doc. Ing. Marcela Koen, Ph.D.

09030
E-mail: marcela.kozena@upce.cz
Tel. 46 603 6570

1
Pln pednek
1. Podnik I., charakteristika podnik, dlen podnik, ZOK
2. Podnik II., ZOK, sdruovn podnik
3. Nkupn a zsobovac innosti v podniku
4. Vroba, technicko-hospodsk normy
5. Jakost vrobk a slueb
6. Inovace a pprava zaveden novch vrobk
7. Prodejn a marketingov innosti v podniku
8. Obchod a obchodn podniky
9. Logistika v podniku
10. Zabezpeen provozu podniku
11. Sanace a znik podniku
12. Hospodaen podniku
13. Shrnut uiva ke zkouce
Literatura
Koen, M. Manaersk ekonomika I.
Pardubice: Univerzita Pardubice, 2012
Buchta, M. Nauka o podniku. Pardubice,
Univerzita Pardubice, 2011
Synek, M.; Kislingerov, E. Podnikov
ekonomika. Praha: C.H. Beck, 2010
Materily z pednek a cvien.
Vymezen zkladnch pojm-
podnik
Podnik je definovn jako soubor hmotnch,
jako i osobnch a nehmotnch sloek
podnikn.
Podnikem se rozum kad subjekt
vykonvajc hospodskou innost, bez
ohledu na jeho prvn formu.
Pat sem nap. osoby samostatn vdlen
inn, rodinn podniky vykonvajc emesln
i jin innosti a obchodn spolenosti nebo
sdruen.

4
Vymezen zkladnch pojm -
podnik
Nov obansk zkonk definuje rovn tzv.
Obchodn zvod:
Je organizovan soubor jmn, kter
podnikatel vytvoil a kter slou k
provozovn jeho innosti,
Je ekonomicko-prvnm subjektem
Slou podnikateli k podnikatelsk innosti
Je zkladn prvek institucionlnho uspodn
hospodstv.
Vymezen zkladnch pojm -
podnikn
Podnikn je vymezeno v zkon . 455/1991
Sb., o ivnostenskm podnikn (dle jen Z)
Podnikn je soustavn innost, provdn
samostatn podnikatelem, vlastnm jmnem, na
vlastn odpovdnost a za elem dosaen
zisku. Vechny uveden znaky maj bt
naplnny souasn.
Clem podniku je vyrbt vrobky i
poskytovat sluby, o kter nkdo stoj a jejich
prodej i poskytovn pin zisk
Kdo je podle NOZ podnikatel?
Kdo samostatn vykonv na vlastn et a
odpovdnost vdlenou innost
ivnostenskm nebo obdobnm zpsobem se
zmrem init tak soustavn za elem
dosaen zisku, je povaovn se zetelem k
tto innosti za podnikatele.
Vymezen zkladnch pojm

Podnikatelem je:
osoba zapsan v obchodnm rejstku,
osoba, kter podnik na zklad
ivnostenskho oprvnn,
osoba, kter podnik na zklad jinho ne
ivnostenskho oprvnn podle zvltnch
pedpis (privtn lkai, advokti, noti,
tlumonci, pekladatel, daov poradci,
auditoi aj.),
osoba, kter provozuje zemdlskou vrobu
a je zapsna do evidence podle zvltnho
pedpisu. 8
Vymezen zkladnch pojm

Podnikatelem dle je:

