Zkladn omyly vnmn a provn svta "Veprostupujcho ducha se nedotkne hch ani dobr skutek, a jej vykonal kdokoli.

Pokud je poznn bytost zasteno nevdomost, tak jsou tyto bytosti zmaten iluz." Bhagavadgta 5.15. Tato kapitola uvede nejzkladnj jevy, kter nejsou pi zkoumn svta uvaovny. Tyto jevy nejsou modernmi vdami popsny a jejich existenci pipomnaj pouze nboensk systmy. Mnoho nboenstv vak logick popis tchto jev ztratilo ve sloitm systmu pedpis a ritul. Pouze indick hinduismus nikdy neztratil kontinuitu a stle je schopen nejenom upozornit na tyto jevy, ale navc i na jejich dsledky na kvalitu lidskho ivota a dokonce nabz i zpsoby a metody odstrann problm mysli pochzejcch z tchto jev. 1. omyl - Provan svt je skuten "Cel duchovn cesta se odehrv pouze v na mysli." r Ramana Mahari Pi hledn se vechny obory lidsk vzdlanosti zaobraj pouze tm, co vnmaj lidsk smysly. Pokud vak chceme osobn zskat co nejvy pesnost zkoumn svta, potom musme dojt a ke zdroji veho, a ke sv mysli. Ptm-li se: "Jak je svt?", potom nejprve musm odpovdt na otzku: "Kdo jsem a jak svt vnmm?" Nejprve musm jasn zkoumat to, co vlastn zkoumm. Je svt, tak jak ho provm, skuten? Co o nm vm? Okoln svt vidm (oi vnmaj svteln zen), slym (ui vnmaj zvukov vlny plynnho prosted), ctm (nos vnm chemick vlastnosti plynnho okol), chutnm (sta vnmaj chemick sloen pijman potravy), hmatm (rzn tlakov a teplotn senzory vnmaj existenci pevnch pedmt, kapalin a plyn), dle vnmm vnitn informace tla (bolesti, hlad a dal pjemn i nepjemn vzruchy). Z tchto vjem se v mysli sestav pedstava svta. V mysli se vytvo pedstava trojrozmrnho prostoru a do nj jsou vjemy umstny. V mysli tedy nen zkoumn svt, ale jen jeho obraz sestaven z tchto jednotlivch smyslovch vjem. Krom smysl vak zkoumajc inteligence nem dn jin dkaz o sprvnosti tto pedstavy poskldan ze smyslovch vjem. Mysl zpracovv sten vdom, ale pevn nevdom, miliny informac - mylenek. Jednu chvli je v pedstav hlavn jedna informace, po chvli se do poped dostv informace jin a pvodn informace se v pozad ukld do pamti. Jakkoli informace, jakkoli mylenka je vdy jen soust obrazu, uritm detailem, ze kterch se vsledn pedstava skld. Neexistuje dn dkaz, e pedstava koresponduje s njakm vnjm svtem. Zrove vak neexistuje dn dkaz, e vnj svt nen. To dleit, co z tto vahy vychz, je poznn, e mimo pedstavu obsahujc obraz svta nen pro zkoumajc bytost nic jistho a i pesnost a dvryhodnost tto pedstavy je velice nejist. Tato vaha snad nzorn osvtlila, e to, co bn povaujeme za skutenost, je jen obraz svta. Zde odhalujeme prvn chybu v pedpokladech. Pi zkoumn pedpokldme, e zkoumme svt, ale kad mus pipustit, e to, co zkoum, nen svt, ale pedstava vznikl v mysli. A nyn je nutno se skuten zamyslet. Co je nutno nejdve zkoumat, obraz svta a nebo radji fungovn mysli? Nen pozorovan a provan obraz svta zvisl na fungovn mysli vce, ne si dokeme pipustit? 2. omyl - J jsem tlo. "Nejprve poznejte, kdo jste. Pak vm bude ve jasn." r Ramana Mahari

Vem nm je od dtstv vtpovn tento nzor. Jsi lovk, tlo, kter se narodilo do tohoto svta. To, co vid, jsou ostatn lid a pi pohledu do zrcadla uvid svou podobu. Jsi lovkem. Nikoho nenapadne, e by ve mohlo bt trochu jinak. Podvejme se vak na celou vc za uven prvnho omylu. To, co vidm je pouze vidina, pedstava vytvoen mysl. Odpoutejme se nyn od vech pedsudk a vnmejme ve pouze jako vidinu. Uvedu mal pklad. Kad u vidl v kin film. Nkdo prov pbh prezentovan na pltn emotivn, ple a smje se podle situace. Nkdo vnm pbh jen jako pbh nkoho jinho a nezapojuje se do nj. Lid, kte filmy tvo, vid film jinak. Vid jednotliv scny, stihy, zvuky, efekty. Pbh filmu prakticky nevnmaj tak jako obyejn divci, ale vnmaj jak je cel film vytvoen. Stejn by mli lid pistoupit i k vlastn pedstav vytvoen mysl. Mli by vnmat obraz na pltn mysli, mli by vnmat jednotliv dl vjemy i nsledn zapracovvn do obrazu. Neznal lovk se nech vytvoenou pedstavou klamat, znal lovk ji vnm jen jako pedstavu a nenech se j obelstt. Je mon vnmat st pedstavy jako J - j jsem toto tlo, kter vidm v zrcadle a dal st pedstavy oznait za Nej - okoln svt? Pro vtinu lid je to naprosto pirozen, stejn jako tvrzen, e provan hmotn svt je skuten. Nejvt tajemstv spov v tom, e oznaen sti pedstavy jako "J" je ist konstrukce mysli nad vytvoenou pedstavou. Tato konstrukce je zaloen na odpozorovanch jevech a souvis s vnucenm nzorem "J jsem tlo". Pro vtinu lid bude dal krok naprosto nepochopiteln, ale je naprosto logick. Lze sice ci, e "J" jsem to, co vidm a provm ve sv pedstav, co znamen, e "J" jsem tmhle ta ruka, tmhle ta noha atd. Jednodu a pesnj je vak prohlsit "J jsem ten, kdo vnm" a ruka a noha jsou pouze st vytvoen pedstavy. Kdy zavu oi, ruce i nohy zmiz z m pedstavy. Nevidm je. Jin smyslov vjemy sice dle podvaj informace, ale hlavn lidsk smysl, zrak je do m pedstavy nevkld. Pokud je "J" ve vytvoen pedstav, potom se objevuje a miz v zvislosti na smyslovch vjemech, co je znan nelogick. Vnmajc "J" vak existuje stle, na smyslovch vjemech nezvisle. Take kdy vme, e cel n svt je pedstava a ta je jen obraz hmotnho svta, je tak sprvn k nmu jako k obrazu pistoupit. To, e st obrazu si ozname jinak ne zbytek obrazu, nem odvodnn. Jedin dvod je ten, e jsme se to tak nauili, co zcela urit neznamen, e je to pravda. Cel tento postup je uren k oddlen ducha od hmoty. Pokud pipustme, e provan svt je jen pedstava, potom by se pokraovnm nzoru "J jsem tlo" stalo vnmn "J" pouze soust pedstavy, a tud pouze vtvorem mysli. Vnmn "J" se novm pohledem stv sice tko pedstavitelnm zdrojem mysli, ale je tak trval a naprosto nezvisl na pedstav, kter se v mysli tvo. "J" jest jakmsi pozorovatelem, kter pozoruje to, co se v mysli dje. Vy, vae j, opravdu nen tlo. Co znamen prohlen : "J si myslm"? Mysl si to noha i ruka? Mysl si to hlava? Mysl si to mozek? Ne. Ani mozek, tato dokonal struktura, si to nemysl. "J si myslm" znamen "v mysli je nyn tato mylenka" a ruka, noha, hlava ani mozek o n vbec nic nev. Stejn tak prohlen "J drm v ruce" nen vlastn ruce. Ruka samotn vbec nev, e nco dr. Kdo ale v je ten, kdo celou mysl sleduje. Je to nae prav J, pvod vech mylenek. Je to vdom, kter si me uvdomovat signly ze smysl a tla a dit tlesn funkce. Je to duch, je to inteligence. Je to nepopsateln a nepostiiteln, ale toto je nae prav J. Doporuuji studovat prce r Ramany Mahariho nazvan Kdo jsem J? (Who Am I?) a Sebedotazovn (Self Enquiry), kde mudrc vlastnm zpsobem popisuje hledn svho pravho J. Spojen zkladu nehmotnho ducha, kter se projevuje jako "J" a hmotnho tla je zkladn subjektivn omyl. Nelze velkoryse spojit vnmanou hmotu a vnmajcho ducha bez

nslednch, by pouze subjektivnch problm. Tyto subjektivn problmy vychzejc z tohoto spojen podstatn ovlivuj fungovn mysli, psychiku lovka a tm i zpsob provn ivota. Musme si vak uvdomit, e pouze toto provn ivota je v konenm dsledku jedinm ukazatelem kvality ivota bytosti. 3. omyl - Mysl funguje logicky "Co to vlastn nut lovka spchat zl in, kdy je hnn jakousi silou proti sv vli?" Bhagavadgta 3.36. Tento omyl je pouze doplkem, abychom si uvdomili zsadn vliv mysli na vnmn svta a jednn lid. Ze zkuenost vme, e rzn lid maj rzn jednn v piblin stejnch situacch. Dvodem je pouze to, e situace, kter vypad objektivn stejn, je kadm lovkem vnmna subjektivn rzn a dky tomu i lid rzn jednaj. Ve zle na zkuenostech, schopnostech een problm a sebeovldn jednotlivch lid. Do urit mry se mysl chov logicky, ale pi vt nebo dlouhodobj zti se zanou objevovat zkratkovit emon jednn, kter s logikou u moc spolenho nemaj. Zchvaty strachu, hnvu, zoufalstv, ple nebo agresivity jsou chvle, kdy lovk ji logicky nejedn. Emotivn jednn je sice objektivn trpn, ale v subjektivnm svt pedstavuje jakousi ernou skvrnu zakrvajc st pedstavy, kterou vak mysl dmysln nahrad vlastn pedstavou. Tato pedstava se nikterak neli od pedstavy zaloen na smyslovm vnmn a je tud nerozpoznateln. Pokud je tchto ernch skvrn vce, potom se velice vznamn podlej na tvorb pedstavy, ve kter dan lovk ije. V ppad duevnch nemoc se objektivn svt zprostedkovan smyslovmi vjemy podl na tvorb pedstavy minimln a pedstava je tvoena pevn pokozenou mysl. Ale i u ostatnch jedinc se pedstava tvo pouze za spoluprce mysli a smyslovch vjem a dlouhodob zte mysli vytvej citliv spoute nekontrolovanho chovn nebo zdroje trvalch duevnch traumat.

