4 Logica a tika identifkovat a relativné samortatng skoumat { ja slova, keeré jnou pro vyjdent jazyka moray charaktevistickd. Jako typicky pla takového slova le uvést lov “dobry, Zkoumint wjznamu fehotoslova je venovine kapitole VI pitta IT Etika a metaetika YY tto kapitole se budeme zabjuatrozdlem mez eikow a me tactixon, Vyjemins to ditnkee je dilzité k oxFejmint et to knihy. Metactia je pojom, Ktar¥ byl do Mosofie uveden privé na tikladé akcentovintlogickoanalyticktho pristupu k etic. Zedno- duiené meme Fisi, Be eatimco etka je dscpling, ems ptedme tum je morlka, meactia je oblast dda, jit pFedmitem je esika, Toto rolleni whl na promi poled jako pomérné jamné, be poute dot doby, nol plné Bi ocnime Uskal spojené s y+ rmesenim pojms moralky. “atimeo ve vtéind disciplinldakého bidink nent otdcka vyme- oni jeich prediétu dstfednim problémem dane discipliny (nape. Inologie se nesourtfedje na otk, co jou houby), fe pro vit ‘nu oblast flosofe a jmenovté pro etiku reflexe pkedméty vias hho thourdni jednim x Uatfedaich ‘imal. Otuky etcké a meta tick ve tedy do xnaéné miry vzjemné prolinaji a pokouse se nu eorat byt | jan neostrom brani je velmi obitiné. Zisluhow lo fckoanelyicktho pHstapu K etce byl rozdl meri otikou a mete ftikou poprvé texatizovin, Vjpedem oviem nebylo ronpoleeni ‘iky na dvb samostatne discipling, ale spe pFesnijl vymerent povahy jednolivich otdaok, hteré jsou 2 pochopiteinfeh ddvod houmény vrei dinciliny — ety v sri elven, ‘es privé adiraménou obtinost dkolo olisit od sebe otiaky stické a metaeticks, pokusime ae ade alespon hesovité 0 néstin problémd, na které so zaméfuje analytichy pojinand metaotka ‘y porovnéni s probléms, Kerf se primirn® vinuje etka asin mela ova’ () Strnou nahin ola epltvan cy (apt What tha, pv ties, obs a, roa mien povtoet an spelen seats ky "Hiri lon mg5 Logik tka Metactitou rovumime flosfickou diseiplin, kters se sbi phe eviim néslediims tématy: 1) Flosfickym skouménim wfanainu & wt etickjch termini, {i soy, kta jeou pro writen mravnthodiskureu chara teritcka* Btickjmi terminy ronumime wjrazy jako tieba “dobri", “krée ng", “Rodnotng* a jejich antonyma Cipatns", “oti”, “bezcon 1), Pomoct téchto termini formulujeme svi soudy pfedevtim © lidech, eich tinceh, pHipadné 0 uddlosech, vicech « podabné. KK etickgin Vermin véak Fadime taks vray ko "Eddouel, “pit pstag” & “nepepustny", pomoct nicht formulyjeme své woudy pfedoviim o konkréinch’projevech i obscngch charakteristikéch lidekho jednin. Ji zdovidime, 2 pro etcks terminy je na prvi Dohled charakteristické eich ust K hodnoewnt véci + from slo- va amysla nebo hodnocen!& pdapisoudnt lidsktho jednin. Pro ‘tactiku joou t dileité otéky, nda tyo terminy omnetuj nai Ké vlastnocti viet a jednini, vtahy meri nimi i nae postoje nim, zda vjmnam tachto termini le obnenit pomioe!nijlch je neh termind, at 2) Logiekou analjzou mravnich soudl a vtahi meri nimi, stejné Jak logickou analyeou vata mexi maravaimi a fakin’ soudy navasjom, Logicka analjaajesykn morlky nardti na velmi obtiéné otzky Konkréiné jde tfeba 0 otizka, ada ubee existuiénbjak logics vitahy (6 vatahy podobné logickjm) mezi mravnimi soudy nebo ‘meri faktusinimi a mravnimi soudy navadem. Vypliva teba mira i soud Paulo jedén je spriuné faktulnibo tvrzent Vatine I At schvalyje Paclovo adnan? Platt teba obraceng vata? Mike j- don mravat soud wyplfvat jingho meavatho soudu? Proé se ne ‘ert meavnisoudy lgicky vlucyi? Takowé otiaky privé motivat snalyauformy mravnichsoudA jelich logickch Wastnoet. (@ ato shoumin! ol mi omazvin jak port anal ju mo- ily. na 8) Aaja eticyjeh dakrin 2 bediska jel logicks wstavby, o- jich disledk a vzsjemnge vata. Systém morélky & ticks doktrina je, sednodusend foteno, sys tumnaticky ybudovany soubor mravnich soudii nebolitvezent tom, Were jedan! je aprivné (dob) a hte nikoliv. Mest trae him takowsho souboru abvykle east logicks vrtaby: ndktora br zeni vyplval x finjch; ndkterd turzent nevyplivai x Bidnsch ji ned (nebo jou na nich lgicky nevis), aviak jou » ostatn ri logcky lutte (noboli je vprincipa mong, aby vena tr ‘ent eoubora bya souéaené “pravdivi), até, Obdobné lee zkoumat| ‘atahy meti vali systimy mordlky navedjem, Je naptklad rind, te logicky uvabit owe nembte bjt sougesnd previ {en 0 sprivnorti doktriny mordaiho realism (ntzor, 4 mordlka| je objektivni) & sprivnosti doktriny morslatho eubjektvisme (ad ton, fe morilka je subjeltivi). Naproti tomy vyzmevae kognt “itcks teorie morlky (azo, 2e obektivnt mordlnirealita je po Inatlnd) je 2 logikyeh dived’ ncen primout také doktrina me- rales realism. 4) Drourndnsmn povahy tv, mreontargumentace @ motnost logie- lho modelovint mravniho wsuzovin. Ktomu pat 4 hledé- ni odpovédi na otaku praudiost mewvnich sud ne smys- Tp Het, Ye mravai soudy jou pravdivs/nepravdve? Mravné argumentae! se obecnd rorami zpisob zdlvednént ne sich mravaich pfosvédéeni. Poked je Jan pFeavédten, 22 je dobre sychovdvat di» poutitim nial, asjima nis, zda takows nor jo 1 principa racionansadvodnitelay jk By tlkové kok 2d vodnén! mohlo vypadat. Podobné se mieme pit, zda se vsituaei rmravai volly mifeme roshodovat na 2ikladd raciondla rozvaky, 4 pokud ano, tk jak mize podabné rorvaha vypadat jak Fak pravaly. Vanam wrena “skoumént povahy mravalargumen ‘ace’, Kars jeme pou my, firs vnisledjetn mys: 2ahenu- je tel otésku o motném zalolent, pfedpokladoch a principech loi ly jouye mors. Nate mani pfervidéen’s vlbu urétehojed- néat v dané ituaci mieme ‘rvodhoval” maoha zplsoby;v tt ive ue viak zabjvime pouze zpsby, jd Ine nazvatraciondnimi™ Logika «etka 2 tohoto pohledu oo otdaka vetahs meri diva, iteré nis vedou ‘Kk mravatmu woud ( ktrjimitakovs soud ediodujeme) a tito ‘mraonim