Novely Maioriana

MA S A R Y K OV A UNI V ER Z I T A
F I L OZ OF I C K F A K UL T A
stav klasickch studi
Bakalsk diplomov prce
2011 Tom Klouda

MA S A R Y K OV A UNI V ER Z I T A
F I L OZ OF I C K F A K UL T A
stav klasickch studi
Latinsk jazyk a literatura
Tom Klouda
Zkonodrn innost csae Maioriana
Bakalsk diplomov prce
Vedouc prce: Doc. PhDr. Jarmila Bednakov, CSc.
2011

Prohlauji, e jsem bakalskou diplomovou prci vypracoval samostatn s vyuitm uvedench pramen a
literatury.
.........................................................
Tom Klouda

Na tomto mst bych rd vyjdil dky pan docentce Bednakov za velmi inspirujc veden pi tvorb tto prce,
vem akademickm pracovnkm na stavu klasickch studi za odborn, a pesto pjemn lidsk studijn
prosted a svm nejblim za podporu bhem celho studia.
Gratias vobis maximas...

Obsah
1 VOD 1
2 HISTORICK ST 4
2.1 Stav e na potku druh poloviny 5. stol. 4
2.2 Osobn ivot Maioriana 5
2.3 Ricimer 6
2.4 Maiorianova vlda 7
3 NORMATIVN ST 9
3.1 Novela o potku vldy boskho Maioriana 9
3.1.1 Popis novely 9
3.1.2 Vznam novely 11
3.2 Novela o veejnch stavbch 12
3.3 Novela o defensorech 14
3.3.1 Defensor civitatis 14
3.3.2 Novela o defensorech 15
3.3.3 Vznam 16
3.4 Novela o kurilech 16
3.4.1 Kurilov a kolegia 17
3.4.2 Novela o kurilech 18
3.4.3 Vklad nkterch institut 22
3.5 Strun obsah ostatnch novel 25
4 PRVN ROZBOR A SHRNUT 28
5 ZVR 31
6 LITERATURA 32
7 PLOHY 34
1
1 vod
Tato bakalsk diplomov prce se zabv zkonodrnou innost csae Maioriana.
Maiorianus vydal celkem dvanct nazen, kter byly jako novely pipojeny k Theodosinskmu
kodexu. Pouze u devti z nich se zachoval cel text.
Prce pracuje se vemi eskmi pojmy novela, zkon i nazen jako s pekladem
latinskho vrazu novella. Nepipad mi eln omezovat se pouze na jeden pojem, nap. novela,
nebo prvn podstata novel me vyhovovat vem tem modernm pojmm.
Kvli povinnmu omezen rozsahu prce se neme zabvat vemi novelami ve sv
komplexit. Je tedy namst vybrat pouze nkter z nich a rozebrat je z nkolika pohled. Vbr
padl na prvn inauguran novelu, ve kter Maiorianus slibuje sentu a mskmu lidu, e bude
dobrm vldcem. Pot byla zvolena novela o veejnch stavbch, nebo pedstavuje pkn
pklad sprvn-trestnho nazen, kter ukazuje, e stav antickch pamtek, jak je znme nyn,
nen vdy dsledkem dobyvanch vlek a dn neptel.
Hlavn tit prce vak spov na novelch o defensorech a o kurilech. Vybrny byly
pro sv tma, kter se v dob, ve kter byly novely vydny, ukazovalo jako kruciln problm
msk e a jako jedna z mnoha kontinulnch pin padku antiky a konce starovku.
Ke kad novele je pistupovno systematicky. Jej pln originln latinsk znn s eskm
pekladem od autora bakalsk prce je obsaeno v ploze. Prce pak novelu popisuje odstavec
po odstavci, nepekld vak doslovn, nbr upozoruje na zajmav msta a peklady a inzeruje
instituty a zajmavosti, kter budou zmnny pozdji. Po popisu textu zkona zmiuje ony
dleit pase a dle je rozvd. V zvru prce pak pin modern prvnick pohled na antick
prvn pedpisy a pokou se o historick zhodnocen Maiorianovch zkon.
Clem prce je peloit a popsat vybran novely csae Maioriana, osvtlit nkter ze
sloitjch pojm a institut mskho prva a ivota pozdn e msk a normy obsaen
v novelch srovnat s dnenmi prvnmi hledisky.
Odborn literatury zabvajc se pozdn antikou je pomrn hodn. Vtina publikac se
vak zabv problematikou pouze povrchn a spokojuje se s vylenm historickch udlost,
pedevm vznamnch vlench taen, boj s barbary a zpsoby nastolovn a svrhvn
csa. Jen vjimen se meme setkat s bli zmnkou o legislativ jednotlivch csa, avak ve
vtin ppad se jedn o pouh popisy bez hlubch souvislost.
2
Tak je hodnocena nap. anglicky psan literatura, zejmna Edward Gibbon se svm dlem
The History of the Decline and Fall of the Roman Empire
1
. Maiorianovou dobou se zabv dl
IV, kter l jeho vojensk spchy i nespchy, zmiuje nkter ze zkon a hodnot je velice
pozitivn, ostatn velmi idealisticky vid i samotnho csae. Gibbonovo dlo je vak v pomru
s dalmi star.
Podobnou strukturu m kolektivn dlo tradinho britskho univerzitnho msta The
Cambridge Ancient History
2
. Zmnka o Maiorianovi je v jeho XIV. dle jet krat, vt prostor
se ponechv vojevdci Ricimerovi. Obsahuje vak i popisn sti rznch autor, ze kterch
me zjemce o dokreslen celkovho obrazu pozdn antiky doerpat potebn znalosti.
Nenahraditelnm zdrojem informac je do jist mry revolun publikace Arnolda Hugha
Martina Jonese zvan The Later Roman Empire 284-602: A Social Economic and Administrative
Survey. Jeho historick rozbor zejmna v druh sti knihy je nejhlubm, s jakm se lze
v odborn literatue setkat.
Z nmeck literatury lze vyzdvihnout historick dlo, kter sepsal Otto Seeck, s nzvem
Geschichte des Untergangs der antiken Welt
3
.
Neocenitelnm zdrojem zejmna starch historickch prac je relativn nov a modern
sluba Google Books
4
, kter zpracovv dla uloen v knihovnch celho svta. Knihy, kter ji
nejsou vzny autorskmi prvy, tedy dla, od jejich smrti uplynula dostaten doba, zde lze
prohlet bez omezen i sthnout ve formtu pdf. Sluba tak znan roziuje monosti
modernho badatele.
Co se te esk literatury, lze shrnout, e tuzemt historikov nebyli pli plodn, pokud
jde o irok monografie pozdn antiky. Za vechny meme zmnit Josefa eku. Zatmco vak
postrdme irokopsmov dla, meme se setkat s velmi kvalitnmi a hlubokmi rozbory
jednotlivch konkrtnch oblast antickho svta, jako je nap. Sthovn nrod Jarmily
Bednakov.
Latinsk text Maiorianovch novel je citovn podle edice Novellae Constitutiones
Imperatorum Theodosii II., Valentiniani III., Maximi, Maioriani, Severi, Anthemii, kterou sestavil
Jacques Sirmond a vydal Gustav Hnel v Lipsku roku 1844
5
a kter je dostupn online z

1
Gibbon, E. The History of the Decline and Fall of the Roman Empire. London: George Bell & sons, 1893.
2
Cameron, A., Ward-Perkins, B., Whitby, M. Cambridge Ancient History. Vol XIV. Cambridge: Cambridge University
Press, 2008.
3
Seeck, O. Geschichte des Untergangs der antiken Welt. 6. Band. Stuttgart: J.B.Metzlersche Verlagsbuchhandlung, 1920.
4
Google books [online]. 2011 [citovno 15.7.2011]. Dostupn z <http://books.google.cz>.
5
Sirmond, J., Hnel, G. Novellae Constitutiones Imperatorum Theodosii II., Valentiniani III., Maximi, Maioriani, Severi,
Anthemii. Leipzig, Hnel [online]. 1844 [cit. 15. 7. 2011]. Dostupn z:
<http://books.google.cz/books?id=M7uND9OcATwC>
3
http://books.google.cz/books?id=M7uND9OcATwC. Pro inspiraci byl vyuit Pharrv peklad
Theodosinskho kodexu.
6

6
The Theodosian Code and Novels and the Sirmondian Constitutions. Peloil Pharr, C. Union: The Lawbook Exchange,
Ltd., 2001
4
2 Historick st
2.1 Stav e na potku druh poloviny 5. stol.
Kdy se ekne, e Maiorianus byl csaem Zpadomsk e, zn to jist honosn a
leckdo si me pedstavit mocn stt rozkldajc se po cel zpadn Evrop. msk e je vak
ji jinm sttnm tvarem, ne jakm byla za csae Trajna, kdy doshla jej rozloha nejvy mry.
Podvejme se tedy nejdve, co se mysl pod pojmem Zpadomsk e.
msk e jako celek existovala historicky a do roku 395, kdy ji svou zvt formln
rozdlil csa Theodosius I., akoli prakticky k rozdlen dochzelo ji dve, nap. za
Dioklecina.
7
Pod ovldanou z msta ma tak meme od zmnnho roku rozumt pouze
zem zpadn a jin Evropy po Ilyrikum vetn, a zapotat k tomu lze zem severn Afriky
odpovdajc zempisn dlky.
Rozlohu tehdej e vak musme v na pedstav jet okletit o Britnii, kterou nechali
man svmu osudu kolem roku 410 n.l. V Galii byla situace o nco sloitj. Z vchodu na
Galii toili Frankov a Burgunan, a postupn se usazovali na mskm zem, kter jim asto
bylo vnovno vmnou za mr. Zpadn pobe Galie, dnen Akvitnie, vetn zpadn sti
Hispnie ovldali Vizigti. msk nadvld tak podlhal pouze pruh stedn Galie od Alp
smrem k dnen Normandii a stedomosk pobe Galie a Hispnie.
Itlie patila k mu tradin a pes nkoliker barbarsk vpdy si uchovala svj msk
rz. K Itlii nleelo Ilyrikum, tedy severn st pobe Jaderskho moe. Vchodn od Ilyrika se
ji nachzela Dkie v jurisdikci vchodomskho csastv.
V Africe se usdlili Vandalov pod vedenm krle Geisericha. Do Afriky pili v roce 429
z Hispnie, odkud byli vyhnni Vizigty a boji s mskmi csaskmi jednotkami. Do roku 430
dobyli a obsadili msto Hippo a v roce 439 doshli Karthga. Po tocch na mskou provincii
Africa Proconsularis a po plenn na Siclii byla s Vandaly uzavena mrov smlouva, kterou
man ponechali severoafrick provincie pln pod vldou Vandal.
8

Jak vidme, msk e se tedy rozkldala pouze na zem Itlie a Siclie, stedn Galie,
poben Hispnie a Ilrie. Tomuto zbytku e pod neustlmi toky barbarskch kmen ml
brzy vldnout csa Maiorianus.

7
Zamarovsk, V. Djiny psan mem. Praha: Mlad fronta, 1967, s. 352.
8
Press, 2008, s. 125.
5
2.2 Osobn ivot Maioriana
Iulius Valerius Maiorianus, stejn jako mnoz jeho pedchdci (nap. Aetius) pochzel
z msk dstojnick rodiny. Narodil se kolem roku 420 n.l.
9
Jeho dd z matiny strany slouil za
vldy Theodosia I. jako vrchn velitel vojska (magister militum) v Ilyriku, v tto funkci pak spn
bojoval proti barbarskm kmenm za Dunajem.
Maiorianv otec psobil jako finann sprvce v Galii a spravoval vlenou pokladnu
tehdy jet generla Aetia. U Aetia slouil v dstojnick pozici i Maiorianus sm, ale byl dajn
proputn, protoe jeho vojensk spchy zastnily samotnho Aetia a nevyhnuly se zvisti
Aetiovy manelky.
10

Po krtkm odpoinku na svm venkovskm sdle byl opt povoln do vojensk sluby,
tentokrt csaem Valentinianem III., kter jej dosadil do funkce velitele sv osobn stre (comes
domesticorum). Pitom se sblil s csaovou manelkou Licini Eudoxi. Brzy po Maiorianov
jmenovn do ela tlesn stre vak byl csa zavradn a podpora csask vdovy mohla zajistit
Maiorianovi csask trn. Hrou osudu se vak koruny chopil Petronius Maximus a po jeho
sedmdestidennm panovn, kdy byl ukamenovn rozezlenmi obany ma, nastoupil vldu
vlivn prvnk a diplomat Avitus. Ani ten vak nepanoval dlouho. Kdy v m vypukl hladomor,
Avitus se snail situaci zvldnout tm, e rozpustil galsk a germnsk jednotky foedert. Ubyly
hladov krky, ale stlo to csae vysok odstupn. K zajitn vplaty vojkm dal roztavit nkolik
bronzovch soch, m si vak zneptelil znanou st vlivn populace ma.
11
Avitus uprchl do
Galie, po prohran bitv s Ricimerem byl pinucen stt se biskupem a zanedlouho zemel. Po
jeho smrti, na kter ml zejm podl i Maiorianus, se Maiorianovi otevela cesta k csask
korun.
12

Bezprostedn po Avitov smrti vak oproti oekvn nenastoupil na zpadn trn dn
csa. Nkte historici toto obdob nazvaj interregnum, ale formln zpadn e nezstala bez
vldy. De iure se stal vldcem nad zpadn vchodomsk csa Marcianus (t Markianos), a
to a do sv smrti na konci ledna roku 457, a po nm jeho nslednk csa Leo po dal ti
msce.
13

Prodleva byla nejspe vyplnna usilovnm diplomatickm jednnm. Marcianus nebyl
naklonn ani dvma pedchozm csam a zejm nechtl bt ochoten oficiln pipustit
Ricimerovu pozici patricije a potvrdit jeho volbu zpadnho csae. Zanedlouho vak Markianos

9
Grant, M. mt csaov. Praha: BB/art s.r.o., 2006, s. 376.
10
11
Bury, J. B. A History of the Later Roman Empire, vol. 1. London: Macmillan, 1889, s. 237.
12
13
Bury, J. B. History of the Later Roman Empire. London: Macmillan & Co., Ltd., 1923, s. 331.
6
zemel a tm bezprostedn po nstupu csae Lea na vchodomsk trn byl Ricimer oficiln
jmenovn patricijem a Maiorianus jako comes domesticorum poven do hodnosti druhho magistra
utriusque militiae.
Magister utriusque militiae je nejvy vojensk funkce domintu, kter v sob spojuje dv
velitelsk funkce, magister militum jako velitel pho vojska a magister equitum jako velitel jzdy.
Poet magistr se v pozdjch dobch zvil s administrativnm lennm e.
14

Dne 1. dubna roku 457 pak byl Maiorianus uznn Leonem za csae; byl mu vak piznn
pouze titul caesara, zatmco sm Leo se tituluje augustus a povauje se za jedinho vldce obou
impri.
15
Nakonec byl Maiorianus jmenovn augustem a v prosinci tho roku s podporou
mskho sentu, vojska i patricije Ricimera.
16
Finln rozhodnut zejm souviselo s jeho
spchem ve vlce proti Vandalm.
17

