a suburbanizace.cz \J) DOPRAVNI CHOVAN( OBYVATEL SUBURBIT — PRIPADOVA STUDIE JESENICE OnpReJ Perc, JAKUB NovAK Suburbanizace je proces, ktery dynamicky pfetvati krajinu v zazemi velkych mést. Probihajici zm&ny maji jak pozitivni tak i negativni vliv na fyzické a socidlni prostfedi suburbannich oblasti (Quredni¢ek a Temelova, 2008). Jednim z vyznamnych negativnich dopadi suburbanizace je velmi silny nédriist intenzity osobni automobilové dopravy (Volaufova a kol., 2007) zpisobeny kazdodenni dojizdkou ze zézemi do jédrového mésta (Novék 2008). Mezi suburbanizaci a individudlni automobilovou dopravou existuje oboustranny vztah. Na jednu stranu byl automobil dilezitym faktorem umoifiujicim prostorové rozpinani mést (Pucher 2002). Na druhou stranu jsme v disledku rozvoje suburbanniho bydleni svédky pfetizeni dopravnich komunikaci a dal8ich negativnich environmentalnich a ekonomickych disledki spojenych s ndristem intenzit osobni automobilové dopravy. Kvilli nizké hustoté zdstavby Ize suburbia jen obtizné obslouZit vefejnou hromadnou dopravou (Hnilizka 2005). Pro potieby osobni dopravy se v oblastech rozvolnéné rezidenéni zdstavby automobil stava nutnosti. Mezi dalsimi divody preference automobilu oproti vefejné dopravé uvadi Novak (2008) vatsi vzdalenost mista bydlist8 od mista pracovist8, odligny Zivotni styl novych rezidentd a jejich nepravidelny denni rezim spojeny s proménlivou pracovni dobou a dalsimi aktivitami, je? jsou realizovany v kompaktnim mésté (sport, zbava, nékupy, sluzby). Hlavnim cilem prezentované pifpadové studie je analjza ka?dodenniho dopravniho chovani obyvatel na pjikladu obce Jesenice u Prahy. Hlub3i poznani dopravniho chovani obyvatel poskytuje dilezité informace pii feSeni otdzek komu, kdy a jak piizpdsobit veFejnou dopravu. Pozornost prispévku se soustiedi zejména na tyto kliéove otazky: (1) Jaké je dopravni chovani novych rezidenti? (2) Li se dopravni chovani obyvatel z hlediska jejich profese, pohlavi, faze zivotniho cyklu & typu nového bydleni (3) Proé residenti vyuzivaji éast&ji individudlni dopravu? Jesenice, led suburbanni obce. v IV zazemi Prahy, je typickym piikladem dynamicky se rozvije) Perl, 0, Novi, |, (2010) Dopravn chown byte suburb plipadovd sue Jesenioe, “Soburbaniace x. SSH 2803 8239, Publlovano 3 2010Vedle velmi intenzivni nové rezidenéni vystavby a prilivu novych obyvatel je okoli Jesenice typické chronicky Spatnou dopravni situaci. Z t&chto divodi byla obec vybrana pro pfipadovou studii Uvodni éast textu je vénovana zékladnim charakteristikam Jesenice a jejimu populaénimu vivoji. Druha ast piispévku se zabyva popisem aktualni dopravni situace v obci a jejim okoli. Kligovou éést studie predstavuje analyza dopravniho chovani novych rezidentii ijicich v Jesenici zalozend na vysledcich dotaznikového Setient, V Cesku se proces suburbanizace opétovné rozviji od druhé poloviny 90. let 20. stoleti (Ourednigek 2008). Od té doby dochazi k rychlému nariistu pottu obyvatel také v Jesenici (obr. 1). Na celkovém piiriistku se v potétetnim obdobi podili zejména kladné migraéni saldo. Priliv novych rezidenté do Jesenice je moiné rozdélit do dvou vin. V prvni ving, pfiblizné do roku 2003, se jednalo o migraci spie menstho rozsahu. Tvofili ji pfevainé lidé disponujic{ dostatkem finanénich prostfedki, ktefi si stavéli rodinné domy, Pro toto obdobi jsou charakteristické domy s nefunkénimi a kyéovitymi prvky, tzv. podnikatelské baroko, Ve druhé, silnéjgi ving se do Jesenice stéhuji obyvatelé vyutivajici nové dostupnych finanénich néstrojd statni bytové politiky (Perlin 2002). Realizuji se spige vétii projekty stavebnich firem, nejen rodinnych, ale i fadovych a bytovych domt (Ouredniéek