soudem samotnjm, je jako analogic otivce vztahu ‘maxi pepoklady néjaktho aud soem tahoto dau, Se zkouménim povahy meaval argumentace $62 pfedstavy, 20 rmrwvnisdvannostjedndat je dna o sbi, nol cledem na jk Jeli ele. Mravni_povaha Kteréhokoliv uskuteénéngho jdasn (4 1, ada je dob, spatné ek mravné indferentnd tak nent bexprost- Fedn6 zivislé na tom, k jakjm disledkim toto jednini vee, ale ‘ne ‘pba’ Jedndn v nltrsim slova amysly, To ovtem nexname- ‘i, Je pro zvatovant meava! povay jednntnejso relevant sv Inyo jeho dsledcich. Napé. Kan, jebo?pojetteiky je povatovinn 1a whrandné deontalogické,zdrsutne roli va, eet edt ‘hourmaji hlediska jeho disledki. Podstatné ale je, Be t3to die led nelzenabliet mimo pohnutky, pFedstay &zivagky jednait ich sujet, ‘wore, ktréjeou protitkem konsekvenclonalism, bvai kay cornatoviny jako formalisick. Lan Fic, te lenéni na telelogcke Koncepee a deontolgické koncepce sb v podsatékryjes eenénim, konsckvencialiomt vs formalisms, lasifkac! do mnainé miry obdobnow té, kterd jo wfsledkem le: nin teorii na teleologické« deontologicks,xskime roaienim tao- nil nn dastripivitioké » ndesbriptivisihs ‘Tim, co je spoleéné pro viechny teorstické dscpliny, Které te omnatt a deskrptivstick, je mizor, fe tvreni, Kir pou wled-se Logika idan pa pa i sea ce Sr itn wn Dine dink pple, manok ast yey, ale to ho er et we rect pstmt se Sc a to ee Ps eh a since tt Ser io oe re aaa eam lshjch ems, poston 2 pds Cr a ioe ae ee ay cae eet eat te sha ete i i i ee ee as ae Ty esimal ao detonate 0 Ror atin’ en. Bei ee pin ee Wetec, Her ona (oo) ke ann cde ar ia lta i Aybar ete soudy nejsou nijak principlnd odliiné of soudd, Ker’ popisul svt z pohledu empirckjeh vid, Pole to doktriny le pi dade nim rozboru meavnich soudi plait to, co kaj, do jazyk, hte 1 nen jazyem morilky, al je mon je povazovet za jaayk emp riekjeh véd v dirk slova smal. Naturalism tedy kupftlad ‘obbajuje motnost rodukce vjrazu “X je (mravnd) dobre na wirae "AX je FY kde F je néjak ‘pFiroda vastnost nebo soubra vast ost, napkin pAjemmy) & byt v sould» peebomt idk prose rosi, atp* Tento nizor jo obvykespojens pfesvedéenim, 2e meav- ri soudy le logieky odvodit 2 promis, René nemajt powabs men nich soudi, ale maji porahu tvraeni o empleckgeh faktech » ka ‘lich souvisloatech ticky naturaliamus cedy pFisurje morsinim sowdkim pravdi vostnihodnoty, « na otaku, 0 takové soudy tint pravdvjmi, od povidd, de jou pravdivé diky tomo, #o exist nije ‘naturdlar fakty (akty ve fyikns, ptodn! relia). Twrzeni “X je (mravné) dobro" eo pak alospos prineipu potvet & vyritit(prodas- ‘leckjmni maetodsmi. Jo sisimé, in maturalisické teorie jeou dloskrptvstick ‘Teore oponuie!naturlismu, soubrané omatovand jako nena ralletické (resp. nonnaturalstics), trai na tom, #0 mesi oblast ‘mortlky a tim oblastmi skutodnosti,které akoumeltempiricks v6 4, je podslatng ord, her nis nui chépatje jako odddlens. To ‘nernamend, Ze mezi tamito dima sferaml necxatje Fans vas nieméné znamend to, oto, co jsme"schopni vyslovitv jeayee ty- pickém pro jednu 2 tichto oblast, mele vst v anyoecharakte- ristekém pro druhou # nich. Myilenku, Ze viechna vyjsdfent fr Jy, chemie, oologe jinjsh empirickjch vid by tylo mone red ovat (2ela dakonale pevéet) na vyitdFen jozylea mor, pocho- pitelnd niko vazné nebgji, Proto bjvd nenaturalisticks exe 0 26 sadnt olisnosti mravnich fenomni. a ‘phrozeného' empirckeho ‘vita obvyid formulovia jako teze o nemoimostiopaéné redukee, 4 jako teen 0 neredukovateinosti mewvaich soud na soudy emp? ické, nebo, v ponékud odlisné podobs, jako teas 0 neredukors: {elnost hodnotowjch sou na soudy fakin (2 Katou tone, ert pips mats ako sedan trend woud ‘ene sy, jemand orate jaraniLogika 0 tka satin in ty ws Tarren ce on reer racts t o eicay venus jd tri, sud jako X Je nd de imams tantra ete Earn cette ec ms se needa baa moe a poeorrs tcumntarn ae a sa i ah Tenet an at ne sect ama sek wee dae tery seinen a ao Src Ca aa a See ote eanwed tars rou fst tic prt este ee tema wpatine sept e oes = as ina mi erhrigr aaa yee tone autem ere a redpoldddé existencijstich meavné rlovantnich faktd. Jeli na Diikad mravnt soud Zaloudn’ nent dobre pravdivd, pak pode koe nitivsm existe fakt nebo soubor fat, diky némut (aim) ten: to soud pravdivoet xskiva. Oska, aki je povaha fakth, kent Eh ai pravdvjmi meen soudy, ada je ofakty materintho evita nebo 0 specifics mravnt fakty nied do jakési mravnt reality, ‘tard existae ped akoukoli shusenoet, jak tert xminénd dak ne mraundio realiamu, je ¥ mei obeené definovaného kognit- vist olevfena. V pFipadé nizor, 2 fly ude! mravnin sou dm jeich pravalvost pate do toho svéta, Ktery akoumait empiric ks ved, je pfronend povatovat etka 1a videckow disciplina, Pro nekognitivismus jo naopak charskiristické poplrint ped. stavy, 20 exist nake mravel pray, keré meme pornat. Ob- ‘le jo ptom prijettnekoguitivamu spjato« pfedtavon 0 risa i odliinosti pfodmétnsho evita falta oblast mravnich nézori, {j,se zdieszndnin wanamu datinkeefakt/hodnots, 0 ni jsme No- ‘oil vpfedchort kapitele. Nekogntivismus je oviem tfeba odiit ‘od mravntho skepticism, Mraont sheptiianus ve evé wyhranéné podobé tot nen popirt prinepisni monost poznént morélaich pravd, ale zpochybiuje wboe smyslupinost jakyehkoll mravnich roads PH srovnivint protiklady epstemicktho optimism « pesimis- ‘mu GInstrumentalisma, skepticismu) v oblast védeekého pornsnt 1 oblasti moralky je pororuhodné jen, do jisté miry paradoxnt btn. Ide oto, He ett kognitvsts povatat obvyle 2a sv el dokérat, Ze mravn sondy jsou v princi stejnd"pewnd’ vatatené kee svt (hovo# o skutegnosteh stejacho druhu) jako tvaent en Ditickjch wd. Domnivai se, Ze tim je pfesvédéve doloeno to, 