340 VYKLADOVY SLOVNIK 1 Hermann Ebbinghat a paméti Anekdoticka evidence Pouriti | Po? eee revedleckych) zprav ve vyzkumu ucent vypraveni jako vyzkumnych dat a yes prt yak Za ri Bezvyhradné pozitivni r V terapii Carle Rogersie 2am na klienta se jedna o absolutn’ pitjet{ nékoho pouze proto, Ze je to lidska bytost. Archetypy Zcécéne vzorce nebo ramce v Kolektivnim nevédomi podile teorie Carla Junga, které uspoiadavati nage zkuSenosti Archetypy se ¢asto objevuji v mytech a vypravénich Centralni dispozice V teorit Gordona Allporta se jedné o zhruba | Sest hlavnich oscbnostnich ryst, které charakteriaujf Glovéka, jako nap. ,stydlivy” nebo .plivétivy". Asociace 1, Filozofické vysvétleni toho, jak si utvatime védomosti, podminkach a to spojovanim jednoduchych mySlenek do slozitych; 2. spojitost Jsou to hlavni stavebni prvky Extinkce 1 ©) mezi dvéma psychologickymi osobnosti. zejména biolo: procesy, kterd se tvoti diisledkem | (yhynuti): 2 jejich sparovani v piedchozich Deprese Porucha nalady, pro akce (vyhasi zkuSenostech. nid jsou typické pocity bezna- uéeni z davod: déje a nizké sebeicty, spojené posilovani. Asocianismus Teorie, kterd tvrdi, | s apatif a ztrdtou potéseni, Ze viozené nebo ziskané neuronové | V extrémnich pfipadech mize Extraverze Typ oscb: spoje spojuii podnety a reakce, deprese omezovat normalni | svou energit zamétuje ato vede k raznym vzorcim fungovani a mize vést na vnéjgi svét a ostatn: chovani k mySlenkam na sebevrazdu. introverzi) ‘Autismus NeformAinoznaéeni | Determinismus Doktrina, podle | Fale&na vzpominka Vydaven2 poruchy autistického spektra nia jsou veékeré udalosti, ciny | vepominka nebo pseudovzpom:n: (PAS) - je to souhrn mentélnich a rozhodnuti pieduréeny minulymi | na udalost, ktera se nikdy al dysfunkci, které jsou typické udalostmi nebo dfive existujicimi Ma se za to, 2e vzmika sugesc! extrémnim soustfedénim se na pfiéinami. : sebe sama a nedostatkem empatie, | Fenomenologie Pristup k Po: repetitivnimi motorickymi tin- Dichoticky poslech Poslech | zaloteny na okamaite zkusenost nostmia slabéimi jazykovymi _| dvou rbznjch zp, kteréjsou |v moment jeiho veniku, ez akoncepénimi dovednostmi | najednou vysilény do kaédého jakékoliv snahy ji kategorizovat ucha zvidét ipojatost i lad urdite jatosti Behaviorismus Psychologicky Cee piistup, podle néjz by pfedmétem | Efekt Zeigarnikové Tendence vyzkumu mélo byt pouze pozoro- pamatovat si ¢i vybavit si nedok i i avit 8 ‘on- | Fluidni inteligence Schopn0s: vatelné chovani, jeliko2 jej lze éené nebo nesplnéné Ukoly sndze —_| fe8it zcela ae sroblémy, kterd 8° objektivné vidét, popsat a méfit. nez ty dokonéené, | S vékem Udajné sniduje : Bezesmysiné slabiky Ego Psychoanalyticky termi | ae a 9 termin i 4 1a 82 Tiipismenné slabiky, které netvoti | jeden ze tif prvi lidské ytosti lee oe ei ima slova. Poprvé je pokusné (vie 032 i projevuje intenzivnim a obvy! : pre je pals (vie 8841, superego) Egoje | iraciondlnim strachem apexnuits C0 uo Pre! jocobne jako sors Pans podct kouminim j myshi ve vatahu : ychologie ssl evn zdravi dlezita oo sberealizace Spoind vale a 2a Navozeni dotasného A one ovlivnitelnosti, Ktery Bry swysene Ov jobay transi saypott 1a 2a Prognéza nebo prob ypoebre je vostovano s cilem je} sen Me nebo vywTétit experimen- Peychoanalyticky termin pro ingen 22 tH prvkt lidské bytosti ws te ego, superego). Id je ciijem peychické energie aie spojeno s instinkty. Individuélni rozdily Veskeré rrychologické charakteristiky, ‘saré mai{ tendenci se mezi lidmi it, jako napf. osobnost nebo ‘taligence lnainkty Phixozené akiony nebo ‘Rhitost-V psychoanalyze jsou ‘Grmamicke sly, které motivus «st élovéka a jeho chovant pimmentaine Podmifiovani mie) Podmifovant, phi néme PrggaPemahé v¥siedku udalostt ‘ine sm tHOt0 ypu podmitio- gaat Prichod evitete Tota Jcitene kvectent (10) index, na jeho# zaklad& ie formuloval Willian podilu montalnihe v6k oho biologickym vékem a yynaon benim tohoto isla ster Introspekce Neji) jy he gicka motoda, ktor spociva seb pozorovant: nablizeni (spekee) dovniti (intro) vlastni mysii, aby bylo moané zkournat vlantel vnitfe stavy a teferovat.o nich Introverze ‘lyp osobnosti, ktery svou energii zaméfuje zejména na vlastni vnitini myélenky a pocity (viz t62 extraverzi) Klasické podminovéni Zpisob udeni, pli némz neutréini podnét ziskavd tim, Ze je spojen s nepod- minénym podnétem, schopnost vyvolat uréitou reakci. Kédovéni Zpracovanismyslovych informaci v paméti. Kognitivni disonance Nekonzistence mezi nézory a po- city, kterd vede ke stavu vnitiniho napéti Kognitivni psychologie Psychologicky pfistup, ktery se zaméfuje na mentlni procesy pit uéeni a védén{ a na to, jak mys! aktivné potadé zazitky, Kognitivni styl Obvysly zp kterym élovék zpracovéva informace Kognitivni Tykajici se mentalnich procest jako vnimant, paméti a mysleni Kolektivni nevédomi Pole teorie Carla Junga je to nejhlubst hladina psyché, ktera skrze