fyzick osoba, j byl udlen azyl nebo
doplkov ochrana a jej rodinn pslunci
mohou provozovat ivnost jako esk osoba,
zahranin fyzick osoba, kter m podle
zvltnho zkona povolen k pobytu na zem
R, mus k ohlen ivnosti pedloit doklad o
udlen vza k pobytu nad 90 dn nebo k
trvalmu pobytu.
Charakteristiky
podnik
Znaky podniku:
lokalita
vrobn program
vrobn zkladna
zamstnanci
dodavatel
odbratel
organizan struktura
finann ukazatele
Obchodn rejstk
veejn seznam, do kterho se zapisuj zkonem stanoven daje o
podnikatelch. Je veden v elektronick podob. O vede k tomu zvltnm
prvnm pedpisem uren soud.
Dlen podnik
A) Podniky podle zamen dlme na:
vrobn (prmyslov, stavebn,
zemdlsk, ...)
obchodn
finann
dopravn
slueb
jin.
Dlen podnik
B) Podle velikosti:
Kritria velikosti podniku:
poet zamstnanc, obrat (trba), velikost aktiv (majetku)
mal a stedn podnikatel
do 250 zamstnanc
aktiva v rozvaze do 980 mil.K nebo m ist obrat za posledn uzaven etn
obdob do 1,45mld K
je nezvisl
mal podnikatel
do 50 zamstnanc
aktiva v rozvaze do 180 mil.K, obrat za posledn uzaven etn obdob
nepesahuje 250 mil.K
nezvisl
drobn podnikatel
mn ne 10 zamstnanc
velikost aktiv a obratem spluje kritria pro malho podnikatele
Dlen podnik
C) Dlen podnik podle EU
mikrofirma
do 10 zamstnanc, majetek nebo obrat do 2
mil. Eur
mal firma
do 50 zamstnanc, majetek nebo obrat do 10
mil. Eur
stedn firma
do 250 zamstnanc, obrat do 50 mil. Eur,
majetek do 43 mil. eur
Dlen podnik
C) Podle prvn formy podnikn:
obchodn spolenosti
veejn obchodn spolenost (osobn spolenost)
komanditn (osobn spolenost)
spolenost s ruenm omezenm (kapitlov spolenost)
akciov spolenost (kapitlov spolenost)
drustva
sttn podniky
ivnosti
ostatn.
D)Podle formy vlastnictv
soukrom
sttn
drustevn
Tich spolenk

uzavr se smlouva o tichm spoleenstv:

tich spolenk poskytne urit vklad penn nebo
nepenn,
m nrok na vyplacen sti istho zisku,
nepodl se na podnikn,
po skonen podnikatel je povinen vrtit vklad tichmu
spolenkovi zven/ snen o jeho podl na vsledku
podnikn.

15
Nov zkon o obchodnch
korporacch (ZOK)
ZOK nen nstupcem obchodnho
zkonku.
ZOK posiluje osobn odpovdnost za
sprvu
obchodnch korporac.
Nejvy poet zmn prodlala prvn
prava spolenosti s ruenm
omezenm.
16
Nov zkon o obchodnch
korporacch
Nov zkon o obchodnch korporacch
pebr pouze tu st stvajcho
obchodnho zkonku, kter se tk
fungovn obchodnch spolenost a
drustev. ZOK dosavadn prvn pravu v
mnohm modifikuje a dopluje.
Jeho clem je pitom vytvoit modern
prvn zklad pro fungovn obchodnch
korporac, kter pispje k podnikatelsky
atraktivnjmu prvnmu prosted.
17
Zruen obchodnho zkonku
a nov zkon o obchodnch
korporacch
Dne 1. 1. 2014 dolo ke zruen stvajcho
obchodnho zakonku, a to bez nhrady.
st jeho pravy byla pesunuta do
novho obanskho zkonku, st byla
pln zruena.
pravu obchodnho rejstku bude nov
obsahovat zkon o veejnch rejstcch
prvnickch a fyzickch osob (tzv.
rejstkov zkon).

18
Zruen obchodnho zkonku
a nov zkon o obchodnch
korporacch
Nov zkon o obchodnch korporacch
pevezme pouze st vnujc se obchodnm
spolenostem a drustvm.
Nestane se tedy nstupcem obchodnho
zkonku v pravm slova smyslu, ale pouze
zce zamenm pedpisem zabvajcm se
specifickou oblasti prvnickch osob
obchodnmi korporacemi.
Modern pojet
ZOK je postaven na vychodisku: nezatovat
tam, kde to nen poteba.
Oproti obchodnmu zkonku tak danou
pravu podstatn liberalizuje. Zrove vak
posiluje ty instituty, kter jsou nezbytn pro
dn fungovan obchodnch korporac nap.
odpovdnost za jejich sprvu.
Draz je kladen i na funkni propojen zkona
s dalmi pedpisy, a to nejenom s NOZ, ale
nap. i s insolvennm zkonem.
20
Nov zkon o obchodnch
korporacch
Systematika / Sprva
Stupovit vstavba pravidel
Prvnick osoby ( 118209 NOZ)
obchodnch korporac
Korporace ( 210213 NOZ)
Obchodn korporace ( 194 ZOK)
Konkrtn typ obchodn korporace.

