Povdky o vrnosti ensk.

Stedovk literatura jest peplnna povdkami o neve, o lstivosti a vbec o vech monch patnostech enskch, a povdky toho druhu pe vldaj rovn v tradicch vech nrod. Vjimky takka tvo povdky, ve kterch se vyn vrnost, oddanost a obtavost ensk. V Nmecku byla od sklonku X I I . stol. velmi hojn vypravovna po vdka, e dobyvatel jistho msta udlil enm milost, e se mohou voln odsthovati a smj si vzti sebou, co jest j i m nejmilej a co mohou unsti, potom e vecko spl. Zeny smluvily se, e kad na svch zdech vynese mue a na rukou dti. Povdka vzna jest na rzn msta, byla tak literrn vzdlvna, byla podkladem opery a pronikla sten k jinm nrodm. ) Tak byla zapsna u Srb s dodatkem, e jet sestry vynesly sv bratry. ) Daleko vce jest rozena povdka o vrn en, kter vysvobodila svho manela z tureckho zajet. Znal j i n l i d , aspo byla vypravovna na Morav, jak svd jej zpracovn od M. Mikka. ) Hrab vystonav se, vydal se, vren svmu slibu, na pout do Jeruzalema, sviv svou manelku se synkem jakmus baronovi. Ten vak zle dotral na hrabnku, kter proto utekla k ptelkyni. Po roce vrtila se do zmku svho, ale marn ekala zprvu od svho manela. Jednou konen pinesl j poutnk zprvu, e hrab b y l od Turk zajat, v poutech drn a k tk prci poln a j . pi nucovn. Vydala se nyn se svou slukou, ob pevleeny do muskch at a s harfami v rukou, na cestu. Vypravuje se t u velmi strun, e vydobyla hrabti svobodu svou hrou. Nedaly se vak jemu poznati, ne sedly na kor a zajely naped do Jeruzalema. Nicmn pijely dom jet ped hrabtem. Ten pijel a po tyech dnech. Baron pomlouval hrabnku ze patnho ivota, e se dv leta bh v kde plouhala, a popudil tm tak hrabte, e by ten b y l svou enu noem probodl, kdyby nebyla prchla. Pevlekla se do muskch at a zazpvala pede dvemi onu pse, kterou zpvala za jeho otrockch muk. Tak byla poznna a baron uvren do vzen. V tomto moravskm podn byla povdka u Nmc siln rozen nemlo poruena, ba msty a nemotorn znetvoena. Zbyten dodna t u hrabnce jet sluka, kter jest naprosto passivn v celm dji, zbyten pipojena pou do Jeruzalema, j uinno naprosto nemonm, e by se hra bnka vrtiti mohla dom ped manelem, kter jede pmo dom. Tko jest rozhodnouti, byla-li povdka tak poruena od lidovho vypravovatele
1 2 3

) M a r t i n Montanus: Schwankbcher (155766). Herausgegeben v o n Johannes Bolte, str. 340, 615 . 80. )., . 1868, s t r . 19, . 43. ) Sebran Spisy. I . Nrodn bchorky moravsk a slezsk. I , 207209. Nrodopisn Vstnk VI.
1 2 3

J . Polvka:

moravskho aneb od vydavatele Nrodnch bchorek moravskch a slez skch. Spe vak klonili bychom se k tto druh eventualit. U nmeckho lidu byla tato povdka nad mru oblbena a od poloviny 19. stolet mme adu zpis. Verse sbrky J. W. Wolfovy ) zan motivem dosti rozenm, e se nstupcem krlovm stane z jeho t syn, kdo piveze nejkrsnj nevstu, jen e motiv tento nen propracovn, ne zatlaen prv motivem ns t u zajmajcm. Nejmlad syn dostal krlovskou princezku za enu zpsobem velice snadnm beze vech pekek. Kdy nkolik let mlad manel spolu ili, odjel mu s bratrem svm, vymniv s enou znamen ivota a vrnosti: ena dostala me, kter pokud zachov svou istotu, zna men muovu vrnost, a mu dostal snhobl pl enin, kter pokud zachov svou bl, znamen neporuenou jej vrnost. Na moi byli oba brati od nmonch lupi zajati a pivezeni k sultnovi. Ten s nimi tm ukrutnji nakldal, kdy zvdl, e mlad z nich jest manelem princezky, kter ho kdysi potupn odbyla. Utrpen ulehovalo jenom, e at mladho pi v t pn, ve kter stle byli loe sv mli v chlv psm, kter se nikdy nesml istiti pece zachovval svou blostnost. Naopak s velkm alem spozorovala ena skvrny na mei, poznala, e se m u pihodilo netst; rozhodla se, e se za nm vyd a e ve vynalo, aby ho zachrnila. Prv kdy se chystala k odjezdu, pijel kdysi j zhrzen npadnk, sultan, a opakoval sv nabdnut. Odpovdla m u : Va manelkou nemohu nikdy bti i kdybyste byl csaem celho svta," a nechavi ho stti, odkvapila. Pevleena do at poutnickch, vzala si svou- harfu a la k veeru na beh mosk, kde byly lod sultnovy. Sultan obmken psnmi harfenkovmi, zval harfenkaenu, aby s nm cestovala. Svolila, pishne-li j, e spln ti jej pn. Sultn oblbil si nanejve harfenka, a sotva pijeli, musel hrti u tabule sultnovy. Kdy tabule se konila, otevely se dve a t u veli psi a s nimi oba princov. ,,To vecko jsou moji p s i , " ekl sultan a hodil princm nkolik soust, ale ihned je chopili psi. Druh den hrl harfenk v zahrad, kde se slunil sultn a otroci pracovali. Sultn ptal se harfenka, zn-li oba prince, kte jsou z jej zem. Ale on zapral, e nen ani ze zem, kde byl od sultna nalezen, ale pece chce s nimi promluviti, rozumj-li jeho jazyku. Promluvil k n i m divnou hatmatilkou, j ovem princov nerozumli. Namluvila pak sultnu, by j i m dal jemnou prci, plsti koky, vyezvati klece a jin ozdobn prce, o kterch vdl, e je umj. Pi obd pak hodil harfenk princm nejlep sousta, opakoval to pi kadm obd, a se sultn rozmrzel, a ekl mu, aby el dom, jak se mu zlb. Harfenk byl svoln, ale dal, aby pedem splnil ti pn, jak bylo vymnno, a sice: blho psa, t. j . prince odnho blm pltm, druhho psa-prince, a lo s penzi a mustvem, aby se mohl vrtiti do sv vlasti. Sultn tebas rozhnvn, musel svoliti, nebo b y l psahal, e spln jeho pn. Tak dostali se princov do sv vlasti. Harfenk zmizel a sm el do hlavnho msta; tam zvdl od poutnka, e princezka byla pomluvena z patnho ivota a slbena velik odmna tomu, kdo j i pivede. ekl poutnkovi, e si me odmnu snadno vydlati, a j i pedvede. Byla uvrena do vzen. Kdy t den veer pili princov do msta, zvdli vecky t y pomluvy o princezce, jako e prv byla chycena a uvznna. Princ odvolvaje se na blost svho atu, nevil. Druhho dne byla princezka od souzena na ibenici. Ped smrt vydala si milost jetpevlkla se do pout nickch at, zapla pse a dle toho poznno, km byli princov vysvobozeni.
4

) Deutsche Hausmrchen, 1851, str. 98, . 11.

Povdky o vrnosti ensk.