30 sféra moriky je kogntivné pristupns. V poraditahota nézora sto 5 pedpokad, He empiric svt je poznateln, tj, dokizome v prin- pu rorpomat, Keri trzeni o-nim jsot objektivé.pravdiva 2 trochou nadsaky tak mitome Hci, tam, kde pro vétdnu etic ‘jch kognitivist eich Ukol ond, tam pro epistemickébo optim { joho hol zagind. Musi tot prottskeptkim obhijt mizor, 20 faktudla svt je jako pFedmdt posnavint objektiont dn a my je) shuteénd mizeme adekvétné poznat Posladn eenéni (metaetickjeh teori, her tde zminime, roa je taore, hte te hls nj form mrmaniho reaticoma, ode Logic 9 etka teh, Koné relativismus popiraj, sou neato, Mravat relat ome ve evé até podsbi neni spats tidnou jednoznaénow od Dovkdt na otaku po statues mrsvnichsoudd. Jde tat spi 0 ‘ne Retent adzor, pole née Hdnou obeend platnou odpovéd na oa {fa mda jin edn je mravné dobre ¢i mrayné spatné, nelae no Test Jaké bude mravat hodnocent jednént,pHipedné dalich vet, jer mohou bjt pfedmétem hodnocen,totiz pode relativism rivist ‘be tom, jake ledisko pro hodaocent slime. Pfedpoklsdat, “aistuje njaké obektivn 6 pivilgovan¢ hledis, je mylné Poale relativism plat, He felmnemeli o pkg, Ze je to mrwvnt Abd, to wy ald ato abrathn 2a pesndit went. To, fo preondjt ryiédfentv xvislosti na druhu relatvistcksho pristw publ tik, dejo to dar pode nkoho,anebo dobré pro nékoho* {Y pripads, be se moravni soudy nablelt ko relative wztabu KEindividu, hovot se 0 Individudlnin & osobnin mraonin relat tismay,v piipade nizor, He jnouveaton! vahledem kurt sei {G azeh vymoaené spoleéenské ekupiné, ml se 0 spolosenskén rmrounin relation. “Je tebe mit na pamiti, 2 uvedené varianty dent jednotgech (covtsoickje teortnejsou jedin, je pchdzestv Gwahu. Zdrove bye jist nay ticks honcopee, ek njsou dost dobte zafaditelng {2 jedné ve dvow pri aobs stavénch Kategori at ub proto, Be ‘puna hieickm, x nicht dang elenéni wyehéa, ancbo proto, te 1 robe spoilt pevky tpicks pro Koncepce stjiet na protichidayeh strandch dané poarits:® Puts, co ime pFodldltjdnoive vevianty kris, podle nicht awificjeme jednoilve(metaetické tzore, se pokusime v aklad- rich obeynech eywelit podstata 2 wjmamnjeh modeenich (me- {apetickjchdobtrin, Kené naa osobitéodpovedi na metactickou (tack po Wanemu mravnich aoud. V zavéra viklad.jednot ‘heh pinup se vidy plsime edpowédt na otk, jk je le Hsifkownt »pobledu kit, kter je priv wed WS te VE (6) Goa o tm, 2 rain metactich polniyjko dekritvioman ve etgtvianas eto Kotvanon w= koe nei Bt ch eee abel m ouch adirexbvint mite Mj avi, lee as "Hee (980 eat HORE ANALTIONE TY a Uelitarismus Velmi wanamné misto mexi moderaimi (metastickmi teriems sajna rand varanty wlitarama, Spor mea ating a od uiltaistikého pojtt morilky wo Ustedat téme wwe etky ‘rime’ moderniho anglosakého flosofcksho eva. Kligorym bo- dem tohoto spora pitom je priv pHistup K Foden! metatickjch ‘tire, Kor jsme nastinliv pFedchorch kaptolich. Vetsina 2 no- vi pfedldanjeh eiekjeh Leo se musi Yyromivat (al ub to ni zea ctevlné nebo ¥ poiterta) + utiitaritickow alternativon ck, “Zaldady uiltaram polo douho pFed tim, net xe metaeické skoumnt vydélila jako specifcksproblémovs oblast, brit ilo. sofové, meti nimi vysikaji Joromy Bentham (1748~1832), John Stuart Mil (3806-1873) a Henry Sidgwick (1838-1900). Zaklad nim vjchodiskem to tics teri, Ker jeaakotvena v eadiich britaksho empiri, je milk, fo otk po tom, eo mame dé Jat (vjoich mravnim ehpdn), rep. co je dobré,tidouct,obdivw- hho atp, je motné zodpovedet,zkoumémeti wzital (uty) dan ‘ho jedan! (Bebe jin wel) ~ to, ada pina Hai, last, ite tno ao ak yt pred ame, Poe Mio tiara eo jednini sprivad v mifo,vjaké smtutk prosazent tit, 8 Spiind vt © nié smth k tomu, Ho jalch wsledkem Je ‘opal Stét. Jako “HUst" je mindn poitk (rokos) a nept- ‘omnost bolesti; jako “noltit” holst a odepfentpotithu” Y pribabu wjvoj uiltariama se v jeho rime aformovaly dva xikladn’ proudy — utltarimue dn (act ulitarianie) a provid 1 utlvvi (ule wiltarianisn) dle nézoru flosofi, Ket ae fndi do prmsho xe xmininjeh roudi, je teba hodnotitkxldy jednoli &in pode too, xdn pF iat ve evém dslodk vit i meni ute (Jtst) net nt jeho lternativy, karé pFichizej vvahu. To jednéni, Kens pindst ma. ‘imum utitku, jez mravntho pohleds hodnoceno neve. (© Mat G96 =“ Logika tika ‘Tento pstup mé orem nékolk skal, Mei lavn( patti sku tednost, bo nde jako rubjety mravntho rorhodovint tala veorie Savi do vel obitn® Felten sitaace. Konkrétnt jdnéns v kon- 0 ranofeno do vlksho mnolstt souls kieré ou pro née nepfeblodné. Za tiehtookeluoatitedy pingjmeniin v nGktersch pFipadech nedoki fame rorhodnout, 2d8 nee edna je, & nent mravaé. V disiodes| {oho nemifeme bit ra mrsynost, reap. nemraynost svého jedadnt Sdpowédni. Abychom mobli byt za mraai steinku eviho jednant skuteind piné odpovedni, musely by nae maravat vlby bjt alot fy na ofividad necvlidnutelngch "wpecth’, pomoci nich® by ‘hom ssi, koré jednéntpfinese maximum ssi, Jako wicho- ‘dake pro née hledéni odpovéd na otzky, jak mime jednat — {hak je takladateli uilitariemy primsino zamena — je ted trae ‘end pojimanyutiliteriams ponsked problematick. ‘Souvanji! problém spot y tom, 2e keidéjednént ma mnoho angeh disledk, nicht néktoré pindsei stint Gi slat a ine ‘edtdat!