a Posovd, 2006). To ve se promita i do struktury migrantd. Bydleni v zzemi Prahy je finanén dostupnéjsi pro Sir8i skupinu obyvatel. Mladé rodiny ho vyudivaji jako alternativy drazstho bydleni v lep3ich lokalitach v rdmci kompaktniho mésta. Priblizné od roku 2004 se postupné zatind projevovat mladsi struktura nové pfist8hovaljch i ve zvySeni pottu narozenych dati. V Jesenici tak zaéind dochazet k piiristku obyvatel také pfirozenou ménou, jejiz podil na celkovém populatnim piirlistku se zvysil na 10,6 % (primér za obdobi 2001-2008). Na poéatku roku 2009 ilo v Jesenici 5 895 obyvatel (CSU 2009). Ve srovnani s rokem 1990 se poéet obyvatel zvysil o vice nez 370 % Obr. 1 ~ VYvoj podtu a prirdstku obyvatel v Jesenici v letech 1989-2008 lam Pfirozeny piirdistek Mmm Priristek migraci. —— Potet obyvatel k 1.1. =z 600 ——________________________. 6000 2 E 500 5000 _ = go = 4000 g 3 300 a = 3000 200 § > ¥ 100 2000 & -100 ° 1989 1991 1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 Rok ‘Zdroj: CSU, Databdze demografickych idajd za obce CR, 2009 erg 0, Now 2030) Boprava chown’ bate scburbi—poadovd sade esr — Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,Soutasnd dopravni situace v Jese! V Jesenici se sbiha nékolik vyznamnéjsich dopravnich komunikaci, jez vytvafejf jakési hrdlo svadéjici do Prahy vozidla 2 girStho z4zemi. Samotnou obci projiédi denné téméi 30 tisic automobil. Potet automobilii a nériist intenzity dopravy za obdob/ 1990-2005 na silnicich v okoli Jesenice ilustruje obrazek 2. Intenzivnajsi provoz je disledek suburbanniho rozvoje i v dal8ich obcich v jihovychodni éasti praiského metropolitniho regionu, napi. Jiréany, Kamenice éi Psary. VWznamnou roli hraje silnice é. 11/101 prozatim nahrazujici nedokonéeny vnéjfi okruh Prahy. Neméné vyznamnd je i komunikace é. 11/603, tzv. staré beneSovskd, po které projiidéji automobily i z ostatnich suburbannich obci smérem do Prahy a naopak. Obr. 2: Intenzita dopravy v Jesenici a jejim okoli. 363% 29135, [ Ses Doini ] eed plezany\ pts wo Vysvetlivky p ron ee dro}: UDI, Novak (2008) Z hlediska rozvoje dopravni infrastruktury nezaznamenalo okoli Jesenice v uplynulych 15 letech Z4dnou vyznamnéjsi zménu. V sougasnosti je situace odli8nd. Pred dokonéenim je praisky okruh a stdle se projednava problematicky projekt dalnice D3. Hlavni moznosti, jak alespoii z éésti omezit individudini automobilovou dopravu, je rozvoj a zkvalitnéni priméstské verejné dopravy. Z tohoto hlediska je v Jesenici nejvétsim nedostatkem absence eleznitni dopravy &i jiného typu velkokapacitni verejné dopravy. Obec obsluhuje nékolik autobusovych linek. Poget spojd je dostateény. Jejich spolehlivost a dodriovani jizdniho Fadu je vSak omezena kritickou dopravni situaci na silnicich v Jesenici a okoli. Prevaéna vétSina rezidenti, rad8ji absolvuje své cesty osobnim automobilem. Vlivem pravidelnych dennich cykld dochazi k pfetizeni dopravnich komunikaci, a to jak v zdzemi, tak uvnit? centrélniho mésta (Novak 2004). Dissledkem jsou éasté dopravni zdcpy, neptimérené hlukové a prachové zatieni okoli dopravnich komunikaci ¢i dopravni nehody (Novak 2008). Moinosti, jak zmirnit stavajici neuspokojivou situaci, je zvySeni podilu obyvatel vyuiivajicich hromadnou dopravu. K tomu mize pfispét zejména jeji zkvalitnéni, napriklad diky planovanému projektu metrobusu s navazujicim pfestupem na budouci linku metra D. Perl, 0, Novi, |, (2010) Dopravn chown byte suburb plipadovd sue Jesenioe, “Soburbaniace x. SSH 2803 8239, Publlovano 3 2010Dotaznikové Setfeni Potfebné informace o dopravnim chovani novych rezidenti byly ziskiny pomoci dotaznikového Setfeni. Respondenti zaznamenavali své dopravni chovani do schématu