Zcela tm stejn vypravuje se tato povdka jet jinak, tak v Odenwaldu ) ; dj jest uritji lokalisovn, princov jsou t u panlt, a princezka jest dcera mstokrle londnskho; chatrn vodn motiv Wolfovy povdky zde ovem nen, ostatn odchylky jsou zcela nepatrn. Stejn jest tak verse z knetstv Waldeckho; ) jedin takka odchylka zakld se v tom, e msto princ jsou to dva synov francouzskho kupce. Vce se odchyluj verse z Pomoanska. Prvn ) z nich, ve kter se dj odehrv v Hollandsku, m celkem t vodn motiv jako Wolfova verse, jen e jinak jest vypravovn: mlad princ najde zcela chud dve, kter vak o enichovi nechtlo slyeti, a kdy se j ukzal jako skuten princ v zlatm obleku. Dve vzalo sebou jen svou harfu a jakousi sknku. T u nala jednou v lese u jasanu, kter vyrostl nad hrobem poutnka zabitho od zlch lid. Otevela sknku zaslechnuvi tajemn hlas, a v n nala harfu a poutnick at. Jak drela harfu v rukou, mohla tak krsn hrti a zpvati, jako nikdo na svt. Tak odv poutnick b y l stle stejn. Na krlovskm zmku snela pko od vakrov, bohat dcery hrabc. Ale l i d si j i zamiloval a eny hollandsk snesly tolik penz pro n i , e z nich vystavna velk vlen lo. Jednou pi vyjdce byli princov od lodi sultnovy pepadeni a do otroctv zavleeni. Mlad krlovna oblkla poutnick at, vzala harfu do rukou a la je hledat; la a la, a pila k sultnovi. Sultn zaslechnuv psn poutnkovy, zamiloval si ho nade vecky sluhy. Tak se j podailo, vysvoboditi oba prince, sama pak zachrnila se na malm lunu ped pomstou sultnovou. Ten j i pron sledoval, ale astn shldla velkou svou vlenou lo, a tak zahnala lo sultnovu. Vrtila se tak do Hollandska, kam ji dve byli princov dorazili. Zakonen jest jak obvykl. Vce jet jest pohdkovitmi motivy vyoena druh verse pomoansk. ) vodem poloen rozen motiv o obraze kra savice, kter nhodou spatil kralevic a po kter tak horoucn touil. Od starho arodjnka zvdl, e j i otec jej dr v dalekm zmku v krytu pod vodou; do zem t me se dostati jen po lodi, jezdc stejnou mrou po moi jak po soui". Po rznch velmi sloitch dobrodrustvch, kter zde nememe rozbrati, podailo se kralevici proniknouti ke krasavici a unsti j i . Jak pedchoz, vypravuje tak tato o nevli vakrov, eny starho "bratra. Obraz krsn princezny ml tak tureck sultn ve svm pokoji, a kdy zvdl o jejm nose, rozzuil se a svmi lomi objdl vecka moe, zdali by se j nemohl zmocniti. Prv dlel se svmi lomi v pstav msta mladho krle, kdy oba princov si vyjeli na sv zzran lodi. B y l i pepa deni, pemoeni a poslni do Turecka. Lo se dostala do klenotnice sultnovy, princov uinni otroky. Kdy se tet den brat nevraceli, oblkla si mlad krlovna aty poutnick. Vzala si svou harfu, kterou mla z otcova hradu, a vydala se do irho svta. Na pobe chycena od lid sultnovch a za vleena na sultnovu lo. Sultn dojat jejm zpvem sliboval j, e j spln kad jej pn, bude-li ho denn svou harfou potovati. Dal motivy jsou dosti zmnny. Scena u stolu sultnova byla zapomenuta. Scena v za hrad vylena innji. Slavil prv sultn sv narozeniny, a t u bylo zvykem, e sultn plnil pn, kdo prvn pronesl sv blahopn. B y l to poutnk, kter spal ped lonic sultnovou a dal, aby oba princov b y l i jako sluhov
5 6 7 8

) ) s t r . 141. ) )
5 6 7 8

Zeitschrift f. deutsche Mythologie u n d Sittenkunde 1855, II. 377. L . Curtze, Volksberlieferungen aus dem Frstenthum Waldeck (1860). U l r i c h Jahn Volksmrchen aus Pommern u n d Rgen I , 369. Tame, str. 168, . 32.
I*

J . Polvka:

sultnovi pijati do zmku a chovni jako synov urozench lid. Nerad splnil sultn tuto prosbu. Ale zpvem svm zskal si poutnk stle vt pznsultnovy, a b y l uinn nejvym v cel zemi tureck. Kdy po chvli se sultn vydal na cesty, dal si poutnk zavolati oba prince, daroval j i m svobodu a vydal j i m jich lo. Tak dostali se astn dom, a tam slyeli od manelky starho bratra nejhor pomluvy mlad krlovny. Mu uvil a psahal, e j i d upliti na hranici. Mezitm poutnk tajn zmizel ze zmku sultnova. Lodnk vzal ho na svou lo a dovezl ho a na msto zpt. Koupila si krsn aty, pevlkla se a u kupce uschovala harfu a sknku. Spchala na zmek do pokoje krlova, aby mu padla kolem krku. Ale ten j i odkopl, tak e sklesla omdlel k zemi. Kdy se probudila, vidla se v studenm, pinavm, temnm vzen. Po tech dnech vynesen nad n ortel. Zakonena pak tato verse stejn, jak dvj. Meklenbursk ) verse konen, kter dj klade do Portugalska, jest velice strun, ale m adu svrznch rt. Krasavice stala se chot princovou, kdy o jeho narozeninch hrla na harfu, nejkrsnji ze vech. Princ nikoliv pepaden na moi od pirt a p., ne b y l zajat od. Turk v bitv. Manelka putovala do Caihradu v poutnickch atech. Zpvala za almunu. O slavnosti sultnsk, ke kter se dostavovah vickni zpvci a pvkyn zem, zpval poutnk nejkrsnji. T u svolil sultn, aby vyslovil pn. Tak nabyl princ svobody a vrtil se do Portugalska, ale poutnka ponechal si sultn. Byla od pbuznch hanebn pomlouvna. Konen podailo se j tajn utci, ale doma byla uvrena do ale. asto slyel princ jej psn, ale vil pomlouvam, a kdy zaslechl pse, o poutnku, kter ho vysvobodil, vyzvdl od n, e ona byla tm poutn kem. Nemlo zmnna jest jin jet nmeck povdka ) : Krl portugalskpuzen nesmrnou touhou poznati svt, vydal si od eny sv, dcery anglickho krle, ron dovolenou, vymniv si jej vrnost pouze na tento rok. Na dkaz vrnosti sv dala mu krlovna koili. Krl byl na zpten cest od svatho hrobu zajat od pirat a darovn babylonskmu sultanovi. Krl donucovn, k tk prci, zapahovn do pluhu a nabzel sultanovi velkou summu, pust-li ho na svobodu. Sultan zvdl o blostkvouc koili krlov, dkaze nezmnn vrnosti krlovniny, a pishl si, e j i mus poznati a vyzkoueti. Krlovna pijala ho slavnostn, kdy do Lisabonu pijel, odmtla pak naprosto jeho nabdku a odepela ho pijmouti o samot. Od poustevnka dostala harfu, vousy a aty pilmansk a takto do nepoznn pestrojena dostala se na lo sultanovu, kdy jeho srdce byla svm zpvem dojala a vymohla, na nm slavnostn shb, e j i pole dom, kdy bude chtti, a spln kad jej pn. Seznn krutch muk muovch psobilo zhoubn na jej zdrav, psn jej znly stle smutnji a alostnji, a tve prozrazovaly chorobu. Sultan ochotn daroval j otroka-portugalskho krle, nic netue a poslal j i dom na lodi ndhern vystrojen i poklady naplnn. Poutnk tajn vak zmizel z lodi a putoval pky k svatmu hrobu, nicmn dospl dve dom ne krl, podobn jako u Mikka. Pes stlou blost sv koile nemohl krl pemoci rlivost podncovanou falenmi svdky a kdy se zeptal krlovny, kde byla pes rok a den, vyla plac ze slu, a vrtila se sotva e zatykac rozkaz b y l vydn, pestrojena za pvce i zazpvala znmou pse.
9 1 0

Ditmarsk verse ) m jak vod takt nkter dosti dleit rysy zvltn a nejspe jest t u nemlo poruena. Msto dvou brat jde t u
11
9 10 11

) K a r l Bartsch, Sagen, Mrchen u n d Gebruche aus Meklenburg I . , ) K . Simrock, Deutsche Mrchen str. 1729, . 4. ) Zeitschrift des Vereins fr Volksknnde I I . , 201.