Maiorianus byl jeho souasnky vnmn jako ctnostn man. Sidonius Apollinaris ve
svm panegyriku vnovanm prv Maiorianovi zahrnuje tehdy jet konsula vemonmi
lichotkami. Prokopios z Kaisareie o nm mluv jako o mui, kter ve vech ctnostech pekonal
vechny, kdo kdy byli mskmi csai.
18
Edward Gibbon jde jet dle, kdy pe, e Maiorianus
pedstavuje vtan objev velkho a hrdinskho charakteru, jak se nkdy objev ve zvrcen
dob, aby obhajoval est lidskho rodu.
19

2.3 Ricimer
Velmi dleitou postavou v historii Maiorianovy doby je Ricimer. Byl to germn gtskho
a suevskho pvodu, arinskho vyznn, kter nastoupil drhu dstojnka msk armdy a za
svj ivot doshl velmi vysokho postaven. Kdy se Vandal Geiserich za vldy csae Avita
rozhodl, e vyle flotilu edesti lod, aby napadala a plenila pobe zpadn e, Avitus jej
jmenoval vrchnm velitelem armdy a poslal jej k obran Siclie. Ricimer si vedl velmi dobe a po
odraen toku na Agrigento porazil Vandalsk lostvo u Korsiky.
20

14
Berger, A. Encyclopedic dictionary of Roman law. Philadelphia: The American Philosophical Society, 1953, s. 571.
15
Seeck, O. Geschichte des Untergangs der antiken Welt. 6. Band. Stuttgart: J.B.Metzlersche Verlagsbuchhandlung, 1920, s.
339.
16
Jones, A. H. M. The later Roman Empire, 284-602: a social economic and administrative survey. Vol I. Norman: University
of Oklahoma Press, 1964, s. 241.
17
Seeck, O. Geschichte des Untergangs der antiken Welt. 6. Band. Stuttgart: J.B.Metzlersche Verlagsbuchhandlung, 1920, s.
339.
18
Procopius Caesariensis, Historiarum Tetradis I. Liber III. Bonn: Weber, 1833, s. 340:
o\:o yop o Moopivo, uov:o :o co:c Pcoicv pcpooicuxo:o ucpoipcv opc: oo.
19
Gibbon, E. The History of the Decline and Fall of the Roman Empire. London: George Bell & sons, 1893, s. 58.
...presents the welcome discovery of a great and heroic character, such as sometimes arise in a degenerate age, to
vindicate the honour of the human species.
20
7
Kdy se jako osvoboditel Itlie Ricimer vrtil do ma, vyuil sv moci a popularity a
s pomoc nkolika sentor pomohl svrhnout Avita z trnu, pot co porazil Avitova patricije
Remista u Ravenny.
Ricimer vak netouil po csask korun, jako arinsk germn na ni ani neml nrok.
Daleko vhodnj bylo dit a ovldat imprium z pozice patricije prostednictvm nevraznho
a snadno ovlivnitelnho csae. Takto ovlivoval politiku zpadn e po nsledujcch estnct
let, pestoe hned prvn csa Maiorianus nebyl ideln loutkou, jakou si pedstavoval.
21

2.4 Maiorianova vlda
Csa Maiorianus vldl tyi roky a celou dobu vnoval snaze zachrnit co nejvce
z msk e, jak z vnitnho pohledu administrativy, hospodstv a prva, tak proti vnjm
neptelm.
Od roku 458 bojoval Maiorianus proti Vizigtm a dobyl zpt galsk msta, kter byla
ztracena v anarchickm obdob po svren csae Avita, po obrcen Frank na svou stranu
Maiorianus napadl vizigtskho krle Theodericha II. v severozpadn Hispnii.
22
Tm opt
sjednotil jin Galii a Hispnii pod nadvldou zpadomsk e, a navc svou vldnost
k poraenm zskal v jejich adch spojence.
23

V roce 461 se vak naplnil neastn zmr napadnout Vandalsk zem v Africe cestou
z Hispnie. Maiorianus byl na invazi dobe pipraven, bhem poslednch t let cel Itlie vyrbla
lod podobn, jako man za prvn punsk vlky. Flotilu soustedil do pstavu hispnsk
Cartageny (Carthago Nova). Vyprv se dokonce legenda, ve kter si Maiorianus obarvil vlasy a
vypravil se do Karthga v pestrojen za svho vlastnho vyslance, aby se na vlastn oi
informoval, v jakm stavu se nachz vandalsk krlovstv veden krlem Geiserichem.
24

msk e vak byla zrazena. Geiserichova vzvdn sluba dokzala proniknout do
skch struktur a bhem jednoho dne napadl nehldanou cartagenskou ztoku a vtina
vlench lod byla potopena, splena nebo jinak vn pokozena.
Po porce se Maiorianus navrtil do Itlie, aby dohlel na reformovn vnitnch
pomr v i. V pracovnm vyten si vak neviml intrik, kter ho mly brzy pipravit o trn i o
ivot. Reformami a tvrdmi postihy proti korupci si proti sob popudil vechny vysoko

21
of Oklahoma Press, 1964, s. 240-241.
22
Press, 2008, s. 23.
23
Gibbon, E. The History of the Decline and Fall of the Roman Empire. London: George Bell & Sons, 1893, s. 65
24
8
postaven ednky, kterm z tchto nekalch praktik plynul zisk, svou porkou v Cartagen
nepotil ani svho ochrnce Ricimera.
25

Nakonec byl Maiorianus pinucen abdikovat (2. srpna roku 461), byl uvren do vzen a
po pti dnech muen byl popraven. Tm skonily jeho snahy o reformu e.
Maiorianus bhem sv vldy vydal dvanct novel, kter jsou alespo nzvem zmnny
v Theodosianov kodexu. Z tchto dvancti zkon se vak dochovalo pouze devt, kter byly
do kodexu vlenny. Vtina z nich vznikla bhem prvnho roku vldy csae, tedy bhem roku
458 n.l. My se podvme na tyi z nich.

25
9
3 Normativn st
3.1 Novela o potku vldy boskho Maioriana
Prvn novela je vlastn inauguranm dopisem nov jmenovanho csae mskmu
sentu. Napsn byl v Ravenn, kde se ji od dob Dioklecina nachzelo csask sdlo a kde byl
Maiorianus ustaven csaem.
26
Meme se jen dohadovat, co vedlo tehdej editory k zahrnut tto
novely do souboru Codexu Theodosiani. Pln souvisl text prvn novely v originle i v pekladu
autora bakalsk prce se nachz v zvren ploze.
3.1.1 Popis novely
Titul novely zn De ortu imperii divi Maioriani Augusti. Prvn a druh novela je vydna
pouze jmnem csae Maioriana, ostatn novely jsou ji vydny jmnem obou csa, tedy i
vchodnho csae Lea.
V vodu csa oslovuje msk sentory. Osloven patres conscripti je tradin, v literatue jej
pouv Titus Livius, Sallustius, Cicero i Tacitus. Doslova znamen sepsan otcov, ale ve
skutenosti odkazuje na dv skupiny lid: otcov, pvodn sentoi z patricijskch rodin, kte byli
leny sentu ji za krlovstv, a sepsan sentoi, psedc, neboli ti bohat plebejov, kte se stali
sentory a po doplnn stavu po vyhnn krle Tarquinia Superba.
27

Maiorianus zde dle jmenuje dv formln instituce, kter jsou teba k nstupu na csask
trn volba sentor a provoln msk armdy. Je vak teba uvst, e tyto faktory byly
opravdu pouze formln, nebo ve vtin ppad byla rozhodujc zv pedchozho csae,
nebo, jako v tomto ppad, vle postavy v pozad msk politiky, jakou byl nap. prv Ricimer.
Jones jej nazv vstinm pojmenovnm all-powerful emperor maker, neboli vemocn
producent csa.
28

V antickch dlech je bn vzvn bosk sly a pn, a jsou bohov dlu naklonni, jak
se objevuje v dalm odstavci. V tto dob ji vak ona divinitas pedstavuje kesanskho Boha.
Samozejm zdaleka nejdleitj zjem je spatovn ve veejnm blahu.
Maiorianus zdrazuje, e vlastn na csask trn sm nechtl, a e to nebyla jeho osobn
ctidost, kter mu nasadila na hlavu csaskou korunu, ale e spe svolil se zaslbenm veejn

26
Gibbon, E. The History of the Decline and Fall of the Roman Empire. London: George Bell & Sons, 1893, s. 59.
27
Walbank, F. W. a kol. The Cambridge Ancient History. Vol. VII, part 2. Cambridge: Cambridge University Press, 1989,
s. 181.
28
10
poslunosti. Zrove vyjaduje obavu, aby nebyl odsuzovn jako nevtan ve stt, ve kterm se
narodil. Vyjaduje tm jistou dvku vlasteneckho ctn, kterou mu lze pist k dobru.
V dalm odstavci Maiorianus zmiuje, e v roce, ve kterm je tento dopis psn, pijal
konzulsk svazky. Svazek prut byl odpradvna symbolem moci v m; pokud ml ednk i
vojenskou pravomoc, v prutech se nachzela vpleten sekyra. Nosil je prvod liktor vdy, kdy
se vysok ednk objevil ve sv funkci na veejnosti.
29
Konzulov byli voleni na rok, toto platilo
z dvod tradice a do pozdn antiky. Jejich funkn obdob zanalo od 1. ledna, tedy o
lednovch kalendch. Konzul byl tzv. eponymnm ednkem, po nm byl pojmenovn cel rok,
proto zmnka o jmnu.
Dle csa vyzv sentory, aby mu byli oporou ve sprv vc veejnch. Csaov pozdn
e msk vak rozhodn nepotebovali sent k neruenmu vldnut. Tuto pas lze vnmat
spe jako zadostiuinn tradicm a agitan kampa, kter m sdlit nejen sentu, ale hlavn
veejnmu mnn, e nastupujc csa nebude tyranem.
Sentoi a poddan jsou pesvdovni, e za csae Maioriana bude obnovena a poslena
spravedlnost a vlda prva. Star msk ctnosti, kter se schovvaj pod pojmem virtutes, povauje
Maiorianus za velice dleit. Z ujitn, e od nstupu novho csae bude estn lovk
povaovn za nevinnho, meme vyst indicii, e zejm za tchto as byla ctnost asto
opomjena, ne-li pmo nedouc. Konen csav cl, toti povaovn ctnosti za
chvlyhodnou, me pak bt povaovno za jakousi pidanou hodnotu.
Sentoi a oban e jsou ujiovni, e se ji nebudou rozmhat kiv obvinn, kter
byla oividn za Maiorianovch pedchdc na dennm podku. Csa se vyznv, e falen
sthn odsuzoval v dob, kdy byl poddan, tj. ped nstupem na trn, a nyn jako csa je bude
obzvlt postihovat. V tomto ohledu me bt Maiorianus vnmn jako vjimen vlada. Pojem
calumnia znamen kivou vpov nebo kiv obvinn. Ve vazb na pedchoz text tedy csa
ukliduje poddan, e tyto nevary nebudou trpny a jedin, kdo se m bt udavastv a kivch
alob, jsou ti, kte kiv aloby budou vymlet a vst je. Tm dv Maiorianus najevo, e chce
obnovit vldu spravedlnosti a prva.
V dalm odstavci Maiorianus zmiuje Ricimera. Oznauje ho za otce a patricije, co byl
jeho oficiln titul. Svuje mu starost o vci vojensk, se ktermi bude csai pomhat. Csa
slibuje, e bude s bo pomoc peovat o msk svt, a jmenuje dv hrozby, ped ktermi csa
spolu s Ricimerem svou bdlou str zabrnili, a to cizho neptele a domc pohromu. Vnitnm
neptelem je zejm mylena Avitova hrzovlda.
30

29
30
11
Ve shrnut a zvru dopisu rekapituluje sv priority. Zdrazuje sounleitost
s poddanmi tm, e pipomn, e jet nedvno byl jednm z nich. Slibuje, e se svou csaskou
moc a poslunost kolegy piin o veejn blaho, pokud k tomu pispje nebesk vle. Vyjaduje
obavu, e by se od nho v budoucnu mohla pze sentor odvrtit.
Vlastn rukou pak podepisuje zvren pozdrav: Pejeme Vm, abyste byli velmi astn
a siln po mnoho let, otcov sentoi, lenov nejsvatjho du. Na zvr je pak doplnna
datace: ti dny ped lednovmi dami za konzultu csae Maioriana, tj. dne 11. 1. 458 n.l.,
sepsno v Ravenn.
3.1.2 Vznam novely
Prvn novela je pknm antickm pkladem programovho prohlen. L zpsob
zskn vldy, vyzdvihuje csaovy pednosti, kladn vlastnosti a minul zsluhy, slibuje
spravedlivou vldu a konec bezprv, optimisticky hled do budoucna. Zdrazuje, e netou
vldnout ze sobeckch dvod, ale e m na mysli pouze veejn blaho. Ujiuje, e chov v ct
starobylou tradin instituci mskho sentu. Kdy zmiuje patricije Ricimera, urit netu, e po
tyech letech na trn se mu natolik znelb, e jej Ricimer d zavradit, aby mohl lpe ovldat
i prostednictvm slabho a lpe manipulovatelnho csae. Nechyb prosba namen k bosk
sle, aby pla jeho panovn.
Jak u jsem zmnil, nen jasn, pro byla tato novela zakomponovna do
Theodosinskho kodexu. Jej prvn vznam je prakticky nulov. Neobsahuje dnou normu,
dn obecn pravidlo chovn, kter by jakmukoliv subjektu udlovalo prva nebo jej
zavazovalo povinnostmi.
Povaha textu naznauje, e jej lze vnmat pouze za slib csae. Slibu se v mskm prvu
kalo stipulatio a byl jednm z verblnch kontrakt. Tko vak meme povaovat tento projev
panovnka za jakkoli zavazujc. Neobsahuje a ani neme obsahovat dn sankce za poruen
slib, prohlen navc postrd uritost.
Meme tedy uinit zvr, e prvn novela csae Maioriana nepln prvn, nbr ist
politickou funkci.
12
3.2 Novela o veejnch stavbch
Zkon De aedificiis publicis vydan v Ravenn za konzultu Maioriana a Leona, tedy za
prvnho roku jejich vldy (roku 458), nar na obecn problm pozdn antiky. Novela je
adresovna prefektovi Msta
31
, jistmu Aemilianovi, a je vydn ve jmnu obou csa, tedy
zpadnho i vchodnho.
Zastavme se u adresta novely. Praefectus urbi (nebo urbis) byla vysok ednick funkce,
kter se vyskytovala u v dobch krlovskch, bhem republiknskho obdob pak mstt
prefektov byli nahrazeni prtory. Obnoven byl a za csae Augusta pro zastupovn csae
v jeho neptomnosti. Za Tiberia pak byl jmenovn nastlo.
32
Mstsk prefekt vykonval obyejn
ve Mst trestn agendu, zprvu pouze na csav pkaz, pozdji ji nastlo, a to ve mst m a
v jeho okol. V pozdnch dobch se z nich stali vrchn ednci pro zem Msta, jak v civilnch,
tak v trestnch vcech. Byl odvolacm orgnem rozhodnut civilnch soudnch orgn a
rozhodoval vechny spory tkajc se lid ze sentorskho stavu. K ruce mu pak byly tzv. cohortes
urbanae, nevelk vojensk policejn jednotky.
33

Maiorianus v pedmluv k prvn norm rozebr dvody k vydn tohoto zkona dost
obrn. Zkonodrce l, jak byl svdkem padku msta ma z dvodu rozebrn veejnch
budov pro soukrom ely. Kdykoli obyvatel ma potebuje stavebn materil pro stavbu svho
privtnho domu, hled na mst budov, kter postavili antit pedkov. Tm zpsobuj havarijn
stav tchto staveb, a jde o chrmy, baziliky nebo jin monumenty, nebo na opravu vech
antickch pamtek nejsou dostaten prostedky. Maiorianus v pedmluv povauje stavebn
pamtky za zklad vzneenosti Msta. Soukrom obyvatel Msta tak in za benevolence
mstnch soud (per gratiam iudicum), kte tyto iny nesthaj a pivraj tak nad dnm oi.
Meme si lehce pedstavit, e zjem o stavebn materil se v tto dob obracel pevn
k pohanskm chrmm. Kesanstv bylo ji oficilnm nboenstvm a pohansk svatostnky
byly m dle tm oputnj.
K popisu rozkrdn je pidno obvinn, e se tak dje nejen s vdomm mstskho
prefekta, ale dokonce na jeho vslovn pkaz, nebo prv prefekt za elem oprav drobnch
veejnch staveb dv rozkazy zniit a rozebrat velkolep stavby. Maiorianus tm obviuje pmo
adresta novely.
Po pedmluv ji nsleduj prvn normy.

