ERWIN SCHRDINGER

Co je Duch a hmota ivot?

K mmu ivotu
Vysok uen technick v Brn, nakladatelstv VUTIUM

Kniha pin poprv v eskm jazyce ti spisy Erwina Schrdingera, nositele Nobelovy ceny za fyziku: fyziklnbiologick dlo Co je ivot? (1944) proslul jasnozivou pedpovd struktury a funkce genetickho kdu, rozshl filosofick esej Duch a hmota (1958) zaloen na prodovdnm pstupu k odvkmu problmu lidskho byt a koncepn originln nstin ivotopisu K mmu ivotu (1960). Mylenkovou provzanost cel trojice reflektuje i Doslov Vclava Paesa s vstinm pehledem zrodu a vvoje molekulrn genetiky od tyictch let dvactho stolet a po souasnost, osvtlujc jak samotn Schrdingerv intelektuln vkon, tak jeho inspirativnost pro molekulrnbiologick vzkum. Tuto stle znovu vydvanou knihu ocen nejen fyzik, biolog, filosof a historik vdy, ale kad, kdo se zajm o zdroje poznn a o metodologii vdy. ten je vtahovn do vytven logick vstavby formulac problm a do nachzen zpsob jejich een. Nem tedy k oekvn jen faktografick poznatky a z nich plynouc nejve povechnou obeznmenost s tematikou, ale je svdkem zpsobu, jm se dochz ke zdvodnnm zkonitostem tvocm ucelen systm. Proto kniha nachz cestu k tak poetnm tenm nejrznjch zamen a zjm. A pokud jde o studenty, uvd-li se, e by mla bt povinnou etbou pro vechny bez ohledu na jejich studijn obor, je to sice nadszka, avak nadszka, kter vznam knihy dobe postihuje.

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 7

O BSAH

B S A H

PEDMLUVA K PRVNMU ESKMU VYDN

Martin ernohorsk a Marie Fojtkov

13

CO JE IVOT?
FYZIKLN POHLED NA IVOU BUKU Slovo vodem Rogera Penrose Pedmluva 1 Pstup klasickho fyzika k tmatu 1. Povaha tematiky a el naeho zkoumn 2. Statistick fyzika. Fundamentln rozdlnost struktur 3. Pstup naivnho fyzika k tmatu 4. Pro jsou atomy tak mal? 5. Fungovn organismu vyaduje exaktn fyzikln zkony 6. Fyzikln zkony spovaj na statistice atom, a jsou tedy jen piblin pesn 7. Pesnost fyziklnch zkon je zaloena na velkm potu atom zastnnch na procesu. Prvn pklad: Paramagnetismus 8. Druh pklad: Brownv pohyb, difuze 9. Tet pklad: Mez pesnosti men 10. Pravidlo druh odmocniny 27 29

33 34 36 37 39 41

41 44 47 48 7

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 8

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

2 Mechanismus ddinosti 11. Oekvn klasickho fyzika, zdaleka ne triviln, se ukzalo lich 12. Zpis ddinho kdu (chromozomy) 13. Rst tla dlenm bunk (mitza) 14. Pi mitze se kad chromozom zdvoj 15. Redukn dlen (meiza) a oplozen (syngamie) 16. Haploidn jedinci 17. Mimodn relevantnost reduknho dlen 18. Crossing-over. Umstn vlastnost 19. Maximln velikost genu 20. Geny maj jen mal poet atom 21. Stlost gen 3 Mutace 22. Skokov mutace klov procesy pirozenho vbru 23. Znaky vznikl mutac se pi plozen vrn reprodukuj, tj. jsou dokonale ddin 24. Lokalizace gen. Recesivita a dominance gen 25. Nkolik genetickch termn 26. kodliv inek pbuzenskho plozen 27. Veobecn a historick poznmky 28. Mutace mus bt jen zdka se vyskytujc proces 29. Mutace indukovan rentgenovm zenm 30. Prvn zkon. Mutace je jednorzov proces 31. Druh zkon. Lokalizace procesu 4 Kvantovmechanick argumenty 32. Stlost gen je klasickou fyzikou nevysvtliteln 33. Stlost gen je vysvtliteln kvantovou teori 34. Kvantov teorie diskrtn stavy kvantov skoky 35. Molekuly 36. Stabilita molekul je zvisl na teplot 8

50 52 53 54 55 56 58 59 61 63 64

65 67 69 72 73 74 76 76 77 78 81 83 83 85 86

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 9

O BSAH 37. Matematick mezihra 38. Prvn dodatek: Zanedbn jemn struktury hladin 39. Druh dodatek: Izomern molekuly 5 Diskuse a testovn Delbrckova modelu 40. Celkov obraz ddin substance 41. Jedinenost kvantovho popisu 42. Nkter tradin myln koncepce 43. Rzn stavy hmoty 44. Co je opravdu dleit pro rozlien stav hmoty 45. Aperiodick pevn tleso 46. Rozmanitost obsah zkomprimovanch v miniaturnm kdu 47. Srovnn s fakty: stupe stability molekul; diskontinuita mutac 48. Stabilita gen prolch pirozenm vbrem 49. Mutanty maj nkdy ni stabilitu 50. Nestabiln geny ovlivuje teplota mn ne geny stabiln 51. Jak rentgenov zen produkuje mutace 52. innost rentgenovho zen nezvis na spontnn mutabilit 53. Reverzibiln mutace 6 Uspodanost, neuspodanost a entropie 54. Pozoruhodn obecn zvr z Delbrckova modelu 55. Uspodanost zaloen na uspodanosti 56. iv hmota se vyhb upadnut do rovnovhy 57. iv hmota se iv negativn entropi 58. Co je entropie? 59. Statistick vznam entropie 60. Udrovn organizovanosti odebrnm uspodanosti z okol Poznmka ke kapitole 6 87 88 89 92 93 94 95 96 97 98 99 101 101 102 103 104 104 105 106 108 109 110 111 112 113 9