21
Typy obchodnch
korporac
Z hlediska konkrtnch typ obchodnch
korporac zaznamenaly nejvce zmn tzv.
kapitlov spolenosti - tj. spolenost s
ruenm omezenm a akciov spolenost.
Vrazn rozvedena a konkretizovna byla i
prava drustev.
Naproti tomu osobn spolenosti (tj.
komanditn spolenost a veejn prospn
spolenost) doznaly spe dlch upesnn a
doplnn.
22
Vt flexibilita
Podl bude mon vtlit do tzv. kmenovho
listu, tj. cennho papru na ad ( 137).
S jednotlivmi podly bude mon spojit rzn
prva nap. jinou vhu hlas, pednostmi,
prvo na vplatu zisku apod. ( 135).
Zavd se monost, aby spolenk ze
spolenosti jednostrann vystoupil nap.
nebude-li souhlasit s rozhodnutm valn
hromady o zmn povahy podnikan i
pplatkov povinnosti ( 202).
23
Co jsou obchodn
korporace?
Podle Zkona 90/2012 Sb. o obchodnch spolenostech
a drustvech (zkon o obchodnch korporacch) jsou :
Obchodnmi korporacemi jsou obchodn
spolenosti a drustva.
Spolenostmi jsou:
Veejn obchodn spolenost a komanditn
spolenost (osobn spolenosti)
Spolenost s ruenm omezenm a akciov
spolenost (kapitlov spolenosti)
Evropsk spolenost a evropsk hospodsk
zjmov sdruen.

24
Co jsou obchodn korporace?
Drustvy jsou:
Drustvo,
Evropsk drustevn spolenost.

Evropsk spolenost, evropsk hospodsk

zjmov sdruen a evropsk drustevn
spolenost se d ustanovenmi tohoto zkona
v rozsahu, jak to pipoutj pedpisy EU
upravujc tyto prvn formy.

25
Zaloen obchodn
korporace
Zaloen spoleenskou smlouvou.
Pi zaloen kapitlov spolenosti se
vyaduje forma veejn listiny.
U drustva je teba pijet spoleensk
smlouvy ustavujc schz.
Pokud lze zaloit korporaci jednm
zakladatelem, je teba vytvoit zakladatelskou
listinu ve form veejn listiny.

26
Jednolenn spolenost
Je mon u kapitlovch spolenost (s. r. o,
a.s.)
Psobnost nejvyho orgnu vykonv jedin
spolenk.
Smlouva uzaven mezi jednolennou
spolenost zastoupenou jedinm spolenkem
vyaduje psemnou smlouvu s edn
ovenmi podpisy.

27
Zkladn kapitl obchodn
korporace
Je souhrn vech vklad.
Podl pedstavuje ast spolenka v
obchodn korporaci a prva a povinnosti
z toho plynouc.
Kad spolenk me mt pouze jeden
podl v te obchodn korporaci, to
neplat pro ast v kapitlov
spolenosti a podl komanditisty.

28
Podl na zisku
Stanov se n a zklad etn zvrky
schvlen nejvym orgnem korporace.
Lze je rozdlit pouze mezi spolenky, pokud
spoleensk smlouva neur jinak.
Podl v kapitlovch spolenostech je splatn
do t msc, v osobnch spolenostech do
esti msc, pokud spoleensk smlouva
neur jinak.
O vyplacen podlu na zisku rozhoduje
statutrn orgn.
29
Nejvy orgny obchodn
korporace
Osobn spolenosti nejvy orgn
jsou vichni spolenci.
Kapitlov spolenosti- valn
hromada, pedstavenstvo.
Drustvo lensk schze.
Kontroln orgny: dozor rada,
kontroln komise, jin kontroln orgn.