31
Pojmem Msto (Urbs) se tradin rozum msto m (Roma).
32
Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 26.
33
13
Nejdve v tto novele najdeme jakousi generln klauzuli, obecn zkaz jakhokoli nien
vech budov postavench pedky, a u slouily k nboenskm elm, nebo k pote tla
starch man. Obecn vymezen ihned nsleduje sankce. Nen vak primrn namena proti
samotnm pachatelm rozkradam, nbr proti tm, kte takov nien dovol, tedy soudcm
a jejich pomocnkm. Pro soudce zkon pot s penitm trestem (quinquaginta librarum auri),
soudn pomocnci (apparitores atque numerarii) jsou potrestni daleko tvrdji, pokud svho
nadzenho soudce poslechnou. Pro n je uren trest smrti, tzv. fustuarium, neboli ubit hol, co
bval v klasickch dobch potupn trest pro vojky nebo otroky.
34
K tomu se vak pidv trest
useknut rukou (manuum amissio), ktermi pachatel znesvtili monumenty minulosti.
Dal odstavec zkona je pak normou zmocujc. Csa dv vlunou pravomoc o
nalhavch a vjimench ppadech, kdy je teba strhnout starou budovu, aby ustoupila nov
uiten, nebo jej stav u nedovoluje dn zpsob opravy, dvoustupovmu sprvnmu
zen, tedy v prvnm stupni vzneenmu sentu. Kdy ve sv moudrosti sentoi po irok a
dkladn vaze rozhodnou, e je teba budovu strhnout, vc je postoupena k uven
samotnmu csai, kter teprve autoritativn rozhodne, zda je skuten vylouen, aby se budova
zachrnila, a zda tedy jej materil m ozdobit jinou veejnou budovu.
Zvren ustanoven pedpisu pak naizuje adrestovi tohoto nazen, aby jej dnm
zpsobem publikoval a veel tak v platnost a innost.
Prvn systematika celho pedpisu je vcelku logick. V prvnm odstavci formuluje
materiln prameny zkona, tedy skutenosti a okolnosti, kter vedly zkonodrce k vydn
takovhoto zkona. Pot se vyskytuje obecn zakazujc norma nsledovan sankc za jej
poruen. Na zvr pak dv zkonnou licenci orgnu sttn (i v tto dob spe mstsk) sprvy
k vlunmu udlovn souhlasu v ppadech, kdy je to nezbytn.
O potebnosti normy neme bt pochyb. Avak otzkou zstv, zda byla v tto dob
skuten inn. Je mon, e reln hrozba tvrdho trestu nutila soudn ednky k poslunosti.
Tato novela nm vak dv jin podstatn svdectv. Pi pohledu nvtvnk Vnho
msta na ruiny antickch pamtek kdekoho napadne otzka, jak je mon, e tak mohutn a
majesttn budovy mohly podlehnout tak snadno zubu asu. Do povdom laik se v takov
chvli dostvaj barbarsk kmeny nic msto, zvlt Vandalov, kte si svm dnm vyslouili
nesmrtelnost, ppadn nenechav lid stedovku, kte ji nechovali v srdcch nklonnost ke
svm antickm koenm.
Jak vak pesvdiv podotk Gibbon, Vandalov ani Gtov nemli zjem likvidovat
pohansk chrmy. Vlen snaha mohla srovnat se zem maximln nkolik fortifikanch

34
Berger, A. Encyclopedic Dictionary of Roman Law. Philadelphia: The American Philosophical Society, 1953, s. 481.
14
objekt, jako jsou brny, ve i zdi. Hlavn destrukn initel vak psobil po cel stalet, tie a
vytrvale.
35

Obzvlt pedmluva nm vak vypovd mnoho o samotnch manech, daj-li se tak
s odstupem nkolika stalet od klasick doby jet nazvat. Doba padku se ji naplno projevila
v myslch obyvatel msta, kdy dokzali nenechav rozebrat monumenty postaven rukama
svch pedk a bylo teba psnho zkona, aby antick pamtky zstaly ueteny.
Jak tato snaha nakonec dopadla, meme vidt sami pi nvtv ma. inn ochrana
antickch budov poala a s nstupem novovku. Dnen man si vak sv kulturn ddictv
chrn o to urputnji.
3.3 Novela o defensorech
Zkon s poadovm slem III. obnovuje innost funkce s nzvem defensor civitatis,
v pekladu obecn ochrnce. Dve, ne bude zmnno, co k tento konkrtn Maiorianv
zkon, je teba podvat se do historie a osvtlit vznik a psobnost tto funkce.
3.3.1 Defensor civitatis
ad defensor civitatis (ecky ouvixo nebo cxixo) je mezi kodexy poprv uveden a od
dob Valentiniana I., ale prvn zmnky jsou ji z roku 322 v Arbii a 330 v Egypt, tedy od dob
csae Constantina.
36
Je tedy velice pravdpodobn, e defensor byl na vchod zaveden dve, a
a Valentinian a Valens rozili tento ad na celou i.
37

Defensoi mli ji od Valentiniana povahu ochrnce chudch oban msta ped libovl
mocnch. Jmenovit lo pedevm o ochranu poplatnk nejrznjch dan a sttnch poplatk
ped jejich vymahai.
38

A pozdji zskal defensor pravomoce podobn soudci. Do jeho jurisdikce patily drobn
a bagateln ppady zpotku do neurit ve alovan stky. A Justinin uril konkrtn limit
tchto ppad (50 solid, pozdji 300 solid). Dle mohou defensoi rozhodovat o mench
trestnch inech a zadrovat pachatele zvanjch trestnch in a nechat je pedvst ped

35
36
37
38
Ltd., 2001, s. 34.
15
sprvce provincie.
39
Defensor ml tak pozdji pravomoci podobn noti, tedy ve vyizovn
zvt, a dohlel nad veejnmi zznamy.
Jejich funkce se tak stala velmi uitenm odlehenm agendy sprvce provincie, nebo se
ji nemusel zabvat mnoha drobnmi alobami a drobnmi pestupky. Na druhou stranu vak
pinesl i vznamn zpstupnn prvn ochrany pro chud vrstvy obyvatelstva, nebo sv spory
mohly eit cestou aloby k defensorovi. zen ped defensorem bylo mn formln, a tedy i
mnohem levnj. Bylo navc pstupn pmo ve mst, ve kterm alobce bydlel, a nebylo nutn
se trmcet do sdelnho msta sprvce provincie.
40

Defensoi bvali jmenovni z ad bvalch sprvc provincie, vysokch ednk nebo
advokt. Tm mla bt zajitna odborn zpsobilost a vysok profesionalita defensor.
41

Naopak velmi nedouc bylo jmenovn kuril do tto dleit funkce, dle tak sprvc
provincie, prtorinskch prefekt nebo vik.
42

3.3.2 Novela o defensorech
Maiorianova novela pak navazuje na pedchoz pedpisy vymezujc pravomoce defensor
a obnovuje jejich innost. Je adresovna vem vldcm provinci.
Text zkona opt zan materilnmi dvody k vydn takovho zkona. Zkonodrce
l neuten stav mst v provincich, ze kterch odchzej obyvatel, protoe nemaj zastn
v defensorech, kte byli zvykl chrnit kadho obana proti niemnostem zpupnch. To je podle
Maioriana pohnutka, kter jej vedla k vydn tohoto zkona, aby byli ve vech mstech zvoleni
rozhodnutm vech mui poctiv, estn a pedvdav, kte by ve svch mstech dostali pravomoc
chrnit svj lid. Csa jim dv prvo, kdykoli spat vc nleejc veejnmu blahu, bu
samostatn rozhodnout, nebo danou zleitost sdlit csaskmu sluchu (potestatem vel exsequendi,
vel insinuandi auribus mansuetudinis nostrae).
Zrove ukld vem lidem, kte utekli ped vbrmi dan a poplatk (compulsores) na
venkov ve snaze jim uniknout, aby se pod ochranou defensor navrtili do mst svho oficilnho
bydlit.
V zvru svho pedpisu pak Maiorianus nabd adresta, tedy sprvce provincie, aby
sprvn pochopil ducha zkona (tenor praeceptionis) a aby piml vechny obany, vetn honort i

39
40
41
42
The Theodosian Code and Novels and the Sirmondian Constitutions. Ploil Pharr, C. Union: The Lawbook Exchange, Ltd.,
2001, s. 32.
16
prostho lidu, z lidnatch obc, kter jsou v oblasti jeho jurisdikce, dobe projednat celou
zleitost, poradit se o vhodn osob defensora a zvolit jej. Nabd tak obany, aby si pospili,
nebo defensoi mohou po splnn tchto formalit tlumoit poteby obce pmo csai. Csa
v textu zkona vysvtluje, e nedovoluje provincilm pichzet ke dvoru, a to kvli obtnosti a
nkladnosti cesty. Na pln zvr pak dodv, e defensor jm bude potvrzen ve sv funkci po
zven jeho povahy a osobnosti a posouzen jeho vhodnosti k tak estn funkci.
Novela byla vydna v kvtnu roku 458, a to v Ravenn, ostatn jako vechny novely
z toho roku.
3.3.3 Vznam
Tm, e Maiorianus obnovil funkci defensora, prokzal sv mysly skuten peovat o
prospch obyejnch lid v i. Propjenm svho jmna a sv autority dodal tomuto institutu
vnosti. Obyejn lid zskali prostedek k prvn ochran proti vymaham dan a zneuit prv
se skrze defensory mohla dostat a do ucha csaova.
43

Funkce defensora byla zavedena o vce ne sto let ped Maiorianovou vldou a za tuto
dobu jejich funkce pozbyla vnosti. Zkony obsaen v Theodosinskm kodexu nm podvaj
svdectv o kupen s hlasy potebnmi ke zvolen obana do funkce defensora, o pekraovn
jejich pravomoc pi zskvn majetku nebo o jejich neinnosti.
44

Znovuzaveden vkonu tto funkce tak lze jednoznan uvtat jako krok sprvnm
smrem. Otzkou vak zstv, do jak mry bylo nazen inn.
3.4 Novela o kurilech
Sedm Maiorianova novela se sna eit obecn problm, se kterm se potk pozdn
zpadn e prakticky neustle. Kvli platnosti provinnch sprvc a vydrn poplatnk ze
strany vbrch dan se mnoz pslunci mstskch kuri uchyluj k emigraci za hranice svho
msta. Unikaj tak od svch povinnost podle mskho daovho prva. Mnohdy dokonce
opoutj zem samotn msk e. Radji toti obtuj ivot ve vyspl msk spolenosti, aby
ili v primitivnm barbarskm svt, ale bez mskch dan.
45

43
44
Ltd., 2001, s. 33
45
Bednakov, J. Pokusy o odstrann nkterch druh prvn diskriminace v 1. pol. 5. st. po Kr. In: Bubelov, K.
IUS Romanum: sbornk pspvk ze IV. konference prvnch romanist R a SR na tma Diskriminace v mskm prvu konan
2. a 3.11.2001 v Olomouci. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackho, 2002.
17
3.4.1 Kurilov a kolegia
Novela se tk osob zvanch curiales. Je teba osvtlit, kdo tito kurilov byli.
lo o pslunky mstsk samosprvy, nkdy, zejmna v dvjch dobch, tak nazvni
decuriones. Pvodn lo o privilegovanou vrstvu volenou ve mstech v msk i. Jedinmi
kvalifikacemi, kter byly vyadovny pro kurily, byl pvod nebo domicil kurila ve mst,
s jistmi historickmi vjimkami ovem, dle pak museli bt svobodn, a to ji od narozen, a
nakonec byla vyadovna majetkov kvalifikace, tj. kuril musel vlastnit pdu. Kurily byli
nejastji voleni nejbohat oban msta, nebo kurilsk funkce byla velmi nkladn. Bohatstv
a s tm souvisejc sociln postaven kuril se vak velmi liila region od regionu. Ve velkch
mstech, jako bylo Carthago nebo Antioch, byli kurilov opravdovmi bohi, srovnatelnmi se
sentory v Konstantinopoli, naopak v malch mstech to byli asto obyejn sedlci.
46

Kvli udrovn sv popularity se museli starat o veejn chod msta, asto chtli po sob
zanechat njakou pamtku, a tak stavli monumenty i chrmy. Hlavn povinnost kuril byly
odvody dan z zem pinleejcch mstu. Prce to vak byla obtn, nebo mnoz poplatnci se
placen dan snaili vyhnout, a u nsiln odehnnm povench osob, nebo prostednictvm
udlench privilegi. Na kurilech vak centrln moc vyadovala odvody v pln vi.
Kurilov tak nemli moc dvod, pro ve sv funkci zstvat. Riziko tlesnho trestu
nebo bankrotu za nesplnn svch povinnost bylo pli vysok a nebylo kompenzovno
adekvtnmi psliby zisku bohatstv. lovk s dobrmi kontakty se daleko lpe prosadil ve
slubch csaskch ad nebo v crkvi. Dokonce i pslunost k jinm kolegim, nap.
emeslnm, bylo v tto dob vhodnjm.
47

Ve uveden spolu s rostoucmi nklady na provoz msta a pibvajcmi koly tak bylo
pinou postupnho padku funkce kuril. Kdy se u vkon funkce pestal vyplcet, mnoz
oban pestali mt o funkci zjem. lenstv v mstskch kurich bylo tedy od 3. stolet povinn.
Funkce se tak prakticky stala ddinou, nebo kurilov museli vlastnit pdu a jejich synov ji ve
vtin ppad zddili.
48

