Strnka .

1 z 69

Vclav Vratislav z Mitrovic Phody

Pedmluva k vydn z r. 1777 Pedmluva K laskavmu teni Kniha prvn - Vjezd csaskho poselstv z msta Vdn a do Konstantinopole Kniha druh - O bytu csaskho poselstv v Konstantinopoli Kniha tet - O zajet a ali poselstv naeho Kniha tvrt - O naem z vzen proputn a do vlasti navrcen

Pedmluva k vydn z r. 1777

Znm vc jest, e vekeren kad nrod vdycky se o to vynasnaoval, aby jazyk svj pirozen ne jenom zachoval, ale tak zlepil a rozoval. Jak o to man, ekov, Francouzov a za dnv nach Nmci usilovali, a jet podnes dlem usiluj, kadmu povdomo jest. e pak n nrod esk od nejmenho a do nejvyho lovka o zveleben jazyka svho vdycky peoval, jej miloval a asem i zbrann hjil, to letopisov na dosvduj. Csa Karel tvrt, otec vlasti sv, jazyk esk astokrte pemilm a lbeznm nazvval. A e na nj obvzltn laskav byl, dokazuje poruen jeho, aby se synov volencv skch jemu uili; anobr e tak klter obvzltn na to vyzdvhl, aby se v nm eskm toliko jazykem almy spvaly a sluby bo konaly. e pak vkv pedelch a minulch mnoz pni et, z rodu nejpednjho pol, pro zveleben a rozovn jazyka svho pirozenho v nm knhy velijak sepsali, a dlem na svtlo vydali, znmo jest kadmu, kdo se jen maliko na asy pedel ohldl. Slun vc jest, aby se jmna nkterch tch horlivch vlastencv, pro vt est a slvu takovch pnv a vzctnch nach krajanv, tuto postavila. Mezi tmi jest Hynek, kne Mynsterbersk, syn krle Jiho z Podbrad, kter knhu vbornou, pod jmnem Mjov sen, sloil. Pn Lev z Rozmitlu a Blatny, krlovy Johany, krle Jiho manelky, vlastn bratr, putovn sv eskm jazykem vypsal; co potom v latin na svtlo vylo. Mme Bohuslava Lobkovice z Hasitejnu Spis o zemi esk za panovn krle Vladislava. Vypsali putovn sv do cizch krajin Krytof Harant z Polic, Heman ernn z Chudenic, Hynek z Lobkovic a jin; Vcslav Budovec z Budova vydal jest knhu o nboenstv tureckm, a Hynek z Valdtejna co se za csae Rudolfa druhho v echch dlo, obrn jednal. Vilm Slavata npodobn mnoho v jazyku eskm sepsal. Vcslava pak Vratislava z Mitravic knhu ped rukama m. Bylo by toho mnoho, kdybych vech pnv eskch, kte pro est a slvu jazyka svho knhy psali, a vbec na svtlo vydali, zde poznamenal. To bylo za starodvna. e pak i za asv nach nemal poet pnv a zemanv eskch se vynachz, jento jazyka svho milovnci a ochrancov jsou, tejno nen. Mohl bych jich mnoho zejmena zde postaviti, kdybych k tomu jejich dovolen ml. Vak nicmn to oznmiti musm, e astokrte s rozko a srdce mho plesnm poslouchvm, kdy ve svch shromdnch je esky mluviti slchm. I zd se mi tehd, jakobych se v vku Karla tvrtho vidl, v ktermto zem esk na nejvym stupni velebnosti a slvy sv postavena byla; sm jsem se tomu astokrte diviti musil, e ten jazyk esk z st pn nach tak lbezn, tak mile, a jakoby jim nejpirozenj byl, znv. Toto vecko jsem zde proto naznamenal, aby se vidlo, e jazyk esk netoliko od niho a sprostho lidu, ale i tak od osob rodu nejvyho ven a milovdn bval.

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 2 z 69

Mohl bych o eskch spisovatelch ze stavu mstskho polch velikou knhu sepsati. Jen toto zde polom: e pedkov na, jazyka svho pirozenho milovnci, velik poet spisv a knih na svtlo vydali; kter oni dlem z eckho aneb latinskho na esk peloili; mnoho vtm dlem pak o velijakch vcech a umnch sami osobn jsou sepsali, tak sice, e okolnm nrodm v tom nejenom rovni byli, ale tak je pevyovali. Vak ale, kde jsou vecky ty prce a vynasnaovn pedkv naich? Z dka se v knihrnch vynachzej, a m-li kdo kterou takovou knhu, by by pak potrhna a mstem pokaena byla, ten j sob jako drahho klenotu v a et. Odkud takov dkost a zkza eskch spisv pochz, mm za to, mil krajanov, e vm dosti povdomo jest; anobr jest se emu podiviti, e jet sem i tam se njak knha esk vynachz! Jeto za vc ne za pl druhho vku jacsi lid po vlasti na, tak kaje, na lov knh vybhali, a kde kterou popadli, byla-li dobr aneb chybn, na to nic nedbajce, a snad tomu nerozumjce, j se uchopili, pobrali, roztrhali, vemtili a dlem splili. Pitom se dlo, e novch dnch se netisklo, krom mal poet duchovnch: a kdoby se u nach knihav v Praze na eskou knihu ptal a ji koupiti chtl, byl by k posmchu prodvajcm. Nelekej se toho, laskav krajane! Neboj se, e skrze to jazyk tvj zahyne. By by o to ve vlasti nkdo usiloval, ji nyn nrodov o to peuj, aby svho oumyslu a clu nedoshl. Vc jist jest, e v okolnch krajinch, jako v Trnav, v Buden, v itav, v Dobrosoli a v Berln se vce knh eskch ron na svtdo vydv, neli v echch za mnoho let. Vida tehdy tak velikou nouzi a dkost eskch knh, a znmost o tom jistou maje, e nrod n v ten uitench spisv velik oblben m, dvno jsem o to smejlel, jakou bych vm, mil krajanov, knhu do rukou podal, v kter byste sob asem nejenom chvle ukrtili, ale tak jakkoliv prospch zejskati mohli. I zdlo se mi, e by vm to vypsn o phodch, s ktermi se Vcslav Vratislav v tureck zemi potkal a sm sepsal, pjemn bylo, kdybych to vytisknouti dal: co jsem i uinil toho oumyslu jsa vce takovch knh k uitku vaemu a pro slvu jazyka eskho na svtlo budoucn vydati, jestli tuto mou prci za vdk, jak doufm, ode mne pijmete. Tejno mn sice nen, e nyn nkte z krajanv nach njak kneky dobrm svm oumyslem vydvati ponaj. V tom ovem chvlu a dky nae zasluhuj, vak ale v tom jim nikoliv potomkov na, i my vdni nebudeme, ani bti meme, e jazyk n na spsob cizch jazykv strojej, a jej tm kazej. Znamenaj ovem, e ku pkladu nmeck nrod slova sv velijak to a krout, aby e svou njak okrlil; i chopili se toho na novkov, a chtce jich v tom nsledovati, tak jako oni, ponaj slova tesati, brousiti, liti, sthati, velijak valchovati a nov potvory vymejlovati, na to nepamatujce, e jazyk n ji toho nepotebuje, jsa od pedkv nach, ped vce ne temi sty lty vybrouen, a k dokonalosti takov piveden, kterou jin jet za vk nedoshne. Zd se mi, e by se spisovatel na nyn k eskmu jazyku bez mla tak brti mli, jako latint k latinskmu. Nebo chtj-li tito zetedln a vborn psti, ovem svho Csara, Liviusa, Cicerona a tm podobn piln sti a jich vejenost sob, tak kaje, pivlast ovati musej. Co tm mnm, moudr snadno porozum, e pak i my nae Csary, Liviusy a Cicerony mme, o tom nepochybjte. Jsem t ndje, laskav teni, e naproti tomu nebude, jestli ti nkolik pkladv z nich tuto pedlom. ti tedy list Jana Chvala z Trocnova, reka eskho, kter on lta 1422 obci Starho Msta praskho odeslal, a pozoruj jeho jadrnost. "Rate slyeti, Pni a Brat, e my s Bratmi tborskmi, Domalice, Klatovy, Suice, Psek a jin pni, panoi i jin obce prachatick a horadovick, kterto dobrovoln k nm hled, ke mn k Chvlovi, k Buchavcovi, a nm sebe svili. Knze milost jsme pijali za pomocnka a za sprvce nejvyho tto zem i chcme jeho milosti rd poslchati a ve vech dnych vcech pomocni a radni bti, vrn bohd. I vs tak prosme vech, abyste jeho milosti posluni byli, jako ste slbili ped Pnem Bohem. Dle tak prosme vs, abyste sob vichni vespolek po dnen den vrn vecky nechuti, kyselosti, kterto jste mezi seb, jak jste ivi, od roka nebo nyn mli, konen odpustili, tak abyste mohli spravedliv Pte pti kce: Odpus nm nae viny, jako i my odpoutme. A jestlie toho neuinte, a budete chtti kter be neb kter li