dennich pohybii. Uéelem schematického zéznamu dennich pohybii bylo ziskat informace © vSech cestéch, které respondenti b&hem dvou pracovnich dni absolvuji. Pomoci dopravnich schémat a divodi vyuzivani zvoleného dopravniho prostedku bylo mozno odhalit ndroky cestujicich na dopravu. Schéma bylo doplnéno o dotaznik zjiStujici socioekonomické znaky respondenta. Jedna z vyzkumnych otézek sleduje rozdily v dopravnim chovani mezi obyvateli rizného typu nového bydleni. Proto dotaznikové Setfeni probthalo ve trech vytipovanych lokalitach s rodinnymi, fadovymi a bytovymi domy (obr. 3). V jednotlivych lokalitach byly dotazniky piedavény osobné metodou ndhodného wybéru. Zachovani néhodnosti zajistil hod minci pied kaidjm domem, ktery urgoval, zda bude respondent osloven éi nikoli. Jen ve tech pripadech doslo pri osloveni k primému odmitnuti dotazniku. Bylo tomu tak z divodu nedostatku asu nebo obavy ze zneutiti pomérné citlivych Udajai o pfitomnosti v misté bydlisté. Vypinénd schémata a dotazniky poskytlo 78 respondenti, jejich? strukturu zachycuje tabulka 1. Obr. 3 - Lokality realizace vybérového Setfeni ro}: Google Maps, vista prava Perl ©, Novi, |, (2010) Dopraval chovin abyate suburb ppadovd studi sence Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,Tab. 1 — Potet respondentii podle typu bydlent Rodina’ dim Radovy dim Bytovy dim Cetkem Poéet 2 Poéet = Poéet i Poéet 7 respondent | “° | respondent | ”° | respondent.) "° | respondenta |“ n | a% 5 35% 7 some | al 33% 15 56% u 42% u sae [_37__|_ 47% 27 26 23 8 aro: Vist Eettent Tti rezidenénf lokality — tri skupiny novjch rezidentir Nové piichozi obyvatelé suburbii se li8i od struktury plivodnich obyvatel vékem, dosazenym vzdalénim é ekonomickou aktivitou (Puldova a Novak, 2008). Z hlediska socidlniho slozeni jsou vak i mezi novymi rezidenty patrné rozdily, které z velké éasti souvisi s odlignym obdobim pfist8hovani a také typem bydleni. Vékové struktura obyvatel jednotlivych typ nového bydleni se vzdjemné vyrazné lysi (viz obr. 4, 5 a 6). Na pogatku suburbanniho procesu, kdy prevaiovala individudini vystavba, do Jesenice piichdzeli relativné moviti rezidenti ve sttednim véku. Obr. 4 a 5 — Vékové struktura respondenti v rodinnych (vlevo) a fadowych domech (vpravo) ca « — poo Pr ———= ss ——— i i 24 ST bP ——«© 2 aT a + ° a 3 3 os ° » 2» x “0 * eet Zara Vlaste Setter, 9-27 aro Vlatn Setfent, n=26 Obr. 6 ~ Vékové struktura respondentii v bytovych domech a = fos i —— * | a . 0 » » © © dro): Viastn Set¥eni,n=25 a eral 0, Novi, J, (2010) Dopravni chovin’ obyvatelsuburbil— aipadovs studi Jesenice, “Soburbaniace x. SSH 2803 8239, Publlovano 3 2010Dnes tvofi nejsiIn8j8 vékovou skupinu obyvatel rodinnych domi, vybudovanych v prvni ving imigrace, lidé ve véku 55-64 let. Casto se jednd o domacnosti s odrostiymi détmi, které jiz s rodigi nebydli. Respondenty bydlici v rodinnych domech, stejné jako v ostatnich typech bydleni, tvofi ze 70-80 % pracujici. Osoby v domdcnosti jsou v rodinnych domech zastoupeny obyvateli pobirajicimi dichod, Zenami na materské dovolené, i Zenami v domacnosti, tzv. zelenymi vdovami Souéésti druhé viny pfistéhovani byly developerské projekty fadovych domi. Jejich obyvatelé se do Jesenice pfisthovali v priméru pred necelymi pati lety. Téméf z poloviny se jedné 0 osoby ve stednim véku 35-44 let. Vy88i podil vysoko8kolsky vzd8lanych odpovida poétu vedoucich pracovniki, ktef{ tvori 35 % ekonomicky aktivnich respondenté v této lokalit&. V fadovych domech bydli také nejvétsi podil studujicich, naopak je zde nejmenii zastoupeni osob v domécnosti.. Nejmlad8i skupinu respondenté pfedstavuji lidé zijici v bytovych domech, které byly dokonéeny na konci roku 