání velmi osobních událostí umožnila tato
technika předpovědět přesně i mnoho přírodních katastrof, včetně
hurikánů, vulkanické činnosti a zemětřesení, dále pak mezinárodní
události, jako revoluce, atentáty nebo vzestup či pád politických vůdců.
Na jiné úrovni je tato technika velmi cenná pro zkoumání vyšších du-
chovních dimenzí a našeho osudu jako duchovních bytostí. S její pomocí

52
můžeme proniknout do duchovních sfér, za hranice svčtů nám známé
reality a navázat s nimi pro nás velmi významnou komunikaci. Po
uvedení do říše světla, ve druhém kroku, nám mnohdy přicházejí naprou
duchovní učitelé a průvodci s přesnými znalostmi budoucnosti.
Kromě svého významu pro předvídání je technika vesmírného vhledu
při pravidelném cvičení prospěšná i duševnímu a fyzickému zdraví.
Zdravá vitalita, omlazení, zvýšený pocit sebejistoty a osobní kompetence
patří mimo jiné mezi další kladné vedlejší účinky této techniky.
Vysokoškolští studenti, kteří pravidelně tuto techniku cvičili, potvrdili
její motivační hodnom právě tak, jako působení na redukci stresu,
zlepšení intelektových dovedností a zlepšení duševní pohody. Potvrdili,
že pouhý pobyt v říši světlaje přínosný.
Vztah mezi mimosmy šlovým vnímáním a exteriorizací patří k
nejzajíma-vějšímu a potenciálně nejslibnějším výzkumu v hraničních
oblastech psychologie. Jako základní projev vlastního já nás
mimosmyslovč vnímání i exteriorizace lákají z tmavých a netečných
oblastí prostřednosti do světlých dimenzí osvícení a nových možností.
Stav mimo tělo uvolňuje naše schopnosti mimosmy šlové ho vnímání a
dokazuje, že jsou hlavními prvky naší duchovní existence. Jak
exteriorizace tak i mimosmy šlové vnímání jsou spolu v podstatě
nerozlučitelnč spjaty. Při procvičování exteriorizačních schopností se
automaticky rozvíjí i naše schopnosti mimosmyslového vnímání a
naopak, cvičením mimosmyslového vnímání se automaticky rozvíjí naše
exteriorizační schopnosti. Výsledkem je pak nový stupeň vesmírného
osvícení, sjednocení a osobní síly.

53
 Kapitola 5. Exteriorizace a
psychokineze

Celý viditelný svět je jen nevnímatelný

atom na štědrých ňadrech přírody. Žád-
ná představa se mu nemůže přiblížit.
Blaise Pascal, Pensées

Psychokineze je schopnost ovlivnit materiální realitu skrytou silou

vůle. Psychokineze může například vyvolat pohyb předmětů, které jsou v
klidu, nebo ovlivnit rychlost předmětu padajícího volným pádem. Může
být využita ke zlepšení v různých sportech, zvláště v těch, které vyžadují
značnou přesnost, jako lukostřelba, kulečník nebo bowlling. Může také
ovlivnit chemické reakce, tvorbu směsí, klíčení semen a rychlost růstu
rostlin. Všechny tyto děje byly bedlivě sledovány v laboratoři. Vzhledem
k těmto objevům by nemělo být překvapující, že psychokineze může
ovlivňovat i funkce orgánů a systémů biologického těla. Ve větším
měřítku si lze představit, že by psychokineze mohla ovlivnit události
vztahující se k celému světu, počínaje ovlivňováním znečištění prostředí
až po přírodní katastrofy.
Prvním důležitým krokem při aktivaci našich psychokinetických
schopností je jasná formulace cílů, posílená představou a pozitivním
ujištěním očekávaných výsledku. Přesná formulace psychokinetického
cíle ho činí funkčním. Již samotná veibalizace cíle je mnohdy postačující
k jejímu nastartování, ale s vhodnou úvodní představou a pozitivním
ujištěním očekávaných výsledků je mnohem účinnější.
Při absenci konkrétních cílů zůstávají energie, odpovídající za
psychoki-netické děje, rozptýlené a nezaostřené, s výjimkou jistých
situací, kdy jsou psychokinetické schopnosti aktivovány a zaostřeny
spontánně. Nepředvídatelné situace, umocněné například strachem,
mohou vyvolat mimořádné výkony, kdy jsou naše fyzické schopnosti
urychleny náhlým přívalem energie, vyvolávajícím psychokinetické jevy.
Ale i běžné životní situace mohou spontánně vyvolat mimořádné projevy
psychokinetických schopností, jako například mentální zpomalení pádu
náhodně upuštěného předmětu, aby se nepoškodil. Psychokineze může
ovlivnit i pád velmi křehkých předmětů tak, že se nerozbijí.

54
 Stejně tak jako naše ostatní psychické schopnosti, jsou i schopnosti
psychokinetické v exteriorizovaném stavu uvolněny a posíleny. Při
používaní psychokineze v exteriorizovaném stavu je lepší si nejdříve
zformulovat, jakého cíle chceme psychokinezí dosáhnout, a teprve pak se
exteriorizovat. Psychokinetické schopnosti se tak pripraví a je možná
jejich okamžitá aktivace. Jakmile je exteriorizovaný stav navozen pracují
psychokinetické schopnosti nezávisle na fyziologických omezeních. S
minimalizovanými, či zcela odstraněnými biologickými bariérami se
mohou naše psychokinetické schopnosti zkoncentrovat a dobře zaměřit,
což má za následek uvolnění soustředěné energie.
Schopnost psychokineze ovlivnit fyziologii má hlavně zdravotní uplat-
nění. V exteriorizovaném stavu dosahují tyto schopnosti maxima.
Exteriorizovaný stav dává psychokinezi možnost naplnit zcela konkrétní
zdravotní potřeby. Soustřeďte se na určité biologické orgány nebo funkce
a vyšlete k nim silnou uzdravující energii.
Léčebné možnosti exteriorizace se týkají jak duchovni psychokineze,
tak psychokineze využívající přenos energie z vyšších duchovních sfér.
Duchovní psychokineze je síla , která je schopna v exteriorizovaném
stavu přímo zasahovat do fyziologie a zahájit léčivý proces. Na druhé
straně psychokineze využívající přenos léčivé energie z vyšších
duchovních sfér používá získanou energii pro vyvolání požadovaných
biologických změn. Oba postupy jsou podobné v tom, že zdůrazňují
léčivou sílu exteriorizova-ného stavu. Při duchovní psychokinezi je však
léčebný proces ovládán m, tj. zůstává funkcí, které pracuje nezávisle na
vzdálených duchovních sférách zatím co při přenosu energie z vyšších
sfér je nutný kontakt a komunikace s léčivými energiemi těchto vyšších
vesmírných sfér. Následující exteriorizační techniky jsou založeny na
těchto představách.

Jezero psychokinetické energie.

Pokud je cílem exteriorizace zdraví nebo dobrá fyzická kondice, je
jednou z nejúčinnějších psychokinetických technik technika nazývaná
jezero energie. Při ni si představujeme křišťálově čisté jezero léčivé
duchovní energie. Když se v exteriorizovaném stavu koupeme v tomto
jezeře, jsme naplňováni oživující energií, která je spontánně vysílána do
našeho fyzické-

55
ho těla, odpočívajícího v dálce. Koupání v jezeře je doplněno ještě
Kalichem síly, nabíráním vody z jezera a poléváním duchovního těla se
vědomí posiluje a jeho energie se koncentruje.
Na tuto techniku, tvořenou osmi kroky, je vhodné si vyhradit přibližně
hodinu času a provozovat ji na tichém a bezpečném místě. Postup vypadá
takto:
1. krok. Pohodlně ležíte a odpočíváte, ruce a nohy jsou nepřekřížené,
natažené podél těla. Několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte a
pak v pomalém dechovém rytmu pokračujete. Několik minut sledujete
pouze svůj dech. Uvědomujete si, jak je vám příjemně a že jste v bezpečí.
Představou zářícího světla, které vás obklopuje, vzýváte posilující
přítomnost vyšších duchovních vlivů.
2. krok. Pozornost soustřeďujete na střed čela a pomalu směřujete své
myšlenky dovnitř. Šedé stíny nebo tmu prosvětlujte tak dlouho, dokud
nevnímáte jen zářivě bílé světlo. Představte si své duchovní tělo ve formě
zářícího světla, jak se pomalu zvedá z fyzického těla a spolu s ním i vaše .
Jakmile vystoupíte nad své fyzické tělo, uvědomte si pocit svobody a
vyrovnanosti. Pak pomalu, v naprostém klidu, stoupáte vzhůru.
Připomeňte si, že jste naplněni světlem a pod ochranou vyšších
duchovních vlivů vesmíru. Kdykoliv se můžete vrátit do svého těla
pouhým rozhodnutím to udělat.
3. krok. Teď, osvobozeni od hmotného těla, můžete putovat kamkoliv
se vám zachce. Vzdálená místa vesmíru jsou vám k dispozici. Nejvyšší
dimenze a nejvzdálenější světy vás zvou ke kontaktu a komunikaci.
4. krok. Zatímco vnímáte různá vesmírná společenství, zaměřte svou
pozornost do dálky na křišťálovou sféru zářící čistou energií. Pokud ji
okamžitě nerozpoznáte, pokračujte v prohlížení vesmíru, dokud ji
nebudete mít na obzoru. Pak sejí nechte přitáhnout. Jakmile do ní
vstoupíte, budete okamžitě obklopeni a osvěženi její silnou, hřejivou
energií.
5. krok. V samém nitru této sféry je křišťálově čisté jezero, klidně
odrážející jiskřící záři okolí. Blížíte se k němu a cítíte jeho nesmírnou
energii. Okouzleni jeho krásou se do něj noříte a zkoumáte jeho
nezměřitel-nou hloubku a neomezené hranice. Přitom, jak jezero
zkoumáte, vnímáte zároveň silný příliv osvěžující energie.
6. krok. Jakmile vyjdete zjezera, všimněte si krásné číše zdobené
šperky, stojící na podstavci na jeho okraji. Okouzleni její krásou si ji
prohlížíte,

56
berete ji z podstavce a plníte vodou z jezera. Pak ji zvedáte, poléváte se a
jste rozechvívání nádhernými pocity, které ve vás stékající voda probouzí.
Celá vaše bytost je najednou naplněna energií. Ohromné vesmírné
bohatství vám nyní leží u nohou. Uvědomte si, že po čemkoliv toužíte,
může být teď vaše.
7. krok. Zvedáte pohár a pronášíte ujištění: Mé myšlenky i představy
jsou řečí vesmíru. Stanovte a představte si své cíle a prohlaste je za
skutečnost. Pokud jsou například vaše cíle spojené se zdravím, stanovte
si každý cíl zvlášť a představte si, jak příslušné části těla nebo tělesné
funkce pracují normálně a ujistěte se, že daného cíle bylo dosaženo.
8. krok. Nyní jste připraveni dát číši zpět na její podstavec a vrátit se
do fyzického těla. Uvědomte si své hmotné tělo odpočívající v dálce a
vnímejte, jak se s ním znovu jemně spojujete. Po návratu, před tím než
otevřete oči, se ještě na chvíli zamyslete nad celým zážitkem a znovu se
ujistěte o jeho posilujících účincích.
Jezero psychokinetické energie může být využito ve velkém rozsahu
zdravotně zaměřených cílů. Mezi řadou dalších použití je například
posílení imunitního systému nebo urychlení přirozeného léčebného
procesu. Velikého úspěchu dosáhli např. muž se ženou, kteří za pomoci
této techniky zpomalili proces stárnutí. Také pro zvládnutí bolesti je tato
technika velice účinná. Nejen pro samotné snášení bolesti, ale také pro
urychlení léčby. Při léčbě drogových závislostí je tato technika velmi
účinná pro vybudování lásky k sobě, snížení stresu a posílení celkového
pocitu vlastní identity.

Duchovní strategie psychokineze

Tato technika je určena k tomu, aby nás naučila ovládat své vnitřní
zdroje psychokinetické energie a soustřeďovat je na dosažení konkrétních
cílů, týkajících se zdraví a tělesné kondice. Tento postup, nevyžadující
putování do vyšších vesmírných sfér, se od ostatních technik liší v tom,
že si duchovní tělo ponechává základní rysy a rozměry fyzického těla, ale
v duchovní podobě. Jako nebiologická kopie či dvojník fyzického těla si
duchovní tělo ponechává tvar odpovídající fyzickému tělu a jeho
biologickým částem. Takový duchovní dvojník plní dvě důležité funkce:
Za prvé, umožňuje koncentraci léčivé energie na příslušné části
duchovního těla a za druhé přispívá ke snadnému přenosu těchto energií
na svůj biologický protějšek. Léčebný proces spočívá v tom, že
posilněním a upravením slabého nebo

57
 poškozeného orgánu či tělesné funkce v její duchovní podobě se posílí
nebo upraví odpovídající biologický orgán či funkce ve fyzickém těle, a
to přinejmenším dvěma způsoby: 1. okamžitým přenosem léčivé
duchovní energie béhem exteriorizace, a 2. pozdějším spojením
posilněného duchovního těla s tělem fyzickým. Postup vypadá takto:
1. krok. Určení cílů. Zformulujte si cíle týkající se vašeho zdraví tak,
že si vytvoříte představu požadovaných výsledků i s příslušným ujištěním,
že těchto výsledků je dosahováno. Například pokud je vašim cílem mít
více energie a radovat se víc ze života, představte si sami sebe při některé
z oblíbených činnosti, jak vaše tělo září zdravím a energií. Pokud je vašim
cílem uzdravit poškozený tělesný orgán, představte si ho, jak září vitalitou
a pracuje normálně.
2. krok. Navození. Duchovní psychokineze spojuje pro navození
exteri-orizovaného stavu tři prvky: uvolnění, představu a ujištění. Jakmile
je fyzické tělo zcela uvolněné, odpojte se od něho a zůstaňte v jeho těsné
blízkosti. Uvědomujte si, jak se duchovní tělo odděluje a zůstává v těsné
blízkosti těla fyzického, v podobě zářící energetické aury, tvořící jeho
obrys. (V tomto stavu je obvykle duchovní tělo vnímáno jako visící
kousek nad fyzickým tělem.)
3. krok. Duchovní infuzc. Teď se oddělte od biologického těla-a
zaměřte pozornost na duchovní orgány či funkce, které mají být posíleny
a naplňte je zářivou energií. Mentálně se propojte se svým odpočívajícím
biologickým tělem a naplňte jeho odpovídající části silnou duchovní
energií. Naplňte celou svou duchovní i biologickou bytost energií.
4. krok. Duchovní návrat Jakmile je proces naplňování ukončen, zač-
něte s duchovním návratem ujištěním a představou opětného spojení s
biologickým tělem. Vnímejte opětné spojení, zvláštní pozornost věnujte
propojení odpovídajících si duchovních a biologických orgánů a
funkčních systémů. Jakmile je propojení dokončeno, ucítíte ještě
závěrečný příliv silné energie, která vás psychicky, fyzicky i duchovně
naplní.
5. krok. Závěr. Znovu si v duchu projděte celý zážitek a ještě si
představte, že plníte své tělo léčivou energií. Znovu naplňte příslušné
orgány a funkce pozitivní energií a ujistěte se: „Jsem posílen na nejvyšš i
možnou míru".
Kromě mnoha dalších účelů je duchovní psychokineze využívána k
urychlení zotavení po nejrůznějších úrazech, k nimž dochází např. při
sportu. Zvlášť účinná je při léčbě svalových a kloubních poranění.
Někteří

58
atleti používají běžně tuto techniku jako prevenci proti úrazům tak, že
naplňují své fyzické tělo ochrannou duchovní energií ještě před
tréninkem, tělesným cvičením nebo sportovním utkáním.

Strategie psychokinetického přenosu léčivé energie

Pomocí této techniky můžeme osobně poznat vyšší duchovní sféry a
načerpat z nich léčivou energii k naplnění buď vlastní tělesné schránky,
nebo těla někoho jiného. Přestože léčebné účinky duchovního čerpání
energie jsou obvykle pozvolné, mohou být též okamžité a úplné.
Léčení čerpáním duchovní energie je založeno na poznatku, že určité
duchovní sféry nebo duchovní bytosti jsou prvotním zdrojem čisté
léčebné vesmírné energie. Pokud se do těchto zdrojů ponoříme, můžeme
načerpat jejich léčivou energii a poslat ji na určitá místa biologického
těla. Exteriorizace je pravděpodobně jeden z nejprimějších způsobů, jak
zpřístupnit a získávat léčivou energii vyšších sfér a duchovních bytostí.
Při laboratorním sezení popisovaly sledované osoby, které
procvičovaly čerpání duchovní energie, tmavě smaragdově zelenou
barvu, jako barvu typickou pro duchovní léčivé sféry. Zahrnutím
smaragdu, nebo pouhé jeho představy do této techniky se urychlilo
navození žádaného stavu, a smaragdově zelené sféry byly rychleji
přístupné. Je zajímavé, že v mnoha kulturách lidé věří, že smaragd má
léčivé a omlazující schopnosti, neboje přinejmenším naladěn na
frekvenci vesmírných léčivých energií. Postup v sedmi krocích je tento:
1. krok. Zformulujte své cíle a vyjádřete je jako určité očekávání.
Používejte představivost, kdykoli je možné si požadovaný výsledek
představit.
2. krok. Posaďte se a uvolněte se, pak verbalizujte svůj záměr vstoupit
do exteriorizovaného stavu a navštívit vyšší léčivé zdroje. Představte si,
že jste obklopeni světlem a bezpečně ochráněni silou vy šších duchovních
sfér.
3. krok. Se smaragdem v ruce (pokud ho k dispozici nemáte, tak si ho
alespoň představte) zavřete oči a soustřeďte se na nejniternější část své
bytosti. Prosvětlujte všechna tmavá místa, dokud nejste zcela naplněni
pozitivní energií.

59
 4. krok. Pro navození exteriorizovaného stavu si utvořte jasnou předsta-
vu , jak ve formě světla pomalu stoupá z vašeho fyzického těla. Dopřejte si
k exteriorizad dostatek času a pak se ujistěte: Jsem zcela pod ochranou a v
bezpečí, zatímco budu putovat mimo tělo do vzdálených říší vesmíru.
5 krok. S vědomím odděleným od biologického těla si představte duho-
vou vesmírnou sféru smaragdově zelené barvy, vyzařující léčivou energií.
Počkejte, až pro vás bude zřetelně viditelná, a pak k ní stoupejte a komuni-
kujte s ní.
6. krok. Jakmile vstoupíte do této sféry, prozkoumejte její nejniternější
místa a čerpejte její koncentrovanou léčivou energii. Jakmile jí budete
zcela
naplněni, vyšlete ji ke svému vzdálenému biologickému cíli.
Pokud je tím cílem vaše vlastní fyzické tělo, zaměřte se na duchovní
šňůru energie, která vás s vašim vzdáleným biologickým tělem spojuje a
použijte ji pro přenos léčivé energie. V průběhu přenosu bude tato
normálně jiskřící duchovní šňůra ještě více zářit. Energii přenášejte tak
dlouho, dokud vaše fyzické tělo nebude léčivou energií silně zářit. Podle
potřeby vyberte určité biologické orgány nebo tělesné funkce a naplňte je
touto energií.
Pokud je vašim cílem jiná osoba, představte šiji a pokud možno i místo,
kde se fyzicky nachází. Představte si dynamický energetický kanál,
spojující vás s tímto člověkem, a použijte ho k přenosu léčivé energie ze
smaragdově zelené duchovní sféry. Představte si svůj cílový objekt, jak
září zdravím a vitalitou. Kdykoliv je toho třeba, soustřeďte se na určité
části těla svého objektu a naplňte je léčivou energií.
Poznámka: V tomto kroku může být exteriorizace využita k psychoki-
netickému čerpání energie. Léčebná exteriorizace se doporučuje pouze až
po načerpání dostatečně velké zásoby duchovní léčivé energie. Exterioriza-
ce jsou určené k přenosu akumulované energie a jejímu doručení příjemci.
Tato energie může být předána také masáží aury v exteriorizovaném stavu,
při které je příjemcova aura nabíjena jemnými duchovními impulsy. Celý
proces vyžaduje souhlas osoby, na kterou působíme, a která celý postup
citlivě vnímá.
7. krok. Pro zakončení exteriorizační zkušenosti obraťte svou pozornost
ke svému fyzickému tělu a vraťte se do něj. Dopřejte si pár minut na
opětné
duchovně-biologické propojení, a pak se zaměřte na různé fyzické pocity.
Uvědomte si ve své ruce smaragd (skutečný nebo pomyslný) a nechte ho,
aby vás celé prozářil vitalitou. Představte si jednotlivé části těla a naplňte
je

60
léčivou energií. Celý zážitek ukončete ujištěním: Jsem naplněn zdravím a
vitalitou. Jsem posílen k uvolnění bohaté léčivé energie tím, že si
představím smaragd, který je pro mne spojením s léčivými energiemi
vesmíru ". .
Kromě upevňování zdraví, byla tato technika efektivně využívána také
pro dosažení velmi konkrétních cílů, týkajících se zdraví. Šedesáti osmi
leté ženě, postižené artritídou, se velice podstatně zlepšil zdravotní stav
poté, co se aktivně účastnila experimentálního programu, který obsahoval
masáž aury v průběhu exteriorizace. Masáže byly prováděny každý den
po dobu více než dvou týdnů a pak jednou týdně po dobu čtyř týdnů. Po
šestitýdenních exteriorizačních masážích byly ještě přidány, jednou
týdně, běžné masáže aury. Postižená místa byla jemně masírována
krouživými pohyby, ovšem bez fyzického kontaktu s tělem. Po dobu
léčebného programu bylo této ženě doporučeno, aby nosila smaragdový
přívěšek, pravidelně ho držela v ruce a představovala si, jak se její tělo
obaluje léčivou energií. Po šesti týdnech se zbavila bolestí a otoků, které
ji trápily mnoho let. Pak byla po dobu několika měsíců dál sledována, ale
žádné z příznaků se již nevrátily (po celou dobu opět nosila smaragdový
přívěšek).
Exteriorizační psychokineze je jen dalším příkladem možností
exteriorizace. Naše možnost využívat psychokinetických schopností v
exteriorizo-vaném stavu dokazuje duchovní podstatu tohoto mocného
jevu. Protože jsou naše psychokinetické schopnosti během exteriorizace
funkční, mohlo by se stát, že bychom si mohli stejné schopnosti ponechat
i ve stavu, kdy své tělo natrvalo opustíme. Možnost zásahů bytostí, které
jsou mimo fyzickou realitu do naší současné fyzické reality, se tudíž stává
rozumným očekáváním, který by mohlo mít velice příznivé důsledky.

61
 Kapitola 6.
Exteriorizace a spánek

Dokonce i spáči pracují, spolupracují na

tom, co se děje ve vesmíru.
Heraklitus, Fragmenty

Protože asi jednu třetinu života prospíme, není nic překvapujícího na

tom, že ke spontánní exteriorizaci dochází právě v tomto změněném
stavu. Mnoho tak zvaných „snových zážitků" zřejmě splňuje kritéria
exteriorizace. Mnoho odborníků zastává dokonce názor, že spánek sám o
sobě je exterio-rizovaným stavem, ve kterém je duchovní tělo odděleno
od těla fyzického a zůstává obvykle v jeho těsné blízkosti po celou dobu
spánku. Z tohoto pohledu jsou různé fáze spánku indikované
fyziologicky, včetně rychlého pohybu očí (REM), pouze biologickým
průvodním jevem exteriorizace, přestože zde nejsou zcela jasné všechny
příčinné souvislosti.
Přestože souvislosti mezi pozorovanými fyziologickými změnami v
průběhu spánku a exteriorizaci zůstávají nejasné, naše laboratorní studie
naznačují, že určité fyziologické změny, včetně spánkové fáze REM,
exteriorizaci signalizují, ne-li dokonce spouštějí. Právě ve fázi REM
spánku můžeme běžně na elektrografických snímcích laboratorně
sledovaných spících osob (které po probuzení exteriorizaci potvrdily)
pozorovat narušený koronový výboj, který, jak se ukázalo, je pro
exteriorizovaný stav charakteristický. Narušený koronový výboj nebyl
pozorován u lidí, kteří po probuzení exteriorizaci nepotvrdili. (V desáté
kapitole najdete podrobnější pojednání o elektrografii a narušené koroně.)
Z mnoha důvodů je možné se domnívat, že spánek přispívá k cestování
mimo tělo. Ať již tento názor, že spánek sám o sobě je exteriorizovaný m
stavem, přijmeme nebo ne, je biologické tělo obvykle v průběhu spánku
uvolněné a klidné, což je jedna z hlavních podmínek pro duchovní
odpojení. Také fyziologický stav zkoumaných spících osob je normálně
klidný a pasivní, což jsou podmínky, které ještě víc usnadňují
vyklouznuti duchovního těla z těla fyzického. Konečně i samotné
prostředí spánku obvykle k exteriorizaci přispívá.
Spontánní exteriorizace během spánku často obsahuje cestováni nad
známým terénem, návštěvy vzdálených míst a příležitostná setkání se
zná-

62
mými, kteří jsou také v exteriorizovaném stavu. Zdá se, že mnoho
spontánních setkání mimo tělo je motivováno intimními potřebami.
Vysokoškolská profesorka, cestující do zahraničí, vypovídala o „snu", ve
kterém v exteriorizovaném stavu navštívila svého manžela, který byl v
téže době rovněž mimo tělo. Během setkání se hladili a po vzájemném
intimním prožitku probírali několik událostí z posledních dnů, včetně
profesorčiny koupě starého uměleckého předmětu a manželova nárazníku
na auto. Následujícího dne potvrdil manželův telefonát setkání mimo tělo.
Potvrdil rozhovor o nárazníku a blíže se dotazoval na zakoupený
umělecký předmět.
Spontánní exteriorizace během spánku často obsahuje velmi
významné interakce s vyššími vesmírnými sférami. Příkladem mohou být
setkání s duchovními bytostmi včetně našich blízkých, kteří již „odešli na
druhou stranu". Tato náhodná setkání mohou být důležitým zdrojem
hlubokého porozumění, stejně tak jako útěchy v dobách smutku.
Pro usnadnění cestování v době spánku bylo již vyvinuto mnoho
technik. K těm nejefektivnější patří tzv. Přechodné cestování a Plynutí
duchovními sférami. Obě techniky využívají přechodného stavu mezi
bděním a spánkem.

Přechodné cestování
Přechodné cestování není technika určená jen k usnadnění pohybu
mimo tělo v průběhu spánku, ale také k získání větší kontroly nad
samotnou exteriorizací. Zde je postup o pěti krocích:
1. krok. Příprava. Těsně předtím, než usnete, uvolněte celé tělo, celé ho
ve svých představách projděte a odstraňte každé napětí. Soustřeďte se na
zpomalení dechu. Vsugerujte si, že čas plyne pomaleji.
2. krok. Ujištění. Ujistěte se, že zatím co budete spát, vyklouznete ze
svého těla a budete cestovat do vzdálených míst. Optimální je nějaké
místo si vybrat. Ochranu vyšších sfér a posilující přítomnost pomocných
průvodců vzývejte ujištěním: „Zatím co budu cestovat mimo tělo, budu
chráněn a v bezpečí".
3. krok. Představy. Utvořte si jasnou představu duchovního těla, které,
zatím co přichází spánek, stoupá z vašeho fyzického těla jako pára. V této
fázi si představte své fyzické tělo, jak odpočívá, obklopené ochrannou
září a se svým duchovním tělem se od něj vzdalujte.

63
 4. krok. Duchovní cestování. Spontánně leťte do vzdálených světů
nebo se odeberte na místo, které jste si předem určili. Jestliže se chcete
dostat na nějaké konkrétní místo, představte si ho a ještě jednou si
uvědomte záměr ho navštívit. Pojměte záměr získat z jeho návštěvy
poznání a sílu.
5 krok. Návrat Putování ukončíte záměrem vrátit se do fyzického těla.
V tomto kroku celého postupu si můžete vybrat, zda se po návratu
probudíte, nebo budete dál klidně spát.

Duchovní let
Let duchovní říší je laboratorně testovaná technika, určená k zastavení
spánku a navození duchovního putování do vzdálených fyzických i
duchovních realit. Technika začíná cvičením pročišťování mysli od
aktivních myšlenek a navozením příjemného stavu pohody. Pak následuje
stav vnitřní harmonie, vytvořený vnitřně zaměřenými technikami, a
nakonec je pomocí představ a sugescí pozdržen spánek, aby došlo k
navození exteriorizace. Zde je postup o pěti krocích:
1. krok. Příprava na exteriorizaci. V klidném a nerušeném místě si
udělejte pohodlí a zformulujte si záměr cestovat v průběhu spánku mimo
tělo. Své cíle jasně specifikujte. Pokud je to možné cíle vizualizujte,
včetně
představy výsledku exteriorizace.
Po zformulování cílů se osvoboďte od všech aktivních myšlenek tak,
že si představíte svou mysl jako místnost s otevřeným oknem, kterým
mohou vaše myšlenky volně odletět a zmizet pryč jako pára. Pokračujte v
tomto cvičení, dokud není vaše mysl prosta všech starostí, problémů a
zájmů. Pokud vám na mysl přijdou nějaké nevítané myšlenky, nereagujte
na ně. Nechejte je raději také proměnit se v páru, která se od vás vzdálí a
zmizí otevřeným oknem. Jakmile je vaše mysl prosta všech aktivních
myšlenek, uvědomte si obnovenou pohodu.
2. krok. Vnitřní harmonie. Celou svou pozornost věnujte dechu. Dý-
chejte přirozeně a bez námahy. Při pokračování v koncentraci na dech si
uvědomte pocit harmonie a jednoty se svým tělem. V této chvíli je
důležitý
pouze váš dech. Nesoustřeďte se na nic jiného. Po krátké chvíli
soustředění
vás zcela pohltí vnitřní svět vaší existence. V tomto okamžiku jste v
naprosté harmonii s celou svou bytostí. Představte si klid jako zářivou
energii naplňující vaše tělo a zahalující celou vaši bytost do bílé záře.
Sledování tohoto procesu povede k prohloubení relaxace a ospalosti.

64
3. krok. Zastavení spánku. Až přijde ospalost, pozdržte spánek rozta-
žením prstů na jedné nebo na obou rukách. Zatím co je držíte v roztažené
poloze, soustřeďte svou pozornost na kouzelnou vesmírnou zahradu s
nádhernou fontánou uprostřed. Všimněte si bílých mramorových schodů,
vedoucích k fontáně třpytící se ve svědě. S představou velkolepé fontány
vzývejte ochrannou přítomnost vyšších duchovních sil. Pak pozvolna
uvolněte prsty a uvědomte si, jak pomalu ze svého těla vyklouzáváte.
4. krok. Cesta. Teď, když jsou vaše prsty uvolněné a fyzické tělo
nerušeně spí, vydejte se na cestu mimo tělo, do oné vesmírné zahrady.
Opět se na ni zaměřte a uvědomte si, jak stoupáte po mramorových
schodech k fontáně. Jakmile jste u ní, nechte se zcela okouzlit její
oslňující krásou a naplnit její energií..Tím, že do ní vstoupíte, získáte
ještě více síly. Nechte celou svou bytost naplnit její zářivou energií.
Pro cestování dál, za fontánu, si znovu ujasněte záměr a cíl cesty, a
pak si dané místo představte. Naplněni a ochráněni bílým světlem si sami
sebe uvědomte, jak fontánu opouštíte a vzdalujete se pryč, směrem ke
svému cíli. Jakmile jste na místě určení, navažte s ním komunikaci v
souladu s tím, jaký cíl jste si stanovili na začátku.
5. krok. Návrat. Jakmile dosáhnete svých exteriorizačních cílů,
můžete
se rozhodnout, zda budete dál spontánně cestovat nebo cestování
ukončíte
tím, že se opět zaměříte na fontánu a vrátíte se k ní. Jakmile jste u
fontány,
představte si své odpočívající tělo a pak se k němu pomalu vraťte. V
tomto
okamžiku si můžete vybrat, zda od něj zůstanete odděleni a necháte
spánek
nerušeně pokračovat, nebo se s ním opět spojíte. Pokud se rozhodnete se
probudit, jednoduše nechte duchovní tělo, aby se znovu spojilo s
fyzickým
tělem a pak zaměřte svou pozornost na dech a jiné tělesné pocity. Celý
postup ukončete zamyšlením se nad celým exteriorizačním zážitkem a
opětným ujištěním o jeho posilujících účincích.
Během návštěvy fontány ve třetím kroku si můžete techniku
přizpůsobit tak, abyste mohli naplnit potřeby, týkající se zdraví a tělesné
kondice. Vstupem do fontány můžete energeticky posílit tělo, mysl i
ducha pocitem zdraví a mladosti. Můžete také posílat energii z fontány k
určitým biologickým orgánům a funkčním systémům a naplňovat je
zářivou vitalitou. Můžete načerpat omlazující sílu fontány, schopnou
zpomalit nebo v některých případech zcela zastavit stárnutí. Tím, že
nějakou dobu pobudete pod léčivou sprškou fontány, můžete posílit
tělesný imunitní systém a obnovit normální funkci biologických orgánů a
systémů a vytvořit stav vnitřní
65
harmonie. Pro maximalizaci zdravotních účinkuje vhodné navštívit
fontánu víckrát. Dosažené výsledky rozhodně za vynaloženy čas a
námahu stojí. Znáte snad lepší způsob, jak využít čas, který prospíte?
Kromě léčebného využití na fyzické úrovni se tato technika jeví velmi
nadějnou i pro léčbu duševních poruch. Obzvláště efektivní je při léčbě
poruch spánku, jako nespavosti a poruchy spánku spojené s dýchacími
problémy. Úspěšně také pomáhá v léčbě úzkosti, nutkavého jednání a
depresí, včetně sebevražedných úmyslů. Tato ojedinělá technika proniká
k bohatství našich vnitřních zdrojů zdraví, stejně tak jako k nezměrným
léčebným možnostem vyšších duchovních sfér.
Let duchovní říší objasňuje hlavní psychicky posilující principy:
Každé využití exteriorizace za účelem posílení kterékoliv části těla
posiluje současně i naše celkové zdraví. Proto, pokud zasahujeme do
biologického systému, abychom podpořili fyzické zdraví, nepřímo tím
posilňujeme i zdraví duševní a naopak. Následující kapitola zkoumá
různé exteriorizační techniky, které byly speciálně vytvořeny pro
poradenství a psychoterapii. Všechny tyto techniky mají obohacující
účinky, které prostoupí celým našim bytím mentálním, fyzickým i
duchovním.

66
 Kapitola 7. Exteriorizace v poradenství a
psychoterapii

Nikde Člověk nenalezne většího klidu a

klidnější útočiště, něž v hloubi své vlastni
duše. Marcus Aurelius

V psychoterapeutickém sezení dochází často ke spontánní exteriorizaci

s důležitými terapeutickými aspekty, zejména u postupů využívajících
technik jako je hypnóza, ko'gnitivní relaxace, biofeedback nebo meditace.
Tyto techniky spolu s projevy našeho vědomí odrážejí naši vnitrní
tendenci rozšířit své a poznání za hranice běžného vnímání. Osvobozením
vědomí od jeho biologických omezení se otevírá podivuhodná vesmírná
brána do nových dimenzí osvícení a pokroku.
V posledních letech bylo vyvinuto mnoho léčebných exteriorizačních
technik, běžně používaných konzultanty a psychoterapeuty, kteří považují
exteriorizaci za silný zdroj osobního obohacení. Dokonce i skeptičtí
profesionální psychiatři, kteří tento jev zpochybňovali, přiznali, že
exteriorizační zážitky se občas spontánně přihodí některým jejich
pacientům v průběhu terapie. Stále víc a víc terapeutů různého zaměření
si uvědomuje obohacující hodnom těchto zkušeností a používají tyto
techniky exteriorizace ve svých terapeutických programech.
Exteriorizace nás asi víc než jakákoliv jiná lidská zkušenost spojuje s
mistrem terapeutem, nacházejícím se uvnitř nás samých. Exteriorizace
nám může zpřístupnit naše vnitřní zdroje a aktivizovat je k obohacení
našich životů. Může nás posílit k řešení naléhavých problémů, rozřešení
stresujících konfliktů, dosažení důležitých osobních cílů a aktivizaci
nejvyšších možností v nás skrytých. Na jiné úrovni nás může obohatit a
umožnit proniknutí k léčebným zdrojům vyšších duchovních sfér. Díky
exteriorizaci máme k dispozici všechny léčebné zdroje celého vesmíru i
nás samotných.
Terapie ve stavu mimo tělo reprezentuje spojení tří důležitých prvků:
1. nevyčíslitelnou hodnom každé lidské bytosti, 2. schopnost mysli léčit
sama sebe a 3. léčebnou sílu vyšších duchovních sfér. Každý z
následujících postupů je určen k obohacení života, zpřístupnění a
aktivizaci nevyužitých vnitřních možností, zpřístupnění bohatých zdrojů
vyšších energetických sfér.

