VOJENSK

ROZHLEDY
VOJENSK
ROZHLEDY
TEORETICK ASOPIS ARMDY ESK REPUBLIKY
1
RONK 14 (46)
3
Lubo Dobrovsk
K obrann politice esk republiky
Ve dnech 22.-23. 11. 2004 probhla v zasedac sni magistrtu hl. m. Prahy konference
15 let vvoje armdy a bezpenostn politiky v eskoslovensku a esk republice, kterou
spolen pipravily Asociace pro bezpenost, obranu a ochranu spolenosti a sttu (BOOSS)
a Stedisko bezpenostn politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie (CESES) FSV UK
Praha. Vtina astnk tto konference zastvala i zastv odpovdn funkce v armd.
Jsou to lid, kterm nen bezpenost esk republiky a ve co s tm souvis lhostejn. Svou
angaovanost na danm poli viditeln prezentuj veejnosti smysl existence a psoben bez-
penostn komunity. Jednm z nejpodntnjch pspvk byl i refert bvalho ministra obrany
pana Luboe Dobrovskho.
Dmy a pnov,
pedevm ctm povinnost podkoval vem, kdo se zaslouili o to, e konen, po mnoha
letech malho i dokonce zcela absentujcho zjmu o otzky bezpenostn a obrann politiky
v tto zemi, se schzme, abychom nabdli odborn i irok veejnosti vsledky soustedn
prce lid, kte reprezentuj to, emu jsme si zvykli kat bezpenostn komunita.
Sbornk prac nejrznjho tematickho zamen, kter byl u pleitosti tto konfe-
rence pipraven, jako i referty, kter jste slyeli, a kter jet uslyte, vyvolvaj ve mn
nadji, e problematika obrann a v irm smyslu bezpenostn politiky se stane pedmtem
kvalifikovan odborn a irok veejn diskuse. A e tak povede k irmu chpn toho, co
maj autoi text uvedench ve sbornku a autoi dnench refert na mysli, kdy hovo
o obrann a bezpenost politice.
Budi mi prominuto kritick slovo. Myslm, a z text, kter v souvislosti s touto konferenc
vznikly to vyplv tak, e nae politick reprezentace, vldy pedevm, zily si obsah
obrann a bezpenostn problematiky v zsad na uvaovn o procesech, kter souvisej
pouze a zce jen s transformac armdy. A to jet ne dost souvisle a koncepn. O tom svd
nekonen poet reviz transformanch rozhodnut a svd o tom i skutenost, e v prbhu
let stalo se ministerstvo obrany ve skutenosti pouhm ministerstvem armdy a do jeho
ela podvakrt byli jmenovni nepolitici, vojci. O jejich vojenskch odbornch kvalitch,
zejmna druhho z nich, neme bt pochyb. O politickm smyslu jejich jmenovn vak
nelze nepochybovat.
Jednm ze zkladnch princip demokratickho pojet obrann politiky je civiln kontrola
veho, co se dotk ozbrojench sloek. Tento princip byl v minulch letech vrazn oslaben.
Obrann politika jako vznamn, ne-li rozhodujc soust politiky bezpenostn, byla svena
vojenskm manarm, kte zjednoduujc a ne vdy dosti jasn politick zadn, reformu
armdy a jej profesionalizaci, zaali provdt jako kol povahy vrazn technologick,
a sotva mohli pi nezjmu politik o vc jednat jinak tedy zadn, v nm rozhodujcm
kritriem, vedle jist nutn respektovan zkladn orientace na zahranin politiky, byly ji
jen finann prostedky, kter na tento kol vlda uvolnila nebo ukrtila. Jak kdy. Zcela nebo
4
tm zcela vymizely dal aspekty obran politiky, jakmi jsou pedevm pesn stanoven
elu ozbrojench sil, stav mry informovanosti oban o roli armdy i monosti eskho
obrannho prmyslu. Ten je bohuel v troskch. Nezbytn komponenta obrann politiky, pocit
obansk odpovdnosti za obranu zem, za jej bezpenostn jistoty, vymizel, a jeden Vclav
Marhoul to tak kajc nevytrhne, i kdy je teba vyslovit mu dk za ve, co pro obnovovn
obansk odpovdnosti za obranu zem a dosud udlal.
Oslaben obansk kontroly ozbrojench sil a pocitu obansk odpovdnosti za obranu
zem jsou podle mho soudu vsledkem nkolika faktor. Prvnm a zsadnm je falen
dojem, kter ovldl nae mysli po konci studen vlky. Nic se nm neme stt, nen d-
nho neptele. Nov spojenectv s demokratickmi zemmi euroatlantickho spoleenstv
vyvolalo u mnohch z ns dojem, e nae bezpenost je zajitna jaksi bez nezbytn na
asti. Dal, nemn siln faktor vzeel ze zkuenosti, kterou musk populace zskvala
po dlouh lta totality ze sv sluby v armd. Armda nebudila respekt. Hrdinstv tch, kdo
se zaslouili o vtzstv ve druh svtov vlce, bylo zkresleno ideologickmi nepravdami,
jmna hrdin vymazna z djin. Nen se co divit, e musk populace, zejmna mlad mui,
pivtali s jsotem volebn heslo premira Zemana, bez kvalitn ppravy, co mon hned,
bez ujasnn elu ozbrojench sil v novch podmnkch ohroen a v novch podmnkch
spojeneckch, zruit branou povinnost a v ase nesmysln krtkm dokonit profesionalizaci
armdy. Nejasn a znovu a znovu revidovan zadn vedla u mnohch armdnch velitel
k nav a k pedasnmu odchodu z ozbrojench sil. Postrdali iroce pojatou, ucelenou
a dlouhodob koncepn pojatou obrannou a bezpenostn politiku. Ta zde, podle mho
soudu, schz dodnes.
Vojci dlali co mohli, politici nedlali nic nebo jen mlo, abych se nedotkl tch, kte
na absenci obrann a bezpenostn politiky marn upozorovali. Vojci loajln plnili zadn
nkdejho premira jako rozkaz, o nm se nediskutuje, a politikm bylo jedno, e dojde
k tomu, co ped pr dny velmi pesn popsal vrchn velitel ozbrojench sil, prezident repub-
liky:
Armda esk republiky neme dobe fungovat bez autentick podpory esk veejnosti
a eskch politik. A jet: Neobvejme se jasn ci, e nae armda mus mt dostaten
irokou celosttn bzi
Co k tomu dodat? Snad jen tolik, e se blsk na lep asy. Konen mme opt civilnho
ministra obrany, zkuenho politika; prezident republiky se ct bt vskutku vrchnm velitelem
ozbrojench sil, a oba, ministr i prezident, dvaj najevo, e jsou si vdomi sv odpovdnosti
za obranu zem v tom nejirm slova smyslu. A konen i my, kdo jsme tu dnes shrom-
dni, pichzme na pomoc Vclavu Marhoulovi a vem, kdo jsou si vdomi nezbytn poteby
vytven nov modern koncepce obrann politiky, kter neoslov pouze vojky, ale celou
spolenost. Prce, kter jsou shromdny ve sbornku pipravenm k tto konferenci a refe-
rty, kter zde zaznvaj, nech jsou podntem k brzk irok politick debat o problmech
a zadnch, o nich tu je a bude dnes e.
5
Profesor Ing. Karel Novotn, CSc.
Jak je to s vojenskou vdou ...
Nzory na existenci vojensk vdy jsou rzn. V civilnm sektoru, a dokonce i mezi kvali-
fikovanmi pracovnky v armd pevld nzor, e vojensk vda je jen jakmsi kompiltem
elov vyuvajcm poznatk vd ostatnch.
Vojent odbornci za vojenskou vdu asto povauj rozvjen vojensk teorie pedevm
formou rozpracovvn rznch vce i mn prodiskutovanch intuitivnch npad vnuk-
nut k plnn nkdy a jen jakchsi zbonch pn. Vychzej pitom z monost prbn
rozvjenho vdeckotechnickho poznn a s nm i bojov techniky bez vtho, clen zam-
enho a systmov organizovanho bdn a rozvoje ozbrojenho zpasu jako hlavn oblasti
vojensk vdy.
K objasnn problematiky vojensk vdy a een s tm souvisejcch otzek m pomoci
tento pspvek.
vod
Rstem lidskch poteb a poadavk dolo k dlb prce, a tm ke vzniku rznch odbor-
nost. Nutnost a souasn snaha o jejich rozvoj, zkoumn vazeb mezi nimi a jejich pr-
bn prohlubovn vedly od shromaovn a vyhodnocovn o nich informac k vypracovn
praktickch poznatk, postupnmu vytven dlch teori a k vytvoen vd pslunch
odbornost.
Vdou se v souasnosti rozum soustavn, kritick a metodick snaha o pravdiv a obecn
poznn v urit vymezen oblasti. Vdy se navzjem li pedmtem nebo metodou (viz Velk
slovnk naun, Diderot 1999, str. 1569). K jejich hlubmu rozlien slou dle oblast jejich
zkoumn zamen, cl pedmtu zkoumn a pouvan metody. V podstat se rozliuj
ti zkladn druhy vd: prodn, technick a spoleensk. V praxi neexistuj samostatn,
ale vzjemn se podmiuj a dopluj. Spolenm psobenm vd dochz k prohlubovn
lidskch smysl, a tm tak k rozvoji lidskho poznn. Plat pitom teze: vda bez praxe
je plan, zbyten, praxe bez vdy je slep. Vdy se tak stvaj vznamnou vrobn silou,
hnacm motorem spoleenskho vvoje civilizace.
Vojensk vda pat do vd spoleenskch a dobou svch potk k nejstarm. Stejn jako
kad elov, clen vytven systm (soustava, soubor, mnoina) prvk rznch vlastnost
se tak systmy teoretickch znalost (znalostn systmy), k nim pat tak vojensk vda,
formovaly, rozvjely a nabvaly na obsahu a vznamu postupn s vvojem spolenosti jako
celkem. Pedevm to bylo a je dsledkem uplatnn vdeckotechnickch poznatk v praxi
jak vojensk, tak i dalch vd, tvocch jej systmov okol.
Na rozdl od jinch vd jsou existence vojensk vdy a jej vsledky civilnm sektorem
asto zpochybovny. Je to dno jednak neznalost jej problematiky i z dvodu utajovn
vtiny jejich zvr, a jednak tm, e tyto zvry nejsou k bnmu ivotu ir veejnosti
bezprostedn nutn a nestoj proto ani v poped jejho zjmu.
6
Vojensk vda vak pesto svm vznamem pro zajitn bezpenosti, a tm tak existence
oban i sttu jako celku a svmi interdisciplinrnmi vazbami na adu dalch vd, pat k d-
leitm, velmi irokm, sloitm a obtnm teoretickm (znalostnm) systmm. Na rovni jej
kvality a vysoce kvalifikovanho uplatnn v praxi zvis jak souasn, tak i budouc bezpenost
kadho sttu, na republiku nevyjmajc.
Zkladnm vchozm podkladem pro een problematiky vojensk vdy jsou druhy monch
ohroen a jejich charakteristika.
Podstatou zkoumn vojensk vdy je pedevm odstrann pin vlek a nsledn tak
vypracovn teorie jejich veden a jej ppadn uplatnn v praxi.
Monosti ohroen a jejich charakteristika
Souasnou bezpenostn situaci veobecn a tm tak na republiky charakterizuj
nsledujc skutenosti:
a) nehroz bezprostedn vznik klasickho globlnho konfliktu vlky,
b) dochz k prudkmu nrstu potu rznch druh ohroen ji v mru,
c) vechna ohroen nabvaj na nebezpenosti.
I kdy nebezpe klasick globln vlky je v souasnosti a nejbli budoucnosti mlo
pravdpodobn, mohou vznikat vlky lokln, ppadn regionln, kter mohou v globln
perst.
Hlavnm initelem kad vlky je ozbrojen zpas, i kdy nadle v souladu se situac
pokrauj omezen tak nkter innosti z doby mru. Ozbrojen zpas vedou ozbrojen
sly armdy (dle jen armdy). Nznaky vzniku ozbrojenho zpasu jsou spjaty se snahou
jednch pivlastnit si zdroje a vsledky prce druhch. U napadajcho tonka lo v pod-
stat o zlepen jeho ivotnch podmnek na kor napadanho, u toho pak o snahu zabrnit
tomu obranou. Z k tomu urench a se pipravujcch ozbrojench skupin postupn vznikaly
armdy. Jejich poslnm bylo veden nejdleitj sousti vlky ozbrojenho zpasu.
Jeho clem bylo a nadle zstv:
u stt vestrann silnjch, zejmna obyvatelstvem, hospodsky, kvalitou bojov
a ostatn techniky, snaha rozit svou slu a moc napadenm stt jinch a jejich
ovldnutm si vytvoit podmnky pro svj dal rozvoj,
u stt slabch napadench s dobrmi surovinovmi a dalmi zdroji (nap. levnou
pracovn silou) udret dan stav status quo obranou.
Vestrannm politickm a hospodskm vvojem v dsledku rozvoje vdeckotechnickho
poznn a jeho uplatnnm v praxi se koly armd dle roziovaly a zsady jejich plnn
mnily. K stvajcm toku a obran pibvaly dal zpsoby veden bojov innosti zvltn
(speciln), odpovdajc jednak kolm, kter mly usnadnit plnn zkladnch forem veden
ozbrojenho zpasu, a jednak dan monostmi, vyplvajcmi ze srovnn vzjemnho pomru
sil a bojov techniky protivnk.
spn veden ozbrojenho zpasu, a tm ochrany obyvatelstva a sttu, nebylo a nen
jednoduchou, a tm mn krtkodobou zleitost. Armdu nelze pipravit ze dne na den tak
z dvodu prbn se zrychlujcho vdeckotechnickho rozvoje a jeho vyuit v praxi. V sou-
ladu s tm je teba rovn rozvjet teorii veden ozbrojenho zpasu a jej praktick zvldn
7
i s uritou perspektivou. Je to nikdy nekonc prbn proces, jeho nronost neustle
roste. Dkazem je ji souasn prakticky neomezen dosah prostedk nien s monost
tm bodov pesnho proveden der na vybran cle v cel hloubce zem protivnka
vysoce innou munic. Jej vyuit vsadky, specilnmi vsadky, skupinami k nien vybra-
nch cl v hloubce, diverzanty, ptou kolonou apod. stle vce ohrouje a ovlivuje ivot
obyvatelstva a sttu jako celku.
Trvale postupujc miniaturizace prostedk nien i jejich munice a ji neexistujc sou-
visl linie fronty umouj snadn pesun i penos rznch druh prostedk a rozmstn
vysoce innch nlo kdekoliv v hloubce bojujcch vojsk. Monost odplit tyto nloe
kdykoliv a odkudkoliv jak na dlku, tak automaticky asovanm rozntem jet dle zvyuj
nebezpenost v hloubce vlastnho zem ppadn psobcch uvedench ozbrojench sil
protivnka. Navc zpsob plnn jim stanovench kol se bude zsadn liit od zkladnch
forem ozbrojenho zpasu toku a obrany. Budou k nim patit zejmna lky, pepady,
nien dleitch objekt, teror obyvatelstva, atentty a dal aktivity. Jejich clem bude
nejen kodit a naruovat rzn dc funkce sttu a samosprv, ale tak vyvolvat nejistotu
mezi obyvatelstvem, jeho nedvru k veden sttu apod.
Jak veden tchto innost, tak boj proti nim, byly soust taktiky ji za druh svtov
vlky a vedle toku a obrany maj sv msto i v soudobch pedpisech a pprav velitel
i vojsk. Lze pedpokldat, e v souvislosti s jejich vznamem a etnost vskytu v souasnosti
i budoucnosti jim bude teba vnovat vt pozornost, ne tomu bylo dosud.
S innost tchto skupin, a tak neomezenho a protivnkem jist uplatovanho dosahu
prostedk nien, vystupuje do poped nutnost mt krom sil psobcch na front rovn
kvalitn, na regionlnm principu organizovanou a fungujc domobranu i vojska zemn
obrany s veliteli, schopnmi rychle a tvrm zpsobem na vznikajc, respektive vzniklou
situaci reagovat. Souasn se ukazuje tak nutnost ji v mru organizovat ppravu obyvatel-
stva pedevm alespo k ochran sv vlastn a svch nejblich. Naplnn tchto poadavk
rovn podstatn zv a zkvalitn een vnch ohroen v dob mru.
Za napaden zven lze rovn povaovat stupujc se mezinrodn terorismus. Jeho
aktivity smuj pedevm proti vysplm demokratickm zemm. Zpsob jejich provdn
je zejmna vzhledem k jejich malm potm, ekonomickm a bojovm monostem shodn
a blzk innostem ozbrojench skupin, psobcch v hloubce zem protivnka pi ozbrojenm
zpase, a stejn tak mus bt veden i boj proti nim.
Vznik terorismu v podstat souvis s ivelnm, nekoordinovanm a nerovnomrnm vvo-
jem ekonomiky, jejmi astmi prudkmi zmnami a vkyvy, bojem o suroviny a trhy, a tm
vestrann se prohlubujcmi rozdly mezi stty i uvnit nich. Vsledkem byl a je rst bohat-
stv prmyslov vysplch stt pi souasn prbn se zvyujcm ekonomickm, a tm
i socilnm propadu mn vysplch a zaostalch zem.
To m za nsledek blahobyt meniny obyvatelstva svta, zatmco jeho vtina se stle
rychleji dostv do tko pedstavitelnch, a nesnesitelnch ivotnch podmnek. Jsou jimi
bda, hlad, pna, bezdomovci a zhoubn nemoci s nslednou vysokou mrtnost zejmna dt,
en a starch osob. Vhodn vyuvn a usmrovn tchto podmnek a souasn hlavnch
pin pseudobojovnky za sociln, nboenskou a etnickou spravedlnost v tchto zemch
vysuj pes narstajc vzjemnou nenvist pesvdenm odlinch skupin pes fanatick
vnitn terorismus ve stt a v obansk, lokln a regionln vlky. Tch od ukonen druh
svtov vlky roku 1945 bylo vce ne 130. Jejich veden je vak mon jen s podporou zejmna
8
zbranmi ze zahrani. e pi tom dochz k poruovn leny OSN odsouhlasench dohod
o spoluprci v oblastech bezpenosti, hospodsk, sociln a zdravotnick (Charta OSN)
zatm zstv bez povimnut jak OSN, tak i vld stt, z nich se zbran dovej.
Protoe ani vlky nepomhaj danou situaci eit a nepichzej vas ani zsahy mezin-
rodnch mrovch sil, nsleduj masov migrace a mezinrodn teror. Ani jeden z uvedench
zpsob vak situaci nee, ale jen zhoruje, a to nejen v danm regionu, ale ve svt.
Krom sociln beznadje v danch regionech, kdy obyvatelstvo nem co ztratit, jsou
ivnou pdou pro rozvoj mezinrodnho terorismu pseudobojovnky clen zkreslovan
a zdrazovan rozdly ve filozofii chpn smyslu a posln lidstva, ebku uznvanch
hodnot a domnl i skuten spchan kivdy. Zvyujc se revolunost me vystit a v ji-
nou, dosud nepoznanou formu bipolarity, kter me bt he zvldnuteln ne minul.
Souasnost ukazuje, e dosavadn zpsoby innosti ke smazvn uvedench rozdl
ve filozofickm pojet svta a pocitu kivd (pozstatky kolonialismu, rzn druhy diskrimi-
nac, embarga, petahovn inteligence peplcenm atd.) nevedou, ale naopak je jet vce
prohlubuj. Nzory eit problmy zpsobem oko za oko, i zub za zub (stupujc se spi-
rla?) jsou nejen morln zastaral, ekonomicky vysoce nron a do tto doby nepatc,
ale veobecn ji pi soudobch monostech ink zbran problematick, dokonce krajn
nebezpen nejen pro ob strany protivnk, ale mon i pro samo lidstvo. Je proto teba
situaci urychlen eit.