2007 a béhem roku 2008. Ziji zde predevsim mladé pary, at uz s ditétem, nebo bez néj, vyuiivaj 10 bydleni v zazemi Prahy. Oproti rezidentim rodinnych domi tvo¥i skupinu osob v domécnosti z prevainé éasti deny na matefské dovolené. Dopravni chovani Ve schématech dennich pohybii bylo zaznamendno celkem 620 realizovanych cest. Novi rezidenti Jesenice jsou velmi aktivni. Z vysledkii vyplyva, Ze absolvuji v priméru pat cest za den a jen nepatrna éast respondentii v néktery z uvedenych dnd neopustila svij domov. Kazdodenni dojizdéni do prace, nékolik cest za sportem, zdbavou gi sluzbami a navstévy piibuznych gi zndmych, to vie predstavuje souhrn nejéastéjsich presund obyvatel Jesenice béhem jednoho tydne. Podle oéekavani byla nejéastéjSim divodem cesty dojizdka do zaméstnani (obr. 7). Pravidelné presuny do zaméstnani a zpét reprezentuji 40 % vech uskutetnénych cest. Druhou nejéastéjsi kategorii diivodti cesty je s 27 % Siroka kategorie ,Ostatni”. V pomérné pestré smésici dévodi a cil pesunt zaujimd vyznamné postaveni cesta na obéd. Zpravidla p&8i cesty na obéd predstavuji temér 8 % vSech realizovanych piesunt.. Zbylé dvé kategorie divodd ,Sport a zdbava" a ,Nakupy" jsou co do poétu vyrovnané a piedstavuji 17 %, resp. 16 % celkového pottu vykonanych pohybil. Obr. 7 ~ Divody realizovanych cest Sports zébava SENatupy mostats 2éro): Vastn Sete Perl ©, Novi, (2010) Dopravn cova’ bywatelsuburbl~ pipadowd studle Jesenice a Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,Z hlediska volby dopravntho prostfedku ve vech kategorifch ces ,Ostatni dominuje osobni automobil (obr. 8). Vysoky podil péSich cest v kategorii ,Ostatni"” koresponduje s jiz zmifiovanjmi cestami na obéd. Chiize je vyuiivana také pri prochazkach s malymi détmi, které jsou nékdy spojené s dalgi éinnosti, napk. mensim nadkupem. Naopak automobil je nejéast&ji vyuzivan pri cestach souvisejicich s praci (70 %). Cesty za ndkupy je mozné rozdélit do dvou skupin. Prvni z nich tvofi cesty za drobnymi ndkupy v mist bydli8té ti pracovi8t8, které jsou Casto realizovany p&Sky. Druhou skupinu tvorl vat8i nékupy v hyper- a supermarketech, pfi kterych je pfevainé vyuiivan osobni automobil. VeFejnd doprava je za déelem nékupu vyuiivana ve velmi omezené mife. Naopak nejvatsi wyznam ma veFejna doprava v ptipadé cest za sportem a zdbavou, kdy se jedna o témé# jednu étvrtinu takovych cest. Obr. 8— Podil cest dle divodu a zvoleného dopravniho prostiedku MAuto MAutobus ml Pé&ky 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% T T Sport a zébava Nakupy Prace Ostatné éroj: Vastni SetFeni Cesta do zaméstnéni Cesta do zaméstndni je nejdileditéjsim druhem kaidodennich pohybi a pfedstavuje nejvétsi 4st realizovanych cest (viz obr. 7). Pri poslednim censu vyjfidélo denné do zaméstnani mimo Jesenici 80 % ekonomicky aktivnich obyvatel obce. Pimo do Prahy pak dojizdélo za praci 60 % ekonomicky aktivnich obyvatel obce (€SU 2005). V ptipadé novych obyvatel dojiidi do Prahy podle wsledkii vybérového Setfeni dokonce 90 % rezidentd. Ranni cesta do préce je dilezitym faktorem Spatné dopravni situace. Jejf realizace je koncentrovana do pomérné krétkého %asového intervalu, kdy potet automobilli na dopravnich komunikacich vyrazné pfevysuje jejich kapacitu. Mezi sedmou a osmou hodinou ranni se snazi véas pfepravit do zaméstnani 53 % novych obyvatel Jesenice. ——— erg, 0, Novi, (2010) Dopravni chown byte suburb “Soburbaniace x. ISSN 2803 Tipadovs tude Jeseice. 