Mnoz kurilov neunesli finann bm, kter bylo s vkonem funkce kurila spojeno a
doslova zkrachovali. Jin se snaili z funkce rznmi zpsoby vyvzat.
Ti bohat vidli dvod k niku z kurilskho postaven v tom, e jim bu brzdilo jejich
vysok ambice a nemohli postupovat v administrativn hierarchii, nebo se prost chtli zbavit

46
47
Press, 2008, s. 208.
48
18
ednch povinnost, kter na n sttn sprva uvalila. Nelze pedpokldat, e hlavnm motivem
pro bohat kurily byly penze, nebo na jedn stran jejich bohatstv pokrylo vechny nklady i
rizika, na stran druh vtinou lehce penesli odpovdnost za vybrn dan a poplatk na mn
majetn leny kurie.
49
Poven do sentorskho stavu pak pineslo znan odlehen,
spoleenskou presti a v neposledn ad i mnoh privilegia, nebo sentoi byli potni mezi
tzv. honestiores
50
.
V kadm ppad mnoz csaov vidli v obnoven dobr innosti mstskch kuri
prostedek k reform cel e. Podle Maiorianovch slov: Curiales nervos esse rei publicae ac viscera
civitatum, nullus ignorat.
51

Dle se vnujme ustanoven o kolegich. Collegium byla skuten prvnick osoba v tom
smyslu, jak ji znme i dnes. Zmiuj je u zkony dvancti desek, po cel republiknsk obdob
pak bylo prvem oban se sdruovat v kolegich. Byly rznho druhu, najdeme kolegia politick,
knsk, pohebn, emesln. Za principtu pak vznik kolegia podlhal sttnmu povolen.
52

V textu Maiorianovy novely se pod pojmem collegium mysl kolegium ivnostensk, kter
lze nazvat eskm pojmem cech. Collegiati jsou tak pslunci cechu, cechovnci.
Prvnm postaven len kolegi se vnovala pedchoz legislativa. Maiorianova novela
pouze potvrzuje normy, kter jsou v platnosti a dopluje je o dal ustanoven.
Tmto jsou vysvtleny dva nejdleitj pojmy, kterch se tk sedm novela. Nsleduje
strun popis jednotlivch ustanoven.
3.4.2 Novela o kurilech
Text sedm novely meme rozdlit na jednotliv sti tak, jak jsou rozdleny v nkterch
edicch. Rozliujeme tak krom titulu a zpat preambuli, kter shrnuje materiln prameny, na
jejich zklad byl vydn tento zkon, a osmnct odstavc, eknme paragraf, kter obsahuj
vdy zkladn normu a nkolik souvisejcch poznatk. Za textem samotn novely je pak zaazena
st nazvan interpretatio, kter jednodumi a strunjmi vrazy parafrzuje text novely a
studentovi tak poskytuje jaksi vtah nejdleitjch informac, kter novela poskytuje. Tuto st
n rozbor neobsahuje.

49
50
Rozdlovn mskch oban na humiliores a honestiores se projevovalo zejmna v trestnm prvu, nebo nkter
tlesn tresty, ukiovn nebo roztrhn zv byly vyhrazeny pouze humiliorm. Berger, A. Encyclopedic dictionary of
Roman law. Philadelphia: The American Philosophical Society, 1953, s. 490.
51
Kurilov jsou svaly sttu a troby obc. Jde o doslovn peklad, penesen lze peloit jako opora sttu a jdro
(podstata) obc. Nov. Maj. VII.1.1.
52
19
Novela je vydna jmnem obou csa, tedy vchodnho i zpadnho, a je adresovna
Basiliovi, jen byl praefectem praetorio. Byla vydna v Ravenn s datac a. d. VIII. Id. Nov.
Leone et Maioriano AA. Coss., co odpovd 6. listopadu roku 458 n. l.
Preambule nejdve vyzdvihuje spoleenskou roli kuri a jejich vznam pro celou i. Pot
l, jak mnoz kurilov opout sv rodn msta a hledaj skryt kryty pod ztitou cizho prva.
S nevol popisuje, jak se na svm novm psobiti poskvruj spojenm s farmkami a slukami a
tm pozbvaj dstojnosti a pslunosti k mstskmu stavu.
Prvn paragraf na tuto skutenost reaguje normou, e pokud takov uprchl kuril bude
kdekoli nalezen a poznn, je jeho povinnost se i s manelkou vrtit do svho domcho msta a
do svho kurilskho stavu. Manelky, kter pojali kurilov neppustnm zpsobem, vak
musej nechat na mst.
S tm se ve i problm potomk takovch manelstv. Nazen rozliuje syny a dcery
zrozen z kurila. Syn vdy nsleduje otce, je toti zrukou pokraovn kurilskho stavu
v rodin. Dcera vak zstv majiteli pozemku, na kterm byl kuril objeven. Dti svobodnch
matek, kolnek, maj bt vlenny do kurie, a dti matek nesvobodnch, otroky, nesmj svm
nzkm pvodem znesvtit tm posvtn stav kuril, a proto budou z kuri vyaty.
Ve tetm paragrafu zmiuje novela pedchoz prvn pravu tkajc se len
ivnostenskch kolegi a tuto pravu potvrzuje. Nadto vak dodv speciln pravidlo.
ivnostnci vtinou psobili pouze ve mst, kde sdlilo jejich kolegium. K tomuto kolegiu byli
pipoutni. Kurilov vak mohli povit ivnostnky prac mimo msto na venkov. V takovm
ppad norma zakazuje opustit hranice katastru domovskho msta. Tato norma postrd
sankci, lze tedy pedpokldat, e se v takovm ppad postupuje per analogiam jako proti kurilm.
Nsleduje trestn norma zamen vi tm, kte napomhaj uprchlmu kurilovi
s krytem. Paragraf tvrt rozliuje dv trestn odpovdn osoby.
Prvn z nich je njemce nebo sprvce pozemku, tedy osoba, kter nen vlastnkem
pozemku, pouze jej spravuje i obdlv. Trestnho inu se dopust tm, e se bez vdom
vlastnka pozemku ujme uprchlho kurila. Jeho trestn odpovdnost zvis na jeho statu libertatis.
Svobodn pachatel bude vlenn do kolegia, otrok zahyne smrt fustuaria
53
.
Druhou odpovdnou osobou je vlastnk pdy za pedpokladu, e je s pobytem kurila na
svm pozemku srozumn i se tak dje na jeho pkaz. V takovm ppad je postien pmo
vlastnk pozemku jeho konfiskac. Zde funguje institut znm pod modernm pojmem inn
ltost, kdy se pachatel me vyhnout trestn odpovdnosti, pokud ve stanoven lht protiprvn
stav naprav.

53
K pojmu fustuarium viz str. 13.
20
Pt a est paragraf e vztahy dcer kuril ke svm manelm a potomkm. Nejprve se
zakazuje dcerm kuril vdt se za njemce, sprvce nebo otroka. Takov dcera se mus navrtit
dobrovoln nebo z donucen do svho domovskho msta.
Pokud se vak bude chtt vdt do jinho msta, je j to povoleno, ovem tm se v dnm
ppad nevyve z kurilskho stavu, nvr se pipoj ke kurii svho novho msta. Zrove
vak star kurii odevzd tvrtinu svho majetku.
Ustanoven o dcerch dopluje nazen o jmnech koln. Jim se zakazuje vzt si
manelsk jmno ze satku s kurilem, nebo takov satek je protizkonn. Pokud vak pesto
pouvaj takovho jmna, budou potrestni v zvislosti na svm postaven, otroci popraveni,
svobodn piazeni ke kolegiu.
Mnoz kurilov se snaili uniknout ze svch povinnost odchodem do crkevnch slueb.
Novela pamatuje i na to a vem kurilm nebo lenm kolegi s crkevn hodnost ni ne jhen
naizuj navrtit se ke kurii, resp. ke kolegiu. Odpovdnost za nvrat na sebe bere arcijhen.
Mnoz bval kurilov vak doshli do okamiku innosti novely vy crkevn hodnosti
jhna, presbytera nebo biskupa. V takovm ppad zkon povoluje osobm v crkevn funkci
zstat, uvaluje vak na n majetkov povinnosti. Pedn nesmj svj majetek zcizit. Dal
povinnost zvis na jeho potomstvu. Pokud m syny nebo dcery, pevede na n polovinu svho
nemovitho majetku. Tm je v jeho rod zajin vkon funkce kurila. Pokud vak dn
potomky nem, pipad vechen majetek zbonho kurila sttu.
Osm paragraf pak naznauje, e je bnou prax pot, co kuril opust sv msto, aby
unikl svm povinnostem, e pedci kurie rozprodaj jeho uvolnn majetek, msto jeho povoln
zpt. Tomu se novela sna zabrnit prostm zkazem se sankc trestu smrti.
Novela sleduje jeden primrn cl: zabrnit bytku kuril. V souladu s tmto clem je pak
dle devtho paragrafu pevod vech nemovitost vzn na speciln sttn povolen, nebo kad
zcizen nemovitosti me znamenat snen potu kuril o jednoho, avak vetn jeho potomk.
Prvo vydvat takov povolen ponechv zkon v rukou prtorinskho prefekta a vyjaduje
silnou nedvru ve schopnost sprvce provincie nezvisle a nestrann posuzovat dleitost a
nezbytnost zcizen nemovitho majetku kurilem. Povolen nen poteba pi obchodu s otroky,
nebo neohrouje ddinou funkci kuril.
Od destho paragrafu dle jsou upraveny vhody, kter kurilsk stav m. Nronost
vkonu funkce, kterou jsem zmnil ve, je zapoteb alespo zsti vyvit funknmi poitky a
privilegii. Tak je zaloena krom trestn odpovdnosti i pozitivn motivace, kter by mohla
uchlcholit kurily.
21
Prvn vsada je vynt pslunk kurilskho stavu z trestn pravomoci sprvc
provincie. Zde opt narme na nedvru ke sprvcm. Kurilov podezel ze zloinu maj bt
souzeni pouze ped adem prtorinskho prefekta. Jde o vznamn privilegium pslunk
mstskch kuri.
Jedenct paragraf nm dv vdt, e obecn zsady prvn, formulovan v dobch
klasickho mskho prva a platn i v nynjch dobch, nevyly z povdom ani v obdob
padku msk e. Konkrtn jde o maximu individuln trestnprvn odpovdnosti fyzick
osoby za sv protiprvn jednn, noxa (poena) caput sequitur. Vslovn vyluuje, aby byli
penalizovni ostatn lenov kurie, kte nemli s jednnm provinilho nic spolenho. Klasick
je synekdochick oznaen caput, oznaujc trestn odpovdnho lovka.
Dle jsou kurilov osvobozeni od nkterch poplatk, vslovn jsou zmnny dva, da
k Novmu roku a pulveraticum, da z cest. Nsledujc odstavec pak do celkovho konceptu novely
pli nezapad, nebo se tmatu dotk jen okrajov. Pokrauje v nedvivm oesvn
pravomoc sprvc provincie, kdy jim zakazuje vydvat povolen k uit csask dlkov poty.
Vtina odstavce vak upravuje poet monch vyuitch potovnch prostedk sprvci a postup
pi poteb vyut nadstandardn poet kon a voz.
Z odstavce meme poznat nkter latinsk pojmy tkajc se csask poty. Zatmco
samotn pojem csask poty zde nenajdeme (jde o cursus publicus, kter se dle dlil na cursus
velox, rychl potovn sluba, a cursus clabularis, vyhrazen pro tk nklady
54
), meme
identifikovat invent potovn sluby. Pepahac stanice, kde se vymovaly kon, se nazvaly
mutationes publicae, nebo tak mansiones. asto mvaly pipojeny mstnosti pro pespn cestujcch.
55

K cestovn se pouvaly speciln potovn kon, paraveredi, a potovn vozy, zvan angariae.
56

Povolen vyut csakou potu se pak jmenovalo evectio a bylo udlovno pedevm pro sttn a
vojensk ely.
Nsledujc pas upravuje podrobnosti pi vybrn dan csaskmi vymahai. Velmi
dleit je pravidlo, e kuril mus vymaham odevzdat pouze to, co sm vybral od vlastnk
pdy. Tato norma m potencil snit riziko zadluovn kuril. O jeho praktickm dopadu vak
meme pochybovat. Novela vak pro jakkoli zneuit pravomoci vymaha dan trest trestem
nejpsnjm, tj. otrockou smrt.
Odhalen je rovn zpsob, kterm si vymahai pilepuj pi sv vbr innosti. Mnoz
zejm vyuvaj neznalosti pltc a pouvaj rzn zva. Mohou si tak chybnm venm

54
55
56
Jones, A. H. M. The later Roman Empire, 284-602: a social economic and administrative survey. Vol II. Norman: University
22
pisvojit rozdl mezi vybranmi penzi a skutenou v dan, kterou odevzdvaj sttn pokladn.
Csask administrativa se rozhodla elit tomuto nevaru vrobou a distribuc sttem
atestovanch zva, kter dvaj jistotu sprvn vky odveden dan, a zneuit a poruen
nazen trest smrt.
Soust tto reformy je i naven odmn z obratu, tedy odmn, kter pipadnou
z vybran stky jednotlivm ednkm zapojenm do vybrn dan. Aby neutrpla sttn
pokladna, nerozdvaj se tyto odmny ze zkladu vybranch penz, nbr novela naizuje navit
sumu vybranou od poplatnka. I zde je pipojen psn trest pro ednka, kter by vyadoval
vce. Nen to vak smrt, jak bychom mon oekvali, nbr pouze biovn, sesazen z adu a
zabaven majetku.
Pedposledn paragraf by podle mho soudu ml nsledovat po ustanoven o csask
pot, nebo na nj tematicky navazuje. Zmiuje toti oficiln cesty sprvce provincie po
mstech ve sv jurisdikci. Bylo zejm dobrm zvykem pohostit sprvce, pokud pijel do msta, a
tato povinnost samozejm padla na reprezentaci msta, tedy kurily. asto se vak stvalo, e
sprvce ve mst zstal dle, ne bylo nutn, zejmna, pokud mu chutnalo, a uboz kurilov
museli na mstsk et ivit hladov krk sprvce a jeho druiny.
Zde pichz autoritativn omezen povinnosti jedn obce ivit sprvce pouze po ti dny
v jednom roce. Sloen vyivovac povinnosti upravuje zmocovac normou, j dv
prtorinskmu prefektovi pravomoc stanovit, co je sprvci teba pinst a co u je pod lidskou
dstojnost.
Zvren ustanoven pak naizuje, aby se vichni doten tmto zkonem nechali sepsat
do stavovskho seznamu a aby se s textem tto novely seznmili vichni, jich se normy tkaj.
Takto je popsn text sedm novely csae Maioriana. Vydna byla v Ravenn dne 6.
listopadu roku 458, tedy bhem prvnho roku csaovy vldy, kdy jet nebyl zatkn vojenskmi
kampanmi a mohl tedy myslet na blaho sv e. Podvejme se vak na nkter instituty zmnn
v textu novely podrobnji.
3.4.3 Vklad nkterch institut
Interpositio decreti
V devtm paragrafu text novely zmiuje institut zvan interpositio decreti. Jedn se o vydn
specilnho dekretu bu samotnm csaem, nebo vysokm csaskm ednkem.
57
Na
rozhodnut je vzn prodej pozemku vlastnnho kurilem. Takov opaten bylo nezbytn, aby