&bolest. To je jeité kompikovino tim, Ze pole obeené Dbiimand pfedstavy iso potithy 4 bolest rorrininy jake eo do Tali, tak co do intensity, » vie pFiché! v dvah, fe 0,00 je- den Glovck vaimd jako slat, druby vnims jako wtrpent. Aby mobl| ‘se uttariamus dina povadovin 22 uspokojvé formulovanou dak trina, must bjt vysnin, jak le porornvat rtmé druhy pobitkt {P Heiska whletnoet jak meme vatitwjsledek v pipad® po- Tomnvan! pai utrpen. Lzeovsom jen sti otekivat, Ze bude thutedné vytvoFena nfjaké pHateln, x liakého pobleda zidnu- felnd metoda jstovant vjsledné usiednost jedndnt* ‘Mofnd nejedvadnijin problematickim disledkem wiitarieme ina je skuleGnost, fo netahrngje do sxjeh Gah motiy jenn ‘Tho extrémi pritad dsedc tiitarstickéteorie si le pFedsts- ‘it situa), kdy nsemny vrah pepadno evi obi, a pesto, 20 mi am zai, pure lehe tani, PA sledném ofet¥owint se ‘at potinajie! onemoenén, jeho# odhalen v raném atid Set (@ Termin “lad ttn” narnay dt ckrah problims, day Pause leno aint job jon! by didn vaso Woln Tote stan maim konel dfn vit. Do © by je kn oneend te fits poe eli abled data kam moan Rowe ALTON ETS o apadenéma macho uirpen. Z hlediska striktnéehépendho utlta- sma imu jeme ofvidné vedeni ke x4vir, fe jedndnt ndjemného raha je tea odo ako marae. FReteni néktrsch problém wllitariamu tina pint pravidony sitariamos. Ten uznévé, 40 mravni hodnocent (nodnocent ble- diska wltetnocti) nent moiné uspokojvé vse, sousttedimoli f= na posuzovintjednotlich jednaal. Podle toboto pHstupy je ‘fobs umnat, fev pra, kdy jme omezeni mirou nacho vhlodu do ‘kauznichsouvilosti i éasem pro rozhodovins, nemieme skutes 1 pomat, joké dsledky bude mit jednolvéjednant. Ze akusenoe- i lastal{ aprosttedkovand) oviom vime, 2o dodriovin jstich ravidel, itch zpsobi jednnt vede I jistym disldim, Proto podle pravdlového uiitargmu je mravné takowé Konkréta jd i Mer je pHpadem obecného splsobu jd, ker ae hleis- ‘ka maximalizace wtih (prospéchu, HEst) ony, resp. Kers by lochodobé pfiniéel neve ute, polud by byl cbeent née: devin, 'V noktarfch oblstechlidské tinnosti jou pochopiteln pila 1 pravilalépe ustanovena a v ndkterseh hfe. Napflad zisady rmravného jednntv bebnjch obchodnich vztarich jou welkujasné Tutanoveny, aviak zinady pro jednnt ¥ mimoFidngech tke piedvidatelnjch stuacich nejiou pevnd fxoviny a majt epi obee 2g charakter. ‘Jednos klowjch otek ubitarisma je protené otika, jak ‘hipatonen detednt pojem ‘uit’ &stst. V aadétech utlita- ‘smu bylo ono stati chipino, v nivazostina obobné antic f+ lowofcké niuory, jako dosazenpejemnfeh pocit, roakose, posit (hédoniamus), Pood byl ovSem villad pojmu fist riznjmi sp ‘oby upravovan a zjemfowin, aby se pfedeslo nimi o ‘igen nowt uttritcké etiky. Z pHimoéafe chapanfeh utitariatickjeh Dfedpoklad bychom totit rol vem pfirogend dot k niu, 28 suteénost, 20 point uzeného lososa je phomné (pind pots tah), opraviuje k2avéru, 2e poidant u2entho loose je meavnk He let. Ve wfvotutitarieme tak dosla k posun od fietdho hédo- nism k eddrnenéni douhodobeho a inteletudlne orientovancho ott. Nia otiaku, jak chapat pojem ‘tit, pirozent navazuje pro: "am, jake ut jak mira Stitt je v teh kterfeh okolnostach do-G Lowi a tke tena. Je ves prozent ofekivat, 20 odmitnemelt ze sabe: tou morku, pak bude 24 obeeny cl povaovdno dosafent maxi ‘milni miry Sti pro masimaln! poset lid. Tento obeens il nim ‘vier, jak jme jit naznadlh, neds jasnou odpovid na. otk, Jak postupovet pri hodnocen redlnjeh situat Jaky bude kupks- fu weledek erovndnt mrweni hodnoty jedndnt, her vede k situa SS w nif je dosstena velkd mire fist! pouze pro mal okruh li, jedninie, Moré vedo situ), kdy jo potteba Stati uspokojena ‘a velktho cru lid, nieméng jen ve mand omezené mite? [Niéértulltaritcké etiky, Ker jame privé pedo, je velmi schematic a postihuje apie staré formy tradéniho wtiltarisma, Na utltarstickjeh rikladech je zaltano nékolitsofstikora nich etckjch teorl,Které jou nepochybné pozorubodn, avi ‘tiledem k blavnim rémérdm tto hy 2de nomizeme jfich kon- Srdtntrysy ronebirat, Obeené Ine Fel, 20 vahledem k aii nézord, ere bjt klsiffkovny jako utlitarstické, neni vidy snadné een’ rafadit konkrétt uiitaristicky orientovenow teori hie tiska denn eickjeh teri, Ker jame zminil v preni Gist to kpitoly, Niemen ne fii, 4 uiltarsmus je obeené povadovin zu fppiskou (a nékdy dokonce jedinox) formu naturalism. Vzhledem Xe tome, Ze pode utiiteriems mravnt hodnoeentjednan mamens jeho opis hediska specficjeh kauailné danjch disledhd, jena eo deskeitivistickou a konsokvencalistckou teoril. A protote je tutlitariamus obeené spojovin + pesvidéenim, fe to, ade jité Tnravné hodnoconé jedndnt vede Ke dosudeni velké 1 malé miry ‘ite, le prineipu poana, deo forma kognitivism ‘Ne otiake, ada je viitarismus rlaivistikou & nerelatvstc. ‘ko toon, nelzo odpovédtabecné. Na jedné strat jme w uit rin t6 pode, jk ade byl vylobon, newvatovali nou relat ‘auc a jisté moiné budovat Konzntenta!nerlativistikf utilis. Tiomur, Ne druhé strand ja afeimé, 4ev rémet ullisaristické dok- fring le formolovatrGané specfikované relatvstcké etické Kon- ‘epee, deste totit howFlme, witky (és, ulxpend, jadni se Koneckoned vidy 0 uli pro nékoho konkrétniho, v Konkrétnim nsovém horizonts. Kromé taho si ee pedstait, Fe pojem wii, resp. Hésti je spoleéenshy podminén, a riané apoleénosti se tody ‘tom, jakéjedndat vede K dovadent Stisti, mohou ponthud nebo 4 sland list 5 emuun eon axuLyneR® ery o Kritcké wthy na adres uliitariama, kteréjsme naznatl vt to Kapitols,neoou vedeny ve stikind metastické roving. Nez. :ijéim kritiekjm argumentem vedenym ne irovni metectly je tax. argument otevené otzky proloien§ G. B, Moorem. mio ar fgumentam, ker se ovdem nett pouze utilitarian, ale i dalifch stickjch teori,Které mohou bjt Masifkoviny jako naturalisike, sa budeme podrobné sabjat vnésledujeskapitale Emotivismus ni‘ jus poe sini ve dk ‘heh ec 2 nk rma et roel i, Si a pont yn stn nen prot 8 Tonk proton, ey sal onan ly mt sr inoue pe pst operon oe 1. tein mete kin she ont Pot fr Shad hea small vs er oe on motto nal f phd omni noon Xe Gi, a tov sat pot .4Oginn 8 Li Rehan Tha Mingo Meaning tk 8% Za hyena rin pal ot