67
 Terapie duchovními sférami
Terapie duchovními sférami je založena na představě, že samotný
pobyt ve vyšších duchovních sférách je léčivý. I bez přesně stanovených
cílů je tato technika posilující samovolně se vytvářejícími pozitivními
pocity bezpečí a sebeúcty. Může být využita ale i k dosažení velmi
specifických léčebných cílů, jako například překonání depresí, snižování
úzkosti a odna-učování zlozvyků. Při skupinové terapii byla tato technika
velmi účinná pro vytvoření dobré komunikace a navázání tvůrčích
vztahů.
Při této technice je výhodná pohodlná poloha vleže, v nerušeném pros-
tředí. Celý postup vyžaduje přibližně hodinu času. Postup je tento:
1. krok. Uvolnění těla. Se zavřenýma očima procházejte ve své
představě celé tělo, od hlavy k patám, a uvolňujte každý sval. Když tak
projdete a uvolníte celé tělo, soustřeďte se na dech, abyste dýchali pomalu
a pravidelně.
2. krok. Navození exteriorizace. Nyní, když máte celé tělo uvolněné,
si představte, že jste osvobozeni od všech tlaků života, až se začnete
pomalu vznášet vzhůru jako bílá pára, pryč od svého fyzického těla a
všech starostí. Uvědomte si pocit svobody a příjemného osvobození od
těla, které teď odpočívá dole pod vámi.
3 krok. Ujištění. Zatímco se zdržujete nad svým tělem, obklopeni
zářivým světlem, ujistěte se: Nyní jsem vyrovnaný, naplněný energií a v
harmonii sám se sebou i s celým vesmírem. Mentálně vzývejte sílu
vyšších duchovních sfér a všimněte si, jak se v dálce začnou pomalu
objevovat barevné shluky jasné vesmírné energie, které pak začnou
obklopovat vaše duchovní tělo. Vnímejte každou barvu jako
reprezentanta určitého vesmírného zdroje zelenou pro dobré zdraví,
modrou pro vnitřní klid a žlutou pro osvícení. Nechte každou barvu zcela
prostoupit celou svou bytostí. Uvědomte si silné naplnění pozitivní
energií. Zůstaňte v tomto klidném a uvolněném stavu tak dlouho, dokud
nebude celá vaše bytost naplněna energií.
4. krok. Duchovní cestování (volitelné). V tomto kroku, když jste
obklopeni čistou duchovní energií, se může duchovní putování objevit
buď spontánně nebo ho můžete vyvolat záměrně.
5. krok. Opětné spojení a ujištění. Jemně se opět propojte se svým
fyzickým tělem tak, že si je napřed představíte jak odpočívá, a pak do něj
pomalu sestoupíte. Předtím, než otevřete oči, zaměřte svou pozornost opět
na dech a ujistěte se: Nyní jsem zcela naplněn energií a silou.

68
 Léčebná duchovní sféra je zvlášť účinná při řešení partnerských
konfliktu. Pár, jehož manželství bylo narušeno nesnázemi v zaměstnání,
ocenil terapeutickou hodnotu této tecliniky při překonávání bariér ve
vzájemném vztahu. Pod vedením terapeuta současně vstoupili do
exteriorizovaného stavu a ve čtvrtém kroku spolu navštívili nepopsatelně
krásný tropický ostrov. Ruku v ruce se procházeli po odlehlé pláži a
sdělovali si své pocity. Za domácí úkol dostali najít si čas pro tyto
exteriorizační procházky po pláži a poté si své pocity sdělovat. Při
jednom z takových duchovních výletů se spolu za úplňku milovali. Tento
zážitek byl v jejich vztahu bodem zvratu. V následujících týdnech dál
pokračovali v duchovním navštěvování ostrova, zvlášť v dobách
dlouhého odloučení. Jejich komunikace v exteriorizovaném stavu posílila
jejich vztah a nakonec i vyřešila problémy, které jejich vztah téměř
zničily.
Přestože byla původně tato technika vytvořena pro léčení psychických
problémů, našla uplatnění v i mnohých jiných situacích. Skupina herců,
která tuto techniku vyzkoušela, vypovídala o výrazném zlepšení
pracovních vztahů i vystoupeni na jevišti. V atletickém prostředí přinesla
tato technika ohromující výsledky jako týmová motivační strategie. Jinde
ji využil univerzitní student, usilující o místo v univerzitním senátu, k
navození vítězného ducha při své volební kampani. S technikou nazvanou
meditace vyšších sfér měl se svou kampaní nevídaný úspěch, převážně
díky této technice, která podle jeho slov „vnesla do volební kampaně
nový život".
Za posledních několik let bylo vyvinuto několik exteriorizačních
technik pro široké uplatnění v léčbě specifických poruch. Mezi jedny z
nejúčinněj-ších patří techniky potlačující fobie. Přestože pro léčbu fobií
existuje mnoho obecných psychoterapeutických technik, nejsou vždy
účinné, zvlášť v případech trvalého nevysvětlitelného strachu získaného v
mládí nebo takových, u kterých se prokázalo, že mají souvislost s
traumaty z minulých životů.
Exteriorizovaný stav skýtá ideální podmínky pro odstranění strachu.
Se zklidněnými biologickými funkcemi souvisejícími se strachem, jako je
bušeni srdce a zrychlený dech, jsme psychicky schopni setkat se tváří v
tvář se svým strachem a překonat ho. Stejně důležité, ne-li důležitější,
jsou zdroje vyšších duchovních sfér, které tvoří podpůrný systém, tak
důležitý při léčbě fobií mimo tělo.
Dvě exteriorizační techniky, duchovní regresní terapie a technika
křišťálové koule, dosáhly při léčbě fobií velmi dobrých výsledků i v těch
přípa-

69
dech, kdy běžné metody selhávaly. Obě techniky zdůrazňují distancování
se od fobie po uvědomění si její existence a jejích negativních vlivů. Obě
techniky mohou být prováděny s asistencí zkušeného terapeuta, nebo bez
něho.

Duchovní regresní terapie

Duchovní regresní terapie je určena pro odstranění strachu hluboko
zakořeněného, včetně náhle se objevujících fobií. Pomocí tohoto postupu
můžeme znovu prožít události, které vznik určité fobie způsobily, aniž
bychom pociťovali pocity úzkosti, která je zpravidla doprovází. Mnohdy
je pro odstranění i těch nej silnějších fobií postačující jediné sezení.
Celý postup vyžaduje asi hodinu času v tichém a nerušeném prostředí.
Doporučuje se pohodlná poloha vleže. Postup je následující:
1. krok. Přípravné úvahy. Předtím než začnete, si jasně formulujte své
terapeutické cíle. Specifikujte co nejpodrobněji události a situace, které
vznik fobie způsobily, a stanovte si je za cíl regrese. (Pokud je příčina
strachu neznámá, můžete cíl jednoduše určit jako místo původu fobie.
Přestože nám není původ fobie znám, je znám našemu vyššímu Já a může
být v průběhu exteriorizace odhalen). Sestavte si terapeutický plán, který
bude obsahovat: 1. regresi mimo tělo do místa původu strachu, a 2.
odstranění strachu znovuprožitím dané situace v bezpečném posíleném
stavu.
2. krok. Navození exteriorizace. Pro navození exteriorizovaného stavu
použijte kroky č. 1 a 2 z postupu Duchovní léčebné terapie tak, jak byly
popsány.
3. krok. Duchovní let. Vytvořte si jasnou představu svého cíle a jděte k
němu. Představte si sami sebe obklopeni zářivou posilující energií a
ujistěte se o léčivé přítomnosti vyšších duchovních průvodců. Odmítněte
jakýkoliv strach ujištěním: Zatímco budu cestovat k původu strachu, budu
veden a ochraňován neomezenou mocí vyšších duchovních sfér. Setkám
se se strachem a zcela ho vykořením ze svého života. (Všimněte si, že
osobní vztah ke strachuje potlačován formulacemi neobsahujícími výroky
„můj strach", ale jen „strach".)
Celou svou pozornost soustřeďte na vybrané místo, kam se chcete
dostat, dokud si nejste zcela vědomi toho, že tam jste. Pokud je vám
místo, kam se

70
 chcete dostat, neznámé, spolehněte se na své duchovní průvodce nebo na
své vy šší já, že vás k němu dovedou. Většinou stačí chvilka i k dosažení
těch nejvzdálenějších míst. Jakmile jste tam, soustřeďte se na své okolí.
4. krok. Aktivita při dosazení cíle. V tomto hlavním kroku uskutečněte
svůj dříve zformulovaný léčebný plán. Je důležité zůstat na zvoleném
místě, dokud není celý plán realizován. Léčebné aktivity jsou zakončeny
ujištěními jako: Jsem posílen a zcela osvobozen od strachu a jeho
oslabujících vlivů na můj život. Zbavuji se strachu, který mne trápil. Už
nikdy nebudu jeho obětí. Jsem pánem svého života i osudu.
5. krok. Návrat z duchovní říše. Jakmile jste svůj plán uskutečnili, obraťte
pozornost zpět ke svému odpočívajícímu fyzickému tělu a vraťte se do
něj. Jakmile jste v jeho blízkosti, jemně do něj vklouzněte a když je
opětné propojení hotovo, ujistěte se: Dosáhl jsem svého cíle zcela se
osvobodit od strachu. Mám sebedůvěru, jsem v bezpečí a plně posílen.
Duchovní regresní terapie byla použita psychoterapeutem při léčbě
středoškolského studenta, který při exteriorizaci prožil událost, která se
ukázala jako původce jeho trvalého strachu z výšek. Podle studentovy
výpovědi strach začal, když se asi rok předtím dostal spontánně do
exteriorizovaného stavu. Při studiu v univerzitní knihovně, ve třetím
patře, začal podřimovat a najednou byl. zděšen, když si uvědomil, že letí
k oknu a prohlíží si celý vysokoškolský areál dole pod sebou. Jeho strach
ještě zesílil, když cítil, jak vylétá z okna ven. Protože neměl zkušenost s
řízením exteriorizace, podařilo se mu teprve po několika neúspěšných
pokusech vrátit se do fyzického těla a spojit se s ním. Jen v něm zůstal
velký strach z výšek. Fobie byla tak silná, že se okamžitě začal vyhýbat
všem výškám a dokonce přestal chodit do vyučování, které bylo jinde než
v přízemí. Nakonec, protože to narušovalo silně jeho studium, vyhledal
terapeutickou pomoc.
V klidném terapeutickém prostředí, poté co získal představu o léčivých
možnostech exteriorizace, souhlasil s použitím této techniky. Byl ubezpe-
čen o schopnosti opustit tělo a bezpečně se do něj opět vrátit. Souhlasil
vydat se znovu v mimotčlesném stavu do univerzitní knihovny, aby
opakovaně prošel situaci, která vznik fobie způsobila. Byl seznámen s
patřičnými navozovacími technikami exteriorizace, včetně používám
záměru a představ, v prvé řadě, jak řídit let, a za druhé, jak se bezpečně
do svého fyzického těla vrátit.
Vyzbrojen těmito instrukcemi a jist si sám sebou, vstoupil do
exteriorizovaného stavu a téměř okamžitě šel do univerzitní knihovny.
Jakmile se

71
priblížil k oknu, zamčřil se znovu na okolí vysoké školy, tentokrát již bez
zdčšení, ale s pevnou vírou v sebe a v překonaní strachu z výšek. Chvíli
pobyl u okna a strach sc najednou vytratil tak rychle, jak se objevil. Jcštč
než se vrátil, proletěl se nad budovami školy, nyní již zcela osvobozen od
strachu, který ho několik měsíců sužoval.

Technika křišťálové koule

Technika křišťálové koule je exteriorizační technika určená speciálně k
prozkoumávání vlivů minulých životů a odstranění bolestivých nevyřeše-
ných problémů, zvlášť úzkostí spojených s traumaty z minulých životů.
Pochopení minulých životů je velmi posilující a léčivé. Pouhé odhalení
důvodů strachu je často dostačující k jeho úplnému odstranění a okamžité
stimulaci nového vývoje.
Technika křišťálové kouleje založena na analýzách lidí, kteří se
zbavili svých fóbií tím, že v exteriorizovaném stavu znovu prošli
událostmi, které fobii způsobily. Na techniku byste si měli vyčlenit asi
hodinu času v klidném a nerušeném prostředí. Je vhodná pohodlná
poloha vleže. Postup je následující:
1 krok. Přípravné úvahy. Předtím, než vstoupíte do
exteriorizovaného stavu, si co možná nejpřesněji formulujte své cíle.
Například: Použiji exteriorizad k odhalení původu strachu, jehož původ je
pravděpodobně v některém z minulých životů a který mne neustále trápí .
(Všimněte si formulace „strach", místo „můj strach", naznačující
distancování se od fobie, zatímco si uvědomujete její existenci a její
stresující vlivy.)
2. krok. Navození exteríorízace. Podle kroků 1 a 2 uvedených v
technice „Duchovní léčebná terapie" navoďte exteriorizovaný stav.
3. krok. Vstup do křišťálové koule. Zatímco jste nad fyzickým
tělem, představte si, jak jste bezpečně obklopeni a chráněni křišťálovou
koulí. Tato představa vám pomůže vytvořit si obal ze zářivé duchovní
energie. Ujistěte se: Jsem pod ochranou, mentálně, fyzicky i duchovně
posilován nejvyššími silami vesmíru. Zatímco budu cestovat do vyšších
duchovních sfér, zůstanu bezpečně uzavřen v kouli silné vesmírné
energie. Budu doprovázen duchovními průvodci, kteří mě ochrání a
budou řídit můj let.
4. krok. Poznávání vyšších duchovních sfér. V tomto krokuje výstup
do vyšších sfér navozen představou duchovní říše se zářivým seskupením

72
sfér. Od této chvíle nechte řízení duchovní cesty na vyšších průvodcích,
zatímco vy zůstaňte i nadále uzavřeni v křišťálové kouli. (Mnoho
cestovatelů v mimotělesném stavu potvrdilo, že vesmírná koule neplní
pouze funkci dopravního prostředku, ale také zesiluje frekvence
posilujících duchovních sfér.) Jakmile dorazíte ke svému duchovnímu
cíli, mohou začít působit, pod vedením duchovních učitelů a průvodců,
uvnitř křišťálové koule léčebné vlivy. Na druhé straně je možné, že se
křišťálová koule otevře, aby mohlo dojít k přímému léčebnému působení
vně koule.
5. krok. Poznávání příčin strachu. Nyní jste za pomoci vyšších du-
chovních průvodců posíleni a schopni znovu zažít události z minulých
životů - buď jako realistickou projekci na vnitřní stěnu křišťálové koule,
nebo se můžete stát aktivními účastníky při jejich opětném vytváření vně
koule. Poznávání vlastní minulosti v tomto kroku je jako aktivně se
účastnit hereckého představení pod vedením zkušených režisérů. I když
setkání s původem vašeho strachu proběhne za účasti starostlivých
průvodců, může být zpočátku bolestivé a znepokojující, ale výsledné
pochopení a osvobození je hluboké a trvalé.
6. krok. Opětné propojení s biologickým tělem. Váš návrat do fyzic-
kého těla, stejně tak jako ostatní kroky v této technice, probíhá za pomoci
průvodců, kteří vás po celou dobu exteriorizace doprovázejí. Jakmile jste
v blízkosti svého těla, vyklouznutí z křišťálové koule a vklouznutí zpět
do fyzického těla proběhne obvykle hladce a bez námahy. Po spojem s
tělem si uvědomte, jak vámi prostupuje klid, a pak se ujistěte: Jsem plně
posilněn a zcela osvobozen od strachu. Můj život je obohacen a naplněn
zdroji xyšších vesmírných sfér.
Na první pohled se technika křišťálové koule může zdát složitá, ale
jakmile dosáhnete pomocného exteriorizovaného stavu a obklopíte se
koulí duchovní energie, zbytek postupu zpravidla probíhá samovolně, za
přítomnosti starostlivých duchovních průvodců.
Středoškolský student trpící klaustrofobií použil tuto techniku k
pročištění traumatizujících zážitků z minulých životů, které byly se
strachem spojené. Uzavřen do křišťálové koule a v doprovodu
duchovního průvodce, putoval do zářivě krásné sféry a zastavil se tam
mezí několika duchovními bytostmi, zahalenými v zářivá roucha. Cítil
bezprostřední sblížení s celým shromážděním, které obklopovalo
křišťálovou kouli.
Zatímco zůstal v bezpečí uvnitř koule, promítlo se mu na její vnitřní
stěnu několik obrazů, které okamžitě poznal jako scény ze svých
minulých životů.

73
Nakonec se na „plátně" objevil živý obraz smrti ve sněhové lavině, kterou
kdysi prožil. Viděl sám sebe zdrceného panikou, jak se snaží vyprostit z
ledového vězení. Jeho šílená snaha vysvobodit se jen víc zhutnila sníh
kolem něho, až se nakonec nemohl ani pohnout ani nadechnout.
Najednou mu byl původ jeho klaustrofobie zcela jasný. V krátkém
prožitku znovu prožil paniku a hrůzu minulého zážitku. A pak, zatímco
promítané představy pomalu mizely, spolu s nimi i překvapivě zmizel
strach a nechal za sebou jen klid a mír. Nakonec, stále bezpečně obalen
křišťálovou koulí, ho naplnila silná pozitivní energie, přicházející z kruhu
duchovních bytostí.
Po opětném propojení se svým hmotným tělem znovu pocítil silnou
vlnu energie a úplné osvobození od své „zátěže" z minulého života.
Neuvěřitelné na tom bylo to, že k osvobození od bolesti a celoživotního
otroctví strachu stačila jediná exteriorizace.
Přestože byla tato technika vytvořena zvlášť pro odstraňování strachu,
je velnu flexibilní a snadno přizpůsobitelná k prozkoumávání velkého
rozsahu zážitků z minulých životů. Hlavní prvky této techniky, jimiž j
sou křišťálová koule, vyšší duchovní sféry a duchovní průvodci,
poskytují vysoce interaktivní strukturu pro osobní obohacení, získané
porozuměním minulým životům.

Technika sexuální záměny

Vylepšená exteriorizační technika určená speciálně pro řešení partner-
ských problémů se jmenuje technika sexuální zámčny. Jedná se o formu
exteriorizace se sexuální interakcí, při níž dochází k dočasné výměně
sexuálních rolí. Technika je zvlášť účinná k posílení vzájemných
intimních vztahů a překonání bariér v sexuálním naplnění. Přesto může
vyvolat značnou úzkost a pocity rozpolcenosti při záměně pohlavních rolí
u partnerů, kteří si nejsou sami sebou zcela jisti. Spíše než záměnou
sexuálních rolí se posílí vlastní biologické pohlaví tím, že každý z
partnerů má možnost v průběhu této techniky prožívat i to, co se odehrává
v biologickém těle toho druhého. Přestože je dočasná pohlavní záměna
eroticky vzrušující, mohou se vynořit skryté sexuální impulsy, potlačené
vzpomínky, problémy s vlastní sexuální identitou a homofobické reakce.
Ale případné oslabující účinky těchto reakcí je možné minimalizovat
otevřenou diskusí před použitím této techniky a po jejím ukončení.

74
 Silně obohacující prospěch techniky sexuální záměny daleko
převyšuje možná skrytá rizika. Technika má ohromné možnosti uplatnění
při řešení problémů se sexuální identitou a partnerských vztahů. Tento
přístup je velice efektivní při léčení nižných sexuálních dysfunkcí jako
nedosahování orgasmu, sexuálních averzí a jiných sexuálních poruch. V
některých případech stačí pro obnovení normální sexuální činnosti jedna
jediná sexuální záměna.
Technika vyžaduje asi hodinu času v důvěrném prostředí, kde vás
nebude nikdo vyrušovat. Postup je následující:
1. krok. Předběžné úvahy. V tomto kroku dochází k záměně partnerů,
kteří již byli s technikou seznamem, a zapojili se do otevřené diskuse, při
které si sdělili své vnitřní pocity a obavy. Pro dosažení úspěchu je
důležitý naprostý souhlas obou partnerů k tomu, cvičit tuto techniku v
soukromí.
2. krok. Navození exteriorizace. Po vzájemném souhlasu k sexuální
záměně vstoupí oba partneři společně do exteriorizovaného stavu. Oba
pohodlně leží na posteli, v těsné blízkosti, ale bez fyzického kontaktu. Pro
navození je vhodné použít postup „exteriorizace levitací", krok 1. až 6.,
která byla popsaná ve třetí kapitole. Protože se často stává, že oba
partneři dosahují exteriorizovaného stavu různou rychlostí, je třeba si
vyčlenit dostatek času. Zkušení partneři se budou exteriorizovat společně.
3. krok. Duchovní prolínání. Jakmile je společně dosaženo exteriorizo-
vaného stavu, oba partneři se nad svými fyzickými těly, která zůstala dole
pohodlně odpočívat, vzájemně propojí duchovním prolínáním.
4. krok. Pohlavní záměna. V tomto hlavním kroku této techniky si
každý z partnerů napřed představí a poté se duchovně propojí s
biologickým tělem toho dmhého. Pokud se jedná o dvojici muž - žena,
převezme duchovní muž ženské tělo a duchovní žena tělo mužské. To
způsobí stav sexuální záměny, který bychom mohli nazvat vně svého
vlastního těla, ale v těle toho druhého. Protože jsou oba partneři vně
svých vlastních těl, zůstanou v exteriorizovaném stavu. Pro udržení stavu
sexuální záměny bude možná nutné si v průběhu celé techniky
představovat vlastněné tělo.
5. krok. Vzájemné vzrušení. Zatímco oba partneři zůstávají ve stavu
vzájemné sexuální záměny, ve kterém každý z meh vlastní tělo toho
druhého, splynou při milostné předehře, obvykle obsahující fyzické
doteky, stejně jako mentální a verbální komunikaci. Jakmile začne
přicházet vzrušení i potom, v průběhu sexuální záměny, je stav záměny
pohlaví pečlivě udržován.

75
 1. krok. Sexuální záměna. S partnerkou v mužském duchovní těle a
partnerem v ženském duchovním těle je navozena pohlavní záměna jako
kombinovaná forma duchovního a fyzického pohlavního styku. Tato
pohlavní záměna obvykle vrcholí společných orgasmem.
2. krok. Výsledek záměny. Po výměně sexuálních rolí, zatímco je
každý ještě mimo své vlastní tělo a stále ještě v těle toho druhého, se
doporučuje vložit chvíli odpočinku a uvědomění si všeho, co předtím
proběhlo. V této přestávce si partneři navzájem sdělí své pocity a
myšlenky, vztahující se k právě prožité zkušenosti.
3. krok. Duchovní objetí a návrat V tomto kroku se oba partneři
současně při krátké tiché relaxaci propojí, poté záměrným posunutím nad
obě fyzická těla, která jsou pod nimi v klidu a v těsné blízkosti u sebe,
vystoupí z těla toho druhého. V tomto stavu levitace mimo tělo se ještě
oba partneři obejmou, a pak se spojí se svým vlastním fyzickým tělem.
Každý z partnerů poté zaměří svou pozornost k vlastnímu fyzickému tělu
a různým pocitům.
4. krok. Objetí a závěr po skončení sexuální výměny. Partneři
ukončí zkušenost pohlavní záměny fyzickým objetím a opět si sdělí své
nejniternčj-ší myšlenky a pocity.

Hlavní výhodou sexuální záměny jako psychoterapeutické techniky je,

kromě přímých obohacujících vlivů na partnerské vztahy, možnost dostat
se do kontaktu s druhou stranou našeho pohlaví. Náš genetický make up,
včetně smíchání chromozomů, které daly vzniknout našemu pohlaví, se
skládá ze stejných příspěvků obou rodičů. Pomocí sexuální záměny
mohou muži i ženy odhalit posilující možnosti své společné sexuality,
zahrnující mužský i ženský' aspekt. Muži, kteří tuto techniku cvičili, si
začali více vážit své ženské stránky a naopak ženy potvrdily větší úctu ke
svému mužskému aspektu. Výsledkem je zdravá rovnováha mezi
mužským a ženským aspektem a větší porozumění opačnému pohlaví.
Stejně tak důležité bylo zjištění, že muži a ženy jsou si ve více věcech
podobní, než v kolika se liší. Ať už jsou naše fyzické, kulturní, sociální a
psychologické rozdíly jakékoliv, jsme v prvé řadě lidskými bytostmi a
jsme ze stejné planety.
Kromě své psychoterapeutické hodnoty skýtá tato technika i další
možnosti. Znám jeden zajímavý případ páru, který se dva roky marně
snažil, aby žena otěhotněla. Výsledkem použití sexuální záměny bylo
okamžité tčho-

76
 tenství. V jiném pozoruhodném případě použil tuto techniku manžel,
kterému bylo sděleno, že je sterilní, se svou ženou a výsledkem bylo opět
okamžité těhotenství, tentokrát dvojčata.
Přestože mnoho takovýchto případů dokazuje pozoruhodnou účinnost
této techniky při odstraňováni neplodnosti, její základní principy a kom-
plexní vlivy zůstávají z větší části neznámé. Zdá se, že sexuální záměna
dá do pohybu spletité psychologické, duchovní a biologické funkce, které
usnadňují těhotenství. Z našeho pohledu dochází při záměně duchovních
těl partnerů k energetickému posílení jejich biologických reprodukčních
systémů a zároveň navozují duševní stav přispívající k těhotenství. Na
druhé stane by mohla technika jednoduše probouzet naše psychokinetické
schopnosti, které se přímo zaměří a aktivizují nefungující reprodukční
funkce. Z ještě jiného pohledu bychom se mohu domnívat, že duchovní
záměna je v podstatě omlazující technika, která doslova ruší vlivy stárnuti
a zvyšuje sexuální potenci. Tento názor by vysvětloval úspěchy této
techniky u starších párů, jejichž reprodukční hodiny se už zpomalily nebo
i zastavily.
V této kapitole jsme prozkoumali pouze několik léčebných možností
exteriorizace. S exteriorizad stále více využívanou v oblasti poradenství a
psychoterapie jsme dospěli ke třem podstatným závěrům. Za prvé, v
každém z nás existuje výborný terapeut s nepřekonatelnými léčebnými
schopnostmi, který je připraven kdykoliv zasáhnout v náš prospěch. Za
druhé, v duchovních dimenzích existují bohaté zdroje nekonečných
léčebných možností a jsou nám neustále k dispozici. A za třetí,
exteriorizace je hodnotným léčebným prostředkem, který nás může
propojit s těmito nevyčerpatelnými zdroji vývoje a blaha.

77
 Kapitola 8.
Exteriorizace a zkušenosti z minulých životů

Veškerá minulost je zde, v přítomnosti,

kterou je potřeba prožít. Henry David
Thoreau, Journal

V centru naší existence je nezničitelná část naší bytosti, kterou

nazýváme vyšší já. Obepíná naši existenci od prvopočátku k současnosti
a dále do budoucna. Je podstatou našeho kontaktu se vzdálenými
vesmírnými zdroji poznání a vyššími duchovními sférami. Je obdařeno
rozvinutými schopnostmi tvůrčího učitele a výborného terapeuta. Pokud
je v harmonii s vesmírem, vede náš růst a obohacuje nám život vším,
čeho je nám třeba k dosažení našich nejvyšších cílů. Sídlí hluboko uvnitř
duše naší bytosti.
Hlavním cílem exteriorizace je si více uvědomovat své vyšší já
pomocí vesmírného osvícení. Vesmírné osvícení nám pomáhá lépe chápat
rozsáhlé vesmírné souvislosti týkající se naší existence a obohacuje nás
hlubokým pochopením sama sebe. Vesmírným osvícením se dostaneme
do větší harmonii se sebou i s vnějším vesmírem. Vesmírné osvícení nás
vyzývá, abychom vzali svůj život do vlastních rukou a utvářeli si tak
vlastní osud.
Vesmírné osvícení je nikdy nekončící proces růstu a objevování.
Nejdů-ležitější v tomto procesuje uvědomování si vlastních zkušeností z
minulých životů. Bohužel u nás, jako u bytostí vtělených, se zdá, že čím
více informací o sobě a své minulosti máme, tím méně toho víme. Ale v
životě po životě nebo v říši nevtělených duchů se proces vesmírného
osvícení značně urychlí procesem zvaným osvícení ducha zbaveného
těla. V této dimenzi jsme postupně připravováni osvícením k tomu,
abychom byli schopni využít svých zkušeností z minulých životů jako
hlavního zdroje pro další vývoj.
Konečným cílem osvícení duchaje vesmírné pochopení, při němž
pochopíme to, čemu nás učily všechny naše zkušenosti z minulých
životů. Jako duchové jsme pak připraveni se buď vrátit na tuto pianem
sbírat další zkušenosti, nebo vstoupit na jiné vesmírné úrovni do jiných
rolí. Při tomto přechodném procesu nám pomáhají různé osvícené
duchovní bytosti. Některé velmi rozvinuté duchovní bytosti se raději
vrátí do této pozemské sféry, nejen proto, aby urychlili svůj vlastní
vývoj, ale také proto, aby podpořili vývoj ostatních nebo realizovali
záměr světového významu.

78
 Naštěstí není osvícení ducha, které je podstatné pro existenci v říši
nevtělených duchů, nijak omezeno jen na tuto sféru. Náš vývoj v
současnosti i po životě vyžaduje zkušenosti. Čím bohatší jsou, tím větší
máme možnost dosáhnout moudrosti a dalších schopností.
Pro náš současný a budoucí rozvoj je důležité uvědomění si své
minulosti a významu našich zkušeností ve třech rozhodujících stavech:
před vtělením, v těle a po opuštění těla. Naše historie před'vtělením je
záznam toho, co jsme prožili ještě před vstupem do prvního těla. Naše
duchovní minulost je záznam o naší existenci, mezi jednotlivými
vtěleními. Naše historie jako bytostí v těle je záznam našich minulých
životů jako bytostí žijících na této pozemské sféře. Dohromady tyto tři
dimenze osobních zkušeností tvoří úplný celek naší existence jako
vědomé bytosti ve vesmíru.
Inkarnované vědomí existuje jako kontinuum vědomí, které je vždy
nějakým způsobem omezené. Například mnoho našich minulých
zkušeností uvnitř nás existuje jako uložené vzpomínky, ale naše snaha
vybavit si je, je mnohdy neúspěšná. Naproti tomu se zdá, že vědomí
nevtěleného ducha existuje jako kontinuum pozornosti, kde máme,
kdykoliv je toho třeba, vědomě k dispozici všechny své minulé
zkušenosti. V nevtěleném stavu může být „trvale všechno všude". To
znamená, že můžeme být okamžitě, kdekoliv potřebujeme, a máme k
dispozici cokoliv, co v daném okamžiku potřebujeme vědět. Tento jev
řídí naše vyšší já a bytosti z vyšších duchovních sfér spolu s duchovními
průvodci.
Z pohledu psychického obohacení je reinkarnace vývojový jev na
nekonečné vývojové spirále. Pojetí reinkarnace dokazuje nezničitelnou
podstatu individua jako vědomé bytosti, chápající moudrost, krásu a
vznešenost vyšších duchovních sfér. Poskytuje nám dokonalou možnost
uvědomit si bohatství a plnost naší existence, včetně mnoha našich životů
a vývojovými intervaly mezi nimi. Reinkarnace je projevem spojitosti
našeho vývoje a naše trvalého vnitřního propojení s vesmírem.
Reinkarnace, nikoliv smrt, je velkým pomocníkem lidstva, protože
obohacuje každého z nás, život za životem, abychom nakonec došli až na
vrchol svých možností. Jako jednotlivcům se nám cesty vývoje mém.
Člověk, který se rychle vyvíjí, získá za určitý život víc zkušeností a
podaří se mu dosáhnout většího pokroku než člověku, jehož vývoj je
pomalý nebo něčím mařený. Další životy mohou tyto rozdíly vyrovnat. Z
pohledu jednotlivých kultur nabízí každá kultura jiné vývojové možnosti,
které se od sebe vý-

79
 znamně liší. což ovlivňuje rychlost vývoje a možnosti jejich členů.
Životy strávené v různých kulturách vyrovnávají získané zkušenosti,
rozšiřují naše vědomí a růst.
Z historického pohledu, máme v každém životě možnost získat určité
zkušenosti, které bychom v jiném životě získatnemohli. Životy prožité v
mnoha civilizacích v různých historických dobách, nám umožňují získat
více různých zkušeností. Samozřejmě, že můžeme získat informace o
minulých civilizacích studiem historických záznamů, ale poznání získané
zpětně je jen slabou náhradou osobní účasti a zkušeností získaných z
první ruky ve světě vyvíjejících se událostí. Mnoho životů na různých
místech a v různých dobách výrazně zvyšuje naši zásobu vědomostí,
stejně tak jako chápání minulosti.
V dnešní době nevídaných technických objevů a exploze informací se
reinkarnace stává čím dál tím důležitější při naší honbě za poznáním a
osvícením. Dnes máme s internetem rychlejší přístup k většímu množství
informací, než kdykoliv v minulosti. Ale ani v těch nejdokonalejších
studijních podmínkách bychom nebyli schopni vstřebat v průběhu
jednoho života všechno poznání a osvojit si všechny dovednosti, týkající
se pouze jednoho obom studia. Následující životy, dokud je dokonale
nezvládneme, budou nepochybně zvyšovat naši schopnost využívat
získaného poznání a podněcovat náš osobní rozvoj.
Kromě tohoto osobního významu má reinkarnace význam i ve
světovém měřítku. Jsme nedokonalými účastníky v nedokonalém světě.
Individuálně i kolektivně jsme příčinou mnoha problémů na této planetě,
a ty se nám teď vrací nazpět i s úroky. Celkově vzato, do přítomnosti
jsme si s sebou přinesli následky svých minulých činů. Naštěstí se naše
karmické dluhy, nashromážděné v minulých životech, kompenzují
posilujícím potenciálem minulého učení. Uvědoměním si své minulosti a
pochopením poklesků, jejichž příčinou jsme byli, zvětšíme svou
schopnost zakročit a otočit klesající spirálu osobního i obecného úpadku.
Pokud se nám podaří nalézt poznání získané v průběhu minulých životů,
můžeme ho použít v dnešním světě ke zvýšení kvality života na této
planetě a k řešení všeobecných problémů jako jsou války, chudoba,
předsudky a utrpení, které brání v osobním i světovém vývoji.
Naléhavé světové situace nejsou v současném životě nikterak
ojedinělé. Zdá se, že si každá éra vytváří své vlastní krize. Přestože
periody krizí mohou být matematicky předvídatelné, mohou vyžadovat
zásah vesmírných

80
sil spolu s reinkarnací zkušených a silných vůdců, kteří budou schopni
ovlivnit utváření všeobecného osudu. Světový pokrok může být
výsledkem zásahu vesmírných sil, které sem, zvláště za účelem
humanitárních změn, poslaly osvícené vůdce a reformátory.
Reinkarnace zrcadlí kumulativní podstatu naší existence. Od prvního
vtělení až po současnost jsme výsledkem vší své zkušenosti. Bohužel,
naše životní zkušenosti nejsou vždy pozitivní a obohacující. Můžeme
například získat předsudky nebo jiné negativní dispozice, které se těžko
mění, ovládají naše životy a brání našemu vývoji. Pokud je poznání, které
si s sebou bereme do říše nevtělených duší nedostatečné a naše
zkušenosti v této dimenzi jsou nedostačující k tomu, abychom své
negativní rysy změnili, budeme možná na jejich vymýcení potřebovat
další život. Často se stává, že za životem, v němž vystupujeme jako
pronásledovatelé, následuje život humanitární pomoci a boje za lidská
práva. Naše regresní studie minulých životů lidí, jež se profesionálně
zabývají pomocí ostatním, často odhalují, že v minulých životech byli
despoty nebo dokonce i katy.
Známé rčení Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá", má, co se
reinkarnace týká, přinejmenším omezený význam. Inkarnace je, jak se
často ukazuje, tím nejlepším, často nezastupitelným, učitelem. Nehledě
na poznání, které si sebou odnášíme a nehledě na příležitosti k dalšímu
růstu, které jsou nám v průběhu inkarnace k dispozici, budeme možná k
odčinění viny, překonání destruktivních tendencí nebo napravení
spáchaných špatností, potřebovat další inkarnaci. Například za životem,
ve kterém zneužijeme svou moc nebo se bezohledně oddáváme požitkům,
může následovat život podřízení a služby. Jenom díky zkušenosti získané
inkarnaci můžeme vymýtit hluboce zakořeněné zvyky z minulých životů,
které nejsme schopni v mimotělesném stavu změnit.
Mezi kladné rysy inkarnace patří vzájemná spojitost jednotlivých
životů. Někdy je k dokončení důležitého úkolu nebo uskutečnění nějaké
vize třeba více Času, než může poskytnout jeden život. Mnoho životů je
zkráceno nehodou nebo předčasnou smrtí a zůstanou po nich jen
přerušené vztahy a strádání. Reinkarnace nám dává možnost ve vývoji
pokračovat, umožňuje obnovit staré vztahy, a dát jim případně i hlubší
naplnění. Dobře se to projevilo např. na případu psychiatra, který ztratil
svého otce při dopravní nehodě. Později, když se mu narodil syn, téměř
okamžitě rozpoznal otcovy rysy, jako jemný úsměv, jistý pohled a
později i slovní projev, který byl pro jeho otce charakteristický. Bylo více
než jasné, že jeho syn je inkarnaci jeho