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 3 z 69

a svry rotce se mezi obcemi vedsti po dnen den, tehdy my, s Bo pomoc, s knze milost, s pny konely i jinmi pny ryti, i se vemi vrnmi obcemi chcme se tomu piiniti a mstti; bu kdo bu , i dn osoby nevynmajc. Slibujete-li nm toho pomocni bti a kdo by ml s km co initi, bu to o zbo, nebo o jin vci, abyste bez rocen a bez zbrn byli ped konely dn, kad se svou p, a star sv abyste v est mli a milovali se za jeden lovk: tak Pn Bh bude s nmi a jeho svat Milost, a prospch nm d ke vemu dobrmu." (Ex archivo antiquae Pragae.) Nyn sob peti zatek a konec listu, kter psal Bohuslav Lobkovic z Hasitejnu Petrovi z Roemberka. Pro obrnost nemohl zde cel poloen bti: vak v brzkm ase skrze knze Biloue, boska u sv. Vcslava, zouplna na svtlo vyjde. "Bohuslav z Lobkovic a na Hasitejnu velikomocnmu mui, pnu Petrovi z Roemberka, krlovstv eskho hejtmanu, pozdraven vzkazuje. Jak jest nejprv tob o zemi tuto pe poruena, chtl jsem k tob ntco o obecnm dobrm psti, Pete vyborn, a netoliko znamenitm rodem a moc, ale i uenm mezi naimi pny nejvy. Neb dvno nae od potku mladosti pze zvdavku njakho a pamtky mho k tob zachovn dala; ale oekval jsem, kam by se v tak velikm statku, na tak vysokm mst jsa postaven nachlil, aby se tehd po tvch mravch ei m bh spravil. Neb ne vecko vem se trefuje. Jin se m s tmi nakldati, kte se ovem v lenosti a v libostech rozkoi pohiuj; jin s tmi, jeto skrze velik prce sv a mnoh sv nebezpeenstv ke cti, k chvle a k roznesen jmna svho pijti usiluj. Neb kdybych nkter tvj skutek hrd, lakom a ukrutn spatil, osobil bych sob zajist pro starou nai znmost ntco k tob prva a chtl bych t napomnati a nabzeti, aby se nad sebou nezapomnal, nebo aby slv, kterou jsi od pedkv svch vzal, zlmi svmi obyeji nedal hynouti; neb snad by to, co bych j z milosti uinil, i ty za dobr pijal. Ale dobe jest: nic takovho o tob neslym; chvlej vickni opatrnost tvou, veleb mysle velikost, spravedlnost ohlauj, ltostivost a tichost a do nebe vyzdvihuj, e ji nem veden bti k lechetnosti, ale v tom, co jsi zaal, m bti utvrzen a upevnn ... ... Ale ji konec uinm. Neb jsem vce mluvil, ne tv zaneprzdnn dopout; kdy vecko, co mi v sta pijde, mluvm a kdy vce sob snad, ne jest spravedliv, k tob prva osobuji. A aby tob toho tak mlo bylo sti, jak jest mi mlo bylo psti, nezdlo mi by se, e jsem nadarmo pracoval. Ale jak jsou pak toto vci, abych jich vden byl, a e jsem to na tob obdrel, tehd teprv budu se domnvati, kdy bude o to mti pi, abych nadarmo tohoto tob nepsal. Tehd pak toho dovede, kdy na to pamatovati bude, e statek, urozen, moc, vtip, vzcnost a jin mnoh takov dary nejsou tob proto od boha dny, aby rozkoem slouil, nebo aby tto minul a velmi krtk chvly dobval. Ale aby ponenm a tichm kivdy initi nedal, zlm odpral a pro zachovn vlasti, pro zveleben obecnho dobrho a pro on vn velebnosti slvu ustavin bdl. Bu zdrv." Jet list jeden, Karla z erotna, eskho Cicerona, sob peti. Pe pak p. Petrovi Vokovi z Roemberka a na Bechyni: "Abyste se rili na vem dobe a astn mti, pl bych vm vrn rd, Milost Pane! Ponvd z kch dleitch pin z zem vyjeti se strojm a za nkter as vn pobti, nemohl jsem toho pominouti, abych vs tmto psanm svm navtiviti neml, a s vmi se rozehnati; co tak inm a sluebn prosm, e svou starou obyejnou lsku a nklonnost ke mn zachovati a mm laskavm pnem o otcem i napotom zstati rte. A podl toho, sluebnka svho tohoto k vm poslm, aby s vmi strany penz, kter jet pi vs zstvj, rozmluvil. Dodal jsem se tak B. Jindicha, aby toti vm pednesl: z nich porozumti rte, e dnho jinho oumyslu nemm ne ve vem mn monm vm povoln slouiti. Proto vs prosm, e je na mst mm vyslyeti a dost mou naplniti rte, pro m se bohd kadho asu voln odslouen.

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 4 z 69

Na Brandejse v ptek po sv. Michalu Archandlu, lta 1591." Tyto pklady jsem zde proto postavil, aby se z nich dlem star, jdrn a neporuen etina poznala; dlem pak proto, aby se dokzalo, e za minulho asu nejpednj z pn eskch jazyka svho dokonale umli. Ji nyn jak o spisovateli knihy tto, kterou na svtlo vydvm, tak tak v knize krtce jednati musm. e svobodn pn Vcslav Vratislav z Mitrovic skldatel t knihy, ji nahoe pipomenuto bylo. O nm v pamtn knize rodu toho slavnho vratislavskho toto vynachzm napsno: "Lta Pn 1635, dne 22. msce listopadu umel urozen pn Pn Vcslav, nejstar Vratislav z Mitrovic, na starm Kninu, Zduchovicch, Korkyni a Luovicch, J. M. C. radda a soudce zemsk, Tureek nazvan, protoe sedm lt v Turcch bdn zajat byl. Syn pna tpna z Vratislava a Kateiny Vratislavov z Bin: pochovn jest v kostele starokninskm ped velkm oltem. Zanechal po sob esti synv, od kterchto toliko od tech, toti od p. Jana, p. Adama a p. Petra potomci, kte spolu Lineam Stephanicam formuj, pozustvaj. Manelka jeho byla pan Lidmila, rozen Seovsk z Lub, dcera P. Petra Seovskho z Lub. Co se s nm v Turcch pihodilo, v knze tto; pak tvnost a ivot obrnj v druhm dlu Obrazv a ivotv eskch a moravskch uench, kter jsem lta 1775 na svtlo vydal, najde. Co se pak knhy dote, vynachz se v manuskriptu sem i tam, jak jsem ji u sv. Vcslava na Novm Mst, i tak u Kiovnkv s ervenou hvzdou pod mostem vidl. Mn pak dvoj manuskript z knhrny Jeho Excellenc pna hrab te Frantika Adama Vratislava z Mitrovic dodn byl. Jeden velmi star a mm za to, e jest vlastn rukou skldatele psn; druh pak lta 1727 k vytisknut ji pistrojen. Chtl pak jej tenkrte na svtlo vydati pn Vcslav Hynek hrab Vratislav, svobodn pn z Mitrovic, cs. krl. tajn rada a komornk a nejvy ddn sprvec kuchyn krlovsk v krlovstv eskm, vnuk vlastn spisovatele. Z jakch pak pin se to nestalo, ci nemohu. Vynachzm dvoj Pedmluvu pi tom poslednm manuskriptu a ponvd od tak vzneenho pna, jako pan Vcslav Hynek Vratislav jest byl, psan jsou, slun vc jest, abych je ob tuto postavil. Frantiek Martin Pelcl

Pedmluva
Vysoce urozen mudec a enk msk Cicero v ei sv, v pin Milona, mana mskho, k soudcm veden, opatrn zaznamenal, e prostedkem slavn povsti a dobrho jmna tam se mnohdykrte nachzme, kde podl tla ptomni nejsme, anobr e i mrtv jsouce skrze chvly hodn iny k obiven pichzme. Na kterto vyren j slun pamatuje, kdy jsem mnohdykrte ivot ctn a vzneen urozenho pna, pana dda mho, pana Vcslava nejstarho, svobodnho pna Vratislava z Mitrovic, pna na Starm Knn, Korkyni, Zduchovicch a Laovicch, obzvltn pak sluby a velijak nebezpeenstv pro nejosvcenj dm rakousk pi port ottomansk podnikl zpytoval a dle hodnosti nleit vyzkoumal: umnil jsem k vzdln jeho slavn pamtky a hrdinsk zmuilosti sepsan jeho vlastn rukou, t csask poselstv a velijak z t piny nhody a ppadnosti sbhl, na svtlo vydati a tm povinnost mou k jmnu jeho podl v monosti dokzati. A zajist za slun uznvm bti, aby potomkov do ivota svch ctnch pedkv, jako do zrcadla se vzhldajce, tm pravidlo skutkv z inv svch mli, a jakby hodn bylo skutky odporn a tk pro est a cnosti rozmnoen podniknouti, seznati mohli. Vedou ns k tomu sami neznabohov, pohant nrodov, kte, akolivk hrd a velijak od kesanskch cest a zpsobv vzdleni byli, nicmn astokrte k obrazm svch slavnch pedkv dti vodvali, a kterak by ivot svj zditi mli a lpje jejich nsledovati povinni bli, skuten napomnali. Co jestlie oni, akolivk pchou jako njakou mrkotou zmmeni jsouce, slun vak invali, mnohem zajist hodnj vc jest, kesansk a pro vlast svou Bohu nejvymu milou vystl iny ped oima svma mti a o to seznati, kterak by nm sluelo jak nejble je nsledovati a schvalovati. Proe pro ty chvly hodn