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 10

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

7 Je ivot zaloen na zkonech fyziky? 61. Vhled na nov zkony ivota organismu 62. Pehled situace v biologii 63. Shrnut situace ve fyzice 64. Vrazn rozdl situace ve fyzice a v biologii 65. Dva zpsoby vytven uspodanosti 66. Nov princip nen fyzice ciz 67. Chod hodin 68. I hodinov stroj je statistick 69. Nernstv teorm 70. Kyvadlov hodiny jsou vlastn na teplot absolutn nuly 71. Vztah mezi hodinovm strojem a organismem EPILOG O determinismu a svobodn vli

115 116 117 118 120 121 122 123 124 125 125

127

DUCH A HMOTA
1 Fyzikln zklad vdom Problm Zkusm odpov Etika 2 Budoucnost chpn svta Biologick slep ulika? Zdnliv soumrak darwinismu Chovn ovlivuje selekci Falen lamarckismus Genetick fixace nvyk a dovednost Nebezpe pro intelektuln vvoj 135 137 141

146 149 151 154 157 159

10

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 11

O BSAH 3 Princip objektivace 4 Aritmetick paradox: jedinenost ducha 5 Vda a vra 6 Mysterium smyslovho vnmn 162 175 188 203

K MMU IVOTU
AUTOBIOGRAFICK RTY 219

DOSLOV
Vclav Paes 243

11

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 13

P EDMLUVA

K PRVNMU ESKMU VYDN

PEDMLUVA K PRVNMU ESKMU VYDN

Co je ivot? Nev se to. Je si nepochybn sm sebe vdom, hned jakmile je ivotem, ale co je, nev. Nen prostou hmotou, nen pouh duch. Je cosi mezi, duch a hmota, fenomn nesen na hmot duha na vodopdu, plamen. THOMAS MANN Kouzeln vrch pt kapitola, st Bdn.1

Nakladatelstv Vysokho uen technickho v Brn VUTIUM zpstupuje touto knihou ti spisy Erwina Schrdingera (12. 8. 18874. 1. 1961): fyziklnbiologick dlo Co je ivot? (1944) proslul jasnozivou pedpovd struktury a funkce genetickho kdu, rozshl filosofick esej Duch a hmota (1958) zaloen na prodovdnm pstupu k odvkmu problmu lidskho byt a koncepn originln nstin ivotopisu K mmu ivotu (1960). Mylenkovou provzanost cel trojice reflektuje i Doslov Vclava Paesa s vstinm pehledem zrodu a vvoje molekulrn genetiky od tyictch let dvactho stolet a po souasnost, osvtlujc jak samotn Schrdingerv
1 Thomas Mann: Der Zauberberg. S. Fischer Verlag, Berlin 1924. Fnftes

Kapitel, Abschnitt Forschungen: Was war das Leben? Man wute es nicht. Es war sich seiner bewut, unzweifelhaft, sobald es Leben war, aber es wute nicht, was es sei. Es war nicht materiell, und es war nicht Geist. Es war etwas zwischen beidem, ein Phnomen, getragen von Materie, gleich dem Regenbogen auf dem Wasserfall und gleich der Flamme. (Peklad M.)

13

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 14

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

intelektuln vkon, tak jeho inspirativnost pro molekulrnbiologick vzkum. Slavn Schrdingerova kniha Co je ivot? se prvem ad mezi vdecky nejvlivnj spisy dvactho stolet. Dvod je pochopiteln. Prvotnm klem k dnenm spchm molekulrn biologie je objasnn krystalov struktury kyseliny deoxyribonukleov (DNA). A byla to tato kniha, v n Erwin Schrdinger mimo jin pesvdiv odvodnil pedstavu, e nositelem genetickho kdu mus bt makromolekula v podob aperiodickho krystalu, kterm DNA, jak se pozdji ukzalo, skuten je. Byl to siln podnt pro zintenzivnn vzkumu v biologickch laboratoch a vrazn cl i pro rentgenovou krystalografii, dosaen spoluprac biolog a fyzik: krystalov struktura DNA byla v roce 1953 objasnna.2 Kniha vzbudila zjem nejen biolog, mezi nimi i Jamese Watsona (nar. 6. 4. 1928), ale i fyzik. Patil k nim i Francis Crick (8. 6. 191628. 7. 2004), kter se po peten Schrdingerovy knihy v roce 1946 rozhodl zabvat se biologickmi problmy. Jeho znalost rentgenov difraktografie byla jednm z rozhodujcch faktor pi objasnn struktury DNA. Zjem specialist v rentgenov krystalografii o een klovho problmu, kterm krystalov struktura DNA byla, byl pirozen: rozhodujcmi protagonisty byli fyzik Maurice Wilkins (nar. 15. 12. 1916) a chemika Rosalind Franklin (25. 7. 1920 16. 4. 1958). Fyzikln-chemick zzem vytvely mj. prce z okruhu fyzika Maxe Delbrcka (14. 9. 19069. 3. 1981),3

2 Francis Crick, James Watson, Maurice Wilkins, 1953; Nobelova cena za fyziologii a lkastv 1962, za objevy tkajc se molekulrn struktury nukleovch kyselin a jejho vznamu pro penos informace v ivch organismech. 3 Max Delbrck, Alfred Hershey, Salvador Luria; Nobelova cena za fyziologii a lkastv 1969, za objevy tkajc se replikanho mechanismu a genetick struktury vir.

14

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 15

P EDMLUVA

K PRVNMU ESKMU VYDN

Bohrova ka, pistupujcho k een biologickch problm z filosofick pozice kodask koly. Matematicko-fyzikln erudice m v biologickm vzkumu dve nedoceovan vznam. Mendelova historick prce zapadla na vce ne ti desetilet nejen pro nedostatenou publicitu, ale hlavn proto, e aplikace matematiky, by i jen velmi jednoduch, byla tehdej biologii zcela ciz. Ani takov duch jako Mendelv souasnk Darwin, jemu poukaz na Mendelovy zkony mohl pece pijt velice vhod pi zdvodovn nkterch aspekt jeho vvojov teorie, se Mendelovmi pracemi nezabval matematiku dajn neml rd. Na bezmla stolet cest od vzniku klasick genetiky (Mendel 1865, resp. 1866)4 k molekulrn genetice zrozen objasnnm struktury DNA (1953) pedstavuje kniha Co je ivot? (1944) jeden z vznamnch milnk. Je tomu tak pro jej vcn, v dob jejho vzniku sice jet jen hypotetick vysvtlen stlosti gen a ady dalch jev, avak vysvtlen vysoce inspirativn, ovlivujc svou vrohodnost prci mnoha vzkumnch pracovi, aby se nakonec tak obdivuhodn potvrdila. Za svou povst vd kniha Co je ivot? nejen svmu obsahu, ale i zpsobu podn. Fyzikln-biologick problematika je vykldna zpsobem srozumitelnm i pimen pouenm laikm, nemajcm hlub fyzikln nebo biologick vzdln. To jist pisplo i k tomu, e byla peloena do tolika jazyk do nminy (1946), italtiny (1947), rutiny (1947),
4 Versuche ber Pflanzenhybriden von Gregor Mendel. Vorgelegt in den