57
23
nedochzelo k prodeji pdy kuril ve snaze zbavit se zpsobilosti bt kurilem a tm i
kurilskch povinnost. Vzhledem ke zkorumpovanosti provinnch soudc se vak vydn
tohoto rozhodnut ponechv v rukou prefekta.
Povolen se nevyaduje v ppad pevodu mancipia. Jako persona in mancipio byl oznaovn
lovk, kter doasn spadl do postaven rovnho otroctv, zejmna jako trest. V pozdjch
asech se vak pojem mancipium vznamov srovnalo s pojmem otrok.
58
Je tedy namst rozumt
vjimce z pedchozho pravidla jako prodeji otroka. V takovm ppad se zkon spokoj se
souhlasem pti len kurie.
Colona a ancilla
V textu novely se zmiuj colonae, pslunice skupiny obyvatel zvan kolnov. Jednalo se
o svobodn obyvatele (svobodn ve vznamu neotrock), kte si pvodn pronajmali pdu,
kterou obdlvali a vlastnkovi pdy platili pacht. S prohlubujc se hospodskou kriz se vak
zhorovalo jejich ekonomick postaven, kter nsledovalo i postaven sociln a politick.
Kolnov byli potkem 4. stolet ddin pipoutni k pd, stali se tzv. servi glebae, otroci
hroudy. Jejich status vak zstal svobodn.
59

Text novely rozliuje pojmy colona a ancilla, pouvan pro eny nachzejc se v oblasti
mimo msto, se ktermi uzavraj uprchl kurilov manelsk svazky. Rozdl mezi nimi je v jejich
statusu libertatis. Colona je pekldna jako kolnka, ili svobodn venkovsk dvka. Ancilla je
pak sluka v postaven otrokyn, tedy nesvobodn dvky. Rozdl je nsledn patrn v postaven
dt, kter zrodily v manelstv s kurily.
V trestnch normch je rozliovn svobodnch a otrok zeteln vidt. Zatmco
svobodn jsou za sv provinn vtinou piazeni ke kolegiu nebo kurii, ppadn zbaveni
majetku, otroci podstupuj v drtiv vtin trest smrti hodn otroka. A u se jedn o fustuarium,
nebo jin zpsob.
Csat ednci
asto jsou v textu zmiovni rzn t ednci, zejmna v souvislosti s vbrem dan a
poplatk. Udlejme si tedy strun pehled osob v msk administrativ pozdnho csastv
zejmna na seku vbru dan.
V ele sttu stl csa, v tomto ppad csa Maiorianus.
O stupe pod csaem meme v pozdnch dobch mskho impria zaadit
prtorinskho prefekta. Vvojem hospodsk krize ve tetm stolet pozbyly dleitosti ostatn

58
Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 67
59
Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995, s. 68
24
finann orgny, jako rationalis rei summae, kter ml na starosti vbr dan, mincovny a doly tc
drah kovy, a na vznamu nabyl prtorinsk prefekt spolu se sprvci provinci, nebo dili
pjem sttnho rozpotu ze zabavovn majetku a pozdji rozil vybran finann prostedky i
na nov dan a poplatky.
60

V textu je zmiovn iudex. V klasick dob jde samozejm o soudce v pravm smyslu
slova, ke ktermu byl postoupen proces po ppravnm zen u prtora a kter definitivn o
sporu rozhodl.
61
V pozdnch dobch je pod obecnm pojmem iudex mnn jakkoli csask
ednk se soudn pravomoc. V textu novely pak bude iudex provincialis, ale obecn i iudex
znamenat sprvce provincie jako pedstavitele soudn pravomoci na rovni provincie. Z novel
csa i nedvra ke sprvcm provincie. Meme nalzt zetelnou tendenci penst
pravomoci z jejich rukou do sfry vy, na rove prtorinskch prefekt.
Na rovn obce a pilehlch pozemk nesli hlavn povinnost vbru dan a poplatk
kurilov. O nich jsem se zmnil ji ve. Byli osobn odpovdn za vybrn pln sumy dan a
poplatk. Kurilov pak jmenovali sv vlastn vbr, zvan procuratores, kte vtinou pracovali
ve skupinch rozdlench podle komodity, ze kter dan vybrali.
62

Subjekty a osloven
Za zmnku stoj adrest novely, v tomto ppad Basilius, pretorinsk prefekt. Praefectus
praetorio, zkratkou Pf. P., byla pvodn vojensk funkce, mnn doslova, tedy jako vojensk
velitel pretorinskch kohort, elitn jednotky msk armdy, kter vak ve vtin ppad slouila
jako tlesn str v csaskm dom. Pretorint prefekti bvali a tyi. Postupem asu zskvali
vt vliv, zprvu pouze faktick, zpsoben tm, e byli denn v blzkosti csae a mli tak vliv na
jeho rozhodovn, ppadn mli volnj cestu k vmn na trn. Pozdji jim vak byly udleny
vy administrativn a soudn funkce a ir vojensk velen nad celou Itli. Nakonec se z nj
stala nejvy edn osoba a hlavn poradce csae. Po rozdlen e na tyi prefektury stl
praefectus praetorio v ele kad z nich.
63

Maiorianova novela jej oslovuje jako parens carissimus atque amantissimus. Slovo parens lze
vnmat dvma zpsoby. Jednak oznauje rodie, tedy dal by se peloit jako Otec, druh zpsob
je slovesn a znamen poslun i poddan. Lze si tedy na tomto mst pedstavit oba

60
61
62
63
25
vznamy. Je teba ci, e Pharrv anglick peklad upednostuje otcovsk vznam, zatmco mn
vyhovuje spe peklad n nejmilej a nejmilovanj poddan.
Zmiuje jeho illustrem et praecelsam magnificentiam. Pojem magnificentia jako titul bv
v akademickch projevech pekldna prost jako magnificence, meme jej vak peloit i
vzneenost, velkolepost. Ob pipojen adjektiva vak maj toton vznam a slou tak ke
zdraznn cel frze.
3.5 Strun obsah ostatnch novel
Seznmili jsme se tedy se tymi vybranmi novelami csae Maioriana. Jak bylo uvedeno
ve, bhem tyletho panovn bylo vydno celkem dvanct novel, z nich ti nebyly
dochovny. O pti zbvajcch novelch se zmnm jen strun.
De indulgentiis reliquorum
Druh novela z bezna roku 458 reaguje na situaci provincil, z nich mnoz jsou vlivem
nenosnho daovho zaten natolik pedlueni, e nen reln, e nkdy sv dluhy splat, a tm
ohrouj i platbu dan souasnch.
Csa na pedluen reaguje odputnm vech minulch nezaplacench dluh. Tm se
sna zachrnit dlunky ped bankrotem a ztrtou majetku, nebo tm by pestali bt daovmi
poplatnky a pjem sttnho rozpotu by tm znan utrpl.
Novela obsahuje i opaten proti ednkm vymhajcm dan, kte zneuvaj svho
postaven a vybraj dan, akoliv k tomu nejsou oprvnni, ppadn vybraj vce, ne je povinn
dvka, a tm vysvaj provincily a kurily. Nkte tak na platcch zaplat dvakrt tolik, nebo i
vce. Sprvnm rozhodnutm tak podle dvjho zvyku vrac odpovdnost za vbr dan
sprvcm provinci.
De bonis caducis sive proscriptorum
Tento zkon se dotk majetku, kter jednm ze t dvod pipadl do sttn pokladny.
Tmito dvody jsou odmr, tedy majetek zemelho, kter nezanechal dnho ddice, dle
majetek osob, kter byly vystaveny tzv. proskripci, tedy zabaven veho majetku, a nakonec
majetek osob odsouzench trestnm tribunlem k hrdelnmu trestu a kter rovn nezanechaly
ddice. Podle mskho prva vechen tento majetek nleel sttu.
Preambule novely vak poznamenv, e vlivem zkaenosti sprvc provinci, kte zbor
majetku zajiovali, se asto stv, e majetek se nedostane do veejn sfry, nbr je dve
rozkraden ednky a jejich oblbenci.
26
Novela tak apeluje na svho adresta, jm je Ennodius, sprvce sttn pokladny (comes rei
privatae), aby svou autoritou psobil na sprvce provinci, aby neupednostovali soukrom zjmy
nad veejnmi a aby upustili od takovch krde. Krom obecnho nazen pedpis obsahuje
zcela konkrtn ppad majetku jist odsouzen eny Severiny v Picenu a nazen, jak se m dle
postupovat.
Norma vak neobsahuje dn sankce a je tedy svou povahou spe intern smrnic sttn
sprvy.
De sanctimonialibus vel viduis et de successionibus earum
Novela s poadovm slem VI se potk s rodinnmi vztahy, ve kterch rodie nut sv
dcery v mladistvm vku proti jejich vli vstoupit do crkevnch slueb pod slibem celibtu. Tato
praktika je v textu kritizovna, nebo dvkm brn v jejich pirozen touze vdt se a vychovat
dti.
Normy tto novely stanov rzn opaten proti tomu, aby dvky byly nuceny silou nebo
zvislost na jin osob ke slub Bohu. Pedn stanov, e dn ena nesm bt zasvcena do
poehnanho ivota spojenho s celibtem, jestlie nedovrila 40 let. Toto nazen zajiuje, aby
se nestvalo, e mlad dvka je svedena z crkevn cesty mladickmi touhami.
Novela upravuje t ppad, kdy rodie zasvtili dvku crkvi, aby ji vyadili z ddick
posloupnosti. Pokud je mlad 40 let a rozhodne se zaloit rodinu, me se odvrtit od crkve a
vyadovat svj uren podl z ddictv po svch rodich.
Dle novela upravuje status vdov, jejich potomk a ddickch vztah, obsahuje nkter
dal trestn ustanoven a chrn eny s majetkem proti osobm chtivm jejich ddictv.
De adulteriis
ist trestn zkon o cizolostv je povahou vytkac odpov na otzku bezradnho
sprvce Pmstskho Tosknska
64
, kter se te, jak m postupovat v ppad jistho
cizolonka, kterho odsoudil za jeho in k doasnmu exilu (relegatio), ale on okamit utekl
z urenho msta.
Csa rad postupovat tvrd a zpsnit vyhnn pachatele na trvalou deportaci z zem
Itlie (deportatio), zahrnout do trestu zabaven majetku a ediktem povolit obanm e ublit
vyhnanci, kdokoli ho pozn.
Z textu je ctit vysok draz na ctu k ensk istot a snahu vn pedejt podobnm
ppadm do budoucna.

64
Tuscia suburbicaria Tosknsko pod sprvou msta ma.
27
De episcopali iudicio et ne quis invitus clericus ordinetur vel de ceteris negotiis
Posledn dochovan novela nese opt crkevn tma a je adresovna samotnmu
Ricimerovi. Zakazuje nutit jakkoliv osoby ke vstupu do crkevnch slueb nap. za elem jejich
vyazen z ddick posloupnosti. Kdokoli me podat alobu s tvrzenm, e byl k svat slub
donucen, a pokud bude jeho tvrzen prokzno, bude zbaven svch povinnost a dostane od
crkve odkodnn.
Novela obsahuje dal trestn ustanoven postihujc zejmna rodie za nucen svch dt
ke vstupu do crkve, tresty jsou finann.

28
4 Prvn rozbor a shrnut
V zkladnm a nejjednodum lenn meme prvo rozdlit na prvo soukrom (ius
privatum), kter slou zjmm jednotlivc, a prvo veejn (ius publicum), kter se tk sttu.
65

Podle tohoto dlen meme vechny zmnn zkony zaadit mezi veejnoprvn normy.
Konkrtnji, prostednictvm modernch pojm, meme mluvit o normch sprvnho prva
obsahujc asto rovnou trestn sankce.
Do oblasti sprvnho prva pat nazen o povinnosti kuril vrtit se do svch mst a
do svch funkc, ustanoven o csask pot a vyivovac povinnosti kuril i nazen o zvach.
Z textu meme rozliit skupinu zmocujcch nazen a kompetennch norem. Tmi
jsou mnny pase, kdy csa zakld nebo upravuje pravomoc orgn sttn sprvy rozhodovat
o urit zleitosti.
Zmocnn obsahuje i novela o veejnch stavbch. Zavd obligatorn dvojinstann
zen ve vci povolen ke stren antick budovy. V prvnm stupni projednv povolen msk
sent, pot je vc postoupena k posouzen csai.
Volba defensora civitatis je nazena vemu lidu po peliv debat. Ustaven defensora
navc vyaduje formln potvrzen z nejvych mst, tedy od samotnho csae.
Zmocnn k vydn provdcch pedpis najdeme v zvru novel. K vydn edikt jsou
poveni adresti novely a zajiuje se jm publikace zkonnch pedpis tak, aby s nimi byli
seznmeni pedevm ti, kterm z pedpis plynou povinnosti.
V textu novel se velmi asto setkvme s odkazy na zvyky a zkony pedk. Zd se, e
Maiorianus choval v ct star podky a v dob klasick msk jurisprudence erpal cennou
inspiraci. Obnovoval dvj sprvn struktury a pipomnal klasick prvn zsady.
Trestn normy jsou stle relativn primitivn. Jsou zaazeny vdy za normu stanovc
povinnost.
Systm trest je velmi zjednoduen. Na trestnch normch, kter jsou soust novel, je
zeteln vidt rozliovn oban na honestiores a humiliores a projevuje se to nejvce prv v oblasti
trest.
Jako nejvy trest zde figuruje smrt, ovem rozliuje se zpsob smrti. Pro otroky a ni
obany je pipraven trest zvan fustuarium. Tmto trestem byli vtinou trestni vojent dezerti.
Spoval v ubit pachatele holemi. Lze si pedstavit, e dvod astho zaazen prv tohoto
trestu do novel tkvl v Maiorianov dstojnickm pvodu. Pokud nen zmnno fustuarium,
nevymezuje zkon konkrtn zpsob smrti. Pouvalo se pedhozen divokm elmm, uplen i

65
29
stt.
66
Za provinn pomocnka soudce ve vci povolen pokozen veejn budovy se k trestu
smrti pidv i zohaven, konkrtn useknut rukou. Takov trest je pedevm symbolick.
Ostatn zmnn tresty ji neobsahuj hrdeln trest. Z tlesnch trest zmime verberibus
subdi, bt zbiovn za uplatnn nadmrnho nroku z titulu dan z obratu (Nov. Mai. 7.1.16). Za
tent proheek je pachatel rovn zbaven adu. V tomto ppad je ad zastoupen symbolem,
opaskem, latinsky zvanm cingulum. Cingulo privari znamen tedy bt zbaven opasku, a spolen
s nm i adu, jeho je opasek insigni.
Jin vraz pro zbaven provinilce adu je obsaen v nsledujcm odstavci, jde o frzi
administratione depelli, a jedn se o vce doslovn oznaen. Na tomto mst je k vyhnn z adu
pipojeno dignitatis amissio, ztrta jeho dstojnosti a s n spojench privilegi.
Majetkov tresty jsou odstupovny od nejpsnjho zabaven veho majetku, facultatibus
exui, za ji zmnn nadmrn nrok dan z obratu, pes ztrtu pozemku, na kterm vlastnk ukryl
uprchlho kurla, a po finann pokuty. Padest liber zlata zaplat ednk za neoprvnn
vydn povolen ke stren nebo pokozen veejn budovy, quinquaginta librarum auri illatione
feriari., a po jedn libe zlata mus odevzdat ten, kter po kurilovi bude dat neoprvnn
poplatky.
Obvyklm dsledkem aplikace trestn normy je tzv. restitutio in integrum, neboli obnoven
vci v pedel stav. V tom spovaj nvraty kuril a nvrat rozkradenho materilu ze
zniench budov do rukou sttu.
Sankce soukromoprvn povahy pak nastupuj v ppad, kdy je uskutenn pevod
nemovitosti z majetku kurila bez specilnho povolen. Zde je sankc neplatnost smlouvy. Jin
ppad civiln sankce je neplatnost manelskho svazku uprchlho kurla s kolnkou. A nakonec
meme zmnit povinnost zaplatit osm kon, pokud vyaduje sprvce provincie ke sv peprav
vce ne dva kon.
Z oblasti soukromho prva v textech vybranch novel mnoho norem nenajdeme. Jde
pouze o podmnky pevodu majetku kuril. V ppad nemovitost je pro platnost smlouvy
o pevodu, kter je soukromoprvn povahy, vyadovno sprvn povolen.
Dle jsou soukromoprvn povahy vechna opaten tkajc se ddictv a manelstv,
zejmna v novele o kurilech. Tamt se nachzej normy o pslunosti dt kuril k rodin.
Tyto meme rovn zaadit do oblasti civilnho prva.