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 5 z 69

pbhy a vzneen toho veho, co se v tom slavnm a ji nahoe jmenovanm poselstv sbhlo, ku poctivosti a pamtce jmna toho a jinch zaslouilch osob, v t pin zavench, ve veni vru a zaznamenn vlastn nsleduje, knihu tuto jsem umnil jmnu pna dda mho obtovati, do podk uvsti a vytisknouti dti. Bu vechno ke cti a chvle Bo a ku pomoci ji v jmenovanm. Vcslav Hynek hrab Vratislav z Mitrovic

laskav mu teni
Laskav teni! e knihu tuto na svtlo vydvm po tak drahnm ase, kter od skutenho poselstv tohoto uplynul, nem se diviti. Pina toho jest nestlost vojenskch a nebezpench asv, kter od vku mho vlast nai nramn suovaly a o vcech pokojnch a pamti hodnch ani tm mysliti nedaly. Nsleduji v tom znamenitch a po celm svt rozhlench letopisv, kte ovem ne hned na jevo s ptomnmi vku svho vcmi vychzeli, ale mnohdykrte po mnoha stech ltech, jako uinil slavn spisovatel mskch vc Florus a Livius, teprv pedkv svch slavn skutky vyjevovali. Anobr nech jest jak chce, bu to se pihodilo skrze zl asy aneb skrze njakou nepam, e kniha tato jest tak dlouho v eskm jazyku na jevo nevyla; nicmn za nehodnou vc bti uznvm, skutky pamtky hodn skrz nai nedbanlivost udutlati a udusiti. Proe vezmi knihu tuto do rukou ode mne vdn a asu sob ntco ustra , abys ji mohl zouplna a celou pehldnouti. Najde tam vci, kter ti se lbiti a as ukrtiti moci budou. Ani pak o hodnovrnosti jej nepochybuj, nebo jest vlastn rukou sepsna mho tehd v tom poselstv ptomnho urozenho pna pana dda, kter svdky znamenitmi, jako v ten jejm uzn, stvrzeni jsou. To toliko od tebe dm, abys vymluvena ml spisovatele, e nkter vci lpe jest nevyjdil, nebo mladost vku, v kterm se to sbhlo, toho nedopoutla, a ntco ji znm bti se domnvaje schvln opustil. J to cel popsn jsem na tyry knihy rozvrhl: V prvn se jedn o cest z Vdn a do Konstantinopole. V druh: O vcech nkterch tam spatench a bytu v tm mst. V tet: O zajet a ali celho csaskho poselstv. V tvrt: O vysvobozen z tho zajet a vzen a do vlasti na navrcen. Vechno ke cti a chvle Bo, ku poctivosti tho csaskho poselstv a k tvmu obveselen a vyraen.

niha rvn V ezd csask ho oselstv z m sta Vdn a do onstantino ole

Lta Pn tischo ptistho devadestho prvnho byl jsem dn j, Vcslav Vratislav z Mitrovic, za pachole komorn panu Fridrichovi Krekvicovi, ktery od J. M. Csask Rudolfa za ortora neb posla k sultnovi Amuratovi do Konstantinopole s presentem posln, u kterhoto v mst Vdni nkolik mscv byve na present, toti na klnoty, hodiny a jin znamenit dary, kter pn mj jak csai tureckmu, tak jeho bam a officrm darovati a presentirovati od J. M. Csask ml, jsme oekvali, aby z Aug purgku p ivezeny byly; zatm pan ortor fy, na kterch sme a do Komrna jeti mli, i jin poteby, na tou cestu nleejc, sob pihotovil. Kdy pak ji veckno spraveno a do Vdn pivezeno bylo, tehdy pan ortor se vemi, kte do Konstantinopole jeti mli, u J. M. arciknete Arnota audienc ml a J. M. ruku polbive, prvnho dne msce z lta 1591,

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 16 z 69

tom mst a je spatovali. Tet den pijeli jsme do msteka Kuryeme eenho, v nm nen dn karavanseraj. Po lev ruce vsi nechvali jsme potok, jemu kaj Zukava. tvrt den vyjeli sme rno a o nepoch vidli jsme msteko Pirot, po lev ruce lec. Je sme minuli ani se nezastavili, neli na vozch, kdo co ml, obdvali. Pi tm msteku na vrchu le zboen zmek, jen zdi jet stoj. Na veer jsme do ambrodu pijeli; jest patn ves, bez karavanseraj; tu sme noclehovali. Ptho dne pijeli jsme do Beliza; jest ves bez hospody; tu sme noclehovali. estho dne pijeli jsme do Sofie. To msto dosti jest velik a lidn, v nm svou residenci beglerbeg rcie m. P ed asy krlm bulgarskm, potom despot m Servie nleela, dokavad ten dm aneb rod trval a neli skrze vlky turecsk zahynul. Beglerbeg poru il ns skrze svho vrchnho aue pivtati. Sedmho dne rannm jitrem poslal t beglerbeg n kolik pknch kon do na hospody, na kter pedn osoby sedly, a pan ortor na velmi pkn beglerbega ivotn k ; ml vecken rystunk, sedlo tmeny, drahejm kamenm vyszen a jist na mnoho tisc acovn byl. Tu jsme k audienc tm zpsobem jako v Budn jeli. Pijeve k lozumentu jeho, tu po jedn stran do 100 janar a po druh tolik pahv dlouhm adem, a kde bav pokoj byl, stti jsme vidli. Kdy jsme pak do baovho palcu pili, ten vecken vkol a vkol pknejmi persianskejmy alouny obesten byl a sm beglerbeg na stolici sed l asi v prosted palcu a proti nmu pan ortor na stolici se posadil; za beglerbegem stlo dv pacholat jako nejp knj panny, v zlatohlavovejch suknch, psy irok, drahm kamenm vyszen. Sm beglerbeg byl znamenitej, istej mu, dosti velik postavy a jet sme hladho Turka na t cest nevidli. Punt ml na hlav velkej a za nm velmi pkn kyta apatkovho pe: byl pknho, veselho pohledn, a jak nm Turci pravili, e m sob vzti za enu csae tureckho ceru. Kdy mu pak pan ortor psan dodal, velmi je poctiv pijal, s pnem vesele rozmlouval, lecos zaprmoval a hned na nm vidti bylo, e jest dvok. Tu mu pn od J. M. C. present odevzdal, toti dv stbrn, pozlacen flae, stbrn, pozlacen na zpsob tureckho tulbantu hodiny bic, velk, na nichto kamzk stl a oi semotam vobracel, kdy ly; a kdy bily, tehdy nohou kopal a hubu otvral. A pod nm hadi a ti pozlacen se hejbali a lezli. Kdy sme pak do hospody zase se navrtili, poslal k nm beglerbeg a dal pana ortora, aby mu vedl pedelho obyeje tak 2000 irokch tolarv odvedeno bylo. - Co on jest hor neli pedel? Ale pan ortor se omluviti dal, e na tento as dnch penz pro nho neli pro sultna nem, po druh kdy se present piveze, e mu se to vechno vynahrad. T beglerbeg byl proto tak lakomej a pen z dostivej, e nedvno toho ouadu dostal a dobe uplatiti musel; neb ji i v Turcch pro dary veckno in. V tm mst jsme velmi pknou hospodu mli, vysoce stavenou, pavlae vnit a ist, obzvltn pokojky. Na t cest sme tak pohodl v hospodch nemli. Osmho dne vyjeli sme z Sofie msta a nechali sme msteka Bona na prav ruce na vrku. K verou sme tak vidli jin msteko Falup een po prav ruce. Tu sme tak u jedn studnice trefili na jednoho Turka starho, z Vdn rodilho, kter v obleen Vdn zajat a zaveden byl a se poturil a ji tm nminu dokonce zapomnl. Na t cest, co sme jeli, nevidli sme tak zhusta istejch a lidnejch vesnic a msteek, jichto do sedmi bylo; a mli sme ten den jzdu veselou, pes pole pkn, ourodn i oudol bulgarsk. A tu sme toho asu za nkolik dn chleby podpopeln jedli, kter oni fugacia jmenuj. Ty chleby eny a dveky kesansk prodvaj, protoe v tch krajinch dnejch pekav nemaj. Jak tehdy zvd, e host pijeli, od nich by nkter penz utriti mohli, zadlajce rychle mouku vodou bez kvasu, do horkho popela tsto vlo a hned hork jet a, jako kme, od peci chlb za lacin penze prodvaj. Sou tam i jin pokrmov, jako od skopcv, kuat, slepic, vajec - dosti lacino a v mrnosti se tehd, neb jet vlek tchto nebylo, koupiti mohli. Neslu tuto pominouti okrasy ensk, sedlsk v t krajin. Pedn v koilch aneb v echlcch blejch chod a ty maj z pltna esanho, nevelmi tenkho, vak rozlinm itm, jehelnm dlem hloupm, vech barev z boury a prostho hedvb vyvan, po vech, okolo podolku, psu a tm naskrz; a v tch se sob samy nramn dobe lb a nae sprostn, a tenk koile potupuj. Ale hlava

