Konec svta v palci Kinskch el jsem Dlouhou ulic a zahnul na Staromstsk nmst kolem palce Kinskch.

Bylo tam srocen davu, uprosted stl rozafn ministr kultury Dostl s kravatou a tuplovanou lou kolem krku (jeho drah oblek nestail zcela zakrt komediantskou vchoz pozici). Hovoil a pzoval fotografm spolu s nabubelm Milanem Knkem, jen je editelem a profesorem, za asti ponkud selho a vyilho Michala Prokopa. Zahldl jsem tam i ministra s pehazovakou Vetchho. Kolem devatenct hodiny se dav poal hrnout dovnit objektu. Nrodn galerie zahajovala v novm prosted vstavou Konec svta". Poslechl jsem si vodn plytk slova Knkova, jen neopomenul pedat darem Dostlovi novou lu s motivy konce svta, a el se podvat do rohu na ndvo, kde dav oblhal otevenou spirnu Nrodn galerie a chapal po pinench msch chlebk. Podailo se mi spn se zapojit tikrt. Vnonoi rozdali sklenice a rozlvalo se bl a erven. Okusil jsem dvakrt ervenho bez pipomnek ke kvalit. Spatil jsem surrealistu eznka, kter si zdy open o ze s vekerou vehemenc, j byl schopen, cpal do hlavy jeden chlebek za druhm, zatmco mu mezi prsty kolem kloub protkala mazlav majonza. Jeho tk vka zarudlch o lapala po dechu a drobty z veky padaly hust po levnm saku na zem. Pistoupil jsem k nmu a pozeptal ho, jak mu chutn. Byl, tak jako obvykle, ji piopil, nemohl se na m rozpomenout a zeptal se m, kdo jsem. Pipomenul jsem mu, e jsme spolen na Delt podepisovali sv knihy. Lovil tam tehdy pro m poniujcm zpsobem mlad tla a vykikoval hrub vty, jim se sice dvky chichotaly, ale vnmaly jejich autora spe jako oivlou relikvii jarmarenho vyvolavae. Kdy jsem se mu pedstavil, rozpomenul se na m okamit. Vy jste se na m tenkrt nasral, ekl mi, protoe jsem Vm ekl, e jste podobnej Roubalovi, tomu vrahovi. J jsem to tak ale nemyslel. To je jedno, oponoval jsem mu a neviml si ani, e se k nm piblil proslul filosof Blohradsk. A vy, vy u m taky serete, kiel mi eznek pes rameno. Napsal jste pede dvma lety, do Rudho

prva, e tady nejsou dn bsnci. J mm proti vm vhodu, e nejsem zatenej dnejma kolama a mm nad vma pevahu, supl do tve Blohradskmu, kter se marn snail vymluvit na to, e lnek neautorizoval, e si to redaktor vymyslel. Mn je to jedno, j respektuju V nzor, pokraoval eznek, ale nasralo m to. Vy pece pete przu, kal Blohradsk eznkovi mrumilovnm hlasem, ale pilil lihu do ohn. J? Ale milej pane, to jste m teda nepochopil, val eznek. To ji se zaali vichni otet, kdo e je tm velikm uraenm bsnkem. Blohradsk, vzdlan uenec ztrcel pdu pod nohama ve styku s hulvtstvm pevleenm za umn. Pomalu se odporouel, jakoby nkoho hledal v davu. Vte, von ml v tom lnku v podstat pravdu, ekl mi eznek, protoe tu dn bsnci nejsou. No, eknte mi jedno jmno. Ml jsem nkolik jmen na jazyku, ale vdl jsem, e bych ho jejich vyslovenm jenom rozeval. Pistoupilo k nm postupn nkolik lid z umleckho svta, kte slzli drobn verbln hony. Vtinou se zasmli a brzy odeli. Mistr eznek exceloval svm hulvtstvm jako vrobnm prostedkem. Mezitm nci pineli hlubok msy naplnn po okraj burskmi oky, smaenmi paprikovmi lupnky a peivem. Anonymn dav pistupoval a noil sv ruce do tal, jejich hladina postupn klesala, a bylo vidt leskl dna. Nkter dmy v dlouhch rbch, kter pily pozd, bubnovaly svmi dlouhmi lakovanmi nehty do desky stolu a vyklovvaly zbytky, kter odpadly mimo tale. Kdyby jim nebylo stydno, jist by se nkter z nich ohnuly a pokraovaly i pod stolem. Ve dvacet hodin se ozval orchestr, kter pedvedl avantgardn rytmick vystoupen. Nkdo poznamenal, e by tato hudba mla zaznt na pohbu Knka. Knk si na svm pohbu zahraje sm, pravil pobl stojc Ivo Medek Kopaninsk. Kdy jsme spolu odchzeli ven z budovy, pozastavili jsme se u ob sochy klecho batolete, kter mlo msto oblieje deformovanou antropomorfn plochu s vyraenm symbolem rkovho kdu. U sochy, symbolizujc konec normlnho vku, si hrly rozjven dti. Kdy ulomte t soe paleky", pravil Ivo Medek dtem, tak vm za n ta pan, kter

pout lidi dovnit na vstavu, d kadmu ivho papouka s modrou hlavikou."