V souvislosti s tm, jak ukazuj zkuenosti, bude zejm vhodnj zamit mezinrodn
aktivity od zatku na odstraovn pin dan situace. Pjde pi tom zejmna o zskvn
dvry obyvatelstva danch region innostmi odpovdajcmi duchu Charty OSN. Pat k nim
mj. pomoc obyvatelstvu pi zajiovn zkladnch ivotnch poteb, pomoc zdravotnick,
zbaven neudritelnch socilnch podmnek, strachu z vnitnho terorismu, a to ve pi
respektovn mstnch zvyklost, nvyk, kultury apod. Tm a pomoc pi ustanoven mst-
nch dcch orgn zskvat obyvatelstvo jako spojence a dostvat tak teroristy do izolace.
Jde o problematiku velmi sloitou. Je zejm, e pekonn stvajcch rozpor mezi obma
filozofiemi, vytvoen odpovdajcch socilnch podmnek v dan oblasti a nastolen vzjem-
nch pochopen a dvry bude nesnadnou, dlouhodobou a vestrann, zejmna politicky
a ekonomicky nronou etapou, plnou vzjemnch kompromis. Pitom me dochzet tak
k rznm ozbrojenm konfliktm spe taktick rovn.
Na adresu vech tchto druh ohroen a prakticky tak na nedodrovn dokument OSN
jeho leny f Svtov banky James Wolfensohn na tiskov konferenci v dubnu 2004 ukone-
nho summitu finannk ve Washingtonu ekl, e ve svt se na armdy ron vydv 900
miliard dolar, zatmco na rozvojovou pomoc (dle Charty OSN a dalch jejich dokument
jde o nejdleitj kol-posln OSN) smuje pouhch 60 miliard dolar, co je 15 x (slovy
patnctkrt) mn. V souvislosti s tm podotkl: Poznamenal jsem kdysi v ertu, e kdy vydte
jednoho dne na rozvoj 900 miliard dolar, zejm neutratte na zbrojen vce ne padest
miliard dolar. Citace je pevzata z denku Rovnost z 22. 4. 2004, str. 22. Tento ert fa
Svtov banky jist stoj za zamylen vech politickch funkcion a instituc.
V souvislosti s uvedenmi skutenostmi (poty a pinami vlek, cittem fa Svtov
vlky) stoj rovn za vahu, zda OSN k naplovan svho posln a vydvanch dokument
nepotebuje mt svou vlastn silovou sloku ozbrojen sly, zasahujc vas a podle stejnho
metru proti vem jejm naruitelm.
9
K uvedenm ohroenm navc pibvaj ohroen, zpsobovan prudce narstajc chemi-
zac technologi vroby a zamoenm vfukovmi plyny milionu spalovacch motor a havri
veho druhu. Dochz tak k naruovn ivotnho prosted (environmentu), ke sklenkovmu
efektu, klimatickm zmnm, a tm ke zvyujcmu se potu prodnch katastrof velkch roz-
mr, vetn por. I na tchto druzch ohroen se nepmo podlej ozbrojen konflikty
vrobou k nim potebnch zbran, jejich pouitm a ppadnm nienm pi jejich morlnm
zastarvn a neprodejnosti.
I kdy na een tchto ohroen jsou vylenny sly a prostedky integrovanho zchran-
nho systmu (IZS), mohou se na nm v ppad poteby a podle situace podlet tak sly
armdy. Jako jedna z ostatnch sloek IZS bude armda v prostoru ohroen provdt pe-
devm humnn a materiln pomoc a spolu s polici provdt zejmna zajitn podku,
steen, lustraci a dal innosti, z nich nkter mohou souviset se specilnmi innostmi
vojsk.
Dl shrnut
Podle charakteristiky monch ohroen je lze lenit na:
a) vojensk:
- napaden republiky i koalice neptelem,
- prbn slc terorismus organizovan zvnjka,
- sociln, etnick a nboensk nepokoje a vnitn teror v mn rozvinutch zemch
s monost perst v ohroen mru ve svt a z toho vyplvajc nutnost eit je
aktivitami OSN, ppadn EU;
b) nevojensk:
- prodn katastrofy, zejmna povodn, zemtesen, sesuvy pdy apod.,
- prmyslov a dal velk havrie, pory a epidemie osob a zvat,
- velk naruen podku, organizovan zloin apod.
Hlavn piny monch ohroen a podstatu, to jest charakteristiku jejich een, uvdj
plohy 1 a 2.
Urujc podmnkou sprvnch een vech ohroen je pedevm odstranit piny jejich
vzniku. Tmi v dnm ppad nejsou a ani nemohou bt jednotlivci (snad jen doasn)
a ani plnn intuitivnch npad, zbonch pn, dokonce bez vestrannho systmovho
rozboru odpovdajcch skutenost. Zkladnm pedpokladem k uren cl a zpsob een
ohroen je shromdit vechny k tomu potebn informace, vetn vzjemnch vazeb s oko-
lm a jeho vlivu, jejich dkladn, nim neovlivnn rozbory i vyhodnocen. Draz pi tom je
nutno poloit jak na piny vzniku ohroen, tak jejich mon prbh, a teprve pak na z toho
vyplvajc poadavky na teorii nejvhodnjch een.
Z uvedench skutenost rovn vyplv, e nejvtm ohroenm obyvatelstva a sttu jako
celku zstv nadle vlka. Jej urujc initel ozbrojen zpas je souasn ve form
specilnch innost, odpovdajcch vestrannmu pomru sil a prostedk, hlavnm projevem
mezinrodnho terorismu. Ozbrojen zpas dosahem prostedk nien, ink jejich munice
a vysokou mobilitou armd zsadnm zpsobem ovlivuje nejen ivot a vvoj vlcch stt
jako celku, ale ohrouje rovn obyvatelstvo jako zkladn podmnku vzniku a existence
kadho sttu.
10
Jak z uvedench skutenost vyplv, je pi een teorie a veden ozbrojenho zpasu
teba vychzet z nsledujcch zkladnch vstupnch podmnek:
Ozbrojen zpas je rozshlm a sloitm teoretickm spoleenskm systmem. Jeho
obsah se bude prbn mnit jak s vazbami a vzjemnm psobenm tvocch jej
prvk, tak s vazbami a vlivy systmovho okol, a v obou ppadech tak jejich vzjem-
nmi vhami-hodnotami danch konkrtnch situac. Pitom nejdleitjm initelem
vech zmn bude rove vdeckotechnickho poznn a mra jeho uplatnn ve veo-
becn praxi, zejmna pak v bojov a dal vojsky pouvan technice.
Od samho potku vlky teba potat s pekvapivm, clenm, pedem obma protiv-
nky pipravenm a organizovanm vzjemnm nienm pedevm nejdleitjch, tj.
strategickch cl. Budou jimi zejmna politick, vojensk, hospodsk a komunikan
centra v cel hloubce zem protivnka. Zmrem pitom bude naruit hlavn systmy
zen, velen, zsobovn vojsk i obyvatelstva a vyvolat chaos.
Prudkch a neoekvanch zmn v celkovch vzjemnch pomrech sil armd i jejich
st v prostoru a ase vysoce pesnmi a innmi niivmi dery. Jejich bezpro-
stednm vyuitm pln mobilnmi silami se bude rychle pechzet z obrany do toku
k dokonen znien tonka a ten po derech obrnce naopak z toku do obrany.
Vsledkem bude nelinernost fronty, hloubky operanch a bojovch sestav, jejich
promchn, odkryt boky, vzjemn pronikn si do tlu apod.
Smazvn rozdl mezi frontou a zpolm, dosahovanho pedevm dery do vz-
jemn hloubky zem protivnk a jejich vyuvnm mobilitou vojsk, vsadky, spe-
cilnmi vsadky, diverzanty, innost pt kolony formou pepad, lek, destrukc
vybranch cl, atentt apod., znmch v podstat ji z doby druh svtov vlky
a obecn nazvan zvltnmi-specilnmi innostmi, ovem s vtmi monmi dopady
danmi dobou a budouc vysokou pohyblivost jejich realiztor. Clem tchto aktivit
bude dovrit niiv inky der provdnch do hloubky zem protivnka.
Vzrstu poteby mt kvalitn pipraven a odpovdajcmi prostedky vybaven sly
k boji s vybranmi specilnmi silami protivnka v hloubce vlastnho zem. V souvislosti
s tm vystupuje do poped otzka domobrany, i vojsk zemn obrany, a tak ppravy
obyvatelstva k ochran vlastn a svch nejblich.
Vysokch nrok na zen a velen vojskm. Rozhodnut jednotlivch velitel v rznch
situacch budou vymezena tekoucm prostorem a asem jako jedinen a neopako-
vateln projev jejich osobnosti a vojenskho umn. Vchozmi pi tom budou v p-
prav zskan a v boji prbn zvyovan teoretick znalosti, praktick zkuenosti
a poznatky a pedevm talent, schopnost velitel i vojsk je vyut prakticky a tvrm
zpsobem ve vzniklch, i spe teprve vznikajcch situacch.
Praktick nemonosti uplatovat pi bdn v oblasti vojensk vdy ostatnmi vdami
bn pouvan metody laboratornho vzkumu a pibliovn iterace zpsobem
pokus chyba, pokus chyba k prbnmu vzjemnmu nien se obou protiv-
nk a z toho vyplvajcch neustlch zmn hodnot jejich prvk, a tm i vzjemnch
pomr v silch a prostedcch v ase a prostoru. Rovn pouvan vlen hry, veli-
telsko-tbn cvien, zkuebn cvien apod. nemohou v dnm ppad nahradit
skutenho protivnka (jeho dery, ztrty, clen rozhodnut), a proto ani vytvoit
atmosfru skutenho boje, operace a ozbrojenho zpasu jako celku. Mohou jen
dlm zpsobem pispt k zskn nkterch poznatk v oblasti sledovanch cl, a tm
11
pedevm pomoci jen k zpesovn a procviovn nkterch, pro bojovou a operan
innost potebnch metod prce velitel a tb.
Vymezen nejdleitjch pojm
Vojensk vda pat k nejmladm spoleenskm vdm. Jejmu vzniku pedchzely shro-
maovn, tdn, rozbory (analzy) a vyhodnocovn informac poznatk a zkuenost
z vlek obdob novovku, ponaje 19. stoletm. Prvn ucelenou teori zsad veden ozbro-
jenho zpasu je traktt O vlce Karla von Clausewitze (1780-1831). Tit postupnho
formovn vojensk vdy souvis s prvn (1914-1918) a zejmna druhou (1939-1945) svtovou
vlkou a z po nich nsledujcho obdob a do souasnosti. Pi tom stejn jako pro vechny
spoleensk i technick vdy, zce spjat s vdeckotechnickm poznnm a jeho uplatnnm
v praxi, plat tak pro vojenskou vdu, e je vdou otevenou a e jej bdn a rozvoj skon
se znikem (kdy?) ozbrojench konflikt.
Hlavn obsah vojensk vdy vdy byl a bude i nadle zamen na zkoumn a formulovn
zsad veden ozbrojenho zpasu a jeho soust strategie a operanch a bojovch in-
nost jako nejhor varianty ohroen obyvatelstva a sttu jako celku. V odpovdajcm roz-
sahu to bude tak na een problm, kter s nm souvis a s nimi se vzjemn ovlivuj.
Ozbrojen zpas bude v tomto materilu dsledn chpn jako clen organizovan vz-
jemn se nien dvou proti sob psobcch ozbrojench systm, prosazujcch politickm
vedenm svch stt i koalice stt jim stanoven cle ozbrojenou silou armdami.
Systmem se rozum k plnn urit funkce elov, zmrn vytvoen soustava,
soubor, mnoina v optimlnm vzjemnm pomru uskupench prvk, vazeb a vztah mezi
nimi. Prvky danho systmu se od sebe li svmi vlastnostmi, kter jim (prvkm) umouj
vzjemn se ovlivovat. Tm dochz k synergickmu efektu, kter nen pouhm soutem
vlastnost prvk, ale je vlastnost vyho du danho systmu. To mu umouje eit nro-
nj a sloitj funkce a koly.
Souasn plat, e dn systm neexistuje izolovan, ale m sv okol. To tvo systmy
s nimi se dan systm vzjemn ovlivuje, podporuje, nebo naruuje a do znemonn
innost, funkc protivnka. Jak vzjemn vazby prvk danho systmu vnitn vazby , tak
jeho vazby se systmy svho okol systmovm okolm vnj vazby jsou pinami zmn
a vvoje, ppadn i zniku danho systmu a nvazn vzniku systmu novho, v dan oblasti
funknho. To plat veobecn pro kad systm, a proto tak pro ozbrojen zpas, jak jej
realizujc ozbrojen sly, a pro dal s ozbrojenm zpasem souvisejcmi problmy (systmy).
Podrobnji bude o tchto otzkch pojednno v dalm textu tohoto materilu.
Ji te vak je teba zdraznit, e problematika veden ozbrojenho zpasu je sloitj
a rozshlej ne kterhokoliv problmu ostatnch vd. Krom ozbrojenho zpasu, vedenho
ozbrojenou silou (armdou), se na dosaen jeho cl rznou mrou podlej, ne-li vechny,
tak alespo vtina oblast vlcch stt s drazem jak na fyzick a morln sly jejich
obyvatelstva, tak na ekonomiku a stt jako celek. Dochz pitom k mobilizaci sttnho apa-
rtu, vech rovn samosprvy a dalch soust sttu. Lze ci, e veker ivot spolenosti
je zamen na rychl a vtzn ukonen vlky.
Na vasnch, clench a vestrann sladnch ppravch k een ppadn vlky i jejm
veden se spolu s vojenskou vdou proto musej podlet tak dal druhy vd ve vcnosti
a rozsahu, odpovdajcm poteb praktickho vyuit jejich zamen, odbornosti, k sp-
12
nmu ukonen vlky. sil vech vd mus pitom bt dokonale sladno tak, aby zajistilo
nejen maximln elnost a innost, ale tak jednoduchost vech opaten k dosaen
spolenho cle.
Rozhodujc lohu v tom mus hrt prv vojensk vda. Jako jedin se toti problema-
tikou ozbrojenho zpasu a poadavky na jeho systmov okol zabv, je tvrcem i hlavnm
realiztorem teorie jeho ppravy a veden ozbrojenmi silami, jejich nejvhodnjho slo-
en, struktury, zen a z toho veho vyplvajcch poadavk na vzbroj, ppadn vstroj,
operan ppravu zem a dal pro spn veden ozbrojenho zpasu dleit skutenosti.
Nezbytnou podmnkou spchu je vak tak kvalita jejich (ozbrojench sil) podpory a vazeb
s dalmi oblastmi sttu, zejmna jeho obyvatelstvem a vemi systmy systmovho okol
ozbrojenho zpasu.
Ke spoluprci mezi vdami proto neme dochzet teprve krtce ped vypuknutm nebo
dokonce a po vypuknut vlky. V takovm ppad by to bylo u pozd. Vyplv to ji ze soudo-
bch monost zahjen a veden ozbrojenho zpasu jako urujc formy vlky danou bojovou
technikou. V n prbn uplatovan vdeckotechnick poznn vyvolv jeho kvalit odpo-
vdajc, trvale probhajc zmny v teorii zsad ppravy a veden boj a operac a s tm souvi-
sejc zmny ve sloen, strukturch a pprav nejen velitel, tb armdnch celk a vojsk, ale
tak v pprav obyvatelstva, ekonomiky a zem stt, v jeho zen, v zen samosprvnch
zemnch celk, organizac a instituc. To vechno spolu se znalost teorie veden ozbrojenho
zpasu a eenm a zvldnutm tomu odpovdajcch poadavk na jeho prvky vyaduje as.
Z monost ji soudob, a tm spe perspektivn bojov techniky jednoznan vyplv, e jen
jaksi zlepovatelsk hnut, ppadn zbon pn i intuice v zsadch bojov a operan in-
nosti ve stle sloitjch podmnkch nemohou obstt. Je teba provst dkladn rozbor a jeho
vyhodnocen formou poadavk na vybudovn teorie ozbrojenho zpasu v souladu s vazbami
na systmov okol. O nutnosti tohoto postupu svd ji 15 let probhajc ada zmn (?) v teorii
zsad bojov a operan innosti i v budovn (sloen a strukturch) armdy, nyn ji zanajc
profesionln. Dosavadn praxe ukazuje, e mezi uskutennmi zmnami je asto mal, i dn
nvaznost, spojitost, a tm mn jejich zdvodnn. Mon, e nkter stvajc, avak v sou-
ladu s momentln potebou operativn upraven zsady doasn peij. V kadm ppad je
vak douc vypracovat ucelenou, novm podmnkm odpovdajc teorii ozbrojenho zpasu,
na zklad jeho zkon a zkonitost a z nich vyplvajcch zsad veden bojovch a operanch
innost. Prv v tom, vetn zsad vestrann ochrany jako nedln a rovnocenn sousti
kad innosti vojsk, mus bt tit bdn a vzkumu vojensk vdy. Vechno to mus bt
provedeno s dostatenm asovm pedstihem, nutnm na proveden a zvldnut uvedench
zmn do zatku vlky. Jen tak lze v ppad napaden sttu zabrnit nadmrnm a katastro-
flnm ztrtm a kodm na zdrav a ivotech obyvatelstva, zvat a materilnch hodnotch.
V naich podmnkch a pi incch a dosahu soudobch prostedk nien lze jen tak vytvoit
pedpoklady pro funknost, a tm i peit naeho sttu. V souvislosti s tm je teba si souasn
uvdomit skutenost, e v historii nezaala dn vlka tak, jak skonila pedchoz.
Velmi asto se pi een rznch bojovch situac vyskytuje pojem intuice. V souvislosti
s rozhodovnm v jakkoliv situaci (nejen vojensk) je si nutno uvdomit jeho podstatu. Kad
rozhodnut je vznamnm projevem, podntem, produktem zejmna vysokch teoretickch
znalost, praktickch zkuenost, poznatk, charakterovch vlastnost a pedevm schopnost
a talentu osobnosti lovka uveden initele eln a inn sladit a vyut k vytyen
a proveden potebnho cle a z nho vyplvajcch kol. Situaci = een problm vdy
13
tvo vzjemn vazby a vztahy danho systmu a jeho okol za uritch podmnek vcnosti,
prostoru a asu.
Dl zvr
Ozbrojen zpas je hlavn soust ozbrojenho konfliktu vlky. Jeho podstatou je
organizovan nsil, uskuteovan pedevm bojovou innost dvou proti sob stojcch
neptelskch uskupen vojsk. Ob bojujc strany se sna ozbrojenou silou doshnout poli-
tickm vedenm jim stanovench cl vzjemnm se nienm. Dje se to za pln podpory
oban a ekonomiky sttu i koalice stt.
Vznik a existence ozbrojenho zpasu jsou rozhodujc pro to, zda vlka je, i nen. Pocho-
pen vztahu a souvislosti tchto dvou pojm je urujc pro charakteristiku a vymezen vojensk
vdy, jejho msta, lohy a pedmtu.
Tit problm vojensk vdy
Zmny k nim v poslednch letech dolo zejmna ve stedn a vchodn Evrop kladou
ped nae ozbrojen sly armdu (dle jen armda) jednoznan poadavek zajistit
bezpenost sttu proti kadmu vnjmu ohroen a podlet se tak na likvidaci ohroen
vnitnch. Efektivn plnn tchto kol bez teorie nen mon. Tabulkov poty vdeckch
pracovi, jejich obsazovn a pozornost, kter je jim i vsledkm jejich prce vnovna,
vak o tom nesvd. Takov situace neodpovd vznamu zajitn bezpenosti obyvatelstva
a sttu jako celku a ani tomu, e vojensk vda je jedinou, kter se touto problematikou,
jejm vzkumem, vypracovnm teorie a zpsoby praktickho uplatnn zabv. Hlavnmi
problmy bdn vojensk vdy jsou zejmna:
- podlet se na vypracovvn soudobm podmnkm odpovdajc bezpenostn politice
a z n vyplvajc vojensk doktrn,
- vytvet pedpoklady pro zajitn mrovho ivota, samostatnosti a celistvosti sttu,
odstraovnm a v ppad poteby tak pipraven een ohroen realizovat,
- vypracovvat zsady pouit armdy pro ppad vojenskho ohroen sttu a z toho
vyplvajc poadavky na jej sloen, organizan struktury, zen a velen,
- spolupodlet se s Generlnm tbem AR na vypracovn koncepce obrany a ochrany
sttu a z toho vyplvajcch poadavk na ostatn oblasti spolenosti,
- prbn rozvjet formy a zpsoby plnn kolu obrany a ochrany sttu jako celku
v souladu s rozvojem vdeckotechnickho poznn a jeho uplatnnm v armd vlastn
i potencilnch protivnk v zvislosti na jejich ekonomickch monostech,
- vypracovat zsady pouit na armdy v podmnkch nevojenskch ohroen republiky
ve spoluprci s ostatnmi slokami, kter se na nich podlej (integrovanho zchran-
nho systmu - IZS),
- eit nejefektivnj obsah a metody zkladnho i nadstavbovho vzdlvn armdy
a jejich praktick zvldnut (jak bude velitelsk sbor, takov bude armda),
- vechny koly eit v souladu s nam lenstvm v NATO a EU.