VYKLADOVY SLOVNIK 341 archatypy Komplex manacennoats Mentalni vék Ves 98? dau s pramern) dovedou spimt stanovene pod Modifikace chovani Po: ovétenych metod behav: gman s cilem ovladat nebo342 VYKLADOVY SLOVNiK modifikovat cho nebo skupin Ani jednothvet Negativni posilovani V instru- mentalnim nebo operantnim Podmiiiovani je to posilovani teakce odstranénim negativniho podnétu. Nepodminéné reakce V klasic- kém podmiitovani je to reflexivni (nepodminénd, piirozen4) reakce vyvolana reakcf na konkrétni podnét (napi. pohyb konéetinou ptyé od bolestivého podnétu), Nepodminény podnét \ klasic- kém podmifiovani je to podnét, ktery vyvolA reflexivni (nepodmi- nénou, pfirozenou) reakci Neuro-psychologie Diléi discip- lina psychologie a neurologie, které se zabyvé strukturou a funkei mozku a zkouma vlivy mozkovych pouch na chovani a kognici. Neuron Typ nervové bufiky zapojené do ptenosu zprav (jako nervovych podnétd) mezi ranymi e4stmi mozku, Nevédomi V psychoanaljze je to ta Gast psyché, ke které nema védomé mysl pfistup Obecné inteligence (,,g") Podle definice Charlese Spearmana je to obecny faktor inteligence nebo schopnosti stanoveny pomoci kore- lace v¥sledka riznych psychologic- Jkjoh test, Spearman ji vnimal jako méfeni psychické energie, av8ak jini ji vanimajf jako schopnost dlovéka abstraktné uvazovet. Obranny mechanismus V teorii psychoanalyzy jsou to psychické reakce, jejiché cilem je podvédomé odvratit wzkostné stavy. Oidipovaky komplex Poli teorie psychoanalyzy se jedn4 ovyVojovy stay, ktery se cbjovuje krolom 6, roku 2ivota, pfi nérné chlapec podvédomé tou! po sve matce a pfoje si nabradit svého otce a zhavit se ho Operantni podmitiovéni Zpiisoh podmiftovan, pti némé vysledek zAvisi na zvifeti, které pisobi na v6 prostiedi, napf. tim, Ze stlac{ patku, aby 2iskalo jidlo, Osobnost Trvalé a pevné psy- chické a behaviordln{ rysy a cha- rakteristiky dlovékea, které jej nuti sse dlouhodobé chovat relativné konzistentn’, Podminéné reakce Konkrétni reakce vyvoland piivodné neutrélnim podnétem, ktery byl spojen s nepodminénym Podnétem, coi pfirozené tuto reakci zpiisoby, Podminény podnét V klasic- kém podmitiovani je to podnét, ktery vyvola konkrétni (podmi- nénou) reakci pouze tim, ze byl spojen s nepodminénym. podnétem. Podnét Jakykoliv predmé, udilost, situace nebo faktor uréitého prostfedi, ktery je Glovék schopen rozpoznat a reagcvat na néj. Posilovéni V klasickém pod- mifiovdn! je to proces 2vygujfci pravdépodobnost reakce. Pozitivni posilovéni Hlavni myslenka behaviorismu, je to | proces zvySovan! pravdépodobnosti teakce tim, Ze ihned po pczadované | reakci nésleduje odména nebo poritivnt podnét. Pozornost Sitirnné proces povtivanyoh len a cllenérn sntendn Pragmatismus L/1-/:,, wnitnd myslenkey jake pryny p nu, Platnost uréité mys ° hy 2 méts jejioni praktickjrns « Préh rozliéitelnosti ! Glovékem pouorvatel dvéma psychick)rs, Princip reality Sour v psychoanalyze, kner a které zohledfuy oA potadavky. Problém mezi télem a duai psychickymi a na ktery poprvé upoz Descartes. Proud védomi William neustalé proudéni mysienek P¥imlnuti Emoéné vyznamay vatah, v ném? jeden Slov8k ust! oto byt nablizku druhému a citi se v jeho pfitomnosti v bezpeti avlast® malé dati ve vetahu krodigovskym postavam. Psychoanalyza Série teori! a terapeutickych metod Sig- munda Freuda, které zkoumaii nevédomé procesy ovlivitujci lidské chovant Psychofyzika Védecké zkou- méni vetahi mezi dusevnimi a télesnymi procesy. Psychosexualni stadia V °° ri psychoanalyzy jsou to V/V" jova stadia v detstvi zaméruiic! se na oblasti téla poskytuiic! potédent ao‘ ovans vyzkuumt 0 OPA ge vei detally, mentyaym vysiedkarn ke pia pro powrzent syeorit psychoanaly2y je ogre 00 emus O08, KUT canny Pepjatelné mySlenky, crest poanéty nebo touhy in ale vedorns. ANNA arm nal CO im zapornindnim’ Je Obecny vra2, Pant oro terapie zametend een rodina nok na Joc Shee eto na nailed pled fru to problémy spodtvai ean vetacich vr6mncl Santo sya. Ssberealizace Piné rozvinuti Sitencidlu Clovéka a jeho realizace, Pade Abrahama Maslowa se jedna "evyvinutéjst Lidskou pottebu. Schlzofrenie Skupina vaznych sthielich poruch (pavodné inef'ané dementia praecox), a petobust poskozent néko- rengittlfungovans mozku. age etizovand vyraznyin eonaen tt "¥Elens, plochou nevhodnym emoci i nda eagnee! & Zteslen ym Bolevavéni meovinim ‘lng. ‘ena MERC Toots usent ‘beh telaiang att chovans néslodica — Albert Bandura byl pfednirn propagatorem této ty Strukturalismus Piychologicky plistup, ktery zkoumé strukturu mysli Superego Termin, ktory v psycho, analyze oznaduje tu GAs payché, jor vaniké zvnitinénim roditowskych a spoleéenskych hodnot.a standar da, Oviddaji ho mordini zbrany Teorie pole Model lidského cho- vant Kurta Lewina, ktery k vys' lent ,Zivotntho prostoru” neboli pole socidlnich vliva kolem dovéka pouziva Koncept silovych poli Teorie rys’ Nézor, ze rozdily mezi | lidmi do znaéné miry