Sitzungen vom 8. Februar und 8. Mrz 1865. Gedruckt in den Verhandlungen des naturforschenden Vereins in Brnn. IV. Band. Abhandlungen 1865, Brnn, 1866. Im Verlage des Vereins. S. 347. [Gregor Mendel: Pokusy s rostlinnmi hybridy. Pedloeno v zasednch dne 8. nora a dne 8. bezna 1865. Otitno ve Spolkovch zprvch Prodovdnho spolku v Brn. IV. svazek. Rozpravy 1865, Brno, 1866. Nkladem Spolku. S. 347.]

15

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 16

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

francouztiny (1949), vdtiny (1949), japontiny (1951), panltiny (1976), chorvattiny (1980), rumuntiny (1980) a mon i do dalch jazyk. V etin dosud nevyel knin dn Schrdingerv spis.5 Teprve tato kniha vychzejc v roce 60. vro prvnho vydn Co je ivot? a 46 let od prvnho vydn Duch a hmota zbavuje eskho tene nutnosti shnout jen po cizojazynm znn. Fenomn ddinosti se jevil prvem jako zzrak i lovku s takovm vhledem do prodnho dn, jakm je tvrce vlnov mechaniky Erwin Schrdinger. V dob prvnho vydn jeho slavn knihy Co je ivot? (1944) se u zeteln rsuje vznik molekulrn genetiky vedouc k hlubokmu pochopen podstaty tohoto fenomnu. Jako druh, jet vt zzrak se Schrdingerovi jevila skutenost, e se meme k pochopen sloit podstaty ddinosti vbec propracovat. O tomto zzraku k, e me leet u za hranicemi lidskch schopnost. M pitom na mysli pochopen prodovdn zdvodnn nikoli napklad Hippokratovy lamarckovsk nebo Aristotelovy darwinovsk nzory na penen vlastnost z generace na generaci, a u vbec ne autoritativn doktrny vzdlen jakkoli prodovdn kritinosti. Jde o pstup vyjden
5 Brnnsk samizdatov Edice Prameny vydala jako svj prvn svazek v nkladu dvancti strojopisnch exempl spis Erwina Schrdingera Duch a hmota, s tir omezenou na daj peklad z anglitiny 1985, 107 s.. Jej redakn rada (Martin ernohorsk, Milan Jelnek, Vladimr Jochmann, Ji Mller, Miloslav Petrusek,Vladimr Turek) si vytkla za kol vydvat peklady dl z rznch humanitnch a prodovdnch obor vznamnch autor: Hannah Arendt, Raymond Aron, Albert Einstein, Viktor E. Frankl, Franois Jacob, Konrad Lorenz, Jacques Monod, Karl R. Popper, Alexis de Tocqueville aj. Tehdej peklad eseje Duch a hmota je dlem t brnnskch fyzik, Marie Fojtkov (kap. 2, 3, 4, 6), Martina ernohorskho (kap. 1) a Jiho Komrsky (kap. 5). Pro nynj knin vydn Marie Fojtkov cel peklad pepracovala.

16

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 17

P EDMLUVA

K PRVNMU ESKMU VYDN

v knize Duch a hmota slovy: vda nikdy nic neprosazuje, vda vypovd. Vda neusiluje o nic jinho ne o pravdiv a adekvtn vpovdi o svm pedmtu. Vdec prosazuje pouze dv vci, toti pravdu a poctivost, prosazuje je sm ped sebou a i ped ostatnmi vdci. Kdy v roce 1967 vydavatelstv Cambridge University Press poprv pipojilo ke spisu Co je ivot? do jednoho svazku filosofick spis Duch a hmota, nebylo to jen prost spojen dvou spnch titul. Mylenkov propojenost obou spis neme teni uniknout. Sta porovnat mylenky Epilogu, zvren stati knihy Co je ivot?, s odpovdajcmi podrobnjmi pasemi v knize Duch a hmota. Erwin Schrdinger pat mezi nejvt duchy dvactho stolet. V odbornch kruzch je vnmn pedevm jako myslitel, dky nmu objev kvantovn energie6 a idea piazen vlny stici7 naly jedno ze svch nejplodnjch uplatnn v jeho objevu a vybudovn vlnov mechaniky.8 Narozdl od knihy o vlnov mechanice9 a od dvou stovek pvodnch vdeckch pojednn obsahov pstupnch jen erudovanm fyzikm pat ada jeho prodovdnfilosofickch spis mezi tvorbu urenou nejen specialistm, ale i ir veejnosti: What is Life? [Co je ivot?] (1944), Science and Humanism. Physics

6 Max Planck, 1900; Nobelova cena za fyziku 1918, v uznn zsluh o roz-

voj fyziky objevenm kvant energie. 7 Louis de Broglie, 1924; Nobelova cena za fyziku 1929, za objev vlnov povahy elektron. 8 Erwin Schrdinger, Paul Dirac, 1926; Nobelova cena za fyziku 1933, za objev novch produktivnch forem atomov teorie. 9 Erwin Schrdinger: Abhandlungen zur Wellenmechanik [Pojednn k vlnov mechanice]. Barth, Leipzig 1927. X + 169 s. Zweite, vermehrte Auflage [Druh, rozen vydn]. Barth, Leipzig 1928. X + 198 s. V dalch vydnch a pekladech prost jen Wellenmechanik [Vlnov mechanika].