A. Ay (10100) 9 © Ll Smtr 0) nin mens envi il od porroiny ey se mr se pos of rain oi Sentnin prota. ake ap «kin ‘nin inj to oan no ems pts Stn Ky mn ta mt ume om an adn ve sissy pid bee emo Dk res rst neta thy mh onl prota Sapir etm mn ti na mae “armen Meri inne rome? Pode ‘nos noné olen nih sa cpp oe 2 petted aos & por ect) He Dt tin els Reeel ey“ ne (©) 0 Moone inti ws« Lik tka lkonstatujme pode emotivith B6dng fakt 0 X, ant neptisurjeme X idinoa Wactnost, ale wyjadFueme seijsouhlasny, utnaly posta} TEX Tento posto) bychom mobli vyiédit | ber wil wirazu “dob, 1, napiklnd svolanim "Huré XM", specifiekjm Unem bias & { peaném projera uitin nijakcho specilniho symbolu, sfeba “aXe, rota ee 9 emotiviamt nid £62 hol jako o “hanbahurs” ‘Bmotvstcké pojeti wfzmamu mravnich soudt velmi dobfe zaps (4 do eolkovtho obras jaapka, jak jj vidi neoporitvists, Prox ‘ag jy je tohoto pohledy nim, co mim na jen strané uot fie obreat, peimove uchopt vet, tak jak auton ye, na druhé ferané ovsem umotiuie wp soudy, koré k pouning skutetné ho avéta nomohou pfspét, prota o skuteéném svéténehovoF ‘Vyidtent prenito drut porname podle toho, fe Jejich prava voit pineipu dokideme pomoct emplrcks zkuienost a lgickjch Imetod ‘ibtovat, dist si dovedame pedstavitpostup, jak ovétt, a jou provi twreen jako Praind Brdna je qsoké 48 metri rebo Ve vdacha je bsaten dusik ~ dokeme Je v princi veri ovat, U jinfeh, nap. 2d clootk meme 2 ber hyslhu sco ne- ddkiteme prokira jjich pravdvost, ale dovedeme si pfedstavit postup, jak prokiaat jaich nepravdivost: dokitame si pfedstavit, Jak jo ee v princi falatikovet ~ nalezenim sijetho veka, tery fp obde bo ksi, U wyjidtent druhcho drubs nie takowho moBné nent. Toto poro ovine vadikilé wit tak, se Feneme, fe tao v9) raj Hdng (skutesnj) smysl — pou, Foéeno s ranjm Witgenst ‘nem, bear sel, Pode logiskich poalivit je xm, fo mreont nay pate privé meri vyjsdfent drubcho deuh. Soud Fike, te eo je dobre nebo He nuke edna je mraynd révezné,nelzo vo ‘Sfikovat ani flzfikovat. Tim ovier neni myleno, Zo vibe nie evsladti, jeu stand neemysind jako véty “Krunice tant kor Tem chlor” bo “Cervo jdo-na smetanowou si". PH Medan od- ppovédi na oligke, co ty mmnvnt soudy wad, se tak celkem PPirozend nabistodpovéd, be wyjadFuj mae pocity. Nap véta “Po frihat borbrannim détem v neberpott je dobre” tak win tmotimn fklonnost k vedenému Jednént. Naopak vita “Trépit (Go) Bron mah Blnabure C1880, «1 \enwaodt on ANALYTIORE EM o Je 26” vyindFoje emotvn odpor i trépeni viet, Ani x lo disks radikilsho neoporitivismu tady nent tcba zpochybiova, fe ‘eezosmysnd’ vyiont tohoto typu hrai v nadom Hivt® wjznam- ‘ou rol, kd jou 2 Kognitivtho hledska (shlediska porns, jak ov je) bozcenns ‘ohodeu emotivistckého pojeti wfznamu mravnich soudi je to, 48 umobivje velmi pirozené yer rol mravnich sud v nsiem rozhodovént. Je tot jaé, e pacity naKlonnosti& odporak jist ‘mu apiobu jodnini nis bezprostfedné motu, a jo tak snadné svi, v jakém amysla jou mraynt soudy relevantnt pro nae roshodovini, jo jednat. Zastévamelt ngopak nator, ke mravas ste Ay v podataté Konstatynéjakouskutetnost, nabiat se vidy otzke, rot by pomént priv ito skutetnosti milo bt hexprostfedné re levantni pro nage rozhodovin, jak jdat ‘Emotivismus je tfeba odiit od eticktho subject. Ten ve 6 nejednodulif podobi ts vehi! 2 toho, Ye mordnt soudy vy jdt individailn lidské posto, print & pocity. Ne rozdl od motvisma vk subjetiviamus tved, fa soud "X fe dobre, wal ‘ven tobe Janem, zamens tot, co trzen “Sh an) sshval X ‘Tn se ticky subjektiviemus priblizue spe naturaimt, prods ‘mortlni soud “X je dobre” redukuje ne fakticky soud “Ja Gan) schvaljiX", Mery ~ pokud jo Jan upFimny — wyjaduje fat psy doi (toy hy) to Jno oe Jen sehen je Radikini emotivismus jo éasto lrtizovin proto, 2e odkaauje rmravnt soudy do sféry ircionality, Veamemeti disledné emt inlcks wchodiska, dojdeme kaivéru, Le jaskoli mravni spory Jnou bezpedmétng. Prohltsti nko, fe pita id aaiva je a, 8 jiny mu oponue,2e to alo nen, naopak He takovs edn je dob- 14, nesou mmindnt dva dé o nie vie ve spora, nek hive prey fe ne, de nfco vidi zprava, a hy, He tot vd aleva, én situace Skutséncho mravatho konflikt tak nemte nasal Pondced extrémni odpovéd na tuo wth nablat A.J. Ayer. Rik totit, Ze v natich aiskusch o mravnich otéakich ‘nejeou kay ¥ konfliktu hoduatoré otiky; nase emoce tot nemohow bt ve Skutaéném veijemnéim roepory, i kapt se pochopiteln® mobou Ib it, Pole Ayera ae jukakoli racionsni diskuse,ktaré se jes sko {eientrozporu v mravaich oldakich, ve skutotnoat tlk falta7” Logika tka nich otieek, Ponilud mind radikln!odpovtd sie trv na nzora, fe meri dvém mravnimi soudy nemite bt logics spor v pravéra ‘slowa amalu, ale mide jo spor ¥ porto, Pole sofistiovandit ‘erve emotivsm, Ktston rozpracovévi CL. Stevenson, wylovovi- thim mravnich soudi nejen vyjdFujeme své vitstal postoje, le fname se ptimét ostans, aby je se Konflkt, her vziks, Mfstnowlise da Hid, Ket vslovi odiiné mrava’ soudy, je x to hoto poledu skutoén. Je owe zen, te takovs spor mie byt rorfeden tim, de jeden nebo obe aigastnint mini svij nizor. ‘taken je, eo jek take smn nézoru me vist. V being dskarsa we obyykle snadime zménit oponentovy nézo- ry argumentat, ter je (¥ idedlnim pHipade) logicky prikazns. ‘Zavatnje disledkom emotivisteksho pHstupa je ale to, Xe mraval oudy jpow postaveny mimo logick diskus. Tyto soudy se tedy ‘pemahou stit ani premisami snl 2avéry sprévnjeh logickich sud I, jakkol lopcky podlo2end argumentace o mravnich otkich je tedy pode emotivisth nemoins. Tento rys emotivisické teorie je intitivn’ problematic) a 24s bgt v rozpora s nasi béznow huienostt, Emotivst, ker ae chee vyrovnats Lino