30
Veejn obchodn
spolenost
Je spolenost alespo dvou osob, kter se astn
na jejm podnikn nebo sprv jejho majetku a ru
za jej dluhy spolen a nerozdln.
V ppad, e je spolenkem prvnick osoba,
vykonv spoleensk prva a povinnosti j
poven zmocnnec, kter me bt pouze fyzick
osoba.
Oznaen
ve. obch. spol.
v.o.s.
Jmno spolenka a spol.
31
Veejn obchodn
spolenost
V ppad, e pistoup nov spolenk, ru i
za dluhy spolenosti vznikl ped jeho
pistoupenm.
Zisk a ztrta se dl rovnm dlem mezi
spolenky.
Komanditn spolenost
Je spolenost, v n alespo jeden
spolenk ru za jej dluhy omezen
(komanditista) a alespo jeden spolenk
neomezen (komplement).
Oznaen:
kom. spol.
k.s.
Komanditista, jeho jmno je uvedeno ve
firm, ru za dluhy spolenosti jako
komplement.
33
Komanditn spolenost
Podly komanditist se uruj podle pomru jejich
vklad.
Za dluhy spolenosti ru komanditista s ostatnmi
spolen a nerozdln do ve svho nesplacenho
vkladu podle stavu zpisu v obchodnm rejstku.
Zisk a ztrta se dl mezi spolenost a komplemente
na polovinu.
Komplementi si st zisku a ztrty rozdl rovnm
dlem.
st zisku pipadajc spolenosti se po zdann rozdl
mezi komanditisty v pomru jejich podl, ztrtu
nenesou.
34
Spolenost s ruenm
omezenm
Spolenost s ruenm omezenm pedstavuje
jednoznan nejpouvanj formu obchodn
spolenosti u ns, piem oblib se t
zejmna u drobnch a stednch podnikatel.
Na s. r. o.jsou nyn v cel ad aspekt
zbyten kladena stejn psn kritria jako na
a. s.

35
Spolenost s ruenm
omezenm
Je spolenost, za jej dluhy ru spolenci
spolen a nerozdln do ve, v jak nesplnili
vkladov povinnosti podle stavu zapsanho v
obchodnm rejstku v dob, kdy byli vitelem
vyzvni k plnn.
Oznaen:
spol. s r.o.
s.r.o.
Podl spolenka se uruje podle pomru jeho
vkladu na tento podl pipadajc k vi ZK.
36
Mn barir u s.r.o.
Opout se povinnost vytvet zkladn kapitl ve
vi 200 tis. K, nov bude stait i 1 K.
Ru se povinnost vytvet rezervn fond.
Odpad zkaz etzen jedna osoba tudi bude
moci bt jedinm spolenkem v neomezenm
mnostv spolenosti s ruenm omezenm.
Jeden spolenk bude moci vlastnit vce ne jeden
podl ( 135 odst. 2).
Opout se pravidlo 196a obchodnho zkonku
pi pevodu ze spolenka na spolenost nebude
teba vypracovvat znaleck posudek.
37
Spoleensk smlouva u
s.r.o.
Obsahuje:
Firmu spolenosti,
Pedmt podnikn,
Uren spolenk,
Uren podl kadho spolenka,
Vi vklad pipadajcch na podl nebo podly,
Vi zkladnho kapitlu,
Poet jednatel a zpsob jejich jednn za spolenost,
Vkladovou povinnost zakladatel, vetn lhty pro
jejich plnn.

38
Podl na zisku u s.r.o.
Spolenci se podlej na zisku urenm valnou
hromadou k rozdlen mezi spolenky v
pomru svch podl, pokud spoleensk
smlouva neur jinak.
Neur-li spoleensk smlouva nebo valn
hromada jinak, vyplc se podl na zisku v
penzch.