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 17 z 69

jejich ku podobenstv ve pistrojena, velmi smna a kloboukem pikryta. Ten klobouk jest spletenej z slmy a pltnem poditej (na zp sob, jak u ns selsk dti z zelenho st klobouky dlaj, zpsob bourovho klobouku, vak co nae eny irokm na hlavu, to ony sob irokm nahoru stavj), zp sobnj k pijmn slunce a det, neli k emu jinmu, jako amrha udlan a pldruhho i dva lokty prask zveji. K tomu okolo hrdla a na uch rozmanit sklen zponky a hky od u a na ramena jim vis a ptee rozlinejch barev na hrdle, okolo ramenou; a sob v tom nejin, neli jako by krlovny bulgarsk byly, zalibuj a tak svte n mezi lid pespoln chod. Tu noc jsme ve vsi Itiman noclehovali. O tom nrodu bulgarskm rozprv j, e by se od eky Scythie, Volga een kdy nkte nrodov bud dobrovoln, aneb od jinch moc vytitni, sdla sv mnili - na ta msta pesthovati ml a tak e Bulga i jako Volga i od doten ky slovou. Osadili se po horch, jim Haemus kaj, a mezi msty Sofia a Filipopolis, v mstech od pirozen pevnch a dobe opatench, kdeto bydlejce, moci eckch csav dosti dlouho nic se nebli. Balduina starho, hrab z Flandr, kter csastv konstantinopolsk opanoval, v jedn bitv jave, zamordovali. Vak turecsk sly snsti a j odolati nemohli, od nichto pemoeni souce, ji pebdn a tk jho slueb,nosti podniknouti musili a posavad snej. Jazyka uvaj slovanskho, take se my echov s nimi ponkud smluviti meme. Devtho dne jeli jme veckn pes hory; o polednch dohonil ns od beglerbega au a pinesl za nmi ty hodiny darovan, neb sou je pethli a strunu petrhli, neumjce s nimi zachzeti. Na noclehu zase hodin n je spraviti musel. Prv ne jsme pijeli na rovinu, kter jest okolo msta Filipopoli, musili sme ouzkou cestou pes pkr, odporn vrch jeti; jest v prosted jet star ode zdi brna, Dervent Kapi, brna ouzk cesty kaj. V tch mstech bydlel posledn despot aneb kne bulgarsk, jmnem Marek Karlovi . Ale ji veckno staven zboeno a pust stoj, e k dn pevnosti podobn nejni. Noclehovali sme ve vsi een Janika bez karavanseraj. Destho dne jeve, uhldali jsme eku Hebrus nedaleko z hory Rhodope pvod berouc a pknej, kamennej most pes tu eku Hebrus, j Turci Marica kaj. K veerou jsme do msta Filipopolis pijeli; le to msto na jednom ze t vrkv od jinch hor oddlench a jako odtrench, ktermto pahrbkm tm vystavenm msta a jako krsn koruny postavenm naschvle cti a slvy hledno bylo. Na pedmst jest dlouhej, devnej most pes eku Hebrus, kter podle msta tee; tu jsme blzko mostu svou hospodu mli. Jedenctho dne zstali sme v Filipopoli. Dvanctho vyjeve z Filipopoli, vidli jsme na mstech bahnitejch reji rsti o penici. Na t rovin plno jest malejch pahrbk aneb kopcv z zem vysedlch, jako njakejch hrobv, o nich Turci prav, e jsou hrobov naschvle udlan na dvod a znamen bitev, kter se na tch polch staly, a v tomu, e ti kopci sou lid v bitv zmordovanch hrobov. Ten den sme jeli pes pknej z kvadrtovho kamene most pes eku Hemus, potomn skrze vesel pknej hj neb les a nechali sme eky po lev stran. Noclehovali sme ve vsi Papasli eenej; nen tu dn hospody. Tu pijel k nm z Konstantinopole au a pinesl panu ortorovi psan od pana Peca, kter tam za ortora nkolik let pod byl a ji velmi dostiv byl, aby ho oblezoval a on se dom navrtiti mohl. Tinctho pijeli sme do vsi Usumavas een a v n pkn vystaven hospoda s pknmi, obzvltnmi komrkami; tu sme noclehovali. trnctho pijeli sme do pkn vsi Harmandli. V t vsi jest most dlouhej 160 krokv a pkn hospoda volovem pikryt; tu sme noclehovali. Patnctho drce se eky Hebrus, kter nm zase po prav ruce tekla, nechave na lev ruce hor Haemi, kter se a k Pontu thnou, jeli sme pes slavn kamenn most Mustafy baa. Sou v tom most 22 klenutejch sklepv s jejich pili a jest na dl pes 404 kroky. Pijeli jsme do vsi inpry; jest tu pkn hospoda a chrm tureckej. V t vsi jsme noclehovali. estnctho pijeli sme od msta Adrianopole aneb po turecku do Endrene. To m sto, prv neli od Adriana csae jmno a vzrst vzalo, sloulo Oresa. Le pak v tom mst, kde Hebrus aneb po turecku Marica a potky Tunia a Harda se schz, kter odtud do moe Aegeum eenho, jm se Asia od Europy d l, spolu padaj. Ani to msto v ohrad nejni pli velik, ne pedmst sou u

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 1 z 69

nho rozen a pro ta staven, kterejch Turci nadlali, v nynj velikost a spoustu vzrostlo. Ped tou ekou jest tak velmi dlouhej kamennej most. Tu jsme nevelmi dobrou hospodu mli, akoliv jinejch, velmi pkn vystavenejch, ponvad po Konstantinopoli nejvt msto v tch krajinch jest, mnoho bylo. Sedmnctho v Adrianopoli jsme odpovali a msto spatovali. Nic zvltnho tam vidti nejni krom hospod a dva pepkn vystaven chrmy z kvadrtovho kamene; vnit jsou vokolo vokrouhl pavlae troje s znamenitejmi, velkejmi sloupy z blho, ervenho i rozmanitho mramoru a vkol tch pavla aneb chrm sou elezn vobrue; na nich nejdoleji vis pknejch sklenejch lamp 33. V nad nimi druhej vobru, na nm veckno ptrosov vejce a zrcadlov koule s hedbvnejmi stapci vis; nad tm druh pavla, okolo n opt vobru vkol a vkol s lampami a opty vej ptrosov vejce s zrcadlovmi koulemi. Tet, nejvy pavla jest tak s eleznm vobruem a tak vkol lampy, nejvej vprosted velik pozlaen koule. A ty pavlae veckny znamenitejmi mramorovejmi sloupy okrleny, na dolejs csa tureck sedv (jest jako vejstupek). Pravili nm Turci, e ve dne i v noci tyt lampy ho, jich jest pes 2000, a e mus den a noc 60 liber oleje devnho mti. Nevm pak, jest-li tak, i nejni. V prosted kostela sou dv pkn kaniky z blho mramoru, do nich voda trubikama tee, a hned podl nich kazatedlna z blho mramoru, do n dnej jinej neli nejvy knz jejich po 25 mramorovch stupnch jde a jim Alkoran jejich te a vykld. Ten novej kostel dal sultn Selim tak nkladn stavti toho asu, kdy Bentanm krlovstv Cypersk moc odjal aneb od al. A nadil mnoh dchody znamenit z tho krlovstv k tmu chrmu, kter se kadoron do Adrianopole dodvaj. Ve tyry sou pevysok, ouzk, zevnit ti pavlae jako v kostele, vdy jedna vej neli druh, na n knz lid k modlen svolv. Kdy maj svj vejron svtek, jemu bajram kaj, lampy v noci rozsvcuj. S tch tehdy v sme veckno msto spatili. Tu tak jest palc csae tureckho, na on stran vody, kde sultn Selim obydl sv jml, ale nemohli jsme do nho vjti, neb ns pustiti nechtli. Osmnctho novembris vyjeli sme z Adrianopole a dojeli sme do Hapsala - : msteko a v nm jest velmi pknej chrm, hospoda a pitl, od Machometa bai vystaven a mnohmi dchody obdaen a nadn, v nm jednomu kadmu do tetho dne, jak vej tak oznmeno, misku reje neb krup a kus skopovho masa jsti, bud on kdo bu , dvati musej. Devatenctho novembris jeli sme skrze Eski Baba, m steko, v nm jest pkn moskea a karavanseraj od Ali baa vystaven t nkladn, v n stl hospodou beg z Moldavsk zem , kterej prv tam vejvoda byl; byl od jinho moldavskho vvody u tureckho csae obalovn, jako by chtl njakou bouku v zemi stropiti a lid od posluenstv odvsti a se zprotiviti: proto sultn pro nho poslal a chtl jej dti stti, kterto vida, e zbyt nen, pro zachovn hrdla poturll se a vru Mehemeta zdreti slbil, toliko aby zase do Moldavsk zem dosazen byl. Ten tehdy poturilej vejvoda s nkolika tisci Turk tu v msteku i okolo msteka sv leen rozbil; jineji byli bychom tu noclehovali. Ten pak, kterej ho u sultna obaloval, slye o tom, e m na msto jeho dosazen bti, se vemi svejmi vcmi do kesanstva se odsthoval. My pak, nemohouce tu pes noc zstati, do vsi Bulgai g um sme dojeli, v n to na vm dle ekov bydl; tu sme noclehovali. Dvactho dne jsme jeli skrze msteko Burgas een; le v rovin. Ped tm mstekem jest pknej kamennej most, 137 krok zdli. Hned z Adrianopole, kudy jsme koliv jeli, vidli sme v tch mstech hojnost kvt, co nm bylo s nemalm podivenm, protoe ten as byl msce listopadu. Avak kvt takov hojnost byla, jako by prosted lta bylo. V eck zemi jest hojn kvt narcisovho a hyacintovho, velmi vonnho, take tm mnostvm lovku t vni nezvyklmu i hlavu i mozek ur. Tulipn turecsk skoro dn vn nem, avak pro krsu a rozlinost barev mnoho lid sob ho v, zvl v tom nrodu. Turci zajist rdi se s kvtm obraj, a jakkoliv nejsou hrub marnotratn, vak na dosti patn kvtek nestuj sob nkolik asper vynaloiti. Pana ortora i ns tak to kvt a darov nemlo stli, nebo janai i jin Turci za dar je pinej; a kad, komu kytku darovali, musel jim ihned zase nkterou aspru z mce darovati a tm, e jest toho vden, dokzati. A v pravd, kdo chce mezi Turky bydleti, ten se jine chovati nemus, neli jak do jejich konin