Druhy lid podle stavu mysli "Vra bytost, podle jejich pirozenosti, bv trojho druhu - zaloena v istot, Vni, nebo Nevdomosti. Sly o tom." Bhagavadgta 17.1. Na vod tto kapitoly chci opt upozornit, e se neustle pohybujeme v subjektivnm svt. V pedchoz kapitole bylo uvedeno, e svt, tak jak jej provm je pouze pedstavou vytvoenou dky asnm schopnostem mysli. Dle jsem se snail vysvtlit, e rozdlen pedstavy na "J" a okoln svt je pouze konstrukc mysli a je logitj uvaovat za "J" zdroj mysli, pozorovatele, kter si celou pedstavu uvdomuje. Tet omyl upozornil na to, e pouze stav mysli je odpovdn za lidsk chovn a provn ivota. Nyn se podvejme na to, jak se d subjektivn svt provat. Nevdom bytost "Lid s povahou dmon nevd co init a co neinit. Nen v nich znalost istoty, nemaj dobr chovn a postrdaj pravdivost." Bhagavadgta 16.7. Nevdom bytost ije v neochvjnm pesvden, e provan svt je skuten a ona je hmotnm tlem, ijcm v hmotnm svt. To znamen, e nevnm rozdl mezi svtem

objektivnm a svtem subjektivn provanm. Z tto situace vychz nsledujc vlastnosti. Spokojenost a tst vychz z pokryt poteb tla, a proto se nevdom bytost sna hromadit majetek a zahrnovat smysly slastmi. Bohuel v mnoha ppadech okoln podmnky neumon lovku naplnit sv tuby, a tak potom lovk ije v pocitech nenaplnn, znechucen a ohroen. Tato dlouhodob zt mysli vyvolv rzn duevn problmy a poruchy. A tyto nov problmy zase zat ji tak dost pokozenou mysl a mohou vst a k rznm spoleenskm a zdravotnm problmm. Subjektivn lze stavy nevdom bytosti popsat jako ivot ve zkreslen pedstav, rozpolcen pocitem ega tj. "J jsem tlo". Tato pedstava je neustle promnliv, zaten mnoha svazujcmi vztahy a mlokdy korespondujc s pnmi a touhami. Navc tlo je pouze doasn a neustle se blc smrt je problm, se kterm se nikdo nevdom neme skuten vyrovnat. Dky tomu dochz k dalmu pokroucen pedstavy a je jen otzkou, jak dlouho bude tento proces narstat, a se stane nenosnm a jak een si nakonec bytost zvol. Hledajc bytost "Uvdomnm si toho, co je ve ne rozum, pevnm setrvnm mysl ve svm J, zni neptele ve form touhy, kterho je tko pochopit." Bhagavadgta 3.43 Hledajc bytost je ta, kter se sna poznat sebe a povahu svta a obrtila pozornost od objektivnho svta k jeho subjektivnmu provn. Za pomoci mnoha metod me tato bytost postupn odstraovat vechny omyly sv mysli, a tak spovat v m dl vtm klidu a spokojenosti. Hledajcmi jsou vichni, kdo se obrtili k nboenskm systmm, protoe v jejich pedpisech a ritulech jsou zakdovna een vech sloitch situac. Po vynaloen dostatenho sil dojde ke zlomu, kdy se prolom v mysli zakdovan bloky a dojde k uvdomn si skutenho stavu bez zkladnch omyl. Takto hledajc bytost doshne cle a stane se bytost osvobozenou. Nutno podotknout, e tento popis je vcn, ale naprosto nepopisuje stavy a zmny, kter probhaj v mysli a subjektivnm provn svta. Duchovn cesta je neustl boj mezi egem a snahou poznat mysl istou, bez vykonstruovanho ega. Pokud je snaha efektivn zamen na znien vech projev ega a dojde k dostatenmu pokroku, potom zsk bytost proitek stavu bez ega. Tento pocit je nepopsateln, pocit naprost svobody a z n plynoucho nezvislho tst. Kdo tento pocit neproil, ten si ho nikdy nedoke pedstavit, a pokud m dojem, e v nebo tu, potom se stle hluboce ml. Tento proitek je sice doasn, ale bytost zn cl a tak jasn vid to, co ji od nj oddluje a dokonen osvobozovacho procesu je na dosah. Dosaen cle je trval setrvn v naprost svobod od pomjiv pedstavy vetn tla. To znamen trval nekonc tst a spokojenost. Osvobozen bytost "Takov blaho, kter poct ve svm J ten, jeho mysl nen poutna k vnjmu svtu, ct stle ten, kdo svm J setrvv v Brahma" Bhagavadgta 5.21. Osvobozen bytost je ta bytost, kter na zklad svho duchovnho cvien doshne odstrann obou zkladnch omyl vnmn a provn svta. Tato bytost si nsledn svt uvdomuje jako promnlivou pedstavu zprostedkovanou schopnost mysli a sebe vnm jako nehmotn zdroj mysli, pozorovatele, kter sleduje to, co se v mysli a v mysl vytvoen pedstav odehrv. Tato bytost vnm celou pedstavu jako obraz a tak se k tto pedstav jako k obrazu chov. Nerozdluje obraz na "J" a okoln svt, nerozliuje, zda st obrazu je dobr a st patn, nelp na vlastnictv vc v obraze a nem touhu dnm zpsobem obraz mnit. Pokud se rozhodne vykonat njakou innost, potom si neplnuje, jak by ml obraz

nsledn vypadat, ale pok, jak cel akce dopadne a klidn pozoruje prbh a pijme jakkoli vsledek innosti. Takov bytost je neustle astn a spokojen, nezvisle na tom, co se v danm okamiku v pedstav dje. Dvodem je dokonal uvdomn si skutenho subjektivnho stavu mysli, jej naprost ovldnut a odstrann veho ruivho nebo svazujcho. Ego - vykonstruovan pedstava mysli "J jsem tlo" "Jeho podobu nelze zde na svt postihnout, ani jeho konec, ani zatek, ani vvoj. Vykoennm tohoto hluboko zakoennho stromu pdnou zbran neulpvn doshne onoho nepochopitelnho stavu, odkud ji nen nvratu" Bhagavadgta 15.3. Co je to ego? Ego je pedstava mysli, e J jsem toto hmotn tlo, kter mohu provat v objektivnm svt. Ego je zkladn zpsob vyjden existence, kdy se tlo a jeho poteby stvaj hlavnm smyslem ivota. Vznik sobectv, kdy individuln zjem je dleitj ne zjem jin. Jak popsat ego v kontextu prvnho omylu? Ego je konstrukce mysli, kdy se pedstava v mysli rozdl na dv sti. Jedna st vytvoen pedstavy pedstavujc vcelku stabiln st se ozna jako J - tlo, ve ostatn, velice promnliv se ozna za Nej - okoln svt. Tato prvotn dualita v pedstav nsledn vyvolv dal podzen duality nebo rzn kvality vnmn. J je nejdleitj, Nej je mn dleit. Tato st okolnho svta je pro J dobr a tato st je pro J patn. Tato st se zd J krsn a tato st se zd J okliv. Tato st okol je poteba upravit, a to tmto zpsobem. Tato st J - tla nen hezk a mus se upravit. Ano, vichni to znme. To jsou jednodue vyjden nsledky vzniku duality v pedstav svta. Prvotn dualita okamit vyvolv dal duality a konstrukce. Tmito konstrukcemi se sna zdvodnit existenci prvotn duality v pedstav a nsledn sloitost naprosto zakryje prvotn stav mysli. Bez tchto nslednch dualit by byla velice ohroziteln ji existence prvotn duality. Dvod rozdlen pedstavy je zejm. Odpozorovan stav neustle podporovan nzory okolnch lid. Mn zejm je dsledek tohoto rozdlen. Dky rozdlen vznik rozpolcenost v pedstavch. Kdy je pedstava provna jen jako vtvor mysli, ve je vnmno jen jako obraz a mezi stmi pedstavy neexistuj dn vztahy. Pozorovatel zcela neten pozoruje vzniklou pedstavu. Pokud se ovem pozorovatelem stane st pedstavy, potom zkonit vznikaj mezi stmi pedstavy vztahy, kter velice komplikuj pvodn jednoduchou situaci. O to vc, pokud bytost zapomene, e ve je jen pedstava a zane pedstavu a v n sv tlo povaovat za skuten. V tu chvli se zaplete do svch pedstav a pvodn jasn perspektiva se ztrc. To se vak kadmu stane hned v rannm dtstv a je velik problm rozplst uzel rozmanitch konstrukc a vztah a vrtit se do stavu prvotnho. Hlavn zdroje ega "Oprotni od pchy a klamu, bez zla ulpvn, znal podstaty J, osvobozeni od tueb, mimo vliv protiklad zvanch tst a strast, dosahuj onoho stavu vnosti." Bhagavadgta 15.5. Ego, tato konstrukce mysli, mus logicky svoji existenci v mysli odvodnit. Vytv se proto pocit vjimenosti, kter se nsledn stv dvodem pro rozdlen pedstavy a vzniku ega. D se ci, e ego m tyi zkladn, rzn propojovan koeny, ze kterch sl. Prvn koen je zaloen na porovnvn kvalit st pedstavy. Souvis s pocitem "toto je