Tit vdeck prce v armd vojensk vdy mus bt ve vypracovn teorie veden
ozbrojenho zpasu jako zkladu pro realizovn bezpenostn politiky republiky. Na jej
14
tvorb bude vojensk vda spolupracovat s ostatnmi vdnmi obory a oblastmi sttu, rezorty.
Je to dno tm, e armda jako hlavn subjekt vyuvajc vsledk vdy a souasn rozhodujc
odstraujc sla, profesionln garant a realiztor obrany republiky pi napaden protivnkem
bude navrhovat koncepci obrany sttu a z n vyplvajc opaten a poadavky na ostatn
rezorty, vytvejc podmnky pro efektivn celospoleensk, veobansk zajitn bezpe-
nosti sttu jako celku. Vojensk vda k tomu mus vytvoit zkladn teoretick podmnky, p-
padn se podle poadavk Generlnho tbu AR na s tm spojench innostech podlet.
Pi tvorb vojensk doktrny jsou armda vzhledem ke svmu posln a tm jej teoretick
zkladna vojensk vda rozhodujc. Vojensk doktrna mus odret pedevm monosti
a poteby armdy k dosaen politickm vedenm j stanovenm clm a kolm, a tm tak
koly, poteby jejho zabezpeen ostatnmi rezorty. Doktrna nebude reln, pokud v n
obsaen principy budou vychzet ze zbonch pn a intuice, a ne z rozboru skutench
monost, zejmna ekonomickch a pravdpodobnch trend vvoje ostatnch systm
systmovho okol, kter je teba brt pi plnn vech kol v vahu.
Vchozmi pedpoklady pro nvrhy opaten budou zejmna podrobn, vysoce kvalifiko-
van rozbory, analzy pin vzniku monch druh ohroen, zejmna napaden republiky
jako nejnebezpenjho. Pitom je nutn vyjt ze zpsob jejich zahjen a veden potenci-
lnm protivnkem a z toho vyplvajcch poadavk na ppravu sttu jako celku, k odraen
a likvidaci ppadnch vojenskch, a tm v podstat i nevojenskch (jsou mn nebezpen)
ohroen, vetn stanoven poadavk na jednotliv rezorty.
Hlavn pozornost vojensk vdy mus bt zamena pedevm na vypracovn a plynul
rozvoj teorie veden ozbrojenho zpasu jako jedinho jevu problmu, kterm se krom
vojensk vdy nikdo jin nezabv. Je tomu tm spe, e souasn mezinrodn situace
a trendy jejho vvoje, zsadn zmna mezinrodnho postaven na republiky, jej geo-
strategick poloha, prostorov rozloha, pokrytost a lenitost zem, ekonomick monosti,
sniujc se poty na armdy a lenstv v NATO vyaduj vypracovat tomu odpovdajc teorii
organizovn, ppravy a veden ozbrojenho zpasu s drazem na zajitn republiky, pi
respektovn interoperability se spojenci.
Clen rozvoj teorie veden ozbrojenho zpasu mus vst k vypracovn efektivn tech-
nologie veden bojov innosti, vyuvajc parametr ji zaveden, ppadn pipravovan
bojov techniky a dalch ji existujcch i pedpokldanch podmnek.
Zmny, k nim v poslednch letech dolo, dosah a inky soudobch prostedk nien
a vysok manvruschopnost vojsk, si novou technologii pmo vynucuj. Uvaovat pitom
nadle v intencch druh svtov vlky je nejen nereln, ale pmo kodliv. Je proto teba
vytvoit teorii novou, odpovdajc soudobm podmnkm a perspektiv alespo nejblich
deseti let. Tak definitivn skoncovat s dosavadnm jakmsi zlepovatelskm hnutm toho,
co dosud platilo ovem za zcela jinch podmnek. Ty vak nelze zcela opomjet a stejn tak
soudob zkuenosti a poznatky druhch stt a jejich armd. Po jistou dobu bude toti urit
st stvajc bojov techniky nadle vojsky vyuvna.
Ohroenmi v mru se zatm vojensk vda nezabv i kdy se na jejich een bude podle
poteby armda, i alespo nkter jej sloky, zkladny, civiln obrana a domobrana, vojsko
zemn obrany, spolupodlet zatm pedevm pizpsobenm zvltnch innost ozbrojenho
zpasu. Je zejm otzkou asu, kdy se soust armdnch pedpis stanou tak problmy
jej spoluasti na een ohroen v dob mru.
15
Pedmt a obsah vojensk vdy
Podstatou zkoumn vojensk vdy jsou piny vzniku vlek, a nsledn tak vypraco-
vn teorie i praxe plnovn, organizovn veden ozbrojenho zpasu ozbrojenmi silami
armdami , teorie i praxe jejich budovn, ppravy, vcviku a zabezpeovn v souladu
s politickmi, ekonomickmi, demografickmi, socilnmi a vojenskmi monostmi nejen
vlastnho sttu, ale i jeho pmho a nepmho okol s monmi trendy jejich vvoje. Vchoz
podmnkou jsou pitom cle, vytyen vedenm sttu pro zajitn jeho bezpenosti jako
celku.
Pedmtem zkoumn vojensk vdy je teorie ozbrojenho zpasu a s nm souvisejc
vazby na ostatn vdn obory. Vojensk vda proto existuje a se to komu lb, nebo ne. M
pedmt svho zkoumn, kterm se nezabv dn jin vdn obor, co je pro kadou vdu
urujc.
Obsahem a koly zkoumn a vyhodnocovn vojensk vdy jsou zejmna:
Ozbrojen zpas jako ozbrojen nsil, uskuteovan ozbrojenmi silami dvou
vzjemn si neptelskch stran s clem vnutit protivnkovi jeho nienm svou vli
pi dosahovn jim politickm vedenm stanovench cl v danch vcnosti obsahu,
prostoru a ase k tomu vylennmi prostedky.
Pi tom eit zejmna:
Piny vzniku ozbrojench konflikt, jejich charakteristiku, msto a lohu ve vlce
a monosti jim pedchzet.
Zkony a zkonitosti, jimi je urovn a ovlivovn prbh ozbrojenho zpasu.
Jde v podstat o vazbu vztah mezi dvma protivnky, jejich silami a prostedky,
vetn politickch, ekonomickch, socilnch a na nich taktickch rovnch
zejmna vojenskch, jejich innost a vyuitm se ozbrojen zpas realizuje, vztahy
uvnit armdnch sil, kter svou innost ozbrojen zpas uskuteuj, a vztahy
ozbrojenho zpasu k jinm jevm systmm okol systmovmu okol, kter
uruj jeho (ozbrojenho zpasu) charakteristick rysy a prbh.
Obecnou teorii ppravy a veden ozbrojenho zpasu vcelku s drazem na formu-
lovn a vyuvn jeho zkon a zkonitost pro vymezen princip a zsad veden
bojov a operan innosti, zpsob vyuvn ozbrojench sil, jejich sloek a druh
vojsk a na uplatnn bojovch prostedk a materilnch zdroj pi dosahovn
vytyench cl a plnn stanovench kol.
Jde v podstat o rozvinut zkon a zkonitost na konkrtn podmnky s clem
vyut jich v jednotlivch druzch innost armd a zpsobech jejich provdn
pln ve svj prospch a souasn nedovolit tot protivnkovi. Druhy innost
armd jsou dny jim stanovenmi cli a zpsobem-technologi jejich dosahovn.
Hlavn druhy bojov innosti tvo tok a obrana. V souladu s konkrtn situac je
mohou doplovat zvltn (speciln) druhy innost, kter maj vtinou taktick
charakter. Jejich vznam vak podle rovn zadavatele me bt rzn: strategick,
operan, taktick.
kolem vojensk vdy pi tom je formou princip a zsad jednn hledat k tomu
nejvhodnj zpsoby, co piny, skutenosti, systmy , kter a jak mohou
bojovou a operan innost ovlivnit a jak opaten udlat k jejich podpoe u initel
s vlivem kladnm, i pedejt a potlait vlivy zpornch initel.
16
V konen teoretick fzi svho posln (funkce) vojensk vda na zklad pedcho-
zch innost prostednictvm svch instituc a odbornk z praxe aplikuje a zpra-
covv principy a zsady jednotlivch druh a zpsob innost formou pedpis,
jejich hlav, stat a lnk (odstavc) coby podklad pro teoretickou a nsledn
aplikovanou praktickou ppravu vech rovn ozbrojench sil k veden ozbroje-
nho zpasu. Pi tom rozeznvme rove strategickou, kter je nejvy, operan
a taktickou.
Tvr schopnost vynalzavost a talent uplatnit zsady, zkuenosti a poznatky v p-
prav a veden ozbrojenho zpasu v rznch podmnkch a situacch jsou projevem
vojenskho umn osobnosti jednotlivch pslunk velitelskho sboru armdy,
ppadn i vojk v odpovdajcch rovnch (strategick, operan, taktick).
Formami veden ozbrojenho zpasu, ponajce nejnimi, taktickmi celky jako
zkladnmi jsou boje, na operan rovni, ppadn tak na strategick rovni,
operace a sraen. Spe strategick charakter maj bitvy, kter mohou zahrnovat
nkolik operac. Nkolik bitev, ppadn sraen, tvo taen.
Pedmtem vojensk vdy u forem innost (zpsob) veden bojov innosti ozbro-
jenmi silami je zkoumn msta a lohy rovn jednotlivch organizanch celk
v ozbrojenm zpase, jejich podlu, vznamu, vlivu na dosaen vytyench cl.
Ozbrojen sly armda jsou sly, uren pro zajitn bezpenosti sttu vedenm
ozbrojenho zpasu. Jsou elov budovanm a pipravovanm vcerovovm
prostedkem (systmem), kter je schopen po jednotlivch rovnch i jako celek
vst tomu odpovdajc formy a druhy innost v duchu objektivn vyvozench zkon,
zkonitost a z nich odvozench princip a zsad. Jejich tvr a vasn aplikace
na konkrtn situace pslunmi veliteli a tby v souladu s cli a koly stanovenmi
jim nadzenmi pispvaj k dosaen cl ozbrojenho zpasu jako celku.
Ozbrojen sly zkoum vojensk vda jako soust spolenosti mnoiny lid,
uritm zpsobem dle kol clen uskupovan, organizovan, pipravovan
a psobc k naplnn svho posln.
Ozbrojen sly pedstavuj jednotu dvou zkladnch sloek:
lid jako sloky hlavn,
bojovou a ostatn lidmi ovldanou techniku jako prostedky prodluujc mo-
nosti lid pi uskuteovn stanovench cl a kol.
Ozbrojen sly jako celek i jejich organizan rovn, jejich sloen a vybaven jsou
zkoumny z hlediska optimlnho zpsobu dosaen stanovench cl, k tomu
potebnch prostedk s pihldnutm k vestrannm monostem sttu, zejmna
ekonomickm a technickm.
Uveden poadavky na organizaci funknch ozbrojench sil mus bt zklad-
nmi pravidly pro jejich danmu a potebn perspektiv odpovdajcmu obdob
vstavby.
innosti ozbrojench sil a jejich organizanch celk - rovn se projevuj jako
prbn se opakujc cyklus etap. V podstat existuj ti etapy ppravy a veden
ozbrojenho zpasu. Jsou jimi prevence, een ohroen a normalizace ivota
po ukonen ohroen. Kad z etap m sv nezastupiteln msto v plnn kol,
kter z cl a kol jednotlivch organizanch celk vyplvaj. Cyklus a obsah jeho
etap uvdj Vojensk rozhledy 3/2004 na schmatech 1 a 2 na str. 85 a 86.
17
Teorie zen a velen ozbrojenm silm a jejich prbn racionalizace v souladu
s rozvojem obecnch zsad zen, formami a zpsoby veden bojov innosti vojsk,
existujcmi prostedky a metodami zefektivnn prce velitel a tb a jimi zpraco-
vvanch dokument a monostmi jejich zefektivnn.
Metodika praktickho vojenskho vcviku a vchovy ozbrojench sil vcelku i jejich
organizanch st. Pat do n pedevm optimalizace forem, metod a obsahu p-
pravy velitel, tb i vojsk k veden bojov innosti.
Teorie vestrann podpory, vetn logistick, jako systmu znalost, zajiujcch efektivn
ppravu a pouit sil a prostedk k zabezpeen bojov a operan innosti vojsk.
Teorie kadho druhu podpory se rozpracovv samostatn. Vychz z msta, cle,
ppadn kol k uskuteovn spolenho cle i kolu, slaovnm k tomu innost
a zpsob jejich realizace, tomu odpovdajcch organizanch struktur, bojovch
a operanch sestav a jejich vybaven prostedky.
Formulace a zdvodnn poadavk, vyplvajcch z posln ozbrojench sil a vede-
nm sttu (Bezpenostn radou sttu - BRS) jim vytyench cl, na ostatn oblasti
spolenosti pi jejich odbornm zabezpeovn pln bojeschopnosti ozbrojench sil,
a je-li to nutn, pak i na zdvodnn naven rozpotu nebo pravu (?) vytyench
cl v souladu s monostmi sttu, zejmna ekonomickmi.
Msto, loha a ast ostatnch sloek spolenosti na spolen obran sttu, zpsoby
jejich plnn pi zajiovn bezpenosti obyvatelstva, ekonomiky a akceschopnosti
sttu jako celku a zejmna hlavnch sil jeho obrany ozbrojench sil, armdy. Pi
spoluprci s ostatnmi slokami spolenosti na spolen obran sttu je teba, aby
vojensk vda zamila zvltn pozornost na styn body spolen innosti rznch
sloek s drazem na vestrannou sladnost a innost pi spolenm plnn kol
obrany sttu.
eln rozdlovn a vyuvn lidskch a materilovch zdroj na zklad uplatnn
vdeckotechnickch poznatk v bojov a ostatn technice. Z toho vyvodit odpovdajc
zmny ve vznamu, zpsobech a formch veden bojovch a ostatnch innost jed-
notlivch druh vojsk, slueb a tb spolench poadavk na sloen a organizan
struktury ozbrojench a dalch sil a jejich organizan rovn.
Akvizin politika ozbrojench sil s clem zajistit efektivn vyuit rozpotem vylen-
nch finannch prostedk k zajitn vysok bojeschopnosti ozbrojench sil v sou-
ladu se zpracovvanou teori veden ozbrojenho zpasu. Pozornost pitom vnovat
zejmna stanoven jednoznanch parametr na zadvan akvizice a konkurzn vbr
dodavatel a zk spoluprci s nimi do pevzet zadan techniky.
Vypracovn kvalitnho systmu zkladnho a nvazn nadstavbovho vzdl-
vn velitelskho sboru armdy stanovenm cl uebnch program a pln vuky
a zpracovnm k tomu potebnch vukovch fond zajistit jejich prbn rozvjen
v souladu s vdeckotechnickm poznnm. Vojensk vda mus bt zkladem vzdl-
vn vojenskho sboru i rovn zajitn bezpenosti stanovenm s tm souvisejcch
poadavk na ostatn oblasti sttu.
Hlavnmi nositeli vzdlvn jsou k tomu vytven vojensk koly rznch rovn,
mezi nimi nejvznamnj loha pat Univerzit obrany. Ta se svmi katedrami
a stavy, vedle sv vysokokolsk pedagogick innosti a k zajitn jej potebn
rovn, mus bt rovn hlavnm nositelem prbnho rozvjen problematiky
18
vojensk vdy, jak samostatn, tak v souinnosti s ostatnmi slokami armdy, hlavn
slokami G a slokami spojeneckch a dalch armd.
Krom tchto kol, jejich eenm se zabv vlun vojensk vda, existuj tak pro-
blmy, kter sice e vdy jin, ale ne z hlediska poteb a specifiky ozbrojench sil a ozbro-
jenho zpasu. S vojenskou vdou jsou tyto problmy propojeny bu jako s celkem, nebo
s nkterou z jejich st. Jejich podstatou je vesms aplikace poznatk a zvr jinch vdnch
obor na podmnky ozbrojench sil. Jedn se o poznatky nsledujcch t druh vd: socil-
nch, specilnch a technickch.
Vojensko-sociln vdy zahrnuj pedevm vojenskou historii jak ozbrojench sil,
tak veden ozbrojenho zpasu jako celku a rovn boj a operac. Vedle vojensk his-
torie sem pat tak problmy, kter souvis s vojenskm mrovm i vlenm prvem,
politologi a samosprvou. Dal jsou spjaty s vchovnou funkc velitelskho sboru
a rozvojem osobnosti kadho vojka jako lena vyspl, civilizovan spolenosti.
Pat k nim vojensk pedagogika, psychologie a sociologie, etika, estetika, schop-
nost jednat s lidmi (komunikovat), prvn a dal vojenskospoleensk znalosti.
Vojensko-speciln vdy zahrnuj vojenskou: topografii, metrologii, ergometrii,
medicnu a dal.
K vojensko-technickm vdm pat: teorie stelby, balistika, vojensk kybernetika,
vojensk stavitelstv, vojensk elektronika, teorie konstrukce vlastnch i cizch druh
vzbroje, vstroje a techniky, konstrukce munice, teorie provozu a oprav vojensk
techniky a dal. U cizch zbran pjde pedevm o jejich zkoumn z hlediska obrany
a ochrany proti nim. Zvltn msto mezi vdami pat zen, jeho soust v podmn-
kch ozbrojench sil je velen. Obsah bdn vojensk vdy je znzornn ve Vojenskch
rozhledech 3/2004, schma . 5, str. 87.
Zvry vd socilnch, specilnch a technickch, kter jsou v ozbrojench silch vyuvny,
pizpsobuj potebm ozbrojench sil v nich k tomu vylenn odbornci. Ti tak souasn
obohacuj matesk vdn obory o poznatky, zskan ve specifickch podmnkch ozbrojench
sil. V ppad specilnch vd, napklad v medicn a zejmna ve vdch technickch, svmi
poadavky a meznmi parametry na rzn innosti a techniku bezprostedn pispvaj
k rozvoji nejen tchto, v podstat nevojenskch vd, ale tak k rozvoji spolenosti jako celku.
Jak ukazuje historie, u kolbky nejednoho, dnes v obanskm ivot bn pouvanho
vynlezu stly poadavky formulovan vojenskou vdou ozbrojenmi silami v zjmu
bezpenosti a obrany spolenosti. Dokazuj to napklad vzkum vesmru a dal.
Vedle veden ozbrojenho zpasu jako nejhor varianty ohroen sttu se armda bude
spolupodlet na een rznch druh ohroen v dob mru. Je proto reln potat s ppadnm
teoretickm rozpracovnm a praktickm zvldnutm nkterch s tm souvisejcch problm.
Zejmna se to bude tkat boje proti organizovanmu zloinu a terorismu vbec.
Monosti pouit jednotlivch druh vojsk v mru a kol Armdy esk republiky
pi vojenskch ohroench uvdj plohy 3, 4, 5. Je pi tom vychzeno z charakteristiky
jednotlivch druh ohroen, prezentovanch plohou 2 (viz).
Vznam spnho teoretickho bdn, vetn zjitn pin ohroen a jejich podstaty,
a praktick zvldnut jeho vsledk vytv podmnky k tomu, aby se vhodnmi opatenmi
19
ohroenm pedchzelo. Pokud k nim pesto dojde, je pedpoklad, e zsah proti nim bude
rychl a organizovan a ppadn ztrty a kody veho druhu tm podstatn men s ped-
pokladem brzkho ukonen, jet nerozvinutho ohroen. To je rovn nejlep ochranou
ozbrojench sil, obyvatelstva i materilnch hodnot, protoe se zkracuje doba psoben
ohroen a tm i rozsah jeho dopad.