17

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 18

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

of our Time [Prodn vdy a humanismus. Fyzika na doby] (1951), Nature and the Greeks [Proda a ekov] (1954), Mind and Matter [Duch a hmota] (1958), Meine Weltansicht [Mj pohled na svt] (1961). Jak ve fyzice (pokus o jednotc zklad interakc), tak ve filosofii (zastnce jednotcho principu Upaniad) se v jeho prodovdnfilosofickch knihch uplatuje unitarismus psn prodovdn podloen a logicky odvodovan. Pemliv ten s opravdovm zjmem o otzky, kter si tyto knihy kladou, ocen schrdingerovsk osobit styl vkladu, kter napomh porozumn i obtnji pochopitelnm problmm. Krom rozhodujcho pnosu k vvoji kvantov fyziky zashl Erwin Schrdinger vznamn do ady dalch oblast fyziky, mj. do statistick termodynamiky a do teorie relativity. Jeho odysseovsk profesionln drha zahrnovala psoben v Rakousku, Nmecku, Velk Britnii, Itlii, Belgii, po nejdel dobu pak (19401956) v irskm Dublinu. Je vstin zachycena v jeho 31strnkovm autografu Autobiographisches, nazvanm v tto knize K mmu ivotu. Je to souvisl poznmkov materil, kter prokazuje jak obsahem, tak formou zmr sepsat obshlej autobiografii. Uveden jednotlivosti jsou nejen samy o sob zajmav, ale jejich znalost umouje lecemus ve Schrdingerovch knihch lpe porozumt ten tedy nepochyb, kdy se se Schrdingerovm autobiografickm textem seznm jet ped tenm Co je ivot? a Duch a hmota. Vydn samotnho Autobiographisches Schrdinger zejm nezamlel, jak je patrno z jeho zvren jednovt poznmky: Vechno, co pedchz, bylo napsno potkem roku 1960; te (listopad 1960) m to sice, kdy to pleitostn protm, t, ale pokraovat v tom nebudu byl by to nesmysl. Pro anglick vydn peloila Schrdingerv nmecky psan autograf jeho vnuka Verena; jej peklad 18

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 19

P EDMLUVA

K PRVNMU ESKMU VYDN

jsme vak nepouili, protoe se nm podailo zskat laskavost jeho dcery pan Ruth Braunizer (ijc v Alpbachu, mst poslednho odpoinku Erwina Schrdingera) kopii autografu. N peklad zachovv zmrn povahu rukopisu i po strnce formln lennm textu do odstavc, podtrhvnm, interpunkc apod., a to i tam, kde by autor pi pprav rukopisu k tisku pravdpodobn provedl pravy nabzejc se z logiky textu, jak tomu je nap. v knize Mein Leben, meine Weltansicht.10 Pro cel n peklad plat jist analogicky Schrdingerova poznmka o nezanedbatelnch jazykovch nesnzch, uveden v zvru jeho Pedmluvy ke knize Co je ivot?. Vedle samozejmho poadavku vcn a terminologick sprvnosti bylo douc zachovat i Schrdingerv styl, a to i pokud jde o vysvtlivky, pro jejich eventuln uiten rozen by bylo obtn stanovit rozsah pimen irokmu spektru potencilnch ten. Nen jist na zvadu, jsou-li faktografick daje ponechny v pvodn podob, tedy napklad poet chromozom u lovka 48 msto pozdji zjitnho potu 46. Jde podobn jako u fyziklnch jednotek (napklad je uvdna jet jednotka cal) o ojedinl, z hlediska smyslu knihy zcela nepodstatn odchylky, nevyadujc konfrontaci se souasnm stavem. Jinak je tomu s vhledem do tehdejho stavu sledovan problematiky pod zornm hlem jejho dalho vvoje. V tomto ohledu ten jist uvt pehled vvoje a po souasnost uveden v Doslovu Vclava Paesa a pravdpodobn se s nm seznm jet dve, ne zane s etbou cel knihy.

10 Erwin Schrdinger: Mein Leben, meine Weltansicht. Mit einem

Vorwort von Auguste Dick. [Mj ivot, mj pohled na svt. S pedmluvou Augusty Dick.] Paul Zsolnay, Wien/Hamburg 1985; Diogenes, Zrich 1989.

19

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 20

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

Nkter Schrdingerovy konen formulace jsou podle jeho vlastn poznmky, zmnn na zatku pedchozho odstavce, zejm jin, ne jak je doporuovali anglit lingvist. Tm spe se mohou nkter msta pekladu jevit z hlediska ist jazykovho jako ne zrovna nejastnj. Povaovali jsme vak za sprvn dt pi zachovn jazykov korektnosti pednost vcn vstinosti, resp. pesnosti ped jazykovou eleganc. Pokud jde o molekulrnbiologickou terminologii, nm jako fyzikm ne zrovna vlastn, byla nm vodtkem kniha11 kolektivu vedenho prof. RNDr. Stanislavem Rosypalem, DrSc., pedsedou Terminologick komise pro molekulrn genetiku, zzen v roce 1984 vborem Sekce pro obecnou genetiku s. biologick spolenosti pi SAV. tene-nebiologa me pekvapit termn crossing-over; esk peklad peken jsme nepouili proto, e termn crossing-over je kodifikovn i pro esky psan texty. Pravopisn stoj za zmnku termn filosofie. Filozof jako pravopisnou dubletu k filosof nepouvme mj. proto, e psan se z pipout etymologicky mon vklad spjat s termnem temnota, tedy vklad, kter je v pmm protikladu k filosofu jako milovnku moudrosti (sofq = moudr, moudrosti milovn; zfoq = temnota/v podzem/);12 proto tak v celm pekladu pouvme filosofie, a nikoli filozofie. Za zmnku stoj i oslovn oddl v knize Co je ivot?. Nejde o podkapitoly, ale o charakteristiku obsahu textov oblasti, kdy oslovan nzev oddlu byl Schrdingerem pvodn
11 Stanislav Rosypal & kol.: Terminologie molekulrn biologie. esk od-

born termny, jejich definice a anglick ekvivalenty. Vydavatel Stanislav Rosypal, Brno 2001. 281 s. 12 Frantiek Lepa: Nehomrovsk slovnk eckoesk. Nakladatel Karel Valena, Mlad Boleslav 1892. 1184 s. S. 500, 980.