81
otce. Obnovený vztah s otcem nyní synem, byl potvrzen regresí do
minulého života, která nejenže odhalila dlouhou historii jejich společné
minulosti, ale i duchovního průvodce, který s oběma zůstával již po
několik životů. Tento jev je téměř vždy patrný v následující životech, a je
charakterizován silnými pouty.
Při našich studiích reinkarnace mnoho ze sledovaných subjektů
zjistilo, že se stále znovu a znovu vracejí, aby obnovili svůj svazek s
jiným člověkem, aby se mohli společně, jako spřízněné duše, vyvíjet a
pokračovat ke společnému cíli. Běžné pro takové vztahy spřízněných duší
bývá spontánní společné uvědomování si společných rolí v minulých
životech.
Přestože spřízněné duše většinou přispívají navzájem ke svému vývoji,
může někdy dojít i k omezování možnosti vývoje jiných rolí a vztahů.
Naše analýzy vztahů spřízněných duší příležitostně prokázaly, že může
docházet i k jemným konfliktům v tom smyslu, že vzájemný vztah
spřízněných duší může někdy bránit navazování jiných užších vztahů, a to
zvláště v těch případech, kdy vztah spřízněných duší je milostného
charakteru. Osobní vhled do povahy rolí v takovém vztahuje pro oba
partnery stejně obohacující. Zvyšuje spontaneitu takovéhoto vztahu a
zároveň dává svobodu oběma partnerům, aby se mohli věnovat i jiným
cílům a naplňovat jiné vývojové potřeby.
Cíle reinkarnace jsou vždy progresivní. Mnoho reinkarnací vzbuzuje
dojem, že jsou speciálně strukturované k nasměrování našeho růstu a
protažení našich adaptabilních svalů vytvořením zcela nových rolí a
vztahů v neznámém prostředí. Reinkarnace překračují všechny kultury a
sociálně ekonomické vztahy. Reinkarnace často modifikuje sklony
získané v jednom životě tím, že v životě příštím nastolí opačné
podmínky. Například předsudky vůči určité sociálně-ekonomickč skupině
nebo menšině, mohou být odstraněny v životě jiném, který prožijeme
jako jeden z jejich členů. V širším měřítku nás několik životů strávených
ve zcela rozdílných kulturách může naučit větší toleranci vůči rozdílům
mezi jednotlivými kulturami na naší planetě. Výsledkem je vzestup
obecného a osvobození od karmických zátěží, které nám často brání v
dalším vývoji.
Elitářství, upřednostňování věku či pohlaví a předsudky jsou naučené
rysy chování, které se těžko mění dokonce i ve stavu mimotělesném.
Naštěstí se tyto oslabující rysy, i když jsou hluboce zakořeněny, dají
odstranit pomocí reinkamační inverze, která ukáže jejich destruktivní
povahu. Při reinkarnační inverzi jsou role z minulého života, příznačné
rysy nebo

82
aktivity v následujícím životě otočeny. Obvyklým příkladem je změna
pohlaví. U muže může následující reinkarnace v roli ženy změnit jeho
pohlavní stereotypy a prohloubit pochopem jeho ženské principu. Stejně
tak pro ženu může následující inkarnace v roli muže vytvořit nový vhled
a napomoci snadnějšímu přijetí mužských stránek. Frekvence ve střídání
pohlaví v minulých životech je přibližně stejná jak pro muže, tak pro
ženy. V našich regresních studiích ale jen málo mužů přiznalo, že by byli
v minulém životě ženou. To bylo možná způsobeno choulostivými
okolnostmi, zvlášť v kulturách, kde má žena nižší postavení nebo v
kulturách, kde je dlouhodobá diskriminace žen.
Z praktického hlediska má reinkarnace významné uplatnění při volbě
povolání. Většina z nás tráví podstatnou část života prací nebo činnostmi
s ní spojenými. Přitom každý z nás má mnohostranné zájmy a schopnosti,
které předurčují jeho úspěch v širokém rozsahu různých povolání.
Přestože v průměru měníme asi třikrát za život zaměstnání, mnoho z nás
si v mládí vybralo takovou specializaci, že možnosti změn a tím i
možnosti nového vývoje jsou omezené. Reinkarnací získáváme nové
možnosti k seberealizaci v různých profesích.
Technikou odhalující minulé životy můžeme často objevit jemné, ale
podstatné vlivy, které rozhodovaly při výběru profese a při volbě cíle
našeho snažení. Studie ukázaly, že v následujícím životě jen zřídka kdy
pokračujeme ve stejné profesi. V jednom životě můžeme být zdravotní
sestrou, v jiném pokladačem koberců nebo politikem, a v dalším třeba
učitelem. Tím, že se celý život věnujeme jedné profesi, neodhalíme jen
její výhody, ale i její hranice a nedostatky. Taková zjištění nás mohou v
příštím životě směrovat k výběru jiné profese. Na druhé straně předběžně
ukončené profesní snažení nebo nenaplněné profesní potřeby nás mohou
v příštím životě motivovat k pokračování v daném obom. Jeden z mála
oborů, který má tendenci opakovat se více životů po sobě je medicína.
Regrese do minulých životů lékařů často odhalují jejich frustraci z
omezených možností medicíny v minulém životě, což je motivovalo k
tomu, věnovat se jí i v dalším životě, kdy je možné využití dokonalejších
poznatků a pokročilejší technologie.
Hlavním cílem návratu do minulých životů je poznání našich
minulých zkušeností, zvláště těch, které mají nějakou souvislost s
vývojovými možnostmi týkajícími se našeho současného snažení.
Zatímco poznání našich minulých životů je samo o sobě obohacující,
stejně tak důležité, ne-li důležitější je osvojit si předpokládané schopnosti
a zvládnout techniky

83
potřebné k opětnému získání těchto znalostí. Dovednosti, potřebné k
zpřístupnění minulých životů jsou snadno naučitelné a mohou být přímo
použity k zpřístupnění i jiných důležitých informačních zdrojů. Důvodem
všech zpřístupňovacích technik, včetně těch, které odhalují minulé životy,
je neodbytná touha po vědění. Zvládnutím jediné takové techniky nebo
dokonce i jen jejího jediného jednoduchého prvku rozšíříme svůj
repertoár dovedností a zároveň přímo podnítíme svůj celkový vývoj.
Na vědomé úrovni máme různé stupně vnímám minulých zkušeností,
včetně těch, které se týkají našich minulých životů. Některé z těchto
zkušeností jsou nám okamžitě k dispozici a jsou snadno přístupné,
zatímco jiné vyžadují k odhalení značnou námahu. Pokud by se nám
podařilo zvládnout schopnosti, potřebné k odhalení důležitých momentů
naší minulosti, mohli bychom možná odstranit současné překážky svého
růstu a významně zrychlit tempo svého vývoje. Jakmile svou minulost
poznáme, můžeme využitím svých schopností řešit všechny její negativní
pozůstatky.
Mnoho zkušeností našeho současného života je z vědomí odsunuto tak
daleko, že k jejich nalezení je zapotřebí nějaké speciální techniky. Z meh
nejznámější je věková hypnotická regrese. Věková regrese je jev, při
kterém si jednotíivec, většinou během hypnózy, vybaví nebo znovu
prožije své minulé zkušenosti, které jsou pro současnou paměť ztracené.
Použití hypnózy jako techniky oživující paměť je založeno na Freudovč
předpokladu, že v každém, já" existuje jakýsi „sklad" potlačených nebo
„zapomenutých" minulých zkušeností, nazývaný ne. Přestože jsou tyto
zkušenosti pohřbeny v ne, často naše chování negativně ovlivňují. Pouze
když jsou obranné nebo potlačující mechanismy uvolněny nebo
odstraněny, může být množství zkušeností pohřbených v ne oživeno a
převedeno zpět do . Větším uvědoměním si a pochopením vlasmi
minulosti se stáváme dostatečně silnými pro řešení konfliktů a zvládání
stresů přítomnosti. Rozšíření tohoto úhlu pohledu ukazuje, že v
nekonečném ne jsou pohřbeny nejen zkušenosti z tohoto života, ale i
velké množství zkušeností ze životů předchozích. Nalézt je a v některých
případech i znovu prožít můžeme s pomocí hypnózy tak zvanou regresí
do minulých životů.
Hypnóza je změněný stav, charakterizovaný mj. soustředěnou
pozorností a zvýšenou vnímavosti na podněty. Hlavní zájem odborníků v
tomto obom je soustředěn na přesnost hypnózy jako techniky návratu.
Mezi hlavní problematické faktory patří „řídící otázky" opakovaně
kladené hypnotizérem, dále pak viditelná snaha subjektu vyjít
hypnotizérovi vstříc a naplnit

84
 jeho očekávání, zvlášť v případech, kdy je hypnotizér současně i jeho
psychoterapeutem. Problematickejšou i neshody a zřetelně „lživé
vzpomínky", které příliš často mění podobu minulých udalostí. Soudní
specialisté se shodují v tom, že i výpovědi očitých svědků, zaznamenané
bezprostředně po nějaké události, se často navzájem liší a jsou očividně
nepřesné, porov-náme-li je s dokázanými fakty. Z tohoto pohledu by asi
nikdo z nás nebyl spokojený s konečným rozsudkem viny nebo neviny,
založeným jen na důkazech shromážděných hypnózou. Hypnózou
získané důkazy, stejně jako výpovědi očitých svědků, mají vždy větší
váhu, jsou-li potvrzeny důkazy získanými jinými technikami.
Ačkoliv regrese do minulých životů pomocí hypnózy potřebuje další,
hlubší výzkum, zůstává pro získávání informací o minulých životech a o
podstatě naší existence ve stavu bez těla v intervalech mezi životy
důležitou technikou. Naštěstí je hypnóza jen jednou z technik, pomocí níž
se dá minulost zjišťovat. Například sny často odhalují prvky minulých
životů a některé spánkové stavy jsou téměř identické se stavem mimo tělo
nebo stavem mezi životy, jak byly v regresi popsány subjekty
nacházejícími se v hypnóze. Stejně tak mohou některé „vrcholné
zkušenosti" přesahovat naše vědomí a objevovat se v podobě krátkých
vhledů do jiných dimenzí a do minulých životů. A konečně také zážitek
blízký smrti, jeden z nejhlubších lidských prožitků, obsahuje často
panoramatický přehled minulých životů, spolu s kontaktem s vyššími
sférami. (Hlubší rozbor těchto a dalších podobných témat obsahuje
publikace: Psychic Empowerment: A seven Day Self-Development Pian a
Psychic Empowerment far Health and Fitness.)
Často podceňovaná nebo přehlížená je možnost zpřístupnit minulost
prostřednictvím exteriorizace, a to jak období, kdy se jedinec nacházel v
těle, tak i období, kdy byl mimo tělo. Exteriorizovaný stav je v něčem
podobný stavu existence bez těla. V obou těchto stavech pracuje se
spontánně fungujícími regulačními mechanismy. Tyto mechanismy řídí
vybavování minulých prožitků a zároveň aktivizují vývojový potenciál s
nimi spojený. V obou stavech dochází k vybavování minulých zkušeností
pouze v takovém tempu, kterému jsme schopni se přizpůsobit.
Exteriorizace může urychlit náš vývoj buď tím, že zahájí novou řadu
vývojových zkušenosti, nebo tím, že nám odkryje a zpristupní naše
minulé prožitky a aktivizuje jejich skryté vývojové možnosti. Jak již bylo
zmíněno, během exteriorizovaného stavu se často vynořují vzpomínky
ztracené následkem psychického nebo fyzického traumatu. Minulé
vzpomínky i jejich

85
pozitivní vývojový potenciál se často uvolňují ve stavu, kdy je náš
biologický systém včetně nervové soustavy v klidu. Ale vzpomínky,
které by nám mohly ublížit, jsou automaticky našemu zastřeny až do
doby, kdy jsme schopni z meh mít také prospěch. Po svolení našeho
vyššího ,já" a za asistence našich ochranných průvodců jsou nám v jasné
podobě a bez zkreslení zpřístupněny v exteriorizovaném stavu ty
vzpomínky, které jsme schopni přijmout a které jsou pro nás v daném
okamžiku důležité.
To, čemu jsme se naučili v minulých životech, se kumuluje a má to
vždy význam i pro úkoly tohoto života. S větším pochopením minulosti
jsme schopnější formovat budoucnost a dosahovat těch nej vyšších cílů.
minulých úspěchů může být zdrojem očekávání úspěchů budoucích, a to
již samo o sobě přispívá k jejich uskutečnění. Uvědomění si minulých
neúspěchů je stejně tak důležité, protože nejenom vidíme, v čem jsme
neuspěli, ale také nám to naznačuje úspěšnější alternativy.
Úsilí vynaložené na hledání minulých životů nám může poskytovat
důležité informace terapeutické hodnoty. Jak již bylo zmíněno, fobiejsou
často spojené s nevyřešenými traumaty z minulých životů. K jej ich
úplnému odstranění je mnohdy postačující uvědomit si příslušnou
traumatizující událost. Poruchy osobnosti, zvlášť nutkavé jednání,
hysterie, asociální jednání nebo narcisismus mají dynamiku, která dost
silně ukazuje na vliv minulých životů, ovlivňujících tak náš současný
vývoj. Podobně i faktory spojené s drogovou závislostí často ukazují na
osobní predispozice a jiné vlivy, sahající až do minulých životů. Tím, že
si ume zkušenosti z minulých životů týkající se těchto podmínek, se
staneme úspěšnějšími ve zdolávám překážek a řešení problémů bránících
našemu růstu. Informace o minulých životech, spíše než aby byly
omluvou současných problémů, nám umožňují najít jejich řešení.

Hypnoticky navozená exteriorizace

Exteriorizace a regrese do minulých životů se často spontánně
vyskytuje během hypnózy, zvlášť použijeme-li pro navození
hypnotického stavu techniku levitace ruky. Zůk se, že navození hypnózy
levitací ruky předchází celkový pocit beztíže, následovaný pocitem
vycházení z těla, kterým se trans prohlubuje. Lidé, kteří se spontánně
během hypnózy exteriorizují, téměř vždy vypovídají o pocitech fyzické
beztíže, předcházející oddělení duchovního těla od těla fyzického. Často
sdělují, že mají pocit fyzické

86
levitace celého těla, čemuž zřejmě ve skutečnosti odpovídá levitace
duchovního těla. Teprve, když uvidí své fyzické tělo v klidu dole pod
sebou, u si exteriorizovaný stav.
Přestože exterirorizace a regrese do minulých životů se často objevují
během hypnózy spontánně a nezávisle na sobě, mohou se objevit i
společně. Když se objeví regrese v průběhu hypnoticky navozené
exteriorizace, je uvědomování si zkušeností z minulých životů obvykle
živější a podrobnější, než v hypnoticky navozené regresi bez
exteriorizace. To může být způsobeno tím, že jak exteriorizace, tak
hypnóza k regresi přispívají. Tyto dva stavy , jsou-li tedy spolu, tvoří
optimální podmínky pro osvětlení minulých životů.

Technika vhledu do minulých životů

Protože se zdá, že hypnoticky navozená exteriorizace tvoří ideální
podmínky pro regresi do minulých životů, vyvinuli jsme techniku, kterou
jsme nazvali vhled do minulých životů a která využívá hypnózu i
exteriorizaci k odkrytí zkušenosti z minulých životů a umožňuje z meh
sbírat informace. Tato technika vychází z předpokladu, že záznamy naší
minulosti jsou spíše duchovní než biologické povahy. Proto je tedy
regrese do minulých životů duchovním jevem, jehož výsledkem je, díky
posílenému , uvědomování si minulých životů.
Technika vhledu do minulých životů se dívá na minulý život jako
najev, mající tri fáze: život v duchovním stavu před prvním vtělením,
život v těle je každý náš život, který prožíváme v biologickém těle, a
život v netělesném stavuje ten, který prožíváme mezi životy v
biologickém těle.
Techniku vhledu do minulých životů tvoří tři hlavní složky: 1.
hypnóza, 2. exteriorizovaný stav a 3. výstup do vesmíru. Tato jedinečná
technika reprezentuje pozitivní přístup, používající sílu vědomí v
exteriorizovaném stavu k pochopení celé naší minulosti a zpřístupnění
latentních vývojových možností.
Cílem techniky vhledu do minulých životů je spíše než regrese do
minulých životů, výstup do vesmíru. Výstup do vesmíru je změněný stav ,
při kterém dosahuje uvědomování si minulých životů svého vrcholu.
Hlavní výhodou techniky vhledu do minulých životů je na rozdíl od
běžného postupu při regresi to, že snáze umožňuje vyšší poznám a dává
velikou přesnost vjemů, získaných v exteriorizovaném stavu. Při technice
vhledu do

87
minulých životu se místo vracení do minulosti soustřeďujeme spíše na
vzestup do vyšších vesmírných úrovni, ze kterých můžeme vidét svou
minulost jasněji a s větším porozuměním.
Technika vhledu do minulých životů nám dává rychlý přehled všech
našich minulých zkušeností, od nej starších až po současné. V tomto
stavu mohou být nalezeny a znovu s velkou objektivitou a se všemi
potřebnými podrobnostmi prohlédnuty konkrétní minulé životy. Emoční
zážitky z regrese, vedené k aktivnímu znovuprožití minulé události, může
zkreslit zkušenost a narušit léčebné funkce vyššího já, zejména pokud je
událost bolestivá. Prožíváním události minulého života v „povýšeném"
stavuje můžeme nejen lépe přijmout, ale také je spojit takovým
způsobem, že trvale zvýší úroveň našeho vědomí a usnadní náš růst. Jak
se ukázalo, vesmírný vzestup je jak osvětlující, tak léčebný. Je to v
podstatě jedna z nejpokročilejších a nejvíce obohacujících lidských
zkušeností.
Technika vhledu do minulých životů je založena na předpokladu, že
zkušenosti minulých životů jsou zaznamenány na dvou úrovních: 1. v
osobním a 2. ve vesmírných archivech. Osobní vědomí je úplná vnitřní
kronika našich životních zkušeností z doby před prvním vtělením, období
všech životů v tělech i doby mezi těmito životy. Vesmírné archivy jsou
obsáhlé záznamy vesmíru, obsahující i naše osobní archivy. Proto se tedy
vývoj našeho osobního vědomí stává nedílnou součástí vyššího
vesmírného procesu. Tyto dvě dimenze archivů jsou naznačovány
biblickou metaforou záznamů, o nichž se píše ve Zjevení sv. Jana 20:12
"... a knihy otevříny jsou. A jiná kniha také jest otevřína, to jest kniha
života...". Zde „knihy" reprezentují úplnou vesmírnou historii a „jiná
kniha" znamená kroniku našeho osobního.
Rozsáhlý vnitřní záznam našich zkušeností z minulých životů se často
velmi obtížně hledá, vzhledem k omezenosti paměti, biologickým omeze-
ním nebo různým regulačním a obranným mechanismům jako popření,
odpor, zkreslení a represe. Proto jsou mnohdy naše běžné pokusy o
nalezení zkušeností z minulých životů pomocí přímých technik jako je
hypnóza často neúspěšné. I když se nám tyto vnitřní bariéry podaří
poznat a obejdeme je nepřímými technikami, jako je volná asociace,
projekce, automatické psaní a analýza snů, vynořuje se podvědomý
materiál pouze v zastřené, úlomkovité nebo jinak zkreslené formě. Mimo
to je naše interpretace tohoto materiálu subjektivní a velmi spekulativní.
Technika vhledu do minulých životů

88
byla vytvořena spíše proto, abychom získali přímý přístup k vyšším
vesmírným archivům a osobním záznamům v nich uloženým, než k
překonání vnitřních bariér bránících nám v rozpomenutí se na minulé
životy.
Technikou vhledu do minulých životů můžeme zažít své osobní
zkušenosti v plném rozsahu vesmírného měřítka. Můžeme objevit
vesmírnou podstatu svého osobního vědomí a nové vazby mezi sebou a
vesmírem. Technika odhaluje nejen důležité zkušenosti z minulých
životů, ale také další souvislosti a zapomenuté aspekty současného
života, které se neustále zapisují do vesmírného záznamu naší existence.
Technika vhledu do minulých životů odhaluje tři dimenze vesmírných
archivů, které společně odrážejí rozpínající se rozsah naší existence od
nejčasnějších začátků až po současnost. První dimenze obsahuje záznamy
naší existence před prvním životem na planetě Zemi. Druhá záznamy naší
existence v každé inkamaci, a to nejen našich minulých životů, ale také
života současného. Třetí dimenze obsahuje záznamy našich existencí
mezi jednotlivými životy. Dohromady tyto archivy nabízejí
nevyčerpatelný zdroj poznání. Každá aplikace techniky vhledu do
minulých životů nás obohacuje a pozvedá naše vědomí na nový stupeň
vesmírného osvícení.
Zatímco se vnitřní dynamika techniky vhledu do minulých životů
může na první pohled zdát složitá, je technika sama o sobě snadno
zvládnutelná i při omezené praxi. Nevyžaduje žádného zkušeného
hypnotizéra, abyste se dostali do stavu transu, je jen na vás samotných.
Protože se sami znáte nejlépe, jste sami sobě tím nejlepším
hypnotizérem. Přesně řečeno, každá heterohypnóza je v podstatě
autosugescí, protože při absenci souhlasu našeho vlastního Já" k transu
nedojde. Vy sami máte vnitřní schopnost znovuprožití a pochopení
úplnosti své vlastní existence, od vzdáleného počátku před prvním
vtělením až k současné inkamaci. Ncjvnitřnější část naší bytosti je
nadšeným spolupracovníkem každého snažení o pochopení nejhlubšího
významu vlastní existence a jedině naše Já" je kompetentní takovou
snahu zhodnotit.
Jako jiné exteriorizační techniky, vyžaduje i technika vhledu do minu-
lých životů klid a pohodlí. Je na ni třeba přibližně hodinu času a je
žádoucí zajistit, aby během této doby nedošlo k žádnému vyrušení. Celá
technika v šesti krocích vypadá takto:
1. krok. Formulace cíle. Své osobní cíle formulujte co možná
nejpřesněji. Vašim cílem může např. být jen procvičování určité techniky
a rozvíjení dovednosti navozovat stav mimo tělo, nebo můžete chtít
udělat obsáhlou

89
prohlídku svých minulých životů, nebo prozkoumat určitý minulý život
podrobně. Vašim cílem může být prozkoumat zkušenosti z minulého
života vztahující se k určitým současným situacím, nebo můžete chtít
zjistit společné náměty minulých životů, jako opakující se vztahy, profese
nebo závazky. Můžete si přát poznat úkoly z minulých životů, které teď
můžete dokončit, nebo minulé problémy, které teď můžete vyřešit.
Můžete se rozhodnout zkoumat nejstarší preinkarnační existenci nebo
určité intervaly mezi svými minulými životy. Můžete si přát poznat svůj
nejbližší předchozí život nebo znovu zažít svou nejstarší inkarnaci.
Můžete se rozhodnout prozkoumat zkušenosti z minulých životů v dané
zeměpisné oblasti nebo kultuře. Vašim cílem může být odhalení
důležitého poznání, získaného v předchozím životě, ale v současné době
pro vaše vědomí ztracené. Můžete si přát prozkoumat minulé zkušenosti,
související se současnými problémy a cíli. Pokud se například potýkáte s
problémy v osobních vztazích, mohlo by vám hlubší porozumění vztahům
v minulém životě dát vhled a naznačit možné řešení. Nebo pokud máte
právě problém s volbou povolání, mohlo by být pro vás cenným zdrojem
informací uvědomění si minulých povolání.
2. krok. Trans navozený levitací ruky. Po formulaci cílů si pohodlně
lehněte s nepřekříženýma nohama a s rukama na stehnech. Se zavřenýma
očima procházejte od hlavy dolů v duchu celé tělo a uvolňujte každé
napětí, které si ute. Až celé tělo uvolníte, několikrát se pomalu zhluboka
nedechněte a vydechněte. Pomalu v klidu dýchejte a počítejte při každém
dechu pozpátku od desíti k jedné.
Počítání dokončíte a stále pokračujete v dýchání. Přitom zaměřte svou
pozornost na ruce, ležící na stehnech. Vnímejte pocity jako teplo, chvění,
necitlivost a lehký tlak rukou na stehna. Po krátké chvíli koncentrace
zaměřte celou svou pozornost na pravou ruku a představte si, že se stává
lehčí a lehčí. Představte si pod rukou jemnou sílu, která ji pomalu tlačí
nahoru k čelu.
Zatím co ruka stoupá vzhůru, vstoupíte do hluboké hypnózy a pak
opustíte tělo. Jak ruka stoupá, vyslovujete ujištění: Jakmile se má ruka
dotkne čela, vstoupím do hlubokého hypnotického transu. Jakmile ruku
uvolním a dám ji pomalu zpátky na stehno, přejde hypnóza v
exteriorizovaný stav. Po opuštění těla budu při plném vědomí a v bezpečí.
Budu chráněn mocnou energií a řídícími silami vyšších vesmírných sfér.
Do svého těla se vrátím kdykoliv, pouhým rozhodnutím to udělat. Po
návratu do svého těla vystoupím z hypnózy jednoduchým počítáním
odjedné do pěti.

90
 Dopřejte ruce k levitaci dostatek času. Počkejte, až se dotkne čela a
pak se ujistěte: Nyní jsem v hypnotickém stavu, připraven opustit své tělo
pouhým uvolněním ruky a tím, že ji vrátím do původní polohy.
Teď nechte ruku pomalu klesnout do původní polohy ha stehně.
3. krok. Duchovní odpojení. Teď s uvolněnou mkou na stehně
vnímejte, jak jemně opouštíte tělo a pomalu nad něj stoupáte."Odpojení
můžete usnadnit představou svého duchovního těla jako zářivé mlhy, tiše
stoupající z biologického těla a zůstávající nad ním. Jakmile jste v
exteriorizovaném stavu, podívejte se na své biologické tělo, ležící pasivně
dole. Vnímejte silnou záři, která vás obklopuje a ujistěte se: Nyní jsem
mimo s\>é jýzické tělo, zahalen do čisté zářivé vesmírné energie. Záře
obaluje mou duchovní bytost a rozpíná se až k mému biologickému tělu,
které bude naplňovat a ochraňovat, zatím co půjdu do vyšších duchovních
sfér. Nejvyšší síly vesmíru mi teď pomáhají.
4. krok. Výstup do vesmíru. Tento klíčový bod celého postupu má
dva cíle: prvním je vystoupit do říše vesmírných archivů
charakteristických jasným světlem a víry zářivých barev. Druhým je
dostat se k vesmírným zdrojům zkušeností z předchozích životů.
Vesmírný vzestup je obvykle doprovázen uvědomováním si duchovních
průvodců, téměř vždy zahalených do zářící fialové energie. Přítomnost
průvodců vyvolává náš záměr stoupat do duchovní oblasti a získat
poznání z minulých životů. Doporučovaná ujištění vypadají asi takto:
Nyní jsem připraven vstoupit do říše vesmírných archivů ve snaze získat
nový vhled a poznání týkající se mé minulosti. Vzývám duchovní
průvodce, aby mne svou přítomností posilovali a aby mne provázeli celou
touto zkušeností.
Zážitek stoupání je obvykle doprovázen pocitem jemného unášení
vpřed. Napřed temnotou a pak do zářivé, jakoby tekuté sféry měnícího se
zbarvení. Některé sféry se jeví jako barevné, s mnoha světelnými shluky,
zatímco jiné jako chodby naplněné světlem a energií nebo tunely. Během
stoupání je vědomí času a prostoru často nahrazeno zvýšeným stavem
vesmírného , které nás vede spontánně do ústředního archivu vesmírného
vědění.
Jak stoupám pokračuje, uvidíte najednou v dálce nádherný zdroj
světla, obtočený spirálami barevných světel. Toto světelné jádro vesmírné
energie neustále vysílá záři dokazující tvořivou sílu vesmíru. Jakmile se
dostanete do vlivu tohoto světelného jádra, pocítíte jeho jemnou
přitažlivost, která vás pomalu vtáhne do svého středu. Přiblížení se
vesmírnému jádru je vždy

91
doprovázeno vnímáním hlubší jednoty s vesmírem. Od této chvíle již
nejste pouhým poutníkem duchovními světy, ale jste nedílnou součástí
vesmíru, propojenou a komunikující s jeho neomezeným poznáním a
silou.
Jakmile vstoupíte do jasného vesmírného středu, zpozorujete, jak vás
obklopují barevná světla tvořící velkou stěnu, skládající se z mnoha vedle
sebe srovnaných svislých obrazů, ukazujících vaši minulost v
chronologickém pořadí od preinkarnační existence až po současnou
inkarnaci. Každý obraz představuje významný úsek vaší minulosti. V
prvním obraze je záznam vaší existence před první inkarnaci a každý
následující zobrazuje buď dobu života, nebo období mezi životy. V
každém rámu je zobrazen postup vašeho mstu. Začíná ve spodní části
rámu a vrcholí nahoře. Poslední rám, kteiý není úplný, je záznamem
vašeho současného života.
Jak se před vámi vaše minulost v oddělených svislých rámech odhalí,
všimnete si návaznosti a souvislosti společných námětů svých životů.
Celé vesmírné rozpětí vaší minulosti, včetně jednoUivých rámů s jejich
obsahy, je vám nyní k dispozici.
Vaši pozornost upoutají určité zvýrazněné obsahy, reprezentující vý-
znamné události nebo body zvratu vašeho vývoje. Vedeni vyšší moudrostí
vesmíru můžete obrazy postupně odkiývat, nebo se můžete u některých
zastavit a uvědomit si souvislosti, týkající se jejich obsahů, a zaměřit se
na jejich význam.
Je nutné zdůraznit důvěrně známou podstatu vesmírných archivů. Ves-
mírné záznamy jednotlivce j sou přístupné jen jemu samotnému.
5. krok. Návrat. Vzestup ukončíte záměrem vrátit se do svého
fyzického těla, odpočívajícího v dálce. Opět vnímejte přítomnost
průvodců, připravených váš návrat řídit. Po opětném propojení s
fyzickým tělem hypnotický trans samovolně pokračuje.
6. krok. Závěr a zhodnocení. Nechte hypnotický trans pokračovat a
krátce se zamyslete nad prožitou zkušenosti. Pak proneste ujištění: Tento
stav transu ukončím, jakmile napočítám od jedné do pěti. Budu si
pamatovat všechno, co jsem v průběhu výstupu z těla zažil. Budu rozumět
významu tohoto zážitku a získané poznání využiji k obohacení a posílení
svého života.
Počítejte od jedné do pěti a počítání proložte sugescemi o zvýšené
pozornosti.

92
 Postup zakončete hlubší úvahou nad výstupem do vyšších sfér a
zamyšlením se nad jeho významem. Patričnou pozornost věnujte
událostem, které zaujaly vaši pozornost, stejně tak jako společným rysům
charakterizujícím vaše předchozí životy.
V našich laboratorních studiích jsme porovnávali regresi do minulých
životů využívající jenom hypnózy s technikou vhledu do minulých životů.
Od jednoho sezení ke druhému jsme zjišťovali, že technika vhledu do
minulých životů je lepší nejen co se týče získaných informací,
vztahujících se k jednomu minulému životu, ale také co se týče
celkového přehledu o všech minulých životech. Opakovaným použitím
techniky vhledu do minulých životů můžeme celkem dobře získat jejich
přehled nejenom s jejich správným řazením, ale i s prozkoumáním
intervalů mezi nimi. Taková snaha většinou vyžaduje pečlivou
dokumentaci v podobě deníku minulých životů, kam podrobně výsledky
každého sezení zaznamenáváme.
Analýzy deníků vhledu do minulých životů často odhalily opakující se
náměty. Například historie některých lidí byly charakterizovány
uměleckými zájmy, zatímco jiné charakterizovaly vědecké výzkumy.
Často byly v historiích minulých životů zaznamenány tendence
neuskutečněných snah přechodu z jedné inkarnace do další, a postupné
odhalování určitých osobnostních rysů. Dále jsme často pozorovali
vztahy spřízněných duší, které nejenom že se opakovaly život po životě,
ale pokračovaly i v obdobích mezi jednotlivými inkarnacemi. Technika
vhledu do minulých životů potvrzuje nejen dlouhodobou povahu vztahů
spřízněných duší, ale také prozrazuje, že takové vztahy mohou vzniknout
během určité inkarnace stejně jako v době mezi jednotlivými
inkarnacemi. Spřízněné duše často čekají v nevtěleném stavu, dokud
nejsou oba partneři připraveni začít další život společně.
Téměř bez výjimky bylo zjištěno, že se vlastnosti spřízněných duší
přirozeně doplňují a každá spřízněná duše přispívá k vývoji té druhé.
Není snad překvapující, že běžné vztahy spřízněných duší jsou
doprovázeny silným vzájemným uvědomováním si původu vztahu v
minulých životech.
Subjekti provádějící techniku vhledu do minulých životů obvykle
zjišťují existenci vzestupné spirály růstu, charakterizující jejich předešlá
vývojová období. Hlavním námětem, opakujícím se v jejich zážitcích, je
využívání získaných schopností ke kompenzaci vlastních nedostatků.
Téměř v každém životě se objevují i vývojové stagnace, překonávané
obvykle později. Ale jestliže byl vývoj v některém životě narušen silněji
(často velkým neštěstím nebo traumatem), nebylo řešení v takovém
životě možné. Pak je tu možnost

93
překonat tento růstový deficit z minulého života v mimotčlesném stavu
mezi jednotlivými životy. Pokud překážky dalšího růstu nejsou
odstraněny v neinkamovaném stavu mezi jednotlivými životy, jsou nám
zpravidla znovu předloženy v další inkarnaci jako vývojový úkol. Byli
jsem překvapeni zjištěním, že někdy chyby a překážky dalšího vývoje
byly v době mezi životy „odloženy stranou" na pozdější dobu - buď na
dobu některé další inkarnace, nebo na jiný interval mezi inkarnacemi. Po
poradě s učiteli a průvodci je někdy řešení vážnějších vývojových
problémů odloženo i o několik inkarnaci - postup podle všeho řízený
vlastním stavem „vesmírné připravenosti" člověka. Třebaže naše
nahromaděné chyby, konflikty a traumata budou nakonec zdolány, musí
být pozdrženy v našich osobních archivech, dokud dovednosti, potřebné k
jejich zvládnutí, nerozvineme. U námi sledovaných subjektů nikdy
nevznikly vývojové bariéry v době mezi dvěma inkarnacemi, ale některé
vývojové úkoly byly často v této době předloženy a s pomocí duchovních
průvodců a učitelů úspěšně vyřešeny.
V historii minulých životů námi zkoumaných subjektů jsme nalezli
některé opakující se modely změny pohlaví v průběhu řady minulých
životů. Příležitostně jsme zaznamenali spletité změny pohlaví, jako dvě
ženské inkarnace následované mužskou inkarnaci v rozpětí více
minulých životů určitého jednotlivce. Jen zřídka se zdá být změna
pohlaví náhodná, nebo pohlaví v průběhu minulých životů stále stejné.
An ti these je vývojový jev, kdy se životni role v následujících, za
sebou jdoucích, inkarnacích střídá. Například život v nedostatku je
většinou následován životem plným hojnosti, a naopak. Snad více méně
pravidelně byl život charakterizovaný silnými předsudky vůči nějaké
skupině následován životem v roli člena této skupiny. Tento jev byl
popsán např. židovským studentem, který během zkoumání minulých
životů zjistil, že měl ve své předchozí inkarnaci silné předsudky vůči
Židům. V jiném zajímavém příkladu zjistil student, kterého se otec zřekl
pro jeho sexuální orientaci, jak se v předchozím životě zřekl svého syna z
téhož důvodu. Při zkoumání minulých životů lidé téměř vždy rozpoznají
výhody protikladných inkarnaci pro svůj vývoj a rádi tyto příklady
zahrnují do svých deníků minulých životů. Složitost a krása protikladů
spolu s mnoha dalšími pozoruhodnými úkazy pozorovatelnými ve
vesmíru naznačují působení vesmírné inteligence v nepopsatelně krásném
vesmírném „mistrovském díle" nczměritelného rozsahu.

