Zdenek Neubauer

o cestach tam & z ase zpatky

jsouena pfirozena, tak pro predmety povstale umenim. Tedy pro zivly (oheri, voda, zeme, vzdueh, svetlo), kameny, hory, stromy, jezera ei hvezdy, mfsta a easy nebo pro osoby na stzane jedne, tak pro zbrane, sperky, odev, prfbytky, jmena, pfsne, knihy na strane druhe, To, cfrn neco jest, neni dano jen materialem, slozenfm, stavbou, vyrobnim postupem. Daleko vyznamnejsf je, kdy a kde dana vee ei bytost povstala, odkud prisla. Je rozdil mezi vodou z L6rienu a z Mordoru, velmi zalezf na tom, zda mec byl vyroben elfy, trpasliky Ci skfety, s jakyrn poslannn a za jakyrn ueelem, komu patfil a jak a kym ho bylo pouzito, Vecmi jsou take fee a pismo. Je nesmirrie dUlezite, zda je neco vysloveno vznesenou feCi elfu Ci v drsne Cerne feci .skretu, jde-li 0 napis v mesicnfch runach, v cirthu ei v pismu obecnem. Je to dulezite jak vzhledem ke smyslu, tak vzhledem k ucinku.

I veci mytickeho sveta jsou pfibehy ~ retezce udalostf Ta pocatecnf udalost ~ udalost zrodu ei vzniku ~ je zalesitosti jedinecnou a neopakovateInou. Tvorba neni redukovatelna na vyrobu, neni totozna s metodickym postupem. Feanor neni s to podruhe vytvorit silmarily, Sauron nemuze opet ukovat -Jediny Prsten, Yavanne nelze dat znovu povstat obema Stromum, S kazdou takovou udalosti se neco zmenilo v samotne skutecnosti, nejaka moznost byla naplnena ei zmarena ~ jednou provzdy. Je to pochopitelne: vypraveni nelze vra-

eet zpet, aniz by se porusil sam pffbeh, A to by hrozilo zrusit svet, ktery z prfbehu sestava. Vyroba, reprodukee, kopirovani, algoritmy a take veskere fungovani, Tizeni, planovam a programovani patti k jinemu svetu nez je svet myticky, souviseji s jinym chapanfrn skutecnosti,

Vee je svym jedinecnym prfbehem. A kdokoliv se s takovou veci setka, nutne do tohoto prfbehu take vstoupi. Podilf se na jeji hodnote a sile, bere vsak take odpovednost za jeji osudy. Veei se tak stavajf hrdinovi doslova osudnymi. Hrdina svym jednamm, rozhodovanim a zachazenim s danou vecf jeji osud naplriuje a s nim i osud svu], Tim, ze rozviji prfbeh, ktery dana vee ztelesriuje, rozhoduje tez 0 jeho smyslu. Ten nenf nikterak dan ~ ani predem, ani jednou provzdy: kletbu, ktera na veci lpi, lze smyt, zIo, z nehoz vzesla, odcinit, moe, jiz je nadana, pouzrt ei zneuzft, pozehnani, ktere prinas], pfijmout Ci zmarit,

To je treba mit na pameti, oznacime-li myticky svet za osudny, fatalni. Pro nas obe slova znamenaji tolik co "zhoubny" ei "nestastny-". To proto, ze nebyvame hrdiny, kterf usiluji poehopit, uchopit a naplnit smysl prfbehu, v nichz se ocitli. Obvykle zakousime pouze trpne jejich dopad. Avsak osudnost, o kterou nam zde jde, osudnost vecf mytickeho sveta, nema co Cinit s predureenosti ~ fatalismem Ci determinismem ~ s predstavou, ze 0 prubehu udalosti je rozhodnuto "poeatecmmi podminkami",

56

57

Zd enek Neubauer

ie vse je vynucene predohozfm stavem. Osud se napliiuje nespocetnymi cestarni - neprojizdf stanovenou drahu jako chod stroje, beh prograrnu, dej filmu. Osud rna povahu jakehosi zakladnfho tematu, 0 jeho smyslu se vsak rozhoduje v udalostech samych, presne reeeno: v jednani tech, ktefi tento osud emne napliiuji a uskutecnujt, Jenom ten, kdo nepoznava, 0 co v jeho osudu peii, je trpne strhavan virem udalostf a slepe unasen jejich spadem, Takovy osud vsak nevytvoN zadny prfbeh hodny vypravem.