9: Pubitovano 4 32010,Téméi tii tvrtiny novych residentd vyuiiva pri cesté do zaméstndni automobil (obr. 9). Typickym uiivatelem automobilu je pracovné vytizeny muz ve véku 35-54 let. Vysledky Setfeni ukazuji, Ze muzi vyuiivaji automobil éastéji nez Zeny, a to v poméru 7 ku 3. Relativné rozSifenou formou dojizdky do zaméstnani je kombinace automobilu s veejnou dopravou. Respondent kombinujici individudlni a veFejnou dopravu by mohl byt popsan nasledovné; zaméstnanec ve véku mezi 25 a 44 lety bydlici v fadovém domé. S pravdépodobnosti 2:1 by to byla Zena. Rada zeny totiz pro cestu do zaméstndni kombinuje spolujizdu s manzelem a hromadnou dopravu. Hromadna doprava je ve sledovaném vzorku nejméné vyuzivanjm dopravnim prostiedkem pii dojZdéni do zaméstndni. Jen desetina pracujicich respondent je ochotna pi cesté do Prahy vyuzit autobusovych linek. Respondenti vyuiivajici verejnou dopravu béhem dne absolvuji méné cest, ned je tomu v pfipadé ,automobilisti”. Poget cest u této skupiny cestujicich v priméru jen mirné pfekroéi tii cesty za den. Uzivatelé hromadné dopravy jsou piedevsim zeny z bytovych domi. Nabidka vereiné dopravy neoslovila respondenty ve véku mezi 45 a 54 lety a obyvatele star3i 65 let. Na cesté z prace se respondenti rozdéli na dvé skupiny. Tri évrtiny z nich vyuiivaji op&t hromadné dopravy na cesté domd. Zbyvajici étvrtina absolvuje spolujizdu automobilem se svym partnerem Obr. 7 ~ Divody realizovanjch cest Automobit mKombinace mVetejnd dopeava 2dro): Vlastn Setfent Dopravni chovani novych obyvatel pfi cesté do zaméstndni vykazuje urtité rozdily s ohledem na pracovni pozici, vik, pohlavi a také typ nového bydleni. Vyznamné souvislosti mezi dopravnim chovanim, druhem ekonomické aktivity a pracovni pozici dokumentuje obrazek 10. Ve vsech kategoriich ekonomicky aktivnich pfevazuje osobni automobil, avsak jeho vyznam je odlisny. Podnikatelé vyuzivaji automobil v 94 % cest do zaméstnéni. VeFejnou dopravu je vyuzivana podnikateli pouze v 6 %, a to jen v kombinaci s osobnim automobilem. Se snizujici se pracovni pozici klesa i podil osob dojizdéjicich automobilem. Zatimco v ptipadé vedoucich pracovnikii se jednd o 74 %, u zaméstnanci je podil automobilu ji pouze 63 %. Vice ne jedna pétina vedoucich pracovniki ale vyuiiva pri cesté do zaméstnani vefejnou dopravu. V piipadé zaméstnancti pfedstavuje s 22 % vyznamnou formu dojiédky do zaméstnéni kombinace automobilu a verejné dopravy. Pravé do této kategorie nejéastéji spadaji Zeny vyurivajici pti cesté do zaméstndni spolujizdu s manéelem. Specifické postaveni pfi cesté do skol maji studenti (ve véku 15 let a vice) Perl ©, Novi, (2010) Dopravn cova’ bywatelsuburbl~ pipadowd studle Jesenice a Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,Piestoie se jedné 0 velmi mladé lidi s omezenymi viastnimi pfiimy, 40 % z nich vyudiva osobni automobil. Na druhou stranu se vak také jedné o skupinu obyvatel, jez je do nejvyssi miry odkézna na vereinou dopravu. Intenzita vyuiiti vefejné dopravy v pripadé studenté: téméF dvojnésobné prevysuje ostatni sledované skupiny obyvatel. Obr. 10 - Vztah pracovni pozice a typu dopravntho prostfedku na cesté do zaméstnani MAutomobil li Kombinace li Vefejné doprava 100% 90% - 80% 70% 60% 50% 40% 30% : i : ir 20% - 10% F 0% r t - 1 zaméstnanec vedouci podnikatel student pracovnik 2éro): Vast Setrent Obr. 11 - Vyuiivani dopravniho prostfedku na cesté do zaméstndni dle typu bydleni MAutomobil i Vereiné doprava mi Kombinace 100% ~ 90% — i a 80% 4 70% - 60% 7 F 7 50% 40% 30% 20% 10% 0% ~ r ; 1 Rodinny dim Radovy dam Bytovy dim Typ bydleni 2dro): Vast Setfent — erg, 0, Novi, (2010) Doprayni chown byte suburb “Soburbaniace x. ISSN 2803 Publkovano 43 2010Obyvatelé tii zkoumanych typi nového bydleni se v fadé ohledt lisi. Demografické a socidlni rozdily se asteéné promitaji i do dopravniho chovani obyvatel jednotlivych typi nového bydleni (obr. 11). Zatimco v pfipadé