39
Nejvy orgny s.r.o.
Valn hromada- spolenci vykovvaj sv prvo
podlet se na zen spolenosti na valn hromad
nebo mimo ni.
Rozhodovn per rollam rozhodovn mimo
valnou hromadu (psemn).
Statutrnm orgnem je jeden nebo vce
jednatel.
Dozor rada- dohl na innost jednatel, nahl
do obchodnch a etnch knih, podv jednou
ron zprvu o sv innosti valn hromad.

40
Akciov spolenost
Akciov spolenost je z velk sti regulovna evropskm
prvem, a proto je nejmn pstupn pravm. I pes tyto
limity vak ZOK pin celou adu zmn:
Investorsk otevenost
Stejn jako u s. r. o. je rozena variabilita co do druhu
jednotlivch podl, resp. akcii.
Krom kmenovch akci bude mon vydat i akcie se
zvltnmi prvy spovajcmi napklad v rozdlnem podlu
na zisku i zpsobu jeho vyplacen.
Novinkou jsou i tzv. kusov akcie, kter nemaj jmenovitou
hodnotu, ale pouze hodnotu odvjejci se od potu jejich
vydn ( 257).

41
Akciov spolenost
Je spolenost, jej zkladn kapitl je rozvren
na urit poet akci.
Oznaen:
akc. spol.
a.s.
Zkladn kapitl:
alespo 2 000 000,- K nebo 80 000,- EUR
(pokud a.s. vede podle zvltnho zkona
etnictv v eurech).

42
Zaloen spolenosti
Je teba pijet stanov, ten, kdo pijal stanovy
je zakladatel.
Stanovy obsahuj
Firmu a pedmt podnikn nebo innosti,
Vi ZK,
Poet akci, jejich jmenovitou hodnotu, uren
kolik akci bude na jmno a kolik na majitele.

43
Orgny a.s.
Valn hromada- nejvy orgn,
Pedstavenstvo statutrn orgn, obchodn veden
spolenosti, zajiuje dn veden etnictv,
pedkld valn hromad etn zvrku, nvrh na
rozdlen zisku nebo hradu ztrty.
Dozor rada- dohl na vkon psobnosti
pedstavenstva a innost spolenosti.
Obvykle m ti leny, vol je a odvolv valn
hromada.
Sprvn rada m ti leny, pedsedou je sprvn
editel, me to bt pouze fyzick osoba.
44
Akcie
Akcie je cenn papr nebo zaknihovan cenn
papr, a nm jsou spojena prva akcione
jako spolenka podlet se podle tohoto zkona
a stanov spolenosti na jejm zen, jejm zisku
a na likvidanm zstatku pi jejm zruen s
likvidac.
Kusov akcie nemaj jmenovitou hodnotu a
pedstavuj stejn podly na ZK spolenosti.
Podl na ZK se u kusov akcie ur podle potu
akci, na jednu akcii pipad jeden hlas.
45
Formy akcie
Cenn papr na ad je akcie na jmno, zapisuje
se do seznamu akcion, kter vede spolenost.
Na doruitele se oznauje jako akcie na majitele,
me bt vydna pouze jako zaknihovan cenn
papr, je neomezen pevoditeln.
Akcie na jmno se pevd rubopisem, v nm se
uvede jednoznan identifikace nabyvatele.
Prioritn akcie jsou spojeny s pednostnm prvem
podlu na zisku nebo na jinch vlastnch zdrojch
nebo na likvidanm zstatku spolenosti.

46
Akciov spolenost- emisn kurz
akcie
Emisn kurz akcie nesm bt ni ne je
jmenovit hodnota akcie.
Emisn kurz kusov akcie nesm bt ni, ne
je jeho etn hodnota.
etn hodnota kusov akcie se ur
vydlenm stky ZK potem vydanch
kusovch akci.
Je-li emisn kurz akcie vy ne jej jmenovit
nebo etn hodnota, tvo tento rozdl emisn
io.
47
Drustva
Drustvo je spoleenstv neuzavenho potu
osob, kter je zaloeno za elem vzjemn
podpory svch len nebo tetch osob,
ppadn za elem podnikn.
Drustvo m nejmn ti leny.
Firma obsahuje oznaen drustvo.
Stanovy obsahuj pedmt podnikn, vi
zkladnho lenskho vkladu, prva a
povinnosti len drustva, podmnky vzniku
lenstv v drustvu.
48
Zaloen drustva
Ustavujc schze drustva vedle pijet stanov
zvol leny orgn drustva a schvl zpsob
splnn zkladnho lenskho vkladu.
Drustvo zd ve svm sdle informan desku.
Kad len se podl na zkladnm kapitlu
drustva zkladnm lenskm vkladem.