482.

Povdky o vrnosti ensk.

do svta sedm, kte rovn si psahali, e se neopust. Brati pili po dlouhm putovn do krsnho zmku; krsn jeho pan zamilovala se do nejstarho z tchto sedmi brat a vdala se za nho. Mezitm zemel jich otec, majetek jeho prodn a rozdlen mezi bratry. Vickni ili nyn spo len a astn. Ne se vydali na cestu, uila hrabnka dv koile: bez vadn bl znamen vrnost. Verse tato nev o njak dvj znmosti sultna tureckho s krasavic, msto toho vsunut motiv, kter b y l podrobn vypracovn v jin ltce, o kterm promluvme v druh kapitole tto stati, szka o vrnost eninu: Generl sultnv divil se velice, e koile nejstarho hrabte stle jest ist a zvdv vznam toho, rozesml se, e chce zkoueti jej vrnost, a sezn-li, e tomu skuten tak, e jemu i bratrm jeho pome na svobodu. Hrabnka generla nleit pijala a na oko svolila, aby noc u n pespal. Ale kdy se do pipraven postele, na rozkaz jej cel svleen poloil, dala ho svmi sluhy vyprskati, a on sotva spasil se nah na svou lo. Hrabnka odhodlala se vysvobodit manela a bratry jeho, dala si udlati poutnick aty tak jemn, e je mohla nsti ve sv bran. Pe vleena za poutnka, s harfou v ruce la zrna na lod tureckho generla. e by ten pod dojmem jejch psn b y l j uinil njak sliby, nevypravuje se. Kdy dojeli do Turecka, opustil poutnk lod a el do msta, generl pak el k sultnovi, a vypravoval mu o znamenitm pvci, kterho pivezl z N mecka. Sultn, velk ptel hudby a zpvu, dal si poutnka zavolati a nechal si ho u sebe. A n i sultn neinil mu nijakch slib. A poutnk doel svho cle zcela jinm zpsobem. Sultnova dcera zamilovala se do poutnka a pemlu vila ho k spolenmu tku do Nmecka. Za neptomnosti sultnovy b y l tk proveden, a zajat otroci, krajan poutnkovi, vzati na jeho prosby sebou. Kdy lod odjela do Nmecka, dostali svobodu. Doma zvdli, e hrabnka ped nkolika lty s tureckm generlem odjela, aby manela a jeho bratry vysvobodila. Ale hrab mnil, e se mu hrabnka nepochybn stala nevrnou. Na lodi nsledovalo nutn objasnn s tureckou princezkou, ale hrabnka j i upokojovala. Kdy hrabnka pila do zmku, byla uvrena do vzen; poutnick aty oblkla si ve voze, ve kterm j i vezli na popravit. S tureckou princezkou oenil se pak nejmlad hrab. S touto ditmarskou vers srovnv se povdka vytitn ve sbrce Mllenhoffov ) , jej dj poloen do panlska, vypravuje rovn o sedmi bratch, ale vod a pli strun. Kdy nejstar princ dostavl svou lod a chtl odjeti, star krl umel. Pochoval ho, stal se sm krlem a oenil se s chytrou a moudrou pan. Rno po svatb darovala mu koili, kter kdyby zernala, znamenala by jej smrt, kdyby byla poskvrnna, znamenala by jej nevru. Krl neml pokoje, chtl do svta a vydal se na moe. Tedy sm, nikoli se svmi bratmi, jako ve versi ditmarsk a v ostatnch aspo s jednm bratrem. Na moi nebyl pepaden, ne bou byla lod jeho zahnna a do Turecka a tam b y l tedy zajat. Sultn radoval se, kdy uslyel, e to jest krl panlsk. Poslal pak hned lod do panl s ministrem, aby pivezl krlovnu, e j i chce za enu. Ona odmtla. Krlovna nezvdla nic o mui. la ho hledat, v lese zapadla k pou stevnkovi. Od nho pouena oblkla jeho aty, a zvdla, jak lesem pijde k moi, kde najde lod, kter j i doveze. Kdy pila na lo, shldla na n tureckho ministra, kter pro n i b y l posln. Ministr svolil, e me s nm jeti, kdy um tak krsn hrti a zpvati. Harfa nen pipomenuta. Sultn
1 2

und

) Sagen, Mrchen u n d Lieder der Herzogthmer Lauenburg, str. 5 8 6 , . 6 1 7 .

12

Schleswig-Holstein

J . Polvka:

pozval poustevnka, aby stle b y l u tabule a opatil mu nstroj, na kter mohl hrti. Pak zavolal krle panlskho a rozkzal, aby b y l poustevnkovi za podno. O jinakm krutm nakldn se zajatcem nic se nedovdme. V rov zahrad bez njakho zvltnho podntu povdl poustevnkovi sultn, e mu spln kad slib. dal tedy, aby sml krle panlskho dovzti do jeho zem. Sultn svolil bez velikch otlek, vymnil si jen, aby pou stevnk se zase nmu vrtil. Kdy tedy pijeli dom, nechtl krl poustevnka pustiti. Od ministra dovdl se, e krlovna pr utekla s kom. Ministr ml toti na mysli, e by krl se mohl oeniti s jeho dcerou. Poustevnk musel smutnho krle stle titi a u tabule zpvem ho obveselovati. A kdy za zpval o jeho ivot u sultna, zaal krl poustevnka pozorovati a poznal ko nen, e to byla jeho ena. Mllenhff, a potom jet K . Weinhold poukazovali na velk shody nmeck pohdky se staronmeckou psn dosti hojn zachovanou v tiscch od sklonku X V . stol., znmou pod jmnem ,,Der Graf von R o m " , kter se rozila do Nizozemska i do vdska ) . Hlub srovnn psn s pohdkami ovem ukazuje, e vedle shod jsou tak velmi siln neshody. msk hrab vydal se na pou do Svat zem. Na cest b y l od jakhos ble neurenho krle zajat a musel mu konati dlouho tk prce, thnouti pluh, trpti hlad atd.; krl na jeho pnliv prosby slbil mu leda levu, kdyby pila jeho ena. D a l tedy poslem vdti en, e jen jej ptomnost mohla by napraviti jeho tk utrpen. ena v odpovdi sv vak odmtla, e nemono jest en, aby se vydala pes divok moe. To jsou rty zcela neznm nmeckm versm pohdkovm. Dle jsou pak shody vt: pevlkla se do kutny, vzala sebou harfu, a nepoznna jela s poslem za muem. Svou hrou a svm zpvem mnich tak potoval pohanskho krle, e mu nabzeli bohat odmny, on vak odmtl, e pros jen, aby mu vydali zajatce. A ta prosba jeho bez pr tah byla vyplnna. Tak scena po nvratu jest zcela prosta, dosti rychle vysvtleno nedorozumn mezi manely a tak vyvrcena nejasn ostatn po mluva ptel hrabcch. Hrab vytkal en sv, e tak odmtav odpovdla na jeho prosbu. Kdy se opt ve sv mnisk kutn objevila, ve se vysvtlilo.
13