zéviseji na zdkladnich charakterovych rysech (vlastnostech), které v rizném éase i prostfedi zistavajf v podstate konzistentni, Transference Pojem uzivany v psy- choanalyze; jedné se o tendenci pacienta pfevadét emotnt reakce z pfedchozich vztahii (2vlésté rodidovskych) na terapeuta. Tvarové psychologie (gestalt psychologie) Colostni psycho- logicky pfistup, ktery v dudevnich procesech (jako napf. vnimén{) zdiraziiuje tlohu uspotédaného celku oproti viivu jeho jedinotlivych east ‘Tvarovani Behavioristicky pojem, podle najé se chovani tvaruje pozitivnim posilovénim pfi | postupném pliblizovani se 2adouci | reakci nebo standardu Uéelovy behaviorismus Teorie Edwarda Tolmana, které tvrdi, 20 veSkeré chovani sméiuje k jedi- nému cfli VYKLADOVY SLOVNIK 343 Uéens metodou pokus-omy! a Ale nih ester DIGIT me paws oy eeete 4 ke kiana 1p Validita 0.) nati eed Volné asociace Mo" ¥ paye phi ct pw jinych lidi spise odkazem na ‘osobnostni tysy situatni faktory Zékon disledicu Z: je) Edward Thorndike, pod mo2né na uréito rdznymi zpaseby, ot vedouci k odmané maj mit silnéjsi vazbu s da zatimco teakce vedouci k trestu 's ni maji slabSi vaz Znecitlivéni Proces oslabovani silné reakce na udalost nebo véc, a to opakovanym vystavovanim Alovéka danému podnétu340 VYKLADOVY SLOVNIK A posteriori Néco, co sposiva enosti a je platné na jejim. zaklade. A priori Néco, co je platné pied zkuSenosti a nezavisle na ni Absolutno Nejvysai realita cha- pana jako vSeobsahiy jednotny princip. Nékteti myslitelé ztotoz- ovali absolutno s Bohem, jini vet v absolutno, ale nikoli v Boha. Filozofem nejtésnéji spja- tym s mylenkou absolutna je Georg W. F. Hegel Agens To, co je dinné, pisobici, také princip pisobent; dnes aktivni jednaiict j4, které rozhoduje, volt a jedné (odligné od ja poznavaii- iho). Analyza Snaha o hlubS{ porozu méni zkoumanému piedmétu jeho tozlogenim na jednotlivé slozky a éésti. Opatnym postupem je syn- téza, Analyticka filozofie Svij ko! vidi analytické filozofie ve vyjas- nénj pojma, soudii, vét, metod, teo- rif atd.jejich petlivou analyzou Analyticky soud Sou, jeho? pravdivost, i nepravdivost mize byt prokézdna analjzou soudu samého. To, co se vypovida o sub- jektu, je v subjektu fiz obsazeno, Opakem je soud synteticky. Antropomorfismus Pripisovni lidskyjch viastnost{ ¢i lidské podoby néGemu, co neni lidské, napfiklad Bohu @i ptirodnim jevam, zvifatdm a rostlinam. | Sokratés | smrtelny.” Dedukce je oboe Dedukce Us na aviditnt, naptiklad Sichni lidé jsou smrteln!, pak jen’. je Clovdk, must byt vatovéna za platnou, Opaénym postupem je indukce | Determinismus Nézor, ze kai uudalost je nutnym disledkem pif- Gin, které j{ ptedchézely a samy opét byly nutnjm diistedkem jinjch | pledchédzejicich jim piitin. Opakem je indeterminismus, Dialektika 1, Piivodné piedstavo- vala umén{ vést rozhovor ¢i diskusi 2. V Hegelové pojet{ se dialekticky (negaci) a syntézou (vySaf jedno- tou). Dualismus Predstava, Ze néco je vytvofeno ze dvou navzajem nepfe- voditelnfch, radikélné odlignych (64st, jakymi jsou napfiklad u élo- véka due a télo, Dukaz Postup, jim? se prokazuje pravdivost ¢i nepravdivost néjakého tvrzeni, Hlavnimi typy dkazu jsou dedukce a indukce, Emotivni Davajici vjraz citu, V zépadint filozofi je tento vyraz éasto udivan v negativnim smyslu © promluvéch, jez jsou zdéntivé objektivni a nestranné, ve skuteé- nosti jsou v8ak vfrazem emotivniho postoje, napfiklad ,emotivni defi- nice’. Empirické védéni To, cona 2ékladé zkusenosti vime o smys- lové vnimatelném svéts Empiricky soud ‘i bi. powwrzen zkusen Empiricky svét $v Sf aktudln{ nebo moan Empirismus 14 veskeré poanén: tuje, must rychaes a kriticky aos vibec ~ mid: poznéni, dominantné cblas zofie, Esence To, co B im je, éim se od katdé jing véci odliguje. Naptiklad esence jedino- rolce spotiva v tom, e je to sudo- kopytnik s jednim rohem na hlavé Jednoroaci samoztejmé neexistus - esence tedy nezahmuje existenci. ‘Tento rozdil je ve filozofii velmi diilesity. Estetika Oblast flozofie, ktera se zabyva principy uméni a poimem krasy. Uzce souvis{ s obecnou tear uméni Etika Filozofické disciplina, které se zabjva tim, jak bychom mel ait a jednat, a zkouma proto podstatu dobrého a ziého, spravného a nesprévného, pojmy povinnost mravni odpovédnosti atd. Existencialismus Filozofie, ktet vychézi z nahodilosti individualnt lidské existence, kterou pojimé v jejf nahodilosti, Gasovosti a ko Sl EFladech VY" Sl a jidského- 28 uxt i sete one alah oer x emP! mm vestovanim in nespravnost. okt ve vztaht obhyjektu. U Kanta Jee 5 aval ims f : ea vyesi o sobs ozTaeO- we jo nourenon notogie Pristup k flozofl, pemryua preaméty zicusenosts ‘ot py) pouze v torn rozsalU, tempo cany naserou Vedorns eajehkol pfedpokladt o jefich rae jako nezavislych VEct. ioaofie Doslova ,léska k moud- tat: Siva flozofie se Siroce uzivé smyslu soustavného racional- sshowabovani o obecnych princi- tech jehod cflem je