49
Orgny drustva
lensk schze,
Pedstavenstvo, statutrn orgn drustva,
veden drustva.
Kontroln komise, m obvykle ti leny, pokud
stanovy neur jinak.
Jin orgny zzen stanovami.
Tzv. mal drustvo (do 50 len) me bt
statutrnm orgnem pedseda drustva,
kontroln komise se nezizuje.

50
Rozliujeme tyto typy (druhy)
drustev:
vrobn
spotebn
bytov
zemdlsk
sociln (nov podle Zkona o obchodnch
korporacch)

51
Sociln drustvo
Je drustvo, kter soustavn vyvj obecn prospn
innosti smujc na podporu sociln soudrnosti za elem
pracovn na sociln integrace znevhodnnch osob do
spolenosti s pednostnm uspokojovnm mstnch poteb a
vyuvnm mstnch zdroj podle msta a sdla a psobnosti
socilnho drustva, a to zejmna v tchto oblastech:
Vytven pracovnch pleitost,
Socilnch slueb a zdravotn pe,
Vzdlvn,
Bydlen a trvale udritelnho rozvoje.
Omezen hospodaen
socilnho drustva
SD nesm:
Emitovat dluhopisy,
Zajiovat splnn povinnost jinch osob,
Bt neomezen rucm spolenkem obchodn
spolenosti,
Bt stranou smlouvy o tichm spoleenstv,
Pevst, zastavit nebo propachtovat zvod,
neplat, kdy je smluvn stranou jin sociln
drustvo.
Podnikn podle ivnostenskho zkona
Zkon . 455/1991 Sb., o ivnostenskm podnikn
(ivnostensk zkon)
ivnost me provozovat jak FO, tak PO
Podmnky provozovn ivnosti:
dosaen vku 18 let,
zpsobilost k prvnm konm
bezhonnost

Rozdlen ivnost z hlediska odborn zpsobilosti

podnikatele:
ohlaovac
emesln

vzan

voln
54
Postup pi zaloen
ivnosti
1. Prokzn odborn zpsobilosti
budoucho podnikatele podle typu ivnosti:
emesln, je teba prokzat odbornou
zpsobilost, nap. pekastv, hodinstv,
kadenictv,
vzan, veden etnictv, on optika,
autokola,
voln, zahradnictv, ubytovac sluby,
lesnictv.
Postup pi zaloen
ivnosti
2. Ohlen ivnosti na ivnostensk
ad, kter vyd ivnostensk list nebo
rozhodnut o udlen koncese.
3. Zpis do ivnostenskho rejstku, co
je veejn seznam vech druh ivnost.
Zakladatelsk rozpoet
Hlavn smysl spov v kvantifikaci a
specializaci finannch zdroj.
V poten fzi podnik nebude mt zajitn
pliv likvidnch prostedk.
Veker aspekty spojen s financovnm
obsahuje zakladatelsk rozpoet.
Zakladatelsk rozpoet
Jde o posouzen:
1.Pedpokldanho rozsahu vnos, nklad a
zisku.
2. Potebnho rozsahu hmotnho a nehmotnho
dlouhodobho majetku.
3. Propoet rozsahu jednotlivch sloek obnch
aktiv potebnch v poten fzi podnikn vetn
specifikace zdroj kryt.
4. Propoet oekvan vnosnosti podniku jako
celku, vnosnosti vlastnho kapitlu jako i dalch
propot nvratnosti celho zmru.
Zakladatelsk rozpoet
Stanoven ve a struktury potebnho
majetku:
Stl - pozemky, budovy, stroje, zazen, apod.
vrobn kapacita, problm odpis.
Obn majetek, pedevm optimln velikost
zsob.
Rozhodnut o financovn majetku:
Vlastn, ciz, krtkodob, dlouhodob zdroje.
Sestaven rozpot vnos, nklad a zisku,
rozpoet majetku a zdroj kryt se nkolikrt
opakuje.
Zakladatelsk rozpoet
Propoty zkladnch charakteristik rentability
(ROE, ROA, ROI, apod.)
Mlo by platit, e podnikatel m
prostednictvm zamlenho projektu
doshnout minimln takovou vnosnost
vlastnho kapitlu, jakou lze doshnout
investovnm do jinch, stejn rizikovch
zmr.
Spoluprce a sdruovn podnik
Kooperace (spoluprce)
Typy (druhy) kooperace:
kooperace technologicky nutn pokud nem jeden
podnik potebn zazen nebo stroj, obrt se na druh podnik,
kter mu toto me poskytnout
kooperace kapacitn pokud nem podnik dostatenou
kapacitu, uplatn vrobu ve druhm podniku, kter nen tak
vyten
rozdlen vroby pedem jedn se o rozdlen vroby
mezi dva a vce podnik, nap. vroba letadel