Tto nmeck psni daleko bli jest rusk pohdka sbrky Afanasjevovy, ba t do jist mry rusk pse epick o Stavru Godinovii, co ji poznamenal Orest Miller, ) ne v novj dob, t. j . od konce prvn polovice 19. stol. zapsan pohdky nmeck. Vznan jest t u motiv dleit pro vvoj ltky a pro een konfliktu, e zajatec svou enu zvltnm listem podal, aby pijela nmu a ho vysvobodila, ena pak tuto jeho prosbu zamtla, tebas jen na oko. Mnohem vce se shoduj nmeck povdky lidov s psn meistergesangem" z 15. stol. o hr. Alexandrovi von Metz. Odjdje do Svat zem doporuuje en, aby zachovvala svou est, jinak hroz j krutm trestem. Andl en roztesknl poruil, aby udlala mui koili, svdc o jej vr nosti. Hrab b y l zajat od pohanskho krle Mohameda a t u mu ponechno, chce-li bti utopen aneb thnouti pluh. Kdy sultn zvdl o tajnch vlast nostech koile, jej blost vzbuzovala jeho pozornost, poslal svho ryte do Metzu slbiv m u velkou odmnu, zpsob-li, aby barva koile se zmnila. ena zamtla vecky nvrhy rytovy; pevleena podle rady andlovy za mnicha dostihla ryte, a s nm pibyla do pohansk zem. Sultn nabzel j
14

) U h l a n d , A l t e hoch- u n d niederdeutsche Volkslieder I I . , 7S4, . 299. Franz v . Bhme, Altdeutsches Liederbuch, str. 3S, . 7. ) str. 635.
13 14

Povdky o vrnosti ensk.

darem kon a tisc zlak. Ona vak dar ten odmtla a vydala si za to n jakho zajatho kesana; ryt sm radil, aby vybral hrabte Alexandra. Nikdo nein tomu dnch pekek. Scny po nvratu jsou vce mn stejn. Pozoruhodno, e t u vystupuje tchn hrabtova s jakmis pomluvami proti hrabnce. Hrab konen rozhorlen rozke, aby psy byla vyhnna z domu. Mezitm se ona rychle pevlkla za mnicha a zaala hrti. Tato pse byla astji titna v 1617. stol., znal j i t Fischart, byla zpracovna ve flmsk knce lidov. ) V tto veobecn jen jest eeno, e ptel a pbuzn enu pomluvili; rozhorlenost muova nepropukla t o u mrou, jako v nmeck psni, ne pouze pi hostin veejn vy tknul sv en lehkomysln ivot, ze kterho byla vinna. Psn enou zpvan na pouti sultnovi, u sultna a v posledn scn nepipomnaj se vbec ve flmsk knce. ) Z nynjch nmeckch pohdek srovnv se s psn nejvce ditmarsk: sultnova zvdavost vzbuzena stlou blost koile zajatcovy a proto posl k pan posla, aby zpsobil poskvrnn koile, ovem v ditmarsk sultnv generl bez ingerence sultnovy vchz v takovou szku. Joh. Bolte ) poukzal na to, e psn pevleen eny vloen do lidovch pohdek jsou dosti sloit, msty se recituj, zpvaj, a vyslovil do mnnku, e bylo pramenem tchto psn dramatick zpracovn tto ltky v 18. stol. Nemohl sice ukzati pm pramen, ale pipomnl nkolik novellistickch a dramatickch zpracovn od polovice 16. a do 18. stol. (l. c. 6264, 462). Mimo to poukzal jet na jinou formu tto povdky z 18. stol., jej rek pojmenovn Rudolf von Paqueville; byly v n smseny pse o m skm hrabti s povst a psn o Mringerovi. S Rudolfem z Paqueville padne do tureckho zajet tak jeho bratr Filibert. Rudolf osvobozen stejn jako v obou pedchozch psnch od eny a Filibert vrac se do sv vlasti t den, kdy jeho ena slav satek s jinm ) . Bolte chce vliv tohoto novho zpra covn spatovati v nkterch nmeckch pohdkovch versch, kde dva brati jsou zajati, poznamenv dvodn, a tato druh osoba jest v pohdce zcela zbyten. Kdybychom vak tento vliv pedpokldn, nememe si vysvtliti, pro by b y l vypadl, by b y l zapomenut romnek tohoto drahho bratra, jist hodn bn v tradicch. Ostatn brat rekovi nehraj zvltn lohu ani v ostatnch versch, kde jest jich sedm (Ditmar. a Mll.). V jaksi, ovem vzdlen souvislosti s pipomenutou psn o Mringrovi, s psn o markrabti Backenweilovi, kterou Bolte v dodatku svho pojednn otiskl (str. 6567), jest povdka zpracovan od Kona zRadostova: ) Mohovit sedlk Dobrodj mnoho se svou rodinou strdal za vojny; jednou b y l zajat od neptel a prodn za otroka do dalek zem; strdal stejn, jak nmeck povdky vyliuj. Nebyl vysvobozen zzrakem, jako markrab Backenweil, ne kdy dceru pnovu tonouc zachrnil, dostal leh slubu u pna a na konec pro putn. Shledn s rodinou bylo tak zcela jin. Ne se vrtil dom, uplynulo mnoho let a jedin syn jeho mezitm se stal velebnm pnem.
15 16 17 18 19

Mimo Nmecko jest tato povdka velmi mlo rozena. Dosti podobn se vypravuje v Chrvatsku v Karlovci: ) Mlad mu chtl navtviti hrob
20

) Zeitschrift des Vereins fr Volkskunde. II., 206. ) Deutsche Sagen. Herausgegeben von den Brdern Grimm 1818, II., 277, . 531. ) Zeitschrift d . Vereins f. Volkskunde, I I I . , 61. ) B y l a tak nmeck loutkov hra toho obsahu. J. M i n o r , Zum deutschen D r a m a des 17. Jh. Vierteljahrschr. fr Literaturgeschichte L , 2S0. ) Nrodn pohdky. 2. v y d . I . , 156, . 19. ) R. Strohal, H r v a t . nar. p r i p o v . I I . , s t r . 109, . 48.
15 16 17 18 19 20

J . Polvka:

Jev. V noci ped odchodem jeho zdlo se jeho en, aby m u uila koili, kter svou blost bude svdkem jej vrnosti. Tak tak uinila. Po ase rozhodla se, e se za nm vyd. Vzala si svou citru", pevlkla se do mu skch at a tajn od rodi muovch odela. Hrou se ivila po cest. Potom se jet smluvila s fratrem, kter uml krsn zpvati, e spolu budou putovati. Konen doli do msta, ve kterm b y l tureck paa. Ten ml plno. otrok a mezi nimi poznala svho mue dle jeho snhobl koile. Nic ne kala svmu prvodci, la s nm paovi, chvli zpvali, a odmnou dali, aby j i m dali onoho otroka. Bylo j i m svoleno bez okolk. Vraceli se nyn dom, vysvobozen mu svou osvoboditelkyni nepoznval, sliboval obma naopak velkou odmnu, a se vrt dom, od sv rodiny. Rodie jeho v y slovili velmi patn mnn o jeho en, kter tak tajn zmizela. Pi veei vychvaloval svm rodim toho mue, e ho vysvobodil z muk otrockch. Kdy pak rodie se ho ptali, jakou odmnu chce, odpovdl, e pros jen. aby nepochybovali o poctivosti eny synovy. Mezi tm shodila musk at a ukzala, e ona to byla, kter ho vysvobodila a pivedla dom. Novmi nktermi rysy vyzdobena jest verse litevsk, ) tak e se vytvoila zcela nov povdka: Princezka zamilovala si chudho rybskho synka, a kdy hoch prodlal vecky koly a zmunl, vdala se za. Ale na veer svatebnho dne mlad manel se tajn ztratil. B y l se pedem smluvil s lodnkem, e pijde t u a t u dobu na lo a e hned odraz. Lo odjela do Turecka a mladk vstoupil do slueb krle tureckho jako otrok". Stavl se pak nmm. Nenakldali s nm zprvu jako s otrokem, ne krl bral ho ke stolu a tak si ho zalbil, e by ho b y l chtl udlati svm zetm, kdyby nebyl nm. Ministr zkouel vm monm zpsobem i krutm muenm, aby otrok promluvil, ale ve marn. Odal mu jeho prsten snubn, sm si jej nastril a v noci utekl. Dostal se do msta, odkud b y l otrok, piel tak princezce, j b y l utekl. Spatila na jeho ruce prsten, odkoupila mu jej a zvdla, kde jej mu se nalz. Vydala se tam tedy, ale nikoliv pevleena za mue, ne vydvala se za vadlenu a uprosila krlovnu, e j i pijala do svch slueb. Svm umnm zskala si jej pzn, byla velice vena a po ase tak zvna tabuli krlovsk. T u se oba manel poznali, ale nikdy nemohli se tak tajn sejiti, e by byli mohli spolu mluviti. Kdy pak krl stle se trpil nmotou sluhovou, nabdla se vadlena, e ho pimje ei, ponechaj-li ho pes noc s n v jedn komnat; nepoda-li se j to, e se d za iva upliti. V noci vak marny byly vecky jej nmahy, nepromluvil. Rno vecko se pipravilo uplen, peten rozsudek, vadlena mla ji zkm otvorem vlzti do hranice, v t o m vykikl: Neubliujte j, je to moje ena!" Vichni se zara dovali, tak krl a krlovna, obdarovali j i bohat a dali je vlastn lod dopraviti do jich vlasti.
21