20

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 21

P EDMLUVA

K PRVNMU ESKMU VYDN

zamlen jako marginlie a slovn bylo pouito v nkterch dvjch vydnch. Ostatn Schrdinger ve sv Pedmluv upozoruje, e kad kapitola by mla bt tena in continuo, tedy v jednom ztahu jako mylenkov celek; mezinadpisy vloen do souvislho textu a jejich slovn maj usnadnit orientaci v textu a zjednoduit odkazy. Jazykov spoluprce s prof. PhDr. Milanem Jelnkem, CSc., vnesla jasno do ady mst z jazykovho hlediska problematickch, a u pro jejich obsah nebo pro povahu naich formulac. Upednostnili jsme pitom nakonec vtinou spe hledisko prodovdn. Pozastav-li se tedy jazykovdec nad nkterm mstem, je to s nejvt pravdpodobnost jeden z ppad, kdy jsme nedali na nzor, resp. na radu profesora Jelnka; odpovdnost za takov ppad pad tedy na ns, nikoli na nho. Za vysoce tvoivou atmosfru a tolerantnost pi jazykovch pravch textu mu upmn dkujeme. V organizanch zleitostech spojench s na pekladatelskou prac a i v ad obsahovch otzek nm byla redaktorka publikace PhDr. Alena Mizerov npomocna zpsobem, kter byl svou efektivn operativnost vydavatelskmu titulu, pro jeho pomrn sloitou povahu ne zcela bnmu, velmi naprospch. Doc. RNDr. Petru Dubovi, CSc., kter dal na zklad znalosti samizdatovho vydn Duch a hmota k jeho kninmu zpracovn podnt, vd druh svazek edice Quantum, ji d, i za nkter koncepn postehy ovlivujc uspodn jednotlivch celk. Obma, doktorce Mizerov a docentu Dubovi, pat za jejich konstruktivn pstupy k na prci n velk dk. Tuto stle znovu vydvanou knihu ocen nejen fyzik, biolog, filosof a historik vdy, ale kad, kdo se zajm o zdroje poznn a o metodologii vdy. ten je vtahovn do vytven logick vstavby formulac problm a do nachzen zpsob jejich een. Nem tedy k oekvn jen faktografick 21

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 22

CO

JE IVOT ?

D UCH

A HMOTA

MMU IVOTU

poznatky a z nich plynouc nejve povechnou obeznmenost s tematikou, ale je svdkem zpsobu, jm se dochz ke zdvodnnm zkonitostem tvocm ucelen systm. Proto kniha nachz cestu k tak poetnm tenm nejrznjch zamen a zjm. A pokud jde o studenty, uvd-li se, e by mla bt povinnou etbou pro vechny bez ohledu na jejich studijn obor, je to sice nadszka, avak nadszka, kter vznam knihy dobe postihuje. Brno, z 2004 Martin ernohorsk a Marie Fojtkov

Prof. RNDr. Martin ernohorsk, CSc., (*1923) vystudoval fyziku na Prodovdeck fakult Masarykovy univerzity v Brn. Zabval se pedevm rentgenovou difraktografi a jako dlouholet aktivn len Jednoty eskoslovenskch matematik a fyzik byl hlavnm inicitorem a organiztorem ady konferenc a semin zamench na fyzikln vzdlvn. Podlel se (19561967) na vybudovn nynjho stavu fyziky materil Akademie vd R v Brn a s vjimkou opavskho obdob 19921998, kdy byl prvnm rektorem nov zaloen Slezsk univerzity, psob od roku 1949 trvale na Prodovdeck fakult MU, v souasnosti jako jej statutrn emeritn profesor. RNDr. Marie Fojtkov (*1954) vystudovala matematiku a fyziku na Prodovdeck fakult Masarykovy univerzity v Brn. V stavu pstrojov techniky Akademie vd R v Brn (19801992) se zabvala elektronovou optikou. Jako lenka Jednoty eskoslovenskch matematik a fyzik se aktivn podlela na organizaci ady konferenc a semin zamench na fyzikln vzdlvn. Od roku 1993 se v postaven tajemnice esk konference rektor vnuje obecn problematice vysokho kolstv na rovni R i EU.

22

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 23

Co je Duch a hmota ivot?

K mmu ivotu

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 25

Pamtce mch rodi

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 26

Sepsno podle pednek konanch v noru 1943 pod ztitou stavu pro pokroil studia Trinity College, Dublin

Peklad Martin ernohorsk

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 27

S LOVO

VODEM

SLOVO VODEM

Kdy jsem byl potkem padestch let mladm studentem matematiky, neetl jsem mnoho, ale co jsem etl alespo pokud jsem knihu doetl , bylo obvykle od Erwina Schrdingera. Jeho psan jsem shledval vdy pesvdiv, vyvolvajc objevn vzruen a doprovzen vhledem na zcela nov chpn zhadnho svta, v nm ijeme. dn z jeho spis neped v tomto ohledu jeho strun klasick dlo Co je ivot?, kter pat jak nyn vidm nepochybn mezi nejvlivnj vdeck spisy tohoto stolet. Je to psobiv pokus pochopit nkter z podstatnch zhad ivota; pokus fyzika, jeho vlastn hlubok jasnoziv vhled se tolik zaslouil o zmnu naeho chpn svta. Kniha je psna pes svj interdisciplinrn zbr, v tehdej dob neobvykl, se sympatickou, a zrove odzbrojujc skromnost, na rovni, kter ji zpstupuje i neodbornkm a mldei s aspiracemi na povoln vdce. Pitom vak zrove i mnoz vdci, jako J. B. S. Haldane a Francis Crick, kte obohatili biologii o zsadn dla, piznali, e je znan ovlivnily dalekoshl ideje (by s nimi ne vdy pln souhlas), kter pedkld tento zcela originln uvaujc, hluboce pemliv fyzik. Podobn jako u mnohch dl, kter mla neobyejn velk vliv na lidsk mylen, ukazuje se i zde, e jakmile jsou mylenky jednou pochopeny, znj jako tm samozejm pravda; pesto vak stle jet a pli mnoho lid, kte by mli bt 27

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 28

CO

JE IVOT ?