rodinnych domi vyuiiva osobni automobil pri cesté do zaméstndni 81 % respondenti, v bytovych domech tento podil klesd na 68 %. Naopak obdobnjm zpiisobem stoupé vyuliti kombinace dopravnich prostfedkd. Zastoupeni kombinované dopravy do zaméstnani je v piipadé bytovych domi oproti rodinnym domtim dvojnésobné. Urovent vyutiti vereiné dopravy je ve vech typech bydleni relativné shodna Autem nebo autobusem? Jak je z prezentovanych wysledkii patrné, mezi dopravnimi prostredky vyrazné prevaiuje osobni automobil. Za déelem zjiSt&ni divodd a motivaci, které vedou obyvatele suburbii vyuiivat v tak vysoké mife osobni automobil, bylo deni schéma pohybu respondenti doplnéno otézkou zaméfenou pravé na divod volby dopravniho prostredku. Strukturu odpovédi respondentii prehledné zndzoriiuje tabulka 2. V pfipadé vyutiti vereiné dopravy hraje velkou roli omezeny potet automobilti v domécnosti. Ve 36 % piipadd totiz respondenti vyuiivali vefeinou dopravu_pravé z divodu nemoinosti pouzit osobni automobil. Z velké éasti se jedna o Zeny z domacnosti s jednim automobilem, jak bylo popséno v éasti vénované cesté do zaméstnani. Vyuiiti veFeiné dopravy je v tomto piipadé motivovano spige negativnimi pohnutkami. Castym divodem pro vyuiiti vefeiné dopravy jsou cesty za zébavou spojené s konzumaci alkoholu, které se pochopitelné soustiedi pevainé do veternich hodin. Podobné éastym divodem volby veFejné dopravy byla uvedena jeji vy83i rychlost oproti automobilu pit pohybu uvnit? mésta. Casté pfestupy a ekani na navazujici spoje viak mohou celkovou dobu cest prodlouiit. Pravé vys8i rychlost predstavuje vyznamny pozitivni motivaéni faktor pro vyuiiti veFejné dopravy, s jehoz pomoct je moiné piilékat vice cestujicich do verejné dopravy. Wznamnou roli pti vyuiiti veFeiné dopravy hraji i zéchytnd parkovisté. Jak je zfejmé z analyzy dopravniho chovani, kombinovand doprava je pomérné éastou formou prepravy. Mezi nejvyznamnéjsimi negativy verejné dopravy byla zminéna nedostateénd kapacita v dopravnich §pi¢kach, nutnost mnoha piestupt, nespolehlivost spojdi a také pritomnost »neprizpisobivych" spolucestujicich spojend se zpachem a obtéZujicim chovanim. S ohledem na mnohem éastajsi vyuziti osobniho automobilu je absolutni potet zminénych divodi, stejné jako Sife jejich spektra, vyznamné vatsi ne v piipadé vereiné dopravy. Nejpoéetnéji skupina dévodi zahrnujici vice nei 50 % pfipadi by se dala shrnout pod pojem jizdni komfort. Stani v koloné v automobilu s klimatizaci, s vlastni hudbou a soukromim preferuje pied vefejnou dopravou znatnd éast respondenti. Slozité usporddani dennich pfesunt mezi riznymi prostorové rozptylenjmi misty (zaméstndni, ndkupy, sluzby, 3kolska za¥izeni) vytvaii vysoké néroky na variabilitu pohybu. $ pomoci automobilu se mnohem lépe reaguje na nahlé zmény v denim planu éi nestandardni situace. Navic éasté popojfidéni na riznd mista po Praze nebo do jejiho zazemi je jen velmi obtizné absolvovat bez osobniho automobilu. Pravé variabilita pohybu a Zasté popojiddéni jsou divody, které 5 vyuiitim automobilu obyvateli suburbii Uzce souvisi. Pri nakupovani se stava auto jakymsi dalsim ,nakupnim vozikem” na cesté z obchodu domi Perl ©, Novi, (2010) Dopravn cova’ bywatelsuburbl~ pipadowd studle Jesenice a Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,Podnikatelé, ktefi béhem dne Zasto cestuiji kviili praci, pouzivaji své auto také jako kancelai, kde si vozi dokumenty a dali potfebné vci k podnikani. Zeny na matefské dovolené vidi v automobilu idedini prostiedek pro bezpeénou a rychlou prepravu swych déti do materskych i zdkladnich $kol a zdjmovych krouzka. DilleZité je také srovndni ceny provozu automobilu s cenou jizdného