dosdhnout !hhtho porozumént, Filozofie uéi ‘ustamé analize a vyjasiiovant ‘oui, teori, metod a vypovédi sain poimd. Zetimco tradié- uclem flozofie bylo doséhnout snoPotozuméns svatu, od Stet se loz at poto upi ofie 2 velké miry umét sobs samé a svym aka Oznagovana také nate. Veh ml roblémay vani- feo anim jazyk Hoa snelyaep ony Odstransny "adieny Oo evka, v meme ~~ eine wrzent falzifikovatel- yostfedne piitomna im jovern, pede ar ma epost "ehodrufu, jakoz. i analyze k tomu VYKLADOVY SLOVNIK 34 | Filozofie nébozenstvi Oblast fi | zofie, ktera studuje otézky viry, zkouma véroucné systémy a reAlné @iimaginarni objekty, které jou zakladem nabozenské viry, yegen ar etn jeder Intulce Prime res Zandi semipaly nee 7 nutirn, nike roaurcere Filozofie védy Filozoficks disci- plina, ktera analyzuje povahu Kategorie wédeckého poznén,praxi vétec- | meta java | ksho badani, otézky vedeckého ——nostmni, py pokroku etd sje Cu pokusili vypracs Humanismus Filozoficky piistup — kastegor zalozeny na presvédéens, Zenejdi- JezitA)Si VEC! je diistojny Zivot Glo- véka a Ze nelze dosahnout 24dného poznén{ o existenci nadpfimzeného svete Kontingentni © mize nebo ner teGné nebo mo Hypotéza Toorie, jejt2 pravdivost se prozatimné ptedpoklédé, protoze | jsou kontradilcto tvot! uzitetny vychoz{ bod pro dali | must byt pravdvy a dr zkouméani. Mize bjt verifixovana, | divy; nemohou t nebo falzifikovana. | pravdivé. (Kontradikvorické jsou_ | naptiklad vyroigy .A is Chybny zavér ZAvér zalozeny na_| a ,Aneni bile") nespravnych nebo netpingch pted- | pokladech, | Kontrarni Dva vyroky jsou kont- \ rami, nemohowli byt soutasné | pravdivé, ale mohou byt sou¢asné | nepravdive. (Kontradiktorické \ jsou naptiklad vyroky .A je bile | a Aje éerné*) Idealismus Nazor, podle ného? zakladem skuteénosti je néco nemateridlntho, at uz védomt, mysl, ideje nebo duch, Protikladem je materialismus, \ Kosmologie Nauka o vesm (kosmu, univerzu) pavodné tésm: \ spojend s filozofit, Indeterminismus Nézor, podie néhoi udalosti nejsou védy nutnym dasledkern udélost, je2 jim pted- chazely. Protikladnym hlediskem je | \ Logicky pozitivismus Filozoficky determinismus. | piistup, podle ného smysluplnost | kazdé vaty je dana jeji verifikovatel- | nosti. Smyslupiné jsou tedy jen veri \ fikovatelné véty. Indukce Usuzovani ze zviastniho na obecné. Piiklad: ,Sékrates zemtel, Platén zemfel, Aristoteles | zemfel a vSichni lidé, ktefi se naro- dili pied 130 roky, také zemieli. Véichni lidé jsou tedy smrtelni” Indukce neposkytuje nutné prav- divé vysledky, a proto se vyslovult | pochybnosti, ada je pravym logic- | Logika Oblast filozofie, kterd stu- | duje formy a pravidla sprévného | myStent &i usuzovént —jeho pod: | inky, postupy, poimy, pravidla \ ametody. Zaklady logiky potozil | Aristotelés:342 VYKLADOVY SLOVNIK Materialismus Nizor, podle Se redlnd existujici je v posledni Tovind ddim materidinim, Metafilozofie Piistup k filozofi, tery se zabyva povahow a meto- dami filozofie samé. Metafyzika Oblast filozofie, ktera Pojednava o povaze jsouctho 0 v8em, co se jsoucnem a bytim Souvisi, Svymi otazkami piekracuje oblast vady. Metodologie Nauka o videcké metodé. Studium metod a postup’. Pouzivanych v tom kterém védeo- kém oboru, Monismus Piistup vychézejici pit vysvétlovani svéta z jediného prin- cipu Gi 2akladu. Napiiklad pte- svédéeni, Ze mysl a télo nejsou oddétené, ale tvoti nedéliteinou jednotu. Mysticismus Intuitivni, okolni svét pfekraéujici poznani spojené ss mystickym prozitkem. Naturalismus Nézor, de skuted- nost Ize vysvétlit bez odkazovani k Gemukoli mimo pfirodni svét. Neredukovatelné Néco, co nelze rozlofit a pievést na jednodussi nebo zredukovanou formu. Nerozpornost Je-li vjrok pravdivy, nemize byt podle koherentin{ teorie pravdy v rozporu s ostatnimi prav- divymi vyroky o téze skutegnosti Védecké poznéni musi bjt logicky nerozporné. Noumenon Principidiné nepozna- telnd skutetnost za tim, co se lid- skému védorn{ ukazuje jako feno- mén ai jev Pojem, ktery zastupuje ‘myslitelnou, ale ve své skuteéné povaze neposti 0 sobs", Noumendint se tak stale slovem oznadujfetm posledni pod statu skutecnosti Nutné ‘To, co must byt, Protikla dem je nahodilé i kontingentat Podle Humova empirismu existuj{ nutné vatahy pouze v logice. Nutné a postaéujici podminky Ph podminkovém spojent jevd Aa Bje nutnou podminkou takovy jev B, bez jehoz uskuteénén{ neni mony jev A (napi. nutnou pod- inkou vidént je svétlo) Postaéu- ici podminkou je pak takovy jev A, ktery pti svém uskutetnéni vidy vyvolé jev B (napt.jestlive 38, je ulice mokra). Jeden 2 ne}- astéjsich omyld v mySlens veniké zam@hovénim nutnych podminek za podminky postatujfci. Numinézni Vie, co je povazovano za mysteriéznt, co vzbuzuje posvét- | nou tictu nebo nese znaky nadptiro- zeného svéta. Nesmi se zaméiovat snoumendlnim, Ontologie Oblast filozofie, ktera ‘se tze po jsoucnu a vem, co knému néledi, tak jak existuje nezévisle na