Mnohem bli jest nmeck povdce a zvlt star psni nmeck o hrabti mskm rusk verse: ) Pon pmo: il car s caic a za njakou dobu usmyslil si car jeti do Svat zem. Pijel tam, a proklet krl", kter Svatou zem vldl, dal cara zajmouti a uvzniti. Vzov jeho sed v noci v etzech a za dne j i m i oe. V taliovch mukch proil car ti lta, uil pleitosti, a dopsal caici, aby vecko prodala a pijela vykupovat ho. Caice bla se, e by si j i proklet krl" mohl vzti za enu, ustihla si svoje rus vlasy, pevlkla se za muzikanta, vzala gusli" a tajn odela. Pila ke krli
22

) A u g . Schleicher, Litauische Mrchen, Sprichworte, Rtsel u n d Lieder, str. 86, . 29. ) . . , i I I . , 297, . 195.
21 22 3

Povdky o vrnosti ensk.

a zaujala ho svou hrou; kdy po tech dnech se chystala k odchodu; slbil j odmnu. Vydala si zajatho cae, aby mla prvodho po svch cestch. Kdy se dom blili, nabzel car bohatou odmnu guslarovi. Ale ona od mtla, e jednou k nmu zajde. Caice bela naped dom a pevlkla se. Za chvli ozvaly se kiky, e car piel. Caice bela mu naproti, ale on, se vemi se zdrav, na n i ani se nepodv. Ministrm ekl, e nic neudlala, kdy j psal. A t u zvdl od ministr, e ona hned zmizela, jak ono psan dolo, a prv nyn se teprve vrtila. Mezi tm pevlkla se ona opt za gusslara, vyla na dvr a zahrla. Car vybhl, chytil ho za ruce a ekl svm lidem, e ten guslar ho vysvobodil. Shodil guslar svj vrchn at a vickni poznali caici. Tak vysoce dramatick a konscisn vylil tuto scenu rusk vypravovatel. Povdka tato jest velice osamotnl v ruskch tradicch lidovch a pravdu m asi Vsevol. Miller ) prav, e jest nejspe kninho pvodu. Velice podobn jest te star nmeck psni malorusk pse, kter v novj dob byla bsnicky vzdlna od V. ajenka a M. S. Kononenka. ) Mlad kne jest v bitv s Turky zajat, uvren do ale a za dne mus konati tkou prci stle ohroovn janirskmi knuty. tvrt rok konen poda ilo se mu poslati zprvu en s prosbou, aby ho vykoupila. Zena uvauje stejn jako v nmeck psni; tebas i sebrala sebe vt poklady, e by ne mohla sama se ukzati Turkovi, nebo ten by si j i vzal za enu. Osth si proto zcela sv vlasy, vezme si prost musk oblek a ticetistrunnou kobzu, a tajn se vyd na cestu. Velice tkliv a dojmav vypisuj se strasti knny na cest a jak potom svou hrou tureckmu carovi a slzy vynutila. Chtl kobzae stle mti u sebe, jako rodnho bratra, a slbil, e spln kad jej pn. Vyprosila si jednoho z jeho nevolnk jako by za prvodce po cest, a sama si v ali nala svho manela. Ale on j i nepoznval na cel zpten cest. Dal ve in dojem njakho volnho pekladu nmeck psn o hrabti mskm. Rozhnvn zavel kne svou enu do jej komnaty, svolal pak radu a ta j i odsoudila na smrt. Kdy potom dvee jej komnaty otevel, spatil ped sebou mladho kobzae. Podle zprv sebranch od N . Januka, jest pse aneb povdka takovho obsahu rozena na Ukrajin.
23 24

Motiv o oddanosti a vrnosti ensk byl podkladem jinch jet po vdek. Tak nap. povdky tunissk: ) Mladk odjel do Caihradu a zanechal doma svou sestenici. Dala mu sebou sv nejkrsnj aty: kdy se bude na n dvati, bude se mu zdti, e j i m ped sebou. Jeden z nejbohatch kupc zval ho k sob. Chlubil se, e m kocoura, kter po celou noc dr v rukou svci rozatou. Host nevil, a tak vel v szku o cel jmn. Hrli po celou noc karty, kocour vydrel a mladk prohrl. ivil se pak slubou u jinho kupce. Touha vidti aty dviny pudila ho do onoho domu. Kdy pak kufr svj otevel a aty prohlel, b y l pekvapen od kupce. Ten myslel, e sultn aty t y koup. Sultn vyzvdl celou adresu dvinu, mladka zavel clo ale a poslal pro dvku. Dvka posly sultnovy obelstila, chytila je do hlubok dry a vynutila na nich piznn, e jej bratranec jest uvznn, a cel jeho phody. Dvka pevlkla se za muskho, vzala dv myi sebou a vydala se do Caihradu. Tam byla hostem u tho kupce, szku s kocourem vyhrla, nebo pustila ob myi a ihned kocour pustiv svci, na n se vrhl.
25
23

) . . 276.

) . :i. . . str. F r a n k a . . X L I I . , bibliogr., str. 15.

24 25

) Revue des t r a d i t . popul. V I I I . ,

276.