Osudnost ovsem znamena, ze minulost nelze zrusit, ze se od ni nelze oddelit, vyhnout se jejimu dopadu; znamena tez, ze si svuj prfbeh nelze svobodne zvolit ani z nej po libosti vyskoCit. Vypovida 0 tom, ze existuje neco takoveho jako udel, Mol, vyvoleni, poslani, povolani, vazanost k rodu a puvodu - a vyjadruje odpovednost vitei rninulosti i hudoucnosti.

Oznacenf mytickeho sveta za osudny vyiadruje, ze kazda vee - tedy bytost, predmet, hnuti, vyrok, ein Ci myslenka - je v nem spojena neviditelnymi vlakny souvislosti se vsim ostatnim. Proto mohou byt nasledky i sebemensf udalosti doslova nedozirne. N epusobf jen na sve nejblizsf okoli, nybrz je co do smyslu propojena s jinymi vecmi, Jejieh dopad neni fyzicky, nybrz kosmicky, Lze prfmo rici, ze kazda udalost je vyrazem smysluplnych souvislosti.

58

o cestach tam & zase z pa tky

Jezto je takto vpletena,je nevymazatelna z pameti sveta. Je "k6dovana" do zmeny behu vsech udalosti, ktere s ni smysluplne souviseji: menf "pravidla hry" vsech nasledujicfch Cinu. V mytickern svete neni totiz pamef vysadou - a bremenem - jen rozumnych bytosti. Pameti se vyznacuje sama skutecnost, Neni to ovsem pamef pocitacova, do niz lze ukladat informace ve forme na sobe nezavislych zapisu, Je to pamef pfirozena, takova, s niz se setkavame sami v sobe: zde kazdy prfnos ovliviiuje do nalezite miry vse ostatni - veskere usporadanf a ulozeni totiz do miry vnitfnich souvislosti. Z takove Pameti neize nic mechanicky vymazat, odstranit, prepsat. Ale take zadny jejf obsah v ill neni definitivne a nemenne ulozen. V prubehu udalosti, jimiz se celkova Pamet sveta rozviji a promeriuje, se meni i smysl a povaha jednotlivych obsahu.

Ve tvari Galadriel se provsdy bude odrazet svetlo Stromu, ale i smutek nad selhamm v dobe Vzpoury. To vse vsak zraje k moudrosti, ktera nakonec odola i nejmocnejsimu pokuseni. Zla moe Prstenu zanecha sve stopy na kazdem nositeli, ba i na bytostech tak od pfirozenosti odolnych jako hobiti - jedinych, kteff ji mohli unest, snest a zrusit. Vzpomeiime Feanorovy prfsahy poutajici cela pokoleni, ci na tajemnou spojitost - kterou tusf jen nejmoudrejsf - mezi jeho odmitnutim vydat silmarily k zachrane Stromu a jejich soueasnou

61

Zd enek Neubauer

ztratou na vzdalenem miste, zdanlive beze vsi souvislosti.

A tak, vyznacuje-li se myticky svet fatalitou, nejde 0 determinismus, nybd spfse 0 to, co stan nazyvali "prozretelnosti". Ta je vsak pffmo opakern slepe predurcenosti. Prozretelnost znaci, ze kazda vee existuje se zretelem k celku, ze je projevem smysluplnych vztahu, ze jeji byti souvisf se smyslem pffbehu, na nemz se podili.

Neviditelne souvislosti, ktere svazuji veci s jejich minulostf a projevuji se v jejich povaze a chovam, jsou povazovany za neco magickeho, earovneho, zazracneho. To jsou vlastnosti, ktere dnes popirame a skutecnosti upframe, Mluvime 0 tom jako 0 nadprirozenem. Tou pfirozenosti veci rozumime jen jejich predmetnou stranku, jejich zdea-nyni, ktere cele lezi pred nami, V mytickem svete vsak patti k povaze veci cili k jeji pfirozenosti tez jeji tam-a-jindy.

..... ----

Nadpfirozena povaha veci neni vsak nicim, co by se nasi hezne, prirozene zkusenosti zcela vymykalo. Se smysluplnymi souvislostmi, z nichz jsou veci upredeny - a nikoliv jen vnejskove opredeny, jak dnes rfkame - se nesetkavame pouze v pohadkach, povestech a legendach, Je to neco zcela prirozeneho, cosi, co je nam ve zkusenosti puvodne a bezprostredne dano, co je kazdernu velmi

62

a cestach tam & zase z patky

duverne zname z vlastni zkusenosti naseho nitra, nasi mysli. To v ntis jsou veci ulozeny na zpusob pffbehu. Ony jsou pfirozenou latkou naseho vnimam, mysleni, vzpominani a vedenf. N ase vlastni duse je mytickou zkusenosti, Proto se v mytickern svete citime doslova jako doma. Rozhodne vice doma, nez v tom, co predstavuje dnesni svet a cemu se "zrale" a "dospele" - to jest rezignovane a skepticky - fika "skutecny zivot".