dobr, toto nen dobr". Toto se mi lb, tamto se mi nelb, toto je dobr, tamto je patn, zl, toto mm rd, tamto rd nemm, s tmto jsem spokojen, tamto mi ned spt... Druh koen je spojen s rznmi touhami a pnmi, kter vznikaj z nespokojenosti vyvolan existenc prvnho koene, kdy rozliujeme kvality sti pedstavy. Je vyjden pocitem "Chci nco". Chci nco mt, vlastnit, zniit, zmnit, doshnout, vytvoit, ovldat, prot... Tyto touhy se nsledn mn v pipoutanosti a zvislosti dalch dvou koen. Tet koen je zaloen na pocitu "Jsem nkdo". Jsem nkdo vjimen, nenahraditeln, vzdlan, siln, mocn, skromn, hodn... Kad si snadno vytvo nkolik dvod sv jedinenosti. tvrt koen souvis s vlastnictvm vc v okoln pedstav a je to pocit "Mm nco". Mm rodinu, firmu, bohatstv, eny, moc, povinnosti, proitky... Nebo naopak pocit "Nemm" me bt zkladem hodnoty ega. Nemm rodinu, majetek se me stt stejn dobe pipoutanost, ze kter ego sl. Tyto koeny jet dopluj hluboko zakoenn pudov vazby, kter se projevuj zejmna jako touha zachovn vlastnho ivota a touha po zachovn rodu a rozmnoen. Tyto vazby jsou prorostl celou mysl a je velice obtn je zkrotit a ovldnout. Je samozejm, e vechny tyto koeny jsou navzjem provzan a podporujc se. Kad koen hled opodstatnn sv existence v koenech dalch a za odmnu jim poskytuje stejnou slubu. Objevit vechny hodnoty, na kterch ego stoj a ze kterch erp slu, je velice obtn, ale je to nesmrn dleit. Existuje Bh v tomto pohledu na svt? "Jsem vn J, kter sdl v srdci vech bytost. Toto J je jejich potek, tak sted i konec." Bhagavadgta 10.20. Bh vech nboenstv pochz prv z tohoto pohledu na svt. Bh stvoitel veho, Bh dvajc svtu pravidla, Bh spravedliv, Bh veprostupujc, Bh jako cl vech hledajcch. Bh je zde vyjden jako zdroj na mysli, zdroj on pedstavy, kterou provme. Bh je tm svobodnm pocitem J, pocitem ist existence. Bh je neten a vn pozorovatel. V na mysli nen, ale ta z nj vychz. Kdo doshne poznn tohoto pravho J, ten pozn i Boha. V Bibli nedostv Moj jmno Boha, ale zpsob jeho dosaen "Jsem ten, kter je". V Indii se asto pouv mantra "J jsem". Jejm pouvnm se dosahuje toho, e vnmn "J jsem tlo" je nahrazeno vnmnm "Jsem". Nejsem doasn tlo, jsem vn zdroj vdom. Kde je Bh v materiln pedstav hmotnho svta? I zde jej meme nalzt jako veprostupujc, vtinou przdn prostor, kter nevidme, a tak ho ani nememe zkoumat. Ale on tam je, jen si ho ovem meme uvdomit. Nic, kter obsahuje ve a vemu dv zkony pro existenci. Na tomto zklad je postavena vnj podoba Boha vech nboenstv. Bh je jednoduch shrnut vech nespoetnch jev ve svt a vesmru, kter jsou pevn neovlivniteln. V podstat Bh vnj dv monost a pravidla hmotn existence a Bh vnitn dv monost a pravidla, jak si tuto existenci uvdomit. Pro existenci lovka i jeho duchovn cestu jsou ob formy Boha stejn dleit. Sny "V hlubokm spnku nejsou mylenky, a tak nen ani svt. Ve snu a bdlm stavu mylenky jsou, a tak se objevuje tak svt. Jedin rozdl mezi snem a bdlm stavem je ten, e sen je

krtk a bdn dlouh." r Ramana Mahari Co je sen, odkud pichz? Co nm napovd? Objektivn tlo upad do klidnho a nevdomho stavu. Subjektivn si mysl pestane bt vdoma spcho tla a produkuje sny. Sny jsou rozlin pedstavy vytvoen mysl bez zvislosti na smyslovm vnmn, kdy se tlo oddv odpoinku, a stejn tak mysl pehrv urit vjemy a svm zvltnm zpsobem se tak oiuje. Pbhy jsou tak zvltn pekroucen vlastn zitky. Bn sen je tedy pouze pedstavou vytvoenou odpovajc mysl. Nic vc a nic mn. Sny mme patrn proto, aby se mysl sama zabavila a nechala tlo alespo chvli odpovat. Bhem svho ivota jsem ml nkolik sn, kter by se daly oznait za mystick. Proil jsem v nich urit situace, jejich znalost mi byla na duchovn cest k velikmu uitku. Ten sprvn uitek jsem musel najt vak sm, v prav as, spojenm proitk s mnoha radami mudrc. To ovem neznamen, e pbhy, kter jsem ve snech proil, byly pravdiv. Byly to vak velice zajmav a dleit stavy a situace, jejich znalost bych patrn jinm zpsobem nebyl schopen tak snadno obdret. Odkud se tyto pbhy vzaly, to nejsem schopen ci. Je tk pesn urit, jak do tvorby pedstavy v mysli zasahuj nepirozen jevy. Tko odhalme, zda jsou geneticky zakdovan i pedvan njakm mimosmyslovm mechanismem. Je vak nutn pochopit, e a se v pedstav objev cokoli, je to jen pomjiv mylenka, obraz. Dleit je nalzt sv prav J, zdroj a pozorovatele vech mylenek a pbh, a v nm setrvvat v naprostm klidu. Zzraky "Zzrakem ho vichni vid. Zzrakem tak jist nkdo o nm hovo. Zzrakem o nm dal sly. Sly o nm, ale nezn ho jist nikdo." Bhagavadgta 2.29. Z pohledu svta jen jako pedstavy vytvoen v mysli je zzrak jen dal mylenkou, kter se do pedstavy njakm zpsobem dostala. Tud jakkoli zzran vjem, vize nebo jasnovidnost se neli od jinho vjemu bnho. Vize boh, kontakt s duchy, vize svtla a tunelu pi tzv. posmrtnch zkuenostech, to ve jsou jen mylenky. Lid nev na vize alkoholik a drogov zvislch, ale jsou ochotni psahat na pravdivost proitk mysli tla, kter ji dlouhou dobu nefunguje a je skoro mrtv. Nikoho nenapadne otzka : "Kdo vid tunel?", m by se dostali pmo k poznn "J nejsem tlo", ale neustle se patlaj v otzce "Co to vidm?" N mysl je snadnji pstupn sugesci, a tak je jeho provan pedstava na rzn vize bohat ne nkoho, kdo m mysl stabilnj. V podstat lze ci, e vechny podivn a nepravdpodobn jevy m na svdom njakm zpsobem rozruen mysl. Ve, co vnmm ve sv pedstav, jsou jen mylenky. Mylenky pichzejc a odchzejc, zvisl sten na informacch ze smysl a naprosto odkzan na zpracovn mysl. Ze stejnho dvodu je i pouit vekerch omamnch ltek jen zmna tvorby pedstavy v mysli. Pedstavu svta stzlivou nahrad pedstava svta vytvoen mysl ommenou. Kdokoli se sna v tto jin pedstav nalzt nco zzranho nebo nevednho je nevdom a mnohdy velice neastn lovk. Jedin skuten zzrak v tomto svt je uvdomit si prav stav vc. Uvdomit si jak funguje mysl a jak vytv pedstavu svta. Kdo toto pozn a povznese se z pedstavy do jejho zdroje, ten doshne jedinho skutenho zzraku. Takov lovk se osvobod z pedstavy a setrvv ve svm pravm J, v nekonenm tst, nepopsateln blaenosti a pravm poznn.

tst "tst, je je zpotku jako jed a nakonec chutn jako nektar a kter se rod z istho poznn toho, co je J, o takovm tst se prav, e m svj pvod v istot." Bhagavadgta 18.37. tst je vnmno mysl bytosti. Kad vnmajc bytost m stejnou schopnost provat tst a kad bytost po nm tou. Nevdom mysl na zklad svho rozpoznvn a uvaovn vytv urit hodnocen aktulnho stavu pedstavy. Pocit tst je vyjdenm kvality on pedstavy. Pocit tst bytosti, jej pedstava je rozdlen na J a Nej, vychz z rznch vztah, kter mysl mezi jednotlivmi stmi stanovuje. Na zklad pozorovn obrazu nastavuje mysl zpsoby naplnn svch pedstav, a pokud se pozorovan a oekvan naplnn pedstav shoduje, potom se objevuje pocit tst. Pokud je pozorovan a oekvan stav v rozporu, potom dochz ke ztrt pocitu tst. Tehdy se mysl sna uritmi zsahy do pedstavy zmnit pozorovan stav, a tak uvst pozorovan a oekvan stav opt do shody. Mnohdy se vak oekvan stav nevdom upravuje tak, aby dolo ke shod s pozorovanou skutenost a pocit tst je potom nahrazen nimi stupni, jako je spokojenost a snesitelnost. Tento zpsob provn je velice nepraktick. Pocit tst je zvisl na naplnn jakchsi vykonstruovanch vztah mezi oddlenmi stmi pozorovan pedstavy. Protoe pozorovan pedstava je vtinou zvisl na neovlivnitelnch skutenostech, je mlokdy dosaeno pocitu tst. Pokud je nkdy pocitu tst dosaeno, je jeho existence neustle ohroovna dalmi zmnami v pozorovan pedstav a tak jakmsi zevednnm, kdy se provan tst stane bnm jevem a jeho vjimenost se vytrat. Pokud je pozorovan pedstava vnmna ve sv jednot jako obraz vytven mysl, potom je takov bytost vdy minimln spokojen. Zkuenosti takovch bytost (osvcench, seberealizovanch, osvobozench) vak hovo o tom, e takov bytost neustle setrvv ve stavu blaenosti, kter neme bt ohroen dnou zmnou provan pedstavy. Lska "Lska - jedin k Bohu" r Brahmm Lska je jednou z nejvce opisovanch soust ivota, lska hory pen, lska je vm, za co stoj t. Pi odbourn zkladnch omyl je toto vnmn lsky brno jako zvislost, pipoutanost nebo nesvoboda mysli. Jedin emotivn lska, kterou lze na nejvy rovni doasn provat, je lska k nejvymu principu, k drci trvalho tst, ke zdroji veho, a to k Bohu. Jakkoli jin vztah znamen zmaten mysli, zapleten se do pedstavy a ztrtu klidu. Lze vak pak jet t s jinou lidskou bytost v njakm vztahu? Pokud si sprvn uvdomme, co objektivn zpsobuje lska mezi lidmi, potom lze tyto vztahy dokonce mnohem lpe zabezpeit i bez svazujcch vnitnch pipoutanost. Skutenou lsku mezi dvma lidmi lze charakterizovat jako vztah zaloen na vzjemnm respektu, oddanosti, dve a otevenosti, ochran a podpoe, odpovdnosti a plnn vech svch povinnost. Jedin skuten harmonicky fungujc vztah me vzniknout, pokud se oba partnei vzdaj sv vlastn individuality, svho ega a nahrad ho individualitou spolenou, individualitou rodiny, kde jednotliv sti vykonvaj poctiv sv povinnosti. Skuten lska mus dt bytosti zapomenout na jej vlastn osobn touhy a jedinou touhou se mus stt spokojenost ostatnch. Pouze ze spokojenosti cel rodiny potom erp moudr bytost svou