povaze nageho vni- mén{ a poznant, jez je predmétemn epistemologie, Ontologie a episte- mologie pfedstavuj{ ustfedn{ tra- digni oblasti flozofie, Platnost Usudek je platny, jestlize eho zdvér logicky vyplyva 2 jeho premis. To nutné neznamend, te | 2Avér je pravdivy, Jestlige jedna 2 premis je nepravdiva, mide byt vévér nepravdivy, pfigemé isudek sam zistéva platny, | Pojem Zobrazen{ skutetnosti | v mySleni, potenciéin{ vjznam | jazykovych vjrazt, ters zkournd pova stétu a Wéstkimn dinosti, zSkona, socisins n politické moda, éstavnoss) Postmodernismus Rizo 1 hove sméry, kveré chosvas ned viGi teoriim, .velkejmn vypray | aideologitm snadicim se veésnen | veskeré védént do jediného timex Pragmatismus Filczoficky srmér ktery obhajuje pragmatickos ‘Yeon: pravdy. Urdité twrzeni povatuje 22 ravdive tehdy, jestize spite vée, co se od néj obekéva, 1. plesne popisuje situaci, umoztiye spd piedvidat disledky jednant duje se s jz prove atd. i nym tezemi Pravdivostni hodnota V viasicks | logice jedna ze dvou hodnot — pray. divy, nebo nepravaivy -, ker p slusi vjroku. Premisa Vychori bod tisudi Kaidy usudek musi vychazet 2 jedné nebo vice premis. Usudek je platny, jestlite jeho zavr logicky vyplyva 2 premis, coz vSak nedoka- 2uje jeho pravelivast. Zaver je prav- divy pouze za piedpokladu, Ze jsou Premisy pravdivé. Primérni a sekundérni kvality John Locke rozliguje kvality pr- mamni, je pledmétu nélezi objek- tivné a nezévisle na tom, jsow-i vai many, napt, misto, roamér, pohyb, hmotnost atd,, a kvality sekun- démni, napt. barvu a chut, které 2Aviseji na vedjemném pasobeni vnimajfoim pozorovatelem. Propozice Vyjanam, ktery vyie- atuje oznamovact véta. Propozic® mohou bjt pravaivé nebo neprav- diveVYKLADOVY SLOVMIK 343 Bvt Shove nvr ofickom mans colok / reality”. @ potud mA ateyny vy zi ein acti mat 3 pve jako colok aktudlni a moané 7k use , spony VY miohou bVt Ree TN odd ind y. ttebaze | Most Poco ddsledniyeh empir | nooxistuje mic ktomé tohate avéta é {int flozolové aon véiak pl stavuje colo skutecnost_ Domniva 0, 2e vedio ompit ick oblast nx st Uanscondentélnt 402 veto? spe bE mae jonen am HORLNE AVAL NOprod V pzore oo Mrodpokladhm pmust DYE Tee asi pind tuje ob stejnd realnd pony na prune ooaint ZC a octpovricaion eo udu se subjektu plipisuje néco. co neni obsazeno v jeho pojmu Opakem je soud analyticky | | Synteticky soud V syntetickéin tim Rynimani, Které_ | Synt6za Snaha o hlubsi pochopent sasmysiov" Mpolehlivé. Pro- | spojenim jedinotlivych Gast v jed xem eempinsmus, | notu, Opaénym postupem je ana- mora’ lyza. disledki Za reraccucs dek jakehot Teleologie Studium weld a cil. vats: doo Teleclogicky vyklad vysvétluje véci__,Dobro jotika Zkoumans znak6 s ohledem na koneény téel, jemuz resi zeména jejich vatahu | loud. 4 maji cznatovat. stika Nauka 0 vyznamu rez on. Teologie Nauka 0 Bohu. Védecké wsticismus MySlenkovy smér, | a teoretické studium otdzek ty- cdl fenicnelze sjistotou | kajfcfch se pfirozenosti Boha a vztahu Boha ke svétu. Filozofie naproti tomu existenci Boha sta Srjmi argumenty se nesna- | nepfedpokladé, ttebave se nékteli Ser pravdu, nybré zvitézit ve filozofové pokouseli dokazat jeho &: Vantickém Recku uéili sofis- | existenci. pine emp v a lho hotlist vstoupit do a Poppera védec xthnoue am metodam, | Transcendentalni Piesahujici verifikovateine vi ve sporu. svét smyslové zkusenosti. Trans- “dams Nazor poh cendentalni etika ma svij zdro} Viastnost Ve flo: att eding eine le néhoz, mimo empiricky svét. Dasledni obecné utivane ve amysl lk nei viast- empiristé jsou pfesvédéeni, 8e nic | rakteristickeho znaku napfiklac ety transcendentalniho neexistuje- Jko2eSina o1 srst je viastnost: “aska smlouva |, | ll | savoe". Viz toz prim asekun mine Sleny ee | Univerzélie Obecné pojmy, napti- | carni kvality ‘sat Umctfuiet desety klad ,Zerveit' nebo Zena’, Stfedo- | . me sahnout véky spor o univerzalie se ved! Vyrok V logice tvizen u ktereho cheat Rea oa! Blinesou pre eotiveg SKY? nékdy na © otazku, zda témto pojmim pli ze jednoznaéne urdit, 2e Je P slugi viastni existence. Existuje _| dive, nebo nepravdive, je vyiadter .erven" jako takova, nebo existuji_ | oznamovact vétou.co je povazo~ me, nent 1 val aoatei pov maji ase chny se. VERE yxeré mohou byt pana sgomé. Jeli pled nebo Mage byt myind yl wn zalodend, tfebaze ne yaa nemust DYt sm flozofie uel piné}- ak pfedpokladom Néoo. {zalotenynaprinc- nila a oaiky @ odpovidalics Pogo psinosPama- jpnalismus Nazot, podle Tpimbiome pozndni svete i uditim rozumu, bez SPo- Spoinasmysiove vaimani, Které epwatordno za nespoleblive, Pro- “lainen nézorer je empirismmus. simantika Nauka 0 vyznamu agiovich virazd. Simiotika Zkournani znal ‘emboli, zeiména jejich vztahu ‘oem, jez majf oznacovat, Septicismus MySlenkovy smér, std, Ze nic nelze s jistotou. banat Sefsta Sumi atgumenty se nesna- “Pravdu, nybrd evisszit ve antickém Recku udili sofis- eneio ne, hodlajict vstoupit do *ietinon riznym metodam, vitéestvi ve ‘sporu. ‘bts ay lézor, gpttieding Sts Podle néhoz existenci vlast- mnlouva implicitns ¥ Spoletnosti soahuiict dosAhnout “et ptinesou pro. ok i a bocaiven Udy? nékdy na | Sv&t Slovo ,svét" oznaguje ve filo- zofickém smyslu ,celok empirické reality", a potud mé stejry vyznam jako celek aktudlni a moiné zkuse- nosti. Podle dislednych empiristit neexistuje nic kromé tohoto svéta, int flozofové jsou v8ak presvad- Geni, Ze zkuSenostnt svét nepfed- stavuje celou skutetnost. Domnivaji se, Ze vedle empirické oblasti exis- tuje oblast transcendentaini, jez je stejné redind, Synteticky soud V syrtetickém soudu se subjektu ptipisuje néco, co neni obsazeno v jeho pojmu. Opakem je soud analyticky. Syntéza Snaha o hlubs! pochopeni spojenim jednotlivych Sasti v jed- notu. Opatnym postupem je ana- lyza Teleologie Studium wéeld a cil. Teleologicky vyklad vysvétluje véci s ohledem na koneény tel, jemt slouzi Teologie Nauka 0 Bohu. Védecké a teoretické studium otézek ty- kajfcich se pfirozenosti Boha a vztahu Boha ke svétu. Filozofie naproti tormu existenci Boha nepfedpokladé, tfebaze se nékteti filozofové pokouseli dokazat jeho existenci. Transcendentalni Piesahuiici svét smyslové zkugenosti. Trans- cendentélni etika mé svij zdro} mimo empiricky svét. Disledni empiristé jsou pfesvédéeni, Ze nic transcendentélniho neexistuje Univerzalie Obecné pojmy, napii- klad ,gerveri" nebo Zena. Stfedo- veky spor o univerzalie se ved! © otazku, zda témto pojmtim pii- | sluai viastni existence. Existule jako takovd, nebo existuif cerver VYKLADOVY SLOVWiK 343 pouze jednotlivé méty? Pilozofowt, ket! ptisizeva wGOrveni" redness, 10 jeeneien Gervenych vec odlisnens byli oznatovins jake zatimco fileaotorr6, ks ide 0 poubé slow, by nominal Anis ons Univerzalismus Pix: chom na sebe uplat métitka a hodnoty, jeme na jiné. on Usudek Proces usuzcv: jeho? cilem je dospé: k p zavéru, Utilitarismus Filozoficicy smé: mordlnost jednani podle jet disledkd. Za nejéédoucnéiéi cisie- dek jakéhokoli jecnéné r vét8i dobro pro nejvét Dobro" je definovano jako a nepfitomnost bolest: ‘Vic 0 sobé Jiny vyraz pro nou: non, z némeckého Ding an si Verifikovatelnost Vyrok nebo mnodinu vyrokt Ize verifikovat na zéklad® empirické evidence. Logittt pozitivisté byli ptesvédéeni, 2 verifikovatelné jsou pouze smystu- plné empirické vyroky. Podle Huma a Poppera védecké zakony nejsou verifikovetelné. Vlastnost Ve flozotii je toto slovo obecné u2ivano ve smysia cha rakteristického znaku: naptiklad kodesina Gi erst je viastnosti Savce". Viz t62 primamt a sekun- damni kvality. Vyrok V logice tvrzent, u kterého Ize jednoznaéné uréit, Ze je prav- divé, nebo nepravdive; je vyjadieno oznamovaci vétou.iy Waa | mottidy, Kor vlantnt vyeebnt De ‘aneomezone viady Ti saat fermin totalisimas © totalttarts uk gy nna - od vlastmetyi ne? od pl mu sto, | Ctvety atay Troreticki inntiirs Agrarianismus Poiticks ilove ktera klade hodnoty venkovske Snosti ¢ rolnikd nad hodnoty sce spoletnosti a zamdstna Ahnonied tisk a yiné formy med J prunic uid Termin je odvozen 6" avi nskyeh wanych fancouzskym legisla énim do pozdnihe nika a kterd vnima rolmic ery tormuye tivnim shromazc 18. stolett: cirkve, slechty a rm tanstva Anarchismus Ideolosie usilujici viady, bude- rostiedky spoletnosti na zakladé oluprace. Demokracie Forma viady, v niz je nejvy88i moc propiijéena lidem nebo vykonavana skrze jimi volené zastupce. Diktator Absolutni viddce, ktery dosahl neomezené moct zpravidla bez svobodného souhlasu lidu a mide ji vyudit k ttlaku, maginerie komu- nistické strany. Termin se vail vé oznatent politického Dystopie Fiktivni spoleénost cha- rakterizovand zbidaéenym a dis- funkénim stavem. Viz utopie Apartheid Oznaéeni pro ,oddé- Jeni" Afikancé a politiku rasové diskriminace zavedené v Jizni Afnice po witéestvi Nérodni strany ve volbach roku 1948 Ekonomicky strukturalismus Presvédéeni, Ze chod svétove poli tiky je odvisly od ekonomického uspofédani svéta. Autokracie Spoleénost nebo stat, v némé je neomezené moc soustie déna do rukou jediné osoby Ekosofie V zelené politice je to ekologicka filozofie Ameho Naesse hldsajici ekologickou harmonii a rovnovahu. Boldevik Rusky vyjraz pro ,vétsinu’ frakce Ruské sociélné demokratické délnické strany, kterd se v roce 1903 oddelila od kfidla menseviki a po roce 1917 pfeménila v Komunistic Elitdistvi Presvidéeni, ze spo kou stranu Sovétského svazu Jeénost by méla byt vedena elitni skupinou lid Boiské pravo kréle Doktrina, podle nf pochazi legitimita krale od boha, nikoliv od pozemské autority, Extremismus Politicka teorie nebo éiny. Podporujici nekompromisni metody socialismu / Fanatik /000°"/ k prosazen ody ~ svazek zuje Federalismus vnémz je moc central Gi prov Fundamentalismus Ipeni na Abo: Glasnost Rusky vy otevtenost’, politika v Sovatskem svazu Michailem | Gorbaéovem zavazovala vlad | k vys8i zodpovédnosti a pra | kaznosti Habeas