Pocit domova v mytickem svete zivi zcela pfirozene zajem, nadseni, chuf k poznanf a touhu po vedem. V tom take spociva pfitaz'livost Tolkienova sveta; zde lze spatrovat hybnou silu tolkienovskych mod, vIn a hnuti.

Nemylme se vsak: proniknout do sveta Ardy neni nikterak snadne, Spletitost deje, mnozstvi novych a zcela cizich slov, rozsahla synonymita mfstruch jrnen, vrstevnatost veku, slozity a promenlivy zernepis - to vse klade nemaly narok na pamet, predstavivost, teoreticke mysleni, Vyzaduje to houzevnatost, soustavnost, pozornost, opakovam, procvicovanf atd. - zkratka studijni a badatelskou kazeri. Tolkienuv zasvecovaci obrad klade na ctenare pozadavky fakticky nesplnitelne. Mnohdy nezbyva, nez prihlfzet, jakou radost to pusobf nasim detem, trochu se zavisti, lee plnou laskaveho zadostiucinent, ze byla tomuto pokoleni - na rozdil od naseho - dana sance poznavat skrze ctene to, co je opravdove, skutecne a dulezite.

63

Zdenek Neubauer

o ces tach tam & zase zpatky

Zde jsme u pedagogickeho poslanf Tolkienovy trilogie. Je to nevdecne tema: pohorsf jak dospele, tak mlade obdivovatele Tolkiena. Jeho samotneho by to pohorsilo predevsim. Vzdyl hlasal, ze pohadky nejsou pro deti, a odmital snahy pfipisovat jeho dilu nejake skryte poselstvi.

Uz samo slovo "pedagogickY" vyvolava totiz bezdecnou nevoli. Pedagogika dnes znamena vschovu k dospelosti. Co je na tom spatneho? Dsti vetsinou - zejmena ve veku ctenaru trilogie - touzf byt dospele. A nejvyznamnejs! pohnutkou teto touhy je prani uniknout z "pedagogicMho procesu", jak se dnes osklive, lee vymluvne TIKa. Skolni vychova je chovanei nelibe nesena nejen pro naroky, ktere klade najejieh volny cas, energii a svobodu, ny-bri hlavne pro svuj obsah a cil. Skolni vyuka zadne vzdelani neposkytuje, to jest, necini dusi chovaneu zuslechtenou, vnimavou, moudrou a dobrou, Je pfipravou na tzv. realny zivot. Vede zaky k tomu, aby se stali platnymi a iispesnymi obyvateli soucasneho, vedou a technikou fizeneho sveta, K tomu je treba vykonavat nasilf na lidske pfirozenosti a provest zamernou demontaz prvotniho, mytickeho porozumeni svetu. Vypraveni jsou zamenena za fakta, prfbehy za zakony a pravidla, magie za metodu, rozumenf za znalost, vedenf za informace atd. Je to opus contra naturam, jak flkavali staff, to jest dilo namfrene proti pfirode, vyzadujfci postupne zreknutf se sebe sama. - Za-

jiste, prinest v obet sebe sama bylo vzdy podminkou kazdeho vazneho zasvecenf, A take skolnf vYehova je inieiaci sveho druhu: zasveeuje adepty dospelosti do vedeckeho zpusobu mysleni a uvazovani, Pfivadf k uspesnosti. -Ienomze - na rozdfl od davnych mysterii - neprivadf domu, A zcela popira, ze svet je domovem: je to iluze, ktera musf byt vychovou potlacena, Detska prirozenost je povinne odsouzena k vyhnanstvi.