vlastn spokojenost. Pokud ble prozkoumme ve uveden vlastnosti moudrho vztahu mezi lidmi, tak tam nalezneme ve, co je poteba ve vztahu k Bohu a na cest k nmu. Je tam oddanost, neulpvn, moudrost i spovn v klidu. Moudr a jedin opravdov lska je plnn svch povinnost a poctiv prce pro druh, co pi odpovdn a sprvn volb partnera dv ivotu skuten smysl. Takto se lid vydaj nejen na spolenou cestu ivotem, ale i na cestu duchovn, cestu k Bohu a nejvy moudrosti. Jist se ptte, jak je to s rozko? I zde plat, nic nedlat pro sebe, ale pro druhho, take to co dostanete, vdy pekon oekvn a nikdy nebude zklamni, ani nikdy nezklamete. Pokud se takto psychicky osvobodte, potom i tlesn zaijete nco, co si dokete jen tko pedstavit. Nesmte vak zapomenout na dleit pravidlo, kter plat pro vechny smyslov poitky, a to je stdmost, d a naprost istota. d ivot osud nebo vlastn vle? "Podle osudu kad bytosti, Ten, kdo ustanovil d, nechv kadho jednat. To, co se nem stt, se nikdy nestane, a se jakkoli snate. To, co se m stt, se stane, a se jakkoli snate tomu zabrnit. To je jist. Proto je moudr zstat tich." r Ramana Mahari Lid jsou asto pesvdeni, e si sami d svj ivot podle vlastn vle. Bohuel objektivn pohled na lidsk ivot mus dt za pravdu mudrcm. Vechny udlosti v lidskm ivot jsou jen vsledky souhry mnoha rznch udlost v minulosti. Ve, co provme te, je jen dsledek pedchozch udlost a nynj udlosti se stanou pinou udlost budoucch. Vtina udlost, kter vytvoily nai stvajc situaci, byla na vl neovlivniteln. Kad me ovlivovat sv bezprostedn okol, ale i toto ovlivnn je zvisl na stvajcch podmnkch. Ten, kdo si mysl, e je tvrcem svho osudu, bude zkonit trpt pro sv nenaplnn touhy a nebo pomalu a nevdomky pizpsob sv touhy situaci. V kadm ppad mu bude jeho myln nzor pinet mnoho zbytench problm. Mme vak njakou svobodu? Ano mme. Je to ona svoboda nejvy. Kad me doshnout osvobozen od omyl sv mysli a spoinout ve stavu, kdy jakkoli udlost ve svt vnman mysl, tuto klidnou mysl nerozru. To je jedin svoboda, kterou bytost m. Naprosto klidn pijmat ve, co se v mysli objevuje a setrvvat v trvalm tst nezvislm na vnman pedstav. Osud ovld nae tlo v hmotnm svt. Proti dosaen nejvyho poznn je vak bezmocn. Zde je jedin neptel nae nevdomost, nae ego. Pochybnosti

"Nikdo nepochybuje o pochybovai" r Ramana Mahari Pochybnosti jsou neptel ve vlastnch adch, podrejc nohy, podrvajc autoritu a oslabujc bojovnou nladu. Je toto opravdu to, co hledm. A co kdy nhodou doshnu nejvyho poznn, co potom, budu moci jt na pivo? A nebo na fotbal? Kad vid hned spoustu chyb, ale mlokdo je schopen se naprosto oddat zskn tohoto poznn. Jednodu je to cel zavrhnout, to pece nen mon, aby byl nkdo astn a nic neml. Nebo aby tstm jenom sedl na jednom mst. Vymyslet si hned nkolik proti a zavrhnout tuto mylenku doke kad, ale zkusit to a poznat, abych opravdu vdl o em je e a potom se opravdu rozhodl, to nedoke ke sv kod skoro nikdo. Citt r Ramany nm k toto. Ten, kdo pochybuje, pochybuje o Bohu, o obtech, o cest, o poznn, ale nikdy nepochybuje o sob, o nzorech, ze kterch vychz a sudcch, kter z nich vyvozuje. Kdyby zamil svoje pochybnosti na ve, co tvo jeho osobnost, musel by ve radikln pehodnotit. Kde vzal tento nzor? Od rodi, ze koly, od kamard, z televize? Je to jeho nzor nebo jen nzor nkoho jinho? A je ten nzor naprosto pravdiv nebo jen jednostrann omezen pohled na vc? Vnoval tomuto nzoru dostatek asu a energie, aby ml co nejplnj obraz nebo jen trpn pevzal plytkou polopravdu? Kdo by takto zaal opravdu poctiv analyzovat vechny sv nzory, ten je na cest k pravmu poznn. V oiovn svch nzor muste zat svm dtstvm, nikde nic toti nen postaveno na pravch, pevnch a silnch zkladech. Cesta ke svobod "Tuto Mou boskou iluzi, kter je sloen z kvalit, lze tko pekonat. Pouze ti, kdo se uchl ke Mn, tuto iluzi pekonaj." Bhagavadgta 7.14. Po uven ve uvedench skutenost je cesta ke svobod uvdomn si subjektivnho zpsobu provn svta, tedy uvdomn si svho svta jen jako pedstavy mysli. Dle je nutno odstranit konstrukci mysli, kter tuto pedstavu rozdluje na J a okoln svt. Je poteba vymtit oba zkladn omyly a dle vdom setrvvat v prvotnm stavu mysli. Existuje zvltn druh schizofrenie zvan alternovn ega. V tomto ppad se v mysli lovka objevuj dv nebo vce osobnost. Prvn osobnost vcemn odpovd stavu signalizovanmu smysly. Dal osobnosti jsou vykonstruovan, na smyslovm vnmn sebe sama nezvisl. Tak se me stt, e dospl mu prov stav tylet holiky, kter rda kresl kvtiny. Okoln svt vcelku odpovd smyslm, ale vnmn sebe sama je mysl kompletn pozmnno, a tak je tato pedstava pro pacienta zcela vrohodn. Tento jev povaujeme za duevn poruchu. V uen hinduismu je vak za stejnou poruchu povaovna existence prvotn osobnosti. Toto ego je povaovno za nim neodvodnnou konstrukci a je oznaeno za myln pocit J. Z tto nesprvn konstrukce pak vychz veker dal omyly a problmy. Cesta k nprav je vak velice obtn. Rozbit ega je pro bytost, ijc pouze jeho prostednictvm, prakticky nemon. Proto bylo pro vtinu lid zavedeno nboenstv, kter prostednictvm pedpis uvd urit dsledky osvobozen mysli i do ivota lid nevdomch. Ve probh v kontextu vnho, veprostupujcho Boha, kter sm tyto vlastnosti stanovil a tak je dodruje. Dky tomu se do ivota normlnch lid dostvaj urit ctnosti, kter se v jejich ivot promtaj ve form vt spokojenosti a klidu. Existuj vak lid, kterm jejich pedstavivost umon pochopit zpsob subjektivnho vnmn a nevhodnost existence ega. Obas se objev jedinci, kte objev nesrovnalosti v subjektivnm provn a jsou osvobozeni bez vynaloen velik snahy. Jsou to ovem velmi

vzcn vjimky. Pro ostatn je cesta k rozbit ega velice nron. Pro n byla sestavena jga. Jga je komplexn systm rznch duchovnch a tlesnch cvien, kter postupn nahlodvaj hluboce zakoenn nesprvn pedstavy a pi jejich sprvn smovanm a dkladnm pouit lze doshnout stavu, kdy budou pipraveni k rozbit ega a oitn mysli. Je nutno vak podotknout, e cl, rozbit ega, je neustle na dosah. Vechny metody pouze odstrauj pekky, ukliduj a ist mysl, ale uvdomn si prav skutenosti me kdokoli doshnout kdykoli. Nen nutno lta cviit, je poteba jen uvdomit si prav stav vc. Tak je poteba upozornit na to, e ego nen nemnn a ekajc na to, a jej odstranme, ale je obdivuhodn pizpsobiv. Ego je schopn vyut ehokoli ke svmu poslen. Pokud pouijeme njakou metodu, ego je schopno vyut ji ke svmu prospchu. Vytvo v mysli podmnky pro provozovn metody a na jejm provn zskv dleitost a slu. Metoda se stane radostnou a plnou poten. Kdo vak je ten, kdo poten prov? Je to ego. Proto dbejte vdy toho, abyste jakoukoli metodou poznvali svou mysl a s n i ego. Metoda mus vyhledvat jednotliv zdroje ega, pocity vlastn individuln dleitosti a niit je. V t chvli se pohybujete na okraji neprobdan oblasti. Ego se bude urputn brnit. M mnoho nstroj. Vy vak mte jednoduchou zbra. Ptejte se sami sebe, odkud pochz to, co vm brn, abyste byli jednodue astn. Vdy dojdete k njakmu koenu ega. Muste mt odvahu zkoumat a pevnou vru, e prv zde, v neprobdanch oblastech mysli, le hledan cl. Tento cl je poznn pravho J a s nm spojen nekonen blaho a opravdov byt. Jga "dn snaha nebude zmaena ani zsluha ztracena a i nepatrn st tto moudrosti zbavuje velikho strachu." Bhagavadgta 2.40. Jga byla v minulosti sestavena tak, aby pomohla hledajcm odstraovat jednotliv koeny ega, oslabovat jej a do okamiku, kdy z dsledn oiovan mysli tato konstrukce zmiz. Ego lze prvem oznait za mentln blok a jako takov nem v mysli lovka co dlat. V Bhagavadgt jsou popisovny tyi zkladn praktick sousti jgy. Nyn si je zhruba popeme. Dhjnajga - meditan cvien je ureno pro klidn zkoumn fungovn mysli. Pomoc meditace meme zkoumat zpracovvn smyslovch vjem, vytven pedstavy svta, pemlen a dal funkce mysli. Meme zkoumat vznik nekontrolovanch emotivnch proces i fungovn hluboko zakoennch pudovch proces. Ume se mysl ovldat, pedchzet nejen nekontrolovanmu chovn, ale i zbytenmu pemlen o smyslovch vjemech. Pitom stle hledme sv prav J, kter je zdrojem vech mylenek. Dnajga - hledn moudrosti je ureno na pochopen zkladnch omyl mysli, jejich odstrann ze subjektivnho vnmn svta a k trvalmu setrvn v istm stavu mysli bez tchto omyl. Vsledkem dosaen poznn je uvdomn si pravho J jako zdroje vech mylenek a mysli a uvdomn si provanho svta jako pedstavy vytvoen mysl. Dhjnajga a dnajga jsou velice zce spjat, klid meditace podporuje nalezen poznn a rozen poznn zase zvyuje klid mysli. Bhaktijga - uen o oddanosti Bohu je ureno pro boj s egem. Vra v dokonalou bytost, kter je zdrojem m existence je velice mocnou zbran proti egu. Pokud v Bohu nalezneme svho nejvtho ptele, potom mu meme snadno odevzdat ve, co mme a m jsme. Pijetm svta jako Boskho dla si meme nsledn uvdomit zbytenost svch tueb a nesmyslnost rozliovn kvalit vc. Naprostm odevzdnm Bohu odevzdme vekerou zt tomu, komu naprosto vme a sami se staneme pouze doasnmi uivateli. Tm se

