MAROKO

Maroko, je stt na nejzazm severozpad Afriky.

Jeho sousedy jsou na vchod Alrsko, na jihu
Zpadn Sahara (uznme-li ji za soust Maroka,
pak Maroko soused na jihu s Mauritni) a na
severu dv mal panlsk exklvy Ceuta a
Melilla.

Vlajka Maroka

Znak Maroka

Hlavnm mstem je Rabat

M 32725847 obyvatel
Je 37. nejlidnatj stt na svt
Rozloha je 446550 km
Je 58. nejvt stt na svt
ednm jazykem je arabtina, z 30-40 % je francouztina
Nboenstv: muslimov 98,7 %, kesan 1,1 % a id 0,2 %
Krl: Mohamed VI.
Mna: marock dirham (MAD)
Telefonn pedvolba: +212

Podneb
Dleitou roli v podneb v Maroku hraje Stedn a Vysok
Atlas, kter je vraznm klimatickm rozhranm. Severozpad
zem je ovlivnn Stedomom a vyznauje se mrnm
detivm podnebm v zim s prmrnmi teplotami 16 C a
horkmi suchmi lty s prmrnmi teplotami 28 C.
Oblast Atlasu se vyznauje typickm vysokohorskm
podnebm se znanmi teplotnm rozdly. Na jihu a
jihovchodu je such poutn kontinentln podneb hork
lta, kde maxima dosahuj pes 40 C a studen zimy.
Mnostv srek v prbhu roku kols mezi 900 mm na
severu a 200 mm na jihu. Na severozpadnch svazch hor
bv mnostv srek pes 1 000 mm (ve vych polohch
snhovch).

Kultura a sport

Stle oblbenj se stv golf a golfov

hit pibvaj za pomoci Jeho
Kralovskho Velienstva Prince Mulaje
Raida.

ehistorie a msk nadvlda

Historie osdlen Maroka sahaj a do starovku. Vjeskynch Vysokho
Atlasu byly objeveny skaln kresby zmlad doby kamenn. Vletech
kolem roku 1000 p. n. l. bylo Maroko rodnou a zalesnnou zem a tud
se tamn lid zabval zejmna zemdlstvm.
Ve 2. st. p. n. l. zakldali na zem dnenho Maroka sv osady
Fnian podl obchodnch cest. Po jejich pdu pili do Maroka man,
kte do roku 40 p. n. l. tuto oblast spojili se zpadn st dnenho
Alrska a dali tak zklad provincii Mauretania Tingitana. Dky tomu, e
Berbei ili koovnm ivotem a nezakldali msta, a tud nebylo co
dobvat, se ubrnili msk nadvld a sthli se do vnitrozem, odkud
podnikali vpady na msk osady a tbory.
Toto obdob je specifick rychlm enm poutnch oblast, nebo
man bezohledn kceli mstn lesy a nestarali se o jejich obnovu.
Vzemi tak klesala hladina pozemn vody a cel oblast pustla
(vsouasnosti je zemdlsky vyuiteln piblin jen tetina marockho
zem).
msk nadvlda skonila v5. stolet, kdy many vypudili Vandalov a
zaloili krlovskou i. Vn vak tvoili pouze mlo poetnou horn
vrstvu a zhy splynuly spvodnm berberskm obyvatelstvem.

Hlavy nezvislho sttu:

14.8.1957-26.2.1961 Muhammad V. krl
26.2.1961-23.7.1999 Hassan II. krl
Od 23.7.1999 Muhammad VI. krl

Geografie
Marock krajina je nejvce ovlivnna temi aspekty pohom Atlas,
Saharou a atlantskm pobem. Atlas prochz zem od jihozpadu
(Antiatlas svrcholy pes 2500mn.m.) pes jeho nejvt st Vysok
Atlas dosahujc vek pes 4000mn.m. a kseveru (poho Rif svrcholy
pes 2000mn.m.) a severozpadu zem (Stedn Atlas svrcholy pes
3000mn.m.), kde strm pad do Stedozemnho moe a pokrauje po
pobe do Alrska. Ve Vysokm Atlasu rozprostrajcm se ve stenm
Maroku najdeme i nejvy bod Maroka a cel Severn Afriky Dabal Tubkal
dosahujc 4167mn.m. Atlantick pobe je ploch a stoup do
vnitrozem ktabulovit krajin marock mesety (kolem 800mn.m.).
Na vchod a jihovchod pechz poho Atlas valrskou nhorn ploinu
ot a vSaharu. Vodstvo:
Vtina marockch ek st do Atlantickho ocenu. Nejvt znich (od
severu kjihu) jsou Seb, Um er-Rbia, Tensift, Sous. eka Mulja st do
Stedozemnho moe. Mnoho ek se ztrc na okraji Sahary.
Reim ek je charakteristick vodnost vzimnm obdob zatmco nzkmi
prtoky i vyschnutm vlt. dol obasnch tok se nazvaj vd.