vc lpe znal, je slep ignoruj. Jak asto jet slyme, e kvantov efekty maj pi studiu biologie jen mal vznam, nebo dokonce, e jme proto, abychom zskali energii? To jen zdrazuje trvajc vznam, kter pro ns Schrdingerovo dlo Co je ivot? dodnes m. Je opravdu pro je st, a pro je st opakovan! 8. srpna 1991 Roger Penrose

28

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 29

P EDMLUVA

PEDMLUVA

O vdci se pedpokld, e m irok a hlubok znalosti, zskan vlastn tvr innost jen v urit konkrtn oblasti, a proto se obvykle oekv, e nebude pst o tematice, kterou dokonale neovld. Povauje se to za noblesse oblige. Budi mi dovoleno nechat pro dan el stranou noblesse, pokud o ni vbec jde, a ctit se osvobozen od zvazku, kter k n pat. Mm ospravedlnnm jsou nsledujc fakta: Od svch pedchdc jsme zddili silnou touhu po ucelenm, veobjmajcm vdn. Samotn nzev nejvych vzdlvacch instituc nm pipomn, e u od antickch dob se po cel stalet jedin univerzln hledisko tilo pln vnosti. Avak rozrstn mnoha rozmanitch vdnch oblast jak do ky, tak do hloubky v poslednch vce ne sto letech ns postavilo ped ponkud zvltn dilema. Jasn ctme, e teprve te zanme zskvat spolehliv materil pro stmelen vech naich poznatk v jeden celek; avak souasn s tm se stalo pro jednu mysl tm nemon dokonale zvldnout vce ne jen jeho malou specializovanou st. Nevidm z tohoto dilematu jin vchodisko (nem-li n nejvlastnj zmr vzt provdy zasv), ne e se nkte z ns odvn pustme do syntzy fakt a teori, by v nkterch ppadech se znalostmi jen pevzatmi a neplnmi a s rizikem, e se tce zmlme. Tolik na m ospravedlnn. 29

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 30

CO

JE IVOT ?

Jazykov nesnze nejsou zanedbateln. Matetina je jako dobe padnouc obleen a lovk je vdycky trochu nesvj, kdy se neme oblct pmo do nho a mus si vzt na sebe nco jinho. M dky nech pijmou Dr Inkster (Trinity College, Dublin), Dr Padraig Browne (St Patricks College, Maynooth) a v neposledn ad pan S. C. Roberts. Byli postaveni ped velmi obtn kol pezkouet moje nov obleen, a ped jet vt problm pi m obasn neochot vzdt se nkter m vlastn originln fazony. Pokud nco z tto originality odolalo snahm mch ptel ponkud ji potlait, pad to na moji hlavu, nikoli na jejich. Nadpisy poetnch oddl byly pvodn zamleny jako shrnujc hesla uveden jako poznmky na okraj; text kad kapitoly by ml bt ten bez peruen jako celek, in continuo. Dublin, z 1944 E. S.

30

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 31

P EDMLUVA

Homo liber nulla de re minus quam de morte cogitat; et ejus sapientia non mortis sed vitae meditatio est.
SPINOZA, Ethika, P. IV, Prop. 67.

O niem nepeml svobodn lovk mn ne o smrti; jeho moudrost spov v tom, e nepeml o smrti, ale o ivot.

Baruch (Benedictus) de Spinoza (24. 11. 1632 21. 2. 1677): E t h i k a ordine geometrico demonstrata. Parts IV, Propositio 67. [E t i k a vyloen zpsobem uvanm v geometrii. st IV, Teze 67.]

31

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 33

1 P STUP

KLASICKHO FYZIKA K TMATU

A P I T O L A

PSTUP KLASICKHO FYZIKA K TMATU

Cogito, ergo sum. DESCARTES

1. Povaha tematiky a el naeho zkoumn Tato knka vznikla z cyklu pednek pro veejnost, kter konal teoretick fyzik pro publikum asi ty set poslucha, je v prbhu cyklu vpodstat neprodlo, pestoe bylo na jeho zatku varovno, e tmata pednek jsou obtn a e pednky nelze oznait jako populrn, by nejobvanj vzbroj fyzika, matematick dedukce, zstane tm nepouita. Ne proto, e by lo o vci natolik jednoduch, e mohou bt vyloeny bez matematiky, ale e jsou naopak pli komplikovan, ne aby se jich mohla matematika zmocnit. Jin okolnost, kter mohla vzbuzovat zdn populrnosti, byla snaha pednejcho vyloit zkladn ideu, pohybujc se na pomez mezi biologi a fyzikou, srozumiteln obma, jak fyzikovi tak biologovi. Vpodstat jde toti v cel knize pes rozmanitost pojednvanch tmat o objasnn jen jedn jedin mylenky o strun stanovisko k jedn rozshl, dleit otzce. Abychom neseli ze zamlen cesty, me bt uiten nastnit nejprve velmi strun pln postupu.

33

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 34

CO

JE IVOT ?

Ta rozshl, dleit, iroce diskutovan otzka zn: Do jak mry me procesy, kter probhaj v prostoru a ase v prostorov vymezenm ivm organismu, vysvtlit fyzika a chemie? Pedbnou odpov, o jej podrobn vklad a zdvodnn se tato knka pokou, meme shrnout takto: Skutenost, e se dnen fyzika a chemie jev jako neschopn tyto procesy vysvtlit, nen rozhodn dvod k pochybovn, e je tmito vdami vysvtlit lze. Tato vta by byla jen zcela triviln poznmkou, mla-li by pouze vzbuzovat nadji, e se v budoucnu doshne neho, eho se v minulosti nedoshlo. Jej vznam je vak mnohem ir, a to proto, e dosavadn neschopnost lze pln zdvodnit.

