Renta Novotn, 1.

ronk, sociln prce erven krlovna Sexualita a vvoj lidsk pirozenosti Matt Ridley vystudoval zoologii na univerzit v Oxfordu, kde pod veden znmho zoologa a autora ady vznamnch knih Richarda Dawkinse zkoumal evoluci socilnho chovn baant. Pot se zaal vnovat popularizaci vdy. Za svou popularizan innost zskal cenu Glaxo. Jeho kniha erven krlovna, poutav napsan encyklopedie nejnovjch vdeckch nzor na lidskou pirozenost, je povaovna za zvan svho vtru v popularizaci mylenek modern evolun biologie. Dal Ridleyho kniha Origins of Virtue dle rozvj evolun pohled na lidskou spolenost a morlku. Bylo by od ns blhov, kdybychom pouze pro nai nestoudnou vru, e lovk je uenlivm tvorem, kter doke petvet podle libosti sm sebe, zavrhli monost srovnvat lovka s jinmi zvaty. Tm tak Ridley vysvtluje, pro ve sv knize smoval lovka s ostatnmi ivoichy. Hlavn tez tto knihy je, e lidskou pirozenost nepochopme, dokud nepochopme jej evoluci, a jej evoluci nepochopme, neporozumme-li vvoji lidsk sexuality. Pedstava o relativit pokroku v biologii se nazv erven krlovna (anglicky Red Queen), podle achov figurky, kterou Alenka potkala v zemi za zrcadlem. erven krlovna mus neustle bet, protoe cel kraj se pohybuje spolu s n. m rychleji lovk b, tm rychleji se pohybuje i svt kolem nj a tm pomalejho pokroku doshne. S ervenou krlovnou se nejastji setkvme ve svt predtor a jejich koisti, parazit a jejich hostitel, ale t samc a samic stejnho druhu. erven krlovna se nikdy neobjevuje bez doprovodnho tmatu, jm je vzjemn prostoupen a nejednoznan vztah spoluprce a konfliktu.

V nzoru na sexualitu dolo ped 2 desetiletmi ke zmn, do t doby se na sexualitu nahlelo jako na logick, nevyhnuteln a rozumn zpsob reprodukce, bylo tm nemon vysvtlit pro sexualita u dvno zcela nevymizela. Weismann: vznam sexu neme spovat v mnoen, nebo mnoen lze doclit celou adou zpsob i bez nho rozdlenm organismu na dva nebo vce, puenm, a dokonce i puenm jednobunnch spor. Sex je rekombinace plus plozen. Jeho zkladnm rysem je msen gen. Take sexualita rovn se msen gen. Rozpory nastvaj, jakmile se sname pochopit, k emu je takov msen gen dobr vytv variabilitu. Evolun zmna nen clem, ale zpsobem, jak se vypodat s problmy. Darwin: evoluce je peit nejvhodnjch plemen. Sexualita slou druhu, ale na kor jedince. Jedinci by se j mli zci, nae by jejich potomci potom rychle pevldli nad sexulnmi rivaly. Ale neudlaj to. Seteno a podtreno sex se mus njakm dosud zhadnm zpsobem vyplatit jak jedinci tak i druhu. Bernstein: sex byl vynalezen jako mechanismus slouc k oprav gen. Sex spojuje jednotliv mutace a peskupuje geny do novch kombinac tak dlouho, dokud nedoshnou astn spoluprce. Sexualita je pro jedince a souasn pro druh prospn pouze tenkrt, je-li pravdpodobn, e se potomstvo ocitne ve zmnnch nebo neobvyklch podmnkch. Pro evoluci nen typick zmna, ale stze, setrval stav. Organismy usiluj o mutan rychlost rovnou nule. Evoluce probh jen proto, e se jim to neda. Tajemstv erven krlovny je, e akoliv druhy b s vtrem o zvod, nepohnou se z msta. Svt se neustle vrac na potek. Mn se, ale nepostupuje kupedu. k se, e sexuln jedinec me dky sexu vytvet potomky, kte budou pevat lpe ne klony potomk asexulnho jedince. Pednosti sexuality se projevuj hned v pt generaci. Paraziti si toti vytvo zmky pedevm na kle v dan generaci hojn rozen. Mete se bt tedy jisti, e v