94
 Analýza deníků minulých životů námi sledovaných osob odhalila v
jejich vesmírných archivech velké množství zvýraznených obsahů.
Zvýrazněné obsahy byly nalezeny ve všech vesmírných záznamech
minulých životů, a to životů inkarnovaných i životů mimo tělo. Mnoho z
těchto zvýrazněných obsahů spadá do období dětství. Toto zjištění
zdůrazňuje velký význam prvotních zážitků pro náš rozvoj. Zajímavé je,
že takové výrazné náměty nalezené v minulých životech zřídka
obsahovaly „úspěchy" jako bohatství nebo slávu. Místo toho sc
zaměřovaly na takové jevy jako osvícení, transformace a vrcholné
zážitky.
Mezi nej větší výhody zkoumání minulých životů patří možnost
zkoumat spojitost a přirozenost našeho vývoje, začínajícího ještě ve stavu
před inkarnací. Téměř bez výjimky všichni subjekti zjistili, že zkušenosti,
které získali ještě před vstupem do těla, jsou velmi důležité pro jejich
další vývoj. Opakované zkoumání minulých životů jednoho subjekta
prokázalo, že záznamy jsou přesné, prakticky bez nějakých chyb. Také
porovnání jednotlivých subjektů mezi sebou ukázalo velké podobnosti a
společné prvky i v záznamech, týkajících se stavu ještě před inkarnací.
Kladné formulace, jako naplnění láskou, naprostý klid, a posilující
přítomnost, jsou pro jejich výpovědi charakteristické. Všichni jsou
zajedno v tom, že stav před inkarnací byl obdobím vývoje a osvěty, kdy
byly přítomni pomocní andělé, učitelé a průvodci spolu s dalšími
nevtělenými bytostmi a osvícenci. Podle našich exteriorizovaných
subjektů byli někteří nevtělení duchové pokročilejší, než mnozí z těch,
kteří již prožili mnoho životů. Přisuzují to výjimečným schopnostem
těchto bytostí učit se od svých učitelů a průvodců, stejně jako od těch,
kteří již prošli více životy. Domnívají se také, že mnoho učitelů a
průvodců z vyšších sfér nemá přímé zkušenosti z vlastních vtělení.
Naši subjekti, kteří se exteriorizovali, zjistili, že jejich existence mezi
jednotlivými životy byly podobné jejich existenci ještě před prvním vtěle-
ním, ale že nejdůležitčjší zkušenosti, které kdy získali, byly zkušenosti z
minulých životů v pozemské sféře. Tyto zkušenosti jsou nezpracovaným
materiálem pro náš růst v období mezi životy, který je z větší části velmi
spontánní a samovolný. Zkušenosti z výuky mezi životy, kdy jsou k
dispozici výborní učitelé a průvodci, byly vždy neformální, individuální a
zcela osobní. Naši subjekti shrnuli podstatu života mezi inkarnacemi jako
kombinaci čisté lásky a radostného osvícení termíny, které se při jejich
popisu sféry, kde se pohybují duše mezi životy, neustále opakovaly. Tyto
dvě věci byly shledány jako prvořadé.

95
 Někteří subjekti přišli v průběhu exteriorizace na to, že v období mezi
životy byli učiteli. Podle jejich výpovědí je hlavní vlastností takového
učitele čistá láska a schopnost vyjádřit ji. Forma učení v období mezi
životy byla vždy velmi přizpůsobitelná a otevřená, učebním prostředím
bylo jakékoliv místo ve vesmíru.
Není překvapující, že nashromážděné zkušenosti z minulých životů
našich subjektů dokazují nezničitelnou podstatu osobního . Přestože náš
individuální vývoj je charakteristický širokým rozsahem námětů, modelů
a zkušeností, je spojujícím prvkem naší existence naše jedinečnost jako
nesmrtelné bytosti. Každý minulý život a každý interval mezi životy je
součástí jedinečné vesmírné mozaiky, spojované silnou nití vyvíjejícího
se osobního.

Cesty do minulých životů

Pro lidi, kteří jsou odolní vůči hypnotickým sugescím, ale přesto jsou
citliví na cestování mimo tělo, jsme vyvinuli techniku vstupu do
minulých životů, založenou pouze na stavu mimo tělo. Podobně jako
technika vhledu do minulých životů, tak i technika cest do minulých
životů zkoumá význam našich předchozích zkušeností, a to jak v době
před první inkarnací, tak i v jednotlivých životech a obdobích mezi nimi.
Ale místo vstupování do vesmírných archivů nebo prohlížení celé historie
minulých životů, jsou cesty do minulých životů přizpůsobeny k nalezení
hlavně těch minulých zkušeností, které se nějakým způsobem týkají
našeho současného vývoje. Tato technika považuje naše vědomí a vnitřní
moudrost za místo, kde je ukryta celá naše minulost a zdůrazňuje
schopnost vědomí znovu zpracovat vybrané části minulých zkušeností a
uvolnit je současným vývojovým potřebám.
Přestože se technika cest do minulých životů soustřeďuje převážně na
zkušenosti minulých životů, umožňuje prozkoumat i intervaly mezi nimi
a může dosáhnout i k existenci před prvním vtělením. Pod bdělou
kontrolou vyššího vědomí a duchovních průvodců jsou nám odhaleny
pouze ty zkušenosti, které jsme v současnosti schopni přijmout a
zpracovat. Zatímco o hypnotické regresi je známo, že je nám schopna
zpřístupnit i ty oblastí naší minulosti, na jejichž přijetí nejsme zatím
připraveni, cesty do minulých životů jsou charakteristické přirozeným
výběrovým procesem, který testuje naši připravenost a dává nám k
dispozici jen ty zkušenosti z naší minulosti,

96
které jsme právě schopni přijmout a zpracovat. Když je naše
uvědomování si minulých životů posíleno, je zároveň posílena i naše
schopnost je přijímat a chápat. Po opakování cest do minulosti se
stáváme schopnými probudit a přijmout dosud nevyužité zdroje poznání
a urychlit svůj vývoj, případně přijmout i ty hejbolestnější a nejděsivější
zkušeností z minulých životů.
Současně s uvědomováním si schopnosti vědomí zkoumat sebe sama a
pronikat k vlastním zdrojům, kladou cesty do minulých životů velkou
důležitost na významné bytostí z vyšších sfér, které jsou nám na našich
cestách ochotnými průvodci a při cestách do minulosti jsou nám velkou
oporou. S pomocí a ochranou těchto zkušených učitelů a průvodců jsme
mnohem silnější, a tím schopnější do své vlastní minulosti vstoupit a
aktivizovat své skryté vývojové možnosti.
Technika cest do minulých životů je postup, jehož cílem je odhalit a
zpracovat ty zkušenosti z minulých životů, které jsou důležité pro náš
současný vývoj. Ale spíše než na rychlé odhalení současných otázek a
problémů, je tato technika zaměřena na další růst a učení se. Při cestách
do minulých životů a při zvládání a řízení vzdělávacího procesu s nimi
spojeného se spoléhá na moudrost a pomoc rozvinutých duchovních
bytostí.
Technika cest do minulých životů je založena na dvou hlavních princi-
pech: na principu nepřetržitosti vývoje a na principu získané zkušenosti.
Princip nepřetržitostí vývoje je předpoklad, že náš vývoj je nekonečný
proces. Může být pomalý, hladký nebo proměnlivý, ale vždy pokračuje
dál. Sahá od nejčasnějšího okamžiku před první inkarnací, pokračuje
současnou existencí a po ní dál až do nekonečna.
Princip získané zkušenosti doplňuje princip nepřetržitosti
předpokladem, že jsme v každém okamžiku výsledkem všech svých
předchozích zkušeností, které mohou zahrnovat mnoho minulých životů a
životy mezi nimi. Vyplývá z toho, že mnoho našich minulých zkušeností
v sobě zahrnuje také mnoho možností, které jsme neuskutečnili. Každá
naše nová zkušenost rozšiřuje naše schopnosti dalšího růstu. Proto i
možnosti našeho dalšího vývoje nejsou něčím konstantním, ale je to
trvalý proces, plný změn a objevování nových cest.
Cesty do minulých životů sledují vývoj od velmi vzdálené minulostí a
umožňují nám uvědomění si zkušeností, které jsou prospěšné pro náš
další vývoj. Jakmile tyto minulé zkušenosti odhalíme, můžeme je použít
pro

97
 obohacení svého života a urychlení svého dalšího vývoje. Nezměrné
bohatství zdrojů, které nám naše minulost nabízí, s nej větší
pravděpodobností nikdy zcela nevyčerpáme.
Cesty do minulých životů nám vyjevují dlouhodobé důsledky našich
kladných i záporných zkušeností, včetně takových, kdy jsme byli např.
obětí nebo původci nějaké nespravedlnosti. Tato technika nám dává
možnost zpřístupnit si negativní zkušenosti, získat do nich vhled a
přerušit pak opakování toho, co nás opětovně oslabuje. Díky tomuto
vhledu jsme schopni si nejen uvědomit své chyby, vady a zranitelná
místa, ale nalézt i způsoby, jak je překonat.
Kromě možnosti odkrytí zkušeností z minulých životů nám často cesty
do minulých životů stimulují i schopnosti, potřebné k zpřístupnění
informací z jiných zdrojů. Například během cesty do minulých životů je
naše vědomí o určité události z minulého života často doprovázeno
jasnozřivým vhledem, týkajícím se doplňujících okolností dané události.
Výsledkem pak může být hlubší pochopení nějakých, jinak ne zcela
srozumitelných okolností z minulého života, jako například předčasné
smrti nebo jiné nečekané tragédie. Mnoho nevyřešených záhad naší
vlastní minulosti může být vyřešeno kombinací cest do minulých životů a
mimosmyslového vnímání minulosti, což je jev známý jako retrokognice.
Jako dva potoky, které splynou v jeden, mohou cesty do minulých
životů spolu s vhledem vytvořit silný proud, poskytující nám nové
možnosti učit a vyvíjet se. Příkladem toho byl např. učitel, jehož strach ze
smrti byl tak velký, že byl pro něj trvalým zdrojem úzkosti do doby, než
získal zkušenost s životem po smrti. Svěřoval se: „Bojím se smrti, ne
života po ní". V průběhu své cesty do minulých životů se vrátil do svého
předchozího života a zřetelně viděl sluhu, který mu tajně nalil jed do vína,
které on pak na hostině vypil. Jeho smrt byla pomalá a mučivá. Jeho další
cesty do jiných minulých životů ukázaly, že tam umíral bezbolestně a v
klidu. Dospěl k názoru, že jeho strach ze smrti byl jen výsledkem bolesti a
tajemná, které obestíralo jeho smrt v předchozím životě. Řada dalších cest
pak změnila jeho pohled na život a dala mu sílu svůj strach ze smrti
překonat.
Cesty do minulých životů nás mohou silně obohatit bez ohledu na
zkušenosti, které při tom odhalíme. Subjekti velice Často popisují silné
pouto s duchovními průvodci, kteří jejich cesty do minulosti vedou. Ještě
důležitější bývá uvědomování si velkoleposti síly vesmírného života,
které téměř vždy celou exkurzi do minulosti doprovází.

98
 Pro uskutečňování techniky cest do minulých životů je vhodné místo,
kde je tma nebo příšeří a kde si můžeme pohodlně lehnout. Musíme mít k
dispozici asi tak hodinu, během níž nás nesmí nikdo a nic vyrušovat. Celý
postup vypadá takto:

1. krok. Vzývání. Smyslem tohoto krokuje přivolat duchovních průvod-

ce, kteří nám budou při exteriorizaci pomáhat. Pro zajištění ochrany vyšších
sfér a vedení celého postupuje obvykle dostačující jednoduché ujištění: Po
celou dobu exteriorizace mi budou duchovni průvodci pomáhat a ochraňo-
vat mne.
2. krok. Navození exteriorizovaného stavu. Uvedení do exteriorizova-
ného stavu začíná koncentrací, při níž si představujeme okolní prostředí
naplněné světlem, ale bez barev, tvarů a pohybu. Pro navození exteriorizo-
vaného stavu je pak použita technika nazvaná duchovní polarizace. Tu
zahajujeme fyzickým nebo mentálním pročišťujícím cvičením, které exteri-
orizovaný stav navozuje. Abychom dosáhli fyzického pročištění, doporuču-
je se představovat si své tělo jako houbu, které do sebe nasává uvolnění,
zatímco pro mentální pročištění se doporučuje představa duchovního těla
jako klidné energetické formy naplněné světlem.
Jak se uvolnění a klid prohlubuje, fyzické tělo se postupně stává těžším a
duchovní tělo je stále více plné života a klidu. Výsledkem je polarizace
duchovního a biologického těla a jejich postupné oddělení. Dopřejte polari-
zaci dostatek času k oddělení i k uvědomění si exteriorizovaného stavu a
jeho dokončení.
3. krok. Cesta mimo tělo. Jakmile duchovně-biologickou polarizaci a
oddělení ukončíte, jste připraveni k putování v mimotělesném stavu. Nejpr-
ve si začněte uvědomovat přítomnost duchovních průvodců a pokračujte
zkoumáním své existence od nejčasnějšího období před prvním vtělením až
do současnosti. Celou svou existenci si představte jako svůj osobní vesmír,
něco jako vesmír v malém. Zatím co tento svůj vesmír sledujete, uvědomte
si v něm i rozsáhlou strukturu nebeských těles. Všimněte si rozptýlených
světel na pozadí vesmírného prostom, navzájem propojených světelnou
šňůrou. Nechte svou psychiku, aby vám začala váš jedinečný osobní vesmír
postupně odhalovat.
Velmi důležitou součástí vašeho osobního vesmím jsou i nebeská tělesa s
drahami, které je navzájem propojují. Každé světelné těleso představuje
jeden minulý život a každá dráha, propojující tělesa navzájem, představuje

99
jeden život v netělesném stavu mezi dvěma irikarnacemi. Prostorové
uspořádání těles i intervalů mezi nimi představuje chronologické pořadí
vašich minulých životů a intervalů mezi nimi. Nejvzdálenější těleso je
vaše první inkarnace, nejbližší je inkarnace poslední. Tělesa a šňůry,
které je spojují, ukazují nepřetržitost a trvalost vaší existence jako
vědomé, vyvíjející se bytosti. Světelná dráha vedoucí od nej
vzdálenějšího tělesa a mířící k nekonečnu, je vaše existence před prvním
vtělením. Všechno dohromady tvoří dokonalou vesmírnou mapu vaší
cesty časem.
Určité charakteristiky vašich vesmírných těles a světelné dráhy, které
je spojují, jsou důležité, protože umožňují, abyste svému osobnímu
vesmíru porozuměli. Význam jednotlivých těles nebo drah pro současnost
je dán jejichjasem. Čím je dráha nebo těleso jasnější, tím větší je jeho
význam pro současný vývoj. Velikost těles a dálka jejich spojnic jsou
mírami času. Čím větší je těleso, tím větší rozsah dané inkarnace a čím
delší spojnice, tím větší byl interval mezi jednotiivými vtěleními. V
průměru jsou dlouhé životy následovány dlouhými intervaly v netělesném
stavu, protože je obvykle zapotřebí delšího času na zpracování
zkušeností, nashromážděných během dlouhého života. Mělo by to tedy
znamenat, že dlouhý život charakterizovaný usilovným snažením by měl
shromáždit bohaté zkušenosti, které by pak vyžadovaly zvlášť dlouhý
interval před dalším životem. Kvantita měřená časem ale nemusí vždy
znamenat kvalitu. Někdy se i velmi malé těleso může jevit jako velice
jasné, což signalizuje, že příslušný život byl sice krátký, ale přesto velmi
významný a obsahuje důležité zkušenosti. Podobně krátká, ale jasná
spojnice mezi dvěmi tělesy znamená sice krátké, ale významné vývojové
období mezi dvěma životy. Jas těles a jejich spojme také představuje vaši
současnou připravenost přijmout zkušenosti, které obsahují. Čím jasnější
jsou tělesa a dráhy, které je propojují, tím větší je vaše připravenost k
využití všeho, co obsahují.
Při prohlížet svého vesmíru si všimněte, že za jasnými tělesy jsou
obvykle také jasné spojnice. Znamená to, že významný vývoj v průběhu
nějakého života je obvykle následován také významným vývojem v
období po tomto životě.
Kromě délky a jasu má význam i tvar spojme. Spojnice hladké a rovné
znamenají harmonii a bezpečí. Nerovné, klikaté spojnice naznačují otřesy
a zmatek. Spojnice, které rychle mění směr nebo pmdee stoupají vzhůru,
znamenají důležité změny ve vývoji, nebo rozhodující prověřování
vytrvalosti. Tyto nepravidelnosti obvykle následují po několika klidných
životech,

100
které jsou téměř bez vývoje. Ale tyto nepravidelnosti náš vývoj spíše
urychlují, než aby ho přerušily nebo zpomalily. Zaměřují se na naše
specifické vývojové potřeby a trénují naše svaly, stejně tak, jako zvyšují
naši odolnost ke změnám a posilují nás zvládat nepřízeň osudu.
Když si budete prohlížet vesmír své minulosti, upoutají vaši pozornost
pravděpodobně jasná tělesa nebo spojnice, i když se budou nacházet ve
velké vzdálenosti. Pouhým pozorováním svého osobního vesmíru a jeho
zkoumáním na dálku můžete spontánně aktivizovat silová pole určitých
oblastí nebo spojnic. Pak můžete se svým osobním vesmírem vědomě
komunikovat. V doprovodu duchovních průvodců se budete cítit
přitahováni k tomu bodu nebo spojnici, která je pro vás v dané chvíli
důležitá. Když s ní pak splynete, ute si posilu, kterou vám tato část vaší
minulosti dává. Obvykle se minulá zkušenost projeví jako podrobná
projekce nebo znovup-rožití, při kterém míra vaší spoluúčasti závisí na
vás a vašich duchovních průvodcích.
4. krok. Závěr. Návrat zahájíte tak, že svou pozornost přesunete od
zážitků z cesty do minulosti ke svému fyzickému tělu a jeho okolí. Aby
spojení ducha a biologického těla proběhlo hladce, stačí obvykle ujištění:
Nyní jsem připraven cestu z těla ukončit a znovu se se svým jýzickým
tělem spojit. Někdy může být návrat zahájen na popud duchovního
průvodce, který obrátí vaši pozornost od zážitků z cesty mimo tělo zpět
do současnosti. Cestu ukončíte hlubším zamyšlením nad celou zkušeností
a jejím významem.
Cesta do minulých životů může obsáhnout všechny minulé životy od
nej staršího až do současnosti, nebo může selektivně prozkoumat jen
určitý významný úsek konkrétního minulého života. Může studovat život
mezi životy jen povrchně, nebo se všemi podrobnostmi. Cesta do
minulých životů často oživí jednotlivé intervaly mezi minulými životy,
což způsobí podivuhodnou obnovu ducha nebo poskytne zcela nové
záblesky posilujícího vhledu. Můžeme tak odhalit zkušenosti, které jsme
si dříve dostatečně neuvědomili a aktivizovat jejich posilující potenciál.
Opakováním cest do minulých životů můžete postupně sestavit
záznam celé své minulosti. Minulé životy a životy mezi nimi mohou
vytvořit vesmírnou mapu, která se po dobu mezi jednotlivými cestami
nezmění. Stejně jako astronomická mapa hvězd, i vaše osobní vesmírná
mapa zobrazuje jednotlivá tělesa a spojnice vaší minulosti a je vám
neocenitelným průvodcem při hledání osvícení. Přestože posilující
potenciál minulých

101
 zkušeností nemůže být nikdy zcela uskutečněn, každá cesta do minulých
životů vám dá nové porozumění vlastní minulosti a současně novou
inspiraci do budoucna. Stejně důležité je i to, že každá cesta odhaluje
nové zdroje síly, které můžete použít k urychlení svého vývoje a
obohacení svého života tady a teď.
Vesmírná mapa každého člověka je jeho trvalou charakteristikou, jedi-
nečnou a odlišnou od mapy kohokoliv jiného. Mezi faktory, ovlivňujícími
rozdíly mezi jednotlivými mapami, patří vlastnosti člověka. Protože náš
osobní vývoj zahrnuje mnoho životů a samozřejmě i intervalů mezi nimi,
nemělo by nás překvapovat zjištění, že se naše osobní vlastnosti odrážejí
v našich vesmírných mapách. Například vesmírná mapa s množstvím
těles a krátkými spojnicemi pouze mírného jasu jsou typické pro
dobrodruha, poněkud nevyzrálého a nezodpovědného. Krátké a kalné
intervaly mezi jednotlivými životy naznačují nedostatek zkušenosti z
minulých životů a pomalý vývoj mezi nimi.
Středoškolští studenti, kteří byli požádáni, aby nakreslili svou osobní
vesmírnou mapu podle svých cest do minulých životů, kreslili často delší
spojnice mezi světelnými body, vztahujícími se k nedávné minulosti. To
naznačuje, že bude možná třeba delšího vývojového období po životě,
aby byly zpracovány bohaté zásoby zkušenosti, nasbíraných v současném
životě. Na druhé straně by tento trend mohl naznačovat i malý pokrok ve
vývoji v současných životech, takže výukové možnosti jsou dnes větší v
netčles-ném stavu, než zde na zemi. Schopnost duchovních učitelů a
ostatních odborníků, pomáhajících nám v napravovat chyby v
nasbíraných zkušenostech, nazýváme duchovní kompenzací.
Při výzkumném úkolu, jehož cílem bylo rozšířit vnitřní povšědomí his-
torie vlastních minulých životů, jsme požádali skupinu středoškolských
studentů, aby prostřednictvím automatické kresby zobrazili vesmírnou
mapu vlastních minulých životů ještě před tím, než získali s cestou do své
minulosti prostřednictvím exteriorizace vlastní zkušenost. Studenti byli
instruováni, aby vyprázdnili mysl, nechali ruku s perem volně ležet
připravenou k psaní na papíru tak, aby se rozběhlo automatické křeslem
historie minulých životů s tím, že kmhy reprezentují minulé životy a
spojnice intervaly mezi nimi. Potom se vydali na cestu do minulých
životů a po jejím vykonání znovu kreslili své vesmírné mapy podle toho,
jak je poznali během své cesty do minulosti.

102
 Porovnání obou map ukázalo velkou podobnost. Samozřejmě, je
možné spekulovat, že automatické kresby před cestou do minulosti
mohly ovlivnit samotnou cestu i pozdější kreslení, ale všichni studenti,
kteří se této studie účastnili, vysvětlovali podobnosti ve svých kresbách
jako hmatatelný důkaz své vesmírné historie, trvale zapsané do jejich
osobního , stejně jako ve vnějších vesmírných říších.
Z jiného pohledu, současné profesní zájmy a vlastnosti našich studentů
byly často naznačovány v jejich modelech vesmírných map. Například
porovnání map inženýrů a umělců, nakreslených po zkušenostech z cest
do minulosti, ukázalo velké rozdíly. Mapy inženýrů byly obvykle
lineární, s přibližně stejně daleko od sebe ležícími světelnými tělesy,
zatímco mapy umělců byly charakteristické větší různorodostí nejen co se
týče vzdáleností jednotlivých těles, ale i v jejich vzájemném uspořádání.
Toto zjištění naznačuje, že modely minulých životů nás mohou pro
nějaké konkrétní povolání kvalifikovat, nebo nám dát pro něj vhodné
předpoklady. Další výzkum těchto map by je mohl učinit cenným
nástrojem pro zjišťování profesních zájmů a pomůckou při výběru
povolání.
Jak jsme se již zmínili, vesmírné mapy obsahují linii, vztahující se k
existenci před prvním vtělením a jdoucí od nejvzdálenějšího tělesa
označujícího první inkarnaci dál do nekonečna. Lidé, kteří opakovaně
zaměřovali svou pozornost při cestách do minulosti na tuto část své
vesmírné mapy, velice shodně popisovali svůj život před prvním
vtělením. Tato existence je obvykle popisována jako rozpínající se tohoto
termínu použili téměř všichni dotázaní probandi. V tomto stavu
existovala nedotčená osobní identita a bylo tam jasné uvědomování si
vlastní existence jako jedinečné a nezávislé entity.
Skutečnost před prvním vtělením je obvykle vnímána jako nádherná
sféra, naplněná jasem a krásou. Často je přirovnána ke kouzelné,
měsícem osvětlené krajině, s jakoby tekutými tvary a světélkujícími
sférami. Zářivé barvy celého spektra jsou nápadné svou krásou. Zajímavé
na lom je, že všichni popisují sebe i ostatní jako nedokonalé, přestože je
jim vlastní neomezený růstový potenciál. Chyby a slabosti jsou v tomto
stavu před prvním vtělením (a to platí i pro další vývojová stádia)
chápány jako pobídka k vývoji, nikoliv jako nedostatky, které se nedají
změnit.
Lidé, účastnící se těchto exteriorizací, velice často zjišťují silnou
spřízněnost s těmi, s nimiž se potkali během své existence před prvním
vtělením.

103
Taková setkání jsou vždy velice spontánní a vděčná. Často jsou odhaleny
neobyčejné vztahy a někteří přicházejí na to, že jejich současný vztah s
jim spřízněnou duší začal právě zde, v době před prvním vtělením.
Následující popis života před prvním vtělením byl sestaven z přehledů
cest do minulých životů středoškolských studentů, kteří opakovaně
použili cest do minulých životů, aby prozkoumali svou existenci před
prvním vtělením.

* Byl jsem nezávislou entitou, která si byla plně vědoma své

vlastní existence, stejně jako přítomnosti ostatních.
* Věděl jsem, že jsem mezi přáteli, z nichž některé nyní poznávám
jako své současné přátele.
* Ve stavu před prvním vtělením jsem nepociťoval žádná
omezení. Sdílení bylo snadné. Prožíval jsem jednotu s každým
aspektem této sféry.
* Neznal jsem žádná omezení, čas a prostor neexistovaly.
* Byl jsem dokonalý sám o sobě a zároveň jako nedílná část vesmíru.
* Moje existence před prvním vtělením byla částí větší existence a
má vlastní bytost byla částí větší bytosti. Byl jsem v kontaktu s
vesmírem.
* Všude byla záře a svoboda.
* Komunikace byla spontánní a snadná.
* Poznal jsem některé velmi vyvinuté bytosti, ale převažoval spíše
pocit rovnosti a jednoty, než převahy.
* Všude byla láska, bezpečí a soucítění. Bylo to nebe.

Po svých sondách do období před prvním vtělením, prožívali lidé

téměř vždy hlubší pochopení sebe i svého původu. Objevovali nový
smysl svých životů a svou jednotu s vesmírem. Osvíceni a osvěženi tímto
zážitkem, vidí život z nové perspektivy, která zahrnuje celou jejich
existenci minulost, přítomnost i budoucnost.
Přestože je ve skutečnosti výlet od období před prvním vtělením
návratem do hluboké minulosti, je často prožíván spíše jako současnost,
než jako badatelský návrat do vlastní dávné minulosti. Přestože si po
návratu do těla každý rozumově u, že jeho zážitek byl cestou do vlastní
minulosti, pocitově zůstává často na rozpacích, zda se skutečně jednalo o
minulost nebo přítomnost. Po několika opakovaných cestách je ovšem
většina stále více přesvěd-

104
čerta o tom, že tčmito cestami zkoumají svou dávnou minulost. Je ovšem
také možné si představit, že zkušenost, kterou označujeme cestu před
vlasmi první vtělení, může také být exteriorizací do duchovních sfér,
existujících v současnosti.
Výpovědi subjektů ukázaly i zřejmé podobnosti mezi sférou pobytu
před prvním vtělením a mezi jednotlivými životy. V obou je osobní
vývoj vnímán jako trvale pokračující. Subjekti, cestující do obou těchto
sfér, prožívali v průběhu svých cest pokaždé neotřesitelný pocit vlastní
hodnoty a nekonečného trvání své individuality. Podoba duchovního těla,
stejně jako vlastní individualita, zůstávají při všech cestách stejné. Tito
lidé jsou také pevně přesvědčeni, že je jejich duchovní tělo tvořeno
vesmírnou hmotou, uspořádanou způsobem, který zajišťuje zachování
jejich duchovní individuality. Inkarnace je chápána jako pouhé vtělení
vesmírné individuality do biologické struktury. A naopak,
exteriorizovaný stav je chápán jako dočasné osvobození vesmírné
individuality z biologického těla.
Subjekti, provádějící cesty do své minulosti, často zjistili, že měli v
minulosti během své existence mimo tělo významné zkušenosti se
zvířaty. Zatímco zkoumali historii svých minulých životů, vytvořili si
nezvratně hlubokou náklonnost ke zvířatům a větší uznání pro jejich
práva, jako bytostí zasluhujících úctu a vážnost. Pro mnoho subjektů to
byl hlavní užitek z jejich cest do minulosti. Mnozí z nich také zjistili, že
mají mezi zvířaty i své spřízněné duše, které, jako jejich přítel, jim byly
společníky v mnoha životech.
Často také ve své minulosti, v obdobích bez hmotného těla, nalezli
pokročilé učitele, průvodce a pomocné anděly. Mnoho těchto
významných duchovních bytosti se jim v obdobích mezi životy
objevovalo znovu a znovu a subjekti, zabývající se cestami do svých
minulých životů často zjistili, že určitá významná duchovní osobnost je
jejich stálým průvodcem životem. Mnoho z nich také hovoří o
„znovuprožití" svých mnoha minulých skupinových sezení, během nichž
byli ve spojení s významnými duchovními bytostmi a získali pochopení
podstaty duchovního vesmíru a svého osobního vývoje.
Subjekti, kteří získali zkušenost s cestami do své minulosti, jsou
zajedno v názoru, že dimenze po životě je stálá jak formou, tak obsahem.
Docházejí k názoru, že vesmírné principy života v netělesném stavu jsou
důležité pro naše pochopení hmoty a vlastností vesmíru. To platí,
přestože si všimli, že duchovní sféra se neřídí fyzikálními zákony tak, jak
je známe. V této sféře

105
jsou naše pojmy času, prostom a hmoty nahrazeny vnímáním
nehmatatelné duchovní podstaty, která je podkladem vší hmatatelné
reality. Hmatatelná realita, je podle nich jen projevem nehmatatelného,
duchovního. Subjekti, kteří se na cesty do minulost vydávali často,
zjistili, že fyzická realita a fyzická existence jsou jen podmínky,
podporující náš duchovní vývoj. Jakmile je náš duchovní vývoj ukončen,
není tu již žádná nutkavá potřeba dalšího života ve fyzickém světe, s
možnou výjimkou dalšího života zasvěceného pomoci ostatním v jejich
osobním vývoji. Z toho by logicky vyplývalo, že jakmile se ukončí
duchovní vývoj všech, stane se fyzická sféra zbytečnou.
Subjekti, konající cesty do duchovních sfér se shodují v názoru, že
vesmírná životní sílaje energetizujícím základem hmatatelné i
nehmatatelné reality. Zázrak naší nesmrtelnosti a dokonalá stavba
vesmíru jsou důkazem její největší a nejušlechtilejší podoby. Kdyby
nebyla tato tvůrčí vesmírná síla přítomna, přestala by hmatatelná i
nehmatatelná realita existovat.
Všechny výsledky cest do minulých životů potvrzují, že jsme
výslednicí svého nepřetržitého vývoje a že individuahta našeho vědomí je
trvalá. Duchovní průvodce jednoho subjektu se vyjádřil v tom smyslu, že
„každý minulý, přítomný i budoucí život je drahocennou perlou na
nekonečném šňůře vesmírného ".
Velká efektivita exteriorizace při zkoumání minulých životů je dána
do značné míry transcendentálni podstatou exteriorizovaného stavu a naší
schopnosti použít ho jako techniku osvětlující minulé životy. Pokročilé
exteriorizační techniky, jako cesta do minulých životů a vhled do
minulých životů mohou pozvednout osobní vědomí do nových úrovní,
probudit spící vnitřní potenciál a vytvořit nové vývojové možnosti.
Mnohé záhady, se kterými se v životě setkáváme, můžeme nepochybně
vyřešit prozkoumáním svých minulých životů a intervalů mezi nimi.
Minulé životy odhalují bohatství naší minulosti, účelnost přítomnosti a
vzrušující možnosti, které čekají na každého z nás.

106
 Kapitola 9.
Exteriorizace a vyšší sféry

Neprozkoumaný život nestojí za to žít.

Sokrates, v Platónově Apologii

Víme, že naše fyzické prostředí je jen jednou z mnoha dimenzí uvnitř

velkého multidimenzionálního systému. Uvnitř tohoto systému existuje
sféra, kterou nazýváme duchovní. Hmatatelná realita, včetně naší
biologické existence ve fyzickém vesmíru, je hmotným projevem vyšší
duchovní reality. Protože jsme svou podstatou duchovní bytosti -
původem i předurčením, nemělo by nás překvapovat, že můžeme vstoupit
do duchovní sféry, jejíž jsme nedílnou součástí a komunikovat s ní.
Posilující dynamika duchovních sfér má dva základní prvky: 1)
vnitřně posilující strukturu této sféry a jejích různých úrovní, a 2) velké
bohatství inspirujících zdrojů, v nich obsažených, včetně učitelů,
průvodců, andělů a pokročilých duchů. Již jen pouhým pobytem v těchto
vyšších sférách můžeme čerpat z jejich neomezených možností posilovat,
inspirovat a léčit mysl, tělo i ducha, což se projevuje okamžitým přílivem
energie. Osobním kontaktem s bytostmi z vyšších sfér můžeme pak svůj
život obohatit ještě větší energií a novými vývojovými možnostmi.
Přehlédnutí energetického potenciálu vyšších sfér znamená zbavit se
nejvýznamnějšího zdroje osobního obohacení, který máme k dispozici.
Exteriorizace je základním nástrojem, s jehož pomocí se můžeme
dostat do vzdálených duchovních světů a být s nimi v kontaktu.
Exteriorizace je ústředním bodem stále se vyvíjejících technik,
umožňujících nám uvědomit si vlastní duchovní podstatu, cestovat mimo
tělo, a dostávat se přímo k bohatým zdrojům vyšších duchovních sfér.
Toto nejzávažnější použití exteriorizace nám otevírá dveře k novým
objevům, týkajících se nás i naší existence, stejně jako podstaty
duchovních světů.
Přestože se často uvažuje o duchovni sféře jako o vzdálené a tajemné,
je svým způsobem podobná samotnému duchovnímu tělu. Obojí je
duchovním protějškem fyzického světa a obojí přesahuje fyzikální
zákony, plame ve fyzickému vesmíru. Stejně důležitý, ne-li důležitější je
skutečnost, že jsou to trvalé, nezničitelné síly vesmíru. Protože jsme v
podstatě duchovní bytosti, jsme přirozeně propojeni s větším vesmírem,
jehož podstata je

107
 rovněž duchovní. Když vstoupíme do exteriorizovaného stavu, spontánně
se propojíme s duchovní sférou, odkud máme rychlý přístup i k vyšším
duchovním sférám. Díky exteriorizaci se můžeme stát aktivními
účastníky vývojového procesu.
Ačkoliv spontánní exteriorizace nás propojuje s vyššími duchovními
sférami často, vytvořili jsme několik technik, určených speciálně pro
navázání komunikace a návštěvy těchto sfér. Některé z nich nás jen do
těchto sfér dovedou, zatímco jiné umožňují prohloubení komunikace s
nimi. Přestože se obě techniky liší provedením i koncepcí, mají společný
cíl: osobní posílení a získání poznání.
Nejpokročilejší exteriorizační techniky jsou určené k navázání
komunikace se specializovanými duchovními učiteli a průvodci. Tyto
techniky umožňují zaměřit se na konkrétní vývojové potřeby nebo na
široký rozsah praktických otázek, jako je finanční zisk, mezilidské
vztahy, zdravotní potřeby, omlazení nebo dokonce smyslové požitky.
Tato použití, přestože jsou v podstatě dočasná, jsou důležitá, protože nám
pomáhají naplnit určité základní potřeby, nepřímo spojené s našim
duchovním vývojem. Je ale vhodné zdůraznit, že naše komunikace s
duchovními sférami se musí nakonec povznést nad dočasné zájmy a
zaměřit se přímo na naše vyšší duchovní potřeby.
Vyšší sféry nabízejí řadu vývojových možností, které mohou naplnit
veliký rozsah vývojových potřeb. V duchovní říši převažuje rozmanitost
a flexibilita nad konformitou a štruktúrovaností. Přesto ti, kteří mají
potřebu řádu ve svých životech, často nacházejí velmi strukturované
vyšší sféry, zatímco ti, jenž si cení autonomie, téměř vždy poznávají
sféry, v nichž nacházejí naprostou svobodu. Stejně tak velmi
konzervativní lidé nacházejí často duchovní sféru jim odpovídající, zatím
co volnomyšlenkáři mají tendenci komunikovat se sférami, potvrzujícími
jejich žebříček hodnot. Tyto rysy duchovních sfér, spíše než aby
zpochybňovaly význam exteriorizace, odhalují přirozenou schopnost
duchovních světů nás vychovávat a přizpůsobit se naší vývojové úrovni a
potřebě podpory. Praxe ukazuje, že opakované cesty do duchovních světů
vedou k nárůstu zájmu o vyspělejší a poučnější duchovní komunikaci.
V mnoha směrech je duchovní sféra obdobná univerzitnímu systému
vyššího vzdělání. Různé úrovně duchovních sfér jsou srovnatelné s
různými stupni vysokoškolských ročníků. Stejně jako výuka na
univerzitě, jsou i duchovní sféry velice rozmanité. Duchovní bytosti,
podobně jako univerzit-

108
 ní studenti, postupují v touze po poznání svým vlastním tempem z jedné
úrovné na druhou. Specializují se na určité oblasti a usilují o získání co
nejbohatších zkušenosti. Někdy přejdou na jiný studijní program nebo
specializaci. Stejně jako univerzitní studenti, i oni mají mnohá společná
cvičení určená k získání základních schopností a znalostí. A stejně jako
univerzita, i tento svět využívá k vedení výuky a řízení vývoje zkušených
odborníků. Jako univerzitní knihovnu využívá duchovní říše archivní sys-
tém kompletních vesmírných záznamů. A konečně, stejně jako
univerzitní knihovna, jejíž zdroje jsou většinou přístupné všem studentům
i širší veřejnosti, jsou bohaté zdroje informací duchovních sfér k
dispozici nejen duchům, kteří právě existují trvale mimo tělo, ale i
každému z nás, kdo tam při exteriorizaci zavítáme.
Naše analýzy exteriorizace stovek lidí potvrdily pozitivní charakter ko-
munikací s vyššími sférami. Tito lidé, kteří byli při exteriorizacích vždy
doprovázeni duchovními průvodci, nikdy nevypovídali o tom. že by
nějaké jejich setkání v průběhu exteriorizace do vyšších duchovních sfér
mělo nějaký negativním charakter. Tyto velmi pozitivní výsledky by
mohly být připsány exteriorizační technice, zdůrazňující doprovod
duchovních průvodců, v celém jejím průběhu. Také docházejí k závěru,
že příčiny negativních zážitků, o nichž někteří subjekti používající
exteriorizaci hovoří, jsou s největší pravděpodobností v nich samotných,
nebo by mohly být způsobeny nedostačující přípravou nebo nevhodným
exteriorizačním postupem.
Podle našich subjektů neexistuje ve vyšších sférách žádný důvod k
negativitě nebo její potřeba. Jejich komunikace s pokročilými entitami
shodně potvrdily, že negativní síly, jak se s nimi setkáváme v naší
dočasné realitě, nemají v duchovní sféře žádnou funkci nebo smysl. Námi
sledovaní lidé došli k závěru, že namáhavé a zraňující konflikty, které
mnoho duší zažilo, nemají svůj původ v duchovní sféře, ale jsou spíše
důsledkem negativních zkušeností nebo karmickou zátěží z minulého
života. Jak poznamenal jeden duchovní učitel: „Negativní jevy mohou být
vyváženy a odstraněny jen pozitivními vlivy". Můžeme udělat závěr, že
nepřiměřená negativita, vytvořená v naší dočasné úrovni, vyžaduje
pozitivní kompenzaci v duchovní sféře. Ať jsme ve svém osobním vývoji
kdekoliv, každý z nás může k tomuto kompenzačnímu úsilí přispět
tvořením pozitivní energie a jejím posíláním do vesmíru.
Naši subjekti dospěli k názoru , že duchovní svět je systematicky
uspořádaný, ale méně přísný, než se zpočátku domnívali. Spíše než jasně
defino-

109
vanou hierarchii moci mezi duchovními sférami nebo entitami, které je
obývají, odhalili spojitost a harmonii, v níž každá sféra přispívá svým
způsobem ke spirále vesmírného vývoje. Představa „vyšších a nižších"
duchovních sfér se zdá mít smysl jen co se týče určitých vývojových rysů
uvnitř větší vesmírné spirály, nikoliv ve smyslu statutu nebo prestiže
jednotlivých sfér.
Exteriorizující se subjekti popisují obvykle duchovní oblast jako místo
míru, lásky a radosti. Při zkoumání duchovních sfér je možné postupovat
samostatně, bez nějakých omezení. Všechny sféry jsou přístupné jak těm,
kteří se exteriorizovali, tak i jejich duchovním průvodcům. Duchovní od-
borníci a pomocníci, kteří existují ve všech sférách, mezi nimiž se mohou
volně pohybovat, provázejí poutníka z jedné sféry do druhé. Žádné zdroje
poznání nacházející se v těchto sférách jim nebyly odmítnuty. Duchovní
poutníci neustále vnímali interakci s duchovními sférami jako předehru
své vlastní duchovní budoucnosti.
Poznatky získané ze záznamů o exteriorizacích naznačují, že duchovní
sféry jsou si v mnohém podobné a odlišují se především svou specializací
a cíli. Odborníci, zkušení v prozkoumávání různých sfér, nalezli oblasti,
zaměřené např. na přizpůsobení, celistvost, osvícení, objevy, výuku,
lásku i hru. Například jeden z poutníků, mimochodem známý svým
velkým smyslem pro humor, objevil oblast, kterou nazval radostný
smíšek a byl přesvědčen, že je to jedna z nejsilnějších sfér ve vesmíru.
Zdá se, že duchovní poutníci spolu s duchovními specialisty jako jsou
andělé, průvodci, pomocníci a učitelé prodělávají společně neustálý
vývoj a duchovní obnovu. Duchovní poutníci se shodují v tom, že tento
závazek platí i pro život na naší planetě. Na osobní úrovni vede k aktivitě
a tvůrčímu živom, v širším měřítku pozvedá celkové vědomí a vytváří z
planety lepší místo pro nás i pro ty, kteří se sem vtělí po nás.
Stav mimo tělo je zosobněním našich největších a nejlepších
možností. Duchovní poutníci obvykle popisují duše bez těl jako
zaměstnané energetické bytosti, které přijaly nehmatatelnou podobu, a
ponechaly si snadno rozpoznatelné rysy. Přenesením se do duchovního
světa získali okamžitě zpět to nejlepší ze svých minulých životů.
Pokračují v usilování o naplnění svých snů a nejvyšších nadějí. Fyzické
nedostatky, včetně těch, které jsou spojené s dědičností, ztrátami,
zraněními, stárnutím a nemocemi, na sebe
berou duchovní charakter a krásu bez vady.