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 19 z 69

vkro, aby ihned mec otevel a dve ho nezavral, le odtud zase vyjde, zatm pak ustavin penze (a chce-li co zjednati nebo vidti) co n jak semeno rozsval, ponvad sob tam za penze pze , lsku i ve, eho d, dostati me. Vak by jin uitek z toho neel, aspo to dobr odtud jde, e jinho prostedku nen, jm by turecsk povahy, od pirozen divok a od jinch nrodv vzdlen, okroceny a ochlcholeny byly. Penzi Turci jako njakm libm zpvem ukojiti se dvaj; jin nelze by bylo s nimi zachzeti a nco zjednati. Bez penz nrodov ciz tak tce by mezi nimi bydleli aneb v ta msta pichzeti mohli. A jsou v bran penz nestoudn a nemrn. Nbr i baov a velic pni, kdy se jim nedaruje, smj skrze sv nhon sami darv dati a nkdy dosti patn dary s vdnost pijmaj. Jako jednoho asu v Konstantinopolis, kdy pan ortor u Sinan bae audienc jmti chtl a my ji toliko, a ped nho putni budeme, jsm v antikomoe anebo v pokoji, za kterm bae byl, oekvali, vtom pijde mezi ns a mezi jin Turky do tho pokoje ovk aamoglan, toti branec kestansk, ale ji poturen, tnaje na ramenou dobrho skopka, vdy pede dvemi, kudy k baovi se otvralo, se zateje, a bae ho zhldl a hned i s tm beranem ped sebe ho pustiti rozkzal a dav skopka odnsti, tmu Turku prv neli ortorovi csaskmu audienc dal a jeho vyslyel; co nm s nemalm podivenm bylo, e ten nejprvnj vizr azem-baa tak lakomej vceji skopka sob vail neli posla csae mskho, kter mu nic nedaroval. A jist pravdu povdc, nic horho t pan ortor n do sebe jest neml, neli e velice skoupej byl a nerad penz vydval, vda, e za dary od Turkv se lska kupuje. eho jest potomn neboh i s nmi se vemi peprn zaiti musel, o em na svm mst povdno bude. T den dojeli jsme do Karistra, prost vsi bez hospody. Tu pan ortor kurra do Konstantinopole vypravil a panu Pecovi, kterej tam za ortora byl, o pjezdu svm oznmil. Dvactho prvnho pijeli jsme do msteka urli aneb Corli, hodnho pipomenouti pro tu neastnou vlku, kterou sultn Selim s Bajazetem, otcem svm, v tch mstech svedl a s pomoc kon svho, jeho jmno bylo Karavuliki, ern vlk, z bitvy na rychlo utekl a zachoval hrdlo a mezi Tatary pekopsk, kde tchn jcho panoval, se obrtil. Po nkolika letech skrze velik sliby a dary t Selim csastv doshl, otce vystril a tu v t vsi otrviti poruil, jak obrn kroniky tureck obsahuj a ukazuj. Tu sme nejprv moe uhldali a je vdycky na prav ruce mli; tam sme v tm msteku pes noc zstali. Dvactho druhho dne, prv neli sme do Selibrie pijeli (jest m steko, lec u moe), vid li sme dosti patrn znamen starho nspu aneb valu, kter od toho moe a k Dunaji od poslednjch csav eckch udln byl za tou pinou, aby kraj ten ohradou obsazen a zaven (to jest vesnice, ddiny a pole) t zbo Konstantinopolitnskejch bezpena byla ped pdy cizch a barbarskch nrodv. V Selibrii obveselovalo ns velmi vesel a rozkon pohledn na tich moe; jako pak j s nkterejmi jinejmi nemohl sem se zdreti, abych k sammu moi bez vle a vdom pana ortora a hofmistra dobhnouti a na moe, jeho sem pehldnouti nijak nemohl, do vole pohldnouti neml. A pibh na beh mosk, dvaje se na plavn a zmtn delfnv a jinejch ryb, skoepiny velk, pkn strakat sem sbral a do msteka sem se vrtiti zapomnl. Vtom z msta vidli na moi upmo kajk aneb raubf zlodjv moskch k behu se plaviti rozprostenmi plachtami a auov panu ortorovi ten f okazovali, aby sv eldce daleko od msteka nevychzeli poruil, e ti pirt, aby nkterho podskoili, hati budou a tebas pes noc na behu zstanou, aby mohli nkterho ukrsti a odvsti. To teprva kdy se porouelo, mne a m tovarye poheili. Zvdve, e sme k moi li, ihned auov a janai na kon vsedali a zbran sv brali, a lermo v msteku uinive, skokem k moi beli a ns, an se na ten raubf dvme - a od ns jet asi trojch honv byl - nali a do msteka hnali. Z tho pak fu asi ti ipky na beh z luku vystelili a jeden janar proti nim z runice zase vyplil. Tu sme byli od pana ortora pivtni, nkte star poprni a j ml jsem karvaem, ponvad tam dnejch metel neroste, pardus mti. A nejprve sem byl od svho pna uln, nebo sem se vedl poruen pnv strejcv tak hledl pnu svmu vrn, poslun chovati, e neml dn piny, pro by mn lti, nad to pak mrskati dti ml, a j pomylen jeho, kdybych je byl vdl, uiniti sem hotov byl a ve dne i v noci pede vemi jinejmi pacholaty pnu jsem slouiti a zachovati se hledl. Proto pn na mne tak velmi laskav byl. Ted pak hrub se proheiv, nevdl sem co initi jinho, neli bohem dlati, e se ji do smrti bez jeho vle a vdom nic takovho dopustiti nechci, co i Turci sou

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 20 z 69

za mne, pitajce to k m mladosti a nerozumu, pimlouvali, e sem od pardusu vysvobozen byl. Vak mn kapitola tena byla, e mne ui svdly, a tak m vetenost a vskonost, e jsem chtl pede vemi jinejmi vce spatiti, pivedla, e bych tebas, kdyby o ns asn nezvdli, od tch korsalv zajat a Bh v kde prodn byl. Tu jsme noclehovali. Dvactho tetho po sndan zase kurr z Konstantinopole od pana Pece pibhl. Na nocleh sme pijeli do Ponte grando m sta; jest tu pes morskou ztoku velmi dlouh kamenn most, 7 7 kroejv zdli a m 2 klenutejch viloh aneb sklep. tyiadvactho pijeli sme do msteka Ponte piccolo, Malho mostu, neb se tak pes most jeti mus. Ty dv ztoky mosk sou penramn vesel, kterto msta, kdyby lidskou pomoc a prac ozdobena byla a pirozen jejich umn a rozafnost lidsk napomohla, nevm, aby co pod sluncem pknjho bti mohlo. Nyn pak jako osaml nvt dvaj, kterak nad svm oputnm hoekuj a alost, e pro tu sluebnost, kterou tomu barbarskmu pnu zavzna jsou, lid na n nevra, nelibost k nim maj a dokonce jich zanedbvaj. Vidli jsme tu tak ped oima naima v moi velikmi stmi ryby lapati, jichto velikou hojnost - a to znamenitejch, dobrejch a chutnejch ryb zahrnuli a nm prodali, co a jak sme mnoho chtli. Tu do toho msteka pan ortor Pec ns skrze hofmistra pivtati a dobe stravou opatiti poruil. Dvactho ptho novembris ve ti hodiny sme vyjeli a okolo 9 hodin pana ortora konstantinopolitnskho Peca spatili, kterej mnoho kon od Turkv a tovarystva s sebou ml. A vzlt bylo poslno proti nm okolo 40 kon auv aneb dvoanv csae turecskho, kte ns pivtali a ped nmi do Konstantinopole jeli. Tu pedn, jak se pni ortorov sjeli a spatili, s kon ssedh a s velikou radost se objali, jako by se dvno znali; zvl pan Pec velmi veselej byl, ponvad zkoumal, e nco ji tet, dokud se nezlme, a e on do kesanstva se v brzkch dnech navrtiti m. Na t cest ztratili sme dva z tovarystva, toti einkaufra aneb penditora a krejho, kteto chtce ped nmi v Konstantinopoli bejti, ve tm s cesty seli a byli od Turkv zajati. A svzave je, do csaskho lusthauzu je odeslali a do Konstantinopole, co s nimi maj initi, se bostaniho baete ptali. Vtom ten jist uhersk krej njak se rozvzal a tovaryi svmu einkaufrovi t pomohl: tak oni uteke, se pokrejvali a teprva tet den do Konstantinopole k nm se dostali; cokoliv od penz, jichto okolo 30 dukt bylo, mli, jim pobrali. A jist vc, aby se nebyli rozvzali, e by nkam pes moe je byli zavezli a prodali. Tu sme dlouho skrze msto jeli a do hospody, ltterto byla tverhrann, staven ode zdi a volovnm plechem pobit. Hned jak se do n skrze velkou brnu vjd, jest ist, dosti prostranej plac a po kad stran brny schody kamenn, kde se na pavla, kter vnit vkol a vkol kamenn jest, jde; dole jest kuchyn, vinn sklepy a martale na 200 kon, nahoe na pavlai vkol sou svtniky a komrky s vlaskmi komny, velmi pohodln: v tch na ulici pan ortor bydlel a my kad po tech v tch dotenejch komrkch - vedl hodnosti a povoln osob rozlosovno - bydleli. Tu cokoliv ke dvoru od poselstv jede, tudy mus a tak velmi v phodnm mst t n lozument postaven byl, e veckno se z nho dobe spatiti me, ponvad na nejpednj ulici, ke dvoru jedouc, jest. Co se poloen doteje msta toho, vid mi se, e to msto hned od pirozen k tomu pihotoveno, aby na nm msto csask vystaveno bylo. Le v Evrop , m tm ped oima Asii a Egypt, po prav stran Afriku, kterto zem, a msta nedotkaj, vak moem a pohodlm plavby s nm se jako spojuj. Po lev stran jest Pontus Euxinus a jezero Meotsk, jin - jak je Turci jmenuj Karatengise, toti ern moe. Pi nich vkol mnoz nrodov bydlej a mnoh eky se vech stran do nich tekou, take nadl i na nic se v tch krajinch k uitku lidskmu nerod, co by na fch do Konstantinopole velmi snadno dodvno bejti nemohlo. S jedn strany dosh msta Propontis aneb moe sv. Ji, s druh port a stanovit lod in eka, kterou od podobenstv Zlatm rohem Strabo jmenuje; tet strana msta zem se dr, take msto m formu a podobenstv tm plostrova a celm hbetem pedho do moe aneb do ztoky, kterou ta eka a moe vystupujc dl, vybh. Proe uprosted Konstantinopole velmi vesel a rozkon jest vyhldnut na moe a na