66
30
Obecn meme uinit zvr, e zatmco Codex Theodosianus samotn len normy
tmaticky, novely jsou piazeny za text kodexu bez zsah do struktury pedpis. V jednom
dokumentu se tak mohou setkat normy soukromho, sprvnho i trestnho prva.
31
5 Zvr
Tato diplomov prce si v vodu dala cl peloit a popsat vybran novely z legislativn
innosti csae Maioriana a aktualizovat je v komparaci s modern prvn vdou. Doufm, e se
cle podailo naplnit, s vdomm, e ltka pozdn antiky skt nepebern mnostv historick
ltky, kterou snad ani nelze celou obshnout.
Csa Maiorianus nastoupil svou vldu na konci roku 457 n.l. msk e se v tu dobu
nachzela v rozkladu, a to jak vnitnmi problmy, kter byly dobe vyleny v preambulch
jednotlivch zkon, tak pod tlakem barbarskch kmen, a byl zpsoben drtivmi toky nebo
pozvolnm usazovnm na zem e.
Do zniku Zpadomsk e tehdy zbvalo piblin 20 let. Csa Maiorianus to
samozejm netuil, a proto se snail krom vojenskho zajitn zem podlhajcch msk
jurisdikci a jejich hranic reformovat vnitn neuten pomry v i. Opaten byla vskutku chytr
a potenciln inn, rozvrat msk spolenosti vak v t dob byl ji tak rozshl, e sebelep
nazen nemohlo historick prbh zvrtit.
Meme tak bt svdky zoufalho boje o peit, kter se vak ned vyhrt. Sledovn je o
to trznivj, e akoli vidme v innosti csae upmnou snahu o postihnut nejpalivjch
problm e, pece vme, e se zd bt zbyten, nebo na dn nahlme s vce ne tisciletm
odstupem a vme, jak cel historick anabze dopadne.