vyhneme vem pipoutanostem, touhm a zvislostem a dokonce i neprosnmu vlivu asu, kter bez milosti ni ve. Karmajga - uen o odevzdn plod sv innosti Bohu, je velice zce spjata s bhaktijgou a vysvtluje nejlep zpsob proit pozemskho ivota. Toto uen vysvtluje, e pro klidn a astn zpsob ivota je nutno plnit povinnosti, kter v naem ivot mme. Zrove u, e nesmme lpt na vsledcch tto innosti. To znamen, e povinnost musm splnit, ale jak ve dopadne musm nechat na Bohu a klidn pijmout jakkoli vsledek. Takto se osvobozujeme od vliv okolnho svta, kter nejsme schopni ovlivnit. Bhaktijga a karmajga jsou velice blzk. Pokud se odevzdm, potom odevzdm i plody sv innosti. D se ci, e karmajga je bhaktijga v praxi kadodenn innosti. Bhagavadgta m osmnct kapitol a kad z nich je v Indii oznaovna jako druh jgy. Je tam i uen o tech kvalitch prody, o Bosk podob, ale i ve a vzniku pochybnost. Proto podrobn studujte pmo Bhagavadgtu. V Indii existuje, krom mnoha dalch, i uen advaita vdanta ili uen o nedualit. Toto uen se pmo sousteuje na odstrann ega a nslednch vykonstruovanch dualit z pedstavy tvoen mysl. Velice vznamn pedstavitel tohoto uen jsou stedovk r ankara a novodob r Ramana Mahari z Arunaly. r Ramana Mahari ekl : "Clem je zastaven aktivity mysli. Jsou rzn metody. Dokud je pro tento cl vynakldna snaha, nazvme to jgou. Snaha je jga." Snahou uklidnme mysl a to, co pijde, je osvobozen, Bo milost. Nen mono smovat snahu na zskn Bo milosti. To je stejn poetil, jako plcnm do vody se snait uklidnit hladinu rybnka, do kterho jsme vstoupili. Zklidnme sebe a vodn hladina se tak uti. Dhjnajga - cesta meditace "Kdo neukznil svou mysl, postrd moudrost a chyb mu i schopnost rozjmn. Ten, kdo nerozjm, nem mr v mysli. Jak zsk tst, kdy nem tento mr?" Bhagavadgta 2.66. Uen sprvn meditace je velice dleit pro kadou bytost, kter chce doshnout nejvy svobody. Pi meditaci poznvm svj subjektivn svt. Poznvm vlastnosti mysli, jej zpsob zpracovvn jednotlivch vjem. Mohu obdivovat mechanismy vytvejc trojrozmrnou pedstavu a zrove si uvdomit jejich omezen. Poznvm, jak jednotliv vjemy ovlivuj pedstavu, ve kter iji. Nachzm citliv msta, kter spoutj nekontrolovan emon chovn. Uvdomuji si vznik jednotlivch mylenek a mohu posuzovat jejich kvality, piny jejich vskytu a dsledky jejich existence na stav mysli. Mohu sledovat, jak mysl tvo z tueb zvislosti a pipoutanosti, a tak odhalit sebezotroujc sklon mysli. Nehledejte v meditaci nic pjemnho, zvltnho i krsnho. To je posilovn ega. Pokud nco pjemnho a zvltnho zaijete, uvdomte si, e to je jen promnliv pedstava a stle se vnujte tomu, jak mysl funguje a jak se tato pedstava tvo. Zkoumat a zskvat vldu nad svou mysl musme tak dlouho, dokud objekty a jevy, kter se odehrvaj v pedstav, zanechvaj otisky v na mysli. To je krsn definice r Ramany Mahariho. Cokoli se v pedstav odehraje, nesm vyvolat jakoukoli nevdomou odezvu mysli. Napklad hlun rna mus projt bez vylekn i jinch reakc mysli. Pokud ovem dan zvuk signalizuje njak blc se nebezpe, potom moudr bytost klidn a inn zareaguje. Pomoc meditace dochzm na cestu poznn. To znamen, e si zanm uvdomovat to, e v mysli se tvo pedstava vnjho svta, to, e cel moje existence je zaloena na tto pedstav. Kdo se k pedstav zane chovat, jako k nekonenmu proudu pomjivch mylenek, ten nachz svj prav zklad ve zdroji mysli, ve svm pravm J. Ten rozpust

neopodstatnn konstrukce mysli a nakonec se mu poda odstranit i konstrukci prvotn ego. Pi meditanm sezen se dostvme na chvilku pobl cle cesty. Po skonen meditace se vracme zpt do sv pedstavy, ale pokud je nae cvien poctiv a sprvn zamen, potom si z kad meditace pineseme nco do bnho ivota. Jinmi slovy eeno: kad meditace n kadodenn ivot penese ble k cli, trvalmu setrvn v Boskm stavu. Kad dobr meditace mus pinst njak ovoce. Kdo cvi roky a nect dn zmny, ten by ml poctiv pehodnotit sv cvien a upravit je tak, aby se zmny objevily. Velice dleit pedpoklad pro innou meditaci je mt v dob meditace splnn veker povinnosti. Pokud chci meditovat a nemm nco dleitho splnno, potom tato skutenost bude mysl neustle vyuvna. Proto, pokud chcete mt v meditaci klid, je nutno nejprve vykonat ve dleit. Ten, kdo nepln sv povinnosti a jako zminku uvd meditaci, je zbablec, kter utk ze svta ped svmi povinnostmi a nen odvn lovk hledajc nejvy cl.

Karmajga - cesta odevzdn plod in "lovk se neosvobod od in tm, e nebude iny konat, ani nedojde naplnn tm, e se pouze vzd ivota ve svt." Bhagavadgta 3.4. lovk se nikdy neme naprosto osvobodit od innosti, protoe jeho tlo vdy potebuje minimln potravu a njak pbytek. Poselstv karmajgy ns u vykonvat veker povinnosti, ale nelpt na vsledku. Vykonejme ve, co vykonat musme. Co vak z tto innosti vzejde, to nememe nikdy pln pesn urit, a proto to nechme na Bohu. Pouze takto nezaijeme zklamn a osvobodme se ze zvislosti na hmotnm svt, jeho soust je nae tlo. Pro osvobozenou bytost nen dvod njak in vykonat ani nen dvod in nevykonat. Pokud vak jde o povinnost, je nutno ji vykonat. Nevykonn povinnosti nevdomm je zbablost a posiluje ego, nevykonn povinnosti osvobozenm dv patn pklad a vn zmatek do mysli lidem nevdomm. Nen dvod nemt majetek i nepijmat zisk z innosti. Vdy vak mjte na pamti, e ve ve svt je doasn, a proto ve odevzdejte radostn Bohu dve, ne o to bolestn pijdete. Objektivn se nic nezmn, ale vnitn budete mnohem astnj a svobodnj. Co jsou povinnosti? Povinnost je sprvn starost o rodinu, rodie, dti, starost o sv vlastn tlo. Povinnost je dobe vykonvat sv povoln, kter mne iv a je uiten okolnm lidem. Povinnost je dobroinnost a hledn moudrosti. Vykonvejme ve tak dobe, jak to jen lze. Neoekvejme nic od okolnho svta, protoe jen tak se vyhneme zklamn. Vme v Boha a spolu s cestou oddanosti hledejme naplnn svho ivota v nm. Bhaktijga - cesta oddanosti "Upni na Mne svou mysl, oddej se Mi, uctvej M, kla se Mi. Kdy Mne takto pijme za svj nejvy cl a sousted svou mysl, doshne pmo Mne." Bhagavadgta 9.34. Uen o oddanosti k dokonalmu principu je nejdleitj a nejmocnj zbran v boji proti egu. V subjektivnm vnmn, kde ego vldne, je neustle veker dn vnmno z perspektivy ega a ego si ze veho doke vytvet vlastn slu a neporazitelnost. Pokud chodm meditovat, ego neustle upozoruje na to, e je to innost dleit, a proto vyaduje