Tolkienova vychova je zcela jina, Neni zde propast mezi detstvim a dospelosti. Je zde neprerusena souvislost mezi pocatecni pohadkou 0 hobitovi, kterak prelstil draka, s celymi dejinami sveta kosmogenickym mytem Stvorent, Pfitom je respektovan hluboky rozdil kazdeho z pffbehu. Vychovanec vystupuje od jednoho pffbehu k druhemu po stupnich - stupnich logu. Jeho vlastni logos - rozum, mysleni, jazyk - je pfi tomto vsstupu zuslechtovan, vychovavan k sobe samotnemu, zasvecovan do tajemstvi. N aproti tomu skolni vychova, pojata jako pedagogicky proces osvojovanf ucebni latky, zjevovani tajemstvi neslibuje. Vede od hromadenf vedomostf pres osvojovanf dovednosti az ke speeializaci. U pevlluje chovance v presvedcenf, ze zadnych tajemstvi neni, ze existuji nanejvys dosud nevyresene problemy. Misto uzasleho vystupu vzhuru je nabizeno "zvysovani kvalifikace" .

64

65

Zd enek Neubauer

Proto je tolkienovske zasvecenf fascinujici a pfitazlive, skolnf vychova pak odpudiva a nudna. Pritom znalost udalosti Valky 0 Prsten neni 0 nic mene naroena nez dejme tomu dejiny valky tricetilete, Tficetileta valka se pritom skutecne udala; je proto nesporne uziteene a vychovne ji znat, Valka o Prsten je naproti tomu vymyslena, Jeji znalost je tedy k rricemu.

Jenomze 0 to prave jde: ocitame se zde ve svete svobodne fantazie, ktera je ,jen-tak". V dejepise jsme naproti tomu postaveni pred hotovou skutecnost, ktera je - ci cinf si narok byt - "tak-a-nejinak". Smysl a poselstvi jednotlivych udalosti je veci osobniho nazoru Ci ideologickeho hodnoceni, na vecech samych to vsak nic nemeni. Smysl do dejepisu nepatri, Naproti tomu v mytologii patti smysl k samotnemu poselstvi vypravenych pffbehu,

Cetba Tolkiena je cestou k te dospelosti, ktera nerusi detstvi: predlozf nakonec celek sveta z perspektivy Taniquetilu, aniz ucinf Hobita nepravdivym, bezvyznamnym, naivnim, prekonanym. N aopak: teprve v ramci tohoto bozskeho rozhledu a kosmickeho kontextu zjevi Bilbuv prfbeh svuj vlastni smysl. Trilogie vede deti do sveta na zkusenou a pfivadi je zpet coby dospele. Neodvadf je od pohadek; uvadi je do srdce sveta, toho sveta, ktery je na pozadi pohadek - do sveta mytu, a to skrze dejiny, A vratfrne-li se z nej vzrostli a se zkusenou, podobne jako hobiti, spatffme i tento

66

o ces tach tam & zase zp atky

nas spolecny svet z nove perspektivy. Zjistime k svemu uzasu, ze vlastne take on - svet dnesnich lidf - je ve skutecnosti svetem mytickym. Poznavame to proto, ze jsme do skuteenoeti byli pri poznavam Ardy zasveceni. To nas odlisuje od ostatnich, od tech, kteti sterilne oddelili svet sveho pobytu od j eho prirozenych zakladu. Podle toho jej zaridili, Ci vlastne ,ztidili' ruznymi nafizenimi, zakazy a prfkazy, zakony a zakonitostmi, normami spravnosti, vedeckosti a pravdivosti. My vsak vime, ze tito lide - nasi sousede - nemaji a nemohou mit toto chovani ze sebe. Prirozena zkusenost by je nikdy o nicem takovem nemohla presvedcit. N amluvil jim to Barkan. Ten vsak vubec neni odsud. N eni vsak ani jen tak odjinud. Jen Cirdan z Bedych Pffstavu vi, ze pfisel z naprosteho vne a ze byl zkazen touhou po Prstenu.

Vpravde, novyma ocima a v novych souvislostech uzfi ten, ktery se navratil, stare veci,

Pozna v nich podoby smysluplnych vztahu vynofujicich se z vln pffbehu - projevu sveta, v nichz se clovek citi doma. Tak nalezne i novy vztah k takzvanym faktum, z biologie, chemie nebo dejepisu a trebas k tricetilete valce. Spatfi je jako soucast pribehu - jednoho z mnohych pffbehu - takovych, v nichz se lze ocitnout, jejichz jsme soucasti a k riimz lze procitnout.