110
 Každá interakce s duchovní dimenzí je potenciálně posilující. Dokonce
i velmi pasivní průzkum, při kterém vyšší duchovní sféry jen z dálky
pozorujeme, může posílit nebo podnítit náš další vývoj. Ale přímým
stykem a komunikací s nimi můžeme z jejich nepřeberných zdrojů získat
podstatně víc. Na hlubší osobní úrovni můžeme komunikovat s odborníky
a učiteli, kteří nám ochotně pomohou zjistit naše osobní vývojové potřeby
a způsoby jejich naplněni. Mnoho duchovních poutníků prožilo
významná setkání se svými blízkými, kteří do tohoto světa odešli již
dříve. Věci, jako zármutek, pocit viny a strach, mohou být také okamžitě
řešeny komunikací se starostlivými a laskavými průvodci.
Stejně jako u cest do minulých životů, také při exteriorizaci do vyšších
duchovních sfér dochází často k interakcím zahrnujícím přítomnost
zvířat. Například jeden student prožil radostné setkání s koněm, který byl
jeho společníkem po celé dětství. Jakmile se potkali, okamžitě jeden
druhého poznali. Jak se projížděli vesmírným terénem, prožíval znovu
svou stále trvající lásku ke zvířeti, které bylo jeho přítelem a na které
nikdy nezapomněl. Poznamenal k tomu: „Bez zvířat by to tam nebylo
dokonalé". Jeho zkušenost by se mohla týkat každého, kdo ztratil svého
zvířecího přítele. Když si smrt přijde pro naše zvířata, je dobré vědět, že
také oni přejdou na dmhou stranu. Mezi hlavní ukazatele našeho
osobního vývoje patří respekt ke zvířatům a uvědomování si jejich
důstojnosti a ceny. Náš vlastní budoucí odchod bude obohacen opětným
shledáním s těmi, kteří pro nás měli význam, včetně našich zesnulých
zvířat.
Záznamy o exteriorizacích nejen že odhalují četné podobnosti mezi
různými duchovními sférami, ale ukazují i značné rozdíly v jejich
strukturách a uspořádání. Duchovní sféry se často jeví jako nádherně
strukturova-né, jasné krajiny v trojrozměrném prostom, různě rozlehlé,
plné jasu a barev. Některé sféry se jeví skoro jako skutečná realita, mající
podobu barevné zahrady s jezerem, rozsáhlým terénem a dokonce i se
sochami. Jiné sféry se objevují v kouzelné podobě jemné, proudící a
barevné energie. Přestože jsou některé sféry situovány nad jinými,
nesouvisí to s hierarchií síly a vlivu.
V říši nevtělených duchů jsou sféry vnímány především jako energií
nabité prostředí, vhodné pro další vývoj. Každá sféra je zaměřena na
určité zdroje informací a vývojoví pomocníci na uspokojování
vývojových potřeb nevtělených duší, právě tak jako duchovních
poutníků. Ti se většinou volně Pohybují mezi jednotlivými sférami podle
svých zájmů a vývojových po-

111
 třeb, místo aby byli uzavřenii v jedné určité sféře. Pohyb mezi
jednotlivými sférami znamená pokrok a vývoj směřující k osvícení a
duchovnímu naplnění, což je nejvyšším cílem naší vesmírné existence.
Podle duchovních poutníků jsou duchovní sféry charakterizovány
barvami duhy, včetně vlnových frekvencí vně rozsahu normálního
lidského vnímání. Některé sféry jsou vícebarevné, u jiných převažuje v
odstín určité barvy, např. růžové, modré, žluté, oranžové nebo zelené.
Vypadá to, že tyto sféry barev jsou energeticky napájeny obrovskou
ústřední dimenzí čistě bílého světla. Černé duchovní sféry ani černá místa
mezi sférami ve vyšší duchovní říši neexistují.
Exteriorizace do vyšších duchovních sfér, včetně komunikace s
pokročilými duchovními bytostmi, neustále ukazuje, že zabarvení je
ukazatelem stupně vývoje a zaměření té které duchovní sféry.
Nejběžnější jsou sféry obsahující více barev, které jsou většinou
orientované na počáteční, základní potřeby vývoje. Co se velikosti týče,
jsou většinou velmi rozlehlé a jejich charakteristickým znakem je
aktivita. Dávají velké možnosti vývoje a poznání, určeného k získání
schopností na překonávání překážek ve vývoji a uvolňování vlastních
možností rozvoje.
Na rozdíl od vícebarevných sfér, se duchovní sféry charakterizované
jednou barvou zaměřují na specifičtější cíle. Fialově zbarvené sféry, které
jsou na exteriorizad velmi citlivé, usnadňují produchovění, zatím co žluté
sféry stimulují učení a rozvoj chápání. Modré sféry, kterých je mnoho,
podporují rovnováhu a vesmírnou harmonii. Zelené sféry jsou ceněny pro
své léčivé schopnosti. Oranžové jsou vymezené pro motivaci a
zajišťování výživy. Červené sféry, které jsou vzácnejšou spojovány s
ráznými vesmírnými zásahy a řízením.
Zajímávaje skutečnost, že posilující vliv interakce s vyššími sférami je
obvykle vidět na auře po skončení exteriorizace. Lidská aura, energetické
pole obklopující fyzické tělo, je často považována za vnější projev vnitřní
životní síly. Někteří lidé jsou schopni ji vidět jakp projev naší trvalé
existence jako energetického systému ve vesmíru. Po exteriorizad do
vícebarevné duchovní sféry se aura zvětší a její barvy získávají nový lesk.
Po exteriorizad do sféry s nějakou určitou barvou se auru touto barvou
naplní a ukazuje na to, co jsme v příslušné sféře získali. Například zelená
sféra naplňuje auru jasně zelenou barvou a posiluje náš energetický
systém omlazením a zdravím s touto sférou spojeným. Interakce se žlutou
sférou posiluje žlutou

112
barvu aury a zvyšuje naše intelektuálni schopnosti - zlepšuje paměť a
urychluje učení. U studentů, kteří mají již s exteriorizací zkušenosti, je
žlutá sféra velice oblíbená.
I omezená zkušenost s exteriorizací do vícebarevných sfér dá možnost
uvědomit si jejich posilující účinek právě tak jako přínos, který dávají
sféry zabarvené nějakou konkrétní barvou. I po exteriorizaci, zaměřené
převážně na specializovanější sféry, následuje obvykle nějaký zážitek se
sférami vícebarevnými.

Duchovní průzkum
Jednou z nejefektivnějších technik pro zpristupnění vyšších sfér a
dosažení interakce s nimi je duchovní průzkum. Tato technika je velmi
praktická a dostatečně citlivá ke zkoumám velmi důležitých, ale jen
zřídka kontaktovaných dimenzí reality. Duchovní průzkum si klade za cíl
poznání nových vývojových možností prostřednictvím interakcí s
vyššími sférami. Touto technikou můžeme být v kontaktu s různými
duchovními sférami najednou a komunikovat s duchy, kteří se tam
nacházejí v době mezi jednotlivými životy, nebo s pokročilými
duchovními bytostmi včetně andělů, průvodců, učitelů a dalších. Přestože
termín „duchovní průzkum" může sám o sobě znít poněkud formálně,
jsou pomocníci, kteří se ve zmíněných sférách nacházejí, starostlivé,
milující a benevolentní bytosti, jejichž hlavním úkolem je poskytovat
podpom a pomáhat nám v našem duchovním růstu.
Duchovní sféry jsou kdykoliv k dispozici všem duchovním
poutníkům, kteří tam přijdou. Pomocníci, existující ve všech vesmírných
sférách, se volně mezi jednotlivými sférami pohybují a jsou vždy ochotni
doprovodit poutníka z jedné sféry do druhé. Žádná sféra není nedostupná
a žádný jejich zdroj není našemu bádání nepřístupný. Technika
duchovního průzkumu je určena k nastartování duchovního putování a
získávání poznatků, potřebných pro náš současný vývoj. Technika
rozložená do jednotlivých kroků vypadá takto:
1. krok. Úvod. Na tuto techniku byste si měli vyhradit přibližně
hodinu Času, během které nesmíte být rušeni. Nejlépe je provádět ji
vleže, s nepřekříženýma nohama a rukama pohodlně položenýma podél
těla. Určete si své cíle, pak uvolněte celé fyzické tělo. Můžete při tom
použít pomocné prostředky, jako například postupné uvědomování si
jednotlivých částí těla, klidný a hluboký dech, uklidňující mentální
představy. Jakmile je vaše tělo

113
 zcela uvolněné, začněte si pro usnadnění cesty a navázání dobrého
kontaktu opakovat pozitivní ujištění. Při této technice se zdá efektivnější,
jestliže ujištění říkáme nahlas. Příklady doporučených ujištění:
Celou dobu, kdy budu cestovat mimo tělo, abych prozkoumal nejvyšší
říše duchovní reality, budu obklopen klidem a mírem. Jsem pod ochranou
starostlivých průvodců, kteří jsou mými společníky po celou dobu
exterio-rizace. Nekonečná moudrost a moc vesmíru mne očekává, aby se
mnou mohla navázat komunikaci.
2. krok. Navození exteriorizovaného stavu. Zavřete oči a představte
si své fyzické tělo v klidu. Dopřejte si tolik času, kolik potřebujete, abyste
si utvořili jasnou představu svého fyzického těla, pak si představte svého
éterického dvojníka jako světelnou formu unášející , pomalu stoupající
vzhůru a pak se vzdalující. Jakmile dosáhnete pocitu úplného oddělení od
fyzického těla, znovu mentálně proneste ujištění, týkající se vašeho
záměru prozkoumat v doprovodu duchovních průvodců vzdálené
duchovní oblasti. K posílení svého ujištění použijte představu vzdálených
sfér a duchovních průvodců. V tomto okamžiku pravděpodobně
přítomnost duchovních průvodců pocítíte. Ute si i to, jak s vámi stoupají
směrem k duchovním sférám. Po dosažení duchovní dimenze mnoho
duchovních poutníků prožívá úžas nad prolomením vesmírné energetické
bariéry a ohromujícím objevení duchovní sféry. Vstup do ní je téměř vždy
doprovázen vnímáním mnoha barev, silným pocitem naplnění vesmírnou
energií a pocitem sounáležitosti a jednoty s vesmírem.
3. krok. Duchovní průzkum „vícebarevných'4 duchovních sfér. V
tomto kroku, zatímco se propojujete s vícebarevnou duchovní sférou,
pokračujete v přijímání vesmírné energie. Pokud jste dostatečně cvičili
Cesty do minulých životů nebo jiné regresní techniky zkoumající život
mezi životy, okamžitě rozpoznáte oblast vám již důvěrně známou, v níž
se učitelé, průvodci, andělé a jiné duchovní bytosti objevují jako vřelí
přátelé, ochotní kdykoliv pomoci, v žádném případě ne jako nějaké
chladné, povýšené autority. Běžnou komunikační technikou je tu telepatie
a vzájemné kontakty jsou charakteristické čistou láskou, která každého
velmi posílí. V tomto nepopsatelně krásném prostředí pobývají i duchové,
dlící tu po dobu mezi dvěma vtěleními.
Hlavním aspektem vícebarevné sféry je čistá vesmírná láska, hlavní
prvek našeho duchovního vývoje. I jen pouhý pobyt v této dimenzi a
kontakty s různými pomocnými duchovními entitami vás mohou čistou

114
 _
vesmírnou láskou naplnit. Vesmírná láska je jedna z nejsilnějších sil ve
vesmíru. Celou naši bytost posiluje mentálně, fyzicky i duchovně.
Dokonalé naplnění vesmírnou láskou nám posky tuje základ ke zkoumání
dalších, ještě specializovanějších vesmírných sfér.
Ačkoliv mohou vzniknout hluboké osobní vztahy s dušemi,
nacházejícími se právě ve stavu mezi jednotlivými životy i při pobytu v
jiných sférách, vznikají většinou zde. Bežnejšou příklady radostného
shledaní se zesnulými příbuznými, přáteli a zvířaty. Tato setkání jsou
vždy obohacující pro všechny zúčastněné.
4. krok. Zvláštní způsoby duchovního průzkumu. V tomto kroku se
můžete rozhodnout, zda duchovní průzkum ukončíte a přejdete rovnou k
pátému kroku, nebo budete pokračovat zvláštními technikami v pronikání
do specifičtějších zdrojů jiných sfér. Existuje mnoho specializovaných
sfér a každá z nich je charakterizovaná vlastní barvou, označující její
zaměření.
Nejčastěji jsou v průběhu exteriorizace navštěvované specializované
sféry růžová, modrá, zelená, žlutá, oranžová a červená. (Oblast čistě bílé
barvy byla duchovními poutníky prozkoumána jen nepřímo, jako zdroj
energie a zbarveni pro všechny ostatní sféry.) Každá sféra má své vlastní
zdroje, způsoby růstu a specializované pomocníky. Duchovní průvodci se
volně pohybují mezi různými sférami a často doprovázejí duchovní
poutníky z jedné sféry do druhé. Návštěvy různých sfér mohou být
spontánní, nebo podle osobního výběru a v závislosti na poradě s
duchovními průvodci.

Průzkum fialové sféry

Duchovní sféry s fialovou barvou patří k nejjasnějším ve vesmíru, jsou
spojené s duchovním osvícením a chápáním toho, s čím se setkáváme.
Většinou se nacházejí blízko zářivého bílého světla, ve středu nebeského
vesmíru. Kontakt s fialovou sférou a pomocnými duchy, kteří se v ní
nacházejí, dává osvícení a inspiraci, pomáhá zodpovědět otázky, týkající
se smyslu našeho života a významu naší existence - minulé, současné i
budoucí. Kontakt s touto sférou nám může umožnit kontakt s nejvyšší
silou vesmíru, může harmonizovat naše životy a uvést nás do stavu
jednoty se vším, co existuje. Dočasné rozpory a úzkosti při kontaktu s
touto silně posilující sférou ustupují, beznaděj a zoufalství ustupují víře a
vnitřnímu klidu.

115
 Pro duchovní poutníky jsou fialové sféry obvykle jasně viditelné.
Většinou se nejeví v ploché a pevné formě, ale jako chvějící se, bez jasně
vymezených hranic. Místa uprostřed sféry jsou sytě fialová, vnější okraje
mají jasnější pastelové barvy. Fialové sféry se většinou nacházejí v těsné
blízkosti vícebarevných sfér, do kterých barvou plynule přecházejí.
Abyste se do této sféry dostali, zaměřte na ni svou pozornost a znovu
si zopakujte své přání poznat její posilující vliv. Jakmile své přání
potvrdíte, jsou o něm uvědomeni duchovní průvodci, kteří přijdou a
většinou vás pak k této sféře dovedou.
Jakmile do fialové sféry vstoupíte, ute si najednou, že jste celí
obklopeni fialovou září a svou pozornost nebudete věnovat ani tak
podrobnostem okolního prostředí jako jejímu kouzelnému osvětlení.
Začnete si uvědomovat posilující vliv, který vás celé prostoupí. Když jste
ve fialové sféře, jsou všechny vaše potřeby naplněny dříve, než je stačíte
formulovat. Vhled, odpovědi na ještě nevyřčené otázky a řešení, to vše
bez jakéhokoliv úsilí spěje vpřed. V tomto stavu se často zvedne vlna
osvícení a vaše vědomí se dostane do úrovní, které jste ještě nikdy
předtím nezažili. Spolu s osvícením získáváte ničím nepodmíněnou lásku
k sobě i ostatním. Vliv této sféry rozpouští všechna nepřátelství, touhu po
pomstě, zlé úmysly a nenávist
Na cestách fialové planety můžete nalézt anděly, průvodce, právě
nevtě-lené duchy a jiné duchovní poutníky, všechny obklopené fialovou
září. Pohybujíce se volně celou sférou, získávají inspiraci a osvícení.
„Ztraceni v blahu" je často používaný termín duchovních poutníků, kteří
popisují fialovou sféru a její s ničím nesrovnatelný vliv. Je pochopitelné,
že návštěvníci opouštějí tuto sfém jen velmi neradi.

Využité modré sféry

Modrých sfér je ve vesmíru mnoho a jsou ceněné pro své
harmonizující vlastnosti. Modra sféra je všeobecně přitažlivá a mnoho
poutníků je k ní neodolatelně přitahováno. Do této sféry můžete vstoupit
působením své vůle tak, že se na ni soustředíte a vyšlete svůj záměr i
duchovním průvodcům, kteří jsou vždy k dispozici, abyste mohli čerpat
ze sféry všechno, co vám může poskytnout. Poutníci, kteří potřebují
získat rovnováhu a harmonii v životě, budou mít z kontaktu s touto sférou
zvlášť dobrý užitek.
Jakmile do modré sféry vstoupíte, budete mít okamžitě pocit velkého
klidu. Úzkost, nejistotu a zmatek vystřídají pocity souladu a blaha. Stres

116
každodenního života, problémy ve vztazích, stres ze zaměstnám, finanční
problémy, to všechno se najednou bude jevit jako zvládnutelné, ne jako
něco, co nás ohrožuje.
V doprovodu průvodců můžete poznat i hlubší nitro této sféry, kde se její
energie projevuje překrásnou symfonií síly. Prodlením v této krajině
modrého světla načerpáte její klidný, harmonizující vliv.
V kontaktu s touto sférou si můžete všimnout svých negativních vlast-
nosti i svou sílu odpoutat se od toho, co už nepotřebujete. Zjistíte, že své
slabosti snadno zvládnete svými vlastními silami, jakmile si je jen ute.
Zjistíte, že máte schopnost ochotně dávat a přijímat lásku. Jakmile se
naladíte na své vnitřní pocity a volání, zažijete zvláštní a trvalé spojení s
touto úžasnou sférou a asi se přistihnete, jak ji znovu a znovu
navštěvujete.

Využití zelené sféry

Duchovní sféry zelené barvy jsou známé zejména svými mentálními,
duchovně i fyzicky léčivými silami. Pokud se duchovní tělo koupe v
energii této sféry, stává se dostatečně silným, aby mohlo posílat léčivou
energii do fyzického těla odpočívajícího v dálce. Výsledkem může být
silné mentální, duchovní i fyzické omlazení.
Nemoci, které obsahují i somatickou problematiku, jsou na léčebné
energie této sféry zvlášť citlivé. Přestože ke správnému ocenění léčivých
schopností zelené sféry by bylo třeba hlubšího poznání, výzkumné studie
naznačují, že při interakci s touto sférou mohou být urychleně léčeny i tak
vážné psychické poruchy jako deprese, obsesivně nutkavé jednání a
póúra-zové stresy. Tato sféra dává také velkou naději pro léčení
drogových a alkoholových závislostí.
Využívání zdrojů zelené sféry je velmi často samovolný proces, řízený
našimi zdravotními potřebami. Zelená sféra je obsáhlá a velmi dobře
viditelná. Vyzařuje energii a zeleně jiskří. Její výjimečnost a přitažlivost
vzbuzuje naši pozornost zvláště tehdy, jestliže je nám jejího
ozdravujícího vlivu zapotřebí. Protože si vždy neuvědomujeme, jaké jsou
naše současné zdravotní, mentální, duchovní nebo tělesné potřeby,
mohou být pro náš růst a dobrý pocit zdraví kontakty s touto sférou
důležité.
Abyste do zelené sféry pronikli, zaměřte svou pozornost na její jakoby
gravitační sílu a nechte se do jejího silového pole vtahovat. Vstup do této
sféry je většinou pozvolný, následovaný postupným přílivem vitality a

117
omlazení. Po úplném proniknutí do této sféry prožívá většina duchovních
poutníků pocit naplnění léčivým teplem, které můžeme jednoduše svým
záměrem přenést do fyzického těla.
Návštěva v této sféře je téměř vždy doprovázena duchovním
obrozením. Neobvyklé nejsou ani podstatné duchovní proměny s
významnými změnami i v oblasti hluboko zakořeněné víry. Osvěžující
nové vhledy a větší uvědomování si duchovní dimenze a přítomnosti
strážných andělů v každodenním životě jsou často výsledkem i jediné
návštěvy této sféry. Pocity zbytečnosti, podřízenosti a beznaděje vystřídá
pocit vlastní hodnoty, optimismus, víra a láska - to vše se obnoví s
každou návštěvou této léčivé sféry. Její bohaté zdroje jsou přístupné
všem, kdo do ní vstoupí - těm, kteří v duchovní oblasti pobývají mezi
jednotíivými životy, i těm, kteří jsou tam na návštěvě prostřednictvím
exteriorizace.

Využití žluté sféry

Žlutá sféra je pro náš osobní rozvoj důležitá, protože napomáhá učení
a intelektuálnímu růstu. Pro získání většího užitku z této sféry bývá ale
většinou třeba několika návštěv, během nichž postupně poznáme její
výjimečné vlastnosti a naučíme se s nimi pracovat. Časem mohou naše
návštěvy v této oblasti doslova zvýšit i naše IQ.
Žlutá sféra bývá často v blízkosti sféry zelené a sloučením frekvencí
těchto dvou sfér pak mezi nimi vzniká sféra oranžová. Základní
vědomosti získané obecným vzděláním, jako znalost jazyka, počítání,
řešení problémů a usuzování patří mezi specializované oblasti této sféry.
Učební prostředí žluté sféry se pružně přizpůsobuje potřebám. Je tam
mnoho pomocníků, zkušených odborníků a dobře uspořádaná výuka v
nejrůznějších oblastech. Výuka je individuální i skupinová a je vždy
přizpůsobena vývojové úrovni posluchače. Vytčení cílů je vždy jasně
formulované a výuka vychází z našich znalostí. Velmi osobně zaměřené
učební metody zdůrazňují výměnu poznatků a vzájemnou komunikaci, ve
které je každý instruktor, pomocník, žák nebo odborník jak účastníkem,
tak i žákem.
Duchovní úkoly žluté sféry jsou různé. Z žáků se často stávají
pomocníci při výuce a specialisté se často dostanou do role žáků. Všichni
si váží rozmanitosti, ne konformity, a všichni si uvědomují nespočet
nejrůznějších

118
zdrojů poznání. Hlavním pravidlem této sféry je: Konečná pravda musí
mít svůj původ uvnitř. Hlavním cílem výuky je naladění žáka tak, aby se
uvedl do souladu s mistrem, který je uvnitř něho samotného.

Využití oranžové sféry

Specialitou oranžové sféry je motivace a výchova. Oranžová sféra ob-
vykle slouží jako snadná brána do ostatních sfér. Oranžové sféry se často
nacházejí mezi sférami žlutými a zelenými a mísí jejich frekvence, čímž
motivují k učení a přijetí zdraví prospěšných změn.
Přestože je zde málo duchovních bytostí nebo vývojových pomocníků,
interakce s touto sférou je výbornou přípravu pro maximalizaci užitku z
ostatních sfér, zejména ze sfér žlutých dávajících osvícení a zelených,
podporujících léčbu. Oranžové sféry jsou často ceněny pro svou
uvolněnou atmosféru a osvěžující vliv. I jen letmá exkurze do takové
sféry může podpořit učební připravenost a vytvořit pocit zdraví. Prospěch
z jiných speciálních sfér je založen na zkušenostech s energiemi oranžové
sféry.

Využití červené sféry

Červená sféra je jedna z nejsilnějších sfér vesmíru. Prvořadou činností
této sféry jsou rychlé zásahy a uzdravení pod záštitou velmi zkušených
duchovních specialistů. Ti duchové, kteří sem přišli na nějakou dobu mezi
jednotlivými životy a jsou málo duchovně rozvinutí, nebo si s sebou
nesou negativní zátěž z předchozích životů, mohou být stykem s touto
sférou okamžitě posíleni. Červená sféra je také obohacující pro duchovní
poutníky nezkušené a nedostatečně vyvinuté.

Intenzivní a často úzce zaměřené techniky, včetně kognitivní

reorganizace patří k těm, které používají pokročilí učitelé a pomocníci v
červené sféře. Charakteristickými činnostmi jsou tu skupinové aktivity, z
nichž některé připomínají skupinové terapie. Zároveň probíhá řada
aktivit, které se odehrávají ve dvojicích. Duchovní obohacení a
zbavování se zátěže z předchozích životů je zdůrazněno takovými
aktivitami jako je duchovní návrat a kognitivní intervence, které jsou
prováděné pod vedením zkušených pomocníků.

119
 Duchovní návrat je často používán jako technika, při které osobně
prožijeme nepříznivé následky svých minulých činů vůči ostatním. Tato
technika nám umožňuje lépe porozumět vlastním vývojovým potřebám a
následkům vlastních činů. Například pachatelé násilí pocítí v plné míře
následky svých skutků. Po duchovním návratu, který může trvat i delší
dobu, následuje kognitivní intervence, při které jsou všechny negativní
zbytky odstraněny a brzděný růstový proces je odblokován. Na rozdíl od
duchovního návratu odhaluje kognitivní intervence oslabující postoje a
sebeobranné mechanismy tím, že podporuje pozitivní změny v
kognitivních funkcích.
Duchovní poutníci, kteří vstoupí do červené sféry, zažijí obvykle
přehled svých minulých životů, včetně letmých záblesků důležitých
předchozích inkarnací. I krátká návštěvy červené sféry může odhalit
důležité zábrany dalšího růstu a nalézt efektivní způsoby jejich
odstranění.
Po pobytu v červené sféře se doporučuje návštěva sféry zelené, která
naplnění mysl, tělo i ducha léčivou energií.
5. krok. Návrat a závěr. K návratu do biologického těla stačí vědomý
záměr skončit návštěvu sfér a jednoduché ujištění: Nyní jsem připraven
vrátit se do svého fyzického těla. Potom zaměřte pozornost na své odpočí-
vající fyzické tělo nacházející se ve známém prostředí, na své průvodce a
hladký návrat. Vnímání fyzických pocitů je známkou ukončeného
návratu z duchovních sfér.
Duchovní průzkum ukončete krátkou kontemplací, následovanou
ujištěním, zdůrazňujícím posilující vliv práve získané zkušenosti.
Například:
Jsem na mentálním, fyzickém a duchovním vrcholu. Jsem si vědom
svých možností a jsem dostatečně silný, abych je rozvíjel. Jsem naplněn
klidem a mírem. Můj život je naplněn láskou a radostí. Věřím v sebe a
své schopnosti. Jsem v harmonii s nejvyššími sílami vesmíru.
Toto závěrečné shrnutí může být nahrazeno vhodnými obecnými
ujištěními, jako:
Jsem zavázán pomáhat ostatním a přispívat k tomu, aby tato planeta
byla lepším místem. Použiji své prostředky k ochraně lidí a zvířat před
násilím. Budu pracovat na vyřešení problému hladu a chudoby, ať se
nachází kdekoliv na světě. Budu pomáhat při prohlubování světového
mim.

120
 Využití duchovního průzkumu
Duchovní průzkum je použitelný v širokém rozsahu cílů sloužících
vlastnímu zdokonalení: prohlubování zdraví, podpoře schopnosti rychle
se učit, omládnutí i duchovnímu osvícení. Návštěva zelených sfér se
ukázala velmi účinnou při zmírňování chronické bolesti a zlepšení
celkového zdravotního stavu. Např. inženýr, trpící chronickou bolestí
zad, pocítil po jedné návštěvě zelené sféry značnou úlevu. Při
každodenních návštěvách, které pak následovaly, podstupoval proceduru,
kterou nazval „zelená duchovní masáž", při které mu specializovaní
pomocníci jemně hladili jeho duchovní tělo, aby zharmonizovali a oživili
jeho energetický systém. Jeho zdravotní stav se s každou další návštěvou
vylepšoval, až nakonec bolest, která ho trápila několik let, úplně zmizela.
Ženy i muži se přesvědčili že opakované návštěvy zelené sféry mají
omlazující účinky. Viditelné vlivy stárnutí se redukují prakticky
okamžitě, jakoby návštěva sféry dodávala léčivou energii a vysílala ji do
celého fyzického těla. Viditelné účinky stresu na fyzické tělo podléhají
účinku této sféry také prakticky okamžitě. Během naší návštěvy duchovní
sféry se často osvícené a specializované duchovní bytosti zaměřují na
určité orgány nebo biologické funkce, energeticky je posilují a omlazují.
Negativní duševní stavy, které mohou v našem životě někdy
převažovat, jsou na energie zelené sféry také velmi citlivé. Při
terapeutickém sezení se pacienti, trpící úzkostí nebo depresemi výrazně
zlepšili, když bylo do jejich léčebných programů zahrnuto využití této
sféry. Sebevražedné úmysly naprosto vymizely a na jejich duševním
stavu bylo patrné okamžité viditelné zlepšení.
Mezi studenty je oblíbená žlutá sféra. Naše studie ukázaly, že po
návštěvě žluté sféry se u středoškolských studentů rapidně zvětšila
rychlost studia a zlepšila se jim paměť. Zdá se, že zvlášť příznivě se to
projevuje u předmětů jako matematika, přírodní vědy a jazyky. Jeden
doktorand bez jakékoliv předběžné znalostí jazyků, se naučil během šesti
týdnů francouzky číst (jeden z požadavků, který byl na něj v rámci jeho
studia kladen). Svůj úspěch připsal z větší využití žluté sféry, jejíž
návštěvu zahrnul do svého každodenního programu.
Stejně tak pozoruhodné, jako výsledky využívání žluté a zelené sféry,
jsou posilující účinky sféry modré. Ta je zvlášť osvědčuje při životních
situací, kdy se projevila nepřízeň osudu. Například stres způsobený rozbi-

121
tým partnerským vztahem, ztrátou zaměstnání, úmrtím přítele nebo člena
rodiny, nám může rozvrátit život a vyčerpat naše rezervy životní energie.
V takových případech může návštěva modré sféry vrátit rovnováhu do
života a naladit nás na vesmírné zdroje nevyčerpatelné energie.
Fialová sféra je v první řadě zdrojem duchovní síly. Pokud se nám zdá
naše existence bezvýznamná nebo beze smyslu, může nám dát návštěva
této sféry novou naději a smysl života. Lidé, kteří tuto sféru navštíví,
často popisují tuto zkušenost jako transformaci ducha a obrození svého
vnitřního Já. Jeden subjekt po první návštěvě této sféry řekl: „Už nikdy
nebudu jako dřív". Trvalým účinkem návštěvy této sféry je nepodmíněná
láska k sobě samému i ostatním. Je nemožné komunikovat s touto sférou
a nezískat větší lásku k životu a nový smysl a význam vlastní existence.
Souhrnně řečeno, návštěvy vyšších duchovních sfér v
exteriorizovaném stavu jsou oslavou naší existence a všeho života ve
vesmíru. Při cestování mezi duchovními sférami si uvědomujeme
velkolepost své existence jako trvalé síly ve vesmíru a své důvěrné
spojení se všemi, kdo ve vesmíru existují. Exteriorizace odhalují zázraky
duchovních říší s mnoha sférami různého uspořádání a různých projevů.
Exteriorizací můžeme zjistit, že každý z nás, spolu s anděli, duchovními
průvodci, nevtělenými duchy a všemi ostatními bytostmi ve vesmíru,
sdílíme společný cíl rozvinout svůj nejvyšší potenciál a dosáhnout
nejvyššího možného cíle.