urit ohledy a ctu. m dle nkdo medituje, tm me bt jeho ego silnj. J jsem mnohem pokroilej, protoe medituji u roky, potkal jsem a hovoil s mnoha vznamnmi lidmi. Proto jsem nejlep, lep ne dve. Takov meditace je - z hlediska boje proti egu naprost prohra! Dvn mudrci znal mnoha skok ega vypracovali metodu dslednho neulpvn pomoc naprost a vlun oddanosti Bohu pmo nebo prostednictvm duchovnho uitele. Toto je zklad kesanstv i bhaktickch proud v hinduismu. Bh se stv naprostm vzorem, milovanm objektem, nejvtm ptelem a zrove clem. Tomuto Bohu mohu odevzdat veker svj majetek, vekerou svou dleitost, na jeho rozhodnutch ponechat cestu mho ivota. Tak zanu opravdu oslabovat svoje ego, konek za konkem ho vytrhvat ze sv mysli. Toto je jedin opravdu inn metoda, kter rychle pin vtzstv. Ve spoluprci s meditac a pravm poznnm odhaluji veker sti ega a pomoc odevzdn je rozpoutm. Je lep lska k Bohu "na prvn pohled" nebo "satek z rozumu"? Nen dleit, jakm zpsobem se oddan vztah k Bohu vytvo, dleit je, aby vedl ke tst bytosti v Bohu. Vztah k Bohu se vak nesm stt nesvobodou, ze kterho ego vytvo svou hodnotu. Pokud nkdo miluje Boha emotivn, ml by se vnovat hlubmu poznn, a tak svoji pipoutanost odstraovat. Pokud nkdo pistupuje k Bohu filozoficky, ml by pstovat oddanost a uvst filozofii do ivota. Kdo do svho ivota pijme Boha a pln se mu odevzd, ten bude mnohem astnj ne ten, kdo ije bez Boha. Vztah k Bohu mus bytost osvobozovat a v dnm ppad nesm omezit nebo ohrozit nkoho jinho. Chcete-li nkomu pomoci, mete to udlat jen svm vlastnm pkladem, svm astnm ivotem v Bohu. Tm nikdo nen ochoten obtovat ego, svho nejvtho neptele, a tak vichni radji zavou oi a ij v zoufalstv. Kdyby vdli, o co jsou okradeni, leeli by lid ped Bohem, tloukli hlavami o zem, rvali si aty, vlasy, plakali, prosili, slibovali, modlili se. Ale protoe to nevd, nikdy to neudlaj. A protoe to nikdy neudlaj, tak nikdy nepoznaj Boskou milost. Vyhrt bitvu s egem znamen poznat jak funguje mysl a jak ego vznik pomoc uen o poznn a meditan prax, zrove je vak nutno plnit povinnosti, kter ivot pin, ale ve pitom neustle obtovat Bohu. Je to velik bitva. Je jen na ns samotnch, jak ji zvldneme. To, co na ns vak ek, za nmahu urit stoj! Bo milost - proitek pravho J ekl: "Abba, Ote, tob je vecko mon; odejmi ode mne tento kalich, ale ne, co j chci, nbr co ty chce." Marek 14.36 Obdren prvnho proitku pravho J (Self-experience) je v pravd Bo milost a je to prvn skuten krok k plnmu osvobozen. Bez tohoto proitku se veker innost podob uklzen peplnnho pokoje za pln tmy. Prvn proitek se d pirovnat k lovku, kter cel ivot nevidl, protoe ml pevn zavzan oi. Nhle se mu poda poodhrnout uvzanou rouku a najednou vid vechny vci, kter rzn zvedal, pesouval, obracel a peliv po hmatu zkoumal. Obdivuje vysok strop, prostornou mstnost a vybaven pokoje. Jakmile chce vci v pokoji uchopit, uvoln rouku a ta se vrt na pvodn msto a on opt spoine v ernoern tm. Kdy milost odejde, mysl opt pohlt tma. lovk zoufale hled jak znovu zahldnout okoln zc pokoj pln svtla. Je mono dlat mnoho vc, ale pouze podrobn zkoumn rouky zakrvajc oi me vst k jejmu odstrann. Ano - rouka pjemn heje, ale zrove oslepuje. Je nutno vzdt se pohodlnho bezpe a vydat se na cestu do neznma. Dokud nevme co je za roukou, tko najdeme odvahu ji sundat. Ale pokud jste onu zi

zahldli, vzte, e vs u rouka nikdy neuspokoj. Stejn tak je to i v duchovnm ivot. Dokud alespo na chvilku nepoznte skutenou svobodu Bo milosti, velice obtn najdete odhodln ji zskat. Jakmile se vm to jednou poda, neustanete, dokud nezstanete natrvalo v tto blaenosti. Kdy milost odejde, muste pochopit, pro nejste stle stejn astni tak, jako v Bo milosti. Muste si pipomenout prav poznn. Bo milost je v ns ptomn stle, ale ego, pocit "J jsem tlo, j jsem konatel a vlastnk" ns od Boha oddluje, a tak Bo milost zakrv jako rouka oslepuje oi.. Odstraujte tyto konstrukce mysli a znovu splynete se tstm Bo milosti. Jak zskat Bo milost? Je mnoho metod, kter mysl zkoumaj, poznvaj a ukliduj. Pi jejich poctiv aplikaci me kad hledajc po mscch a rocch milost zskat. Druh monost je nboensk vytren, zskan opakovnm Boho jmna, upnutm mysli k Bohu a naprostm odevzdnm se. Po nkolikansobnm, nkolikahodinovm naprostm soustedn nejlpe v njakm duchovnm centru je mon obdret stejn proitek. Jde ve sv podstat o peruen logickho rozumovho mylen pod vlivem ega a oteven srdce, sdla pravho J. Oiovn a poznvn mysli stejn neuniknete, ale budete mt stenou znalost cle, a tak budete moci lpe smovat sv sil. Otzkou je, zda budete v takovm stavu, abyste mohli Bo milost inn vyut. Dle mho nzoru je urit lep tento proitek mt ne ho nemt. Po zskn Bo milosti nastv skuten duchovn oista, kter odstrauje ve, co nm brn trvale setrvvat v Bo milosti a zskat tak cl nejvy, osvobozen a osvcen. Duchovn uitel "Guru je ten, kdo po celou dobu zstv pohrouen hluboko v J, ten, kdo nevid rozdlu mezi sebou a jinmi. Nen posedl nzorem, e on je osvcen a ostatn okolo nj ij v ali ega. Jeho sebevlda je neotesiteln a nen nikdy ze svho klidu vyruen." r Ramana Mahari Sprvn duchovn uitel mus mt veker ctnosti osvobozen bytosti. Citt r Ramany Mahariho je dostaten konkrtn a nen nic, co by se dalo pidat. Opravdov uitel pemohl omyly sv mysli, poznal jej fungovn a ovldl ji. Zniil veker neopodstatnn konstrukce a vazby a prov svt pesn tak, jak jej mysl a smysly zprostedkovvaj. Z toho plyne jeho naprost klid a tak schopnost ukzat cestu tm, kte hledaj. Duchovn uitel nemus bt iv lovk, mus vak bt pro hledajcho naprostm vzorem. V prav skutenosti nen dn rozdl mezi Guruem a Bohem. Guru se toti nevnm jako tlo, ale jen jako ist tich vdom a me tento pocit penst i do na mysli. Nelze to popsat, nelze to vysvtlit, nelze to pochopit. Je nutn uvolnit se, uklidnit se, otevt sv Srdce a v nm nalzt Guruv klid. Prav Guru je nam nejvtm ptelem, protoe nm ukazuje cestu k nejvtmu tst. Vlastnosti hledajcho "k m mt prudkou a nepetritou touhu osvobodit se od ivotnch bd a doshnout nejvyho duchovnho blaha. Nem mti ani nejmen touhy po nem jinm." r Ramana Mahari Ani tento citt r Ramany nelze nikterak roziovat. k, kter chce doshnout spchu a porazit svou nevdomost ve form ega, mus tomuto cli obtovat ve. Tento cl mus bt

pro nj tou nejvy hodnotou. Nesm podlhat pochybnostem, ale pevn, odhodlan, klidn a s rozmyslem kret za tmto clem. Pro jeho dobro bylo napsno mnoho knih a on v nich me nalzt odpovdi na veker otzky. Vekerou svou pozornost mus vnovat mysli, jejmu zpsobu zpracovvn smyslovch vjem a tvorby pedstavy. Hledat v mysli skryt vazby, bloky a neloginosti a pomoc vhodnch metod a postup je odstraovat. Uvdomovat si, e ve, co prov, je jen vtvor mysli a hledat sv prav byt v jejm zdroji. k mus opravdu hledat. Mus opravdu chtt, touit po poznn a svobod. Mus odvrhnout ve svazujc, setrvvat v tichu osamn, neustle zkoumat svou mysl a eit problmy vznikl existenc ega. Nen dn poloviat cesta. Bu jdete ke svobod nebo setrvvte v otroctv. Zde nen dnho kompromisu, protoe ego nedl kompromisy. Pro spn dosaen cle je nutno se nejprve osvobodit ze zvislosti na kouen, pit alkoholu a dalch patnch nvyk. dn slaboch, kter se nedoke zbavit bnch nvyk, neme doshnout osvobozen. Nikotin je ist jed. Alkohol i v malch dvkch omamuje mysl a na velice dlouhou dobu brn rozvinout abstraktn mylen, kter je nutn ke zkoumn a itn mysli. Pojdn masa nen pmo kodliv schopnostem mysli, ale i tato zvislost na zbytenm zlu ve svm dsledku brn dosaen nejvy svobody. Kad i drobn vhra je dleit pro celkov vtzstv a egu nesm bt ponechno jedin slab msto, kde by mohlo opt zeslit. Ego se nikdy nevzd a vyuije jakkoli pleitosti opt ot. Shrnut "Pokrytectv, bohorovnost, pcha, hnv a hrubost zpsoben nevdomost jsou vlastn lidem s povahou dmon." Bhagavadgta 16.4. Veker problmy lid jsou zpsobeny jejich vlastn nevdomost. Tato nevdomost vznik tm, e lid nerozliuj mezi svtem objektivnm a jeho subjektivnm vnmnm a provnm. Lid neij ve skutenm svt, ale pouze v pedstav svta, kter se vytv v mysli. Tm nikdo nechpe, jak moc se stav mysli podl na svt ve kterm ije. Nevdom mysl automaticky oddl z provan pedstavy svta tu st, kter se projevuje jako tlo a ozna ji za J. Nsledn stanovuje mnoho vztah mezi tmto J a dalmi stmi pedstavy. Tyto vztahy se projevuj jako touhy, pipoutanosti a zvislosti. Z jejich nenaplnn se vyvjej rzn problmy, traumata a emotivn chovn. Tak bytost kompletn ztrc vldu nad svou mysl a ztrc se v labyrintu rznch falench pedstav, kter asto nekoresponduj ani s vnmanm svtem. Jedin cesta ke klidu, spokojenosti a tst je odstrann nevdomosti a jejch dsledk z mysli. Neustle pozorovat mysl a snait se ji mt pod kontrolou. Dslednm zkoumnm mysli si musme uvdomit provanou pedstavu i zpsob jejho vzniku. Odhalit vechny zvislosti, vykonstruovan vazby, kter brn spokojen existenci a efektivn je z mysli odstraovat. Odhalovat rzn vztahy tla a mysli. Nesvobody duchovn se tlesn projevuj jako drhy prochzejc z hlavy celm tlem, bolesti a tlaky svrajc a omezujc voln proud tlesnch energi. Uvdomnm si jich, soustednm pozornosti na n, na jejich vznik a prbh, je snadno odstranme, snadnji ne pouhou rozumovou konstrukc. Hlavn vak je poteba milovat Boha, oddat se mu, odevzdat mu ve, co nai mysl zatuje, a tak se - pro mnoh lidi paradoxn - osvobozovat. Co ns ek? Osvobozen ducha od hmoty pin stav nepopsateln svobody. Navc pestane neustl svrn tla egem a to se uklidn, uvoln veker napt a t spoine ve stavu nepoznan spokojenosti. Mysl i tlo budou dle moci vykonvat veker dleit innosti, kter ovem nemohou ohrozit stav vnitnho tst. Toto je nejdokonalej stav, kterho me lovk doshnout a nen nic, co by tento stav mohlo pedit.