67

Zdenek Neubauer

Tak se dostavame k vlastni pods tate Tolkienova tvtirciho cinu, NaB svet ztratil mytus, Historickemu cloveku je cesta k mytickemu zakladu vlastnich dejin se skutecnostf zahrazena. Tolkienovo dflo vsak otevira radikalne jinou cestu. Vede k duvernemu a duveryhodnemu styku se skutecnosti. Tak, jak to stare myty umozriovaly, k cemu vychovavaly. Ctenatske zasvecenf ze soucasneho nemytickeho sveta zcela vymani a uvede v uplne jiny svet, svet myticky, Svet se vsim vsudy: s domovem, zahumnim i zasvetfm, s historif i kosmogonii. A v zrcadle teto naproste jinosti lze teprve ueinit zkusenost platnou pro vsechny svety - zkusenost 0 vlastni povaze skutecnosti,

Toto zasvecenf je daleko zasadnejsl nez zkusenost hobitu. Oni opustili domov a stali se hrdiny jeho zasvett, My jsme opustili nas svet vubec, svet zaklety do objektivity, stisneny pfed obzor, abychom ucinili zkusenost sveta, jemuz vse to, co nas svet postrada, puvodne, nezcizitelne nalezf: prfbeh, obzor, zasvetf a tajemstvi. Tedy prave to, co dava vecem smysl, navraci jim jejich prirozenou povahu. Nas navrat je take utesnejSi: hobiti domov pro druhe zachranili, pro sebe jej vsak ztratili. My jsme opustili svet, v jehoz objektivni realite jsme nikdy nebyli doma: nejsme, pres ujisfovam sousedu a pedagogu, objekty. V tom se podobame chudym sirotam z pohadek. A jako ony, i my jsme poznali v onom druhem svete ne-li teplo vlastniho

68

o cestach tam & zase z patky

domova, tak alespori pflvetivY van davne znamosti. A potkalo-li nas stesti, vracime se jako ti, kdo se naucili citit doma ve skutecnosti a kterf vedi, ze tento pocit neni klamnou, naivni, detskou iluzf. Tehdy zjistime, ze i tento nas svet je skutecny, a proto je i on upreden z pffbehu. Nebof povaha Byti je jedna. A my jsme - a tento svet jest tez a jeho byti je s tim nasfm sourode.

-Ienomze svet to nevi. Nejen proto, ze sve prfbehy nezna, nebo ze je zapomnel, nybri proto, ze je jednoduse poprel a svUj myticky zaklad tvrdosijne popira. Tak jako macecha upfra sirotkovi jeho dedictvi, Ci pred nim zastira, ze je kralovskeho rodu.

My vsak uz chapeme, 0 co zde v nasem svete jde. Jde 0 Pifbeh ajeho smysl. Aby se dal vypravet, aby se stal soucasti nekonecneho zpevu 0 skutecnosti, krystalizujiciho z Hudby Byti, jez se rozleha eposy a myty nejen easy - od antiky pres stredovek do soucasnosti, nybrz i svety - od Faerie k Fantazii (24), od Ardy k Narnii (25), od Raje ke Kralovstvi Nebes. Uvedomujeme si, ze jde stale o jedno a totez tema: 0 motiv stvofeni a drama zkazenosti a zachrany. Thema cum variationibus. Nesvedci to 0 chudobe lidske fantazie, nybri 0 jednotne povaze Byti.

Toto nevyvratitelne vedem, s nfrnz jsme se vra'tili ze zkusene v Arde, nam dava pochopit, kym jsme: nikoliv vyskytem sebeudrzujfciho se shluku

71

Zdenek Neubauer

molekul poslusnych "prirodnich zakonu", nybd pravoplatnymi dedici kralovstvi. Toto poznani nam dava sanci nalezt a stvofit svilj vlastni prfbeh - a tak zit stastne az do smrti. A take ona nam milze byt velkym pozehnanfm - blazenym darem druhorozenych deti Ihivatarovych, darem moznosti naplneni a dokonani, V pffbehu naseho zivota se osten smrti stane pointou.

72

Prameny

A) TOLKIENOVA TRILOGIE

I. The Hobbit or There and Back Again.

Ballantine Books, New York 1975

cesky preklad: Habit aneb cesta tam a zase zpatky Odeon, Praha 1979

II The Lord of the Rings

1. The Fellowship of the Ring

2. The Two Towers

3. The Return of the King

a) Houghton Mifflin Camp. Boston, The Riverside Press Cambridge (rok neuveden)

b) Unwin Paperbacks 1982

cesky pi'eklad: Pan prstenu

1. Bratrstvo prstenu

2. Ove veze

3. Navrat krale

strojopisy A4, bez dalsfch udaju

III. The Silmarillion

(edited by Christopher Tolkien) Unwin Paperbacks, Londyn 1979 ceskY pi'eklad: Silmarilion - strojopis