10

J . Polvka:

Potom pila sultnovi, zskala jeho pzn a stala se jeho sekretem. Po njakm ase vydala si dovolenou msn, aby mohla navtviti svou rodinu v Tunise a aby j dal sebou vzn, mladka tunisskho; zalhala, e ho v irm moi utop. Tak mladka vysvobodila. astn se s nm vrtila do Tunisu, posly sultnovy z dry pustila a poslala je zpt sultnovi s po smnm listem, kde m u plnou pravdu povdla. Kdy sultn list peetl, zemel zlost. Podobn jest povdka vypravovan u Ajsor v Mal A s i i : ) Krl Mirej pozval kupce pchozho ke he v achy, s tou podmnkou, bude-li j i m koka se svkou v drpkch svititi do rna, vezme jemu vecko bohatstv a zave ho do ale, naopak postoup mu polovici sv e. Kupec prohrl. Zaslechla to ena a pospila mu na pomoc. Nachytala celou bednu my a pe vleena do muskch at pijela jako kupec ke krli Mirejovi. Uzaveli tyt podmnky s tou zmnou, e vezme mu ne polovici e ne kle aln a v y pust vecky alovan. Vyhrla, kdy myi byly putny; vypustila vecky zajatce i mue svho, kter j nepoznal, pokud se nevrtili dom. Do jist mry podob se te tibetsk povdka ) . Jinak tento motiv o uenm ko courovi, kter vecko zapomene, jakmile spat my, slouil illustrac p slov, e pirozen jde nad uen; tak ho pouila Marie de France, a b y l ob zvlt pojat do hojn pekldan knky o alomounu a Markoltovi ) . T motiv o vrnosti ensk byl podldadem nkterch epickch psn jihoslovanskch. Dvno ji byla v souvislost zvlt s ruskou epickou psn o Stavru Godinovii uvdna ) pse sbrky Vuka Stef. Karadie I I I . 48 Ljuba hajduk-Vukosava. Jsou t u zajist jist shody, ale vce celkem jest neshod. Hajduk Vukosav po ti leta alovan od Turka Boiie Alile, pe, zoufaje nad svm osudem, matce a en, aby matka vce ve nedoufala a ena aby se provdala. Ned, aby ho vykoupila, jako msk hrab psn nmeck a rek podobnch povdek. Nsledkem toho jest tak rozuzlen dje zcela jin. Ovem la i v tto psni ena vysvobodit mue, vydv se rovn za njakho vyslance, podobn jako v zmnn psni rusk, chov se pak pln jako rekyn, zastra a ude Alila Turek hraje velmi ubohou roli a nsilm vysvobod manela z vzen. Zvren motiv jest obyejn: Vukosav nepoznv ve svm osvoboditeli enu svou. V psni zapsan na ostrov Mljetu ) Marko obelstil Turky prav j i m , e podobn list pole sv en, ale vlastn v list svm vyzval jinho reka, aby ho vysvobodil. Pse z ostrova K r k a ) jest po nkud blzk na ltce, e rek Ari Stipan, stnajc ji devt let v ali Caihradskm, div se, e ena jeho nesbr vkupn. Zaslechla to latovika' a donesla zprvu jeho en, kter potom takt nsiln vysvobodila manelaA jsou jin jet psn, ) kde rovn ena vysvobozuje mue z vzen jednak
26 2 7 2 8 29 30 31 32

) . . X V I I I . , odd. 3., str. 70. ) O'Connor F o l k Tales f r o m T i b e t str. 39. ) Khler K l e i n . Schriften I I . , 640. Zbrt M a r k o l t a Nevm v staroesklitcratue str. 96. Z latinskho zpracovn proniklo do staroruskho t e x t u o caru D a v i d o v i a jeho synu caru alomounovi i . i str. 100. Samostatn vypravuje se v Palestin Hanauer F o l k Lore of the H o l y L a n d 143. ) Op. str. 635, . , str. 38 sl., . Mchal, bohatrskm epose slovan skm 177, a jet Vsev. Miller cituje tuto pse . . str. 272. ) H r v a t s k e nrodn pjesme. Skupila i izdala Matice H r v a t s k a I I . , 433) H r v a t s k e nar. pjesme . . . iz Nae Sloge, oddl 1, str. 31, . 11. ) H r v a t s k e nar. pjesme Matice H r v . I I . , 432. Mareti Naa narodna epika 234 pipomn jet Marjanovi H r v a t . nar. pjesme 1864 . 26, kterto sbrka nebyla m i pstupna.
26 27 28 29 30 31 32

Povdky o vrnosti ensk.

11
33

svou rekovnost, jednak lst. Sazonovi uvd jet dv bulharsk psn; ) v prvn matka rekova pemnna v holubici piletla do Caihradskho v zen synova a ten pak jejm prostednictvm poslal en sv radu, aby pe vleena za andarma, jeho zbran ozbrojena a podvrenm sultnskm fermanem opatena pila a dala, aby b y l zajatec vydn. Na rozdl od ostat nch psn nen dnch objasnn mezi pevleenou manelkou a osvobozenm muem. Druh bulharsk pse jest bli motivac, pro ernomosk v voda Nikola dr v zajet Bogdana: chce se zmocniti jeho eny. Steny jeho zaslechla holubice jako v prvn psni, na jejm pravm kdle napsal Bogdan list sv en. Ta pak pevleena za reka rovn lst vysvobodila mue, v y myslivi amnestii prohlenou od sultna. ) V jin psni ) Rajko-Bokoik, byl osvobozen od eny pevleen za sultanskho delibaa rovn podobnou lst: delibaa b y l pr posln od cara, aby Jemin Nikola pustil z vzen Rajka Bokoikja; na cest k Stambulu pak delibaa krut posekal a zmrzail Jemina Nikolu i projevil se mu jako ena Rajkova. Pse Plovdivsk ) jest sloitj, neb t u hled nejdve Marka matka jeho ve svch eleznch stevcch a se eleznou hol, nenalz ho, vrac se do Prilepa, a t u zv, e v Prilep devt let ji v ali sed Marko, e ji m bti sat, a ujedn v kupn: mimo penze t kon arkalija a enu jeho Angelinu. Angelina vak chce Marka pivzti sama bez vkupnho. Pevleena za sluhu sult nova snadn toho doshne, e jest j Marko vydn, aby ho dovedla k sult novi, sultn aby ho soudil. Marko poznv kon svho, zbra svou, enu vak teprve, kdy shodila musk at.
34 35 36

V jinch psnch pejm lohu eny rekovy jeho sestra. Pechodn jaksi msto mezi obma skupinami zaujm pse ze ibenka: ) v t vythly ena a sestra kralevice Marka, vysvobodit ho ze ale tureckho; oldamaly bega podobn jako v psni o Rajku Bokoviovi, e m zajatce poslati sul tnovi do Stambula; beg je vyprovzel, Marka vedly spoutanho, kdy pak na rozcest odpovali, pepadla Markova ena bega a oblkla do jeho ndher nho odvu Marka. Sestra osvobozuje reka takto v psnch znmch od prvn pol. X V I I I . stolet. V jedn nejstardle zpisu z prvn tvrti X V I I I . stol. psni ) propustil by vezr Rakovie Boa po devtiletm vzen, kdyby mu mimo jin dal jet svou sestru. Boo napsal pak seste svou krv list, e j ned Turkovi. Nai ltku pipomn tato pse ponkud tm, e ne znm junk se vezrovi vykazuje carovm fermanem, aby mu vzn vydal. V druh psni te sbrky ) dostla sestra Rajkovie Boa zprvu, e engi Alajbeg propust zajatce, a se napodv jeho sestry a eny. Tak zde hraje aktivn lohu nikoliv ena ne sestra rekova a ona vysvobodila nsilm svho bratra. V psni z jinho cpu Istrie ) byli dva brati Jakii zajati a do vzen uvreni, e mu odepeli svou sestru; dokonce j i m hroz ibenic. Prvn ustihl kousek koile, druh vy cedil krev z prav ruky, a tak napsali a poslali seste Mandalin lstek, ve kterm j i vyzvali, aby sebrala
37 38 39 40

) Op. c., str. 45 sl. ) Tot teme v psni sbrky brat Miladinovc str. 132., . 89. ) Tame, str. 299, . 189. ) X I I . , odd. 3, str. 57, . 3. ) H r v a t s k e nar. pjesme. M a t . H r v a t . I I . , str. 270, . 64. ) . , I . , 268, . 98. ) Tame, 275, . 99. ) Hrvatske nar. pjesme . . . iz Nae Sloge, o d d . 1, str. 57, . 21.
33 34 35 36 37 38 39 40

12

J.