Ukonenm een ohroen, jak ukazuje skutenost, innost ozbrojench sil nekon.
Pklady potvrzuj, e vude na svt jsou ozbrojen sly prakticky nepostradatelnou slokou
tak pi odstraovn dopad ohroen. Jejich vysok organizovanost, clen zen a vybaven
rznmi prostedky pispvaj vznamnou mrou k relativn rychlmu obnoven mrovho
ivota, jeho normalizaci v postiench oblastech a tm i funkci sttu.
V souvislosti s ohroenmi, zejmna s ozbrojenm zpasem jako jejich nejhor variantou,
stejn jako kad vdn obor mus tak vojensk vda pracovat s perspektivou. To znamen
vytvet teorii, kter zajist podmnky pro vasnou ppravu vojsk na veden ozbrojenho
zpasu, jeho operanch a bojovch innost nejen v soudobch, ale i v perspektivnch pod-
mnkch. Vyplv to z historie obecn znmch zkuenost a z nich vyplvajcho tvrzen,
e dn vlka nezaala tak, jak skonila pedchoz. Opomenut tohoto poznn je ji pi
monostech soudobch a tm spe perspektivnch zbran neodpustiteln a lze je kvalifikovat
jako nejhor proheek proti spolenosti i sttu.
Bez pihldnut k monmu vdeckotechnickmu vvoji, jeho uplatnn v mrovm ivot
a zejmna ve vzbroji a vstroji armd monch protivnk a z toho vyplvajcch ohroen,
nelze teorii k jejich pedchzen a tm mn een vypracovat.
Je proto teba zkony a zkonitosti, kter budou pro een monch budoucch ohroen
rozhodujc, nejdve poznat a jednoznan formulovat. Na zklad nich pak stanovit piny,
monosti, jejich vzniku, pravdpodobn prbh, konkrtn reln cle jejich een, principy
a zsady (zpsoby) jejich realizace. Bez toho by een ohroen po jeho vzniku bylo v podstat
vce nebo mn chaotickou, improvizovanou operativou s malou, i dokonce dnou innost.
Pkladem toho me bt een ohroen pi zemtesen v Turecku v roce 1999.
V ppad ozbrojenho konfliktu by takov zpsob jeho een byl nemysliteln. Nzorn
to ukzalo zahjen vlky Nmeckem za druh svtov vlky postupn prakticky proti vem
evropskm sttm. Pes asov rozdl v zahjen napaden tchto stt, a tm monosti jejich
urit ppravy a pouen se, byly vdy vsledky stejn rychl porka Nmeckem napade-
nch stt. Vzhledem k souasnm monostem a inkm bojov techniky mohou bt dopady
ozbrojenho konfliktu pro obany, armdy, ekonomiku i stt vt, ppadn a katastrofln.
Pprava vech uvedench subjekt mus tyto skutenosti brt v vahu.
Sloitost a nronost problematiky vojensk vdy pibliuj alespo v hrubch rysech Vojensk
rozhledy s. 3/2004, schma .4 na str. 88 a 89, systmy, tvoc systmov okol vojensk vdy.
Ze schmatu jednoznan vyplv sloitost a interdisciplinrnost vojensk vdy. Objek-
tivizace j eench problm vyaduje brt v vahu adu poznatk jinch vdnch obor
i jejich praxi odpovdajc aplikaci. Pjde pi tom pedevm o odborn vstupy, podklady pro
badatelskou innost vojensk vdy. Nsledn to mohou bt tak pedpoklady k objektivi-
zaci z konfrontace a analzy vazeb, souvislost a vliv vyplvajcch zvr, zformulovanch
do formy zkon, zkonitost, princip a zsad veden boje, operace a ozbrojenho zpasu
vcelku.
Tak tomu vak je a mus bt u kadho vdnho oboru, civiln nevyjmaje. Kad z nich
sice je vznamnm samostatnm systmem, ale to ve je jen relativn z hlediska vnitnho
20
een dan odbornosti. Veobecn toti plat, e kad vdn obor m sv okol, tvoen
rovn relativn samostatnmi systmy vdnmi obory. M s nimi vazby, kter se projevuj
konkrtnmi, jej ovlivujcmi innostmi. Pi bdn je proto teba brt z toho vyplvajc
zvry v vahu.
Nevidt to, nebo dokonce to nechtt vidt je popenm logiky, dialektiky, a proto zcela
nevdeck.
Dkaz o psoben vojensk vdy na okol, to znamen na jin vdn obory, je dostatek.
Vojensk vda v minulosti a stejn tak v souasnosti dv ad vdnch obor podnty k za-
men jejich vzkumu a vvoje. Formuluje pro n konkrtn poadavky na rzn prostedky
a problmy ke zven kvality bezpenosti a obrany sttu a ppravu vojsk, obyvatelstva a dal-
ch sloek. ada takto vyvinutch prostedk a eench problm pispla nejen k poslen
obranyschopnosti sttu, ale tak k rozvoji danho vdnho oboru. Mnoh z tchto prostedk
jsou v souasn dob rovn bnou soust obanskho ivota. Je to napklad rzn spo-
jovac technika, potae, raketov technika pi vzkumu vesmru, letadla, vrtulnky, laser,
radioloktory, sonary, rozvoj pokrokovch metod ve stavebnictv (letit, silnice, mosty,
odoln stavby), s nimi souvisejc dal prostedky, ale tak obohacen humnnch vdnch
obor, vetn zdravotnictv a dalch.
Vzkum ve vojensk vd
Vojensk vda se dosud zabv pedevm zkoumnm ozbrojenho zpasu jako nejnii-
vjho a nejsloitjho druhu ohroen bezpenosti sttu a souasn hlavn formy veden
vlky. Podstatou jeho veden je nien. Mezi touto skutenost a poadavkem, aby vechny
vdn obory pispvaly pedevm k pokroku a rozvoji spolenosti je zejm rozpor. Jde vak
o rozpor jen zdnliv.
Vypracovvnm teorie veden ozbrojenho zpasu a jejm praktickm zvldnutm veliteli,
tby a vojsky se pedevm vytvej podmnky k odvrcen vlky, jej podstatou je zisk
rznho druhu, pedevm vak ekonomick pvodn pina vlky. Historie i souasnost
dokazuj, e prv situace, kdy nelze s jistotou ci, e zisk z vlky pev nad monmi
ztrtami je dleitm faktorem pro odstraen protivnka od napaden. To vak neplat
v ppad, kdy tonk svmi poty a kvalitou bojov techniky vysoko pevyuje tyt mo-
nosti toho, koho se chyst napadnout. Tak tomu bylo tak v roce 1935 a 1936 pi napaden
slab Habee silnou Itli. Byla to souasn ukzka neschopnosti a zbytenosti tehdej
Spolenosti nrod a svm zpsobem precedens pro zahjen druh svtov vlky faistickm
Nmeckem.
Nezanedbatelnou skutenost een ozbrojenho zpasu tak je, e s vypracovnm jeho
teorie souvis ada poadavk na vyprojektovn a vrobu prostedk bojov a jin techniky
jako dleitho initele pro vypracovn teorie ozbrojenho zpasu a tm i jeho veden.
Rozpracovn pedmtu a obsahu vojensk vdy zejmna ozbrojenho zpasu a vytyen
z toho vyplvajcch poadavk na jeho zabezpeen spolenost (sttem) je vestrann
nronm a v podstat trvalm, prbn zpesovanm kolem. Lze jej eit jedin tmy
k tomu vytvoench organizac, sloench z vysoce kvalifikovanch pracovnk rznch odbor-
nost. K organizacm, kter jsou schopny se na teoretickm een problematiky ozbrojenho
zpasu kvalifikovan podlet, pat pedevm Univerzita obrany. Je ovem teba ji k tomu
potebn dotovat poty kvalifikovanch pracovnk i finann zabezpeit.
21
Krom teoretickho een problm v k tomu zzench organizacch je douc jejich zk
spoluprce s pracovnky z praxe. Ta mus vdeckm pracovitm pro jejich prci poskytovat
potebn vchoz poznatky a souasn se podlet na poadavcch pro rozvoj teorie a vybaven
armdy. Nkter otzky, spojen zejmna s vybavenm armdy technickmi prostedky, bude
nutn konzultovat tak v pslunch vrobnch podnicch. Clem tchto konzultac bude
pedevm reln a souasn vvojov trendy postihujc formulace zadn parametr pro
konstrukci a vrobu prostedk, potebnch k innmu veden ozbrojenho zpasu.
Podmnkou spnosti a efektivnosti een je dsledn systmov pstup. Jeho zkladn
podmnkou je, e vechna teoretick een, vetn cl a zamen een po odbornostech,
budou vychzet z jednoho spolenho cle. Tm mus bt een obrany sttu podle jednoho
vevojskovho zmru, koncepce, vyplvajcch z Bezpenostn strategie R a Vojensk
strategie obrany R a reflektujcho pedpokldan vvoj vech s tm souvisejcch initel.
Souasn s tm je rovn teba jednoznan vytyit z toho vyplvajc cle a koly po odbor-
nostech.
Vevojskov een proto mus na vech dcch rovnch pedchzet eenm po odbor-
nostech. Pokud tento postup nebude ve vdeck prci i praxi dsledn respektovn, znamen
to pltvn kapacitami a asem a vsledkem je nejednotnost, nesourodost a chaotinost nvrh
k dosaen cle i jednotlivmi odbornostmi. Podstatu systmovosti, jak z uvedenho vyplv, je
teba chpat jako postup shora dol a od vevojskovho, tj. veobecnho, k odbornmu.
Kvalitu een jednotlivch problm vojensk vdy, eten kapacitami, asem i finan-
cemi je nutn zajistit zadavatelem. Vedle jim dsledn dodrovan systmovosti mus tak
jednoznan formulovat zadn vetn vytyen cl, obsahu uzlovch bod a termn
jejich een. Navc je douc, aby zadavatel k dlm, relativn samostatnm stem een,
kter jsou souasn vchozmi pro sti navazujc, prbn organizoval dl oponentsk
zen a jejich vsledky konfrontoval se stanovenm clem a prax. Jen tak lze zabrnit
tomu, aby nkter, dokonce ji konen een problm byla v rozporu s naimi podmn-
kami a monostmi, smovala tak do przdna a byla nepouiteln. Povinnost zadavatele
mus rovn bt, aby dal eitelm k dispozici vechny materily, kter se problematikou
zadanou k een zabvaj. Tm zabrnit tomu, aby se neeilo to, co je ji vyeen. Pispje
se tak ke zrychlen a kvalit rozvoje teorie ozbrojenho zpasu a veho, co s nm souvis.
Mon orientan schma etap een vdeckho projektu uvd ploha 6.
Vojensk vda k dosaen potebn kvality svho bdn pouv, stejn jako ostatn vdy,
dva druhy vzkumu:
- zkladn,
- aplikovan.
Oba druhy vzkumu vojensk vdy jsou jednoznan zameny na bdn v oblasti ozbroje-
nho zpasu a s jeho vedenm souvisejcmi koly komplexnho zabezpeen, podpory, silami
a prostedky, odpovdajcmi dan etap vdeckotechnickho poznn. Podstatou ozbrojenho
zpasu je doshnout politickm vedenm stanovench cl a poadavk, vnutit je protivnkovi
nsilm i za cenu jeho znien. Jedna z bojujcch stran mus vlku zahjit, bt tonkem,
chce nco zskat, druh se sna brnnm udret dan stav (status quo).
Z uvedenho vyplv, e clem, a tedy i pinou kad vlky, a tm tak ozbrojenho
zpasu, je jednoznan ji zmnn zisk rznho druhu tonkem.
22
V souvislosti se ziskem je teba si uvdomit, e jeho forma me bt rzn a tak se rzn
projevovat. Napklad ji pouh pprava k vlce znamen roztoen kol v prmyslu a slubch
veho druhu. V ppad ozbrojenho konfliktu se s jeho vestrannm zabezpeenm, pod-
porou, spojen poadavky na prmysl a sluby dle zv. A tot plat v podstat o obdob
po ukonen vlky. Pedevm z dvod rychl obnovy zajitn bezpenosti sttu bude teba
co nejdve doplnit, nahradit, ppadn opravit vechno, to co se opotebovalo a zniilo
v prbhu ozbrojenho zpasu, ukzalo se zastaralm a naopak zat s vrobou toho, co
se osvdilo a novho (vzkum, vvoj, vroba).
Odhalen piny, i pin jakhokoliv jevu v kad, a tak vojensk vd pat k rozhodu-
jcm clm a kolm jejich zkladnho vzkumu. Vedle pin, kter jsou urujc podmnkou,
nezbytnm pedpokladem vzniku kadho jevu, a proto i ozbrojenho zpasu, existuje cel
ada dalch initel (systm), je mohou kvalitu vzniku jevu, jeho existenci, jeho pso-
ben a vvoj ovlivovat.
initel, kter ozbrojen zpas, jako elov organizovan jev, a proto systm, mohou
ovlivovat, tvo jeho systmov okol. Jeho poznvn a zkoumn vlivu jeho jednotlivch
jev systm na ozbrojen zpas jsou rovn pedmtem bdn vojensk vdy. Na zklad
pin vzniku a existence ozbrojenho zpasu, jeho vazeb, souvislost, podmnnosti a z-
vislost na monostech jev systmovho okol, formch psoben a vhy jejich vliv, nkdy
dokonce i formch psoben jejich prvk, lze odkrvat a formulovat zkony a zkonitosti
teoretickho een problematiky ozbrojenho zpasu jako celku, jeho st i z toho vypl-
vajcch kol a poadavk. V dalm v zvislosti na mncch se podmnkch systmovho
okol lze ji zformulovan zkony a zkonitosti prbn zpesovat, inovovat v dsledku
novch poznatk stanovovat nov a pekonan vypoutt.
V nvaznosti na zformulovan zkony a zkonitosti zkladn vzkum v souinnosti s apli-
kovanm vzkumem se vypracovvaj principy a zsady bojov a operan innosti, tvoc
v podstat systm poadavk na opaten a protiopaten k spn praktick realizaci vytye-
nch cl a kol. Tm se vytvej pedpoklady pro veden ozbrojenho zpasu ke spolenmu
cli vemi rovnmi i odbornostmi ozbrojench sil podle jednotn, komplexn, soudobm
podmnkm zcela odpovdajc, objektivn zdvodnn, a proto reln teorie.
Provdn prbnho zkladnho a ani aplikovanho vzkumu bez k tomu speciln
vytvoench a zamench pracovi nen mon.
Z hlediska monho vzniku (ne pin) vlek, a tm ozbrojenho zpasu, me vzhledem
k na Bezpenostn strategii R a Vojensk strategii obrany sttu AR, jako materilm
vyloen obrannho charakteru, dojt k vlce v dsledku:
- napaden naeho sttu protivnkem,
- vtaen naeho sttu do ozbrojenho zpasu vzhledem k vvoji ozbrojenho konfliktu
v sousedn i i jin zemi,
- povinnost, vyplvajcch z naich aliannch i OSN a EU zvazk, ppadn smluv
o vzjemn vojensk pomoci pi napaden spojenc ozbrojenou silou.
I kdy prvn varianta je vzhledem k naemu plnohodnotnmu lenstv v NATO a tm
k odstraujc sle Aliance v souasnosti tm nepravdpodobn, je teba se pipravit tak
na ni. Je to nutn vzhledem k soudobm parametrm existujc a zejmna perspektivn bojov
techniky, jejmu mnostv, dosahu a inkm a s tm souvisejcm sice omezenm, ale pece
23
jen monm pekvapenm. Pro tento ppad bude teba vytvoit podmnky zejmna pro za-
chovn organizovanho plnn pipravench pln hlavn (ale nejen) ozbrojenmi silami,
vetn mobilizovanch, a pro rozvinut spojeneckch sil na naem zem.
V druhm ppad pjde pedevm o een pikryt nejen na sttn hranice, sousedc
s zemm, na nm probh ozbrojen konflikt, ale souasn se vzhledem k dosahu soudobch
prostedk pipravit na ppadn dery do hloubky naeho zem.
Posledn varianta znamen vylenn sil tak, jak to odpovd textu uzavench smluv a do-
hod, ale i k ochran naeho obyvatelstva a ostatnch objekt v hloubce zem republiky.
Krom tchto ppad, na rozdl od prvnch pedevm humanitrnho, ppadn ochran-
nho a obrannho charakteru, se mohou urit sti na armdy podlet tak na innostech
k zajitn a udren mru ve svt v rmci OSN i EU.
Ve vech ppadech, zejmna vak pi vzniku prvn varianty, je teba potat s monost
rznch aktivit neptele, ponajce innost diverznch a teroristickch skupin a po ji
soudob neomezen dosah raket, letectva a vsadk protivnka proti celmu zem sttu.
Znanou pozornost mus zkladn a nsledn tak aplikovan vzkum vnovat objaso-
vn a zkoumn vlivu jev systmovho okol na veden ozbrojenho zpasu. Jak je zejm
ji z uvedenho textu tto stat, lze dokonalm poznnm i vhodnm a vasnm vyuitm,
i potlaenm jejich vazeb, souvislost, zvislost a konkrtnch projev ovlivovat prbh
ozbrojenho zpasu i jeho dlch rovn ve svj prospch a v neprospch protivnka. Prv
tato schopnost je pi stejn teoretick pprav a znalostech velitelskho sboru skutenm
vojenskm umnm. Odpovd to tak tomu, e umlcem v oboru jakhokoliv druhu umn
nen jen pouh znalec jeho teorie, ale ten, kdo je schopen vytvoit dlo, kter je projevem
jeho talentu a osobnosti, jeho vysokch tvrch schopnost, kter jej zeteln odliuj
od ostatnch.
K nejvznamnjm podmnkm obranyschopnosti sttu pat pedevm:
stanoven a rozbor (analza) monch ohroen sttu, jejich pin zdroj z nich
vyplvajc poadavky na een, z toho vyplvajc cle, koly, opaten k pedchzen
ohroenm a jejich een,
zajitn bezpenosti sttu mezinrodnmi smlouvami a dohodami o vzjemn pomoci
a spoluprci pedevm v rmci NATO, Evropsk unie, ale tak se sousednmi zemmi
a s pihldnutm k historickm zkuenostem,
vypracovn teorie veden a zen ozbrojenho zpasu a ostatnch ohroen s drazem
na ochranu a obranu sttu v souladu nejen se souasnm, ale pedevm perspektivnm
uplatnnm vdeckotechnickch poznatk v bojov a ostatn technice ozbrojench sil,
vytvoen sloen a struktur ozbrojench sil, odpovdajcch teorii veden a zen
ozbrojenho zpasu s drazem na ochranu a obranu sttu,
vybudovn, vycvien a pprava ozbrojench a ostatnch sil, potebnch k zaji-
tn bezpenosti sttu proti vem druhm jeho ohroen s drazem na jeho obranu
a ochranu na principu dostatenosti (ztrty protivnka mus bt vt, ne jeho p-
padn zisk),
dokonal znalost monost vyuit vlastn bojov a ostatn techniky a schopnost plnho
vyuit jejich technickch parametr,
dokonal znalost teorie veden bojov innosti, osobnch vlastnost, zvyklost, zkue-
nost a schopnost, zejmna v zen, tvrch a psychickch schopnost u podzench
velitel a tb, rovn vycvienosti a bojovch zkuenost vojsk,
24
znalost bojov a ostatn techniky protivnka, jej parametry, principy fungovn a mo-
nosti ochrany proti n,
znalost zpsob veden boje protivnkem, a pokud mono osobnch vlastnost, schop-
nost, zkuenost a zvyklost jeho protistojcch velitel, tb i vojsk, jejich morlky,
ale tak celkov politick, demografick situace a monosti protivnka, jeho kultura
a technick rove, zvyky a nvyky obyvatelstva,
monost a schopnost dokonalho vyuit ternu v zjmovm prostoru jak vlastnmi, tak
neptelem, zejmna pi obran republiky na vlastnm zem: 1/3 tvo voln prostor
pole, 1/3 sdlit, kter jsou od sebe vzdlena v prmru 2 a 4 km, 1/3 kopcovit
horsk a zalesnn prostor,
vytvoen politickch, socilnch a organizanch podmnek pro chpn ochrany
a obrany sttu pi napaden jako zkladn povinnosti vech oban v zvislosti na je-
jich monostech, schopnostech a zaazen,
monosti vyuit mstnch zdroj,
kvalita orgn samosprvy, jejich vztah k vlce a ozbrojenmu zpasu a monosti
spoluprce s nimi,
vztah obyvatelstva zjmovho prostoru k vlce a ozbrojenmu zpasu,
spoluast na mezinrodnch humanitrnch a jinch innostech s clem pedchzet
pinm a vzniku monch ohnisek naruen mru ve svt, pedevm vak v Evrop
a v ppad poteby podlet se na jejich likvidaci.
