ROENIK 1 +1955 + CISLO 5
K VRCHOLUM MISTROVSTVE
Selity ndvodd, z nichz jeden driite
v ruce, jsme nazvali Radiovy konstruk-
tér Svazarmu. Chceme jimi pomoci viem
zAjemncim o ‘radiotechniku, aby sndze
vnikli dg tajé konstrukce radiovych pi-
stroji. Rikéme: viem. Vime, %e tyto
navody étou i ne¢lenové Svazarmu a
tém bychom pravé radi povédéli: Jdéte
se podivat na vystavu radioamatérskych
praci.
Potddajt ji ve vaem okoli mistni
sportovni druéstva radia, zAkdadni orga-
nisace Svazarmu, nejbliisf okresni radio-
klub nebo. krajsky radioklub. AZ se
u vas objevi plakaty, zvoucl k nivitévé
takové vystayy, nedejte si ujit piilezi-
tost a bééte se podivat.' Rozhodné to
stoj{ za to. O tom jeme se piesvédéili na
IIL. celostatnt vystavé radioamatérskych
pract, ktera privé probih4 v Praze na
PHkopé v pavilonu Mysibek.
Na této vystavé se seily nejlepii expo-
naty z okresnich a wrajskych vystav
2 celé republiky. Az nich Je videt, Ze
Pe pro praci jsou v klubovych
Uiindch daleko plleniveys nedli ean
jednotlivce. Prohlédneme-li si vSechny
vystavené pHistroje, neubranime se do-
jmu, %e to, co vidime, nemiide pochézet
z dilny amatéra, ale je vytvorem néjaké
v¥vojové dilny ndrodntho podniku ‘Tes
la, Tak dokonale vypracované soudasti,
tak vkusn4 tprava, Ze se nechce vétit,
4e by bylo mono néco podobného udé-
lat jen tak ,,na kolené“. A ono to oprav-
du nebylo udéléno na kolené a pfece
autory vSech téchto konstrukef jsou ama-
RADIOVY KONSTRUKTER ¢. 5 = 1955
téfi. Kdo nevéif, mize si pohovotit
s konstruktérem televisoru, s, Cernym,
ktery je ,,v civilu® hudebnikem, nebo
s konstruktérem magnetofonu s, Svobo-
dou, ktery je utednikem. Zemédélsky
referent ndrodnfho vyboru s. Vybulka
si zase postavil dokonalé clektrofonické
varhany — a tak bychom mohli vypoéi-
tavat do nekonetna.
Tak pfece je to moiné, Ze Ize ama-
térsky postavit dokonalou véc, z niz
neni na sto hont vidét vyrobek laika.
Ovsem musf k tomu byt 7"
A ty si jednotlivec stvoif jen t&#ko. Véak
a se pustite do stavby v tomto sesité
popisovancho superhetu, uvédomite si
to, Na misto, abyste stavéli jen prijimaé,
musite délat -dvoji praci: ‘nejprve si
opatfit néjaké meétidlo ap aspori
zimprovisovat signdlni generator, bez
néhoz je sladénf superhetu jen velmi
obtfiné, ne-li nemozné. A toho vseho je
udetien ten, kdo pracuje v kolektivu.
Zakladnf organisace Svazarmu, piipad-
né okresni radioklub, si opati{ signdlnf
generator jednou providy a pomoct
ného si postavl superhet mnoho ama-
téra. Hravé opatii Avomet, kdezto
jednotlivce je to netinosnd investice.
“Mimo to jsou zde k disposici rady star-
Mich, zkusengjsich soudrubi, ktetf jiz po-
dobné pristroje stavéli, A jeden iakovy
rozhovor vam Uasto da vic, neZ néko-
likamésfénf étenf literatury, A tady jsme
u toho: nemyslite, Ze stojf za to zapojit
se do prace v nejblii8 svazarmovské
organisaci?
161 PRENOSNE BATERIOVE PRIJIMACE
A JEJICH KONSTRUKCE
ArnoSt Lavante
V nastavajicim letnim obdobi vyvsta-
vaj{ pro amatéry-kontruktéry nové pro-
blémy. Teplé potast 1iké milovniky pHi
rody na vylety, kde travi nejednu pii-
jemnou chvili u vody, v chaté nebo pod
‘stanem. Kdo by v takovfch chvilich ne-
zatouzil zpHfjemnit si pobyt v pifrodé
poslechem zibavné hudby nebo vese-
lého pdsma z rozhlasu. Av’ak nejvétsi
pickzkou v tomto 9 PHipadé je otazka,
na co poslouchat. V pfirodé sotva na-
jdeme moZnost p¥ipoje na sft. A tak
Jedinyza FeSenim je pfijimaé na baterie.