32
6 Literatura
Prameny
Godefroy, J. Legum novellarum Divi Maioriani A. Liber IIII. In: Codicis Theodosiani Tomi sexti, Pars
altera [online]. Leipzig: Weidmann, 1745 [citovno 15. 8. 2011].
Dostupn z: <http://books.google.com>
Sirmond, J., Hnel, G. Novellae Constitutiones Imperatorum Theodosii II., Valentiniani III., Maximi,
Maioriani, Severi, Anthemii. Leipzig: Hnel [online]. 1844 [cit. 15. 7. 2011]. Dostupn z:
<http://books.google.com/>
The Theodosian Code and Novels and the Sirmondian Constitutions. Peloil Pharr, C. Union: The
Lawbook Exchange, Ltd. [online]. 2001 [cit. 15. 7. 2011]. Dostupn z:
<http://books.google.com/>
Literatura
Bednakov, J. Pokusy o odstrann nkterch druh prvn diskriminace v 1. pol. 5. st. po Kr.
In: Bubelov, K. IUS Romanum: sbornk pspvk ze IV. konference prvnch romanist R a SR
na tma Diskriminace v mskm prvu konan 2. a 3.11.2001 v Olomouci. 1. vyd. Olomouc:
Univerzita Palackho, 2002.
Bednakov, J. Sthovn nrod. Vyd. 1. Praha: Vyehrad, 2003.
Bury, J. B. A History of the Later Roman Empire, vol. 1. London: Macmillan, 1889.
Cameron, A., Ward-Perkins, B., Whitby, M. Cambridge Ancient History. Vol XIV. Cambridge:
Cambridge University Press, 2008.
Gibbon, E. The History of the Decline and Fall of the Roman Empire. London: George Bell & Sons,
1893.
Harvnek, J. a kol. Teorie prva. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk, 2008.
Jones, A. H. M. The later Roman Empire, 284-602: a social economic and administrative survey. Vol I.
Norman: University of Oklahoma Press, 1964, s. 241.
Kincl, J. Gaius: Uebnice prva ve tyech knihch. Plze: Vydavatelstv a nakladatelstv Ale enk,
2007.
Kincl, J., Urfus, V., Skejpek, M. msk prvo. 1. vydn. Praha: C. H. Beck, 1995.
Procopius Caesariensis, Historiarum Tetradis I. Liber III. Bonn: Weber, 1833, s. 340:
Seeck, O. Geschichte des Untergangs der antiken Welt. 6. Band. Stuttgart: J.B.Metzlersche
Verlagsbuchhandlung, 1920.
33
Walbank, F. W. a kol. The Cambridge Ancient History. Vol. VII, part 2. Cambridge: Cambridge
University Press, 1989.
Zamarovsk, V. Djiny psan mem. Praha, Mlad fronta, 1967.
Slovnky
Berger, A. Encyclopedic dictionary of Roman law. Philadelphia: The American Philosophical Society, 1953.
Prak, J. M., Novotn, F., Sedlek, J. Latinsko-esk slovnk. 4. vyd. Praha: esk grafick unie
a.s., 1926.
34
7 Plohy
NOV. MAI. TIT. I. DE ORTU IMPERII DIVI MAIORIANI A.
Imp. Maiorianus A. ad Senatum. Csa Maiorianus k Sentu.
* * *
Imperatorem me factum, Patres conscripti,
vestrae electionis arbitrio et fortissimi exercitus
ordinatione cognoscite. Adsit ad existimationem
omnium propitia divinitas, quae regni nostri
augeat pro vestra utilitate et publica successus,
qui ad sustinendi principatus apicem non
voluntate mea, sed obsequio publicae devotionis
accessi, ne aut mihi solis viverem, aut ingratus rei
publicae, cui natus sum, sub hac recusatione
indicarer.
Vzte, Otcov sentoi, e jsem byl jmenovn
csaem z uven va volby a z poven
pestaten armdy. Nech je v nzorech vech
ptomna pzniv bosk sla, kter povede nai
vldu k vaemu uitku a veejnmu pokroku. J
jsem pistoupil k noen csask koruny ne ze
sv vle, nbr poslunost k veejnmu mnn,
abych nemusel t ve vyhnanstv, ani nebyl
oznaen kvli tomu odmtnut za nevdn ke
sttu, ve kterm jsem se narodil.
* * *
Dicatis quoque Iano Kalendis suscepti feliciter
consulatus ereximus fasces, ut praesens annus,
nascentis imperii nostri incrementa suscipiens,
nostro etiam nomine signaretur. Favete nunc
principi quem fecistis et tractandarum rerum
cura participate nobiscum, ut imperium quod
mihi vobis annitentibus datum est, studiis
communibus augeatur. Praesumite iustitiam
nostris vigere temporibus et sub innocentiae
merito proficere posse virtutes. Nemo delationes
metuat, quas et privati in aliorum moribus
condemnavimus, et nunc specialiter
persequimur. Nullus calumnias reformidet, nisi
quas ipse commoverit.
O Kalendch zasvcench Ianovi jsme astn
pozvedli konzulsk svazky, aby se leton rok,
kter je zrove potkem na rodc se vldy,
jmenoval nam jmnem. Bute tedy naklonni
panovnkovi, kterho jste stvoili, a podlejte se
s nmi na pi o vci, kter musej bt
projednny, aby moc, kter mi byla dna s vam
souhlasem, byla zvelebovna spolenm silm.
Vzte, e za as na vldy bude prospvat
spravedlnost a ctnosti mohou slouit krom
nevinnosti i zsluhm. Nikdo a se neboj alob,
kter jsme odsuzovali jako zvyky ostatnch
v soukromm ivot, a nyn je budeme zvlt
potrat. Nikdo a se nehroz kivch obvinn,
krom tch, kter sm vyvol.
* * *
Erit apud nos cum patre patricioque nostro
Ricimere rei militaris pervigil cura. Romani orbis
statum, quem communibus excubiis et ab
externo hoste et a domestica clade liberavimus,
propitia divinitate servemus. Puto instituti nostri
vobis inesse notitiam, quam mihi amore
vestrum, vitae et periculorum quondam socius,
indubitanter spondeo: enitar tamen rebus
communibus, si superna concesserint, auctoritate
principis et obsequio collegae, ut vestrum in me
vobis non possit displicere iudicium.
S nmi bude ptomna velmi bdl pe o
vojensk vci dky naemu otci a patriciji
Ricimerovi. Budeme chrnit stav mskho svta,
kter jsme spolenosu str osvobodili od
vnjho neptele i od domc pohromy. Myslm,
e vm jsou znmy nae zmry, kter
bezpochyby slibuji z lsky k vm, j, kdysi v
druh v ivot i v nebezpech. Piinm se o
spolen vci, jestlie vy sly dovol, autoritou
csae a poslunost kolegy, aby vae rozhodnut
o mn nemohlo se vm znelbit.
* * *
Et manu divina: Optamus vos felicissimos et
florentissimos per multos annos bene valere,
sanctissimi ordinis patres conscripti.
Bo rukou: Peji vm, abyste byli velmi astn a
siln po mnoho let a mli se dobe, otcov
sentoi nejposvtnjho du.
* * *
Dat. III. Id. Ian. Ravenna, Maioriani A. I. Cos. Vydno ti dny ped lednovmi dami (11. 1.
458) v Ravenn za prvnho konzultu csae
Maioriana.
35
NOV. MAI. TIT. III. DE DEFENSORIBUS CIVITATUM
Impp. Leo et Maiorianus AA. universis
rectoribus provinciarum.
Csaov Leo a Maiorianus Augustov vem
sprvcm provinci.
* * *
De civitatum per omnes provincias positarum
raritate cogitantes, quibus, fugientibus incolis,
defensorum auxilio destitutis, qui unumquemque
civium ab improbitatibus insolentum antiquae
ordinationis studio vindicare consueverant,
sollicitudo nostris ordinationibus summovenda
possidendi, priscae consuetudinis morem
revocandum esse censuimus, ut probis moribus,
honestate providentia viri iudicio universitatis
electi, auctoritatem tuendae in civitatibus suis
plebis accipiant et, quaecunque utilitatem
publicam respiciunt, concessae per leges
privilegio dignitatis vel exsequendi vel insinuandi
auribus mansuetudinis nostrae habeant
potestatem.
Kdy uvme mal poet mst rozprostench
pes vechny provincie, ze kterch utkaj
obyvatel a kter jsou bez pomoci defensor,
kte obvykle snahou starho nazen chrnili
jedno kad msto ped niemnostmi zpupnch,
naimi nazenmi mus bt odstranno
znepokojen, soudme, e mus bt navrceno
pravidlo dvjho zvyku, e muov poctivch
mrav, dstojnosti a prozetelnosti maj bt
zvoleni na zklad veobecnho uven, a
obdr vliv na ochranu lidu svch obc a kdykoli
spat monost prospt veejnosti, a maj skrze
povolen udlen zkonem moc bu vc vydit,
nebo poeptat ji do ucha na jemnosti.
* * *
Hoc enim modo fieri potest, ut repressis per eos
insolentiae vitiis quoque, qui accidentia in
provinciarum nostrarum parte tractatum intenti
curis maioribus ignoramus, eorum ad
emendandum suggestionibus instruamur, et ii,
qui per iniuriam conpulsorum rurales
habitationes et solitudines expetunt, sub
defensorum tuitione degentes publicis se urbium
conspectibus, repetiti domicilii habitatione,
restituant.
Me se toti stt, e kdy byly jejich pomoc
potlaeny chyby zpupnch, my nebudeme vdt,
co se dje v sti naich provinci, protoe se
starme o vt zleitosti, a jsme jejich
zprvami informovni, abychom mohli vci
napravit, a ti, kte kvli kivdm vymaha dan
vyhledvaj venkovsk statky a samotu, budou
t pod ochranou defensor, a nvratem do
domovskho pbytku obnov veejn nazrn
mst na sebe.
* * *
Quapropter praeceptionis nostrae tenore
comperto, universarum civitatum, quae sunt,
inhabitantium frequentia celebres, in tuae
potestatis arbitrio constitutae, municipes,
honoratos plebemque commoneas, ut adhibito
tractatu atque consilio sibi eligant defensorem,
factumque dematurent, ut sub hac solennitate
desideria urbium singularum ad nostram
mansuetudinem dirigant (quia ipsos provinciales
propter expensas vel itineris laborem ad
comitatum venire non patimur), ut compertis
eorum moribus atque personis, quos praeter
ambitum dignos tali ministerio et honore
iudicemus, idoneos defensores confirmatio
constituat.
A proto bys ml poznat povahu naeho nazen
a ve vech mstech, kter jsou znmy poetnost
obyvatel a kter jsou pod tvou moc, pimj
kurily, honorty i lid, aby uspodali debatu a
po porad si zvolili defensora, a aby si s tm
pospili, aby po tto formalit vydili poteby
jednotlivch mst na vldnosti (nebo kvli
nkladnosti a obtnosti cesty nestrpme, aby
sami provincilov pili ke dvoru), aby po
oven jejich mrav a osobnost ty, kter
shledme bez volebnho boje hodn takovho
adu a pocty, potvrzen je uin vhodnmi
defensory.
* * *
Dat. VIII. Id. Mai. Ravenna, D. N. Leone et
Maioriani aa. conss.
Vydno osm dn ped kvtnovmi dami
v Ravenn, za konzultu naich pn August
Leona a Maioriana.
36
NOV. MAI. TIT. IV. DE AEDIFICIIS PUBLICIS.
Impp. Leo et Maiorianus AA. Aemiliano Pf. U. Csaov Leo a Maiorianus Augustov Prefektovi
Msta Aemilianovi.
* * *
Nobis rem publicam moderantibus volumus
emendari, quod iam dudum ad decolorandam
urbis venerabilis faciem detestabamur admitti.
Aedes si quidem publicas, in quibus omnis
Romanae civitatis consistit ornatus, passim dirui
plectenda urbani officii suggestione manifestum
est: dum necessaria publico operi saxa finguntur,
antiquarum aedium dissipatur speciosa
constructio et ut parum aliquid reparetur, magna
diruuntur.
Pi zen sttu chceme, aby bylo napraveno, co
je ji dlouho pchno pro znetvoen tve
ctihodnho msta, co odsuzujeme. Jestlie je
zjevn, e toti veejn budovy, ve kterch
spov vzdoba cel msk obce, porznu jsou
strhvny za trestuhodn podpory mstskho
ednictva. Zatmco je pedstrno, e kameny
jsou nezbytn pro veejn dla, skvl konstrukce
antickch staveb jsou rozbourvny a aby se
mohlo opravit nco malho, bo se velk vci.
* * *
Hinc iam occasio nascitur, ut etiam unusquisque
privatum aedificium construens per gratiam
iudicum in urbe positorum praesumere de
publicis locis necessaria et transferre non dubitet,
cum haec, quae ad splendorem urbium pertinent,
affectione civica debeant etiam sub reparatione
servari.
A zde se zrodila pleitost, e jeden kad, kdo
stav soukromou stavbu, skrze pze ednk
usazench ve mst, nevh vyut potebn
materil z veejnch mst a odnst si ho, kdy ty
stavby, kter pomhaj k lesku mst, by mly bt
zachovny ped nladami oban i pomoc
oprav.
* * *
1. Idcirco generali lege sancimus, cuncta
aedificia, quae vel in templis aliisque
monumentis a veteribus condita propter usum
vel amoenitatem publicam subrexerunt, ita a
nullo destrui atque contingi, ut iudex, qui hoc
fieri statuerit, quinquaginta librarum auri illatione
feriatur: apparitores vero atque numerarii, qui
iubenti obtemperaverint et sua neutiquam
suggestione restiterint, fustuario supplicio
subditos, manuum quoque amissione
truncandos, per quas servanda vetera
monumenta temerantur.
1. Proto obecnm zkonem naizujeme
vechny stavby, kter byly zaloeny pedky jako
chrmy a jin monumenty a nebo byly vztyeny
kvli vyuit k veejn pote, nesmj bt nikm
znieny ani doteny, a ednk, kter by takto
rozhodl, a je postien pokutou padesti liber
zlata. Pomocnci a etn, kte by byli posluni
rozkazu a nijak by neodmtli svou podporu,
budou podrobeni trestu fustuaria, a tak ruce jim
budou useknuty, ktermi znesvtili star
chrnn monumenty.
* * *
2. Ex his quoque locis, quae sibi
conpetitorum hactenus vindicavit revocanda
surreptio, nihil iubemus auferri, quae, ad ius
publicum nihilominus redeuntia, ablatarum
rerum volumus reformatione reparari, summota
in posterum licentia competendi.
2. A z tch mst, kter si dosud pivlastnily
krdee adatel, kter musej bt odvolny, nic
nesm bt odneseno, a takov vci a se nicmn
vrt do veejnho vlastnictv, a chceme, aby
stavby by byly opraveny nvratem odnesench
vc, a zakazujeme vydvat povolen k takovm
innostem.
* * *
3. Si quid sane aut propter publicam
alterius operis constructionem, aut propter
desperatum reparationis usum necessaria
consideratione deponendum est, hoc apud
amplissimi venerandi senatus ordinem congruis
instructionibus praecipimus allegari, et cum ex
deliberato fieri oportere censuerit, ad
mansuetudinis nostrae conscientiam referatur,
ut, quod reparari nullo modo viderimus posse, in
alterius operis nihilominus publici transferri
3. Pokud vak opravdu je nutn po nutn
vaze strhnout budovu bu kvli veejn stavb
jinho dla nebo kvli zoufal poteb opravy,
naizujeme, e vc m bt pedloena k
nejvymu ctihodnmu sentorskmu sboru k
souhlasnmu vyjden, a kdy se usnese, e po
zven se m za to, e je to nutn, a je to
postoupeno ke zven na jemnosti, abychom
to, co se nm bude zdt nemon jakmkoli
zpsobem opravit, rozkzali penst k ozdob
37
alterius operis nihilominus publici transferri
iubeamus ornatum, Aemiliane, parens carissime
atque amantissime.
zpsobem opravit, rozkzali penst k ozdob
jinho veejnho dla, Aemiliane, nejmilovanj
a nejmilej poddan.
* * *
4. Quapropter illustris magnificentia tua
saluberrimam sanctionem propositis divulgabit
edictis, ut, quae pro utilitate urbis aeternae
provide constituta sunt, famulatu congruo et
devotione serventur.
4. Proe tv jasn velkolepost toto velmi
uiten nazen vyhls vydanmi edikty, aby to,
co je prozrav stanoveno pro uitek vnho
msta, bylo zachovvno s nleitou pokorou a
zbonost.
* * *
Dat. V. Id. Iul. Ravenna, D. N. Leone et
Maioriano AA. Coss.
Vydno pt dn ped ervencovmi dami ()
v Ravenn, za konzultu naich pn August
Leona a Maioriana.
38
NOV. MAI. TIT. VII. DE CURIALIBUS, ET AGNATIONE VEL DISTRACTIONE
PRAEDIORUM EORUM, ET DE DIVERSIS NEGOTIIS.
Impp. Leo et Maiorianus AA. Basilio Pf. P. Csaov Leo a Maiorianus Augustov Basiliovi,
prefektu praetorie.
* * *
Curiales nervos esse rei publicae ac viscera
civitatum, nullus ignorat. Quorum coetum recte
appellavit antiquitas minorem senatum, huc
redegit iniquitas iudicum exactorumque
plectenda venalitas, ut multi patrias deserentes,
natalium splendore neglecto, occultas latebras et
habitationem elegerint iuris alieni, illud quoque
sibi dedecoris addentes, ut, dum uti volunt
patrociniis impotentum, colonarum se
ancillarumque coniunctione polluerint. Itaque
factum est, ut et urbibus ordines deperirent, et
prope libertatis suae statum nonnulli per
contagionem consortii deterioris amitterent.
Kad v, e kurilov jsou oporou e a troby
obc. Jejich shromdn poprvu nazvali pedci
menm sentem. A sem mnoh dohnala
nespravedlnost soudc a trestuhodn prodejnost
vymaha dan, e opustili sv msta, nedbajce
slvy svho pvodu, a vybrali si tajn kryty a
obydl spadajc pod ciz prvo. K tomu t
pidali i tu hanbu, e, zatmco chtj povat
ochrany bezmocnch, se poskvruj spojenm
s kolnkami a otrokynmi. A proto se stalo, e
jednak zanikaj mstsk rady, jednak nkte
tm ztrcej svobodn stav stykem s nimi
tdami.
* * *
1. Quod ne ulterius possit licere,
saluberrima lege sancimus, praeteritae
praesumptionis supplicium relaxantes, ut praeter
illos, qui patrias suas aliqua munerum collatione
iuverunt, ac propterea nulla ordinibus
praesumptione depereunt, ubicunque intra
triginta abhinc retro annos inventi fuerint
curiales, constrictis procuratoribus vel
conductoribus praediorum, dominisque
conventis ad urbes, quas deseruerant, cum
uxoribus reducantur (quod ingratum esse
agrorum dominis non oportet, cum debuerint
poena severiore percelli), amittant mulieres, quas
illicitis consortiis iunctas esse noverunt.
1. Aby se toto nemohlo dle dt, velmi
uitenm zkonem stanovujeme, a tm
odpoutme trest za pedchoz provinn, aby
uprchl kurilov, krom tch, kte byli svm
mstm prospn vkonem nkterch
povinnost, a kvli tomu neztrcej pslunost ke
stavu prostednictvm dnho pedpisu, kdekoli
budou nalezeni ve lht 30 let, za omezen prv
sprvc a njemc pdy a za souhlasu majitel,
byli navrceni spolen s manelkami do mst,
kter opustili (protoe se neslu, aby byli
vlastnci pdy nevdn kdyby mli bt
potrestni psnjm trestem), a ztrat manelky,
o kterch vd, e se s nimi spojili neppustnm
zpsobem.
* * *
2. A quo constituto nec domum nostrae
serenitatis excipimus, quorum progeniem ita
dividendam esse censemus, ut, quotquot fuerint
masculini sexus filii, patrem sequantur, feminis
praedii domino relinquendis: illa discretione
servata, ut, si ex colonabus nati sint, curiae
inserantur, si ex ancillis editi, collegiis
deputentur, ne materni sanguinis vilitate
splendor ordinis polluatur.
2. Z tohoto nazen nevyjmm ani dm
Na Jasnosti. Potomstvo kuril povauji za
nutn rozdlit tak, e vichni mut potomci a
nsleduj otce, a eny musej bt ponechny
vlastnkovi pozemku. Ovem za zachovn toho
rozdlu, e pokud jsou potomci zrozeni
z kolnek, budou vlenni do kurie, pokud jsou
vak zrozeni z otroky, budou odstranni
z kolegi, aby neposkvrnili bezcennost matesk
krve lesk stavu kuril.
* * *
3. De collegiatis vero illa servanda sunt,
quae praecedentium legum praecepit auctoritas.
Quibus illud provisio nostrae serenitatis adiungit,