veFejné dopravy. Respondent pfizndvaji vy8si naklady na provoz automobilu. Ty vak nejsou tak wyrazné, aby se vedali vyhod, které jim nabizi. Vyvoj cen pohonnych hmot se dosti liSi. Zatimco ceny benzinu se od roku 1990 zvysily 2,5krat, cena jednotlivé jizdenky v Praze 20krét. Pri pfimém porovnén/ si tak v roce 1990 bylo mozno za cenu litru benzinu koupit 12 jizdenek, dnes if jen 1,3 jfdenky (Volaufové a kol., 2007). V neposledni fadé se pro nékteré obyvatele jizda automobilem stala zvykem, ktery budou jen t&Zko ménit. Tab. 2 - Diivody vybéru dopravniho prostfedku Auto \VeFejné doprava Komfort 5852 |Jedno auto 1036 Nakupy 19 17 |alkohol 3 29 Potieba k pr 13°12 |Rychlostvemésté 8 29 Variabilta 1110 |Nevaai i & Easté popojiidéni 5 Preprava déti so éroj: Vast Setfen Zavér Dopravni situace v zézemi Prahy jié pfesahla unosnou hranici. Na ndristu intenzity dopravy se wyrazné podili pravé nové piist&hovali obyvatelé. Vysoké Grover jejich kaédodenni mobility spolu s vyraznjm podilem vyuiivani individudlni dopravy ma za nasledek dynamicky vjvoj automobilové dopravy na silnicich v oblastech piiléhajicich k Praze. Vysoky podil dopravy automobilem v okoli Jesenice je zpusoben prozatim chybéjici alternativou, kterou by byla kvalitni nabidka verejné dopravy. Velky vyznam pro zkvalitnéni pfiméstské vereiné dopravy v této oblasti bude mit zprovoznéni nové trasy metra a na ni navazujici inka metrobusu, jeji2 Zasovy horizont je vSak nejasny. Nejéast8jSim dévodem pfesund je dojizdka do zaméstnni, které se na viech realizovanych cestach podili 40 %. Pro dojizdku do zaméstnéni je v 74 % pripadi vyuiit osobni automobil. Wybérové Seteni se zamétilo na odlignosti mezi dopravnim chovanim rezidentd riznych typii bydleni, ktefi se od sebe li8i nap. rokem pfistéhovani (viny imigrace), vékem, pracovni pozici apod. VSechny skupiny obyvatel preferuji osobni automobil. Na automobilu jsou zavisli predevsim podnikatelé, kteri nejezdi verejnou dopravu témét vabec. Naopak nabidku hromadné dopravy vyuzivaji prevainé studenti, kteri nemaji tak dobry piistup k osobnimu automobilu jako jejich rodiée. Z vjsledki vyplyva, Ze dilezitou roli hraje také pohlavi. Mezi uiivateli vefejné dopravy a cestujicimi, kte? kombinuji spolujizdu automobilem s verejnou dopravou, je mnohem vyisi zastoupeni Zen. Perl, 0, Novi, (2010) Doprayni chown byte suburb plipadovd sue Jesenice “Soburbaniace x. SSH 2803 8239, Publlovano 3 2010Typ zvoleného dopravniho prostfedku na cesté do prace ovliviiuje dopravni chovani ve zbyvajici éasti dne. ,Automobilisté” vykonaji béhem dné vice cest. Rutinni cesty do zaméstnani a zpét jsou v tomto pripadé dopinény dalSimi aktivitami napé. ndkup nebo sportovni vwyiiti. Automobil je méné vhodny pro cesty za z4bavou s plénovanou konzumaci alkoholu. V téchto pfipadech respondenti vice jezdi autobusem. Vefejnou dopravu vyuZivaji vice élenové domacnosti 5 jednim automobilem, kde se opat jedna z vét8i Gésti o Zeny. Dalsim zmifiovanym diivodem pro vyuliti veFejné dopravy je jejf vy38i rychlost predevsim v rémci kompaktniho mésta. Nabizi se pak moinost kombinovat individudIni a hromadnou dopravu s vyuzitim zéchytnych parkovist. Mezi hlavni divody preference osobniho automobilu Ize zafadit predevsim jizdni komfort, motnost navitivit vice rozptylenjch zastévek, moznost mit u sebe vice potfebnych vact a lepsi reakce na nestandardni situace. Literatura SU (2005): Séiténi lidu, domi a byt 2001: Zakladni informace o Ceské republice, krajich, okresech a obcich. feit 2010-02-06) Dostupny z www: SU (2009): Databdze demografickych udaji za obce CR. CSU, Praha. Dostupny z WWW: HNILICKA, P. (2005): Sideini kase: Otdzky k suburbénni vystavbé rodinnych domi. ERA, Brno, 131 s. NOVAK, J. (2004): Casoprostorové mobilita obyvate! a strukturované prostfedi metropolitni oblast. Univerzita Karlova v Praze, Piirodovédeckd fakulta, Katedra sociéini geografie a regiondintho rozvoje, Praha, 112s, NOVAK, J. (2008): Suburbanizace a doprava. In: Oufedniéek, M. a kol.: Suburbanizace.cz. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovédeckd fakulta, katedra socidini geografie a regiondiniho rozvoje, Praha, s. 54-61. OUREDNICEK, M. (2008): Suburbanizace a vjvoj mést. In: Oufedniéek, M. @ kol.: Suburbanizace.cz. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovédeckd fakulta, katedra socidlni geografie a regiondlniho rozvoje, Praha, s. 9-17. OUREDNICEK, M., POSOVA, D. (2006): Suburbanni bydleni v Prazském méstském regionu: etapy vyvoje a prostorové rozmisténi. In: Oufednigek, M a kol.: Socidini geografie Praského méstského regionu. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovédeckd fakulta, katedra sociélni geografie a regionélntho rozvoje, Praha, s. 97- 113. OUREDNICEK, M., TEMELOVA, J. (2008): Souéasnd éeské suburbanizace a jeji disledky [online]. Vefejnd spréva, é. 4, pilloha [cit. 2009-07-19]. Dostupny 2 WWW: < http://www.mver.c2/elanek/soucasna-ceska- suburbanizace-a-jeji-dusledky.aspx > PERLIN, R. (2002): Nickopodlaini vjstavba v dzemnich plinech obci. In: Sjkora,l. (ed.): Suburbanizace a jj socidini, ekonomické a ekologické diisledky. Ustav pro ekopolitiku, Praha, s, 141-156. PUCHER, J. (2002): Suburbanizace pfiméstskych oblasti a doprava: mezinéradni srovndni. In Sykora, L. (ed.): Suburbanizace a jejf socidini, ekonomické a ekologické diisledky. Ustav pro ekopolitiku, Praha, s. 101-121. Perl ©, Novi, (2010) Dopravn cova’ bywatelsuburbl~ pipadowd studle Jesenice a Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,PULDOVA, P. (2006): Viiv suburbanizace na zménu socidiniho prostfedi v zdzemi Prahy. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovédecké fakulta, katedra sociéini geografie a regiondiniho rozvoje, Praha, 111s. PULDOVA, P, NOVAK, J. (2008): Suburbanizace a socidini prostfedi. In: Oufedniéek, M. a kol.: Suburbanizace.cz. Univerzita Karlova v Praze, Ptirodovédecké fakulta, katedra socidini geografie a regiondlniho rozvoje, Praha, s. 38-53. SYKORA, L. (2001): Promény prostorové struktury Prahy v kontextu postkomunistické transformace. In: Hampl, M, (ed.): Regiondlni vjvoj: specifika éeské transformace, evropské integrace a obecné teorie. Univerzita Karlova v Praze, Prirodovédeckd fakulta, katedra sociéini geografie a regiondiniho rozvoje, Praha, s 127-166. VOLAUFOVA, L. a kol. (2007): Zivotni prostiedt - prostfedi pro Zivot?. Cenia, Praha, 86 s. Perl, 0, Novi, J, (2010) Doprayn chown abwate suburb “Soburbaniace x. SSH 2803 8239, Publlovano 3 2010Profil autora: Ondfej Pergl je magistersky student oboru socidini geografie a regiondini rozvoj na PIF UK v Proze. Ve své bakalé?ské prdct se zabjval vjekumem dopravniho chovéni obyvotel suburb, V tomto tématu déle pokraéuje i v émei magisterské prace. Pspvek je publikovén v rémci elektronického informaéniho portélu Suburbarizacece [ISSN 18038239], ter} Je sprovon teny pracovni ML. skapiny URRlab pf kate socilnigeografie a regionnho rozvoje, — (L_[] [= R Prirodovédecks fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Informaéni portal vanikl 2a finanéni podpory Ministerstva Zivotniho prostiedi R v rimei “Manu A.SESIONALN! canonsTor projektu "Suburbdani rozvoj, suburbanizace a urban sprawl v Ceské republice: omezeni negativnich disledki na iivotni prostredi". aA B Perl ©, Novi, |, (2010) Dopraval chovin abyate suburb ppadovd studi sence Suburbaneace cx ISSN 1803-8239, Pubixovino 3.2010,