61
Koncentrace
Sousteovn innost a vrobnch faktor do stle vtch
celk
Trn koncentrace se m pomoc Herfindahl-Hirschmanova
indexu

HHI= si=

si - trn podl i-tho podniku na pslunm trhu v %

Qi - objem vroby i-tho podniku realizovan na
pslunm
trhu v %
Qc - celkov velikost trhu

62
Druhy (typy) organizan koncentrace obecn:
horizontln
spojen podnik stejnho oboru

vertikln
logick a technologick nvaznost vroby

konglomertn
nehomogenn spojen podnik

sdruuje podniky a innosti, kter spolu vbec

nesouvis

63
64
65
 Konglomertn koncentrace - pklad

Hutn Energetick elezorudn

vroba podnik doly

Filmov Cestovn Hokejov

ateliery kancel klub

66
Formy koncentrace:
Holding
matesk a dcein spolenost
Akvizice
pevzet fungujcho podniku nebo jeho sti
me bt ptelsk nebo neptelsk pevzet
Fze

dohoda o splynut podnik v jedin podnik

Star formy koncentrace:

Kartel
Trust
Koncern
67
Dal formy sdruovn podnik:
Konsorcium
doasn sdruen podnik a po dosaen
uritho spolenho cle si jednotliv podniky
rozdl zisk a konsorcium zanikne
Strategick aliance
forma smluvnho i kapitlovho propojen dvou
i vce podnik, kter rozvj jejich siln a
pekonv slab strnky
vhody:
- spora asu pi vvoji a zaveden vroby novho
vrobku
- zskn know-how
- zskn pstup k novm trhm
- zskn vhody nzkch nklad

68
 Zjmov sdruen a pracovn spoleenstv
dobrovoln sdruen podnik, kter podporuj a prosazuj
zjmy svch len, poskytuj jim rzn sluby,
spolupracuj se zahraninmi partnery. Jde nap. o:
- hospodsk zjmov sdruen (Sdruen autodopravc,
Asociace obrannho prmyslu, Asociace leasingovch
spolenost apod.),
- komory (Obchodn a prmyslov komora, esk lkask
komora, Komora komernch prvnk, ).

Spolen podnik Joint Venture

spojen dvou nebo vce nezvislch podnik k uskutenn
spolenho cle
pkladem je Jiont Venture mezi Nestl a Coca-Colou,
clem spojen bylo vytvoit nov vrobek, Nestl pila s
ingrediencemi a dky skvlmu marketingu firmy Coca-
Cola se ml z npoje stt vd vrobek novho druhu
npoj
69
innosti v prmyslovm podniku:
technick (vzkum, vvoj, konstrukce, technologie)
nkupn (zsobovac)
vrobn
obslun (drba, klid, energetika,)
investin (pozen DHM)
marketingov (przkum trhu, propagace, )
prodejn
finann vetn evidenn a rozborov a controllingu
ochrann
personln
informan
kontroln
dopravn (logistick)
zabezpeovn jakosti
70
71