122
 Kapitola 10.
Exteriorizace v laboratoři

Není nic tak silného jako pravda a

často také nie tak podivného.
Daniel Webster

Vědci, filozofové, teologové a vzdělavatelé, jsou vesměs účastníky ne-

konečného hledání nových a lepších způsobů porozumění podstatě lidské
existence a vesmíru. Přestože se jejich metody a přístupy různí, jejich cíle
jsou v podstatě stejné: prozkoumat neznámé a rozšířit hranice našeho
poznání.
Výzkumní pracovníci mnoha vědních oborů stále více vyjadřují
pochybnosti o vhodnosti přístupu, používaného při výzkumu lidského
chování. Uvědomují si, že vědecká fakta se často dostávají do rozporu se
skutečností a že to, co bylo včera pokládáno za pouhou fikci, je dnes
běžnou součástí vědy. Uvědomují si také, že naše dnešní vědomosti jsou
jen malým zlomkem toho, co zůstává nepoznáno.
Vědecký výzkum exteriorizace je důležitý z několika důvodů.
Kontrolovaným výzkumem exteriorizace můžeme zjistit její podstatu a
její mechanismy. Můžeme určit proměnné, na nichž úspěch exteriorizace
závisí a odhalit vztahy mezi exteriorizací a jinými změněnými stavy .
Výzkum nám také umožní vyvinout techniky, potřebné k navození
exteriorizovaného stavu a takovému jeho řízení, abychom dosáhli předem
stanovených cílů. Vědecký výzkum může také nahradit spekulace fakty a
poskytnout základ pro další hlubší výzkum.
Dále uvedené práce byly určeny k prozkoumání exteriorizovaného
stravu a odhalení závoje tajemná, který příliš často brání našemu chápání
tohoto potenciálně přínosného jevu.

Exteriorizace a elektrografie
Snahy fotografovat duchovní tělo neměly prakticky žádný úspěch. S
použitím pokročilých fotografických technik se za určitých podmínek po-
dařilo duchovní tělo zaznamenat buď jako bod nebo malý pruh světla, o
kterém si někteří badatelé mysleli, že je to energetické jádro duchovního

123
těla. Jen zřídka se na fotografii objevil rozsáhlejší světelný útvar. Stejně
tak snahy fotografovat ducha v průběhu sezení obvykle končily
zaznamenáním pouhých světelných teček nebo nepatrně jasnějších čar.
Naštěstí úsilí zaznamenat rozložení elektromagnetického pole kolem
fyzického těla během exteriorizace bylo úspěšné. Použitím elektrografie
(známé též jako Kirlianova fotografie nebo fotografie koronového
výboje), odhalil náš laboratorní výzkum v průběhu exteriorizovaného
stavu markantní změny v rozložení elektromagnetického pole
obklopujícího fyzické tělo. Pro potřeby tohoto výzkumu jsme
zkonstruovali zařízení, s jehož pomocí lze v průběhu pokusu monitorovat
změny rozložení pole, obklopujícího pravý ukazováček, zatím co fyzické
tělo leží v klidu na pohovce.
Elektrografie vyvinutá ruskými výzkumnými pracovníky Semjonem a
Valentinou Kirlianovými1 byla původně považována za jakési okno do
neznáma, za způsob, jak pozorovat něco „neviditelného", něco, co by
mohlo způsobit převrat v našich představách o vesmíru a o nás
samotných. Výzkumní pracovníci v USA dospěli k závěru, že Kirlianovi
s použitím nové techniky fotografovali energii duchovního těla a dali tak
k dispozici novou techniku, umožňující studium těla a mimosmyslového
vnímání. Mnoho následujících výzkumů elektrografie potvrdilo předchozí
zjištění ruských vědců, což podnítilo hlubší zájem o elektrografickou
techniku.
Elektrografie je fotografování využívající vysokého napětí, při kterém
se objevuje koronový výboj kolem fotografovaného předmětu. Pokusy
jsme dělali v laboratoři, kde pokusné osoby pohodlně ležely na pohovce,
s pravým ukazováčkem položeným na zvlášť pro tyto účely navržené
aparatuře, která umožňovala stálou kontrolu natočení prstu i tlaku prstu
na podložku. Všechny elektrické parametry byly pečlivě kontrolovány a
udržovány konstatní v průběhu několika za sebou následujících pokusů.
Naše počáteční práce, včetně výzkumů, hrazených z prostředků „U.S.
Army Missile Resaerch and Development Command"a „Parapsychology
Foudation" z New Yorku prokázaly, že elektrografické snímky prstu,
zaznamenávané opakovaně u jednotlivých lidí, zůstaly v podstatě po
dobu několika měsíců stále stejné, s tendencí udržovat stále stejnou
podobu korony. Jako rozlišovací charakteristi-

1 Elektrografie byla používána již před druhou světovou válkou prof. Navrátilem na
Českém vysokém učení technickém pro zkoumání povrchu různých materiálů. -Pozn..
překl.

124
ky jsme použili: paprsky, jimiž se proud energie šířil od okraje obrazu
prstu, symetrii koronového výboje kolem prstu, plochy, na níž se žádné
koronové výboje neobjevují; místa bez paprsků, ve kterých jsou viditelné
jen jejich nepatrné stopy a křivky, tj místa, kde se objevují oblouky
jakoby ohraničující pohyb koronového vývoje. Při výzkumu jsme zjistili
rozdíly v závislosti na pohlaví. Elektrografické obrazce získané od žen
byly většinou symetričtější a rozložení paprsků rovnoměrnější.
Během rormálního, „neterapeutického" stavu jsme pozorovali u všech
námi sledovaných lidi i určitou stabilitu obrazců, někdy také nazývanou
elektrografickým podpisem. S navozením změněných stavů , včetně
exteriorizace, se aktivita koronových výbojů značně změnila U všech
našich subjektů se po úspěšném navození exteriorizace tvar koronového
výboje, obklopující bříško pravého ukazováčku, rozdělil na dvě odlišné
části. Tento jev jsme nazvalijevem přerušené korony. Přestože náš
výzkum zahrnoval zkoumám i jiných změněných stavů , jako je hypnóza
a hypnotická regrese, jev přerušené korony se projevil jen při
exteriorizad. To naznačuje, že se exteriorizovaný stav od ostatních
mentálních a fyziologických stavů Uší. Tento jev se objevuje v okamžiku
odpojení ducha od těla a vyskytuje se jen u úspěšných exteriorizad a trvá
po celou dobu exteriorizace. Jakmile stav exteriorizace skončí, jev
přerušené korony se ztratí a elektrografický obraz se vrátí do normálu.
Při kontrolních opakovaných pokusech byl během exteriorizovaného
stavu jev přerušené korony pozorován trvale, a to u lidí rozdílného věku a
z rozdílného prostředí. Výsledkem tohoto výzkumu je, že jsme schopni
exteriorizovaný stav sledovat objektivně a efektivněji rozvíjet a hodnotit
různé techniky navození exteriorizace a různé řídící tecliniky. Mnoho
navozova-cích postupů, o kterých jsme se již zmínili, bylo vyvinuto v
našich laboratořích za přísně kontrolovaných podmínek, při kterých byla
exteriorizace podrobně monitorována pomocí elektrografie.
Příležitostně se na elektrografických obrazech získaných od mužů i
žen objeví charakteristika, označovaná jako obraz vzdáleného objektu.
Projevuje se jako malý, intenzivní bod nebo svazek, který se objevuje za
běžnými hranicemi koronového výboje. Protože se objevuje vně běžného
obrazu, mohl by tento jev signalizovat vnější duchovní vliv, včetně
přítomnosti duchovních průvodců a strážných bytostí. Jen zřídka se na
elektrografický-chobrazcích objevují dva vzdálené objekty, což by mohlo
naznačovat přítomnost dvou duchovních bytostí. Je pravděpodobné, že při
větších možnostech elektrografie by se objevily ještě další obrazy
vzdálených entit.

125
 Zajímavé je, že takové obrazy vzdálených objektů se častěji objevuje
na elektrografických obrazech, získaných tésnč před exteriorizací. Může
to být způsobeno tím, že postupy navozující exteriorizaci obvykle vzývají
přítomnost duchovních ochránců. Je také možné, že duchovní říše toto
vzývání předvídá a reaguje ještč před navozením exteriorizovaného
stavu. Častý výskyt tohoto obrazu vzdáleného objektu, se svou silnou
koncentrací energie ještč před exteriorizací naznačuje, že duchovní říše je
připravena poskytnout během exteriorizace pomoc a vedení.

Exteriorizace a vnímání
Pokud se na exteriorizaci díváme jako najev, při kterém se duchovní
tělo dočasně odpojí od biologického těla, vyvstávají zásadní otázky
týkající se přirozenosti smyslových a vjemových prožitků. Výzkumy
prokázaly, že člověk je schopný vnímat vzdálené reality nezávisle na nám
známých smyslových kanálech. Tyto mimořádné smyslové schopnosti,
obecně nazývané jasnovidností by pravděpodobně pokračovaly i při
exteriorizaci. Exte-riorizovaný stav může snížit, nebo zcela odstranit
bariéry našeho fyziologicky omezeného vnímání tak, že naše biologické
mechanismy doslova překlene, takže nám umožní vnímat vzdálené reality
přímo a zřetelně, mimosmyslo-vým způsobem. Z tohoto pohledu by
mohly být všechny exteriorizační prožitky, které jsou zpravidla jasné a
zřetelné, považovány za mimosmyslo-vé, protože exteriorizovaný stav
vyžaduje oddělení duchovního těla od těla biologického a jeho
smyslových mechanismů. Výsledkem je pak, osvobozené od
biologických omezení.
Ve snaze určit podstatu vnímání v exteriorizovaném stavu, jsme
vytvořili laboratorní studii, při které měli naši subjekti za úkol určit v
exteriorizovaném stavu nádobu s ethylalkoholem, umístěnou ve vedlejší
laboratoři mezi stejnými lahvemi. Do studie jsme zahrnuli dvacet
dobrovolníků, vesměs vysokoškolských studentů (deset žen a deset
mužů), kteří absolvovali přípravný kurs pro rozvoj schopnosti vstupovat
do exteriorizovaného stavu kdykoliv, podle své vůle. Studenti byli
rozdílného věku od dvaceti dvou do dvaceti devíti let.
Na laboratorní stůl bylo postaveno vedle sebe deset otevřených nádob,
vzdálených jedna od druhé asi půl metru, z nich bylo devět naplněných
vodou a jen jedna ethylalkoholem. Rozmístění lahví bylo známo jen labo-
ratornímu asistentovi, který se exteriorizačních cvičení neúčastnil.

126
 Každý subjekt byl do exteriorizovaného stavu uveden individuálne
technikou levitace ruky, v této knize již zmíněnou. Před navozením
exteriorizovaného stavu dostal každý z nich instrukci, aby v
exteriorizovaném stavu vstoupil do vedlejší laboratoře a čichem určil
nádobu s ethylalkoholem. Po návratu do normálního stavu, zaznamenali
všichni své odpovědi do připraveného formuláře. Po každém pokusu byly
stejně vypadající láhve laboratorním asistentem náhodně přemisťovány.
Pokusy byly prováděny jednou denně, po dobu pěti dnů.
Při prvním pokusu sedm studentů z dvaceti láhev s ethylalkoholem
identifikovalo správně. Při druhém pokusu se jejich počet zvýšil na osm,
při třetím na devět a stejný zůstal i při čtvrtém pokusu. Při pátém,
posledním pokusu, identifikovalo správně láhev s etylalkoholem deset
studentů. Čtyři ze dvaceti odpověděli správně při všech pěti pokusech,
zatím co šest ze dvaceti nebyli úspěšní ani v jednom.
Při následujícím rozhovoru se ukázalo, že obvykle úspěšní studenti,
jistí si svou schopnosti vstupovat do exteriorizovaného stavu, potvrdili,
že během exteriorizace byli schopni zápach ethylalkoholu vnímat.
Neúspěšní studenti si nebyli jisti ani svým úspěchem v exteriorizaci, ani
svou schopností zápach cítit, přestože někteří tvrdili, že vnímali zápach
laboratoře. Ti, kteří byli úspěšní ve všech pokusech, nebo se spletli jen
jednou, si byli jistí svou schopnosti exteriorizovat se, zatím co zcela
neúspěšní studenti obvykle tuto jistotu postrádali. Dosažená celková míra
přesnosti byla 43%.
Výsledek této studie naznačuje, že cvičení exteriorizace zlepšuje
schopnost lidí získávat v exteriorizovaném stavu informace a provádět
uložené úkoly.

Studium exteriorizace
Pro doplnění laboratorně řízených pokusů jsme do naší studie zahrnuli
také analýzy dalších exteriorizaci. K dnešnímu dni jsme nashromáždili
celkem 283 podrobných výpovědí subjektů, kteří zažili spontánní
exteriorizaci. Okruh dotázaných tvoří 152 mužů a 131 žen ve věkovém
rozmezí od 17 do 51 let. Přestože někteří z nich měli více než jednu
exteriorizační zkušenost, do této studie byla vždy zaznamenána jen jedna
od každého.
Studie zahrnovala analýzu každé exteriorizační zkušenosti a následný
pohovor s každým účastníkem, aby bylo získáno co nejvíce informací o
získaných zkušenostech. Výsledky ukázaly, že:

127
 1. Ze 283 zkoumaných případů všechny naznačovaly, že intelektové
schopnosti zůstávají v exteriorizovaném stavu nezměněné, nebojsou
větší.
2. Celkem 214 lidí vypovídalo o kladných emocích, doprovázejících
exte-riorizaci, jako je radost, klid a povznesená nálada.
3. Schopnost ovlivňovat a přemisťování hmotné předměty v průběhu
exteriorizace byla zaznamenána u více než jedné třetiny (103) případů.
Například jeden student byl ve stavu mimo tělo schopen zavřít dveře
od pokoje kamaráda na koleji.
4. Mnoho lidí popisovalo něco jako smyslové vnímání. 242 případů kon-
statovalo pocit beztíže, 221 sluchové vjemy, 192 vnímání změn
teploty, 119 hmatové vjemy, 48 čichové vjemy a 3 případy vjemy
chuťové. Všech 283 dotázaných vypovídalo o zrakových vjemech
během exteriorizace.
5. 212 ze 283 subjektů si uvědomovalo přítomnost vyšších sil,
doprovázejících je v průběhu celé exteriorizace. Celkem 108 lidí
vypovídalo o jejich viditelné přítomnosti.
6. Opakovaně se v exteriorizovaném stavu objevují významná setkání s
jinými lidmi. Z 283 případů jich 11 vypovídalo o setkání se známými,
kteří byli také v exteriorizovaném stavu. 27 lidí vypovídalo o setkáni
se známými, kteří nebyli v exteriorizovaném stavu. Jednačtyřicet o
setkání se zesnulými přáteli nebo příbuznými. Sedm se shledalo se
zemřelými zvířaty.
7. Z 283 analyzovaných osob vypovídali ti, kteří již měli s exteriorizací
větší zkušenost, že u nich ke spontánní exteriorizací dochází častěji.
8. Ve 12 případech byla exteriorizace považována za prostředek, sloužící
k předcházení fyzickým zraněním nebo jiným nešťastným náhodám.
9. Všech 283 dotázaných se shodlo v tom, že je exteriorizace ve srovnání
s jinými změněnými stavy , které měli možnost zažít, výjimečná.
10. Všichni subjekti, kteří se naší studie účastnili, hodnotili exteriorizací
jako neocenitelný zdroj vhledu a poznání.

Dodatečné analýzy těchto případů odhalily, že emoční stav subjektů

může být rozhodujícím faktorem v dosahování úspěchu při navození exte-
riorizace. Přestože uvolněný, meditatívni stav exteriorizací usnadňuje,
může k ní dojít i v situacích obzvlášť stresujících, jako je stav ohrožení,
bolesti

128
nebo zármutku. K cestám mimo tělo dochází často během spánku, který
je pak doprovázen živými pocity létání nad krajinou nebo cestováním do
vzdálených míst.

Fyziologie exteriorizace
Exteriorizační zážitky se objevují jen v případě, že se duchovní tělo
oddělí od těla fyzického. Zdá se, že to lze usnadnit omezením fyzické
činnosti a klidným duševním stavem. K určení specifických biologických
korelátů exteriorizace jsme vytvořili experimentální situaci, při níž jsme
po celou dobu exteriorizovaného stavu prováděli různá biologická
měření.
Našeho laboratorně kontrolovaného výzkumu se zúčastnilo deset
studentů, z nichž všichni byli zkušení v záměrném cestování mimo tělo.
U každého z meh, pohodlně ležícího na pohovce, probíhala registrace
elektromyogra-fického signálu (EMG), psychogalvanické reakce (GSR),
mozkové aktivity (EEG), krevního tlaku, tepové frekvence a teploty
pravého ukazováčku. Všechna tato měření byla prováděna před
exteriorizad, během ní i po ní. Kromě technika, který prováděl všechna
zmíněná měření, byli sledovaní subjekti během experimentu v laboratoři
sami. Spolu s měřením před a po exteriorizad, byla ještě v jejím průběhu
prováděna měření v desetiminuto-vých intervalech. Po ukončeni pokusu
byli ještě jednotliví subjekti požádáni o zhodnocení celé exteriorizace.
V následném rozhovoru všichni subjekti potvrdili dosažení
exteriorizo-1 váného stavu. Naměřené fyziologické hodnoty ukazovaly v
průběhu exteriorizace patrné změny biologických funkcí. U všech
zaznamenané změny EMG indikovaly stav hlubokého fyzického
uvolnění, zatímco změny EEG indikovaly stav alfa. Teplota prstu u všech
vzrostla, zatímco puls a dechová frekvence klesly. Tyto změny se
objevily na samém začátku exteriorizovaného stavu a zůstaly relativně
stejné po celou dobu jeho trvání.
Konečné hodnoty, naměřené po ukončení sezení, ukazovaly rychlý ná-
vrat všech tělesných parametrů na původní hodnoty před exteriorizad.

Exteriorizace a spánek
Některé charakteristiky spánku se zdají být pro navození exteriorizace
zvláště příznivé. Jakmile je fyzické tělo v klidu, dochází k uvolnění
biolo-

129
 gických zábran, které by mohly exteriorizaci ztčžovat. Jak bylo zmínčno
v předchozí kapitole, jeden z pohledů na exteriorizaci zastává názor, že
spánek sám o sobě je exteriorizovaným stavem, a že mnoho z našich tak
zvaných „snových zážitků" je vlastně exteriorizaci.
Ať už je podstata spánku v exteriorizaci, neboje spánek jen změněným
stavem , který k exteriorizaci přispívá, je pravděpodobné, že by mohly
být vyvinuty techniky, usnadňující exteriorizaci v průběhu spánku a
cestování mimo tělo do určených míst. Hlavní důvody pokusu byly dva:
za prvé, prozkoumat účinnost předspánkových technik v navozování
specifických exteriorizaci, za druhé potvrdit existenci exteriorizace jako
takové.
V tomto pokusu bylo našimi subjekty dvacet studentů, bydlících na
kolejích, ve věkovém rozmezí 18 - 24 let (deset mužů a deset žen).
Všichni absolvovali přinejmenším jeden ročník vysokoškolského studia v
obom parapsychologie, který zahrnoval cvičení v navozování
exteriorizovaného stavu. Každý z nich již exteriorizovaný stav zažil a
úspěšně duchem cestoval do vzdálených míst.
Účastníci pokusu dostali za úkol vyvolat exteriorizovaný stav pomocí
předspánkové autosugesce a v průběhu exteriorizace uičit předmět, ležící
na stole, uprostřed univerzitní parapsychologické laboratoře. Jaký
předmět to je, bylo známo jen asistentovi, který tam umístil náhodně
jeden z devíti předmětů, z nichž žádný předtím nebyl spatřen ani
studenty, ani výzkumnými pracovníky. V dohodnutý den použili studenti
předspánkovou autosuges-ci, těsně před tím, než v jim známém kolejním
prostředí usnuli. Autosugesce zněly takto:
Až usnu, budu mít možnost bez potíží dostat se do laboratoře a
prohlédnout si tam předmět, ležící na stole uprostřed místnosti. Až se
probudím, budu si celý průběh exteriorizace dobře v\ybavovat.
Pak následovaly další autosugesce týkající se představy laboratoře a
jejího umístění v rámci univerzity.
Okamžitě po probuzení zaznamenali všichni účastníci podrobně
poznatky, získané v průběhu exteriorizace. Analýza výsledků potvrdila,
že se všem podařilo úspěšně navodit exteriorizovaný stav. Všichni se také
úspěšně dostali až do laboratoře. Osm mužů a sedm žen popsalo správně
charakteristické rysy předmětu, kteiý nikdy předtím neviděli. Jednalo se o
uměleckou rytinu do nefritu, znázorňující dva koně ve stínu světle zelené
levandule,

130
připevnčné na ebenovém podstavci. Tři z péti studentů popsali rytinu, ale
další popis už nebyl přesný. Zbývající dva studenti byli v popisu
charakteristických předmětu zcela neúspěšní.
Při opakování pokusu, tentokráte s jinou skupinou dvaceti studentů,
zůstaly všechny podmínky stejné, kromě předmětu, kterým byl pro
změnu model vlaku se čtyřmi vagóny a služebním vozem. Jako u
předchozí skupiny se všichni úspěšně exteriorizovali a dostali do
laboratoře. V tomto případě ale jen šest mužů a čtyři ženy, správně určili
předmět a jeho hlavní rysy. Při tom bylo velice zajímavé, že tri muži a
dvě ženy, správně určili i výrobce modelu, který byl napsán bílými
písmeny na boční straně lokomotivy.
Tyto výsledky dosti přesvědčivě ukazují, že je možné ve spánku
cestovat mimo tělo, s cílem získání velmi konkrétních, jinak nám
nedostupných informací.

Exteriorizace během spánku

Rozsah, v jakém se během spánku spontánně pohybujeme mimo tělo,
je neznámý. Mnoho lidí si časté cestování uvědomuje, někteří tvrdí, že se
to děje každou noc. Na dmhé straně jiní si takové zážitky nikdy
nevybavili.
Někteří z těch, kteří měli s exteriorizací zkušenost, potvrdili úspěch s
různými navozovacími a řídícími technikami. Cílem dalších prací, které
probíhaly ve třech etapách, bylo: prověřit techniky používané úspěšnými
subjekty při navozování exteriorizovaného stavu a vyvinout dostatečně
efektivní techniku, která by exteriorizací během spánku stimulovala.
V první fázi prací byly pokusy prováděny s patnácti dobrovolníky - uni-
verzitními studenty (devět mužů a šest žen), kteří spánku k exteriorizací
úspěšně vyžívali. Pro získání bližších informací, týkajících se technik,
které používali, s nimi bylo uděláno interwiev. Všichni studenti, jejichž
věkové rozpětí bylo ód 21 do 29 let, byli již pokročilí v exteriorizací ke
vzdáleným cílům nezávisle na spánku. Shrnutí výsledků interwiev vypadá
takto: 1. Fyzické uvolnění, klidný duševní stav a motivace, jsou
považovány za hlavní předpoklady úspěšné exteriorizace během spánku.
Jasný záměr cestovat mimo tělo, je třeba formulovat těsně před usnutím.

131
 2. Všichni studenti v průběhu usínání používali autosugesci.
Používané formulky se různily, ale vždy obsahovaly něco jako: Nyní
jsem připraven opustit svoje tělo. Mohu jít, kamkoliv budu chtít. V
době, kdy budu mimo své tělo, budu stále pod ochranou. Kdykoliv se
rozhodnu vrátit se do těla, budu to schopen učinit snadno, bez
nesnází.
3. Při cestování do určitých oblastí si studenti vytvořili představu tohoto
místa a ve stavu před usnutím.si ji vybavovali.

Ve dmhé částí výzkumu byly analyzovány výsledky z první fáze a byl

vytvořen postup pro navození stavu mimo tělo během spánku. Postup
nazvaný Spánková technika byl vytvořen s cílem mít během spánku větší
kontrolu nad exteriorizací do požadovaných míst. Pro navození
exteriorizo-vaného stavu a usnadnění postupu je kladen důraz na
uvolnění, posilující ujištění a představy. (V šesté kapitole je podrobný
postup o pěti krocích.)
V třetí fázi výzkumu jsme pracovali s druhou skupinou dobrovolníků
o dvaceti dvou lidech (čtrnáct mužů a osm žen). Všichni sdělovali, že
nebyli úspěšní vé využívám spánku jako prostředku k exteriorizaci.
Nejprve byli všichni ve spánkové technice vyškoleni. V průběhu výcviku,
který trval pět dnů, kdy každý dne bylo jedno jednohodinové sezení, se
všichni subjekti úspěšně exteriorizovali. Po ukončení výcviku byli tito
lidé požádám, aby i dál tento postup používali a aby si svoje zážitky z
exteriorizací po dobu dvou týdnů zaznamenávali. Na konci dvou týdnů
byly tyto záznamy zanalyzová-ny s cílem zjistit četnost exteriorizací.

Shrnutí výsledků třetí fáze výzkumu

1. V průběhu dvou sledovaných týdnů zaznamenalo osmnáct ze
dvaadvaceti subjektů nejméně jednu exteriorizaci. Ze zbývajících čtyř
si dva nebyli jisti, zda se v této době exteriorizovali či nikoliv. Dva
byli přesvědčeni, že se v daném období neexteriorizovali.
2. Šestnáct subjektů z dvaadvaceti, zaznamenalo v průběhu dvou týdnů
úspěšnou exteriorizaci alespoň k jednomu zvolenému místu.
3. Celkem devět subjektů zaznamenalo po dobu našeho experimentu
nejméně jednu exteriorizaci každou noc.
4. Sedm subjektů zaznamenalo v průběhu experimentu každou noc
několik exteriorizací.

132
 5. Všichni úspěšní subjekti zaznamenali zlepšení schopnosti záměrně se
exteriorizovat.
Tyto výsledky naznačují, přestože tu hraje svou roli subjektivita, že
schopnosti v navozování a řízení exteriorizace během spánku mohou být
získány cvičením a zkušenostmi s používáním laboratorně vytvořených
postupů.

Samovolně navozené exteriorizace: přehled úspěšných subjektů

Objektivní analýzy samovolně navozených exteriorizací a okolností s
nimi spojených jsou v našem výzkumu tohoto složitého jevu důležité,
protože nám umožňují porozumět navozovacímu procesu a naznačují
způsoby, jak se ho naučit. Dalšímu výzkumu byl motivován opět dvěma
důvody: za prvé, najít osobnostní rysy, související s úspěšně samovolně
navozovanou exteriorizací, a za druhé, určit konkrétní techniky,
používané úspěšnými subjekty.
Předmětem studie bylo osmnáct dobrovolných studentů (sedm mužů a
jedenáct žen), kteří se dokázali často samovolně exteriorizovat a kteří to
byli schopni v laboratorně kontrolovaném prostředí úspěšně předvést.
Studenti by U požádám, aby popsali vyprávěcím způsobem jednak sami
sebe, jednak techniky, které pro navození exteriorizace používají. Při tom
se měli zvlášť soustředit na následující body:

Část I.
1. Popište svůj současný zdravotní stav
2. Do jaké míry máte pod kontrolou svůj život?
3. Popište duševní stav, který je typický pro váš život.
4. Jak byste ohodnotili své akademické vzdělání?
5. Jak by vás obvykle popsali vaši přátelé?

ČÁST II.
1. Jaký potenciální prospěch vám může exteriorizace přinést?
2. Podrobně popište techniky, které pro navození exteriorizovaného stavu
používáte.
3. Existují nějaké situace nebo osobní faktory, které by mohly navození
exteriorizace znesnadnit?

133
Analýza odpovědí ukázala následující:
* Všichni subjekti sami sebe popsali jako lidi zdravé nebo přiměřeně
zdravé, kteří mají svůj život pod kontrolou.
* Jejich popisy vlastního duševního stavu byly obvykle kladné. Často se v
jejich popisech vyskytují formulace jako dobře adaptabilní, vyrovnaný,
bezstarostný, sebejistý, šťastný, motivovaný a myšlenkové pružný.
* Všichni hodnotili své akademické vzdělání jako nadprůměrné. Tři sub-
jekti ho hodnotili jako výborné a dva jako nejlepší. Zbývající subjekti
hodnotili své vzdělání jako velmi dobré.

Všichni zúčastnění byli toho názoru, že by je jejich přátelé hodnotili

kladně. Nejčastější hodnocení bylo „velice kladné" (čtrnáct případů), pak
„samostatný" (dvanáct případů), „zodpovědný" (jedenáct případů), „prav-
divý" (devět případů), „upřímný" (devět případů), „velmi pracovitý" (tři
případy), „rozhodný" (tři případy) a „milující zábavu" (dva případy).
Negativní hodnoceni, přestože jich bylo málo, zahrnovaly tři případy
„tvrdohlavosti", tři případy „nedůsledností" a jeden případ „sobeckostí".

Prospěch z exteriorizace byl spatřován v těchto věcech:

1. Jsou uvolňující.
2. Jsou zdrojem důležitého vhledu.
3. Dávají kvalitní řešení problémů.
4. Jsou zdrojem potěšení.
5. Jsou uspokojivé a osobně naplňující.
6. Přinášejí do života vzrušení.
7. Jsou motivující.
8. Podporují tvořivé myšlení.
9. Obnovují fyzickou i duševní rovnováhu.
10. Vytvářejí sebedůvěru a sebelásku.
11. Podněcují intelektuální schopností.

Navozovací techniky praktikované osmnáctí subjekty, měly několik

společných rysů. Na začátku používali všichni fyzické uvolnění, mentální
představy a ujištění. Dvanáct z osmnácti subjektů používalo představu

134
ochranného energetického obalu kolem fyzického těla. Paprsek světla, na
kterém bylo duchovní tělo unášeno z těla fyzického, si představovalo
sedm z osmnácti subjektů. Představy a Dotvrzení používali k řízení cesty k
patřičným místům všichni subjekti. Šest z osmnácti studentů vzývalo
přítomnost duchovních průvodců, aby jim během cestování mimo tělo
poskytli ochranu a vedení.
Čtrnáct subjektů se zmiňovalo o cvičení různých meditativních
technik. Techniky využívající spánku používalo sedm subjektů. Každý z
účastníků potvrdil, že úspěšně použil více než jednu navozovací techniku.
Jako osobní nebo situační faktory, které ztěžují úspěšné navození
exteriorizace, označili hluk, fyzické nepohodlí, přítomnost ostatních nebo
nedostatek času.
Celkem výsledky naznačují, že dobrý duševní stav, silný pocit
sebekontroly a zdravé sebe jsou rozhodující pro úspěšné navození
exteriorizace. Představy, ujištění a uvolnění, byly hlavními prvky
navozovacích postupů, používaných všemi účastníky našeho
experimentu.

Spontánní a navozená exteriorizace: Srovnávací analýza.

Osobní záznamy z exteriorizací naznačují, že přínosné mohou být
exteriorizace jak spontánní, tak i záměrně navozené. Předchozí výzkum
žádný rozdíl mezi těmito dvěma typy exteriorizace nezjistil. Smyslem
stávajícího experimentu bylo zjistit, zdaje nějaký rozdíl v přínosu těchto
dvou typů exteriorizací.
Protože přínos exteriorizace nemusí být vždy každému hned zřejmý,
hodnotili lidé zúčastněni v této studii jak své předchozí spontánní
exteriorizace, tak i exteriorizace stávající, experimentálně navozené.
Experimentu se zúčastnilo deset dobrovolníků, vysokoškolských
studentů (pět žen a pět mužů), z nichž všichni se již více než jedenkrát v
nedávné době exteriorizovali. Jejich věkové rozmezí bylo od devatenácti
do šestadvaceti let.
Celý pokus byl prováděn v tichém laboratorním prostředí. Napřed
každý subjekt ohodnotil přínos dosavadních spontánních exteriorizací na
pětibodové škále od bezvýznamné až po velmi významnou.

135
 Škála předchozích spontánních exteríorízací
Na níže uvedené pětibodobé stupnici označte prosím přínos svých
předchozích spontánních exteriorizací
Nevýznamné Vysoce významné

—H---------H---------H-------H---------H—
1 2 3 4 5

Sedm subjektů z deseti označilo svou nedávnou spontánni exteriorizad

za velmi významnou (pět bodů z pěti), zbývající tři ji ohodnotili čtyřmi
body. Celkový průměr hodnocení nedávné spontánní exteriorizace tedy
byl 4,7.
Každý subjekt, pohodlně ležící na pohovce, byl uváděn do
exteriorizace výzkumným pracovníkem, který pro navození
exteriorizovaného stavu použil techniky levitace ruky, jak byla popsána
ve třetí kapitole. Po ukončení takto navozené exteriorizace každý subjekt
ohodnotil přínos této zkušenosti na stejné pětibodové stupnici.
Okamžitě po skončení exteriorizace ji pět z deseti subjektů ohodnotilo
jako velmi významnou (pět bodů na hodnotící stupnici). Zbývajících pět
ji ohodnotilo čtyřmi body. Výsledný průměr byl tedy okamžitě po
skončení navozeného stavu 4.5, číslo poněkud menší, než kterým byly
ohodnoceny nedávné spontánní zážitky.
Po čtyřech týdnech se všichni subjekti do laboratoře vrátili a provedli
hodnocení těchto exteriorizací znovu. V dotazníku bylo uvedeno:
Před čtyřmi týdny jste se dobrovolně zúčastnili našeho pokusu s
exteriorizací. Ohodnoťte prosím podle svého současného názoru přínos
této zkušenosti na níže uvedené pětibodové stupnici.
Hodnocení získané po čtyřech týdnech bylo stejné s hodnocením
spontánních exteriorizací - s celkovým průměrem 4.7 na pětibodové
stupnici.
Přestože skupina pro tuto studii byla omezená pouze na deset
subjektů, výsledky naznačují, že experimentálně navozené exterirorizace
jsou potenciálně stejně přínosné jako exteriorizace spontánní. Ale přínos
experimentálně navozené exteriorizace nemusí být každému subjektu
okamžitě zřejmý.

136
 Navozené exteriorizace: Vlivy minulých zkušeností
Hlavní cíl následujícího úkolu byl dvojí: zaprvé, vytvořit techniku
navození exteriorizovaného stavu, založenou na technikách používaných
zkušenými subjekty, zadmhé zhodnotit účinnost tohoto navozovacího
postupu jak se zkušenými, tak s nezkušenými subjekty. Na výzkumu se
podílelo deset subjektů, kteří byli schopni exteriorizovat se kdykoliv
podle své vůle a deset lidí, kteří s navozováním exteriorizace ještč žádnou
zkušenost neměli. Věkové rozmezí zkušených subjektů se pohybovalo od
devatenácti do dvaceti sedmi let, nezkušených od osmnácti do dvaceti
šesti let.
Všichni tito subjekti - dobrovolníci, byli při skupinovém sezení sezna-
mem s podstatou výzkumného úkolu i s teorií a dynamikou exteriorizace.
Deset zkušených subjektů bylo požádáno, aby vypracovali písemný popis
technik, které pro navození exteriorizovaného používají. Po analýze
těchto zápisů byl ještě z každým proveden osobní pohovor, jehož účelem
bylo získání dalších informací o jimi používaných vstupních technikách a
postupech. S nezkušenými subjekty byl také proveden rozhovor, při němž
jim byly vysvětleny všechny jejich dotazy, týkající se cíle výzkumu.
Analyzovali jsme informace získané od zkušených subjektů, a to, co
měli jejich zkušenosti společné, jsme použili pro vytvoření obecného
postupu pro navození exteriorizovaného stavu.
Před samotným navozením exteriorizace si šel každý z účastníků
pokusu prohlédnout výtvarné studio, nacházející se v jedné z budov
našeho areálu, kde byl mj. umístěn i stojan na obrazy, ale zatím na něm
žádný obraz ještě nebyl. Ten tam byl dodán později naším asistentem,
který ho sám vybral a jako jediný věděl, co zobrazuje. Úkol pro
jednotlivé subjekty spočíval v tom, vrátit se v exteriorizovaném stavu do
studia prohlédnout si pozorně obraz na stojanu a všimnout si jeho
hlavních rysů.
Exteriorizace se konaly v tichém laboratorním prostředí, s jemným,
nepřímým osvětlením, kde každý z účastníků pohodlně ležel na pohovce.
Úvodní text, sestavený z částí záznamů zkušených subjektů, vypadal
takto:
V tomto experimentu je vašim úkolem opustit své tělo a prohlédnout si
obraz, umístěný na stojanu, uprostřed výtvarného studia. Až se pak
vrátíte do těla, budete požádáni, abyste popsali jeho hlavní rysy.