Shrnut "Pokrytectv, bohorovnost, pcha, hnv a hrubost zpsoben nevdomost jsou vlastn lidem s povahou dmon." Bhagavadgta 16.4. Veker problmy lid jsou zpsobeny jejich vlastn nevdomost. Tato nevdomost vznik tm, e lid nerozliuj mezi svtem objektivnm a jeho subjektivnm vnmnm a provnm. Lid neij ve skutenm svt, ale pouze v pedstav svta, kter se vytv v mysli. Tm nikdo nechpe, jak moc se stav mysli podl na svt ve kterm ije. Nevdom mysl automaticky oddl z provan pedstavy svta tu st, kter se projevuje jako tlo a ozna ji za J. Nsledn stanovuje mnoho vztah mezi tmto J a dalmi stmi pedstavy. Tyto vztahy se projevuj jako touhy, pipoutanosti a zvislosti. Z jejich nenaplnn se vyvjej rzn problmy, traumata a emotivn chovn. Tak bytost kompletn ztrc vldu nad svou mysl a ztrc se v labyrintu rznch falench pedstav, kter asto nekoresponduj ani s vnmanm svtem. Jedin cesta ke klidu, spokojenosti a tst je odstrann nevdomosti a jejch dsledk z mysli. Neustle pozorovat mysl a snait se ji mt pod kontrolou. Dslednm zkoumnm mysli si musme uvdomit provanou pedstavu i zpsob jejho vzniku. Odhalit vechny zvislosti, vykonstruovan vazby, kter brn spokojen existenci a efektivn je z mysli odstraovat. Odhalovat rzn vztahy tla a mysli. Nesvobody duchovn se tlesn projevuj jako drhy prochzejc z hlavy celm tlem, bolesti a tlaky svrajc a omezujc voln proud tlesnch energi. Uvdomnm si jich, soustednm pozornosti na n, na jejich vznik a prbh, je snadno odstranme, snadnji ne pouhou rozumovou konstrukc. Hlavn vak je poteba milovat Boha, oddat se mu, odevzdat mu ve, co nai mysl zatuje, a tak se - pro mnoh lidi paradoxn - osvobozovat. Co ns ek? Osvobozen ducha od hmoty pin stav nepopsateln svobody. Navc pestane neustl svrn tla egem a to se uklidn, uvoln veker napt a t spoine ve stavu nepoznan spokojenosti. Mysl i tlo budou dle moci vykonvat veker dleit innosti, kter ovem nemohou ohrozit stav vnitnho tst. Toto je nejdokonalej stav, kterho me lovk doshnout a nen nic, co by tento stav mohlo pedit.

Doporuen metody a literatura "Obdaen istm rozumem, pevn ovldanou mysl, vzdal se zvuku a dalch smyslovch vjem, pemohl ve i nenvist, setrvv v osamn, j stdm, ovldl e, tlo i mysl, vdy ponoen v rozjmn, navdy spoinul v klidu mysli, zavrhl falen j, nsil, pchu a touhu, hnv a majetek, s mysl oitnou od pocitu moje v naprostm mru - je pipraven stt se Brahma." Bhagavadgta 18.51-53 Nejdleitj metoda je urit meditace. Mnoho lid si pedstavuje meditaci pouze v sed se zavenma oima. Meditace je vak pozorovn mysli, a to lze dlat kdykoli, kdy nen nutno naprosto se soustedit na okoln svt. Pro zkoumn tla a mysli, jejich chovn lze jist doporuit Buddhovu metodu zvanou vipasna. Tato metoda je velice jednoduch a velice snadno se provd. Tak Buddhovy tyi vzneen pravdy jsou jasn a jednoduch definovn duchovn cesty. Buddhv popis estncti stup meditace je velice zajmav a uiten shrnut mnoha fenomn, kter se v na mysli mohou objevit. Zcela jist najdete v dnen irok nabdce knihu, kter Vm bude vyhovovat. Ke zkoumn a uklidnn mysli se d pout metoda sebedotazovac zvan tmavira popsan krsn r Ramanou Maharim.

Je mnoho dobr literatury ohledn r Ramany, jeho ivota i jeho uen. Je dobr vnst do svho ivota urit d, pravideln rann cvien, pravideln meditace rno i veer a pravideln pipomenut si Boha zaplenm svky nebo tyinky a poklonnm se. To je vborn prostedek proti lenosti a pochybnostem. Cvien nemus bt dlouh. J ji nkolik let cvim estkrt pomalu pozdrav slunci, co zabere asi 10 minut. Je to dokonal cvien na rozhbn ptee, uvolnn blok tlesnch i duevnch. Meditace, spoinut v klidu, sta pravideln rno i veer okolo 15 minut. Tato pravidelnost je mnohem lep ne nepravideln dlouh sezen nebo cvien, protoe bojuje pmo proti egu, vn do ivota nadhled, klid a pocit radosti, spokojenosti, tlesn pohody a tst. Samozejm, pokud mte as, potom lze cvien dle chuti prodlouit. Dbejte na to, aby se z tto innosti nestala pipoutanost. Pokud nkdy podmnky cvien nedovol, vynahrate si jej pozdji. Snate se vak nezapomnat. Je mnoho rznch pomcek, jak uklidovat bc mysl. Rence, mantry, rzn jednoduch opakovan cvien tla a dechu dvaj mysli d. Mysl se zklidn a po ase zane bt i uklidovac innost ruiv. V t chvli se innost sama pirozen ukon, protoe ji mme to, co jsme pomoc n mli zskat. Oddanost a neulpvn se mus pstovat v kadodennm ivot. Je tk doporuit njakou literaturu nebo metodu. Hledajc mus kadou nevhodnou mylenku, kadou emoci zachytit, zjistit jej pvod, kvalitu a zabvat se jejm zdrojem. Tam mus hledat, jak touha, zvislost, pipoutanost nebo jin nesvoboda mysli je pinou. Pemlet a vzpomnat, jak se tato nesvoboda vytvoila a hledat jej koeny. Pokud se mi nco nelb, potom problm nen ve vnjm svt. Problm je v m mysli a j musm zjistit kde. Kad problm m svou pinu. Kad zl udlost je velice cenn zkuenost. Bez onoho zdnlivho zla bychom nebyli schopni odhalit vlastn nevdomost. Cel duchovn cesta je podrobn, dsledn a poctiv hledn a odstraovn koen vlastn nevdomosti. Zkoumn mysli a jednotliv metody a fenomny jsou nejlpe popsny v Bhagavadgt. Tato kniha si zaslou maximln pozornost. Nehledejte v n tajemno. Najdte v n dokonal nvod na vzkum ve vlastn mysli, nvod na to jak lit nemoc mysli zvanou ego a podrobn popis jednotlivch st terapie.

Dotazovac metoda "Kdo vak svm poznnm od nepoznn J oist, tm potom Slunce poznn odhal To Nejvy. Tm je rozum a Tm je J, Tm je stlost a Tm je cl, vcekrt se ji nevrt, neb poznn pouta odstran." Bhagavadgta 5.16. a 5.17. Dotazovac metoda (tmavira, self-enquiry) je zkladnm pilem cesty moudrosti, cesty pravho poznn. Je to cesta nalezen jedinho prvotnho a pvodnho zdroje veho, co v souasnm ivot provme. Tento zdroj je jedin ve smyslu, e neexistuje dn jeho opak nebo paralela. Tato jedinost neboli ne-dvojnost (non-duality, advaita) je zkladnm dogmatem kadho nboenstv (jedin veprostupujc Bh, stvoitel vesmru ....) a dotazovac metoda je pmou cestou k jeho nalezen. Dotazovac metoda je ryze praktick metoda. Jej teorie je velice jednoduch. Kad pocit, kad nvyk, kad zvislost a touha, tedy pln ve, co nevdom bytost prov, je zaloeno na existenci Ega, pocitu j, kter je pmo spojen s existenc tla. Toto j je v kadm naem inu, mylence nebo slov. kme "Jdu", ale myslme "J jdu" neboli tlo