problémer, Jel mide do jisté mary oslabit t,o und, He nlkteré dsudky ob- ‘hujet meavni soudy mohou bjt “emotions presvedeiv & “emo: tivnt plead", Je oviem otéekou, ada toto Febent mie bit pit jako unpokojvé. Otéekami logcks wchopitlnosti mravnich sou o budeme podrobnéji zabyjat v poedjich kates Podivameli se na emotiviemus 2 pohledu ve zminénieh lent ai (meta)tickjeh teor, wdime, te je o jednoanaéné nedeskript- Vislekou a nenaturlistickow koncepei thy, jejim2 ustfednim bo- {dem je odnitnuthkognitiviemy. Lee rovsé Hel, de vahleder ¥ to- ‘mu, Zo move jeou © prvé fad6 zileitosttindividusint poyhiby, fen snadné na emotiveickim raklad8 argumentovat ve prospec tbjeltvnd, nerlativat mortky. Lze tody Hc, Ze emetiviemus je pHistupng relativism wykadim, adkoliv vitina emotvist se Sne#i neupadnout do mravaiho relativism, ‘vena HORE ANALYTOR® ETRY A Tntuictonismus alii metaetickou dokteinou, o hteré se ve struénostizminie, Je tik) intuicionimus. tick intucionismus je kognitvstickou tori, keri se rountwdje na Fesen problém eticksho poz “a wakladatlakou osobnost tito doktriny je obeené povatovén britskyfosof G.E. Mooro (1875-1958), jehot knihu Principia Ethica (1808) nopochybné patti meri ness lla modern et hy, Je oviem tfeba upozornt na to, 4e pHnejmentim stein v- ‘namé misto jako vfklady, nicht pfedklads vast etickow kom cape, v Moorové dile saul Jeho kritické rosbory jingeh kow- cape ety. Klgovou rll joho argumentaci,které jo 2amtfons azsjména proti naturalism, ma jit aminény argument otoviens ‘otisy, Koréme je wénovana nésledujishapitala. Zde se sousted- ‘me na Moorory ‘pont! etckt ndzory a pokusine ae vsti 26 ladai mySlenky koncopeeetiy, kori jo charakterstck jak pro iho, tak pro dali osoly Fan do intulionisticks trade, me 2 nimit Je tYeba zminit 2xjména HA. Prichard (1871-1947) 2 W.D. Rosso (1877-1966), Moorova etch Koneepeejeaslotana na mylence, Ze slvo “dob- sf" ve svém mrsvnim wfanams onnatajeepecfckou Vsstnot, kt ij primitin v tom smyel, 20 nomi bgt edekvitnd explikovs- ‘a pormocs Hida jinjehvlastost| ~ je nedefinovatelnd. Dalia luruieim rysem této vlasnosti je, Je pfitomnostjaktkoltpfinod- i (Gukslnt, ntardlns, empiricks) vastnosti (natural proper) nebo soubora takovjeh vlastnostinelze atotatnit « pHtomnostt “dobrost.Jasné vomeritpojom prirodntvastnosti a elit ho od pojmu nepiirodnivlastnost (nonnatural proper) je ale velmi ob tine. Moorovy vjklady, jak chépat pojm prirodniVastnoti,ttit jo nel ja, Moore nape. kt, fe plrodn vlastnost je vlastost prodnich fedméth, tj, tach predmétt, Které jou akounday plirodnim ve dam a exist» ease. Zarove pious, 2 ako dobré mohou bt ‘oprivniné oxnateny i pFirdnipfeméty. Nash ve tod olds, 0 vlastné odlifuje pHrodal vastnost od neptlrodnich. Moore rediléds ovobits kriterium takowsho roaisent, Riki, 4 pfirodat Dtedmét je vastné konglomeritem ptirodnich vlastnost, a jeho xistence je tudih iviald na existencl takovgch vastnost. Kaya Logika a etka shavime plirodni pfedmit viech pfirodaich viastnoti, nie nex. sane “Vastnont dobry vitk nent vgie wvedendho dru; Tato vast ost nent eat S4dného pFirodnino predmitu: kdy? pfedmét sto Wiastnostizbavime, zitane stile tim, dim je, Tento obraz vysvét sim ae pHrodnt wastnoati LM od neptrodatch, a souéasne jak Je motné, fe prirodnt pledméty mii neptirodn! vastnosts (ako Bo dobesh™ ‘edge ve evich dvahish Moore souitedje ne nemoinost no tural reduce, evel rovnét, be pojem dobrého nemie byt re- Gukovin ani na tidné nepteode, neneturia viastnot. W rémet ‘radinich pfedstay empirsticky zalogené Mlosofie xe oviem pte fava, Ze mravni charakteristiry tou dany nezivisle na vsstnos tech, teré mideme skoumat empricky, rd implikovat nézor, te pen! moiné tskatskutené pornéns 6 tom, zda née tytovastnos- fi ma 6i nema. de tak prirozené usoudit, 4 Moorova koncepee J prkladem nekognitvistickt ick’ teore. Takory xivir oviem ‘Moore popré, Pode ného je poandnt v oblast mordlky mond. No ‘otisk, jak milemo 264, Maré morn soudy & princpy jsou pravdivé, odpovida, te ja tom diky nail schopnostiintuluné naz ru evit mravnich forem. Specifické schopnost chipat pojem dob rho, Kero ai mieme pfedstavora i Jako jks “Sesty smyal’, ‘nim uote vidle arts morslaprincipy jako jasné dané. Po- ‘dob, jako ndon nase amysly wok rozpomnat, Které wil jsou ‘be modré, umotiuje nam nake mane intuze rorpozna, £0 je ‘ye ekutecnosti mravné dobré a co alkali. Diky to inte se ndm ‘reié, pFinemensim ty nejedladngjsi mordla princpy jv! jako je 'V této souvislst intuicioniamus nara na mised! podstatng {Gi Bro. Moore (09) H-A1 (G2) 2aej fen poate, fe Moore a by pun sre “nice ‘tant hn rent nepronanoal nnaent lt toi jako [Stucke Mito tabs, aby Bove Inui nasa mesich ‘rd, hoo peo tom, esto pewdy on somone (aif, To Fig nloich meevach prod, poms reat mravash a, He thong ld provdy nen, cl ea nen tay iy 0 eo dtu emo HORE ANALYTIONE TERY a problem. Je nepopirateln, te dé mai roading a mnohdy wasn ‘é nesuditelné ndzory na eickéotday, to exist mordlal dems ta, jo lide v praktckém fvoté musi Feit, rit lid vol oii cnty vsitucich mordlat voll, epod. Tato jednoduché skutotnost| je viok v rime intuiionisma (tak, jal jam ho prezentovali ve) navsvéitend, Jsmeli si ttt «priori védomi njakich zikladnich ‘mordlnich principh él dokademellintuitivnd roeznat, co je dobré, Jak sprivn® jednat, at, pak by pfece nesouhlas obledn mors ich témat meri limi vbee nem exstovat, stand jako by nem la exiatovt teba morsintdlemata. § Unto reaporemn ae intusio- rismus musi yyrownavat, (Otésky po povaze speciicktho intuit pornini je nemirné ‘bung jlkllpejatelng sodpovedit. V rimel emplesticky a ane Iyticky oriontované flosofiepisobi odkazy na intel jako pondkud ‘obskurn a eizorod¥ prvek. Moa filosofoé jou toho nézora, 0 Intuicionismus tak mravnt otdaky spite zutemiuje ned objashu- je, Sofstikorandst verge teori, Kent Ine adit do irkho proud icksho intulcionamy, ta ust 0 ‘odmytizowsnt to tajemné schopnosti morsin!intuioe« howto tom, 4e ony sprivad mori principy nachizime v procesu pratikého usuzovin” Timm ovSem 1 we znaéné mite opousii Moorovy plvedaipFedatavy. (0 podrobnijfrozborintuicionismu se ado nebademe pokouit Ometime se na naznaéent Klasifkace Moorowy metacické koncop- ce Je tiejmé, Je Moororjm zdmérum je wbudovat metatickos doktciny, kterd vy sobé spoji nonnataralismus kogntvismus. Skutetnos, Ye mravat soudy v poet to doktriny popisil spec fickou mravni realitu, ukazuje, 20 tuto koncepei Ize Fait mesi esirptviatieké koncepeezalotené na mravnim realm. Univerzitnt preskriptivismus Posledni x vivnych (metaetickfch teor, které pkedstavjeme ¥ naem pfchledy, je takevany univer presriptvismus. Tato teorie je neodmliteiné spata se jménom britskiho filosofa RE harda Mervyna Hara (nar 1919), tery ji slormuloval zbruba 8) Vie nap Singer O91), n S12-418,oa Logike a etka polovné 20, stot, Zakladni myélenky Harovy mtatiché kon eporjsou bsatenyv kaihdch Language of Moras (Hare 1972, po- ent dino v voce 1962) a Freedom and Reason (1969), Net ‘oem snadné podat rela adskratns a spstomatichy wfkind to tore. Harovynaory ot totitbehem lt do fisé miry ménily & no- ‘ste jjichvcela stondardakanonizovand vere ‘ylonka, na nit je preslrptivimus zaloden, je do maéné miry ‘ska mylene +f jome ae setkali itv oddlu venovaném emo- tivisma, de 0 nézor, Be vray jaya moralky slows primarné ic aylidtent posto, ovlivujtch jednant. Da se Hei, te chon bodem Harova pojet! tiky je pfedstava o skuteéné praktickém ‘Sharaktara mravnich soudl, Na ropdil od emotivistickjch predtav ink lato pralickt funkoo mravaich coud podle Hara nestavt Ineava! soudy mimo ofa, v lt Iz uplatnt logcké postoy. ‘Vbleder k tome, Ze miei yjsdlen,u nich je jich praktick oglativa’ role ve vata naiemu jednint cela rim, pat ma prvnim misté pikeay (inpertiv), je pkirorené, e Hare venue naznow posornost prive analfee wyiédFent tohoto druhe, Podle doktriny tniverzdatho preskeiptivismu Ine tot mravnt soudy ehi- pet jako svdho druhw pifkaay, resp. 26kazy. V tomto smysl jsow tedy’mrayns soady pFadpsy, preskripeomi, Naptikad soud a je ‘nravna) dobre je sem vmamem (smyslem) podobny pftkasu DS ue! nebo AM) by dla a, ke caastupuje nda lida jed- ‘ig. Mravat soy tedy mai tv. preskiption’ wena. "Pro preskriptival wznam je charakerstick, Zo je) nee postin ‘out pomoci poms pravdivostal podminky:nelze He, te wfmam prosiptinich vt je din tim, 22 jakjeh podminek jaow pravdivé (Gebot preskripce prom nejou ani pravdié, ani nepravdve). To je diledié, protede ‘béiné” teore vYznamu jsou na pojme pravd- ‘oatn!podiminky aalodeny, Mluvime ot, trathcontion theories) Pode téchtoteort je wfanam deskriptionich vet jako teba “Zemé lh kolem Siunee” din tim, 2 jakjch podminek jsou pravdiv Ise tedy smyluplné fic, Ho vfznam deskriplimt wety pochopime, ya budeme vid, 2a jaleh podminek je pravdiva. Naproti toma relee Hei, Ze wianam proskrptivnl vty pochopime, kdyz bademe ‘ode, a akc podminek je pravdva resto by jist nebylo sprivné tri, te preskrptvnt a deskri- tivni wily nemaji nie epolenho, Veumemeli tka doje vt \Ye2NAQee Eon ANALYTIORE ORY 1s “Davie ave” “Lavi dv!” Je 2¥eimé,2o obé hovoH rmjm zpisobem o tom, totié 0 twém ‘avin ve v bezprostfedn budovenost Zmindné vty se els ‘tom, 0 dom howo, leo tom Hk Hare je toho nzory, fa toakazovacch vit (Podobne jako jt ‘njch druht vit) zo ronlt dv® sly, které axnatuje phrastic ‘newt, Zaimnco prvnt uvedend sloake — phrastic ~ je tim, co ral sloutit jako onen pfedmét spoloény roxkazovaci x ornamove- i vétd Qza howotit 0 proporiénim obsaiw vi), drubé ~ neustic — ‘udluje dang vEte preskriptivn!anebo deskriptivn! nab. Schéma- ticky tk Ive roul mesi vyjddFenin, ktrd maji stejnjpropocizn obsah, ale rizng nie, naznait pomoei sromin nislduicch w+ ‘aah, Meré jou strukturdlng pchledajei parafeizom vide uvede- aged vat V pHitin okamtiku zavte dvefe, ANO.” “V pistim okamtiku zavts dvete, PROSE.” ‘Ta Gat uvedenjeh war, Ken je psund kurzivou, vyjadFue jc proposién obsa(phrasti), fst psand velkjmi pismeny vyiadFje eich desir, resp. preskrptvn! nsbo) (reuse). Vylednd ve ‘sje podle typu neustic bud omamovaci, nebo roakazovat, a joli lsd wie wine (a ikl tba v eit), slouti ke tree, resp. Ie predepisovins.* "Toto zékladni objasnini poimu preskriptivno wjunamu, Ktaré Hare dle rozvi,sice pFodstaraje wjehodsko pro uchopent may nich soudd a odhalent jock logicseh vinstnosts, analfau vfenama rravatch soudd oviem samoateimé neryerpsv. Zavedent pojimu. preskrptivniho vfmamu mravnich sou tak pledstarue pouse jednu stranu Herovy teorie. Mravas soudy tot rmitome podle Hara pripodobnt pouze k pikazim jstho spec tho druhu: rozhodné me k takowim, jako tebe Mél bys oteuritob- rol jak nemaii samy o sobé #4dnou trav relevanc. Mravnt sou 4 so lial od takowjch (mruvné irlevantich) "jdnoduchych (Seo Hare 97D = 17-2816 Lowi a tke rsp tint jo hon neat), ne eR eth uni alos sume Seb md yt cs Mae) be el tak ie ber to miu sm vn tom, pore unpre tcc om stan Fe cre Boul jv rts toy rod at TEES Stoo ston esr oer pou o ‘ep setnch crn okie me ab jh mln too ty + shy gh soo ten tmulvnich tdi alo mp. Nee ky et mnh Fst prc eh mewn “tte pons a my ew hip sees Chern treme al U pdr Mere pei it SEIS antn ste pt Je mil enone pce ‘ce nnana dh ua oma oye tine srmos ain edn nl vss ota sted mt, toes om nan svg 6 {Ripa dec ashe onan oan tn “iaunapa anon Haro, unter. pesky «ae omg iin pre priate ‘hun vrai sao spr son pe en mre sere. Toe at pop om ne ea ee