137
 Máte zavřené oči a stále se víc a víc uvolňujete. Váš dech se zpomaluje
a tělo uvolňuje, jste v naprostém klidu, jisti si svou schopností opustit
tělo. Zatímco se chystáte tělo opustit, jste obklopeni zářivou ochrannou
energií. Při cestě mimo tělo budete v bezpečia pod ochranou.
Své vystoupení z těla máte zcela pod svou kontrolou. Pomalu, velice
pomalu, se začínáte od těla vzdalovat. Uvědomujete si, jak pomalu
stoupáte. Při pohledu zpět můžete vidět své odpočívající tělo. Můžete se
kdykoliv, pouhým rozhodnutím, do něj vrátit.
Teď, když jste od fyzického těla odpojeni, můžete cestovat do
výtvarného studia, kde si prohlédnete obraz na stojanu. Až si ho
prohlédnete, vrátíte se snadno a pohodlně do svého fyzického těla. K
cestě do studia a prohlížení obrazu máte tolik času, kolik potřebujete.
Po skončení úvodního cvičení měli subjekti na cestování mimo tělo
dostatek času. Doba exteriorizace byla každému měřena a
zaznamenávána. Čas byl měřen od dočtení úvodních instrukcí do otevření
očí daného subjektu.
U zkušených jednotlivců trvala exteriorizace od 6 minut 17 vteřin, do
11 minut 48 vteřin. Průměrný čas tedy byl 9 minut a 22 vteřin Ve skupině
nezkušených subjektů se čas pohyboval od 5 minut 40 vteřin do 14 minut
52 vteřin, s celkovým průměrem 10 minut a 31 vteřin.
Obraz zobrazoval muže na koni, jedoucího bouřkou. Osm z deseti zku-
šených subjektů zahrnulo koně mezi hlavní znaky obrazu. Pět zkušených
jednotlivců také zahrnulo do svého popisu dva zbývající hlavní rysy, to je
jezdce a bouřku. Dva z této skupiny zkušených subjektů nezaznamenali
ani jeden z hlavních rysů obrazu, přestože zaregistrovali vedlejší prvky,
jako barvy a rysy krajiny.
Dva subjekti ze skupiny subjektů nezkušených, zahrnuli ve svém
popisu všechny podstatné prvky. Jeden z nich se zmínil jen o koni a
jezdci, tři jen o koni. Čtyři zbývající nezaznamenali ani jeden z hlavních
rysů obrazu.
Mezi subjekty, kteří byli v popisu obrazu jen částečně úspěšní, byl
nejčastěji zaznamenaným prvkem kůň. To bylo pravděpodobně
způsobeno pozicí koně, který se zděšen stavěl na zadní a jezdce více
méně zakrýval. Posledními, často zaznamenanými prvky byla v obou
skupinách bouřka a pozadí.
Přestože tento experiment mohl být ovlivněn také jasnovidnými
schopnostmi, bilokací, nebo nějakou jinou formou mimosmyslového
vnímání, úspěšní jedinci svůj úspěch přisuzovali cestě mimo tělo.

138
 Výsledky tohoto pokusu naznačují, že zkušenosti s exteriorizací
mohou zlepšit výsledky při experimentálních sezeních. Protože
navozovací postup byl sestaven ze záznamů zkušených subjektů, dalo by
se předpokládat, že jim známý postup bude jim bude také lépe vyhovovat.
Skupina nezkušených subjektů nejen že rozpoznala více hlavních rysů,
ale také zaznamenala v popisu obrazu mnoho vedlejších prvků. Tento
postup tedy skončil i značným úspěchem pro skupinu méně zkušených
subjektů, což potvrzuje použitelnost sestaveného navozovacího postupu,
jako učebního nástroje.

Exteriorizace a schopnost předvídání

Hlavním prvkem učení se a dalšího rozvoje našich psychických schop-
ností je praxe a zkušenost. Důvodem této práce, skládající se ze dvou
částí, bylo za prvé prozkoumat schopnosti předvídání u subjektů, kteří
prošli výcvikem ve schopnosti předvídat a prověřit rozdíly mezi různými
strategiemi předvídání, včetně exteriorizace.
První část výzkumu byla věnována ověřování schopnosti předvídat u
třiceti šesti subjektů, kteří předtím prošli šestiměsíčním skupinovým
výcvikem v předvídání. V průběhu této doby se skupina setkávala
dvakrát měsíčně po dobou půl roku. Během této doby vzniklo v rámci
skupiny 287 předpovědí, s doloženou přesností výpovědí 63 procent.
Mnoho z těchto předpovědí se týkalo účastníků skupiny, často to byly
předpovědi dosti osobní. Mezi predpovednú byla např. autonehoda,
jejímž účastníkem byla dcera jednoho z členů skupiny, dále služební
postup vládního zaměstnance, který byl také členem skupiny a další
podobné věci. Dosažená vysoká přesnost předpovědí napovídá, že tu bylo
ve hře něco, co stálo mimo náhodu.
Na závěr první etapy výzkumu se dvacet sedm účastníků přihlásilo k
dobrovolné účasti na dmhé části, kterou jsme nazvali „Výzkum fenoménu
psi". Tato část výzkumu byla věnována dlouhodobému, dva roky
trvajícímu shromažďování předpovědí, při kterých měly být využity tri
různé skupinové techniky: exteriorizace, hypnóza a psychometrie, která v
sobě zahrnuje použití neživých (inanimate) předmětů jako nástrojů
předvídání. Celý výzkum kladl velký důraz na objektivní vyhodnocování
dosahovaných výsledků a pečlivou dokumentaci.
Na tomto výzkumném programu se podílely tri skupiny subjektů,
jejichž úkolem bylo dávat předpovědi a vyhodnocovací komise. Každé ze
skupin

139
subjektů, kteří se věnovali předpovídání, bylo určeno, jakým způsobem
budou své předpovědi získávat: prostřednictvím exteriorizace, hypnózou,
nebo psychometrií Každá skupina měla devět členů. Postupy používané
jednotlivými skupinami byly více méně neměnné, každá skupina se
jednou měsíčně sešla, aby od jejích členů byly sebrány a zaznamenány
předpovědi. Pro každou skupinu byl určen člověk, sbírající data od členů
skupiny a předkládající je pak dvanáctičlenné hodnotitelské komisi. Ta
pak každý měsíc vypracovala zprávu obsahující hodnocení dosažených
výsledků.
Kromě sběru dat bylo úkolem každé skupiny dále propracovávat jí
používanou techniku získávání předpovědí. Tak skupina, která pro
získávání předpovědí používala exteriorizací, se snažila dostat se v
průběhu exteri-orizovaného stavu do budoucnosti, skupina, používající
hypnózu se snažila jít s věkovou progresí také do budoucnosti tak, aby
její členové byli schopni budoucnost vidět a prožít, a skupina používající
psychometrie se snažila zdokonalovat svou schopnost předvídání
používáním kyvadel, zíráním do krystalů nebo používáním techniky
automatického psaní. Po dobu celé výzkumné činnosti byla zdůrazňována
důležitost experimentování v uvolněném, relaxovaném stavu, zároveň s
neustálým zdůrazňováním důležitosti pečlivého vedení záznamů.
Během dvou let, od začátku září 1990 do září 1992, bylo sebráno
celkem 342 předpovědí. K prvnímu lednu roku 1996 bylo vyhodnoceno
celkem 253 takových předpovědí. Předpovědi u všech tří skupin se týkaly
jak záležitostí velice soukromých, tak i záležitostí národního, nebo
mezinárodního významu. Následující tabulka dává přehled počtu
předpovědí v jednotlivých skupinách a výsledky hodnocení.

Použitá technika a schopnosti předvídáníSkupinaCelkem

předpovědíProcento správnýchI. Exteriorizace3181II.
Hypnóza10178III. Objektologe21066

140
 V porovnaní s výsledky získanými v první etapě výzkumu, zlepšily
své výsledky všechny skupiny. Ačkoliv skupina provádějící exteriorizaci
vykázala nejmenší počet předpovědí, získaly na dmhé straně tyto
předpovědi nejvyšší ohodnocení. Protože předpovědi získané všemi
skupinami zasahovaly do doby za rok 2000, lze očekávat, že počet kladně
hodnocených předpovědí se u každé skupiny ještě vzroste.

Exteriorizace a zkušenost blízkosti smrti

Jedním z nejčastěji pozorovaných vlivů exteriorizace je pocit zvětšení
osobní moci. Podobně i lidé, kteří prošli zážitkem blízkosti smrti, ho také
velice často pokládají za silně posilující. Cílem dále popsaného výzkumu
byly možnosti využití přínosu jak exteriorizace, tak i prožitku blízkosti
smrti prostřednictvím rozhovoru s lidmi, kteří prošli obojí zkušeností.
Dobrovolníky v tomto výzkumu bylo osmnáct subjektů (osm žen a
deset mužů), kteří měli zkušenost z obou zážitků. Jejich věk se pohyboval
v rozmezí od dvaceti sedmi let do padesáti osmi let. Čtyři ze subjektů
měli zážitek blízkosti smrti v souvislosti s dopravní nehodou, tři v
souvislosti s úrazem při sportu, dva při selhání srdce, dva při úrazu
následkem pádu, dva při úrazu v boji, dva když se skoro utopili, jeden při
pracovním úrazu, při němž došlo k chemické otravě, jeden při náhodném
predávkovaní drogou a jeden při pádu s letadlem. Ačkoliv jedenáct ze
subjektu tvrdilo, že měli zkušenost s vědomým navozování
exteriorizovaného stavu, byly pro srovnání použity jen případy spontánní
exteriorizace.
Se subjekty byl veden řízený rozhovor, kteiý probíhal podle předem
pro tento účel připraveného dotazníku.

141
 Dotazník pro prípady blízkosti smrti a prípady exteriorizace
1. Jaké byly okolnosti, doprovázející vaši zkušenost blízkosti smrti?
2. Popište svou zkušenost blízkosti smrti.
3. Jak zkušenost blízkosti smrti ovlivnila váš život,
1. Jaké byly okolnosti, doprovázející vaši zkušenost spontánní
exteriorizace?
4. Popište svou spontánní exteriorizad
5. Jak zkušenost spontánní exteriorizace ovlivnila váš život?
7. V čem byla vaše zkušenost (zkušenosti) blízkosti smrti a
exteriorizace podobné , V čem se lišili ?

Jako doplněk rozhovoru byli subjekti požádáni, aby napsali podrobný

popis, ve kterém by svou zkušenost blízkosti smrti se zkušenostmi
spontánní exteriorizace porovnali a popsali v čem se shodují a v čem se
liší.
Rozbor výsledků získaných pohovorem a písemným popisem
zkušenosti ukázal určité podobnosti i rozdíly mezi těmito dvěma
prožitky.
Podobnosti byly v těchto věcech;
Všichni subjekti se vyjádřili v tom smyslu, že jak spontánní
exteriorizace, tak i zkušenost blízkosti smrti byly pro ně osobně
významné a přínosné.
Všichni subjekti pohlíželi na zkušenost ze spontánní exteriorizace i na
zkušenost blízkosti smrti jako na něco, co mělo smysl a co je v nějakém
směru obohatilo.
Obě zkušenosti byly popisovány jako svou podstatou mystické, resp.
duchovní.
Všichni subjekti hovořili v souvislosti s oběma zkušenostmi o pocitech
létání a vznášení se.
Všichni subjekti hovořili v souvislosti s oběma zkušenostmi o
zostřeném vnímání.
Subjekti konstatovali, že prožití obou zkušeností pro ně znamenalo
získání trvalého duševního klidu a vhledu.
Rozdíly mezi oběma zkušenostmi byly spatřovány v těchto věcech: V
porovnání se zkušeností blízkosti smrti byla zkušenost spontánní
exteriorizace považována za intenzivnější a její vliv déletrvající.

142
 Všichni subjekti se vyjádřili v tom smyslu, že jejich zkušenost
blízkosti smrti změnila jejich pohled na život a na význam života po
smrti.
Všichni subjekti tvrdili, že po prožití zkušenosti blízkosti smrti se
jejich život podstatným způsobem změnil. Změny se týkaly jak žebříčku
osobních hodnot, rodinných vztahů i povolání. Změny způsobené
spontánní exteriorizací byly hodnoceny také jako významné, ale byly
obvykle méně dramatické a svou podstatou progresivnější.
Zkušenost blízkosti smrti byla častěji pokládána za duchovně význam-
nější. K významným interakcím s vyššími sférami docházelo v obou
případech, ale při zkušenosti blízkosti smrti byly tyto interakce
intenzivnější.
K setkání s dušemi, které již tělo opustily, docházelo v obou
případech, ale častěji při zkušenostech blízkosti smrti.
K vnímání sféry čistého světla a setkání s anděly nebo duchovními
průvodci docházelo v obou případech, ale častěji při prožitcích zkušenosti
blízkosti smrti.

Doufáme, že další výzkum těchto složitých jevů umožní hlubší

pochopení podstaty naší existence a ukáže nám další cesty k rozvoji a
obohacení našich životů.

143
 Kapitola 11.
Sedmidenní program výcviku v exteriorizaci

Růst je jediným důkazem života

John Henry Newman,
Apológia pro Vita Sua

Při našem výzkumu exteriorizace jsme zkoumali mnoho způsobů, jak

obohatit náš život novými vhledy a získáním energie. Exteriorizace
dokazuje naši schopnost překročit současné meze vědomí a zpřístupnit
vzdálené zdroje možnosti dalšího růstu a osvícení.
Rozvíjením svých exteriorizačních schopností odhalíme nový význam
své současné existence a významných skutečností, které před námi leží.
Každá exteriorizační zkušenost je pro nás ujištěním o naší nesmrtelnosti,
nejenom jako energetického systému, ale i jako vědomé bytosti, jejíž
vývoj je nikdy nekončícím zázrakem. Stát se ale psychicky silnějším
vyžaduje systematické úsilí a pevné předsevzetí udělat ze svého života to
nejlepší možné a rozvinout maximálně své možnosti.
Sedmidenní program výcviku v exteriorizaci, který vám zde
předkládáme, je sestaven tak, aby co nejvíc uvolnil další vývojové
možnosti a aktivizoval tak další vývoj. Vychází z technik, které byly již v
této knize vysvětlené, a tvoří z nich systematický postup, beroucí zřetel
na přirozenost osobního rozvoje. Celý plán je dobře přizpůsobitelný
různým požadavkům, je ho možné snadno rozšířit o kterékoliv techniky,
které jsme v této knize již uvedli.
Program stanoví pro každý den určitý cíl zároveň s technikami k jeho
dosažení. Začíná jednoduchými kondičními cvičeními, pokračuje
složitějšími technikami a končí exteriorizaci mimo tělo, do nejvyšších
sfér vesmíru.
Sedmidenní program je pro vás startovním bodem budoucnosti plné
vzrušení, objevů a neomezených možností dalšího vývoje.

První den
Cíl: Připravit se na exteriorizaci mentálně i fyzicky. První den programu
obsahuje čtyři speciální cvičení, které jsou přípravou na exteriorizaci.

144
 Duchovní meditace
V této technice se pomocí lesklého nebo svítivého předmětu, jako je
křišťál nebo zapálená svíčka učíme koncentraci, kterou potřebujeme k
navození exteriorizovaného stavu. Postup je následující:
1. krok. Na několik okamžiků zaměřte svou pozornost na lesklý
předmět a pak pomalu rozšiřujte své periferní vidění co možná nejvíce do
okolí. Téměř okamžitě zpozorujete, jak vaše zorné pole naplňuje bílá zář.
2. krok. Zavřete oči, zpomalte dech a mentálně prohlížejte své celé
tělo od hlavy až k patám a uvolňujte přitom postupně každý sval.
3. krok. Jakmile máte tělo zcela uvolněné, představte si, že jste
obklopeni bílou září pozitivní energie.
4. krok. Ujistěte se: „Jsem v harmonii sám se sebou i s celým
vesmírem. Jsem mentálně, fyzicky i duchovně vyrovnaný. Jsem naplněn
pozitivní energii"-
5. krok. Závěr. Meditaci ukončete tím, že se zamyslíte nad celým
zážitkem a ještě jednou se v duchu ujistěte o jeho posilujících vlivech.
Cesta na Měsíc
Tento postup vyžaduje, soustředit se po dobu několika minut na
Měsíc, nejlépe úplněk, a potom si se zavřenýma očima představit, že jste
na něm, prozkoumáváte jeho krátery, moře i jeskyně. Nechte se pohltit
pocitem, že na vlastní kůži prožíváte přímo hmatatelnou přítomnost
Měsíce. Můžete si představit, jak držíte v ruce měsíční kámen nebo jak
vám mezi prsty protéká měsíční písek. Pokud není možné Měsíc
pozorovat, zavřete oči a jeho obraz si vytvořte ve své představě.
Cestování tělem
Tato technika procvičuje schopnost mysli vytvářet a přemisťovat
fyzické pocity. Postup je následující:
1. krok. Zcela se uvolněte a potom si se zavřenýma očima vyberte
malou část svého těla - ruku, prst na noze nebo ruce, a celou svou
pozornost zaměřte na pocity v této oblastí.
2. krok. I nadále s plnou pozorností sledujte danou oblast a učte se v
ní vytvářet a přemisťovat pocity jako teplo, ztrnulost, mravenčení nebo
tlak.
3. krok. Celý postup ukončete tím, že necháte mysl pasivní a celé tělo
znovu zrelaxujete.

145
 Tvůrčí představivost
Toto cvičení je zvlášť účinné při přípravě na exteriorizaci do
vzdálených míst. Postup je následující:
1. krok. Myslete na své oblíbené místo a představte si, že tam jste.
Podrobně vnímejte své okolí a uvědomujte si pocit klidu a mim.
2. krok. Přesuňte svou pozornost na pomalu se pohybující předměty v
prostom. Například na plynoucí mraky, list ve větru nebo kouzelný
létající koberec.
3. krok. Vyberte si vhodný předmět a představte si, že je to váš dopravní
prostředek. Jste jeho jediným cestujícím na cestě k určenému místu.
4. krok. Podle vlastního rozhodnutí navštivte ve své představě jakékoliv
místo, nebo jednoduše nechte své cestě, i své fantazii volný průběh.
5. krok. Přesuňte svou pozornost zpět ke svému současnému okolí.
Zamyslete se nad získanou zkušeností a jejím přínosem.
Uvedené postupy procvičují naši schopnost dostávat se za hranice
biologického těla a připravují nás mentálně i fyzicky na exteriorizaci.

Druhý den
Cíl: Exteriorizovat se mimo tělo do vzdálených míst.
Druhý den našeho programu obsahuje dva postupy pro navození
exteri-orizace. První z nich je exteriorizační levitace. Tato technika
pracuje jen s pocitem fyzické beztíže, nikoliv se skutečnou levitaci.
Využívá se toho, že pocit fyzické beztíže, doplněný představou levitace
biologického těla (které se po chvíli vrátí do své původní polohy),
nechává duchovní tělo levitovat, připravené k cestování do vzdálených
míst. Druhým technikou je exteriori-zace ve změněném stavu . Ten
zlepšuje naše schopnosti pohybovat se mimo tělo v průběhu spánku.

Exteriorizace levitaci
Tato technika, jak bylo již řečeno, vyžaduje pouze pocit levitace těla,
nikoliv levitaci skutečnou. Důvodem použití představy levitace je, že
představa levitace může uvolnit duchovní tělo z těla fyzického. Postup o
osmi krocích vypadá takto:

146
 1. krok. V pohodlné poloze vleže procházejte ve své představě celé
tělo a v místech, kde zjistíte nějaké napětí, se zastavte a toto napětí
uvolněte. Zpomalujte dech, s výdechem trochu delším, než je nádech,
dokud si nevytvoříte uvolněný, samovolně plynoucí dechový rytmus.
2. krok. Celou pozornost zaměřte na své fyzické tělo a představujte si,
že je stále lehčí a lehčí, dokud se nastane zcela nehmotným.
3. krok. Zatím co pocit beztíže pokračuje, představte si své tělo, lehké
jako peříčko, jak pomalu stoupá vzhůru. Pak si ho představte na chvíli
zavěšené v prostom a pak jak se pomalu vrací na své původní místo,
zatím co vaše vědomí v duchovní podobě zůstává stále zavěšeno nad ním.
4. krok. Pozomjte shora své fyzické tělo, ležící nyní pod vámi.
Uvědomte si pocit beztíže a oddělení od fyzického těla.
5. krok. Představou, že je vaše duchovní i fyzické tělo dole pod vámi
obklopeno bílou září, vzývejte pozitivní energie vyšších duchovních sfér.
Potom proneste ujištění:
Ted'je celá má bytost obklopena silnou září vesmírné energie. Zatím co
se budu pohybovat mimo své tělo, budu mentálně, psychicky i duchovně
posilován a ochraňován pozitivními energiemi vyšších duchovních sfér.
Do svého těla se vrátím pouhým záměrem, kdykoliv budu chtít.
6. krok. Rozhodněte sejít na jakékoliv předem dané místo, nebo
jednoduše nechte pohybu samovolný průběh. Pokud to bude třeba,
můžete vědomě svůj pohyb řídit. Opakovaně se ujišťujte, že silná
vesmírná energie vás neustále naplňuje, včetně fyzického těla, které leží v
dálce v bezpečí.
7. krok. Chcete-li se vrátit do svého fyzického těla, přestavte si ho ve
známém prostředí a pak si uvědomte svůj záměr se do něj vrátit. Jakmile
jste v přítomnosti odpočívajícího fyzického těla, můžete se s ním opět
spojit. Po propojení s tělem si uvědomte svůj dech a ostatní fyzické
pocity.
8. krok. Celý postup zakončíte krátkou relaxací a přemítáním.
Patřičnou pozornost věnujte přínosu exteriorizace.

Exteriorizace ve změněném stavu

Tento postup je určen k podnícení exteriorizace v průběhu spánku a
získání větší kontroly nad celým zážitkem. Postup o pěli krocích je
následující:

147
 1. krok. Příprava. Těsně předtím než usnete, uvolněte celé své tělo tak,
že jím ve své představě projdete a uvolníte všechna napětí. Zaměřte se na
zpomalení dechu. Vsugerujte si, že se čas zpomaluje.
2. krok. Ujištění. Ujistěte se, že zatím co budete spát, vyjdete ze svého
těla a půjdete na vzdálené místo. Nejvýhodnější je toto místo si předem
vybrat. Ujištěním: Zatímco se budu pohybovat mimo tělo, budu chráněn a
v bezpečí, vzývejte ochranu vyšších sfér a přítomnost duchovním
průvodců.
3. krok. Mentální představy. Zatím co přichází spánek, představte si
své duchovní tělo jako pám, stoupající z fyzického těla. S touto
představou pozorujete odpočívající fyzické tělo, obklopené ochrannou
září a ve svém duchovním těle se od něj můžete vzdálit.
4. krok. Exteriorizace. Nechte se spontánně unášet ke vzdáleným svě-
tům nebo můžete jít přímo k místům, která jste si předem určili. Pro
exteriorizad do nějakého konkrétního místa si toto místo představte a
ještě jednou si ujasněte svůj záměr ho prozkoumat. Rozhodněte se, že z
této zkušenosti získáte poznání a sílu.
5. krok. Návrat. Exteriorizad ukončíte úmyslem opět se se svým fyzic-
kým tělem spojit. V této fázi si můžete vybrat, zda se chcete probudit,
nebo dál nerušeně pokračovat ve spánku.

Třetí den
Cíl: Prozkoumat při exteriorizad vzdálené vesmírné sféry. Třetí den
našeho exteriorizačního programu zahrnuje exteriorizační metodu
exteriorizace neřízené. Při ní je kladen důraz na spontánní průzkum
vesmíru bez předem daných omezení nebo specificky vytčených cílů. Je
založena na předpokladu, že v exteriorizovaném stavu může
prozkoumávat vesmír a různé duchovní sféry a dává v tomto směm velké
možnosti. Stejně jako ostatní exteriorizační techniky, vyžaduje i neřízená
exteriorizace klid a prijemné prostředí bez rušivých vlivů. Postup je
následující:
1 krok. Předběžné úvahy. Pro neřízenou exteriorizad je vhodné si
vyhradit nejméně hodinu, během níž může dojít ke krátkým, opakovaným
vstupům do fyzického těla. Tyto přechodné návraty poskytují chvilky
odpočinku mezi jednotlivými lety, zvyšují efektivitu exteriorizace a
zabraňují

148
únavě po konečném návratu do těla. Pro zajištění dokonalé vesmírné
ochrany se doporučuje na začátku i v průběhu exteriorizace opakovat
ujištění o ochraně a udržovat představu dokonalého obklopení světlem.
2. krok. Navození exteriorízovaného stavu. K navození exteriorizova-
ného stavu se pohodlně posaďte, postupně uvolněte celé tělo a přestaňte
se zabývat svými myšlenkami. Pro snadnější navození exteriorizace si
představte dopravní prostředek, např. v podobě křišťálové koule nebo
koberce z energie, který unáší vaše vědomí v podobě duchovního těla
vzhůru, pryč od těla fyzického. Představa létajícího dopravního
prostředku je rovněž účinná pro opakované návraty a navození
exteriorizace po chvílích odpočinku.
3. krok. Neřízený pohyb. Pro navození neřízeného volného pohybu si
představte třírozměrný obraz vesmíru, na kterém jsou letové cesty mezi
jednotlivými vesmírnými body, dimenzemi a sférami. Barevné body na
tomto vesmírném obrazu znamenají zářivou koncentraci vesmírné
energie, jejich barvy odpovídají jejich energetickým schopnostem -
zelená k léčí, žlutá podpomje intelektuální schopnosti, modrá klid.
Vesmírné body mohou být uspořádány podél hlavních cest, nebo mohou
existovat jako samostatné shluky jasných energií.
Kromě bodů jsou v kosmickém obraze vesmírné dimenze, jevící se
jako větší oblasti zářivé energie. Jednotlivé dimenze se liší velikostí,
barvou, intenzitou a tvarem. Některé jsou tak vzdálené, že jsou jen stěží
viditelné, zatím co ostatní ve vesmírné struktuře dominují. Určité obsáhlé
dimenze ztělesňují seskupení jasných vesmírných bodů a sfér, zatímco
jiné vyzařují pouze jemnou vábivou vesmírnou zář.
Vesmírné sféry jsou v kosmickém obraze reprezentovány zářivými
energiemi, lišícími se podobou a barvou. Určité sféry se jeví jako „drsné a
nepravidelné", zatímco jiné jsou „hladké a elegantní". Některé sféry
existují jako součást vzájemně se prostupujících duchovních dimenzí, jiné
se objevují stranou od ostatních. Některé sféry se jeví jako
neproniknutelné, jiné nás zvou ke kontaktu a komunikaci.
Pohyb mezi body, dimenzemi a sférami může být buď spontánní nebo
předem určený. Spontánní volný pohyb se objevuje bez úsilí a nevyžaduje
žádný popis cesty, ani „letový plán". Můžete se pohybovat volně sem a
tam mezi jednotlivými sférami a dimenzemi, zastavovat se, a pokračovat
dál do jiných dimenzí. Kdykoliv bude třeba, můžete se propojit s
jednotlivými vesmírnými body a čerpat z nich energii, nebo jít až ke
zdrojům jednotlivých

149
dimenzí a sfér. Na rozdíl od spontánni, volné exteriorizace vyžaduje
exteri-orizace do předurčených míst volbu správné cesty, vedoucí k
vybraným dimenzím, bodům nebo sférám.
4. krok. Návrat. Pro ukončení exteriorizace si představte své fyzické tčlo
ve známém prostředí a uvědomte si svůj záměr se do něj vrátit. Úspěšný
návrat doprovází pocit přítomnosti v těle, spolu s dalšími fyzickými
vjemy. Tento postup je účinný pro návraty během volné exteriorizace,
stejně jako pro konečný návrat.
5. krok. Závěr. Volnou exteriorizaci zakončete letmým promítnutím
celého zážitku a zamyšlením se nad jeho přínosem.

Čtvrtý den
Cíl: Zpřístupnit vesmírné léčivé a omlazující zdroje.
Čtvrtý den našeho programu pracujeme s jezerem energie, což je jedna
z nejefektivnčjších exteriorizačních technik pro dosahování cílů
spojených se zdravím, jako posílení imunitního systému, zpomalování
stárnutí, ovládání bolesti, urychlování hojení atd. Pro tuto techniku byste
si měli vyhradit přibližně hodinu v tichém a nerušeném místě. Postup je
následující:
1 krok. Pohodlně si lehněte s nepřekříženýma nohama, s rukama podél
těla, několikrát se zhluboka nadechněte a vydechněte a pak dýchejte
pomalu a rytmicky. Na několik minut se soustřeďujte jen na dech.
Uvědomte si, že jste v bezpečí, pod ochranou, spokojení a cítíte se
příjemně. Představujte si, že jste obklopeni zářivým světlem a vzývejte
posilující přítomnost vyšších duchovních vlivů.
2. krok. Soustřeďte se na své čelo a postupně směrujte své myšlenky
dovnitř. Projasňujte každou temnom a stín. dokud nebudete vnímat jen
zářivě bílé světlo. Představte si své duchovní tělo. jak v podobě zářivého
svěUa stoupá spolu s vědomím z fyzického těla. Jakmile budete nad
tělem, uvědomte si pocit svobody a vyrovnanosti. Zatím co pomalu
stoupáte vzhůru, jste v naprostém klidu. Připomeňte si, že jste naplněni
světlem a ochráněni vyššími duchovními vlivy vesmíru. Pouhým
záměrem se můžete kdykoliv a snadno do svého těla vrátit.
3. krok. Teď, když jste osvobozeni z fyzického těla, můžete jít
kamkoliv chcete. Vzdálené oblasti vesmíru jsou vám teď k dispozici.
Nejvyšší dimenze a nejvzdálenčjší sféry vás zvou ke kontaktu a
komunikaci.

150
 2. krok. Zatímco vnímáte rozdílná vesmírná společenství, obraťte
svou pozornost do dálky, ke křišťálové sféře, zářící čistou energií. Pokud
okamžité tuto křišťálovou sféru nepoznáte, pokračujte v prohlížení
vesmíru, dokud se vám neobjeví na obzoru. Pak se k ní nechte přitáhnout.
Jakmile do ní vstoupíte, jste okamžitě svěží a obklopeni teplem její
mocné energie.
3. krok. V nitru této sféry se nachází křišťálově čisté jezero, jemně
odrážející jiskřivou zář okolní sféry. Jakmile k jezem přistoupíte, začnete
vnímat jeho nesmírnou energii. Okouzleni jeho krásou se do něj ponoříte,
abyste prozkoumali jeho hloubku a rozlohu. Když jezero prozkoumáváte,
cítíte, jak jste naplňováni jeho osvěžující energií.
4. krok. Když z jezera vystoupíte, uvidíte nádherné, šperky ozdobené
číše, stojící na křišťálovém podstavci na okraji jezera. Očarováni mistrov-
skou prací a nepopsatelnou krásou berete jednu číši z podstavce do rukou
a nabíráte do ní vodou z jezera. Zvedáte ji a poléváte se vodou. Jak po vás
voda stéká, jste rozechvěni příjemným pocitem, jste zcela naplněni
energií. Máte teď k dispozici obrovské bohatství vesmíru. Uvědomujete
si, že cokoliv nyní budete chtít, může být vaše.
5. krok. Pozvedáte číši k vesmíru a pronášíte ujištění: Mé myšlenky a
představy jsou řečí vesmíru. Stanovte si své cíle a představte si, že jsou už
skutečností. Jestliže se vaše cíle týkají například zdraví, formulujte
jednotlivě každý z nich a představujte si příslušný orgán nebo tělesnou
funkci normálně pracující a ujistěte se, že daného cíle bylo dosaženo.
6. krok. Nyní jste připraveni vrátit číši zpět na její místo a znovu se
spojit se svým fyzickým tělem. Uvědomte si své odpočívající tělo a
vnímejte, jak se s ním opět jemně spojujete. Po spojení ale ještě před tím,
než otevřete oči, se ještě na chvíli zamyslete nad celým zážitkem a
ujistěte se o jeho blahodárných účincích.

Pátý den
Cíl: Nalézt zkušeností z minulých životů a získat z nich poznání.
Pátý den našeho programu budete používat postup, který využívá
hypnózy i exteriorizace. Z hlediska tohoto postupuje naše existence před
prvním vtělením považována za prvotní, životy v těle jsou inkarnační
období, která

151
jsou proložena existencí mimo tělo. Cílem techniky vhledu do minulých
životů je pozvednutí vědomí na vyšší úroveň, při kterém uvědomování si
minulých životů dosahuje svého vrcholu.
Stejně jako jiné exteriorizační postupy, vyžaduje i technika vhledu do
minulých životů ticho a příjemné prostředí. Na celý postup byste si měli
vyhradit asi hodinu času, v jejímž průběhu by vás nemělo nic vyrušovat.
Postup rozdělený do šesti kroků vypadá takto:
1. krok. Formulace cíle. Formulujte své osobní cíle co možná nejpře-
sněji. Vašim cílem může např. být procvičit si jen tento postup a
rozvinout svou dovednost vstupovat do exteriorizovaného stavu. Nebo
můžete chtít získat přehled svých minulých životů, nebo některý z
minulých životů prozkoumat podrobně. Vašim cílem může být
prozkoumání určité zkušenosti z minulých životů, která se vztahuje k
nějaké stávající situací, nebo zjištění průběhu minulých životů z nějakého
hlediska, jako jsou opakující se vztahy, povolání nebo závazky. Můžete
chtít uvědomit si úkoly z minulých životů, které máte možnost teď
dokončit, nebo problémy z minulých životů, které můžete nyní vyřešit.
Můžete chtít probádat svou existenci ještě před prvním vtělením, nebo
určité intervaly mezi jednotlivými minulými životy. Můžete chtít poznat
své předchozí, nebo naopak zcela první vtělení. Je možné rozhodnout se
probádat zkušenosti z minulých životů, získané v určité zeměpisné oblasti
nebo v konkrétní kultuře. Vašim cílem může být, připomenout si znalostí,
získané v předchozím životě, které si nyní neuvědomujete. Můžete chtít
uvědomit si minulé zkušenosti, týkající se současného problému nebo
cíle. Pokud se například potýkáte s problémy v osobních vztazích, hlubší
porozumění vztahům z minulých životů by vám mohlo poskytnout
patřičný vhled a naznačit možná řešení. JesUiže máte problém týkající se
výběru povolání, mohlo by být uvědomění si profesních zkušeností z
minulých životů neocenitelným zdrojem informací.
2. krok. Navození exteriorizovaného stavu pomocí levitace ruky.
Jakmile si formulujete cíle, lehněte si s nepřekříženýma nohama, rukama
ležícíma na stehnech, v pohodlné pozici a uvolněte se. Se zavřenýma
očima mentálně procházejte tělo od hlavy k nohám a uvolňujte každé
napětí. Po projití celého těla se několikrát pomalu zhluboka nedechněte a
vydechněte. Počítáním dechů od deseti k jedné si vytvořte pohodlný
dechový rytmus.
Až dopočítáte, pokračujte v pravidelném dýchání a soustřeďte se na
ruce, ležící na stehnech. Uvědomujte si všechny pocity jako teplo,
mravenčení,

152
 ztrnulost a mírný tlak, vznikající vahou rukou. Po krátke koncentraci
zaměřte svou pozornost na pravou ruku a představte si, že je nehmotná.
Představte si, že ji jemná síla pomalu zvedá vzhůru k čelu.
Jak ruka pomalu stoupá, vstupujete do hluboké hypnózy a pak opustíte
své tělo. Uděláte to tak, že v době, kdy ruka stoupá vzhůru, pronesete
ujištění: Až se ruka dotkne čela, vstoupím do hlubokého hypnotického
transu. Až ruku uvolním a nechám ji, aby se vrátila do své výchozí polohy,
přejde hypnóza v exteriorizovaný stav. Až opustím své tělo, budu při
plném , v bezpečí a pod ochranou. Budu obklopen a ochraňován silnými
energiemi a vůdčími duchy vyšších vesmírných sfér. Do svého těla se
vrátím, kdykoliv budu chtít, pouhým záměrem to udělat. Až se vrátím do
těla, počítáním od jedné do pěti, z hypnózy vystoupím.
Dopřejte ruce dostatek času, aby levitovala a dotkla se čela: Pak
pronesete ujištění: Jsem v hypnotickém stavu, připravený opustit své tělo.
Dojde k tomu v okamžiku, kdy se má ruka vrátí do své původní polohy.
Nechte ruku, aby se do výchozí polohy pomalu vrátila.
3. krok. Exteriorizace. Až se ruka vrátí do své výchozí polohy, uvědo-
mujte si, jak pomalu opouštíte tělo a stoupáte. Můžete si to usnadnit tak,
že si představíte své duchovní tělo jako zářivou mlhu, nerušeně stoupající
z hmotného těla. Jakmile jste se exteriorizovali, prohlédněte si své
hmotné tělo, jak pasivně v klidu leží. Uvědomte si silnou záři, která vás
obklopuje a proneste ujištění: Jsem vně svého fyzického těla, obklopen
čistou, zářivou energií. Záře, která obklopuje mne a mé fyzické tělo, ho
bude chránit a dodávat mu energii, zatímco já půjdu do vyšších
duchovních sfér.
4. krok. Výstup. V této rozhodující fázi máme dva cíle: za prvé
vystoupat do říše vesmírných archivů, které jsou známé svými jasnými
světelnými středy a rychle se točícími spirálami zářivých barev a za
druhé: dostat se k vesmírným zdrojům zkušeností z minulých životů.
Výstup je obvykle doprovázen uvědomováním si přítomnosti
specializovaných duchovních průvodců, kteří jsou téměř vždy zahaleni
svítící růžovou energií. Jejich přítomnost je vzývána opakováním záměru
stoupat a získat nějaké konkrétní poznání z minulých životů. Ujištění by
mělo vypadat asi takto: Nyní jsem připraven vystoupat do říše vesmírných
archivů, ve snaze získat nový vhled a poznání týkající se mé minulosti.
Vzývám posilující přítomnost duchovních průvodců, aby mne neustále
doprovázeli touto zkušeností.
Zážitek stoupání je obvykle doprovázen pocity jemného unášení vpřed
nejprve temnotou, pak do zářivé, jakoby tekuté dimenze proměnlivého

153
zbarvení. Některé sféry se jeví jako barevné, s mnoha místy
koncentrovaného světla. Jiné se jeví jako světlem naplněné chodby nebo
mněly. Během stoupání je často vnímání času a prostoru nahrazeno
stavem zvýšeného vesmírného , které samovolně vede naše vědomí k
archivním centrům vesmírného poznání.
Jak stoupání pokračuje, vidíte v dálce nádherné světlo, obklopené
barevnými světelnými spirálami. Toto třpytivé nitro vesmírné energie
vyzařuje záři, mamfestující tvořivou sílu vesmíru. Jakmile se dostanete do
jeho pole působnosti, ucítíte se přitahováni k jeho středu. Vstup do
vesmírného nitra může být doprovázen silným uvědomováním si jednoty
s vesmírem. Nejste už jen pouhým duchovním poutníkem, jste teď
nedílnou součástí vesmíru, jste propojeni s jeho neomezeným poznáním a
energií.
Jakmile vstoupíte do středu jasného světla, ute si okolní vícebarevná
světla, tvořící velkou zeď z mnoha vedle sebe postavených rámů, ve
kterých je chronologicky zobrazena vaše minulost od doby před prvním
vtělením až po vtělení současné. Každý rám představuje významnou část
vaší minulosti. V prvním rámu je záznam vaší existence před prvním
vtělením a každý následující obraz zachycuje buď život nebo interval
mezi životy. V každém obraze je zachycen postup vašeho vývoje,
začínající v dolní části obrazu a vrcholící nahoře. V posledním obraze,
který není ještě úplný, je zaznamenán váš současný život.
Jak se před vámi odhaluje vaše minulost, ute si návaznost a společné
rysy svých životů. Úplný vesmírný rozsah vaší minulosti, včetně všech
vesmírných obrazů i s jejich obsahy, je vám nyní k dispozici.
Vaši pozornost upoutávají zvýrazněné obrazy, představující významné
události nebo body zlomu vašeho vývoje. Vědem vyšší vesmírnou moud-
rostí, můžete nechat jednotlivé obrazy se rozvíjet, zastavovat, můžete stu-
dovat jejich obsah a význam.
Je třeba zdůraznit důvěrnou povahu vesmírných archivů. Vesmírné zá-
znamy každého jednotlivce jsou dostupné jen jemu samotnému.
5. krok. Návrat. Chcete-li exteriorizaci skončit, uvědomte si svůj
záměr vrátit se do fyzického těla, odpočívajícího v dáli. Znovu si
uvědomte přítomnost průvodců, kteří jsou nyní připraveni řídit váš návrat.
Po návratu do svého fyzického těla bude hypnotický stav automaticky
ukončen.
6 krok. Závěr a zhodnocení. Ještě než se hypnotický stav ukončí,
uvědomte si celou prožitou zkušenost a proneste ujištění: Jakmile napočí-

154
tám od jedné do pěti, budu si okamžitě plně vědom všeho, co jsem během
exteriorizovaného stavu prožil. Pochopím význam této zkušenosti a
použiji poznání, které jsem takto získal k obohacení svého života.
Celý postup ukončete hlubším zamyšlením nad celou zkušeností a
jejím významem. Zvláštní pozornost věnujte událostem, které zaujaly
vaši pozornost a souvislostem, charakteristickým pro vaše minulé životy.