Shrnut
Uveden podmnky tvo zkladn prosted rmec, v nm probh ozbrojen zpas.
Jsou dalm potvrzenm sloitosti a rozshlosti problematiky een vojenskou vdou.
Ukazuj na jej provzanost s dalmi vdami, a tm i jej interdisciplinrn charakter. Je
rovn zejm, e vedle problm, jimi se dn vda nezabv a jsou proto vlun ped-
mtem zkladnho i aplikovanho vzkumu vojensk vdy, bude tato vyuvat tak zvr
zkladnho vzkumu dalch vd a aplikovat je na sv podmnky a poteby.
Tit bdn a vzkumu vojensk vdy mus bt jednoznan zameno na een
plnovn a organizovn spn ochrany a obrany sttu pedevm ozbrojenmi silami
dve, ne dojde k jeho napaden, to znamen s pedstihem. Pitom plat, e ochrana a obrana
sttu v soudobch podmnkch nemohou bt a ani nejsou zleitost jen ozbrojench sil,
ale vech jeho oban. Ti jsou vlastn jedinenm a nezastupitelnm initelem a pinou
existence a fungovn sttu a ochrana a obrana sttu jsou tak pedevm ochranou a obranou
sebe sama. Proto se na n mus kad oban pipravovat a podle svch monost a schopnost
se na nich pmo, i nepmo podlet.
Z podmnek, ovlivujcch ozbrojen zpas, z nich vyplvajcch cl, kol, poadavk
a poteb jeho vestrannho zabezpeen vyplv, e pi jejich een a aplikaci een do praxe
je teba brt v vahu pedevm:
mezinrodn politickou, ekonomickou, sociln a vojenskou situaci, postaven sttu v Evrop
a ve svt, a pravdpodobn, objektivn zdvodnn trendy jejich perspektivnho vvoje,
trendy vvoje vdeckotechnickho poznn a monost s drazem na jejich uplatnn
v konstrukci bojov a ostatn techniky a z toho vyplvajcch poadavk na jejich vyuit
i ochranu proti nim,
25
mon ohroen sttu v dsledku vyuit vdeckotechnickch poznatk v praxi s d-
razem na ppadn napaden sttu ozbrojenou silou jako nejhor varianty a z toho
vyplvajc poadavky na zajitn bezpenosti sttu, zejmna jeho obyvatelstva,
demografick, zemn a ekonomick monosti sttu a jejich objektivn vyhodnocen
vzhledem k monm ohroenm sttu a jeho obyvatelstva,
monost uplatnn a podl prodnch, technickch a spoleenskch vd na een
problm ozbrojenho zpasu, z nho vyplvajcch ji uvdnch kol a poteb.
Vojensk vda pedmtem zamenm a obsahem svho vzkumu m nezastupiteln
msto a lohu pi zabezpeovn bezpenosti oban a sttu jako celku. Je vznamnm
initelem odvrcen napaden neptelem a tm tak dleitm garantem ivota spolenosti
v mru a s nm spojenho prbnho rstu ivotn rovn vech oban.
Zvr: Vojensk vda prce na pln vazek
Vojensk vda je vdou spoleenskou, zabvajc se ozbrojenm zpasem jako nejdle-
itj soust veden vlky. Pi een s tm spojench problm tvo jej systmov okol
vechny oblasti ivota spolenosti. spn veden ozbrojenho zpasu je proto ve vlastnm
zjmu vech oban, protoe vlkou, zejmna v soudobch podmnkch, jsou prakticky
ohroeni vichni. Navc vedenm sttu pro vlku vytyench cl lze doshnout jen pi pln
angaovanosti vech fyzickch, morlnch, politickch, vojenskch a ekonomickch sil sttu,
ppadn koalice stt.
Ozbrojen zpas je nejsloitj innost pi zajiovn bezpenosti sttu. Jeho reali-
ztorem jsou pedevm ozbrojen sly. Vedle ozbrojenho zpasu se budou ozbrojen sly
v ppad poteby spolupodlet tak na ostatnch ohroench, k nim me dojt ji v mru.
Poteba eit mon ohroen jak v mru, tak za vlky pedevm vlastnmi silami a prostedky
byla znan podcenna. Vojensk vda teoretickm eenm s tm spojench otzek, stejn
jako jej spoluprce s ostatnmi oblastmi spolenosti, je nezastupiteln. D se proto pedpo-
kldat, e i problematika een zajitn bezpenosti proti ohroenm v mru se v budoucnu
stane soust vzkumu vojensk vdy.
Hlavn pozornost vojensk vdy vak bude i nadle zamena na zkoumn jejho stva-
jcho hlavnho pedmtu ozbrojenho zpasu a toho, co s nm souvis. Nejdleitjmi
eenmi problmy zkladnho i aplikanho vzkumu pi tom budou:
- piny vzniku ozbrojenho zpasu,
- ozbrojen zpas jako ozbrojen nsil dvou si navzjem neptelskch stran,
- zkony a zkonitosti veden ozbrojenho zpasu,
- teorie veden ozbrojenho zpasu s drazem na vymezen princip a zsad bojov
a operan innosti v nvaznosti na zkony a zkonitosti ozbrojenho zpasu, jejich
druhy a formy,
- ozbrojen sly, jejich sloen a struktura,
- teorie vestrannho zabezpeen, podpory, vetn logistick podpory bojovch a ope-
ranch innost,
- teorie metod vojenskho vcviku a vchovy ozbrojench sil vcelku a jejich organiza-
nch st,
26
- teorie zen a velen ozbrojenm silm rznch rovn, jimi zpracovvanch doku-
ment, jejich obsah a forma,
- msto, loha a ast ostatnch sil spolenosti na spolen ochran a obran sttu,
- eln rozdlovn a vyuvn lidskch a materilnch zdroj mezi ozbrojen sly
a ostatn oblasti sttu,
- akvizin politika ozbrojench sil,
- formulace a zdvodnn poadavk na ostatn oblasti spolenosti v souvislosti s koly
stanovenmi politickm vedenm ozbrojenm silm pi ochran a obran sttu,
- vypracovn systmu zkladnho a nadstavbovho vzdlvn velitelskho sboru i p-
pravy oban.
Krom tchto zkladnch problm mus se vojensk vda pro poteby ozbrojenho zpasu
a ozbrojench sil dle zabvat aplikanm vyuitm a dopracovvnm otzek, eench nkte-
rmi vdami oblasti sociln, speciln a technick.
Ze strun charakteristiky pedmtu vojensk vdy, uveden ve Vojenskch rozhledech
VR 3/2004, schma 5, str. 87 vyplvaj jej jedinenost a nezastupitelnost jinou vdou.
K tomu navc pistupuje i e een problematiky, kter nem v podmnkch ostatnch
vd obdoby. Stejn tak je tomu s jejm systmovm okolm (viz VR 3/2004, schma 4, str. 88
a 89). I kdy vojensk vda ze systm ve svm okol potebn vstupy erp, svou zptnou
vazbou, tvoenou kladenm poadavk na jejich specializaci a pipomnkovnm vsledk
een svch poadavk, pispv tak k rozvoji svho systmovho okol.
Pi een problm provd vojensk vda, stejn jako vdy ostatn, zkladn a apliko-
van vzkum. Zkladn vzkum je urujc pro vzkum aplikovan. Dv mu formou zkon
a zkonitost podnty a uruje zpsoby pro jejich rozpracovn jako princip a zsad veden
ozbrojenho zpasu a jeho forem. Zkladn vzkum mus mt ped vzkumem aplikovanm
pedstih. Ten mus zabezpeit nejen vasn rozpracovn princip a zsad v pedpisech, ale
tak jejich praktick zvldnut veliteli, tby i vojsky. Stanovit rozhran mezi zkladnm
a aplikovanm vzkumem je problematick. Pechod z jednoho druhu vzkumu do druhho
je vcelku plynul.
Z vznamu pnos a rozsahu obou druh vzkumu vyplv, e neme jt o njakou prci
pleitostnou i na sten vazek. Jej dleitost pro zabezpeen sttu a e een
problematiky vyaduj vylenit na tuto prci trval tmy organizace sloen z vysoce
kvalifikovanch odbornk. Jen pi dodren tchto zsad lze zabezpeit plynul rozvoj teorie
ozbrojenho zpasu a veho, co s nm souvis, v potebn kvalit.
27
Hlavn piny monch ohroen
Druhy ohroen Hlavn piny
- vnitn: lovk:
etnick, sociln
boj o moc
stabilizan operace
mezinrodn terorismus
ozbrojen
konflikt
- lovk:
fanatismus: politick, etnick,
nboensk
bda, hlad, sociln zoufalstv,
beznadj
mezinrodn
terorismus
- lovk:
nronost, chudoba, hlad
touha po penzch
kriminalita,
organ.zloin
- lovk:
extremn skupiny
sociln podmnky
masov migrace
naruen
podku
- lovk:
nedostatek surovin, energie
embargo: dovoz, vvoz (lovk)
ekonomick
- viry, infekce
- lovk: hygiena
epidemie
- lovk:
chybami v projekci
nedodrovnm:
- technologickch postup a norem
- bezpenosti prce
- zsad exploatace
nedbalosti, nedslednosti,
selhvn, (mikrospnek apod.)
- stroj:
konstrukn vady ( i lovk)
kazy a vady materilu ( i lovk)
havrie
- prodn ivly
- lovk:
nerespektovn prodnch zkon
ekologick naruovn
naruovn rovnovhy prody
drancovn surovin
prodn
katastrofy
vojensk
ohroen
nevojensk
Ploha slo 1
28
Ploha slo 2
29
Ploha slo 3
30
Ploha slo 4
31
Pehled kol AR pi vojenskch a ozbrojench ohroench
Druh ohroen Pojmenovn koly AR
1. PRONIKN
POLOVO-
JENSKCH
ZLOINEC-
KCH
ORGANIZAC
- loupen a teroristick
njezdy na obyvatelstvo
pi SH,
- drancovn,
- atentty,
- nien vznamnch
objekt,
- pprava nestandartn obrann operace:
uzaven sttn hranice (SH),
steen objektu zvltn dleitosti,
hldkovn spolu s polici,
lustrace,
likvidace band a bojvek vylennmi
silami,
- hranin uzvr
2. POSTUPN
NESOUVISL
AKCE CIZCH
VOJENSKCH
SIL
- nsiln pronikn
zloineckch a polovo-
jenskch organizac pes
hranin uzvr,
- postupn zapojovn
vojenskch jednotek cizho
sttu do bojovch akc na
naem zem,
- rozvinut sestavy sil rychl reakce (SRR) do
hloubky zem a vytvoen elovch
uskupen,
- sten rozvinut a zasazen sil vojska
zemn obrany (VO),
- likvidace zkladen terorist a
polovojenskch sil,
- vbrov mobilizace k rozvinut potebnch
hlavnch sil,
- rozvinut potebnch hlavnch sil,
- pekryt SH vylennmi silami,
- usmrnn evakuace migrant z ohroench
oblast,

K



S



N



E



J



O



V
3. POSTUPN
PECHOD
K NAPADEN
STTU A
MONOST
ZAHNEN
AGRESE
- nrst aktivit vojenskch
sil na naem zem,
- postupn sjednocovn
ozbrojen innosti
teroristickch polovo-
jenskch i vojenskch
cizch sil proti republice,
- sjednocen velen vem
neptelskm silm,
- zven sil cizho
leteckho i pozemnho
przkumu,
- nrst aktivity diverzanta
na zem republiky,
- zven vojenskch p-
prav cizho sttu k agresi:
mobilizan doplovn
vojsk, pravy komunikac
a prostoru v blzkosti SH
apod.,
- veobecn mobilizace,
- brnn pronikn cizho letectva nad nae
zem,
- nien cizch proniknuvch sil v prostoru
SH,
- nien skupin diverzant,
- pprava obrann operace vetn enijnch
prac veho druhu, klamn pesuny apod.,
- pprava obrany a ochrany hospodskch a
politickch center sttu,
- zven przkumnho sil veho druhu,
vetn dezorientace protivnka,
- logistick opaten k zabezpeen obrann
operace,
- zaujet operan sestavy a aktivace kom-
plexn obrany a ochrany zem sttu,
- kontrola pipravenosti a kvality vech
dokument k obran a ochran region,
- zintenzivnn pprav a vybavenosti
k ochran obyvatelstva.
Ploha slo 5
32
Etapy een vdeckho projektu
Zadn projektu, jeho cl
Sbr
podklad -
reere
Upesnn zadn a cle projektu, uzlov body, kter teba postupn eit - termny
Dohledn poteb materil dle upesnn
Studium materil a jejich analza po uzlovch bodech - problmech
Vyhodnocovn analzy po uzlovch bodech - problmech
Formulace zvr po uzlovch bodech - problmech
Dl oponentn zen po uzlovch bodech - problmech
Dopracovn pipomnek opon. zen po uzlovch bodech
Konen redakce projektu zvren vzkumn zprva
Zvren oponentace projektu pijet een i pokyny pro dopracovn
Zapracovn pipomnek ze zvrenho opon. zen
Verifikace een projektu
Konen upesnn een projektu
Pedn projektu k vyuit realizaci zkony, zkonitosti,
principy, zsady dc akt, pedpis, smrnice
Prbn zpesovn v dsledku zmn vstupu
Anotace,
setdn
materilu
Orientan
studium
materil
Vyhodnocen
materil,
uren priorit
2. etapa
een
3. etapa
realizace
1. etapa
pprava
eitel ()
Zadavatel (Z)
Provede
Z +

Z +

Z +

Z +

Z +
Z +
Poznmka: Cyklus se opakuje se zmnou zejmna kvality initel.
Nikdy nekon.
Ploha slo 6
33
VOJENSK
UMN
VOJENSK
UMN
Plukovnk gt. Ing. Vladimr Karaffa, CSc.
Strategick vize transformace NATO
V kvtnu 2004 velitel strategickch velitelstv NATO vydali dokument, jen zsadnm zpso-
bem ovlivuje a nadle bude ovlivovat vvoj cel Severoatlantick aliance. Nzev dokumentu
je Strategic Vision: The Military Challenge (Strategick vize vojensk vzva) a podepsali
jej spojeneck velitel pro Evropu (SACEUR - Supreme Allied Commander Europe) generl James
L. Jones a velitel velitelstv NATO pro transformaci (SACT - Supreme Allied Commander Transfor-
mation) admirl Edmund P. Giambastiani. Dokument se zabv viz pravdpodobnho rozvoje
operanho prosted budoucnosti a na zklad toho vytyuje poadavky na operan schopnost
ozbrojench sil Aliance s perspektivou 15 let. Vize tvo rmec transformace NATO, kter probh
s clem pizpsobit se novmu bezpenostnmu prosted a zachovat si v nm roli aktivnho
initele. Dokument rovn tvo zklad pro rozvoj ozbrojench sil jednotlivch lenskch stt
Aliance tak, aby se s vyuitm vech forem obranho plnovn, metod tvorby koncepc a experi-
mentovn (CDE - Concept Development and Experimentation) rozvjely sy nergicky se schopnost
vst cel spektrum monch operac.
Strategick vize je inspirujc rovn i pro rozvoj ozbrojench sil R. Postupn se rozpra-
covv do ady aliannch dokument a zmry v n obsaen se zanaj eit na rznch
rovnch zen a velen i v naich podmnkch. K zachovn irch, zejmna mezinrodnch
souvislost reformy ozbrojench sil R, je uiten publikovat hlavn mylenky z tohoto
neutajovanho dokumentu ve form, kter me bt pro tene asopisu v jejich prci
inspirativn.
Vchodiska
Hlavnm kolem Organizace Severoatlantick smlouvy (dle jen NATO nebo Aliance) v bu-
doucnu zstv kolektivn obrana a ochrana bezpenostnch zjm svch len. Povaha
tohoto kolu se nicmn zmnila a bude se mnit nadle podle toho, jak se Aliance bude
adaptovat na nov bezpenostn prosted. Globln hrozba terorismu, mon pouit zbran
hromadnho nien (ZHN) a existence oblast nestability jsou vznamnmi bezpenostnmi
riziky 21. stolet. Potrn bezpenostnch hrozeb, vychzejcch z tchto rizik, mn charak-
ter monho konfliktu a vyaduje, aby tmto skutenostem byly v nadchzejcm desetilet
pizpsobeny ozbrojen sly a jejich operan schopnosti. Strategick vize je nvodem, jak
se z tohoto hlediska pipravit na nejistou budoucnost. Clem dokumentu Strategick vize
vojensk vzva je vyjdit pedstavu, jakm zpsobem budou operace Aliance v budoucnu
plnovny a vedeny a poskytnout nvod k nezbytn transformaci jejch ozbrojench sil.
Clem tohoto dokumentu je:
popsat povahu monch konflikt budoucnosti, koncepc rozvoje ozbrojench sil
a jejich operanch schopnost, kter bude Aliance pravdpodobn potebovat k sp-
nmu veden operac v ptch 15 letech,
34
poskytnout komplexnj a ir nvod a tm i pomoc Alianci pi transformaci,
poskytnout koncepn rmec pro obrann plnovn a pijmn investinch rozhod-
nut jak v rmci Aliance, tak i v jejch jednotlivch lenskch zemch,
vyjdit smry tvorby koncepc a experimentovn v oblasti rozvoje operanch schop-
nost a zamen vzkumu a vvoje na jejich podporu,
poskytnout ucelen dokument, z kterho se bude odvjet budouc koncepn prce
v Alianci,
inspirovat a stimulovat diskusi o transformaci NATO jak v rmci Aliance, tak i uvnit
jednotlivch lenskch zem.
Strategick aspekty vvoje bezpenostnho prosted
Poadavek elit hrozbm, a u pijdou odkudkoli, vyvolv u Aliance nutnost psobit
v irm strategickm prosted, kter je ovlivovno nkolika klovmi faktory a je je
smrodatn pro veker zmny. Nejdleitj z nich jsou: globalizace; zvyujc se rove
asymetrickch zpsob veden ozbrojench konflikt; nsledky demografickch zmn a zmn
ivotnho prosted; rozpadajc se stty; radikln ideologie; nevyeen konflikty.
Pokraujc globalizace znamen, e zem Aliance budou stle vce zvisl na veobecn
stabilit kdekoli na svt. Nestabiln oblasti budou globln sledovny a nestabiln situace
v nich me bt eskalovna i vlivem veejnch informanch zdroj a st. Terorist a skupiny
extrmist mohou pouvat tyto st k podpoe nepokoj a clenmi informanmi kampanmi
vyvolat nespokojenost, kter vyvine tlak na leny NATO. Aliance me psobit v oblastech,
kde mstn mdia sout o vliv na domc nebo mezinrodn veejnost. Ten, kdo v tto oblasti
pevezme iniciativu, me oekvat i celkov spch.
Asymetrick zpsob veden ozbrojenho konfliktu se stv stle propracovanjm
a s rozvojem modernch technologi me mt vestrann dsledky. Pstup k souasnm
a vyvjenm technologim se roziuje a potenciln protivnk m stle vt monosti vvoje
a zneuit nekonvennch prostedk, vetn prostedk hromadnho nien. Tyto prostedky
me pmo nebo nepmo pout k toku na zem Aliance. To poskytuje protivnkovi monost
uplatovat nov zpsoby dosahovn svch cl, zejmna kdy je pipraven vyut sebevraed-
nch tok. Vzhledem k trendu roziovn ZHN do rukou sttnch, ale i nesttnch initel
se stv tento problm vc zvenho znepokojen.