Polvka:

vkupn. Dvka pevlkla se za junka a jako posel bega Alina vyzvala pau, aby vydal bratry Jake. Paa dal j kle od ale a tak ona sv bratry vysvobodila. Brati j i patrn poznali hned, aspo pse nic nevypravuje, ani o njak krut pomst nad paou, jen strun naznauje, jak na pau psobilo, e se dal od eny oklamati. Poznmky Sozonoviovy k tto psni (str. 40) naprosto nejsou pesvdiv; nemusely naprosto hrozn kazematy bentsk vyvolati takov vylen ale, nebo vce mn stejn len al jinch psn pbuznch patrn len podle tureckch al. Spe mono pedpokldati, e tuto pse pinesli s sebou ernohort osadnci Promontoru, kde tato pse byla zapsna. Sem mono jet potati bosenskou pse, ) ve kter rovn sestra vysvobodila, avak pouze rekovnost svou, bratra Ivana, kterho b y l beg Kitonji zajal, a ovem tak jemu povdla liv vzkaz sultnv, aby zajatce dovedl do Caihradu. Dle jejho rozkazu svzal beg Ivanovi ruce, vedl pak kon, na kterho zajatce posadil. Pse nekon tak krut, jako ostatn: Ivanovi byly rozvzny ruce, begovi spoutny a on sm pak hozen do ale. Ale po ase vyvedla ho sestra, posadila ho vedle bratra k plnmu stolu, a spokojila se vsmchem, e ensk spoutala bega. Takovto oklamn, pemoen a znien dotrnho ctitele pomoc zdn livho spoutn muova vyskytuje se porznu jet v jinch psnch, tak v jedn bulharsk psni z Koprivtice: ) Milen vybz enu svou Milici, aby se se synkem pipravila na cestu k matce. Milica varuje mue, e v lese h hajduk Koser, kter se kdysi marn o jej r u k u uchzel. Ale Milen nedb, vydaj se na cestu a jsou skuten od hajduka zaskoeni. Koser bl se v y hlenho junctv Milenova, pijde k n i m pevleen za ebrka, a kdy Milen si sahal do kapsy pro almunu, pepadl ho, svzal ho a pivzal k buku. Milica ho pak obelstila, dlala, jako by mla nejvt radost z toho, vydala si jeho avli, aby Milenovi pr uala hlavu. Ale ona rozsekala avli provazy, jimi b y l Milen spoutn, a osvobodivi ho, dala mu avli proti Koserovi.
41 42

Klade se otzka, kter z tchto psn jest star a pvodnj, ona, kde ena osvobozuje mue, neb ona, ve kter rekovn ten skutek provede sestra rekova. Sazonovi vyslovil ve svm spise domnnku, e posledn skupina jest prvotnj. Vytk jako pozoruhodn, e posledn skupina jest vtinou u Srb obvykl, prvn u Bulhar, co nelze vlastn potvrzovati, nebo shledali jsme srbsk a chrvatsk psn, kde tuto lohu hraje ena rekova, uvedli jsme tak pse, kde ena i sestra spolen osvobozuj reka, ale ena hrla vznanj lohu. e by tato rta se zakldala v nrodn psychice", kter u tchto sousednch pbuznch nrod nabyla ponkud rznho v voje, e toti u jednoho pednho vznamu v rodin doshla sestra, u dru hho ena (op. c. str. 43), jest na rychlo hozen poznmka. Mlo se ukzati, mono-li ve vvoji rodiny u jihoslovanskch nrod, aneb aspo 11 jinch nrod konstatovati takovou fasi. Pro ns jest zde dleitj jin otzka, pokud zkladn tema tchto rznch jihoslovanskch psn souvis s podnm ns nyn zajmajcm, kter bylo nejdve zpracovno v nmeckch tradicch od sklonku 15. stol., znmch. Hlub jich srovnn jasn, tum, uke, e njakho pmho, genetickho svazku mezi nimi, t . j . hlavn s psn o hrabti mskm, kter jet jest nejpodobnj, nebylo. Shoduj se pouze v nko lika mlo, ovem dleitch rysech: ena zvltnm listem muovm jest vyzvna, aby sebrala vkupn, ale tento motiv nikde nevede k tm dsled
41

42

) Der Urquell. N. F . I . , str. 58. ) . . XIV., odd. 3, str. 80.

Povdky o vrnosti ensk.

13

km, jako v nmeck psni. loha eny na dvoe muitele rekova jest v jihoslovanskch psnch naprosto odchyln, o jej vrnosti u nich nen ani sebe mench pochybnost a proto t u nikde nedochz k onm pro enu celkem poniujcm a urlivm scnm, ve kterch prv vyvrcholuj nmeck verse. Zbv konen jet motiv, e ena (sestra) se pokou o osvobozen muovo pevleena do muskch at, tak e nen poznvna od manela (bratra) ani v jihoslovanskch versch. Ale to jest motiv dosti rozen, zvlt o dveti thnoucm do vlky msto otce. A prv v tomto motiv odchyluj se rzn jihoslovansk psn od nmeckch psn a povdek jakoto i vers s tmito spznnch. Jihoslovansk psn patrn podlehly siln ltce o hrdin nm, vlenm dveti, ale tak nejspe l podle skutenho ivota, jak se na slovanskm j i h u pode jhem tureckm vytvel. Pklady takovch rekovnch en mohl poskytovati ivot. Mylenka pouh, e ena pestrojena za vlenka, do at bratrovch, muovch, otcovch se astn vlench vprav, sama pokou se osvobozovati zajatce, jest velidsk, a sama sebou neme bti dvodem, e bychom museli e, genetickm svazkem spojovati rzn tradice, kter mimo tuto zkladn mylenm nic spolenho nemaj, ba namnoze velice siln se li. Mon, e skladatelm tchto psn byla znma podobn ltka, jak byla zverovna od nmeckch skladatel psn o hra bti mskm, ale nic nenut, e by bylo to nutno pedpokldati. Stejnm prvem mohli bychom pedpokldati plnou nezvislost jihoslovanskch psn na stedoevropskch. Konen b y l motiv tento jet podkladem rusk epick psn o Stavru Godinovii. Nejstar jej zpis vypravuje: ) Na hostin u k n . Vladimra chvst se bojarin Staver Godinovi svm velkm majetkem. Kne uraen, kdy mu to bylo doneseno, rozkzal, aby m u byla dna eleza na ruce i nohy, a aby b y l uvren do hlubokho ale; dle, aby jeho dvr b y l zapeetn a mlad ena jeho pivezena. Ale ona ji zaslechla zvst o osudu manelov, pevlkla se v bohat odv vyslaneck, shodila sv vlasy ensk a zajela s vel km prvodem ke Kyjevu. Ohlauj, e jedou z dalek zlat ordy od hroznho krle Etmanuila Etmanuilovie vybrat da dlunou za dvanct let. Knna kala sice, e jest to mlad ena Stavrova, ale kne nev; podrobuj j i rznm zkoukm, zpasu se sedmi borci, stelb z luku, k emu pipojena mlo vhodn hra v achy. Nevesel sedl domnl vyslanec na hodech, tzal se, nemohl-li by kdo zahrti v gusli. Pivedli Stavra z vzen, t u vyskoil vyslanec a posadil Stavra proti sob. Zkal se vyslanec dan, vyd-li kne jemu Stavra. Vyprovzel je kne Vladimr s knnou, a u Dnpru se zasta v i l i , rozdlali stany; vyslanec svlkl sv aty musk, oblkl ensk, a t u konen Staver poznal enu svou. Rozlouili se s knetem a knnou i odjeli do sv zem.
43

Mnohem vce se ohlauje chvstavost Stavrova v jednom prosaickm zpise z 18. stol. ), kter i jinak v jednotlivostech dosti se li; t u Staver sm poslal zvltnho posla sv en do ernigova se zprvou o svm uvznn. Vasilisa Mikulina, ena Stavrova, vydala se nyn jako vyslanec ze zem ,,galack" od krle polskho, zachytila posla knete Vladimra, kter ml v ernigov vypsati jmn Stavrovo. Poznali se pak manel hned, kdy
44

) . i . . . i . . str. 52. Sr. . Mchal, bohatrskm epose slov. 173, Bc. . 263. ) . . . . i I . , str. 54.
44 44

14 14

J . Polvka: Povdky o vrnosti ensk.