2. Statistick fyzika. Fundamentln rozdlnost struktur Dky dmysln prci biolog, hlavn genetik, v poslednch ticeti i tyiceti letech je toti o tom, jak ve skutenosti vypad hmotn struktura organism a jak organismy funguj, dnes u dost znmo, aby bylo mono nejen konstatovat, e je nad monosti dnen fyziky a chemie vysvtlit, co se uvnit ivho organismu dje, ale tak zrove zevrubn vyloit, pro tomu tak je. Uspodn atom v ivotn dleitch stech organismu a vzjemn souhra tchto uspodn jsou fundamentln odlin od onch uspodn atom, kter fyzici a chemici dosud experimentln a teoreticky zkoumali. Odlinost, o kter jsem prv ekl, e je fundamentln, je vak takovho druhu, e se me snadno leckomu zdt nevznamn, rozhodn ne vak fyzikovi, kter v, e zkony fyziky a chemie jsou veskrze statistick povahy.1 Prv s ohledem na statistick hledisko je struktura ivotn dleitch st ivch organism tak z34

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 35

1 P STUP

KLASICKHO FYZIKA K TMATU

sadn odlin od struktury kadho kousku hmoty, kterm jsme se my fyzici a chemici v naich laboratoch fyzicky a u psacho stolu duevn vbec kdy a dosud zabvali.2 Je tm nemysliteln, e by se takto objeven zkony irou nhodou mohly hodit bezprostedn i pro chovn systm, kter nemaj strukturu, z n se pi formulaci zkon vychzelo. Nelze oekvat, e statistickou strukturou dan odlinost popsan tak abstraktn, jak jsem to prv udlal, bude nefyzikovi snadno pochopiteln, nato e by si uvdomil jej zvanost. Aby to bylo srozumitelnj a abych vklad oivil a zpestil, dovolte mi uvst u te nco, co bude vysvtleno mnohem podrobnji a pozdji, toti e pro nejpodstatnj st iv buky chromozomov vlkno se hod nzev aperiodick krystal. Ve fyzice jsme se dosud zabvali jen periodickmi krystaly. Pokorn mysl fyzika v nich vid velice zajmav a vysoce komplikovan objekty, jedny z nejvce fascinujcch a nejsloitjch struktur hmoty, kter neiv proda pedkld jeho dvtipu k een. Avak ve srovnn s aperiodickmi krystaly jsou periodick krystaly nakonec dost jednoduch, a fdn. Je to podobn rozdl jako mezi obyejnou tapetou se vzorcem, kter se v pravideln periodicit stle opakuje, a vivkou, je je mistrovskm dlem typu Rafaelova gobelnu, v nm nejde o monotnn opakovn, ale o peliv propracovanou, koherentn, smysluplnou konstrukci vytvoenou velkm mistrem. Kdy jsem oznail periodick krystal jako jeden z nejsloitjch objekt, kter fyzik zkoum, ml jsem na mysli istou
1 Tato charakteristika odlinosti se me zdt ponkud pli veobecn. Diskusi musme odloit na konec knky (oddly 66 a 71). 2 Toto hledisko bylo zdraznno ve dvou vysoce inspirativnch lncch, jejich autorem je F. G. Donnan, Scientia, XXIV, no. 78 (1918), 10 (La science physico-chimique dcrit-elle dune fac ,on adquate les phnome `nes biologiques ?); Smithsonian Report for 1929, p. 309 (The mystery of life).

35

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 36

CO

JE IVOT ?

fyziku. Avak organick chemie je svm zkoumnm stle sloitjch molekul mnohem ble onomu aperiodickmu krystalu, kter je podle mho nzoru hmotnm nositelem ivota. A proto nen divu, e pspvky organickho chemika k problmu ivota jsou znan svm rozsahem a dleit svou povahou, zatmco fyzik nepispl tm nim.

3. Pstup naivnho fyzika k tmatu Kdy jsme tedy vyloili velice strun obecnou mylenku nebo spe konen cl naeho zkoumn, dovolte mi popsat pln postupu. Navrhuji nejprve objasnit to, co byste mohli nazvat pedstavy naivnho fyzika o organismech, to jest pedstavy, kter mohou vzniknout v mysli fyzika, kter se znalost sv vdy a speciln i jejch statistickch zklad zan pemlet o organismech a o tom, jak se chovaj a jak funguj, a kter se sm sebe poctiv pt, me-li na zklad svch znalost a z pozice sv pomrn jednoduch, jasn a prost vdy k otzce zvan pispt. Uke se, e me. Nsledujcm krokem mus bt srovnn jeho teoreticky pedjmanho dn s biologickmi fakty. A tu se uke, e je teba jeho pedstavy jakkoli vypadaj vcelku rozumn znan poopravit. Takto se budeme postupn pibliovat ke sprvnmu pohledu nebo, vyjdeno skromnji, k pohledu, kter nabzm jako sprvn j. I kdyby byl tento mj pstup pln oprvnn, nevm, je-li skuten pstupem nejlepm a nejjednodum. Ale zkrtka a dobe, tak jsem postupoval. Tm naivnm fyzikem jsem byl j sm. A nenael jsem dnou lep nebo pmj cestu smujc k cli ne tu svou vlastn, klikatou.

36

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 37

1 P STUP 4. Pro jsou atomy tak mal?

KLASICKHO FYZIKA K TMATU

Dobr metoda, jak objasnit pedstavy naivnho fyzika, je zat trochu zvltn, a komickou otzkou: Pro jsou atomy tak mal? Zaneme tm, e jsou skuten velmi mal. Kad mal pedmt kadodenn poteby jich obsahuje ohromn poet. Bylo vymyleno mnoho pklad, jak o tom posluchae pesvdit, nen vak psobivjho nad ten, kter pouil Lord Kelvin: Dejme tomu, e byste mohli oznait jednotliv molekuly ve sklenici vody; pak byste obsah sklenice vylili do ocenu a zamchali jm tak dkladn, aby se oznaen molekuly rozmstily rovnomrn po sedmi moch; naberete-li si pak kdekoli v ocenu sklenici vody, najdete v n asi sto vaich oznaench molekul.3 Skuten velikosti atom4 le piblin mezi 1/5 000 a 1/2 000 vlnov dlky lutho svtla. Toto srovnn m svj vznam, protoe vlnov dlka udv piblin rozmry nejmench stic, kter jsou mikroskopicky jet pozorovateln. Z toho je vidt, e takov stice obsahuje stle jet tisce milion atom. Te vak k na otzce: Pro jsou atomy tak mal?