Demografick rozdly tkajc se odlinho zpsobu ivota a rstu populace mezi rozvi-
nutm a rozvojovm svtem se budou prohlubovat. Tento stav me vst k vzniku rozshlch
migranch vln z jedn sti svta do druh, nslednmu zvyovn etnickho napt a vzniku
situace, kter v postien zemi nemrn zatuje zamstnanost a sociln systm.
Ekologick faktory, zvlt zven poadavky na energii, pokraujc spolhn se na fo-
siln paliva a zvyujc se nroky na vodu a jdlo nemohou bt ignorovny. Zbdaovn sti
populace a neadekvtn rozdlen tchto zdroj podporuje kivdy, provokuje extrmisty a pro-
dukuje organizovan zloin, co dle sniuje rove bezpenosti. Chudoba, hlad a nemoci jsou
stle bn ve vtin rozvojovho svta a pispvaj k rostoucmu prohlubovn napt.
Rozdlujc a rozpadajc se stty jako nsledek ekonomickho kolapsu, soupeen o zdroje,
patn vldy a zhroucen infrastruktury budou stle zdrojem kriz a nestability. Zanikajc
stty vyvolvaj vn bezpenostn obavy kvli nepevn nebo neexistujc vld a nzk
bezpenosti hranic. To me vystit v nekontrolovan en zbran a nedouc zaangao-
35
vn rznch nevldnch initel vetn zloinc a terorist. Za tchto podmnek se mohou
rozpadajc se stty stt toitm pro skupiny a organizace podporujc mezinrodn teroris-
mus a organizovan zloin. Ty maj tendenci podkopvat bezpenost Aliance, ve kter zjem
o osobn a kolektivn bezpenost pevld nad tradin obranou teritoria. Z tohoto hlediska
se i nestabiln stty, kter nemaj vraznj vznam z hlediska zdroj nebo sv geografick
polohy, mohou stt bezpenostn hrozbou globlnho strategickho vznamu.
Skupiny podporujc radikln ideologie a jejich ochota pout jakhokoli stupn sly
k vyvoln zmny budou nadle pedstavovat hrozbu pro bezpenostn zjmy Aliance.
Nevyeen konflikty na nkterch mstech svta mohou vytvet ivn prosted pro
extrmistick skupiny a organizace. Sloitost a mon dsledky tchto konflikt budou
i nadle vyadovat zapojen zem Aliance.
Vojensk dsledky
K tomu, aby Aliance byla schopna zvldnout irokou klu monch kol zahrnujcch
cel spektrum konflikt pes prevenci kriz, humanitrn operace a k bojov innosti vysok
intenzity, bylo nezbytn vzt v vahu co nejir paletu vech vojenskch, civilnch a ekono-
mickch souvislost. Ozbrojen sly zem Aliance budou psobit v mnohonrodnm prosted
zrove se silami jinch stt v tsn spoluprci a koordinaci s adou mezinrodnch, nrod-
nch a nevldnch organizac.
Akoli konvenn rozshl agrese proti lenskm zemm NATO je nepravdpodobn, mo-
nost takov hrozby, kter se bude pravdpodobn vyvjet del dobu, neme bt ignorovna.
Aliance rovn me reagovat na ohroen svch bezpenostnch zjm mimo euroatlantickou
oblast nebo se vloit do konfliktu mezi nrody, kter vedou bojov operace vysok intenzity.
Pestoe asymetrick hrozby od sttnch i nesttnch subjekt mohou bt bezprostednm bez-
penostnm rizikem, nelze se zamit pouze na pipravenost k veden asymetrickch operac.
Aliance si mus rovn zachovat schopnost vst bojov operace vysok intenzity.
irok a vcerozmrn chpn vojenskch aspekt bezpenosti pesahuje tradin pojet
obrany teritoria a prostoru. Klade stle vt draz na takov koly, jako je prevence konfliktu,
krizov zen, zen nsledk (Consequence Management), udrovn a nastolen mru,
podpora mrovch operac, zchrann operace pi ivelnch pohromch a jinch katastrofch
a humanitrn pomoc.
Prevence vzniku nebo zabrnn rozen konflikt bude vyadovat zejmna vasn
sbr, analzu a distribuci vasnch a vrohodnch informac orgnm rozhodovacho procesu.
Vechny aspekty rozhodovacho procesu mus bt zkvalitnny tak, aby se zkrtil as mezi
pedvdnm rizika nebo hrozby, jeho definovnm a provedenm vech nezbytnch krok.
Veobecn dostupnost informac a rst veejnho mnn vyvolv pi veden vojenskch
operac nutnost zachovat si podporu veejnosti. Souasn vzrst poteba doshnout rychlho
spchu. Navc citliv pstup k obtem konfliktu a poteba omezit kolaterln kody a kody
na ivotnm prosted na nejni monou mru (navzdory protivnkovi, kter zpravidla na to
ohled nebere) nut Alianci k veden operac s vy efektivitou, kterou umouje pouit vysoce
pesnch zbran pokud mono s nesmrtcmi (neletlnmi) inky. V tomto kontextu mus bt
ozbrojen sly Aliance schopny psobit v operacch pod trvalm dohledem mdi i veejnosti.
Aliance mus bt schopna reagovat na nov vzvy tak rychle, pesn a prun, aby jej sly
mohly bt rozmstny efektivn, kdekoli a kdykoliv to bude poteba. To by mlo zajistit poteb-
36
nou bezpenostn stabilitu, odradit ppadnho protivnka, odstrait agresora a v ppad
poteby jej porazit v jakmkoli konfliktu. Aliance mus bt zejmna schopna spolu s dalmi
organizacemi brnit roziovn zbran hromadnho nien a asymetrickm hrozbm terorist.
Aliance by mla mt takovou strukturu, kter umon vst nejpravdpodobnj a zrove
nejnronj vojensk operace. Struktura sil a velen mus bt svm charakterem a formou
expedin a mus umoovat veden vtho potu mench soubnch operac v urit
vzdlenosti a del dobu od domcch zkladen a po del dobu. Vtina aliannch sil bude
muset bt nasazen schopn a pouiteln ve vech typech operac. Zrove mus bt schopna
rychlho pechodu mezi bojovmi operacemi a operacemi na udrovn mru. Celkov poet
aliannch sil se me snit, ale tato redukce nesm bt na kor kvality.
Operace budoucnosti
Poadavek vyrovnat se s ve uvedenmi vzvami bude vyadovat nov pstup k pprav
a veden aliannch operac. Bude se jednat o spolen (joint) a mnohonrodn operace a bude
se muset potat jet s vtm zapojenm mezinrodnch vldnch i nevldnch organizac.
Mnohonrodn sly budou muset bt skuten interoperabiln. To nepedstavuje jen kompa-
tibilitu vzbroje. Jedn se zejmna o u propojen lid, jejich ppravy a vcviku a jednotn
chpn spolench koncepc a doktrn.
Budouc operace budou mnohem komplexnj a budou vedeny ve vech dimenzch.
Vojensk aktivity mohou na budoucch vlitch probhat soubn na mnoha mstech
a v celm spektru konflikt. Souasn komunikan a informan prostedky umouj
plnovat a vst vojensk operace ve vym tempu. Ve vtm mtku budou vedeny infor-
man operace.
Aliance mus zajistit udren sv technologick a operan pevahy nad ppadnm protiv-
nkem. Vhodn vyuvn technologi me znsobit operan schopnosti vojsk. Poadavky
na sbr zpracovn a sdlen zpravodajskch informac zaloench na robustnm aliannm
systmu velen a zen vydaj i zmny organizanch struktur bojovch jednotek, operanch
a bojovch sestav a mst velen. Vzkum a vvoj by se ml zamit na vyuit nanotechnologi,
zdroje energie, vesmr, senzory, informan technologie, biotechnologie a robotiku.
Ozbrojen sly koalinch partner mus bt v operacch interoperabiln se silami lenskch
zem NATO i pi vdom jejich men bojov sly. Clem takov spoluprce je zven operan
efektivnosti, sdlen rizik a zte v rmci veobecnho sniovn vojenskch rozpot. Rozvoj
specilnch schopnost me nkterm sttm poskytnout monost, jak hodnotnm zpsobem
pispt ke spolenmu sil.
Aliance bude pokraovat ve spoluprci s ostatnmi mezinrodnmi a regionlnmi bez-
penostnmi organizacemi, zvlt s OSN, OBSE a EU. Pedpokld se, e vojensk operace
budou vedeny na zkonnm zklad a pi dosaen legitimity v rmci mezinrodnho spole-
enstv.
V ptch desetiletch budou ozbrojen sly psobit v aktivitch nsledujcch po bojovch
operacch. Bude se jednat o operace k prosazovn stability, k obnov mru a usmen zne-
ptelench stran konfliktu. V tchto podmnkch bude pravdpodobn poloen men draz
na uit bojovch sil a vt na sly bojovho zabezpeen. Pechod od bojovch k pobojovm
operacm bude pedstavovat vznamn kol a bude vyadovat zvltn opaten v oblasti
vcviku, tvorby doktrn a plnovn.
37
Poadavky na ozbrojen sly
Budouc ozbrojen sly budou muset bt agiln, spolen (joint) a budou muset mt expe-
din charakter. Budou muset bt schopny psobit v irokm spektru konflikt, mt schopnost
rychlho nasazen a rozvinut se do operanch sestav a mus bt odoln po jakoukoli dobu
trvn operace bez ohledu na jej tempo. Mly by mt technologickou nadvldu nad protiv-
nkem, mly by bt zabezpeeny integrovanou mnohonrodn logistikou a bt schopny ope-
rovat v integrovanm sovm prosted. Budou muset bt schopny pizpsobit se zmnm
podmnek operace, rychle adaptovat sv struktury a zvldnout irokou klu dovednost,
podle poteb mise. Mus bt pln interoperabiln s ostatnmi ozbrojenmi silami a bt schopny
bez problm spolupracovat s civilnmi orgny, nevldnmi organizacemi a dalmi orgny
ve spolenm operanm prostoru. Vzrostou poadavky na specialisty zejmna v oblasti
enijn, spojovac, radian, chemick a biologick ochrany, specilnch operac, civiln-vo-
jensk spoluprce (CIMIC), logistiky a zdravotnick sluby. V budoucnosti budou jednotliv
spolen prvky aliannch sil spe integrovny, ne aby si konkurovaly.
Zkladem pro innost v komplexnm operanm prosted budou vysoce vzdlan a vycvien
dstojnci, praporci a poddstojnci. To bude vyadovat vy a vce specializovanou rove
vcviku a vzdlvn, kter v nkterch zemch me vst k zvyovn rovn profesionalizace.
Pro veden dlouhodobch operac budou rovn mt velk vznam i zlohy.
Rozvoj koncepc
Komplexnost a neuritost kol v novm strategickm prosted bude vyadovat uplatnn
netradinch zpsob mylen, plnovn a jednn. Jedn se zejmna o pstup, jen pi
vojenskch operacch zvauje vechny souvislosti a dsledky (EBA - Effects-based Approach).
Hodnocen ink jednotlivch aspekt a fz vojenskch operac nen nov. Jedn se spe
o zmnu filozofie ve zpsobu plnovn a veden operac. V minulosti se kladl a stle klade
draz na znien cle (neptele). Nov pstup vnuje zvenou pozornost zejmna komplex-
nmu odhadu dsledk, kter operace pinese (politickch, strategickch, ekonomickch,
ekologickch, morlnch, psychologickch, etickch, medilnch apod.). Tento pstup me
bt pouit na vech rovnch velen a zen v celm spektru konflikt.
Veden operac zaloench na principu EBA bude vyadovat ozbrojen sly, kter umon
dosaen nsledujcch ink na bojiti:
a) Pevaha v rozhodovn, kter se dosahuje rychlejm pijetm rozhodnut ne protivnk
a dosaenm efektu jeho pekvapen. Pevaha v rozhodovn je zvisl na dosaen
informan pevahy a na rovni sdlen informac o situaci bhem vech fz ope-
race.
b) Koherentn inky, kterch se dosahuje zejmna integrac schopnost a aktivit ali-
annch ozbrojench sil s mezinrodnmi, nrodnmi a nevldnmi organizacemi, kter
psob v prostoru operac.
c) Dosaen schopnosti operanho rozvinut spolench sil a udritelnosti kter
se dosahuj vasnm rozmsovnm sil podle poteb operace zejmna z hlediska pro-
storu a asu. Sly Aliance by mly mt schopnost vst nepetrit a zrove i nesouvisl
operace v jednom nebo vce od sebe vzjemn oddlench prostorech po nezbytn
dlouhou dobu v celm spektru monch operac.
38
Zven operanch schopnost
Efektivnost Aliance ve zvldn obtnch vojenskch kol budoucnosti spov v jej
dovednosti transformovat sv operan schopnosti. Stvajc sly a prostedky Aliance a je-
jich operan schopnosti mus bt nadle posuzovny ve vztahu k vyuitelnosti v operacch
budoucnosti s drazem na ve uveden poadavky.
Pevaha v rozhodovn
Pevaha v rozhodovn zvis na pesnch a vasnch informacch a prostedcch k jejich
bezpen vmn a vyuit v rmci veobecn platnch proces. Obecn zklad tvo sbr
zpravodajskch informac, jejich analza, distribuce a sdlen mezi stty. Aliance mus mt
co nejdve schopnost nepetritho zskvn zpravodajskch informac a jejich vasnho
vyuvn. Nezbytnost je vstavba globln integrovan spolen operan st, kter propoj
ozbrojen sly, vldn, nevldn a jin organizace ve spolenm informanm prosted jak
vertikln, tak i horizontln.
Zkladem je obsah a hodnota informac. Ve spolenm operanm prosted jsou dleit
nejen vojensk, ale i politick, ekonomick, civiln a dal informace, kter ovlivuj vechny
aktry psobc v prostoru operace. Do tohoto systmu, vetn tvorby databz, budou muset
bt zapojen orgny nrodnho i aliannho zpravodajstv.
Vytvoen integrovanho bojovho informanho prosted (Network-Enabled Capability,
dle jen NEC) poskytuje schopnost vmny pesnch a vrohodnch informac mezi aktry
rozhodovacho procesu, senzory a zbraovmi systmy v ase, kter je blzk relnmu.
Koherentn inky
Vechno sil Aliance mus bt zameno na integraci politickch, vojenskch, civilnch
a ekonomickch proces. V multilaterlnm prosted to vyaduje mnohonrodn spoluprci
mezi rznmi organizacemi a orgny CIMIC. Vojensk zsahy a akce v operacch, vetn pouit
letlnch a neletlnch prostedk, mus bt pesn a adresn. To bez vzjemn spoluprce
vech initel v prostoru operace nen mon. Zkladem vojenskch akc v takovmto prosted
budou pln pipraven sly majc schopnost prunho zasazen a operanho rozvinut v kom-
binovanch spolench a vysoce manvrovch operacch. Nezbytnou podmnkou je vzjemn
interoperabilita vetn partnerskch koalinch sil, kter mohou bt jejich soust. Dalm
poadavkem je schopnost Aliance roziovat spoluprci a konzultace s rznmi organizacemi
o oblastech monch konflikt.
Stle vce budou v operacch pouvny vysoce pesn zbran podporovan systmy
pesnho navdn. Smyslem je dosaen cl (jak letlnmi, tak i neletlnmi prostedky)
s maximlnm omezenm ztrt na ivotech nebo kod na civiln infrastruktue. Tato schop-
nost zrove vznamn usnadn rychlou stabilizaci a rekonstrukci krizov oblasti (sttu)
po skonen konfliktu.
Je velmi pravdpodobn, e mrov, stabilizan operace a operace na rekonstrukci pi
konfliktech nzk intenzity, budou v budoucnu nejfrekventovanjmi operacemi. K zdokona-
len schopnost sil vst tyto typy operac bude nutn zamit obsah vcviku a dle rozpracovat
zpsoby CIMIC ve vech fzch operac a nap celm spektrem konflikt.
39
Operan rozvinut spolench sil a jejich udritelnost
Je pravdpodobn, e rizika a konflikty mimo euroatlantickou oblast budou v budoucnu
dominovat. Proto budou pravdpodobn dominovat i vojensk operace v tchto oblastech,
proto mus bt ozbrojen sly Aliance ve sv povaze a struktue stle vc expedin. Tyto sly
mus bt rychlej, rozshlej, vt a mus bt pepraviteln do prostoru i v rmci prostoru
operace. Schopnost operanho rozvinut bude klovm faktorem, kter bude urovat orga-
nizaci jednotek, systm logistickho zabezpeen a provdn ppravy vojsk, vetn jejich
vcviku a cvien.
Integrovan logistika se mus stt stejnm prvkem kolektivnho (aliannho) zabezpeen
operac. Ozbrojen sly nasazen do operace mus bt od potku sobstan s clem psobit
bez dodatench poadavk na materil a sluby. V dal fzi operace mus logistick systmy
vzjemn kooperovat s clem zajistit ppadnou vmnu materilu a vzjemnou pomoc. To
bude vyadovat dal rst kompatibility, komonality (shodnosti) a zven spolehlivosti
a veobecn pouitelnosti vzbroje a vstroje.
Odolnost sil
Ochrana a obrana vojsk a schopnost peit v operacch, zvlt v chemickm, biologickm
a radioaktivnm prosted, bude i nadle jednm z prioritnch poadavk. Aliance v tto oblasti
mus vyuvat vech monost k dosaen schopnost elit potencilnm hrozbm vzniklch
rozrstnm novch technologi a jejich zneuvnm.
Ozbrojen sly Aliance si mus udret schopnost vst konflikt vysok intenzity, zastavit
vlku mezi stty, obnovovat mr v mstech regionln nestability a zajistit kolektivn obranu
stt Aliance dle lnku 5. To pedpokld udrovn schopnosti pout jadern potencil
Aliance jako prostedek odstraen stt a dalch aktr nevhajcch pout ZHN k dosaen
svch cl. Prioritu mus mt i schopnost Aliance zabrnit roziovn ZHN.
Transformace NATO
Ped Alianci stoj sloit a obtn kol: vybudovat sly schopn uplatovat EBA k vojenskm
operacm. Jednotliv zem NATO i Aliance jako celek k tomu budou muset pizpsobit sv
ozbrojen sly, jejich schopnosti a pijat koncepce. To ovlivn vechny aspekty plnovn,
ppravy, vcviku, budovn operanch uskupen, rozvinut, nasazen a dlouhodobou udr-
itelnost sil v operacch. Uveden poadavky a aspekty tvo rmec pro transformaci NATO
(viz obr. na nsledujc stran).
Dleitm nstrojem transformace je i vzkum a vvoj. Ty budou zameny na nejslibnj
transforman koncepty, kter se budou muset ovovat v procesu experimentovn. To
umon, aby nejlep projekty byly uvedeny do praxe hned, jak se potvrd jejich sprvnost.
Tyto koncepty budou petransformovny do poadavk a pln prostednictvm procesu
obrannho plnovn a zalenny do systmu a obsahu vcviku a vzdlvn.
40
Jak dl
Tato vize je zkladem pro budouc koncepn prci. Vytyuje irok zamen pro koncepn
prci a experimenty v rmci NATO i v rmci jednotlivch lenskch zem Aliance. Zrove
vytyuje zamen rozvoje vzkumu, vvoje a tvorby doktrn. Dokument by ml stimulovat
diskusi o transformaci uvnit Aliance a na zklad jejho vsledku a vvoji praxe bude dle
rozpracovvn a nsledn i novelizovn.