nejbnj zmek bude pro potomky nejhorm eenm, protoe v tu dobu bude kl k jeho oteven parazitm bn k dispozici. Vzcnost vtz. Sexualita je zde kvli chorobm. Chrn ns ped nebezpem parazit. Geny sexulnch organism maj ped parazity nskok o jeden krek. Take mui nejsou zbyten, eny si jimi pojiuj sv dti proti chipce a netovicm. ena obohacuje sv vajka o spermie. Kdyby to toti nedlala, vechny jej dti by byly shodn zraniteln a podlehly by prvnmu parazitovi, kter by se nauil odmykat jej genetick zmek. Kdy gen pinut svho vlastnka k sexu, aby se sm dostal i do jinch lini potomstva, chov se stejn jako virus vztekliny, kter si podman psa a nut ho kousat do veho kolem, aby se dostal i do jinch ps. Protoe mn investuj samci, jsou to oni, kdo hledaj maximum partnerek. Protoe samice investuj vce, oceuj na svch partnerech kvalitu. Z teorie pohlavnho vbru vyplv, e mnoh v chovn a dokonce i ve vzhledu zvat nen uzpsobeno k peit, ale k zskn nejlepch, ppadn mnoha partner. erven krlovna pohlavnho vbru ukazuje, e samice neustle b (protoe jsou tak vybrav), a pesto se nehnou z msta (nemaj k dispozici dnou pestrost, z n by si mohly vybrat). Clem samce je svdt. Sna se pesvdit samici, aby propadla jeho kouzlu, pokou se j vloudit do jejch mylenek a ovlivnit ji ke svmu prospchu. V dsledku evolunch tlak se u nj vyvj stle dokonalej svdcovsk techniky, pomoc nich si mus naklonit a sexuln vzruit samici, m-li si bt jist penm. I na samici psob evolun tlaky plat-li, e zsk, jestlie si vybere nejlepho z dostupnch samc a ty ji nut, aby odmtala vechny nabdky, ovem a na ty nejlkavj. Shrnut dosavadn diskuse v evoluci nejde ani tak o peit nejzdatnjch, jako o jejich reprodukci a kad tvar na tto zemi je produktem nekonench souboj mezi parazity a jejich hostiteli, souboj gen s jinmi

geny, souboj mezi pslunky stejnho druhu i boj jednoho pohlav mezi pslunky pohlav opanho. Z hlediska mue je ena prostedkem, kter penese jeho geny do pt generace. Z hlediska eny jsou mui zdrojem ivotn dleit substance (spermi), kter doke jejich vajka promnit v zrodky. Jestlie ena pojme vt poet partner, nijak tm nezv svou plodnost, zatmco mu ano. Pro musk samce je pirozen, e vyuv kad pleitosti, kter se mu naskytne, k polygamnmu pen a e bohatstv, moc a nsil chpe jako prostedky, kter nasazuje proti ostatnm mum v souti o vce sexu akoli obvykle ne za cenu obtovn bezpenho monogamnho vztahu. eny maj ve srovnn s mui a vdy mly mnohem men zjem o polygamii. Pro mue pedstavoval nhodn pohlavn styk s neznmou partnerkou jen mal rizika (nkazu, pistien vlastn enou) a potencionln obrovsk zisk levn pozenho potomka navc, kter zvt jeho genetick odkaz pro budoucnost. Mui tla modern eny k sexuln nevzanosti, obdobn vak na ni psob i ostatn eny. Mui jsou naopak neustle nuceni k vt zodpovdnosti, citlivosti a vrnosti nut ji k nim jak eny tak i jin mui. Mezi nejstlej velidsk vlastnosti pat rozdly v pohlavnch rolch. Sam posedlost mldm je charakteristicky lidsk vlastnost. Tato uniktn lidsk vlastnost zjevn souvis s nam nemn uniktnm manelstvm na cel ivot s dlouhou, vleklou p o potomstvo. Kdy mui hodnot eny, kladou na fyzickou krsu vt draz na postaven a osobnost. S enami je to naopak. Jedinou vjimkou je vka. eny veobecn dvaj pednost vysokm mum ped drobnmi. A je sexuln pitalivost dan jakkoli, vdy ji ovlivuje erven krlovna. Jestlie dominantn mui a krsn eny po cel lidsk djiny vc dt ne jejich rivalov co urit mli, protoe dominantn mui si vybrali nejhez eny a pak s nimi ili z diny svch sok, pak byly eny v kad dal generaci o nco krsnj a mui o nco dominantnj.

Na jist argumentan rovni nen tk vysvtlit, jak postupovala evoluce lidsk mozkovny. Pedkov s vtmi hlavami mli vce potomk ne ostatn. Potomci, kte po rodich zddili velkou hlavu, mli vt hlavy ne generace jejich rodi. Tento proces probhal nrazov a peruovan, tu rychleji a tam zase pomaleji, nakonec vak vedl ke zvten lidsk mozkov kapacity. m jsme inteligentnj, tm mn se spolhme na instinkty a tm vc se ume. Nae chovn je pak flexibilnj, co se v evoluci vyplat. Jedin lovk se mohl sm sob stt tak silnm protivnkem, aby vyprovokoval vlastn evoluci. Hra erven krlovny o lovk rychleji uhnl m dokonalej inteligenci doshl -, o to vc pelapoval na mst, protoe lid, nad ktermi chtl zskat psychologickou pevahu, byli jeho vlastn pbuzn, potomci inteligentnjch lid z pedchozch generac (Humpley, Alexandr). Bez vybravosti se strany jednoho i druhho pohlav by nebylo pohlavnho vbru.