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 41 z 69

povali, pozstalo. Tu nae nejlep lkastv dobr eck vno bylo, kterho do 60 beek bylo. Tm mnoz smutnou chvli krtili a se obveselovali, jin pak, nemocn, kdy hodinka astn pijde, oekvali; jako pak i pan ortor i my nemocn od knze extremam unctionen sme p ijali a Pnu Bohu se poruili. Kdy pak ji veckno, co k tak znamenitmu polnmu taen zapotebn bylo, zhotoveno jest, tu 15. dne msce srpna Sinan baa polbiv ruku sultnovi a dostav praporce vrchnho a avle od nho, pevelmi slavn, an ho vickni baov a tm veckno msto provzelo, ven z msta vyjel a tudy mimo n dm, po lev ruce on, na pknm koni, a po prav stran Ferhat baa, jakoto guberntor msta - neb Turci levou stranu za pedn maj, e po t stran snze se k zbrani pijti me - jel. Bylo se jist na podvati, jak nessnej poet s nm jel a el; ped nm ti jejich dervislarov, hodzalarov, t ptel Machometa v zelench puntch jeli; item naz mnii, drce jeden druhho za ruce, tak dlouho kolem chodili a Allahu kieli, a velikou mdlobou na zem padali a leeti musili, jin hlasit mu tst vinovali; jejich kn papaslarov ped nm jdouce, zpvali a knihy odeven ped nm nesli. Provzelo ho a za nm tak jelo okolo 24 i-oglan , to jest edlknob sultnovejch, na pepknejch hlavnch konch, sami v zlatohlavch obleeni; rystunky na konch, tmench, sedlch, terch, ve se od zlata a drahho kamen blytlo, zvlt kop a avly: ty byly drahejm kamenm vysazovan. K tomu byl nad mru pknej a veselej den, take kdy slunce na ty pacholata svtilo, velk ze od toho zlata a drahho kamen pochzela. Tak s nevypravitedlnm triumfem a za msto, kde on sv leen ml a stany rozbti dal, ho vyprovodili. Potom se zase navrtili. Nebo Turci, kdy kdykoliv vyjedou, prvnho dne daleko se nevydaj, aby - bud e sou ntco zapomnli a se nedostv tm bleji jsouce, sob to spraviti a pivzti dti mohli. My pak vickni sme se z toho radovali, e ten n nejhlavnj neptel z msta vyjel, domnvajce se, e tak zaveni v domu zstanem a nic horho e ns nepotk. Ale zmejleni sme byli. Nebo tetho dne poslal Sinan bae nkolik pednch Turkv ku panu ortorovi, kterej velmi nemocnej leel, chyte, e pro nho Ferhat bae posl, aby hned, vezma toliko dva neb ti sluebnky, k nmu pijel, e by se jaksi latinsk listy naly, aby mu je peetl. Pn jsa vce mrtev neli iv, prosil; aby ho pi baovi omluvena uinili, e mu nikterak na ten as mon nejni na koni jeti; jak bude zdravj, e se rd najti dti chce. Ale oni na svm, aby se pistrojiti dal, stli a naposledy, nechce-li dobrovoln stti, e mus; pro nho e vz maj, aby nemekal a k baovi jak moha se vypravil, mu povdli. Tu vida ortor, e jineji nelze, ern aksamitov uhersk aty na sebe vzal, a ponvad mu Turci pravili, e asi po hodin zase pijede, na ten vz, kterej ervenej soukennej byl, jak starodvna v mstech se uvaly a po ebku do nich lezli, vsti se dal a nerozehnav se s nmi, od ns ne Ferhat baovi do msta, ale ven z msta k Sinan baovi dvoumi ko mi vezen jest, nemaje neli tvero eldky s sebou. Tu pijeve do leen, do stanu ho poloili, sluebnky do elez vbili a nkolik janar jich vartovalo. My pak, kte sme v dom zstali, nic, kde jest se pn podl, sme nevdli, nbr asi po dvouch hodinch vidli sme, an se vech stran na tisce k naemu domu lidu b, adem se stavj, na stechy lezou. Nevdli sme, co to a jak divadlo bude, a lidu bylo, e sme ho pehldnouti nemohli. Nejprve sme se domnvali, e nkde v naem dom ho. To po mal chvli vidme, e guardie, kter oby ejn pi popravch se uv, upmo k na hospod jde. Za n subae, rychtov a pedn lid jedou, po nich misti popravn, biici a kati, kteto v rukou etzy nesli. Tu oi veho lidu na n dm obrceny byly. Jak k domu pijeli, tak subaa s kon a jin Turci ssedali a janai nebo guardie s h motem a kikem dm n odeveli (nebo jsme se toho nenadli, nbr e pn n zase k nm pijede, se domnvali) a v ickni ouprkem, kde koho dostati mohli, po pavlach vedli, vlkli a kruh elezn na krk vstrili a etz skrze kruh prostrili. Tak jeden kadej co ztetnej semotam, kde vdl a mohl, utkal. J pak od nkolika nedl na ervenou sem stonal a na dn noze stti, nad to pak choditi nemohl. Vak nicmn, jak sem vidl, co se s mejmi tovaryi psob, i j sem v li nezstal, nbr nejvej pod hambalky vlezl a od jednoho na druhej skkal; jeto kdybych byl upadl, na sto kus rozraziti bych se byl musel. Naposledy vecken bez pamti do svho lka zase jsem vlezl, a kdy ji veckny na etze mli, ke mn, kde sem leel, t subaa piel. Nejprve vecko, kdo co mohl, rozebrali a mezi sebou se dlili. Potom ekne jeden: "Toto pachole jest mlad a nemocn, me se vyhojiti a Musulmanem bejti, nechme ho tu, a se zase navrtme, dme ho do

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 42 z 69

seraglio, to jest do zmku Ferhat ba i." Co j uslyev, neb sem ji nco ei turecsk se nauil a j rozuml, vstal sem z lka a eknu, e j s tovaryi svejmi zl i dobr trpti chci a tu e nezstanu, prose jich pro odplatu bo, aby mne tu nenechvali: A tak jenom v koili, beze vech spodnch svrkv, vzav pes koili sukni dlouhou, uherskou, tak dol, kde oni ji ukovni za hrdla byli, veden sem, a jak dol pijdu, tak hned padnu a vstti nemohu. Tu pijde jeden z katv a d m okolo hrdla kruh elezn a tak etz prostriti chtl, ale jeden au skikne na nj, aby tak nechal, e choditi nemohu pro nemoc. A tak oteveve vrata, jednoho po druhm vytali, neb ns vckny poznamenan mli, a kadho drel jeden kat za ten elezn kruh. A tak subae zase na kon vsedl a guardie okolo ns po ala jti a lid rzno rozhnti. Mn pak, ponvad sem na dn noze stti nemohl, pivedli njakho Turka, jej oni hamala, toti fakina jmenuj; kter velijak vci za penze od moe po mst nos, na nho mne jako kstele na to jeho ze tti vycpan sedlko posad, kterto mne za nimi nesl a j jako pes na hrzi sedl. Vtom pohled na mne nevelkej muk, Turek s ryavou bradou, a tm okolo stojcm hlasem skikne: "Baka, baka, gertiek senmi but musulman but tjupeki ta nia jerek? Hle, hle, je -li to spravedliv vc, aby tento prav vc toho psa nsti musel?" A pikroe ke mn, prat mne hroznou ba kou, e sem hned nevdl sm, kterak sem s nho sletl, a uhodil mne v bok nohou. A byl by mne dle vylapal, kdyby toho n pedel Mustaffa janar neuhldal a nade mnou se neslitoval. Ten nemoha toho vytrpti a alost na mne se dvati, neb mn veho dobrho pl, popadne svou hl a odtrhne mne od nho, laje mu turecsky, pro na nebohho vzn nemocnho bije a sv mustv nade mnou prokzati chce; je-li takovho hrdinskho srdce, aby toho nejnko v Uhch proti erstvejm giaur m dokzal, e najde jich dosti, kte mu se brniti budou; umrlho giaura, okazuje na mne, e jest snadno bti a nad nm se potsati. A kdy mu druhej zase spurn odpovdl, to mj mil janar tou hol pes hlavu jej mltil, a ho krev polila: a tak on zase s noem janara bosti chtl. V tom tm vokamen zasadilo se dl janara do sta osob a podl druhho tak, e ji i kamen na se brti poali a hzeti chtli. Kdyby guardie a suba a se zptkem spn neobrtil a skokem na koni nepijel a pod hrdlem ztracenm, aby pokoj zachovali, jim neporuil, tak by se byla velk rznice pro mne stala a my bychom byli nejprv utriti vickni musili. Tak milej Mustaffa zdvihne mne a d dvma vsti. Ale ponvad mn pro tkost a mdlobu mon jti nebylo, vdy po zdaleku za jinmi jsem poklesval. Vtom potkaj ns soumai nesouce od moe ke dvoru dv na mezcch. Tu au jeden petne ty provazy s dvm a ke ne na toho mezka posaditi, a jeden kat mne za jednu nohu a druhej za druhou, abych dol nespadl, dreli. M tovarye na tech etzch adem vedli, a j poctiv jen v koili a to velmi zvolna na tom piatm devnm sedle sem za nimi jel: I vedli ns k vt hanb a posmchu skrze nejlidnj a nejvt rynky a ulice. A bylo nramn horko, take velikou zn zemti sme mohli: nkte ns litovali, jin pak zubami skpli a jen s nmi ped se, ped se, zvet, pravili. Kdy pak ns ji do vole po mst navodili, tehdy upmo k Un kapi, to jest k Psecsk brn, kde jest baluk pazar, rybnej trh, vedli. S oboj strany okolo ns, z pedu i z zadu nessnej poet lidu lo, neb sou jich tak mnoho prvy na popravu vsti nevidli. J pak nemocnej, velikou mdlobou, zn a horkem ztrpenej, k tomu od toho sedla do krve odenej, nemohl sem se upamatovati, kde ji sme. Tu s nmi ped branou zastavili, nebo pro mnostv lidu, kterej se skrze brnu tlail, ns vsti nemohli. Tu j se zeptm knze Jana z Vinoe, kde sme, a on mn zase odpov, e sme ji nedaleko ibenice, abychom se Pnu Bohu poroueli. Janai pak kejmi nm cestu dlali. Jak sem j pak hky na ibenici a na nich dva katy stti s svejmi skipci a provazy uhldal, tu nevm nic, kde sem se podl, nybr v mdlobch sem byl a o sob nic nevdl. Neb sme se jine nedomnvali aneb nenadli, ponvad rovn s jinejmi na poprav t proces zachovvaj, ne e ns zvej. Neli tovaryi moji potomn rozprvli, e jak pod ibenici je pivedli, tu e sou jet asi dva kati nahoru vlezli a subae e jest k nim promluvil, kterak smrt ohavnou ped oima vidme, proto z velik ltosti, kterou nad nmi m, nm pi hlav sultna, pna svho, pipovd, chceme-li se poturiti, e nm hrdlo darovno bude. Ale z milosti bo dnej toho oumyslu nebyl, nbr radji hrdlo ztratiti hotov byl; a tak strachem z smrti tak byli vommeni, e nevdli, ivi-li sou, ili mrtvi.