Béhem doby byla popsdna cela ada
zapojen{ ptenosnych bateriovych piiji-
maéi_v raznfch obménach. Kazdy au-
tor pHistroje uvddél, jak pfijimag jim
sestaveny je vykonny, jakou. m4 malou
spotfebu a pii tom velkou citlivost a jesté
celou fadu dal8ich péednosti. Neni proto
divu, Ze amatér, ve kterém uzrdlo roz-
hodnutf, Ze si koneéné letos na léto po-
stavi ptenosny piijimaz, je po 9 rostudo~
vani piistupnych navodti ponékud zma-
ten. Nejradéji by stavél pfistroj jedno-
duchy. Aviak v podvédomi citi, ze by
asi s jeho vykonem nebyl spokojen. Sta-
vét pristroj slozitéjsi se viak neodvazuje,
protoze se pravem ob4vé mozného ne-
lispéchu. Bude proto na mist shrnout si
v kratkosti vlastnosti raznych baterio-
vich pifstroja.
‘Nejiednodusst plijimaé po krystalce je
pifstroj, ve kterém detekior nahradime
elektronkou. Elektronka nejenom ze
nm piichazejict vysokofrekvenéni ener-
gii, zachycenou antenou, demoduluje, ale
navic je&té zesiluje. Ovsern zesflenf jediné
elektronky nen{ veliké, Na piiklad u elek-
tronky 1F33 protéké pfi 67 V na stinict
mifice (G,) a 90 V na anodé anodovy
proud asi 3 mA, Zména napéti | V na
mifice G, vyvolé zménu anodového
proudu asi o 0,75 mA. Zapojime-li do
anody této elektronky sluchatka, ktera
maji odpor asi 4000 22, vznikne na nich
zména napéti 4000 krate 0,00075 =3 V.
To jinymi slovy znamend, ¥e elektronka
162
ndm pfivedené stiidavé napéti zesiluje
jen ad 3c. PH tom vykon, ktery mime
v anodé k disposici, je zhruba 2,25 mW.
(miliwattd), coz sice stati pro dobry
poslech na sluchatka, ale zdaleka nepo-
staéi pro poslech na reproduktor, kde
potfebujeme pro jaké taki hlasity po-
slech asi 30 mW.
‘Na pryni pohled je zardZejict, de elek-
tronka ndm zesiluje jen 3x, pfi Gemé ze
zkudenosti je zndmo, Ze na takovyto pif-
stroj je mouné dosdhnout hlasitého. pti-
jmu mistntho vysilage na sluchatka, a to
za takovych podminek, pti kterych nelze
Fedpoklidat, Ze by antena dodivala
vysokofrekvenéni napétt o tirovni okolo
IV.
Vysvétleni je jednoduché. Nesmime
zapomenout, Ze takovyto piijimaé vidy
|
Obr.
I. Néhradni schema paralelutho a se-
riového resonanéntho obvodu, Obr. 2. Sife pdsma ladéncho obvodu.
dopliujeme vysokofrckvenéni zpétnou
vazbou, kter4 wéinné napomahd k zvy-
ieni vykonu piistroje. Zavedenim zpétné
vazby totiz nahrazujeme ztraty, které ve
ystupnim ladéném obvodu vanikaji a tak
ladén¥ okruh odlehéujeme. Kazdy la-
dény okruh se skladé z civky. L, seriové-
ho odporu R, a paralelni kapacity C
(obr. 1). Je sice pravda, ze vedle takto
zapojeného paralelniho ladéného obvo-
du je moznd kombinace, ve které jsou
uvedené prvky zapojené do serie (obr.
1b). Takovyto_obvod nazyvame seriovy
ladény obvod. V nami uvazovanych pti-
Jimatich se viak nevyskytuje a tak 0 této
‘druhé moznosti pomléime.
Na obrazku: 1 piedstavuje L veske-
rou indukénost obvodu, soustfedénou
v civce. Naproti tomu kapacita C pied-
stavuje souhrn vSech kapacit, které jsou
paralelné ptipojen k civce. Je to prede-
vaim potAteéni kapacita ladictho kon-
densAtoru, vstupni kapacita elektronky
(kapacita mezi m¥i#kou a katodou), dale
viasin{ kapacita civky a navic jeSté tak
zvané rozptylové kapacity ptivodi, cod
znamenA jin¢mi slovy souhrnnou kap:
citu: montanich vodiéd vadi sobé a zemi.