DOSAEN
SCHOPNOSTI
OPERANHO ROZVINUT
A UDRITELNOSTI
CL
TRANSFORMACE
DOSAEN
PEVAHY V
ROZHODOVN
CL
TRANSFORMACE
DOSAEN
KOHERENTNCH
INK
CL
TRANSFORMACE
BOJESCHOPN
OZBROJEN SLY BUDOUCNOSTI
OBRANN PLNOVN
ROZVOJ KONCEPC A EXPERIMENTOVN
ROZEN
CIMIC
MANVR
SPOLENCH SIL
EFEKTIVN
NASAZEN
INTEGROVAN
BOJOV
INFORMAN
SYSTM
INFORMAN
NADVLDA
INTEGROVAN
LOGISTIKA
EXPEDIN
OPERACE
CLOV OBLASTI TRANSFORMACE
Obr.: Obecn rmec pro transformaci NATO
41
VOJENSK
UMN
VOJENSK
UMN
PhDr. Jan Duchek [1]
Zpravodajsk sluby pi tvorb a realizaci
bezpenostn politiky
1. vod
Hrozby 21. stolet ilustrovan spektakulrnmi toky mezinrodnho terorismu podstat-
nm zpsobem mn pohled spolenosti i politickch reprezentac na existenci a fungovn
zpravodajskch slueb. Mlokdo u je dnes oznauje za nepotebn nebo dokonce kodliv.
Sl naopak voln po jejich efektivit a kvalifikovan koordinaci jejich innosti. Pokusme
se tedy ohldnout do vzdlenj i zcela blzk minulosti, strun zmapovat zkladn legisla-
tivn rmec ve kterm zpravodajsk sluby esk republiky psob, naznait nkter problmy
a snad i jist obecn vchodiska.
Z pochopitelnch dvod se text pohybuje na rovni veobecn dostupnch informac
a zkladnch prvnch norem, nebere v vahu ani normy podzkonn a ani dn jin pod-
klady, by i na nejnim stupni utajen. Nedotk se dnch jednotlivch ppad a tm
mn jednotlivch osob.
2. Zpravodajsk sluby esk republiky
Odpovdn bezpenostn politika a dokumenty, kter jsou jejm vyjdenm, se neobe-
jdou bez pojmenovn a kvantifikace bezpenostnch hrozeb a rizik a bez jejich zaazen
do asovch horizont. Pouze kvalitn informace se ale mohou stt vchodiskem pro tuto
klasifikaci a nsledn politick rozhodnut zkonodrn i vkonn. K zskvn takovch
informac slou t zpravodajsk sluby.
Tak to definuje i zkon .153/1994 Sb., o zpravodajskch slubch esk republiky, kter
v 2 k: Zpravodajsk sluby jsou sttn orgny pro zskvn, shromaovn a vyhodno-
covn informac dleitch pro ochranu stavnho zzen, vznamnch ekonomickch zjm,
bezpenost a obranu republiky.
Uvme-li, e se jedn o informace, kter nelze zskat jinak ne specifickmi postupy
(kter jsou pro zpravodajsk sluby charakteristick), vyvstane zeteln nezastupiteln role
zpravodajskch slueb pi tvorb a realizaci bezpenostn politiky sttu.
Podle 3 uvedenho zkona v esk republice oficiln pracuj ti zpravodajsk sluby
- dv civiln a jedna vojensk. Je to ad pro zahranin styky a informace (ZSI), orga-
nizan zalenn ve struktue ministerstva vnitra, Bezpenostn informan sluba (BIS)
a Vojensk zpravodajstv (VZ) psobc jako soust ministerstva obrany.
Mimo ti ryze zpravodajsk sluby psob jet dal speciln tvary Policie R a Celn
sprvy, kter takt napluj adu znak, jimi jsou zpravodajsk sluby definovny a jejich
koly se do jist mry s koly zpravodajskch slueb (i mezi sebou) prolnaj.
Je nesporn, e role zpravodajskch slueb vzrst pinejmenm ze dvou dvod. Tm
prvnm jsou narstajc projevy mezinrodnho terorismu, a tm druhm trval tlak na sni-
ovn rozpotov zte.
42
Mla by toti existovat nepm mra mezi kapacitami vojenskch a bezpenostnch
sloek na stran jedn a schopnostmi zpravodajskch slueb na stran druh. To proto,
aby zpravodajsk sluby dokzaly s dostatenou pesnost a v dostatenm pedstihu
varovat ped narstajcm nebezpem a vytvoit tak asov prostor nezbytn pro zaplnn
kapacitnho deficitu.
V souasn dob je tento poadavek reflektovn v l. 40 a 41 Vojensk strategie esk
republiky.
40. Zajitn obrany esk republiky na nrodn i aliann rovni bude nadle realizovno
pedevm preventivnmi opatenmi. innost preventivnho (odstraujcho) psoben
sniuje nutnost reaktivnch opaten.
41. Preventivn psoben bude zaloeno hlavn na:
innosti vojenskho zpravodajstv, spovajc zejmna v trvalm vyhodnocovn bez-
penostn situace a intenzivn vmn zpravodajskch informac se spojenci s clem vas
odhalit potenciln hrozby a eliminovat monost pekvapen,
Je otzkou, zda probhajc redukce kapacit armdy je dostaten vyvaovna relnmi
schopnostmi Vojenskho zpravodajstv.
Zpravodajsk sluby nejsou samozejm jedinmi subjekty, kter informace podobnho
druhu zpracovvaj. Existuje cel kla instituc a prostedk od diplomacie pes vdeck
stavy, vdeckovzkumnou innost vysokch kol, odbornou publicistiku a po odbornou
veejnost, kter se mohou podlet na tvorb kvalitnch podklad. Obrovsk mnostv veo-
becn dostupnch informac proud v souasnosti mdii a potaovmi stmi. Profesionln
vyhodnocen informace z tzv. otevench zdroj jsou cennm zdrojem poznatk a ani zpra-
vodajsk sluby nemohou tento pramen informac opomjet.
Zpravodajsk innost se neobejde bez vkonnch a odborn pipravench analytickch
pracovi. Pokud by o tom nkdo pochyboval, je teba mu pipomenout, e jen dky peliv
analze americkho tisku zskali Nmci u na jae 1942 tajn americk zbrojn pln, kter
existoval jen v osmi vtiscch.
Podstatn je, jak skuten zpravodajsk informace vznik, a jak jsou jej nezbytn
atributy.
Podle M. Hermana se shromdn daje stvaj informac zpracovnm do pouiteln
formy, jakou je zprva, popis snmku apod. Tato informace je transformovna do zpravodajsk
informace clevdomou analzou, vkladem, porovnnm s dalmi relevantnmi informacemi,
promtnutm na ir pozad atd., aby vyhovla a odpovdala specifickm potebm uivatele.
[2] Herman zde vytv konstrukci jaksi tridy: daje informace zpravodajsk informace.
Kvalitn zpravodajsk informace tedy pedstavuje zcela novou kvalitu.
Zpravodajsk sluby mus bt schopny na zklad zskanch informac jednotliv
analzy, dedukce, hypotzy a samozejm t deklarace verifikovat a zpracovvat do ob-
jektivnch a vrohodnch podklad.
43
3. Historick ohldnut
3.1. Nevyuit pouen generla Frantika Moravce
Z esk odborn i memorov literatury zabvajc se zpravodajskmi slubami mezi prvn
a druhou svtovou vlkou meme vyvodit nkolik zvr, kter lze dobe pomovat i s na
vlastn zkuenost.
Nejen spolenost obecn, ale i odpovdn initele ovldla po prvn svtov vlce nezdrav
bezstarostnost, jej dsledky se projevily v celm sttnm zzen vetn armdy a jej zpra-
vodajsk sluby. [3]
Jet koncem dvactch let byla zpravodajsk sluba i tmi nejpovolanjmi povaovna
za slubu v podstat nemorln. [4]
Do potku tictch let povaovala vojensk zpravodajsk sluba za hlavn nebezpe
snahy o restauraci habsbursk monarchie, tajn vstavba nmeckho reichswehru ale jej
pozornosti unikala. Pokud lo o Nmecko, tak jet na jae 1936 nebylo 2. oddlen hlavnho
tbu s to zodpovdt dnou z rozhodujcch otzek. [3, 4]
V dsledku hospodsk krize dolo ke krtm ve vojenskm rozpotu, co se projevilo
zkrcenm vojensk sluby, snenm poetnch stav a snenm vdaj na materiln vyba-
ven armdy. [3]
Zpravodajsk sil bylo rozttn, chyblo jednotn zen a odpovdnost, nad spoluprac
pevldala rivalita jednotlivch ministerstev. [3]
Tato rivalita byla zesilovna politickmi zjmy jednotlivch ministr, kter nebyly vdy
v souladu se zjmy sttnmi. [3]
Zanedbn systematick ppravy vedlo potom v prbhu druh svtov vlky k ad
zbytench odhalen a bolestnch ztrt. Statenost a vlasteneck zpal nemohly vyvit
zkladn nedostatky plynouc z neznalosti zsad konspirace a dalch rutinnch postup
zpravodajsk prce, kter byla jednou z hlavnch npln jak domcho odboje, tak vsadk
organizovanch ze zahrani.
Ani zpravodajsk sluby ale nevstupuj dvakrt do te eky. Souasn situace esk
republiky je pece jen odlin.
R se nachz v relativn pznivm bezpenostnm prosted. Tento stav je dn zejmna
dobrmi vztahy se sousednmi zemmi a lenstvm v NATO a Evropsk unii (EU). Tmto lenstvm
se esk republika stv zem, kter je uvnit prostoru tchto uskupen, co vraznm zpsobem
zvyuje jej bezpenost. Uveden lenstv souasn znamen pevzet zvazku podlet se konkrt-
nm zpsobem na realizaci spolen bezpenostn a obrann politiky obou organizac. [5]
Bezpenost R je zajitna innjm zpsobem, ne byla smlouva s Franci a Mal
dohoda. Na druh stran ovem zesiluj tzv. asymetrick hrozby vetn monho uit
ZHN. Zejmna tyto hrozby spolu s nezbytnost dostt pevzatm zvazkm jsou dosta-
tenm dvodem k tomu, aby ve zmnn pouen byla vzata v vahu.
3.2. Vlda jedn strany
V dubnu 1945 ovldla Komunistick strana eskoslovenska ministerstvo vnitra (MV)
a na zklad vldnho usnesen ze 17. dubna tho roku bylo zapoato s budovnm Sboru
nrodn bezpenosti (SNB), zahrnutho do kompetence komunistickho ministra. Tento stav
44
skonil a po tm ptatyiceti letech v prosinci 1989 s pdem totalitnho reimu v tehdej
SSR. Komunist, kte se clevdom pipravovali na dobyt veker moci ve stt, si postupn
poddili veker bezpenostn a zpravodajsk sloky a to jim tak spolu s dalmi okolnostmi
umonilo dodat norovmu pevratu zdn legitimity.
Nen clem studie popisovat proces budovn bezpenostnho apartu komunistickho
reimu. Pipomeme jen, e MV se stalo adem v podstat policejnm vtina jeho zamst-
nanc byla ve sluebnm pomru k vojensky organizovanmu SNB. Veker policejn i zpra-
vodajsk centrly se staly integrln soust obrovskho apartu. MV, zen ve skutenosti
nikoliv pedsedou vldy ale pikami totalitn strany, se stalo nejobvanj instituc ve stt.
Jeho nejvznamnj represivn sloky, Sttn bezpenosti (StB), se obvaly i vysok nomen-
klaturn kdry reimu. Pravomoc StB nebyla jen zpravodajsk (rozvdn a kontrarozvdn), ale
i vkonn a do jejch oprvnn patily i domovn prohldky, zatkn a vyetovn. Pouvn
zpravodajsk techniky se neopralo o souhlas prokuratury nebo soudu, ale dilo se internmi
smrnicemi MV. K tomu vemu je nutno pipotat faktickou podzenost eskoslovenskho
bezpenostnho systmu zjmm SSSR, a ji prostednictvm sovtskch poradc nebo
prostednictvm komunistick strany. Veobecn strach se stal zkladnm tmelem totalitn
spolenosti. Ani po odeznn nejbrutlnjch represli tento strach nepominul a pes for-
mln odsouzen metod padestch let byl trvale nejrznjmi zpsoby piivovn.
Pokud jde o zpravodajsk sluby je teba uvst, e na tzv. ofenzivnm seku krom hlavn
sprvy SNB pracovala po vzoru sovtsk GRU (rozvdka generlnho tbu Sovtsk armdy)
tak Zpravodajsk sluba Generlnho tbu (ZSG), podzen ministerstvu obrany. Minis-
terstvo vnitra projevovalo as od asu vce i mn intenzivn snahu vojenskou zpravodajskou
slubu pohltit nebo alespo personln ovldnout.
Vojensk kontrarozvdka (VKR), by pln etablovan v armdnch strukturch a perso-
nln dotovan vojky z povoln, byla jakoto III. hlavn sprva SNB organizan vlenna
do MV.
3.3. Po pdu reimu
Je logick, e po listopadu 1989 bylo nutno hypertrofovanou moc ministerstva vnitra zlo-
mit. To se vak ukzalo velmi komplikovan. Nastupujc spoleensk sla mla s fungovnm
tto silov sloky zkuenosti jen z druh strany, z role pronsledovanch. Vjimku, do jist
mry vak z mnoha dvod problematickou, tvoili jen jej bval reaktivovan pslunci.
Vichni vak tuili, e ovldnut bezpenostnch struktur je v dan chvli i pro budoucnost
jednou z klovch otzek. Proto se tak jmenovn ministra vnitra stalo otzkou velmi kon-
troverzn a prothlo se a do konce prosince 1989, kdy byl jmenovn pedstavitel lidov
strany JUDr. Richard Sacher.
Nov ministr vnitra zruil t na ntlak veejnosti potkem nora 1990 StB a svm
rozkazem zdil koncem nora ad na ochranu stavy a demokracie (OD). Ten se po ad
reorganizac a personlnch zmn 1. 7. 1991 osamostatnil pod nzvem Federln bezpenostn
informan sluba (FBIS) a po rozpadu SFR petransformoval v souasnou Bezpenostn
informan slubu (BIS).
Rozvdka, tedy I. hlavn sprva SNB, zstala po zruen StB zachovna pod nzvem ad
FMV pro zahranin styky a informace a v jnu 1990 prola zsadn redukc potu zamstnanc.
Po rozpadu SFR zstal ad (ZSI) organizan pilenn k ministerstvu vnitra R.
45
Ministr Sacher tak pevedl III. hlavn sprvu SNB, tj. Vojenskou kontrarozvdku, do p-
sobnosti ministerstva obrany, kde byla po mrn reorganizaci pejmenovna na Vojensk
obrann zpravodajstv (VOZ).
Nov ministr obrany Lubo Dobrovsk nkolik dn po svm nstupu do funkce v jnu 1990
innost VOZ pozastavil. Potkem roku 1991 pak na zkladech VOZ vznikla pod pvodnm
nzvem poetn vrazn zredukovan zpravodajsk sloka podzen ministru obrany a uni-
formovan Vojensk policie (VP), kter byla podzena nelnkovi generlnho tbu.
3.4. Kritick reflexe polistopadovho obdob
Objektivn poteba paralyzovat moc StB, zmnit cle bezpenostnch sloek (vetn zpravodaj-
skch) a oprostit jejich innost od zkompromitovanch forem a metod prce nebyla a zejm ani
nemohla bt provzena ucelenou pedstavou o jejich budoucnosti. Zpotku lo zejmna o to, aby
se tyto sloky nestaly rizikem procesu demokratizace a zmn zahranin politickch priorit. Zpravodaj-
stv bylo diverzifikovno, byly mu odebrny vkonn pravomoci a pouit technickch zpravodajskch
prostedk bylo nslednou legislativn pravou podmnno souhlasem prokuratury nebo soudu.
Stejn jako po prvn svtov vlce se i nyn projevoval neopodstatnn optimismus, urit
bezstarostnost, nepesn odhad bezpenostnch rizik. Petrvvala neujasnnost a nejedno-
znanost nzoru na lohu a postaven zpravodajstv v bezpenostnm systmu sttu, jeho
koncepce ale tak chybla.
Po rozpadu SFR pestala psobit i Rada obrany sttu a trvalo pt let, ne byla stavnm
zkonem . 110/1998 Sb. zzena Bezpenostn rada sttu. Koncepci lze-li o nem podob-
nm hovoit si urovaly rezorty samy, ani se projevoval vliv politick reprezentace vetn
parlamentu. Zpravodajsk sluby se sice pokouely pehodnotit sv zamen, formy a metody
prce, i ony vak zstvaly v zajet minulch pedstav a vlastnch monost. Vedl se spor mezi
koncepc vstavby zpravodajstv na zelen louce a koncepc kontinuln pestavby.
Zpravodajsk sluby byly v prvnch letech (snad s vjimkou ZSG) v objektivn sloit personln
situaci. Disponovaly jednak pslunky bval StB nebo VKR, kte sice proli stem provrek, ale
pesto se jim (dlem i prvem viz afra Wallis) nedvovalo a byli zkonit poznamenni pedchoz
slubou. Druhou kategori byli reaktivovan bval pslunci, kte sice poznali perzekuci reimu
na vlastn ki a mli k demokratizaci pomr vel vztah, byli vak ji vtinou v pokroilejm vku
a tak oni byli teoreticky zakotveni v minul dob. Tet kategori (nikoliv co do vznamu) byli nov
pchoz. Krom lid schopnch, vzdlanch a ochotnch ujmout se nelehkho kolu vak mezi nimi
byli i dobrodruzi, kamardi kamard, lid bez vzdln a nkdy i s pochybnou minulost. Ironi
osudu byli mezi nov pchozmi i mezi reaktivovanmi tak spolupracovnci StB i VKR.
Cel proces pestavby bezpenostnho systmu byl poznamenn silnmi osobnmi animozitami,
bojem o moc, asto a paranoidnm strachem ze starch struktur (ale i novch), politickm prosp-
chstvm, odvahou pt minut po dvanct a karirismem. Novinkou na zdejm zpravodajskm
poli bylo een koncepnch i personlnch spor pomoc kampan ve sptelenm tisku. Nkde
tady jsou mon i koeny petrvvajcho nihilismu ve vztahu k zkonm a sluebnm pedpism.
Beztrestn se zveejuj tajn informace i psemnosti, kter nikdo neodtajnil, rozkrvaj se nejen
formy a metody prce StB, kter musely bt odstranny, ale i ty, kter de facto nahradit nelze.
Kad hospodsk spolenost dnes v, co je agent, lustrace, odposlech, kryc jmno, kad loklk
regionlnch novin v, jak by tajn sluby mly bt reorganizovny. Odpovdn orgny uhranuty
hadm pohledem svobodnho tisku upadly do strnul neinnosti.
46
Pznanm jevem permanentnch reorganizac bylo, e postihovaly zejmna sloky zabva-
jc se tzv. ochranou ekonomiky. Nslednm efektem tto skutenosti je, e relativn vzdlan
a zejmna obrovskm mnostvm informac a styk disponujc skupina osob pela do nov
vznikajcho ekonomickho prosted a ada z nich se etablovala i v ekonomice ed. Je pitom
zejm, e nejzvanj rizika v hospodsk oblasti nelze vas odhalit a zadokumentovat
bnmi policejnmi metodami. Pravdpodobn i to je vedle politick nechuti jednm z d-
vod, pro ada nadjnch ppad kon ve ztracenu. Cui bono, cui prodest?
Zcela zvltn kapitolu tvo zkon . 451/91 Sb. zvan lustran. Ponechme stranou jeho
aspekty prvn a etick i jeho rove vcnou, kter je svdectvm fatln neznalosti nezbyt-
nch reli. Je teba piznat, e plon zveejnn a zostuzen spolupracovnk (Cibulkovy
seznamy) podlomilo schopnost slueb zskvat spolupracovnky nov. Pokud njak monost
zbyla, tkala se pevn skupin s nim mravnm kreditem. Problmem je, e byla zveejnna
tak ada spolupracovnk ciz sttn pslunosti (nap. student), co me naruovat
nanejv aktuln potebu pronikn do teroristickch st.
Dal zvltn kapitolu tvo provovn ke styku se sluebnm a sttnm tajemstvm, kter
je prozatm upraveno zkonem . 148/1998 Sb. Ponechme stranou spekulace o tom, co stlo
v pozad skutenosti, e legislativn prava oblasti, kter mohla uetit spolenost (zpravo-
dajsk sluby nevyjmaje) ady problm, pila s takovm zpodnm Ponechme stranou
tak rove tto pravy, o n vypovd nejen dosavadnch jedenct novel, ale zejmna dosud
nespn snaha o jej pepracovn. Ponechme stranou i rove personlnho obsazen
Nrodnho bezpenostnho adu (NB).