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 43 z 69

Kdy jsme asi tvrt hodiny pod ibenic postli, subaa, aby ns k moi, kter tu hned blzko bylo, vedli, poruil. Lid obecn, ponvad ns na hky nezveli, jineji se nedomnval, neli e ns v moi ztop; proto, co ivo, k moi belo, na fy a lodi sedalo, aby se tm lpeji podvati mohli. Jak pak ns k behu moskmu pivedli, do jednoho fu, na kterm z Evropy do Asie velbloudy a mezky pevouj, tm po hlav strili a nm velmi lli, take neboz jeden druhmu na tch etzch hrdla strhati mohli. J pak pied zase k sob, a e mne pn Bh od takov hrozn smrti ohavn vysvoboditi ril, srden podkovav, ponvad mn mon nebylo a s toho mezka dol ssednouti a bl sem se, aby mne s nho dol nestrhli a jako tovarye m do fu neshodili, na ve strany sem se alostiv ohldal. To uhldm jednoho znmho Turka, prosm ho: "Benum danum alahi senenser jardym ejle banga, to jest: M du e, pro Bh t prosm, pomoz mi." Co on mne s toho kon a do fu ssadil, a na nj jin kared hledli a jemu lli, vak on nic nedbal, nbr mn pomoh, "Allah kurtulur seni, Bh t vysvobo ," ekl a odeel. Odstrive ns od behu, pedn rycht a jeho tovaryi s nmi na fu se plavili a my se jin nedomnvali, neli e ns ztop anebo na ern moe do t pehrozn, tmav ern ve povezou, neb sou s nmi se tam nahoru zatoili. Tu ns opt napomnali, chceme-li se poturiti, e ji posledn hodina nae jest, ponvad ns veckny ztopiti z poruen Sinan bai maj: abychom sv mladosti politovali, e z ns chtj dvoan csaskejch, spahv a janarv nadlati, dobrou slubu naditi, pkn aty a kon darovati. Ale my se oustavn Pnu Bohu modlili a jemu se poroueli, a jak se koliv jeho milosti lb, aby se s nmi dlo, na tom se ustanovili; neb sme toho veho hchy naimi zaslouili. Divkv sme okolo sebe na tisce mli, kde jen kterej f, karamusa, kaik nebo lodika byla, ve plno od obojho pohlav lidu chtcho se, jak ns topiti budou, dvati; nebo tak kati a poprav s tm kadim na fu, kde sme se plavili, byli. Kdy pak nai stlost vidli, e se dnej poturiti nechce, pohrky nm inili, a e ns do takovho vzen daj, e bychom sob radji mrtvi neli ivi bejti vinovali, hrozili. Do vole se s nmi naprojdjce, obrtili se k arsenlu csaskmu, kde on nkolik set f velijakejch mv; a sou hned obzvltn sklepov k tomu udlan, e se galery i jin v elijak poteby vlen schovvaj. Tu ns zase z fu vysadili a do velikho, tverhrannho staven, kter velikejmi a nkolik sh zvi zdmi mnoho honv obezdn bylo. Tu v brn sedl kihaja bav a kvardian bae, nejvy nad strnejmi, nebo v t velik vohrad jest jin troje staven tverhranat, pro vzn, do nho toliko shry svtlo jde, po stranch dnejch voken nem. V pednm staven sou veckno vz ov z rozlinho nrodu, misti, kte galery a jin rozli n vci stavti umj, sou velijac emesnci, tesai, truhli, kovi, provaznci, tkalci, kte plachty tkaj, zmenci, bevi a summou veckno misti, kte kadho dne do jistejch vertatv vedeni bejvaj; a ti se nejlpeji maj, nebo ti leccos piukradnouti a prodati potaj a sob nco jsti koupiti mohou. Kdy piln dlaj, tak jim nkdy v ptek njak kae se dv. Ti maj tak nadji k vysvobozenf vt neli jin, nebo kdy njak pkn dlo, bud galeru, galion neb jinej f mistrovsky a oupravn udlaj a to dlo se baovi, kterej na moi vldne, lb, tehdy pednm mistrm tu milost uin: kdy mu, e se do desti let vc neb m z Turek hnouti nechtj, nbr e vrn do toho asu pracovati a dlati chtj, pipovd a za sebe rukojm postav, tehdy je svobodn propust. Ji potomn se tu oeniti, vosaditi nebo do vlasti sv vrtiti se mohou, jakkoliv se jim lb. Kdy pak se kdo platiti nebo vyslouiti chce, tehdy mus za sebe jin kesansk vzn, ponvad Turek dnej za kesana neslb, deset nebo dvanct v rukojemstv postaviti. Toti, jestlie by v tom ase, dve neli by se vyslouil, utekl anebo vze , kterej se acuje, na jist den acunku pinesl, a neme-li acunku shledati, sm osobn se postavil, tehdy ti jeho rukojmov aby propadli, jeden ko aby se mu vyloupilo, druhmu ucho uezalo, tetmu nos, palce u rukou, prsty u nohou zutnaly, zuby po jedn neb druh stran aby se mu vytrhaly, tolik set ran na bicho, lejtky, paty aby vydrel. Co kdy ten jistej vze takov rukojm dostane (ale z dka kdo slb), teprv do k esanstva poutn bejv, a nedostav-li se aneb acunk nepinese-li, ji trpti vedl uvolen svho usej. Za mho asu vidl sem jednoho Uhra zajatho tom vzen, kter se za ptele svho v rukojemstv postavil, a ten rukojm, dostav se do kesanstva, jako elma nad dobrodincem svm se zapomenul a nevrtil se. Proe t neboh rukojm dvoje pouta, sv a toho, za kterho slbil, asi dv lt nositi, jedno ucho, tyry pedn zuby, oba palce u rukou, veckny prsty u noh ztratiti musel a k tomu pehrozn kadej ptek