Šestý den
Cíl: Využít léčebný vliv exteriorizace.
Šestý den našeho programu zahrnuje techniku „léčba duchovními
sférami", založenou na předpokladu, že již pouhá návštěva vyšších
duchovních sfér je sama o sobě léčivá. I v případě, že chybí přesně
formulovaný cíl, přináší tato technika prospěch a zvýšení energie.
Spontánně vytváří pocit bezpečí a sebe. Je ji možné ovšem použít i k
dosažení specifických léčebných cílů, jako překonání depresí, snížení
úzkosti a odnaučení se zlozvykům. Při skupinových sezeních je tato
technika velmi účinná při navazování komunikace a vytváření tvůrčích
vztahů.
Při provádění této techniky se doporučuje pohodlná poloha vleže a asi
jedna hodina času, v jejímž průběhu vás nebude nikdo vyrušovat. Postup
je následující:
1. krok. Procházení těla. Se zavřenýma očima mentálně procházejte
své tělo od hlavy k nohám a uvolňujte při tom každý sval. Jakmile tělo
projdete a uvolníte, zaměřte svou pozornost na dech a soustřeďujte se na
něj tak dlouho, dokud nezačnete pomalu, pravidelně dýchat.
2 krok. Navození exteriorizovaného stavu. Teď, když máte tělo zcela
uvolněné, si představte, že jste tak osvobozeni od všech životních
problémů, že se začínáte vznášet - vzdalujete se jako bílá pára od
fyzického těla a necháváte všechny starostí za sebou. Uvědomujete si
pocit svobody a příjemného osvobození od těla, odpočívajícího pod vámi.
3. krok. Ujištění. Zatímco zůstáváte nad svým tělem obklopeni
zářivým světlem, proneste ujištění: Nyní jsem vyrovnaný, silný, v
harmonii sám se sebou i s celýtn vesmírem.
Mentálně vzývejte sílu vyšších duchovních sfér a uvědomte si, jak se
barevné shluky čisté vesmírné energie pomalu vynořují z dálky a
obklopují vaše duchovní tělo. O každé barvě přemýšlejte jako o symbolu
určité

155
vesmírné síly. Zelená symbolizuje dobré zdraví, modrá klid a žlutá
osvícení. Nechte se dokonale prostoupit různými barvami. Uvědomte si
příliv pozitivní energie. V tomto klidném, odlehčením stavu zůstaňte tak
dlouho, dokud nejste touto energií dokonale prostoupeni.
4. krok. Návrat do těla a opětné ujištění. Pomalu znovu vstupujete do
svého těla a jemně se s ním spojujete. Než otevřete oči, znovu se
soustřeďujete na svůj dech a pronášíte ujištění: Nyní pociťuji přebytek
energie a síly.

Sedmý den
Cíl: Kontaktem s vyššími duchovními sférami si zpřístupnit další
možnosti vývoje.
Náš sedmidenní program končí duchovním průzkumem, vhodným pro
zpřístupnění velkého počtu duchovních sfér a aktivizaci jejich zdrojů.
Tímto postupem můžete aktivně propojit různé duchovní sféry a
komunikovat s duchovními entitami, které tam jsou. Tento postup nám
umožňuje získat přístup k duchovním zdrojům, týkajícím se našeho
současného vývoje. Postup je následující:
1. krok. Předběžné kroky. Na duchovní průzkum byste si měli
vyhradit alespoň hodinu času, během které vás nikdo nesmí vyrušovat.
Lehněte si s nepřekříženýma nohama, s rukama pohodlně ležícími podél
těla. Ujasněte si své cíle, pak pomocí známých uvolňovacích technik, jako
jsou procházení těla, hluboký dech a klidné mentální představy fyzické
tělo uvolněte. Jakmile je tělo zcela uvolněno, použijte pro usnadnění cesty
a navázáni komunikace následující ujištění, které pronesete nahlas (zdá
se, že je to u této techniky výhodnější). Doporučujeme tuto formulaci:
Zatímco budu cestovat mimo tělo do vyšších duchovních říší, bude kolem
mne klid a mír. Budu ochraňován starostlivými průvodci, kteří mne budou
po celou dobu tohoto zážitku doprovázet. Neomezená moudrost a síla
vesmíru mi jdou vstříc a vítají setkání se mnou.
2. krok. Navození exteriorizovaného stavu. K navození
exteriorizova-ného stavu zavřete oči a představte si své fyzické tělo v
klidu. K vytvoření jasné představy fyzického těla si dopřejte tolik času,
kolik potřebujete. Pak si představte svého duchovního dvojníka, jak v
podobě světla pomalu stoupá vzhůru a unáší sebou i vaše . Jakmile si
odděleni od fyzického těla plně uvědomujete, mentálně si znovu
zopakujte svůj záměr prozkoumat vzdálené duchovní říše a setkat se s
duchovními průvodci. Abyste své

156
ujištění posílili, představujte si vzdálené sféry a duchovní průvodce. V
tomto kroku pravděpodobně zažijete zřetelnou přítomnost duchovních prů-
vodců, kteří s vámi budou stoupat vzhůru k duchovním sférám. Po
dosažení duchovní dimenze zažije mnoho poutníků údiv, jakmile se
prolomí vesmírná energetická bariéra a vynoří se duchovní sféry. Vstup do
duchovní sféry je téměř vždy doprovázen vnímáním mnoha barev a
intenzivním pocitem přílivu vesmírné energie, doprovázené pocitem
sounáležitosti a jednoty s celým vesmírem.
3. krok. Využití vícebarevné sféry. V tomto kroku, zatímco se
propoju-
jete s barevnou duchovní sférou, pokračuje příjem vesmírné energie. Při
cestách do minulých životů nebo při jiných regresních technikách,
zkouma-
jících život mezi životy, okamžitě tuto oblast poznáte. Jsou tu učitelé,
průvodci, andělé a jiné pomocné bytosti, které jsou jako vaši přátelé.
Komuni-
kuje se m telepaticky a čistá láska doprovází každý vzájemný kontakt. V
nepopsatelně krásném prostředí jsou obvykle přítomni ti, kteří jsou
dočasně
mimo své tělo a zjistíte, že některé z nich již znáte.
Hlavním, podstatným prvkem této barevné sféry je vesmírná láska.
Pouhým pobytem v této sféře a komunikací s duchovními rádci se můžete
naplnit čistou vesmírnou láskou. Vesmírná láska je nejsilnější silou ve
vesmíru. Posiluje celou naši bytost mentálně, fyzicky i duchovně pozitivní
energií a vitalitou. Dokonalé naplnění vesmírnou láskou je hlavním
předpokladem využití dalších, specializovanějších vesmírných sfér.
Přestože se osobní kontakty s dušemi, které se nacházejí dočasně mimo
tělo, mohou objevit i při využívání jiných sfér, převažuje jejich výskyt na
této úrovni. Běžnými případy jsou radostná shledání se zesnulými příbuz-
nými, přáteli a zvířaty. Tato setkání jsou trvalým přínosem pro všechny
zúčastněné.
4. krok. Specifické využití sfér. Na tomto místě postupu si můžete
vybrat, zda využívání sfér ukončíte a půjdete přímo k 5. kroku, nebo
budete
pokračovat v pronikáním ke specifickým zdrojům jiných sfér, prostřednic-
tvím jejich specializovaného využívání. Pro speciální využití je k dispozici
množství sfér, z nichž u každé převládá barva, označující její zaměření.
Čistě bílá říše byla duchovními poutníky poznána pouze nepřímo, jako
vzdálený zdroj energie a barev pro všechny ostatní sféry.
Nejčastěji poznané specializované sféry jsou růžová, modrá, zelená,
žlutá, oranžová a červená. Každá z nich má své vlastní zdroje, frekvence a
specializované pomocníky. Duchovni průvodci se mezi jednotlivými
sféra-
157
mi volně pohybují a nabízejí duchovním poutníkům doprovod z jedné
sféry do druhé. Návštěvy jednotlivých sfér mohou být spontánní, podle
vlastního výběru, nebo případně na základě porady s duchovními
průvodci.

Využití růžové sféry

Růžové duchovní sféry patří k nejzářivějším ve vesmíru. Jsou spojené
s duchovním osvícením. Většinou se nacházejí v blízkosti zářivě bílého
světla, ve středu vesmíru. Kontakty s růžovou sférou a jejími pomocníky
jsou podnětné a vedou k osvícení. Mohou poskytnout odpovědi na otázky
týkající se smyslu jednotlivých životů a významu minulé, přítomné i
budoucí existence. Mohou nás propojit s nejvyššími#vesmírnými silami.
Mohou harmonizovat náš život a přivést nás do stavu jednoty se všemi
existujícími bytostmi. Všechny naše dočasné problémy a úzkosti ustoupí
při komunikaci s touto výjimečnou sférou. Beznaděj a zoufalství nahradí
víra a vnitřní klid.

Využití modré sféry

Modré sféry, kterých je mnoho, jsou ceněny pro své harmonizující
vlastnosti. Jsou velmi přitažlivé, a proto k nim mnoho duchovních
poutníků přichází. Záměrně můžete tuto sféru navštívit tak, že se na ni
zaměříte a sdělíte svůj záměr navštívit ji svým duchovním průvodcům,
kteří jsou vždy přítomni. Pro ty, kteří potřebují získat životní rovnováhu a
harmonii, je komunikace s touto sférou obzvlášť prospěšná.

Využití zelené sféry

Zelené sféry jsou známy především pro své mentální, duchovní a
fyzické léčivé síly. Pokud se pohybujete v energiích této sféry, duchovní
tělo se oživí a posílí k přenášení energie do fyzického těla, které je v
klidu, daleko odtud. Výsledkem může být silné mentální, fyzické,
duchovní naplnění a omlazení.
Pokud chcete navštívit zelenou sfém, zaměřte se na její jakoby
gravitační síly, a nechte se přitáhnout do jejího pole působnosti. Vstup do
této sféry bývá většinou pozvolný, s postupným stoupáním vitality a
omlazením. Po spojení s touto sférou, pociťuje většina poutníků vrcholné
naplnění léčivým teplem, které může být střídavě, pouhým záměrem,
posíláno zpět do fyzického těla.

158
 Využití žluté sféry
Žluté sféry jsou velmi významné pro náš osobní rozvoj, protože
podporují učení i růst intelektu. Ale k tomu, abychom ze žluté sféry
získali maximum, je zpravidla zapotřebí navštívit ji vícekrát, umět
rozeznat různé její energie a dokázat k nim proniknout. Po čase může
využívání této sféry zvýšit váš IQ.

Využití oranžové sféry

Zvláštností oranžových duchovních sfér jsou motivační a výchovné
vlivy. Tyto sféry často bývají průchodem nebo branami k ostatním
sférám. Obvykle bývají mezi žlutými a zelenými sférami a mísí jejich
frekvence, aby motivovaly učení a prospěšné zdravotní změny. Prospěch
z využití všech ostatních speciálních sfér je podporován zkušenostmi s
energiemi oranžové sféry.

Využití červené sféry

Červená sféra patří k energeticky nejsilnějším sférám ve vesmíru.
Hlavním jejím úkolem jsou krátkodobé zásahy a léčba pod kontrolou
zkušených duchovních odborníků. Poutníkům pohybujícím se mimo své
tělo, kteří navštíví červenou sféru, se obvykle naskytne obsáhlý přehled
jejich životů, včetně letmého nahlédnutí do významných minulých
inkarnací. I jen letmý pobyt v této sféře, může odhalit rozhodující
překážky dalšího vývoje a naznačit efektivní způsoby jejich odstranění.
Po návštěvě červené sféry je vhodné pro naplnění mysli těla i ducha
léčivou energií navštívit sféru zelenou.
5. krok. Návrat a závěr. Návrat do biologického těla začíná
uvědoměním si záměru ukončit návštěvy sfér a jednoduchým ujištěním:
Nyní jsem připraven vrátit se do svého fyzického těla. Potom zaměřte
pozornost na své fyzické tělo, ležící v klidu ve známém prostředí,
vnímejte své průvodce a průběh hladkého návratu do těla. Opětné spojení
se s tělem je signalizováno různými pocity ve fyzickém těle.
Exteriorizaci ukončete letmým zamyšlením a následným ujištěním,
které ještě více posílí zisk z právě nabyté zkušenosti. Například: Jsem na
mentálním, fyzickém a duchovním vrcholu. Jsem si vědom svých
schopností a jsem

159
dostatečně silný k tomu, abych je dál rozvíjel. Jsem zcela klidný. Můj život
je naplněn štěstím a láskou. Věřím v sebe i v síly ve mě skryté. Jsem
naladěn na nejvyšši vesmírné síly.
Tato závěrečná tvrzení mohou být doplněna všeobecnými ujištěními,
jako: Jsem zavázán pomáhat ostatním a měnit tuto planetu k lepšímu.
Využiji svých schopností, abych zabránil utrpení a zneužívání lidi i zvířat.
Budu pracovat na vyřešení otázek hladu a chudoby, ať se vyskytují
kdekoliv na světě. Budu pomáhat v prohlubováni světového míru.
Absolvováním sedmidenního programu jste udělali zásadní krok k
obohacení svého života. Nyní, když znáte techniky v tomto programu
obsažené spolu s ostatními technikami, vysvětlenými v této knize, jsou
vám k dispozici nové schopnosti. Ty můžete kdykoliv využít k
prozkoumávání nevyčerpatelných zdrojů energie, od nej niternějších,
které jsou vlastní vašemu Já, až k nejvzdálenějším, na samých hranicích
vesmíru. Můžete zaktivizovat nové vývojové procesy a urychlit rozvoj
svých nejvyšších možností. Můžete dosáhnou vznešených cílů a obohatit
své životy novým vhledem a naplněním. Můžeme přispět i k vývoji
ostatních a ke zlepšování této planety pro všechny, kteří přijdou po nás.

160
 Kapitola 12.
Závěr

Pravda je na pochodu a nic ji zastavil

nemůže.
Emile Zola: J' aceuse "

Poselství exteriorizace je zřejmé: každý z nás je ve vesmíru silou, jejíž

osudem je věčné trvání. Exteriorizace nám umožňuje pochopit vlastní
hodnom jako lidských by tostí i vlastní schopnost uskutečnit i ty
nejodvážnější sny.
Exteriorizace je darem vesmíru. Učí nás o nás samých a kráse naši
existence ve vesmíru. Je nevyčerpatelným zdrojem osvícení a energie.
Dává nám inspiraci navzdory zklamáním a nezdarům. Naše problémy
mění ve vzrušující možnosti dalšího vývoje a odstraňuje bariéry, které
nám velmi často v rozvoji bráni. Každého spojuje s nejlepšími
vesmírnými učiteli i terapeuty. Je nám oporou v nesnázích a útěchou,
když nás něco bolí. Pozvedá nás nad všednost a motivuje nás postupovat
vpřed s novou vírou a nadějí. Ukazuje nám cestu z temnoty a pomáhá
nám naučit se umění žít.
Neproniknutelné oblasti vesmíru nám díky exteriorizaci leží u nohou.
Kdykoliv si přejeme prozkoumat minulost, přítomnost nebo budoucnost,
je zde technika, jak toho dosáhnout. Můžeme ji cvičením zvládnout a
urychlit tak svůj osobní vývoj a zvýšit kolektivní vědomí na této planetě.
Po navození exteriorizace se buď můžeme zaměřit na vytyčené cíle, nebo
jí nechat spontánní průběh, jako vyjádření vlastního nejvyššího Já.
Můžeme proniknout k nej hlubšímu nitru svého já a prozkoumat nej
vzdálenější oblasti vesmíru.
V průběhu jednotlivých exteriorizačních studií, zmíněných v této
knize, jsme prozkoumali jak průběh, tak výsledek našeho osobního
vývoje a zjistili jsme, že je hluboko v nás skryta odpovědnost za obojí.
Možná se nám podařilo udělat mnoho významných objevů a snad jsme
dospěli i k podstatným závěrům, týkajících se významu naší existence ve
vesmíru. Možná jsme nalezli některá podstatná řešení nebo dosáhli
důležitým osobních cílů, ale pokaždé jsme dospěli k názoru, že jsme
nedílnou součástí celého tohoto procesu. A to je asi ta největší a nejlepší
odměna ze všech.

161
 Stručný slovník některých výrazů

archiv vesmírný - podrobné záznamy o vesmím, které obsahují i naše

osobní záznamy
bilokace - jev, vyskytující se v exteriorizovaném stavu, kdy je možné
být na dvou místech současně
cesta do těla - exteriorizační cvičení, obsahující koncentraci na izolova-
nou část těla a navozování různých tělesných pocitů
cesty do minulých životů - technika sloužící ke spontánnímu vybavení
si zkušeností z minulých životů, které mají nějaký vztah k přítomné
situaci
elektrografie - fotografický postup, zachycující stav korony
elektromagnetického pole v oklí těle
exteriorízace levitací - technika navození exteriorizace, využívající
navození pocitu beztíže
genotyp biologický - genetická podoba našeho biologického těla genotyp
duchovní - jedinečnávesmímá struktura, která je podstatou každého
člověka jako vědomé entity
hypnóza - změněný stav , ve charakteristický zvýšenou pozorností a
vnímavosti na sugesce
jasnovidnost - psychický vhled, týkající se nějakých vzdálených,
tělesnýma očima neviditelných skutečností
jasnovidnost v exteriorizovaném stavu - psychické vnímání nějakých
skutečnosti v exteriorizovaném stavu
jev přerušené korony - jev, vyskytující se v elektrografii, při němž elek-
trografický obraz prstu je při exteriorizaci subjektu rozdělen na dvě části
jezero psychokinetické energie - exteriorizační technika určená k získá-
vání zdraví a dobrého životního pocitu
kalich síly - použiti vody v technice „Jezera psychokinetické energie" k
posílení vědomí a získání další energie
kontinuum pozornosti - jev, charakteristický pro stav mimo tělo, při
němž máme k dispozici všechny své minulé zkušenosti
kontinuum -jev, charakteristický pro omezenost vědomí v inkarnova-
ném stavu
let duchovní - postup určený k zastavení spánku a navození exteriorizo-
vaného stavu do místa určení

162
levitace ruky - technika navození exteriorizovaného stavu využívající
le-vitace ruky
mapa vesmírná osobní - soustava těles a spojníc mezi nimi, charakteri-
zující naši minulost jak ve vtěleném, tak v nevtěleném stavu
materíalizace - hmatatelná reprezentace duchovní energie, pri které
myšlenky, nebo v některých případech i hmatatelné věci, které se
nacházejí někde daleko, jsou najednou fyzicky přítomné. K tomuto jevu
dochází často spontánně.
mimosmyslové vnímání - uvědomování si událostí, podmínek a situací
nezávisle na našich tělesných smyslech
multilokace - schopnost vědomí v exteriorizovaném stavu uvědomovat
si současně více oddělených skutečností
osvícení vesmírné - vzestup uvědomění si vlastní existence, doprováze-
ný zvýšenou znalostí svého vyššího Já.
páska stříbrná - proud psychické energie, používaný k předávání
telepatických zpráv
polarizace duchovní - technika navození exteriorizovaného stavu, vyvo-
lávající určitou polarizaci mezi duchovním a biologickým tělem, které
pak využívá k jejich oddělení
prekognice - psychické uvědomování si budoucích událostí
princip kontinuity - uvědomění si, že růst je nikdy nekončícím
procesem
princip kumulace - uvědomění si, že jsme v každém okamžiku
výslednicí všech svých osobních předchozích zkušeností
prohlížení jasnovidné - je uvolnění schopnosti jasnovidnosti v technice
duchovního prohlížení
průzkum duchovní - technika určení k dosažení vnějších zdrojů růstu
prostřednictvím interaakcí s vyššími duchovními sférami
prohlížení duchovní - technika, určená k využití jasnovidnosti v
exteriorizovaném stavu
procházka - technika navození exteriorizovaného stavu, využívající vy-
místění z těla jako obrazného mnohavýznamového jevu
projekce duchovní - jev, při němž se duchovní tělo odděluje od
fyzického těla, s cílem uvědomění si nějakých vzdálených skutečností
psychokineze - schopnost mysli ovlivňovat předměty, události a děje
bez pomoci jakýchkoliv fyzikálních energií nebo nástrojů

163
psychokineze v cxteríorízovančm stavu - schopnost psychiky ovlivňo-
vat v exteriorizovaném stavu hmotu
představa zrcadlová - technika navození exteriorizovaného stavu, která
používá zrcadla k usnadnění odpoutání se od fyzického těla
předvídání v exteriorizovaném stavu - psychické vnímíání budoucích
událostí v exteriorizovaném stavu
psychokineze duchovní - technika, určení k využití exteriorizovaného
stavu pro konkrétní zravotní cíle
Regrese do minulých životů - jev vybavování zážitků z minulých
životů s cílem jejich znovuporžití. K tomuto účelu je velice často
používána hypnóza
regrese věková - jev, při němž si jedinec, velice často s využitím hypnó-
zy, vybavuje nebo znovu prožívá své minulé prožitky, pro jeho
současnou paměť „ztracené" (Viz také regrese do minulých životů.)
reinkarnace - vývojový jev, založený na předpokladu mnoha předcho-
zích životů a nezničitelné podstaty
retrokognice - psychické uvědomování si minulých události
síla životní vesmírná - energetizující základ hmatatelné i nehmatatelné
reality
systém duchovní telepatický - technika navození exteriorizovaného sta-
vu a odesílání telepatických zpráv
technika křišťálové koule - psychoterapeutická technika, využívající vli-
vů naší minulosti a používaná k odstranění různých f obií, které jsou ná-
sledkem nevyřešených traumat minulosti
technika sexuální záměny - technika vzájemného ovlivňování,
zahrnující dočasnou výměnu pohlavních rolí
technika vhledu do minulých životů - technika, kombinující hypnózu s
exteriorizací k uvědomění si minulých zkušenosti a získáváni vědomostí
z meh
technika volného pohybu - technika navození exteriorizovaného stavu,
určená k usnadnění duchovního průzkumu různých sfér telepatie -
komunikace jedné mysli s jiou
telepatie v exteriorizovaném stavu - komunikace mezi myslemi
dvouje-dincu. při které je buď jeden z nich, nebo případně oba, v
extriorizovaném stavu

164
terapie duchovními sférami - psychoterapeutická technika vycházející z
předpokladu, že exteriorizovaný stav je sám o sobě terapeutický terapie
duchovní regresní - psychoterapeutická technika, určená k odstranění
hloboce zakořeněných obav, používající exteriorizovaný stav k dosažení
příčině těchto fóbií
tělo duchovní - nebiologická část naši bytosti, která existuje jako inteli-
gentní a neporušitelná entita.
vhled osobní - technika určená k aktivaci schgopností předvídání,
zdůrazňující koncentraci na své niterné zdroje
vhled vesmírný - technika určená k aktivaci schopnosti předvídání v ex-
teriorizovaném stavu, zdůrazňující vesmírné zdroje možností předvídání
výlet na měsíc - přípravné cvišení pro nácvik exteriorizace, při němž se
díváme na Měsíc a představujeme si, že na něm jsme zkušenost blízkosti
smrti - zkušenost bezprostředního prožitku smrti, do-provázenéh často
pocitem oddělení se od fyzického těla zkušenost exteriorizace - stavy , v
nichž nebiologická část jako , inteligentní entita se odpoutá od
fyziologické podstaty, aby prožila skutečnost nezávisle na těle

165
 Rejstřík

A
anděl 19,21,25,26,30,95,105, 107, 110, 113,114, 116, 118, 122,143,
157
andělé
pomocní 95, 110
antithese 94 archiv
dimenze 88, 89
osobní 88, 94
systém vesmírných záznamů
109 ústřední 91
vesmírný 88, 89, 91, 92, 95, 96, 153, 154,162
aura
masáž aury 60
autosugesce 26, 28,130 B
biofeedback 67
bytost duchoví 19 C
cesta do těla 27
D
dluhkarmický 80
duše spřízněné 93
E
Einstein Albert 19
elektrografie 124, 125,162
a exteriorizace 123
ESP 16
existence preinkarnační 90
exteriorizace 107
ajasnovidnost 17

166
 exteriorizace levitací 30, 75, 86,152,162, 146
hypnoticky navozená 86 exteriorizace spontánni 15,16, 20,24,
29, 30,62,67,108,127, 135 G
genotyp 10, 162
duchovní 10
H
Herakleitos 13,62
hypnóza 15,67,84, 85, 86, 90, 93, 125, 139, 140,151, 153, 162 K
kontinuum
pozornosti 79, 162
vědomí 79, 162
kvark 5 L
levitace
levitace ruky 86,152, 163
pocit při exteriorizaci 87
duchovní objetí 76 levitace a
exteriorizace 127,136,146
trans navození 90
levitace v exteriorizaci 30
M
mapa vesmírná osobní 101
masáž „zelená duchovní..." 121
masáž aury 60 materializace
17,163
meditace 67 minulý život
výuka mezi nimi 95

167
 O
osvícení 4,5,95,101,110, 112,144, 161 a
poznaní 80 barva žlutá 68, 156 ducha
79
duchovní 115,121,158
vesmírné 78, 89,163
P
Pascal Blaisc 11,38,54 páska
stříbrná 12, 13, 44, 45 pocit 7,
11, 26
beztíže 30,86
fyzický 37, 120
jednoty s vesmírem 114
oddelení od těla 114
při exteriorizaci 49
vlastni hodnoty 105
vycházení z těla
86 pohled syntetický
18 polarizace 99
duchovní 99, 163
pomocní
průvodci 110 pomocníci 110, 113, 118,
121,157, 158
červené sféry 119
vývojoví 111, 119
pozornost - kontinuum 79
prekognice 16, 39, 163
princip
kontinuity 163
kumulace 163
nepřetržitého vývoje 97
získané zkušenosti 97
procházka 32

168
prohlížení 47,96, 163
duchoví 46
jasnovidné 47, 163
vesmíru 56, 151
projekce 10, 88, 101, 163
prrekognice 40
průvodce duchovní 19,21, 22,40,43, 53,63, 70,74,79,82, 91, 94, 95,
98,99, 101, 105, 106, 107, 109, 110, 113, 114, 115, 116, 122, 125, 135,
143, 148, 153, 157 průvodci ochranní 86 průzkum
duchovní 113, 163 představa zrcadlová 30, 34, 164
psychokineze 14, 17, 18, 54, 59, 60, 61, 77,163, 164
psychoterapie 77

putovaní 28, 29, 52, 57

putovaní duchovní 10, 12, 13, 33,46,47,49,64, 68, 113
R
regrese 70, 83, 87, 96,164 a
znovuprožití min. udalosti 88
do minulých životů 86, 87
duchoví 70
hypnotická, věková 84
porovnaní technik 93 regrese
hypnotická 84,96,125 regrese
věková 84 regresní terapie 69
reinkarnace 11,79,164 relaxace
kognitivní 67 REM 62
retrokognice 16, 39, 98, 164 S
síla
a psychokineze 55
duchovní 33
životní 164

169
 sila životní 18, 112
vesmírná 106
sny 85
spontánni exteriorizace 6 studie
regresní min. životu 81 sugesce
hyponotická 14
sugesce hypnotická 96
T
technika cesta do minulých
životu 96 Cesta do těla 27 cesta
tělem 145 cesty na měsíc 145
duchovní let 64 duchovní
prohlížení 46 duchovní regresní
terapie 70 duchovní strategie
psychokineze 57 duchovní
telepatický systém 43 duchovního
průzkumu 113 exteriorizace
levitací 30 exteriorizace ve spánku
131 jezero psychokinetické energie
55 léčba duchovními sférami 155
osobní vhled 49
procházka 32
přechodné cestování 63
regresní 157
spánková technika 132
technika křišťálové koule 72
technika sexuální záměny 74
technika volného pohybu 35
terapie duchovními sférami 68
vesmírný vhled 51
vhled do minulých životů 87
vhlkedu do minulých životů 152
Výlet na měsíc 26

170
 zrcadlová představa 34 telepatie 16,
39, 40,41,43,45,157, 164 terapie
duchovní regresí 70,165
duchovními sférami 68,165
regresní 69
skupinová 119
terapie duchovními sférami 68
ve stavu mimo tělo 67
terapie regresní 70 trans
90
trans hypnotický 92
trelepatie 114
V
vědomí 10,11 kontinuum
79 zážitky mimotělesné 6
vnímam a „výlety" 10 a
exteriorizac 7 a exteriorizace
10,20, 126 barev 157
budoucnosti 48
času 154
čistého světla 143
duchovní podstaty 106
fyzické 39
fyzické a smyslové 39
jednosty s vesmírem 92
mimosmyslove 17, 38, 39,40, 41, 42,45, 98, 163
minulých zkušeností 84 rozdíly individuální 40
vibrací 32 vyšších sfér 19 vzdálených skutečností
16 vnímání a exteriorizace 16,40,53

171
 vnímání mimosmyslove 16, 38
vůdce duchovní 26 vzestup
vesmírny 91
Z
záměna pohlavní 74
sexuálni 75 záměna
pohlavní 75 záměna
sexuálni 76,77 zátěř
karmická 109 zátěž
karmická 82 zkušenost
dimenze 79 zkušenost a
exteriorizace 67
a minulé životy 78, 84, 86, 87, 88, 90, 95, 96, 97, 98, 102, 137, 151
blízkosti smrti 142
pohlavní záměny 76
získaná v exteriorizovaném stavu 7, 8
zkušenost
a exteriorizace 78
zkušenost blízkosti smrti 141,142,165
zkušenost exteriorizace 165 zrcadlová
představa 34 život mezi životy sféra 95
život minulý 4,11, 16, 37,72,73,74,78,79, 80, 81, 82, 83 a
karma 109 a povolání 103 a vývoj 95,102 a život současný
86 cesta do., a průvodci 97 cesty do.. 96, 98, 162
deník 93,95
intervaly mezi nimi 90,96
náměty 90,92

172
obsah zvýrazněný 95
pohlaví 94 prohlídka
90
přehled v červené sféře 120
regrese 87,93
souvislosti mezi nimi graficky 99
technika vstpu do.. 96 traumata 86
úkoly 90 vhled do.. 87
zkušenosti 84, 87, 89, 90, 96, 97, 100,152

173
 Obsah

Poděkování.............................................................................................. 3
Najdi v sobě dokonalého terapeuta......................................................... 4
Úvod........................................................................................................ 5
1. Podstata exteriorizace..................................................................... 10
2. Spontánni exteriorizace.................................................................. 20
3. Navození exteriorizace a strategie jejího řízení............................ 24
Exteriorizace levitací............................................................................. 30
Procházka.............................................................................................. 32
Zrcadlová představa ............................................................................. 34
Technika volného pohybu..................................................................... 35
4. Exteriorizace a ESP........................................................................... 38
Duchovní telepatický systém................................................................. 43
Jasnovidnost v mimotělesném stavu .................................................... 45
Duchovní prohlížení................. ........................................................... 46
Předvídání v exteriorizovaném stavu.................................................... 48
Osobní vhled.......................................................................................... 49
Vesmírný vhled..................................................................................... 51
5. Exteriorizace a psychokineze...............................................................54
Jezero psychokinctické energie............................................................. 55
Duchovní strategie psychokineze.......................................................... 57
Strategie psychokinetického přenosu léčivé energie............................ 59
6. exteriorizace a spánek........................................................................ 62
Přechodné cestování.............................................................................. 63
Duchovní let.......................................................................................... 64
7. Exteriorizace v poradenství a psychoterapii................................. 67
Terapie duchovními sférami.................................................................. 68
Duchovní regresní terapie..................................................................... 70
Technika křišťálové koule..................................................................... 72
Technika sexuální záměny.................................................................... 74
8. Exteriorizace a zkušenosti z minulých životů............................... 78
Hypnoticky navozená exteriorizace...................................................... 86
Technika vhledu do minulých životů.................................................... 87
Cesty do minulých životů...................................................................... 96
9. Exteriorizace a vyšší sféry............................................................... 107
Duchovní průzkum.............................................................................. 113

174
 Průzkum fialové sféry.................................................................. 115
Využité modré sféry..................................................................... 116
Využití zelené sféry...................................................................... 117
Využiti žluté sféry........................................................................ 118
Využiti oranžové sféry................................................................. 119
Využití červené sféry.................................................................... 119
Využiti duchovního průzkumu............................................................ 121
10. Exteriorizace v laboratoři........................................................... 123
Exteriorizace a elektrografie................................................................ 123
Exteriorizace a vnímání..................,................................................... 126
Studium exteriorizace.......................................................................... 127
Fyziologie exteriorizace...................................................................... 129
Exteriorizace a spánek......................................................................... 129
Exteriorizace během spánku................................................................ 131
Shrnutí výsledků třetí fáze výzkumu----............................................ 132
Samovolně navozené exteriorizace: přehled úspěšných subjektů . . . . 133
Navozené exteriorizace: Vlivy minulých zkušeností.......................... 137
Exteriorizace a schopnost předvídání.................................................. 139
Exteriorizace a zkušenost blízkosti smrti............................................ 141
11. Sed mi den ní program výcviku v exteriorizací......................... 144
První den.............................................................................................. 144
Druhý den............................................................................................ 146
Exteriorizace levitací................................................................... 146
Exteriorizace ve změněném stavu .............................................. 147
Třetí den............................................................................................... 148
Čtvrtý den........................................................................................... I50
Pátý den............................................................................................... 151
Šestý den.............................................................................................. 155
Sedmý den........................................................................................... 156
Využití růžové sféry.................................................................... 158
Využití modré sféry..................................................................... 158
Využití zelené sféry..................................................................... 158
Využití žluté sféry....................................................................... 159
Využití oranžové sféry................................................................ 159
Využití červené sféry................................................................... 159
12. Závér.............................................................................................. 161
Rejstřík....................................................................... ........................ 166

175