Zapojeni na obrazku | dopliiuje ohmic
ky odpor R. Pfedstavuje odpor vo-
dige civky vysokofrckvenénim proudim,
dale odpor, na kterém by vznikly stejné
RADIOVY KONSTRUKTER ¢, 5 - 1956
ztréty jako vznikajt v_kondensdtoru,
dopinéném jesté hodnotou odporu ta-
kové veiikosti, Ze by na ném vanikly
ztraty stejné jako vznikajt na pFipoje-
nych obvodech (isek mftzka—katoda
elektronky; antena atd.). Viechny ryto
ztrdtové odpory jsou zapojeny do serie
a davaji vyslednou hodnotu odporu R.
K éemu potiebujeme zndt hodnotu
tohoto odporu?, Hodnota odporu R je
velmi duilezitd, ‘nebot ndém uréuje tak
zvanou jakost obvodu Q. Tato hodnota
nam na druhé strané snadno umozn{
udinit si jasnou pfedstavu o viastnostech
ladéného obvodu. Jednou takovouto di-
lezitou viastnosti obvodu je selektivita.
Zndme-li hodnotu Qa kmitdéet, na ktery
je na obved naladén, mi&Zeme snadno
uréit tak zvanou Si pasma ladéného
obvodu (obr. 2).
Paralelni ladény okruh, nebo jak také
fikame resonanéniokruh, ma na jednom
kmitottu, tak zvaném resonanénim kani-
toétu, nejvétsi odpor prosttidavéproudy.
ZOhmova zakona vyplyva, Ze p¥i prito-
ku stalého proudu bude napétf tim vets,
Em vetsi je odpor stojict v cesté proudu.
Kdyby byl odpor nekonetné veliky, bylo
by i napéti na ném vanikajict nekoneéné
veliké hodnoty. Cim bude odpor nizsi,
tim je i napéti niz8i, Napéti na obvo tu je
déle zavislé na jakosti civky, na velikosti
jeii hodnoty Q.. Pii resonanénim kmito-
étu je toto napéti nejvyssi.
Ménimecii kmitoéet ina obé strany od
resonanéniho kmitoétu obvodu fo, poéne
napéti vznikajicl na obvodi ‘Klesat.
V udité kmitottové vzdalenosti Poklesne
y2
Tato hodnota se rovnd s velkou piibl
nost{ 0,7 maximélni hodnoty. Kmito-
Stova vaddlenost mezi bodem na jedné
strané ktivky a bodem na druhé stra-
né ktivky, v nichz hodnota napéti na
obvodu klesla na 0,7 pivodni maximdlni
hodnoty, je hledanou veliéinou — siti
pasma. .
Kmitostovy odstup téchto dvou boda
neni staly, Zavisi na jakosti civky. Cim
bude civka jakostnéjsi, to jest dim bude
mit vySi Q, tim bude tato vzddlenost
meni, nebo jak fikame jinak, bude Site
propousténého p4sma menif. Naopak,
163
toto napéti na hodnotu rovnou Obr. 3. Zévislost Hfhy pasma (a selekti»
ity) na velikosti Q.
dm bude jakost niZ8, tim vice se ndm
ktivka resonanéniho obvodu zplostt a 8i-
Fe pasma se roztdhne (obr. 3). Z obrdz-
ku je patrno, Ze pii nizké jakosti bude
vedle Siroké ploché kiivky také jejf vr-
chol pomérné nizky. Jinymi slovy, bude
i napéti, vanikajici na obvodu, malé.
Siroké kiivka neznamena nic jiného,
nez Ze obvod ma malou selektivitu (
You might also like
- Reg ZdrojDocument2 pagesReg Zdrojtestovnik13No ratings yet
- Anténní Soustavy Z Celovlnných SmyčekDocument2 pagesAnténní Soustavy Z Celovlnných Smyčektestovnik13No ratings yet
- 8 1 gb2020xx - Navod K ObsluzeDocument40 pages8 1 gb2020xx - Navod K Obsluzetestovnik13No ratings yet
- VKV KonvertorDocument7 pagesVKV Konvertortestovnik13No ratings yet
- Radioamaterske Konstrukce 3Document264 pagesRadioamaterske Konstrukce 3testovnik13No ratings yet