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 44 z 69

kyjmi bit bejval, a nebotk Palffy, kdy o tom zvdl, toho jistho Uhra, kterej z Turek piel, stti a hlavu jeho i acunk do Turek dodati poruil. Ale ji bylo zmekno: tento peneastnej lovk ji o sv zdrav piel a nejvce palc a rukou a noh s plem litoval, a e s zbran zachzeti neme, do smrti sv nakal. Byl takto ist, spanil osoba, a kdyby ho byl nezavedl t elma, tak se acovati a nad Turky mstti chtl. Ti pak vz ov, kte sou kn, psai, ci, man neb pni, kte se dnmu emeslu neuili, nejbdnj sou a za nic jich sob nev. Druh vzen jest pro obecn vzn, kte dnho emesla neumj: tch bylo tehd okolo sedmi set osob z rozlinejch nrodv, kter pod nebem sou. Ti se maj nejhe, nebo z jara na galery k vesl m brvni a ve dne i v noci za nohu i za ruce ukovni bejvaj. Kdy se pak navrt, tehd kamen, mramor lmati, pkopy dlati, k stavenm poteby nositi a summou, co komu zapoteb jest, tito jako ndenci se uvaj a nic jinho z rok do roku za stravu, krom dva bochnky chleba za den a voda, se jim nedv. Perou je, bij jako hovada Turci pro ledajakous patnou vc. Ti ve dne ani v noci dnho pokoje nemaj, jak kdo a kdy je k dlu potebuje, jti musej. Tet staven jest pitl, v nm nemocn vz ov le a sta, ji vkem sel, tam zstvaj. Tm se mimo chlb tak urba (polvka) a n jak kaa dv. A kaj tomu vzen carcere di Sancto Paulo. Dokud sou nemocn, dotud se jim pohodl in, a kdy se pozdrav, zase, co obmekali, prac svou vynahraditi musej. Kdy pak umrou, vz m zakopati neb do moe je hoditi daj. Tu ns tehdy do t vohrady pivedli a kadi cedulku aneb poruen od Ferhat bai kvardian baovi dali, jak s nmi zachzeti maj. Tak ti erganti kruhy a etzy s hrdla sundave a piskoive dva neb ti, podrazili kadmu nohy, e na zem padl. Tak my opt neboz s velikm strachem sme oekvali, zdali ns kyji bti budou. Ale dkuje Bohu, nestalo se tehd. Nebo pili ciknt kovi a ti tomu, kterej na zemi leel, eleznej kruh okolo nohy dali a etz prothli, na kovadlin zanejtovali a druhho tovarye na t etz tak za nohu ukovali. Kdy jsme vidli, e nic jin ho s nmi nedlaj, kad se dal k tomu tovaryi, kterej se mu nejlpe lbil, ukovati; a jak je ukovali, do toho obecnho vzen jim jti kzali. Kdy pak ji vickni tak ukovni byli, krom j a apatyk, malej muek, tak nemocnej, a my oba pro mdlobu na zemi jsme leeli, tu mne k nmu (a sem dosti prosil, e oba sme nemocn a choditi nememe) p ece ukovali, an mon nebylo mn ten etz uzdvihnouti. Kdy pak nm do vzen kzali, j vstav, trantrem sem zase na zem upadl a vstti nemohl. A tak jeden Turek udeil mne hlkou pes zda, abych vstal, a apatyke nkolikrte. Kdy pak opravdov nai nemonost vidli, poruil kvardian baa jednomu Turku etz nmi nsti a dvoum ns vsti a do vzen. Tu sem blzko vrat, neb sem dle jti nemohl, s tm svejm nemocnejm se posadil a na tom mst, dokad sme v tom vzen byli, svj lozument ml. Bylo tehd mlo vz v, neb na galerch veslem thli, ale jich ka dej as oekvali. Ale tak nechali po sob vz ov mnoho neistoty, kus houn a hadr, kterto vzave, pod hlavu msto polte sme sob podloili. Ale dnej smrtedlnej lovk, kdo nezkus, ner, jakej nocleh u vzen jest; nebo a o blechch, vch, stinkch mlm, sou tam njac ern brouci jako velic mravenci: ti kdekoliv ukousnou, hned krev vysko tlo otee tak, e po vem vudy tle, kde by mohl pendlkem tknouti, msta zdravho nebylo, jak po ivot, tak na hlav i v tvi; k tomu to zateklo, rovn jako kdy tam dti netovice maj a ston. Nm pak, rozkonejm takovejm noclehm nezvyklejm, penramn tko pivyknouti bylo, nebo a sme se do naha slkli, vak nic platno nebylo, nbr i ty mouchy tpaly, ponvad tam velkej puch, smrad a horko bylo. Jist sem mohl smysl pozbti, a nad to nade veckno strhla mi se ouplavice neb erven nemoc, take dn tvrt hodiny na mst zstati sem nemohl. Vak pece ji naposledy ke tak se na tle otpala, e vceji v ani stinek tpn se nectilo; krom tch elemskejch brouk tpn obvyknouti mon nebylo. Tak j ztrpenej a nejvej zbdnnej dal sem sob umti, ponvad mj tovary choditi a toho etzu nositi nemohl. Tu, kde se sedlo, neistiti a v tom smradu odpoinouti sme museli. Ten den dali kadmu dva bochnky chleba a vody, ale j ani druhej den sem nic jsti ani pti nechtl a nemohl, nbr Boha prosil, aby mne skrze smrt z t bdy vytrhnouti ril. Druhej den k veeru pijde sm nkolikej kvardian bae do naeho vzen a vidv mne tak nahho v

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Strnka . 45 z 69

tch neestech leeti, slitovalo se mu mne, a j vidv toho, sukni svou na sebe vrhnu, nebo dnej ze vech mejch tovaryv mnji od atv z domu nevzal jako j. Jin ve vech atech vzati byli a j z lka v koili. Tak j, jak moha, polbm mu nohu pro Boha prose, aby se nade mnou slitoval, a mon-li jest, z toho etzu, a bych zdrv byl, propustil. ekl: "Olmas, olmas, giaur: Nem bejti, nem bti, pohane"; neli chci-li k nktermu jinmu zdravmu a silnjmu pikovn bejti, e k tomu povol. Tak j nevda k komu jinmu, pohledm na knze, svho krajana, a eknu, aby mne k papasovi (neb tak se kn jmenuj) ukovati dal. Papas, maje zdravho tovary e, na mne se hnval; kared hledl, vak pedce se ke mn na etz pibti dti musel. Tu potomn, kdy m nemoc poruila, se mnou choditi a etz nositi musil. Ponejprv byl trplivej, jednou, druh, tet mlel, kdy pak mu to asto s velikou obtnost bylo, poal lti, elmovati, hromskejch, ufkanejch potvor mn nadvaje, e sm ert z horoucho pekla mne k nmu ukoval a e se mnou jti nechce, pravil. J mu zase jakoto duchovnmu trplivost pedkldal, e m jinejm za pklad bejti; ponvad na mne Pn Bh to dopustil, e smutnej, zarmoucenej lovk co tomu ci nevm, e bych radji neb chutn zdrv byl, aneb umel. Tak kdy sem ho pedce pobzeti nepestval, mnohdykrt hnvem udeil mne nohou, e sem kozelcem letl, a pedce naposledy jti musel, ale div se hnvy nerozpukl. A nemoha toho dle sneti, ten etz hnvy do vech neistot vhodil, plakal, nakal, e skrze mne o zdrav pijde. Ale musel potom tak i upinnej etz nsti a j vodou zase jej oiovati. Trvala ta m nemoc nkolik nedl a jist e bych nebohho knze byl o hrdlo pipravil, neb ji tak tak vyzblej a zbdnnej byl, e se potcel, ponvad za stravu krom chleba jinho nic nedvali a se mnou ve dne ani v noci dnho pokoje a odpoinut jest neml. Tak j s zkrouenm srdcem s plem Boha prosm, aby se ril nad mou velikou a ji nesnesitedlnou bdou slitovati, nebo mne pozdraviti, anebo s tohoto svta pojti, jakkoliv jest v tom vle svat. Co i jin tovaryi moji tak vidouce mne ji na poep, snan se za mne Bohu modlili. Uslyel je i mne milej Bh, take mn ta nemoc pestane a ji nco jsti ponm, nebo nadrob do vody bochnek chleba, kai z toho jsem uvail a jedl. Kdy pak sem ji se domnval, e m vyhran jest, to mj milej knz na npodobnou nemoc se rozneme. Nebo j ji dnejch v ani broukv nectil, tak lib na hol zemi spal po t nemoci a odpoval jako na nejlepm ustlanm loi a nebylo poteb dnejch lahdek pro sen uvati. Vtom knz mne zbud, abych s nm el a etz pomohl nsti. el jsem jednou, deset i dvacetikrte, potom ji mi se stesklo. Trpil-li jsem j ho dosti, on mne jet he, take sem mu zase hromskejch pop ufkanejch nadval, a e sem j tak asto nebhal, se s nm hadroval. Ale naposledy oba dva bychom toho byli sneti nemohli, nbr za to hrdlo dti musili. Vtom pijdou zase z galer v ickni vz ov a slyeve, e mme knze mezi sebou, velmi uctiv se k nmu mli a vidouce ho tak nemoc ztrpenho, kvardian baovi supplikac misti z vzen de la Ma stranza eenho vickni podali, a aby knz z etzu proputn byl, a by se zhojil, prosili, e za nj pipovdti chtj, e nikam neutee. Co na jejich dost jest tak uinil a vybiv ho z etzu, mn jej na vob nohy ukovali a j dvakrte radji sm neli s tovaryem jej nosil. Kdy sem pak zase z milosti Bo bez velijakho lkastv se pozravil a aludek mi zdrv byl, dva bochnky chleba mi nepostaily. Od jinejch vz v sem se vzati punoch, rukavic, klobouk turecskejch nauil: tak mn Pn Bh v tom emesle ehnati ril, e sem sob astokrt penze vydlal a za to mouky na kai, oleje, octa, oliv, salt a chleba nakoupil. Zatm se mj knz tak zhojil a zase mn se na etz za tovarye dostal. On pak tkti nebo vzati neuml, neli co sem tak vydlal, tm se se mnou ivil. A opt vickni vz ov ped kvardiana bae pedstoupive, aby jim nboenstv jejich v svtky pede dnem, prv neli by na roboty li, provozovati dovolil, ponen dali. Tu jim tak toho neodepel. I byl ped lety udln v obecnm vzen olt, okolo nho me, a byl t olt od dnho biskupa posvcen. Tu mli svj stbrnej kalich, patenu, men roucha a kadej svtek velikej apotolsk me se svat slouila. Knze z etzu zatm vybili a j s etzem jsem mu ministroval a epitolu zpval a potomn sem pacem vem vz m lbati dal, kteto vedl monosti a chudoby sv almunu svatou sloili knzi dali, take vdy nkterej krejcar na stravu byl a snze jsme se iviti mohli. Jeho po mi zase na etz ukovali. Jednoho asu v svtek po mi pozval knze a mne jen vze kestansk, mistr tesa, na dobrho, mourovatho kocoura, nebo jej byl krmil a kal mu Marko, kterho sem svma oima vidl, kdy jej zaezval: byl velkej tunej vykrmenej kocour. Ale kdy knz jti nechtl, poslal nm vejsluhu z

file:///C:/Users/Uivatel/Downloads/pr.html

19.4.2013

Soli Deo laus etgloria.