jde. Stejn tak "To je dobr" znamen "J toto povauji za dobr" neboli pro tlo (nebo jm ovldanou mysl) je toto pjemn. Ano - ve, opravdu pln ve dlme prostednictvm tohoto Ega. Proto vdy, pokud si uvdomme njak tento nvyk, pocit i touhu, hned se zeptejte - "Komu se tato mylenka (touha, pocit, nvyk) objevila ?" Odpov je jednoduch : "Mn." Potom nsleduje dal otzka : "Kdo jsem j ?" Po tto otzce ji nensleduje dn slovn odpov, nbr pechod do stavu, kter v dan rovni svho poznn povaujete za sv J. Z potku to urit nebude vae skuten J (self, tma), ale vdy to bude Ego (ahamkara). To ovem vbec nevad. Protoe svho neptele, sv Ego, mete porazit pouze jeho poznnm a a ho dostaten poznte, a poznte jeho zpsob manipulace va mysli, potom budete stle vce a vce spovat v klidu, kter jednou prolom vechny zakdovan bloky a vy proijete skutenou Bo milost. Vae souasn situace je velice obtn eiteln, ale nen beznadjn. Ba naopak, ve skutenosti je nadvlda Ega trvale neudriteln, protoe ve skutenosti je to jen nepirozen konstrukce vznikl v mysli. Osvobozen, rozputn tohoto nepirozenho stavu a nvrat do stavu prvotnho, je mon cestou poznn fungovn sv mysli a k tomu nen dn lep metoda ne dotazovn. Dotazovac metoda se samozejm pouv pi meditaci, ale zcela pirozen ji mete pout v kterkoli ivotn situaci. Jakmile vs ovldne jakkoli negativn pocit - nap. touha - a vy si ho uvdomte, potom se zeptejte "Kdo po tom tou ?", odpovte "J." A nyn se zeptte "Kdo jsem j ?" a v tu chvli mte monost nahldnou na to, jak se ona touha vytvoila a poznat jeden z nevdomch mechanism, kter stav va mysli ovldaj. Stejn to funguje se strachem, pochybnostmi, nenvist, zvist, rlivost a vemi dalmi ruivmi stavy mysli. Ptte se "Kdo se boj ?", "Kdo nenvid ?", "Kdo zvid ?" a odpov je vdy "J, J, J." Ale "Kdo jsem J ?" A chci tak opravdu t ??? Pi boji s Egem je dleit nedvat Egu, ani jeho zbranm (touha, nenvist, zvist, strach, pochybnost, ale i "jistoty" jako je majetek, rodina ....) dnou dleitost. Neptte se "Pro zvidm ?", nehledte souvislosti ve svch pedstavch, ale hledte toho, kdo tvrd e jste vy, vae J, kter m ovem takov nzk zpsoby jednn. Pak vyvstv nevyen otzka "Chci opravdu takov bt ?" a pokud budete moc a moc chtt, tak se mete zmnit. Jen ten, kdo opravdu tou po skuten svobod a je ochoten obtovat vechny hodnoty na kterch jeho Ego stoj, nakonec dospje k poznn, e toto Ego nen on a tm i k poznn prvotnho stavu mysli. Peten tohoto lnku ve vs nesm vyvolat pocit, e jste bohat o dal znalost. To je reakce Ega. Pokud po si peten tohoto lnku zanete uvdomovat, kdo ve skutenosti jste, tj. nesvobodn bytost seven stermi zvislostmi, touhami, nenvistmi, zvisl na pofidernm vlastnictv majetku, zvisl na svch blzkch a nutc sv blzk bt stejn zvislmi na vs. Bytost ijc v mnoha formch obav a strach ze zmny zabhanho a ovenmu zpsobu svho ivota. A kdy si uvdomte svou bdu a zahote touhou po zmn svho svta, budete se radovat z toho, e vte o cest poznn a zpsobu dotazovn, kter vs dovedou k tomu, aby jste byli hodni svobody a mohli dostat tuto nejvy boskou milost, potom jste vyuili informaci v tomto lnku beze zbytku. Take kdy a jak pouvat dotazovac metodu? a) V meditaci po zachycen njak ruiv mylenky - " je ta mylenka ?", "Moje.", "A kdo

jsem J ?", kdy se bez boje vracte zpt tam kde opravdu jste, tedy sedte nkde v meditaci. b) V bnm ivot, kdy se objev njak nehezk mylenka, jako je urka, sprostota, neklid, strach, zkost - vdy se ptejte " je ten pocit ?", "Mj", "Kdo jsem J a chci J bt takov ?" c) Po vbuchu emoc - "Kdo m vztek ?", "Kdo po tom tou ?", "Kdo se boj ?" "J.", "A kdo jsem J ?" Po kad takov nevdom reakci je vdy dobr v klidu si sednout, teba veer a tuto situaci si znovu vyvolat, vzpomenout si na to jak jste byli vyvedeni z klidu a jak ona emoce rostla a rostla a vs zcela ovldla. Hrejte si s tmi pocity, vyvolvejte je, zastavujte a znovu vyvolvejte a poznejte jak vae mysl funguje. Dotazovac metoda je ryze praktick metoda, kter me velice jednodue zmnit kvalitu vaeho souasnho ivota a dokonce vm umon dostat se do takovho stavu mysli, kdy budete hodni obdret proitek skuten, neomezen svobody. Zde vm ji nikdo nepome, toto je jen a jen vae cesta a zle jen na vs, zda se na ni vydte a jak daleko dojdete. Dotazovac metoda m tu moc dovst vs a na konec, ale muste se ji nauit pouvat a nesmte se ji bt pout na ve, co v tomto ivot provte. Pokud vs ovldnou pochybnosti, strach, ptejte se "Kdo se boj ?", "Kdo pochybuje ?" a zase se dostanete k "J", k Egu, kter tam sed a rdo si hraje na duchovn pokrok, ale nikdy vm samo nedovol, abyste njakho pokroku doshli. Poznn je jedinen zbra, kter Ego neodol, ale mus bt sprvn pouito. Vk dmona Kaliho "Odevzdni neukojiteln touze, plni pokrytectv, pchy a nadutosti, maj nesprvn mysly a neist zpsoby jednn" Bhagavadgta 16.10 Nynj doba je v psmech oznaena jako vk dmona nevdomosti smrti Kaliho. Tato epocha trv ji nkolik tisc let a je vvojov posledn, kdy duchovn povdom a s nm i d v lidsk spolenosti upadl na nejni rove. Projevuje se to zejmna stupem a padkem nboenskch systm, kter v dvjch dobch byly schopn duchovn povdom udrovat. S duchovnm padkem nastv i padek mravn, kter vede jen k dalmu prohlouben nevdomosti a ke ztrt klidu a tst vech ivch bytost. Nae nynj doba se d charakterizovat jako doba nesmrn poivanosti a nenasytnosti. Lid vid jedin tst v pokryt svch tlesnch poteb a poivan spotebn spolenost je v tomto duchu neustle podporuje. Dky tomu se roztoil koloto nesmrnho vykoisovn prody, lenho masakrovn zvat, kcen les a s tm spojen nien ivotnho prosted pro tisce druh ivoich, otravovn vzduchu, vod i pdy. Materialistick pstup vedl k naprostmu rozkladu lidsk spolenosti a rozpadu rodinnch vztah. Kad chce znt jen sv prva, ale nechce slyet o povinnostech, odkn a sebeobtovn. Nae budoucnost dti maj spoustu zbytench prv, ale nikdo jim nen ochoten zaruit prvo na plnou rodinu a tm i astn dtstv. Jak mme my potom oekvat astn st? Navc nae tak zvan "civilizovan spolenost" nedoke dti ochrnit ped alkoholem, nikotinem a dalmi drogami. Nikde ve spolenosti nen nic, co by jim mohlo bt kladnm a povzbuzujcm vzorem, a tak jsou pod vlivem vzor zpornch, kter vedou pouze ke ztrt klidu a zotroen jejich mysli. V nm znm historii byly rzn temn doby, ale nikde nenajdeme takovou hroznou pohromu. Bohuel, stle je to pouze zatek. Dnen lovk je neustle bombardovn mylenkami, kter dvj doby povaovaly za dmonsk, zatmco mylenky dve nejvy a nejdokonalej ivo mimo rmec oficilnho ivota. I nboenstv mnohdy ztratila duchovn charakter a vc chod do kostela jen se

svmi svtskmi problmy a touhami. Lid jsou zatovni m dl vymi nroky, jsou hnni jako stdo od narozen a do dchodu za elem vroby a nsledn spoteby. Tm nikdo si neuvdomuje nesmyslnost doby. V duchu hesel "Chlb a hry" a "Rozdl a panuj" je nemyslc tup stdo oban zblbl stokrt opakovanmi lemi a otrven draze zaplacenmi drogami, chemickm jdlem a lky. Tm nikdo u neum, neme a ani nechce samostatn a svobodn pemlet. Lid jsou nemilosrdn okradeni o to nejcennj, co v ivot mohou mt. Pili o klid, o smyslupln ivot a tm i o sv tst. Zvrem "Kde je Pn jgy Krna, kde je luitnk Prtha, tam je neochvjn tst, vtzstv, prosperita a prozravost. Takov je mj sudek." Bhagavadgta 18.78 Tato prce je pokusem osvtlit nkter dleit jevy, kter lovka bhem ivota provzej. Je mnoho lid, kte podvdom ct potebu duchovnjho zpsobu ivota a prv jim me objasnn nkterch pojm pomoci efektivn zniit jejich nevdomost. Je mnoho jinch velice dobrch knih a budu rd, pokud tato kniha pome vidt duchovno z jinho hlu pohledu. m vce informac a nvod hledajc m, tm je vy pravdpodobnost, e se mu poda dostat k jeho vlastn cestice ke tst. Vechny popisy duchovn cesty jsou pouze pomckou. Stav nejvy nelze pochopit mysl, kterou ego ovld. Ego to prost nedovol a vdy vytvo jen pedstavu. Tento stav se d pouze prot. Tato a ostatn duchovn knihy slou jen k tomu, aby hledajc propluli mezi skalisky a tesy nstrah mysli s co nejmenm potem nehod a zdren. Nikdo za vs neme plout, ale mete chytit dobr vtr do plachet, sledovat vytyenou cestu a vyhbat se oznaenm nstrahm. Tak se vyhnete mnoha bludnm proudm, slepm ramenm, falenm pstavm a jinm pastem. A doplujete do pstavu blaenosti, poznte to. Dkujte u te Bohu za to, e vs tam vede a dvujte mu. Nikdo jin vm tam cestu neuke. Neexistuje univerzln nvod na duchovn cestu ani dn rychl zkratka. Nkter informace mohou leet v podvdom lta, dokud nepijde jejich as, aby vydaly sv plody. Ve zle jen na hledajcm. Zle, zda najde slu zat hledat, zda pi svm hledn doke vyut zkuenost jinch lid nebo zda za kadou vlastn zkuenost draze zaplat. Zle, jak efektivn vyuije vydvan sil a zda se mu dostane patin vry, trplivosti, klidu a tst. Nikdy vak nezapomete, clem je poznn sv prav existence, svho pravho J. Hledejte Boha a najdete ho ve svm srdci. Hledejte sv prav J a najdete jej v Bohu. Bh, vae prav J a srdce jsou ti rzn formy vaeho cle. Peji Vm hodn tst. Pouit literatura 1. Bhagavadgta, Josef Fric, 2003 2. Bhagavad-Gita, Madhusudhana Sarasvati, Advaita Asrama, Calcutta, India, 1998 3. Bhagavadgta, Jan Filipsk a Jaroslav Vacek, Odeon 1976 4. Bhagavadgta takov jak je, ISKCON 1983, Nmecko 5. Bhagavadgta, Rudolf Janek, elezn Brod 1945 6. Bhagavadgta, Karel Weinfurther, 1936 7. Spisy Sr Ramana Mahariiho, Karel Weinfurther, 1940 8. Self-enquiry, Sri Ramana Maharishi, Sri Ramanasramam, 1994, India 9. Spiritual instruction, Sri Ramana Maharishi, Sri Ramanasramam, 1974, India 10. Who Am I, Sri Ramana Maharishi, Sri Ramanasramam, 1982, India

11. Bible, Ekumenick rada crkv SSR, 1989 12. Hindu Gods and Goddesses, Swami Harshananda, 1992, India