corpus Pravo obvinéné a zadrzené osoby na piedvedent pied soud, ktery rozhodne 0 jel! | vine Gi nevine.Ekonomicky systém aa ge trenimai Siler, SOU i yesticomi & SOURTOTYTD Seti vyrobnicn & distribuc- “posted zemé. fe Politicka a viddai cree, ime prostfednictvir atta poltikové, byrokrat leich chrénénci svou MOC =ovij viastni materialni prospéch. ‘cj vjraz pro ,vlddu zlodeja" aus ya (lektivismus Politické teorie visinosthujct kolektivnt Fizeni vanih a ekonomicisich insti- wile ndvidudlnim, pede ‘imvoblasti spravy v9" avian epotvy vfrobrich tlonialis cnlalismus Rozsifeni svrcho- mango statu na nova nea eanaeue se nerovnymt ttm vetahy mezi kolonia- Y Védnoucim : “comet eetonsim a dome- ismus ‘coun edlogie pozaduitet "BeeDEch one sence tickany wektivatho. Vychézi lamgath9 manifestu Kar) seicha Engeloe la geet ‘Bag, Konfucianismus Syslér vychvi zojlel z ucont Kontucin, zlaraztuyiet hiearchii a loajalitu, ale rovnés pri lositost k individudlnimu rozvop a zudlechténi, Konstitucionalismus Systé1n vlddy opfrajici se o tistavu — pany soubor fundamontalnich principa a zakont néroda, Konzervatismus Politické ideolo gie branic{ radikélnim zméndm ve spoleénosti. Konzervativei mohou prosazovat diroké spektrum politik yeetné zachovani ekonomické svo- body, podnikéns, volnych trhi, sou: kromého viastnictvi di privatizace podnikt a omezovént viddnich zésaht. Legismus Utilitaristick4 poli- tické filozofie uplatiiovana v Ciné vy obdobi valéicich stati a kladouct Guraz na zachovani préva a Fadu } za cenu pouZiti surovych trest®. Levicova politika, levice Ideologie levé E4sti politiskeho spektra vyznatujici se inservencio~ nistickym pfistupem k sociélnimu .cionalistickym plahobytu a interna pohledem na svét. Kofeny konceptt ‘ahaji do Francie 18, stoleti, kdy slechta usilufici o zlepSeri podmi- nek rolnikt: sedéla po levic! krale. Liberalismus Politické ideclogie Hdadlouct diiraz na prava e svobody jednotlivct. Liberdlové prosazuit siroky okruh politik, napiiklad zachovant volného obchodu ot svobody slova a nébozenského | vyznant. | | Liberalismus, klasicky Filozofie | vanikla v 18. stoleti, které stav! | prava jednotlivce nad prava statu Ei cirkve a odporuje absolutism | a bozskemu pravu raid. ——=— VYKLADOVY SLOVNIK 341 Libertarianismus (000/ body a wuoberinds vile Ky twain sbi! Lave | praws samnosatnns nich rleitens Machiavellisticky coppice ia Martane 2e ekonom: determinuje vatahy, ‘Marxismus-leninismus ‘ceoio- gie vychazeri farxe a Viadimiza Inde Ler po vytvotent inter: komunistické sol Marxisticky socialismus #37° ekonomickeho vyvoie a pode Marxe zasadni stadium v péercd italistického statu ve St" komunisticky. Meritokracie Piesvecee: Ye viddnouci posty by mély BYE Gpsazovany na zaklada schopnests Simoliv bohatstvi ci dosazenehe vaku. Morélni absolutismus Filozofie mchazejiot 2 mysienky. 26 mora pymela byt absolutns normou Ht pYgno jednént, ptedevsim v oblast! mezinarodniho préva.342 VYKLADOVY SLOVNIK Multilateralismus Spoluprace vice zemi v oblasti me 2alezitosti, Opak unilat Nacionalismus Loajalita a oxida nost viastnimu natodu, na politické urovni pak vita, 2e zaimy natoda by mély byt primarnim cilem politick6 einnosti Négritude Ideologicka koncepce usilujici o znovuobjeveni africké identity byla ve 30. letech 20, stoleti vyvinuta Gernogskou inteligenci ve Francii v reakci na francouzsky rasisticky kolonialismus. Oligarchie Forma viady, ve které je moc soustfedéna do rukou malé skupiny lidi. Ta ji zneuziva ve svi} prospéch a obvykle na kor vétsi- nové populace. Oposmluvni Dohoda o spoleéném pfistupu k uréité situaci nebo tématu mezi politickymi stranami, Které jsou si obyéejné vzdjemné opozics Osvicenstvi Nazyvané také jako vék rozumu je obdobf intelektual- niho rozkvétu 18. stoleti, v némz se zaéalo opoustét od nébozenské intepretace svéta a do poptedi se dostal rozum, Pacifismus Posto) odmitajici valku a nasili jako prostfedek k fesent sport, zpravidla zalozeny na nébotenskych ¢i morélnich zékdladech. Termin je spojovan s francouzskym mirovym akti- vistou Emilem Amaudem (1864-1921). Perestrojka Politicka, byrokraticka a ekonomické restrukturalizace systému i organizace, Rusky vyraz pio ,pfestavbu', ktery byl poprvé pouzit Michailem Gorba¢ovem k o2nadont olor komuni KOho synionu v byvaléan Sovdtskeom svazar Pluralismus Virn vo spoled Vv nfo mohou joj! Glenové rozliéné jdlnf OL rasovd plinlufinosti svo bodind hldsit ke svym tradién tim: kulturdim ¢1 spocifickym zéjmam. Plutokracie Viica, ktor4 je fizena Gi z vot8t Gasti cvlivfiovéna bohatou vrstvou spoletnosti Pravicova politika, pravice ‘Vagni oznaéent pro politickou ideo- logii, které upfednostiiuje konzer- vativni, trZni piistup, ale t62 pro ideologii, ktera stavi prava jednot- livce nad intervenujicf viddu &1 pevné Ipi na zékonech a pofadku Gi nacionalismu. Progresivismus Filozofie zasazu- jfci se 0 pozvolny politicky pokrok, ktery mé vést ke zlepeni podmi nek