ns sip sha, et sss, pore Iain mac fino ar spt yotamm, om speak ns, ni ou rn sly lv Pr hon oto me mle 2c Mtr udm pat de ppt ams ‘Seopa nn (ab. Foe Hs ely mah rs Sh tnt ib mipnee espn a aon Sake pint some bye aorta rt ‘Some Hare eatin mre sou ee sale ins mre oy ve a an SOUS orc: Kole, Reet ae be ron mp came tna) exe ehs eee to pean, demi sat Vo (Gi) O wrth vic wud hoot dtd v hale XI emus tome AxALyToRs ery > i, of jou tF sous tohotoapoleenst, sd takin evokoes tf princlp. V tomto smyslu Ize Hel, 20 mluvél vyalovll mraval coud, Ktery so shodue Creep. neshoduje) so vicobecnymi stan dandy. Av tomla ‘shodovint se ae wtandardy” spots deakrptvnt wimam mraich soudd a odtud se také odvjeifpHipedné Uvaby (jek pravdivoati&nepravdivor, Hrrovo Feieni to, pro preskriptiviamus tak eilivé otéahy, je potoruhodné. Presto neni zcela zjevé, prot by vatah meat de- krptinim wrnamem zevieabornteinosts mravnich sotda mil yt nat slg, 2e~ jak Hare Fs ~ dshriptivn’ wana meat ich soudi je Fimo dan tim, 4 sou zovseobocnitelné ‘Miswimelt v kontexts univerainiho preskriptiviem o deskrp- tienim a preskiptvnim vjznamu mravnich soudd, necheeme tin reznadit, o by mravni soudy mély wjznam, Kterj je ndjakjm smorfnim spdsobem routaané deskiptivn | preskriptivn, ale 0 to, ie wfanam mravnich soudt ma dvi lata! slotky, Mesi tito slodkam je pfitom podstetny rou. Keia mravnt soud mé pri rmimé 2 pevné dang preskriptivn vfanam ~ Uo je dino regula ‘im charaktorem mravnich soudi. Naproti tomu deskrptva! v ‘mam meavnich soudi je wekundiai ~ neni fixvéa, nebot so mit fs (u tdhod soudu) rlznt v avilost na Kontxtu, jv 2ivilostt 1a konkrétnich spoltnskfch okolnostoch vsloven!dancho soudu. Deskriptivn’ wfznam mordniho soud je tak din tim, te dan oud vyjadFae, 20 uretd wee wyhoruje (rsp. newjhovule) fitému standardu, vein’ « obecné primanéma danjm spoloenstyim. Diky deskrptivnime wjznamu vty “ee dabrs” mideme tedy ie kat informa o tom, Ho & vyhovae standard “dobros”pijimant mu jist spoletenstvim. Pro ilustraci to spoleéenské podtminnost destiptivntho ws ‘amu mieme uvést nésledyis pad inspirovany Harem. Dep ‘me toma, fe nékdlov reakel na to, He Jan sve mangelku bezdivod- 1 tloukl, eke o jejim ndsledném jedndnis “anova meniella ‘wall, 9 mela udalat™ Cirazénim slova “wtla™ ado naznatyje- ‘me mravni charakter danho sou.) Je teimé, 2 v ‘prim plé- tata vita nels, co vast Janava imandeka Konkrtnd ud Ja. Na sikiadé deskriptivnibo vjenama mravnho terminw “ma tua”, Kory jo din morilnimistandardysouéasné liberi evop- ke spolegnoitl, Dudu pat pFiluinct tito spoleénost romansva Logika a tika ‘uvedené vété ta, He Janovn mantel nijakym zpasobem jam’ de- ‘monstrvala svi neochoba mantlowo jednini trp. Over na 23 lade deseriptivatho wamams mravniho termina *mGla udélt” ery jo dn mordinimi standardytfeba tradi hindusteké kas tovni apleénoati, budou patrnépFslusici onéspoletnotidané v6 12 rorumét tak Se Janova manielka pokornt pila maneliv tok fa setrvala pf plnini evich manielekjch porinnos. Deskriptima ‘iam mraeniho soudu se ted, jak vidime, mde List v avishst ‘na daném spoleensv, tak jek se od webe motiow list mors standards, ker jou renga spoleensteim pijimsny (Ne ivr je treba aminit jolt jeden podstatay rys mrwenich soudi vchipdntuniverzlntho preskiptivim. Pole Hara nés ws Inotnd akutatnort, Ze te k jstima mravnimu souda pri “umndme jej za rivaang, motioge k upostechnutt pedis tento soud wyaduje (9 uf Bezprosttedn’ nebo v pripadé, Ze nx anow plishiiné okolnost. Tonto pFistup ke pojiméni mrurnich| oud je sice na jedné strané sllnjm bodem Harova preskrpt- vim, protofe umodfje wyswlit jich praktickow dino, na {ru strané je overs éasto pfodmétom keiths, proto seni, 3 rnedvi prostor pro vywitlens, prot mravnim ziveakim, ke Kee ‘im ee hldsime, Gato nedostolme. Znimy etek’ problém akrasie ‘boli sabost vile tak rimei Harovy etické koncopee vyvetivd rmimofidnd nalchave Podstata univerdndhopreskrptivisma mldeme akricend wide fit ¥ nfsledele tee: ') O mravaich ottich Ize vacionding wadovat,pgemE ‘) mravai soudy nejou redukovatelé aa deskiptvn tvaen (Co odlfule mraval soudy (Mi fs pomahat trpicin’) od tvrzent (Pavel pomaha tric), sutetnost, 3 ‘) mravns soudy mai preckriptivn wyznam, Co odiuje mravai rowdy (ME tye pomdhat trpicim’) of mimo- rmravnich pens (Gl Bye aut oka, je akutenost, te 1) mai soudy jsou zevieabecnileln. Diky toms a apoleéenskému kontexty «)mravat soudy mali 2 deskriptivn vena. Alkaneiné ‘Dpravidla, na nicht le zloitraciondlnéususovén 0 mraenich tide, joa tvoFena pravidly, Korfmi je dina ogika”preskrip- ‘enon Tome axenic mY » tivmiho jaryka Cloaikaimperaivi’),spoleiné # pravidy a charakte- istkam,specifickjmi pro wmam mravnich soudd (skriptiva 4 preskrigtivatwrnam, zovéecbocnitelnst). PPokud bychom mili pres zminéné Harovy whrady ke Klasifikt im (metaetickjch doin jeho konsepe x tahoto pohladu chara: terizovat, jisté Fekname, ie tholnym kamenem Harovy doktiny jo ‘odmitnutnaturlistického i jakdhokoljnsho deskeptvigm. Dale Dbychom ji patené madi jako umienény nonkognitivsmus, Kery md jit ryny relativism. Hoariy univerailapreskeipivimus je doktrinou, Ker je vei ‘ajimavd a diledté x hledska pistupu, Mery pFedstevujeme v to kno. Hlawni dived naieho zijmu o ni a naich sympattk ni spoties v Lom, Ho ukazule, jak Ite teoretihy skloubit potadavky, ‘toré sou pro néé projekt chavaktaristické: uzndnt podstetncho| oad mei hodnotami a fakty (resp. meci mravnim a faktuélnim Aiskursem) a souéaané umnini pousitelnost logickjch metod vv rdmet mravntho dskursy, j nézor, Ze mraval otdaky le Feit 20 ‘pomoe racioninich postupi. K mnohjm x dea, ktergch mo se ‘otk pi wykdedu Harovy metactiché honcepee, ae proto v dalifch kapitlichvratime