73

B) Udaje 0 Tolkienovi a jeho dne jsem cerpal z nasledujfcfch textu:

UT: Unfinished Tales by J. R. R. Tolkien (Nedokoncene pFfbehy)

uspoiadano a kornentovano Ch. Tolkienem, Unwin, Londyn 1986 (UNICORN) -

jde 0 CH. T. uvod a kornentar

LB: The Lays of Beleriand (Balady Beleriandu) Unwin Paperbacks, t.ondyn 1987

TR: The Tolkien Reader (Pruvodce po Tolkienovi) Ballantine Books, New York 1966

LC: Lin Carter: Tolkien - A Look Behind the Lord of the Rings

(Pohled do zakulisf Pana prstenu), Ballantine Books, New York 1973

INK: Humprey Carpenter:

The Inklings - C.S. Lewis, J. R. R. Tolkien, Charles Williams and their friends.

Unwin Paperbacks, Londyn 1978

(I nklinqove)

74

Odkazovy aparat

(U cit ad z prarnenu 0 Tolkienovi pouzfvarn zkratek zavedenych vyse v Pramenech ad B)

1} Gregory Bateson:

Mind and Nature - a necessary unity (Mysl a pifroda - nutna jednota) BANTAM - Toronto, New York, l.ondyn, Sidney 1980, I. cast, str. 14

2} Raymond Ruyer:

La Gnose de Princeton (Princetonska gn6ze),

FAYARD, Pai'fi. 1974, XIV. kap., str. 138

3) UT, str. 4

4) UT, str. 5

5) The Book of Lost Tales

(Kniha ztracenych povesti) I a II, Allen & Unwin

6) Krome (5) a LB vysly v The History of Middle Earth (Dejinach Stiedozeme) v Unwin Paperbacks tyto svazky:

IV. The Shaping of Middle-Earth (Utvarenf Stredozeme)

The Quenta, The Ambarkanta and The Annals (Analy)

V. The Lost Road (Ztracena cesta)

75

VI. Return of the Shadow (Navrat Stfnu)

VII. The Treason of Isengard (Zrada Zelezneho pasu) VIII. The War of the Ring (Valka 0 Prsten)

IX. Sauron Defeated (Sauron porazen)

X. Morgoth's Ring (Morqothuv prsten)

XI. The War of the Jewels (VElika 0 Klenoty)

XII. The Peoples of Middle-Earth (Narody Sti'edozeme)

7) INK I. 4, str. 67

8) srv. Snorri Sturluson: Edda - Saga 0 Ynglinzfch,

Ziva dfla minulosti sv. 106, Odeon, Praha 1988

9) INK I. 4, str. 56 - 57

10) LB, str. 336-7

11) Obsazeno v TR, cast ti'etl, Tree and Leaf

(Strom a list), str. 3-84

12) TR, str. 2

13) LC, str. 9

14) LS, str. 84

15) Dopis ze dne 7. prosince 1929. INK I. 2, str. 30

16) J. R. R. Tolkien: The Father Christmas Letters Allen & Unwin, l.ondvn 1976

17) UT, p. 5

18) Peter S. Beagle: Tolkien's Magic Ring (Tolklenuv magickY prsten},

TR, Introduction, str. ix

19) Robert Foster:

The Complete Guide to Middle-Earth (Uplny pruvodce Sti'edozemf),

Unwin, Londyn 1978

20) Barbara Strachey: Journey of Frodo (Frodovo putovanl),

Unwin Paperbacks

21) David Day: A Tolkien Bestiary (Tolkienovsky bestlar).

M. Beazley International Ltd, l.ondyn 1979

22) INK I. 3, str. 43

23) Hesiod: Theogonie (Zrozenr bohu), verse 38-40, preklad Julie Novakove

24) Svet zvany Fantazie je vylfcen v knize Michael Ende: Nekonecny prfbeh. Albatros, Praha 2001

z nsrn. orig. Michael Ende: Unendliche Geschichte, K. Thienemann Veri., Stuttgart 1979

25) Narnie - svet stvoreny zpevem Iva Aslana je dejistem sedmi knih C.S. Lewise oznacovanych jako Chronicles of Narnia (Narnliske kroniky), vydanych poprve v letech 1951-1956,

z neseetnych vydanl napi'. Puffin Books, Penguin 1979

76

77