ut collegiatis, operas patriae alternis vicibus pro
curialium dispositione praebentibus, extra
territorium civitatis suae habitare non liceat.
3. V ppad len kolegi je teba
dodrovat to, co stanovila nazen pedchozch
zkon. K nim se pipojuje opaten Na
Jasnosti, e tm lenm emeslnch kolegi, kte
konaj prci na zklad poven kuril na
venkov, nen dovoleno pobvat mimo hranice
sv obce.
39
* * *
4. Hoc de pendentibus sanxisse sufficiat. In
futurum vero haec observanda censemus, ut, si
quis actor procuratorve domino nesciente
susceperit curialem, aut non intra annum
propriae restituerit civitati, si ingenuus probatur,
collegia applicetur, si servus est, fustuario
supplicio interficiendum se esse cognoscat.
Quod si id sciente domino aut volente factum
esse doceatur, et non intra statuti temporis
metas, etiam cum ultione, correctum, ipsius
praedii, in quo hoc admissum fuerit, amissione
mulctetur.
4. Toto a postauje o zvislch osobch.
Do budoucna je teba dodrovat to, e pokud se
njak njemce nebo sprvce ujme bez vdom
svho majitele kurila, nebo ho neuvede zpt
vlastn obci do jednoho roku, pokud bude
potvrzen jako svobodn, bude pipojen ke
kolegiu, pokud bude otrokem, bude popraven
ubitm holemi. A jestli bude zjitno, e to udlal
s vdomm nebo na pkaz majitele a nebude to
ve lht stanovenho asu napraveno, bude
tento potrestn ztrtou toho pozemku, na
kterm byl spchn tento pein.
* * *
5. Similiter si servo suo actori
procuratorique ullus filiam iunxerit curialis, aut
certe iunctam esse permiserit, et non intra
praescripti temporis terminum natalibus suis
urbique reddiderit, illa quidem curiae restituenda
revocetur (quam iubemus ab intestato parentibus
aequa cum ceteris lance succedere, quia per eius
quoque progeniem ordo reparandus est): ille
vero, si originarius erit, qui sibi frustra ac temere
mariti nomen contra interdictum legis indiderit,
collegiis nihilominus deputetur, si famulus,
servilibus poenis peribit.
5. Podobn pokud nkter kuril provd
svou dceru za svho otroka, njemce nebo
sprvce, nebo vdavky s jistotou pislb, a bhem
pedepsanho asu se nevrt ke svmu rodu a
do msta, a je povolna ke kurii (a naizujeme j
obdret mimo zv od rodi stejn mnostv s
ostatnmi, protoe tak skrze jej potomky mus
bt obnoven stav). A koln, kter si marn a
nerozumn pid protizkonn jmno
manelsk, bude pipojen ke kolegiu, a pokud to
bude otrok, bude popraven otrockm trestem.
* * *
6. Filia curialis si genitalis soli amore
neglecto in alia voluerit nubere civitate, quartam
mox omnium facultatum suarum ordini conferat,
a quo se alienare desiderat: illi urbi, ad quam
migraverit, curialis sine dubitatione paritura.
6. Dcera kurila, pokud nebude dbt na
lsku k rodn pd a bude se chtt vdt do ciz
obce, pinese tvrtinu veho svho jmn stavu,
od kterho se tou odlouit. Bez pochyby
budou jej dti patit ke kurii toho msta, kam se
provd.
* * *
7. Et quoniam usquequaque obviandum est
eorum dolis, qui nolunt esse, quod nati sunt,
quicunque se sub nomine clericatus seu quodam
religionis obtentu curialis vel corporatus fortasse
subtraxerit, secundum praecedentium legum
statuta, si intra diaconatus gradum locatus
probatur, ad originem suam sine dilatione
revocetur, si vero iam diaconus aut presbyter aut
episcopus latae huius legis tempore reperitur,
sive adhuc obnoxius functionibus, sive muniis
persolutis, nihil de patrimonio suo alienaturum
se esse cognoscat.
7. A protoe neustle je teba pedchzet
podvodm tch, kte nechtj bt tm, km se
narodili, kterkoli kuril nebo pslunk
ivnostenskho kolegia pod jmnem klerika
nebo pod zminkou nboenstv unikne ze
svch povinnost, podle ustanoven pedchozch
zkon, pokud bude zaazen na ni stupe, ne
je jhen, a je bezprodlen povoln zpt do
svho pvodnho stavu. Jestlie vak ji je
jhnem, presbyterem nebo biskupem v dob
vydn tohoto zkona, a je dosud zavzn
povinnostmi kurila, nebo je jich zprotn,
nech v, e nesm zcizit nic ze svho jmn.
* * *
Cui si masculini sexus prolem seu propinquos
esse contigerit, qui utique curiae necessitatibus
obsequantur, mox medietatem omnium
facultatum eis tradere non desistat, sibi ad
usumfructum sex residuas uncias retentaturus: si
defuerit sexus virilis, easdem in filiabus sine
dubio servaturus, si tamen curialium connubiis
Pokud se mu ji dostalo muskch potomk
nebo pbuznch, kte jakkoli obstaraj kuriln
povinnosti, ihned na n mus pevst polovinu
veho svho jmn a sob si k uvn ponech
zbylch est dvanctin. Pokud nem musk
potomky, tot bezpochyby plat pro dcery,
jestlie jsou satkem pipojeny ke kurilm.
40
dubio servaturus, si tamen curialium connubiis
copulentur. Qui si in totum fortasse defuerint, ad
ordinem urbis suae praedictum patrimonium
pertinebit. Si qua sane huius modi persona
originis suae vinculis obligata ex his, quos ad
ordines iubemus reduci, sub divini ministerii
occasione intra ecclesiam se crediderit
occulendam, eam constrictus archidiaconus
repraesentet.
jestlie jsou satkem pipojeny ke kurilm.
Pokud nem vbec dn potomky, nle
vechno jmn mstsk kurii. Zajist pokud
nkter osoba z tch, kter jsou vzny
povinnostmi svho pvodu a kter naizujeme
odvst zpt ke kurii, v, e pod zminkou svat
sluby se me ukrvat v ln crkve, arcijhen je
povinen ji navrtit.
* * *
8. Hic etiam eorum nequitia comprimenda
est, qui locum principalitatis indepti vendunt
defugas curiales et obnoxios corporatos, cum
eos occulta depraedatione concusserint, quos
utique, si honestatis memores patriae suae
aliquid affectionis impenderent, revocare
deberent. Quod ne deinceps existiment se
impune facturos, quicunque in tam sceleratis
nundinis fuerit quoqunque accusante convictus,
capitalem poenam subibit.
8. Zde je teba t potlait niemnost tch,
kte se stali pedky kurie a prodvaj majetky
uprchlch kuril a len ivnostenskch kolegi
a skrytm koistnm je ni, i kdy je mli
povolat zpt, kdyby byli pamtlivi cti sv vlasti a
chovali k n nklonnost. A aby si nemysleli, e to
mohou init beztrestn, kdykoli bude kmkoli
obvinn a usvden z takovhoto zloinnho
kupen, podstoup hrdeln trest.
* * *
9. Praedia vel urbana vel rustica nunquam
sine interpositione decreti curialis alienet. Quod
ne forte provincialis iudex facile aut gratificanter
indulgeat, ad eminentium praefectorum sub
relatione notitiam dirigatur, quibus solis
aestimare permittimus, utrum ineluctabilis
necessitas venditorem faciat curialem. Aliter
contractus super his rebus initi non valebunt. In
mancipio tantummodo distrahendo non est
decreti quaerenda solennitas, si quinque
primorum curiae subscriptio atque consentio
adiecta monstretur.
9. Mstsk ani venkovsk statky nesm
kuril nikdy na nikoho pevst bez vydn
specilnho povolen. A aby snad sprvce
provincie nevydval takov rozhodnut pli
jednodue nebo z dobrodinn, a je ppad
delegovn se zprvou k rozhodnut vzneenm
prefektm, kterm jedinm dovoluji zvit, zda
skuten nevyhnuteln nutnost uinila z kurila
prodejce. Jinak jsou smlouvy sjednan mimo
toto povolen neplatn. Pokud je prodvn
pouze otrok, nen zapoteb formalita povolen,
jestlie je pipojeno pt podpis pednch len
kurie.
* * *
10. Inter quae iustum est, ut his, quos reduci
volumus, consulamus, ne iniuriis corporalibus
pro civilis plerumque iudicis commotione
subdantur. Unde quoties aut culpa gravis aut
aliquod curialis crimen arguitur, sciant iudices, eo
sub fideiussione ordinis constituto, ad
magnificos viros praefectos praetorio esse
referendum, ut in ipsorum sit arbitrio
constitutum, qualiter, quod admissum
probabitur, vindicetur.
10. Mezi tmito zleitostmi je spravedliv,
abych ustanovil, e ti, kter chci navrtit zpt ke
kurim, nemaj bt vystaveni tlesnm kivdm
kvli rozmaru sprvce provincie. Kdykoli je
kuril obvinn z tkho pestupku nebo
njakho zloinu, nech sprvci vd, e jsou
pod zrukou kurie, a ppad mus bt postoupen
k velkolepm prefektm praetoria aby bylo
uveno v jejich rozhodnut, jak m bt
potrestn prokzan skutek..
* * *
11. Nunquam curiae a provinciarum
rectoribus generali condemnatione mulctentur,
cum utique hoc et aequitas suadeat et regula iuris
antiqui, ut noxa tantum caput sequatur, ne
propter unius fortasse delictum alii dispendiis
affligantur.
11. Mstsk kurie nesm bt nikdy ze strany
sprvc provincie trestni obecnou pokutou,
nebo to rad spravedlnost a normy
starodvnho prva, e trest nsleduje pouze
hlavu, aby nebyli kvli provinn jednoho
postieni i ostatn.
* * *
12. Strenarum Kalendarum ac pulveratici
nomine a curialibus nihil petatur. Si quis horum
12. Od kuril se nikdy nesm vyadovat dar
k Novmu roku nebo da z cesty. Pokud je
41
nomine a curialibus nihil petatur. Si quis horum
aliquid poposcerit, aut etiam offerentem contra
interdicta susceperit, singulas libras auri per
singulos curiales a se noverit exigendas.
k Novmu roku nebo da z cesty. Pokud je
nkdo o tyto poplatky pod, nebo je pijme
proti zkazu, kdy jej kuril nabdne, a zaplat
po jedn libe zlata za jednoho kurila.
* * *
13. Nec hanc partem ducimus negligendam,
in qua et ordinibus et possessorum compendiis
providetur. Itaque provinciali iudici non solum
faciendarum evectionum nulli tribuatur facultas,
verum ne ipsi quidem, cum ad alteram pergere
coeperit civitatem, plus quam unam sibi
angariam et duos paraveredos alteramque
angariam officio suo, sed et paraveredos duos
liceat postulare. Si quisquam amplius
aestimaverit praesumendum, octo equos
constrictus exsolvat, publicis mox mutationibus
aggregandos.
13. Soudm, e ani ta st, ve kter se db
vhod kuril a vlastnk pdy, nem bt
opomenuta. Proto nejen e sprvcm provinci
nem bt dna monost udlit prvo pout
csaskou potu, ale ani jemu sammu, kdy bude
chtt pejet do jinho msta, nebude dna
monost dat o vce ne jeden vz a dva
potovn kon pro sebe a druh vz a dva kon
pro svj ad. Jestlie nkdo usoud, e vyuije
vce kon, je zavzn zaplatit osm kon, kter
maj bt ihned pidny k pepahacm stanicm.
* * *
14. Compulsor tributi nihil amplius a curiali
noverit exigendum, quam quod ipse a possessore
susceperit: quia ad hoc tantummodo
perurgendus est, ut pariter exigat, et publicum
debitorem ostendat atque convincat. Praeterea
nullus solidum integri ponderis calumniosae
improbationis obtentu recuset exactor, excepto
eo gallico, cuius aurum minore aestimatione
taxatur.
14. Vymaha dan nesm od kurila vybrat o
nic vce, ne co sm obdrel od dritele pdy,
protoe mus bt vyzvn pouze k tomu, aby
vybral jen tolik, a dlunka sttu oznail a
usvdil. Krom toho dn vbr nesm
odmtnout solidus sprvn vhy pod zminkou
podvodn zkouky, s vjimkou galskho solidu,
jeho zlato se povauje za levnj.
* * *
Omnis concussionum removeatur occasio, nihil
mutaturae nomine postuletur, ita ut, quisquis hoc
posthac usurpandum esse crediderit, sive
praetoriani sit miles officii, seu palatinus, vel
sacri aerarii vel privati, seu professionem
negotiationis exercens, fustuariae subditus
poenae servilibus suppliciis periturum se esse
cognoscat.
Jakkoli pleitost k vydrn a je odstranna,
nic a nen vyadovno jmnem smny, a
kdokoli pozdji uv, e si me toto pisvojit,
a je to pslunk praetorskho adu, nebo
palatinus sttn nebo soukrom csask
pokladny, nebo vykonavatel obchodn profese,
bude podroben otrockmu trestu a bude ubit
holemi.
* * *
15. Illis quoque fraudibus obviandum est,
quas in varietate ponderum exactorum calliditas
facere consuevit, qui vetustis caliginibus
abutentes, Faustinae aliorumque numinum
nescientibus faciant mentionem. Quibus penitus
amotis atque in perpetuum hac lege damnatis, a
praetoriana sede ad singulas non solum
provincias, sed etiam civitates pondera
examinata mittantur, quibus tam omnis exactor,
quam negotiator utatur, capitale sibi sciens
unusquisque supplicium, si constituta
transscenderit.
15. Je teba rovn zabrnit tm podvodm,
kter si vychytral lid zvykli init, zaloen na
rznosti zva vbrch. Tito zneuvaj
nejasnch pomr v minulosti a neznalm
zmiuj Faustinu a jin bostva. Co mus bt
tmto zkonem zcela odstranno a navdy
zapovzeno a prtorskm adem musej bt
zaslna atestovan zva, a to nejen do vech
provinci, ale do vech mst. Tato zva a
uvaj vichni vbr a obchodnci a a vd, e
kad z nich pijde o hlavu, jestlie toto nazen
poru.
* * *
16. Inter haec etiam officiorum pro laborum
merito non est commoditas negligenda. Et quia
per rectores provinciarum exigi omnem
canonem tam ad arcam praefecturae
pertinentem, quam sacris vel privatis
16. Uprosted tchto opaten nesm bt
opomenuty vhody za prci ednk. A protoe
jsem nadil vybrat vechny poplatky skrze
sprvce provinci, stejn ty nleejc do
pokladny prefektury, jako ty spadajc do sttn
42
pertinentem, quam sacris vel privatis
largitionibus inferendum, sed et binos per iugum
vel millenos solidos remunerationibus deputatos
compelli debere praecepimus, possessori non
putamus onerosum, quem a multis molestiis et
sportularum et numerosis mutaturae dispendiis
liberamus, si semissem solidi per iuga singula seu
singulas millenas amplius iubeamus inferri, qui
pro ordinatione nostra inter diversa officia
dividatur.
pokladny prefektury, jako ty spadajc do sttn
nebo soukrom csask pokladny, ale tak
vybrat po dvou solidech za jednotku pdy nebo
tiscinu solidu za odmnu ednkm pitenou,
nemyslm si, e bude pli zatkn vlastnk
pdy, kterho osvobozuji od mnoha
nepjemnost, platk a mnohch kod pi
smn mny, kdy nadm pinst plku solidu
za jednotku pdy nebo o jednu tiscinu vce, co
a je podle mho pkazu rozdleno mezi rzn
ady.
* * *
Ita ergo praedicta summa inter compulsores, ut
diximus, partienda est, ut palatinus siliquam
mediam pro siliquatico solidi remunerationis
binorum solidoram, exactor siliquam, quattuor
autem siliquas tam curialis, quam officium
provinciale percipiat, officium sane
praefectorum sex semis siliquas consequatur.
Quisquis ultra aliquid aut exigendum aut
accipiendum esse crediderit, subditus verberibus
et cingulo privabitur, et facultatibus exuetur.
A tak tedy zmnn suma m bt rozdlena mezi
vbr, jak jsem ekl, aby palatinus obdrel pl
stbrnho jako odmnu z obratu kadch dvou
solid, vbr stbrn, kuril tyi stbrn tak,
jako provinn ad, a nsleduje est
polostbrnch adu prefekta. Kdokoli bude mt
za to, e m vybrat nebo dostat vce, bude
zbiovn, zbaven adu a veho majetku.
* * *
17. Illud quoque onus a civitatibus vel
praecipue curiarum ordinibus ac negotiato-ribus
summovendum est, quibus non parva dispendia
provinciarum iudicum infligit adventus, ut eos in
otio plerumque residentes deliciis exquisitis alere
quasi quadam lege cogantur. Contra quam
iniquitatem remedium providentes, hac evidenti
praeceptione decernimus, ut rectori provinciae
totius anni tempore non plus quam triduo una
civitas alimonias subministret, ita ut, si diutius
voluerit commorari, de proprio sibi sciat esse
vivendum.
17. A tak toto bemeno mus bt odebrno
mstm a zvlt kurilm a obchodnkm, jim
pchod sprvc provincie zpsobuje nemal
vdaje, kdy je, zatmco asto zstvaj v
neinnosti, zahrnuj vybranmi poitky, jako by
k tomu byli nuceni jakmsi zkonem. Proti
takov nespravedlnosti poskytuji lk a tmto
jasnm pedpisem rozhoduji, aby jedna obec ne
vce ne po ti dny za cel rok poskytovala
vivu sprvci provincie, tak, aby pokud se chce
zdret dle, il na vlastn vdaje.
* * *
Sed ne vaga interpretatio eorum, quae pro
humanitate praebenda sunt, nihilominus
praedictos fatiget, quid inferri diurnum debeat,
eminentissimae praefecturae pandetur edicto,
quod instar nostri volumus esse praecepti: hac
conditione sociata, ut, si supra hunc modum
quicquam a curialibus seu negotiatoribus iudex
putaverit postulandum, aut sub nomine
oblationis acceperit (quod magis extorsisse
credendum est), mox administratione depulsus,
privilegio dignitatis amisso, proscriptione
feriatur, Basili, parens carissime atque
amantissime.
Aby vak nicmn vgn vklad toho, co je teba
poskytnout v souladu s lidskost, netrpil ve
zmnn osoby, bude vyloeno ediktem
vynikajcho adu prefekta, co mus bt kad
den pineseno, co chceme, aby bylo narove
naemu pkazu. Nech je pipojena podmnka,
e pokud sprvce nazn, e je teba od kurila
nebo obchodnka vyadovat cokoli navc, nebo
pod zminkou nabdky pijme (co je teba
pokldat spe za vynucen), ihned a je zbaven
adu, pozbyde jeho privilegi a a je stien
proskripc, Basilee, n nejmilej a
nejmilovanj poddan.
* * *
18. Illustris sane et praecelsa magnificentia
tua omnium provinciarum rectores suis
auctoritatibus admonebit, ut principales vel
seniores urbium singularum, tam curiarum,
quam reliquorum corporum, albos, quos
18. Zajist Tv slavn a pevysok
Vzneenost pobdne svou venost sprvce
vech provinci, aby pedci a star jednotlivch
mst sepsali seznamy len, a to jak kuri, tak
ostatnch tles, jak sepsali pedkov, a pikzali
43
quam reliquorum corporum, albos, quos
conscripsit vetustas, proferre compellant,
obnoxiorum familias sub confectione gestorum
capitis sui periculo delegentes, ita ut, quae statuta
sunt, edictis propositis in cunctorum notitiam
perferantur.
ostatnch tles, jak sepsali pedkov, a pikzali
rodinm odpovdnch pod nebezpem trestu
smrti se poddit seznamm, tak, aby to, co bylo
stanoveno, bylo vyhlenmi edikty vyloeno
vem.
* * *
Dat. VIII. Id. Nov. Ravenna, Leone et
Maioriano AA. Coss.
Vydno osm dn ped listopadovmi Kalendami
(6. 11.) v Ravenn, za konsul Leona a
Maioriana (458).

Novely Maioriana

Uploaded by

Document Information

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Novely Maioriana

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

MA S A R Y K OV A UNI V ER Z I T A

You might also like