ve spoletnosti, Proletariat V marxistické teo- rii oznaéent pro délniky, kteti nevlastni vyrobni prostiedky ana Zivobyti si musi vydélavat viastn{ praci. Marx tvrdil, Ze musi nevyhnutelné dojit ke vzpoute pro- letaridtu, svren! viddnoucich kapi- talista a k nastoleni komunistic- kého rezimu, vném2 budou politiku a hospodéistvi fidit proletati. Pima domokracie Piimé uéast lidu na vldd@ ~ obéané hlasuji © kaddém névrhu, ktery se jich tka ~ podobné jako v antickych Athénach. P¥irozené prévo Koncept, podle néhoé se pozitivni a spravedlivé zdkony odvozuji od ,z4kona nej- iho", byl plivadné vyvinut | licks eee eee ‘Tomésem Akvinskyn. Bodie ny, phirozené pravo vychézi 7 non ay tho zikona botiho, kvery wane lénnu vesenfru a je lidskemy roxuru nepfistupny Pfirozeny stav Vir 2 vor spoleéenské smlouvy 0721.47; hypoteticky stav pte ° vaniku onyanizevantin, sa. Zatimeo Jean-Jacques Pe vnimé tento stay jako jedns 2 harmonil mezi dlovéieen a pfirodou, podle Thomase Hobbese se jedn4 o stay dystopie (antiutopie), coz je stay trvalen konfliktu mezi lidmi Radikalismus Obhajcba extrem nich forem zmén sledujicich dose- 2eni politickych cfld. Rovne# siout: kk oznaéent postojti, které se zasac- nim zptsobem odilénéyi od nich éi zavedenych hodnot Reakcionismus Politicxé piosv Geni odmitajici radikalni social=: zmény a volajici po névratu k di imu politickému ¢i socidlnime Fédu Reélpolitika Politika vedena spife pragmatickym a realistickym zpt- sobem ne2 mordlnimi a etickymi cili. V realpolitice mize dojit k odklonu od obéanskych svabod. Republikanstvi Ieologie pro sazujfei republiku ~ stat, jemuz neviadne monarcha, ale v8ichni obéané prostiednictvim volenyoh zastupeii — jako nejvhodnejai forme vlady, Rovnostéistui Filozofie haiic! sociaini, politickou a ekonomickou rovnost, Segregacionismus Piesvédten o nutnosti oddélit riizné rasy,VYKLADOVY SLOVNIK 343 Je Reforrni eipenvalny | oot Mi gopitalismy socia- conic domokratic- gon Tiyedky, Mezi Joho insite yo wnech | a vada zdravotni sastenska smiouva Skuveend eens dohoda mezi jednot- | innost, nebo dohoda mezi ive a vladcem €1 viddou mezuici hramice, préva a povin’ Teoretikove jako nas Hobbes a John Locke wah spolebenskou umluvu’ ostiedek k ochtané jed “aon prirozeného wrerenita Svichovana moc uplat isiym statem €1 vlad znaeni prava V kontextu za pomoci radikélnich prostiedks, 2eiména generalni stavky organi- zované délnickym odborovym nnutim. Teokracie Politicky systém orga- nizovany, fizeny a oviédany knéi- stvem, é1 dokonce samozvanym. ‘bohem", obvykle podle pAbotenské doktriny nebo jaké- | hosi bo’ského zasahu. | Teorie spravedlivé valky Etické vojenska doktrina fidici se | principy sus ad bellum (latinsky pravo na valku") ~ nutnosti jnordlniho a pravniho podkladu valky ~ aus in bello (latnsky pravidia vedeni valky”) ~ pod- minkami pro moraini vedeni valky Teorie zavislosti Myslenka, te bohaté zemé na severni polokoull | vytvotily neokolonialns vazby se ememi na ji2ni polokouh v tom smysiu, 2e mend vyvinute zemé jsou zavislé a znevyhodnené Totalitarismus Re?im, ktery pod- | trzuje prava jednotlivce ve prospéch zayma statu. Stat plné oviada a fidi politiku a ekonomiku a masivni propagandou vstépuje svym obéa- nim ideologické hodnoty, postoje Tyran Viadce, ktery tfimé absolutni moc a vyuziva i pe vidla tyranskym a nasilngm zpa- Unilateralismus Akce uskutet novana jednostranné. V politice bvykle vystihuje podindni zene, ktera se v zahraniéni politice chova individualsticky a své ‘toky eet nekonzultue Opaker multilateralismus Utilitarianismus Smér v so- cidini filozofii vyvinuty Jeremy Benthamem, podle ného? je krité- riem nejvhodngjsi politiky v kte- rémkoli okaméiku co nejvétii blaho pro co nejvati potet lid. Utopie Idealizovand pfedstava dokonalého mista, V politice se za ,utopicky" oznacuje jakykoli systém usilujici o dokonalou spole’- nost, Viraz pochdzejici z fettiny pro oznaéeni ,misto, které neni" poprvé uzil Thomas More ve své fikei Utopie (1516), Viz dystopie, Volebni pravo Pravo hlasovat ve volbach i referendech. VSeobecné volebni pravo znamena Uéast véech obéani na volbach bez ohledu na pohlavi, rasovou i socidint pfislus~ nost a bohatstvi, Volebni pravo Zen pfedstavuje pravo Zen volit na stej- ném principu jako muzi. K bojovni- cim za volebni prévo (angl. “suff rage") Zen patily napt. sufrazethy, ‘Véeobecné svrchovanost Koncepee suverénnt politické autority rovnomérné sdilené vsemi obéany statu, ktefi jejf vykon postu puii statu, jeho viddé a politickym vadedm, ani by se tim vadavali koneéné svrchovanosti Zakon aria Soulbor bohem zievengch pravidel islamu, ktery fidi nabozensky a sekulamni Zivot mus- lim®, Néktef{ muslimové uzndvajt Sariu jako jediny legitimnt pramen | prava. Zelené politika Ideologie zamé- fen na vybudovnt ekologicky trvale udréitelné spoleénosti, Zvykové pravo Privo zemé, které neni odvozovano z pravnich pted- pisd ani z stavy, ale ze soudnich spisi