Staver vyveden ml domnlho vyslance se svmi huslemi provzeti do poselskho dvorce. Kne Vladimr je hned obdail mstem emigovem a pro pustil je s velkmi poctami. Za to srovnv se s psn Kire Danilova vesms tm novj jeden zpis; ) odchyln jest jen, e Staver se chvstal tak svou enou, co jest snad pvodnj, a e se pak ena vydvala za vyslance chna. Krymskho, vyslanho pro poplatky dlun za dvanct let. V druh psni te sbrky ) rovn vynel Staver krsu i chytrost sv eny; ena vydv se za posla Vasilija syna Vasiljevie, vyzv sama knete Vladimra ke he v kostky, k a r t y ; ped zkuebn zpas poloena jin, obvykl zkouka pohlav a sice v lzni. Stejn tak se chlub Staver svou enou v peorsk psni, ) jej krsou i chrabrost; kneti prav posel", e jest posln od mlad eny Staverovy a jmenuje se Vasilij syn Ivanovi, aby vykoupil Stavra Godinova; zpasy jsou pehozeny, naped hra v achy, potom zpas s borci a za tet v stelb. Sem nle jet kus podn z Nerinska. ) Vtina novjch zpis tto epick psn pozmnna jest dosti znan tm, e ena Stavrova vydvajc se za mladka, syna krle ljachovickho a p., uchz se jakoby o ruku dcery knete Vladimra, ) a s tm souvis jet sloitj zkouky podezranho pohlav. A. N . Veselovskij ve svm pojednn pesvdiv zajist dokzal, e v prv skupin dluno shledvati star re dakci tto psn, a novj sbratelsk snahy ukzaly, e pomrn dosti se jet zachovala podnes jej prvotnj redakce. Podrobnji to pak jet dokzal Vsevolod Miller, tak e nen teba vce rozbrali tuto otzku. Zbv jen otzka, pokud, kterou mrou souvis rusk epick pse s nmeckm podnm. Veselovskij strun je uvedl, ale do bliho rozboru se nepustil, vyslovil jen krtce sv mnn, e star nmeck psn neshledv zvlt blzkmi obsahu psn o Stavru Godinovii. Vsevolod Miller chov se vbec velice chladn, ba odmtav k paralelm, t u pak dvodn v y t k n u l rozdl dosti znan, toti ne ena vynik umnm hudebnm ne mu Sta ver. ) A ten rozdl mono sesilovati: hudebn umn v rusk psni nem dnho zvltnho inku na osud rekv, napomhalo jen k tomu, e zajatec b y l vyveden ze ale, aby mohl hrou svou obveselovati domnlho vzcnho vyslance. Mlad ena rusk psn m pak zcela jin rz, jest to vlastn ena rekovn, a zd se, e teprve dalm vvojem psn b y l silnji vytkn jin jej rys, chytrost, akoliv tento rys se zajist u primitivnch lid velice dobe srovnval s rekovnost. Naprosto rozdln jest podnt k uvznn ruskho reka od nmeckch psn i prosaickch tradic novjch, naprosto odchyluje se tak zakonen ruskho romnku, tak e sotva lze pedpokldati u, genetick svazek mezi ruskou psn epickou a psn nmeckou. )
45 46 47 48 49 50 51

Tame I I . , 197, . 57. Tame 193, . 56. H . i str. 113 . 23. B. . str. 245, . 87. . . i i . . . sv. 268, str. 44. versm t u vytenm slu jet dodati - i I I . , str. 204. . 58 59. ) Op. c. 276. ) Dosti jest npadn, e v jedn psni druh sloitj redakce - i . 59, str. 208 msto j m n a Staver Godinovi teme A s t o v e r s t Gordinovi. T o t o jmno pipo mn jmno rekyn Ansberta v nkterch zpracovnch, t dramatickch. Zeitschrift d . Ver. f. Volkskunde I I I . , 63. Ale v ruskch versch jest to jmno zcela ojedinl a podoba j m e n , jist npadn, jest zcela nahodil, vznikl j e n po ruenm obyejnho jmna rekova.
45 46 47 48 49 50 51

) ) ) ) )

15

Ji Orest Miller a potom podrobnji I v . Sazonovi dovozovali u sou vislost rusk byliny s psn v jihoslovansk poesii tak bohat rozvitou. Rusk originln rty byliny shledv Sazonovi pouze v hodech kn. Vladimra a v chvstvosti Stavrov: V dalm svm vvoji opakuje pse pln obsah psn srbskobulharskch. . . pi em nkdy doslovn s nimi souhlas. Tyto psn propracovaly ltku o osvobozen mue enou ze ale a mly vliv na vytven rusk byliny, a mimo to byly k nim pivleeny povdky o dveti ve vlce, ji doplnn motivem o zkouen pohlav pevleen eny. Vecka rznost ruskho vtvoru, kter vznikl znovu kenm dvou samostatnch motiv, vyerpv se pouze nepatrnmi podrobnostmi, kter se jev bti dodatky pozdj doby; prvotnm jeho pramenem byly nepochybn s jedn strany psn ruskho ivota, s druh strany psn srbsko-bulharsk, kter dve ji nezvisle rozvjely dva motivy 1. o osvobozen mue enou a 2. o dveti ve vlce, a kter teprve rusk bsnk slouil. ) Podrobnji pak l, jak si pedstavuje vvoj rusk byliny, slouen starorusk psn o novgorodskm bohatm Stavrovi s psnmi jihoslovanskmi. ist domc rusk tradice byla pr prvn st, uvznn rekovo a jeho osvobozen bojovnou enou. Slovansk" st byliny zakld se dle jeho mnn v uchzen se domn lho vyslance o ruku dcery k n . Vladimra, zkouen jeho pohlav a poznn manel. Tato hypotese skuten jest velmi mlo pesvdiv a hlub revise uke, e se ned dreti. Plnm prvem j i Vsevol. Miller zamtl. )
52 53

Nm se zde nejedn o ltku o dveti ve vlce. Motiv o zkouen pohlav pevleen eny rekovn b y l do rusk byliny pozdji zanesen, jak bylo ve podotknuto, toti vlastn zkouky podnikan v lzni, v posteli a j . Ovem zaaly tyto dve ji pronikati do ruskho podn, ne se uplatnila v nm ltka o dveti ve vlce, jak svd prosaick zpis z 18. stol. Avak tak ostatn zkouky prvn redakce, zpas s borci, zvod ve stelb, jsou ciz ltce ns zde zajmajc, jako t jihoslovanskm psnm, rozvdjcm a opvu jcm zkladn motiv na ltky. Shody mezi tmito psnmi a povdkami zakldaj se vlastn pouze v podstat tto ltky: zajat manel osvobozen od eny pevleen do mu skch at, a potom v rt dosti detailn a vn: mu dv vdti en o svm uvznn, po ppad vyzv j i , aby ho vykoupila, co ena zamt a sama se pak pokou manela vysvoboditi. Ale tato prv rta bv velmi siln obmovna, a tak vynechvna. Ve vem ostatnm jsou rznosti velmi znan. Shod pak jest pli mlo, ne abychom mohli pedpokldati u pbuzensk svazek mezi nmeckmi podnmi a ruskou psn na stran jedn, a s jihoslovanskmi psnmi na stran druh. Mnohem bezpenji bude pedpokldati samostatn vznik jak na ruskm severo-vchod, tak na slovanskm jihu. J. Polvka.

52 53

) Op. c., str. 169. ) pyc. . . 274.