3 Nenali byste pirozen pesn 100 (i kdyby to byl vsledek pesnho v-

potu). Nali byste mon 88 nebo 95 nebo 107 nebo 112, ale velmi nepravdpodobn mnohem mn, eknme 50, nebo mnohem vce, napklad 150. D se oekvat odchylka nebo fluktuace du odmocniny ze sta, tj. deset. Statistik to vyjd konstatovnm, e byste nali 100 10. Tuto poznmku je mono ponechat v tuto chvli bez povimnut, odkaz na ni se vak objev pozdji, jako pklad statistickho zkona druh odmocniny. 4 Podle dnench pedstav nem atom ostr ohranien, take velikost atomu nen pojem, kter by se dal dobe definovat. Meme ji vak poloit rovnu vzdlenosti nebo, chcete-li, nahradit ji vzdlenost mezi stedy sousednch atom v pevn ltce nebo v kapalin nikoli v plynu, kde je jejich vzdlenost za normlnho tlaku a teploty zhruba desetkrt vt.

37

Schrdinger kniha

7.12.2004 13:27

Strnka 38

CO

JE IVOT ?

Tato otzka je zejm zavdjc. Nejde v n toti ve skutenosti o velikost atom. Tk se velikosti organism, zvlt velikosti naich vlastnch tlesnch j. Atom je skuten mal, kdy jej pomujeme na bnou jednotkou dlky, eknme yardem nebo metrem. V atomov fyzice je zvykem pouvat takzvan ngstrm (znaka ), co je desetina miliardtiny metru, tedy v desetinnm zpisu 0,000 000 000 1 metru. Atomov polomry se pohybuj mezi 1 a 2 . No a nae bn jednotky ve srovnn s nimi jsou atomy tak mal maj zkou vazbu prv na velikost naich tl. Existuje historka, kter zaveden yardu pisuzuje smyslu pro humor jednoho anglickho krle. Kdy se ho jeho rdcov ptali, jakou jednotku mry pijmout, upail a ekl: Vezmte to od stedu m hrudi ke konekm prst, to bude ono. A u se to stalo nebo ne, historka je pro n el pznan. Krl chtl zejm ukzat dlku srovnatelnou s velikost vlastnho tla; bylo mu jasn, e cokoliv jinho by bylo velmi nepraktick. Fyzik i pi vech svch sympatich k jednotce ngstrm pece jen radji sly, e na nov oblek potebuje est a pl yardu tvdu, a ne, e ho potebuje edestpt tisc milion ngstrm. Protoe je tedy jasn, e v na otzce jde ve skutenosti o pomr dvou dlek rozmr naeho tla a rozmr atomu , a protoe z hlediska nezvisl existence je priorita nesporn na stran atomu, je sprvn znn otzky toto: Pro musej bt nae tla ve srovnn s atomem tak velk? Dovedu si pedstavit, e lecktermu zancenmu studentu fyziky nebo chemie je mon lto, e kad z naich smyslovch orgn (vytvejc vce nebo mn podstatnou st naeho tla, take z hlediska velikosti zmnnho pomru se sm tak skld z nesetnch atom) je pli robustn, ne aby na nj nraz jedinho atomu mohl inn zapsobit. Nememe vidt, ctit nebo slyet jednotliv atomy. Nae hypotzy o tchto vcech maj velice daleko k tomu, co nae ob38

Schrdinger pebal

7.1.2005 12:02

Strnka 1

Erwin Schrdinger (12. 8. 1887 4. 1. 1961) pat mezi nejvt duchy dvactho stolet. V irokch odbornch kruzch je vnmn pedevm jako myslitel, dky nmu Planckv objev kvantovn energie (1900; Nobelova cena 1918) a de Broglieho idea piazen vlny stici (1924; Nobelova cena 1929) naly sv spolen msto v jeho pevratn teorii vlnov mechaniky (1926; Nobelova cena 1933). Krom rozhodujcho pnosu k vvoji kvantov fyziky zashl E. Schrdinger vznamn do ady oblast fyziky, mj. do statistick termodynamiky a do teorie relativity. Jeho odysseovsk profesionln drha zahrnovala psoben v Rakousku, Nmecku, Velk Britnii, Itlii, Belgii, po nejdel dobu pak v irskm Dublinu (19401956). Schopnost srozumiteln vyloit i nronj problmy je spolenou charakteristikou jeho knih What is Life? (1944), Science and Humanism. Physics of Our Time (1951), Nature and the Greeks (1954), Mind and Matter (1958) nebo Meine Weltansicht (1961), a nakonec i jeho pozstalostnho autografu Autobiographisches (1960).

Kniha Co je ivot? m jen zdnliv vznam pouze historick. Pest by si ji ml kad, kdo se chce pouit o tom, jak logicky myslet a jak stavt mylenkov konstrukce logicky sprvnm postupem. Erwin Schrdinger v tto knize s obdivuhodnou jasnozivost nastiuje molekulrn a vlastn atomrn vztahy, kter tvo zklady ddinosti. Duch a hmota je spis filosofick, kter je ale narozdl od nkterch spis jinch filosof srozumiteln a zaloen na racionlnm uvaovn fyzika. Proto se te prodovdn vzdlanmu lovku tak snadno. Vclav Paes Chronologicky uspodan ivotopis je alespo pro mne jednou z nejnudnjch vc, protoe pece v kadm ivot jsou zajmav nejv jednotliv zitky nebo postehy v soukromm ivot jsem zamlel vnovat se vce filosofii (prv jsem poznval s velkm nadenm Schopenhauera, kter m uvedl do jednotc teorie Upaniad). patm k teoretikm, kte z pm zkuenosti vd, o pi men jde. Myslm, e by prosplo, kdyby takovch teoretik bylo vc. Erwin Schrdinger

ERWIN SCHRDINGER Co je ivot?/Duch a hmota/K mmu ivotu

Schrdingerovo psan jsem shledval vdy pesvdiv, vyvolvajc objevn vzruen a doprovzen vhledem na zcela nov chpn zhadnho svta, v nm ijeme. dn z jeho spis neped v tomto ohledu jeho strun klasick dlo Co je ivot?, kter pat nepochybn mezi nejvlivnj vdeck spisy 20. stolet. Je opravdu pro je st, a pro je st opakovan! Roger Penrose