Skutenost zstv, e do doby platnosti zkona dvalo souhlas ke styku se sttnm
tajemstvm ministerstvo vnitra zpsobem, kter lze jen s notnou dvkou eufemismu nazvat
formlnm. Po dlouhou dobu tak zstal nevyuit nstroj k ovlivovn personln rovn.
Zpravodajskm slubm byla ve uvedenm zkonem svena pravomoc provovat svj
personl vlastn innost (viz 9 zkona). Je to krok s ohledem na nezbytnou konspiraci
zcela logick. Problmem vak zstv, e zatm platn prvn prava nee provovn
vrcholovho veden slueb.
Postupn byl i legislativn zakonzervovn takov stav v organizaci a zen zpravodajskch
slueb, jak se vyvinul v podmnkch nedostaten formulovan (nebo dokonce absentujc)
bezpenostn politiky sttu. Je to stav, kter dostaten nereflektuje ani posuny, ke kterm
v uplynul dekd dolo, ani nabyt zkuenosti. Pev rezortismus, neopodstatnn rozdly
v postaven slueb a jmenovn jejich editel, neopodstatnn rozdly v politick odpo-
vdnosti za jejich innost, rozdln rove parlamentn kontroly a tak zcela nesystmov
zalenn civiln rozvdky (ZSI) v rezortu ministerstva vnitra.
Odpovdnost za neuten stav zpravodajsk komunity le i na politick reprezentaci,
kter vznam zpravodajskch slueb dlouhodob podceovala a nedokzala je ani kolovat,
ani koordinovat, ani kontrolovat, ani hodnotit. Usnesenm vldy SFR z 5.bezna 1992 . 140
byla sice zzena Rada pro zpravodajskou innost jako koordinan, iniciativn a poradn orgn
pro tvorbu bezpenostn politiky vldy, ale pesto, e pedsedou Rady byl premir, nebyla jej
role nikterak vznamn.
Politick reprezentace nedokzala ani odpovdn pracovat s informacemi zpravodajskch
slueb. ada afr m potek v indiskreci rznch initel, vetn stavnch. Problmem
zstv, e postaven a personln obsazovn zpravodajskch slueb se stalo pedmtem
politickch obchod.
47
4. Platn prvn prava
4.1. Zkladn normy
Zkladn prvn normou upravujc innost eskch zpravodajskch slueb je ji zmnn
zkon .153/1994 Sb. V dohledu je jeho dal novela v dsledku (ne pli astn koncipova-
nho!) poslaneckho nvrhu [6] i systmov podobn vldn pedlohy zkona o Vojenskm
zpravodajstv.
Jak ji bylo uvedeno, pracuj v esk republice ti zpravodajsk sluby. Ve skutenosti jsou
ale tyi a maj dokonce pt editel. Vojensk zpravodajstv, kter jako soust ministerstva
obrany m svho editele (ovem bez vkonnch pravomoc, a tud zcela zbytenho), se toti
prozatm skld ze dvou relativn samostatnch slueb, a sice z Vojensk zpravodajsk sluby
(VZS) a z Vojenskho obrannho zpravodajstv (VOZ) - viz 3, psm. c).
Bezpenostn informan sluba se d zkonem . 154/1994 Sb. a Vojensk obrann
zpravodajstv zkonem . 67/1992 Sb. ad pro zahranin styky a informace vlastn zkon
nem a stejn tak Vojensk zpravodajsk sluba. To se m vak podle pedpokldan prvn
pravy zmnit vytvoenm jednotn zpravodajsk sluby Vojensk zpravodajstv, jeho roz-
vdn i kontrarozvdn koly maj bt plnny podle spolen prvn normy.
4.2. Jmenovn a odpovdnost editel ( 4 zkona .153/94 Sb.)
editele Bezpenostn informan sluby jmenuje, po projednn ve vboru Poslaneck sn-
movny Parlamentu pslunm ve vcech bezpenosti, vlda. Z vkonu sv funkce je editel
Bezpenostn informan sluby odpovdn vld, kter ho t odvolv.
editele adu pro zahranin styky a informace jmenuje a odvolv ministr vnitra se sou-
hlasem vldy. Z vkonu sv funkce je editel adu pro zahranin styky a informace odpovdn
ministru vnitra.
editele Vojenskho zpravodajstv jmenuje a odvolv na nvrh nelnka generlnho tbu
Armdy esk republiky ministr obrany se souhlasem vldy. Z vkonu sv funkce je editel Vojen-
skho zpravodajstv odpovdn ministru obrany.
Zkonem .153/1994 Sb. byl zruen 4 zkona . 67/1992 Sb., kter upravoval jmenovn
editele VOZ, jmenovn editele VZS nebylo zkonem upraveno.
Jako problematick se v tto prav jev zejmna zalenn ZSI do struktury minis-
terstva vnitra a velmi rozdln postupy pi jmenovn jednotlivch editel.
Zpsob jmenovn editele Vojenskho zpravodajstv je pinejmenm zvltn a odr
zejm rozporuplnost spojen rozvdn a kontrarozvdn funkce vlda schvaluje funkci-
one, kter m nsledn postaven metodickho orgnu!
Problematick je i politick odpovdnost za vkon funkce editele BIS, kter spov
na kolektivn odpovdnosti vldy.
4.3. Psobnost zpravodajskch slueb ( 5 zkona .153/94 Sb.)
Bezpenostn informan sluba zabezpeuje informace:
a) o zmrech a innostech namench proti demokratickm zkladm, svrchovanosti
a zemn celistvosti esk republiky,
48
b) o zpravodajskch slubch ciz moci,
c) o innostech ohroujcch sttn a sluebn tajemstv,
d) o innostech, jejich dsledky mohou ohrozit bezpenost nebo vznamn ekonomick
zjmy esk republiky,
e) tkajc se organizovanho zloinu a terorismu.
ad pro zahranin styky a informace zabezpeuje informace majc pvod v zahrani, dle-
it pro bezpenost a ochranu zahranin politickch a ekonomickch zjm esk republiky.
Vojensk zpravodajstv zabezpeuje informace
a) o zmrech a innostech pedstavujcch vojensk ohroen esk republiky,
b) o zpravodajskch slubch ciz moci v oblasti obrany,
c) o zmrech a innostech namench proti zabezpeovn obrany esk republiky,
d) o innostech ohroujcch sttn a sluebn tajemstv v oblasti obrany esk republiky.
Zpravodajsk sluby pln dal koly, pokud tak stanov zvltn zkon nebo mezinrodn
smlouva, j je esk republika vzna.
Zkonem .153/1994 Sb. byl zruen 2 zkona 67/1992 Sb., kter upravoval psobnost
VOZ, psobnost VZS nebyla zkonem upravena.
Psobnost Vojenskho zpravodajstv een zkonem . 153/1994 Sb. je zk a ne-
zbytn pedpokld extenzivn vklad nkterch ustanoven.
Ponechme stranou, e rozvdn st VZ zabezpeuje podobn jako ZSI informace majc
pvod v zahrani, co psobnost VZ explicitn nee.
Pro kontrarozvdnou st VZ psobnost nepokrv explicitn nap. vznamn ekono-
mick zjmy v oblasti obrany. Pedpoklad, e tato oblast me bt pokryta psobnost
BIS, je zpochybnn monostmi tto sluby v podmnkch rezortu obrany. Nelze ovem
ani pedpokldat, e rozen psobnosti VZ o tuto oblast by v souasnch podmnkch
postaven VZ uvnit rezortu mohlo bt efektivn.
4.4. Odpovdnost a koordinace ( 7 zkona .153/94 Sb.)
Za innost zpravodajskch slueb odpovd a koordinuje ji vlda.
V souvislosti s uvedenm zkonem vlda svm usnesenm . 73 ze dne 12. nora 1997
nov stanovila psobnost Rady pro zpravodajskou innost (RZ) jako stlho poradnho
a iniciativnho orgnu vldy pro otzky zen, koordinaci a kontrolu zpravodajsk innosti
a spoluprci tch sttnch orgn a jejich tvar, kter zskvaj, shromauj a vyhodnocuj
informace dleit pro ochranu stavnho zzen, vznamnch ekonomickch zjm, bezpenost
a obranu esk republiky.
V souasnosti zabezpeuje koordinaci innosti zpravodajskch slueb Vbor pro zpravo-
dajskou innost (VZ), kter vznikl na zklad usnesen vldy . 423 ze 3. kvtna 2000 trans-
formac Rady pro zpravodajskou innost do systmu Bezpenostn rady sttu. V psobnosti
VZ jako stlho orgnu Bezpenostn rady sttu je vedle koordinace tak plnovn opaten
49
k zajitn zpravodajsk innosti a spoluprci sttnch orgn, kter zskvaj, shromauj
a vyhodnocuj informace nezbytn pro zajitn bezpenosti esk republiky.
Pedstavu o jasn koncepci vld pi koordinaci slueb ponkud naruuje bli pohled
na to, kte funkcioni byli vedenm rady a pozdji vboru povovni:
na zklad usnesen vldy .676 ze dne 2. prosince 1992 byl pedsedou RZ poven
len vldy,
na zklad usnesen vldy . 73 ze dne 12. nora 1997 byl pedsedou RZ ministr bez
portfeje,
na zklad usnesen vldy .720 ze dne 4. listopadu 1998 byl pedsedou RZ pedseda
vldy a vkonnm mstopedsedou ministr bez portfeje,
na zklad usnesen vldy .423 ze dne 3. kvtna 2000 byl pedsedou VZ mstoped-
seda vldy a ministr zahraninch vc a mstopedsedou 1. mstopedseda vldy
a ministr prce a socilnch vc,
na zklad usnesen vldy .741 ze dne 24. ervence 2002 byl pedsedou VZ pedseda
vldy a vkonnm mstopedsedou 1. mstopedseda vldy a ministr vnitra,
na zklad usnesen vldy ze z t.r. je pedsedou VZ pedseda vldy.
Z hlediska zamen studie nen eln detailn rozebrat prvn pravu, zejmna v je-
jch stech technologickch. I strun exkurz do nejobecnjch ustanoven ale vypovd
o jist nedostatenosti bezpenostn politickch vchodisek a zeteln koncepce. Z toho
pak zejm plyne bezradnost zastran snahou eit parciln otzky technologick povahy
a nebezpe, e dl reformy pedsko een otzek podstatnch podobn jako Koncepce
AR pepracovan na nov zdrojov rmec. Dokladem toho jsou i zmiovan nvrhy zkona
o Vojenskm zpravodajstv.
Pes vechny nedostatky platn legislativy je nesporn, e zkladn rmec innosti
zpravodajskch slueb je vymezen a e dn jin subjekt nem zkonem stanovenou
odpovdnost za plnn kol, kter jsou v jejich psobnosti. Zdaleka ne vechny existujc
problmy lze pipsat na vrub okolnostem lecm mimo sluby sam.
Na slubch zle, jak kvalitn informace a podklady pedvaj pslunm orgnm.
I kvalitn zpravodajsk informace bvaj ale astji oslyeny ne vyslyeny. Svd o tom mj.
i vrok pronesen v britskm parlamentu fem slavn MI 6:
Je dlem zpravodajc, e oslovuj asto ty, kte nechtj naslouchat vcem, kter nechtj
slyet. Pinet nedouc zprvy je ale jejich prce!
Hor je ale, pedkldaj-li se msto zpravodajskch informac dokumenty, kter se nsledn
proslav jako dopis tet [7].
5. skal a problmy
5.1. Dv koncepce
Bylo by jist iluzorn domnvat se, e revolun doba, jakou byl (by sametov) pechod
od totality k demokracii, je pleitost k idelnmu een. Neexistovalo nic, emu se v ped-
chozm reimu kalo kdrov rezervy. I snad dobe mnn kroky v personln oblasti byly
ovlivovny zpsobilost jejich aktr a poznamenny osobnmi ambicemi a mocenskm
50
bojem. Pznan je v tomto smyslu rychl sled reorganizac a personlnch vmn pedevm
v OD a nsledn v FBIS a BIS.
Od potku byl zejm stet koncepce vstavby slueb na zelen louce a koncepce
kontinulnho pechodu a i v tto oblasti se odrazila absence konzistentn bezpenostn
politiky a zeteln artikulovanho politickho zadn.
Rozdlnost nzor na udren i popen personln kontinuity nen ostatn nic novho
a i zcela opan nzory mohou mt sv logick zdvodnn.
Ocitujme dva tak i onak vznamn fy zpravodajskch slueb. Vd mylenka kad
zpravodajsk innosti mus bt v pmm pomru k politick koncepci kolektivu, jemu slou. A je
osudovm zkonem, e jakmile se tato mylenka zmn, nen v silch zpravodajsk organizace,
aby se tto zmn se stejnou prunost pizpsobila. Zpravidla takov zmna vyaduje zmnu
osob a vdy zmnu osob vedoucch, pe ve sv knize generl Frantiek Moravec. [8]
Jeho nkdej protivnk generl Reinhard Gehlen naopak pe: Bylo jasn, e pokud by byla
pervna kontinuita, bylo by vybudovn fundovan a vkonn zpravodajsk sluby po nkolika
letech velmi obtn, ne-li nemon. [9]
Bylo tedy na uven pslunch rezort, kterou cestou se vydaj. Roli sehrlo i vyhod-
nocovn aktuln bezpenostn situace, bohuel zase jen dl a nikoliv ze strany vrcholn
politick reprezentace. Nen teba popisovat jednotliv udlosti, kter mly asto skandln
nebo skandalizujc ndech. Pouijme jen nkolik obecnch pklad.
Dky rozdlnmu pohledu mohlo dojt k tomu, e v dob po pepaden Kuvajtu Irkem
a zapojen eskoslovenska do protiirck koalice proval OD jednu z mnoha reorganizac
a personln zemtesen, zatmco Zpravodajsk sluba Generlnho tbu (ZSG) zstala
uetena. Napomohla tomu zajist i skutenost, e ZSG by psn zen KS a tsn
spolupracujc se sovtskou GRU i s I. hlavn sprvou SNB nebyla organizan pilenna
k StB a neleel na n viditeln stn represli.
Lustran zkon byl jistm signlem vtzstv koncepce diskontinuity. Vypovdac hodnota
tohoto signlu vak byla sporn, protoe konen znn zkona znamenalo odmtnut pvodn
vldn pedlohy a vtzstv poslaneck tvoivosti. Technick ustanoven zkona pinesla podstatn
rozdly pi jeho aplikaci. Pslunci SNB zaazen ve slokch StB (tedy v rozvdce i v kontraroz-
vdce) byli postieni bez rozdlu viz 2, odst. 1, psm. a) zkona. Pokud byl zjem na jejich
setrvn ve slub, musela jim bt udlena vjimka. Pslunk Vojensk kontrarozvdky, kter tak
byla organizan soust StB, se vak zkon prakticky nedotkal. Nebyli toti ve sv drtiv vtin
pslunky SNB podle zkona . 100/1970Sb., o sluebnm pomru pslunk Sboru nrodn
bezpenosti, ale vojky z povoln podle zkona . 76/1959 Sb., o nkterch sluebnch pomrech
vojk. Bvalch pslunk VKR a pslunk ZSG se tedy lustran zkon dotkal jen tehdy,
byli-li spolupracovnky StB i VKR, a to jet jen tch, kte byli ve funkcch s plnovanou hodnost
plukovnk nebo generl nebo ve funkcch vojenskch pidlenc viz 1, odst. 1 zkona.
Nebylo by teba vracet se ke tinct let starm udlostem nebt toho, e ada ne pli
dvnch personlnch opaten v rezortu obrany je jimi stle jet poznamenna. I pesto,
e vlivem technick rovn zkona dolo k rozdlnm postupm v personln politice, dalo by
se prvem oekvat, e v rezortu obrany bude dosaeno alespo dvou vc: za prv, e bude
po trncti letech mono s vysokou mrou pravdpodobnosti posuzovat spolehlivost, loajalitu
a celkovou zpsobilost pracovnk a za druh, e bude v tomto asovm rozmez pipravena
jejich adekvtn nhrada. Nestalo se pravdpodobn ani jedno, ani druh. A tak psob v mezi-
ase pijat een a jejich dsledky dojmem kampaovitosti, elovosti, nepromylenosti.
51
Nen ale smyslem tchto odstavc kritizovat ta i ona opaten. Smyslem je jen pipome-
nout, jak dleit je ona vd mylenka.
5.2. Kolik a jakch zpravodajskch slueb
Vede se trval spor o to, zda mt sluby centralizovan nebo diverzifikovan. Oboj m
sv klady a sv zpory. Centralizovan sluby jsou pehlednj, ovladatelnj a zejmna
lacinj. Lze je tak lpe chrnit ped infiltrac. Diverzifikovan sluby mohou slouit ke vz-
jemn kontrole, k vzjemn verifikaci poznatk, jejich zneuit je sloitj. Tak dsledky
ppadn infiltrace nkter z nich nejsou v ppad diverzifikovanch slueb tak fatln.
Rozhodnut tohoto sporu bude vak leet v rovin politick a nemohou pi nm bt opo-
menuty ani aspekty ekonomick. Mimo diskuzi ale je, e souasn situace vc ne kdykoliv
v minulosti vyaduje vysokou mru spoluprce a trvalou koordinaci nejen slueb, ale celho
bezpenostnho systmu.
Pokus o slouen slueb rozvdnho a kontrarozvdnho charakteru (kter je v tto chvli
aktulnm tmatem) se vak zd bt scestn. I tato praxe je sice znma, jde ale o to, jak
dalece ji znme do detail, vetn jejho legislativnho oeten, odpovdnost a kontrolnch
mechanism. Zatmco sluby kontrarozvdnho charakteru psob zcela v intencch zkona,
sluby rozvdn psob v titi sv innosti extra lege a contra lege. Slouenm se tedy
vytv nebezpe zneuit zkonnch oprvnn kontrarozvdnch slueb.
Poukazuje na to i Henry Kissinger, kter se zapojil do diskuse k nvrhu prezidenta G. W.
Bushe na zzen funkce nrodnho editele pro zpravodajsk sluby:
A do nynjka politika velela vztyit ze mezi zahranin a domc zpravodajskou slubou,
aby nevznikla jedin, dominantn, nekontrolovateln zpravodajsk sluba. Udlosti 11. z
ukzaly, e toto sil zalo pli daleko a brnilo koordinaci informac tkajcch se terorismu.
Z toho ale neplyne, e nejlepm eenm by bylo uveden rozdly pln odstranit. [10]
Pravda, za dob Frantika Moravce pracovaly armdn sluby pod jednou stechou. Ten-
krt si ale nikdo pli nelmal hlavu s legislativou a Listina zkladnch prv a svobod nebyla
soust stavnho podku. Tou se stala a pijetm stavnho zkona .23/1991 Sb. Jej
l. 4 stanov:
1. Povinnosti mohou bt ukldny toliko na zklad zkona a v jeho mezch a jen pi zacho-
vn zkladnch prv a svobod.
2. Meze zkladnch prv a svobod mohou bt za podmnek stanovench Listinou zklad-
nch prv a svobod (dle jen Listina) upraveny pouze zkonem.
3. Zkonn omezen zkladnch prv a svobod mus platit stejn pro vechny ppady,
kter spluj stanoven podmnky.
4. Pi pouvn ustanoven o mezch zkladnch prv a svobod mus bt eteno jejich
podstaty a smyslu. Takov omezen nesmj bt zneuvna k jinm elm, ne pro
kter byla stanovena.
Je mimo pochybnost, e znan st oprvnn zpravodajskch slueb do zkladnch prv
a svobod zasahuje. Z logiky vci by tedy rozvdn zpravodajsk sluba nemla mt takovou
legislativn oporu jako zpravodajsk sluba kontrarozvdn (kter je primrn zamena
na odhalovn latentn i reln trestn innosti), a to ani vi obanm vlastnho sttu. Tm
mn lze zkonem stanovit jej oprvnn na teritoriu sttu jinho.
52
Pokud m bt pijato odpovdn politick rozhodnut o redukci potu slueb, bylo by
legislativn ist uvaovat o slouen slueb rozvdnho charakteru a slueb kontra-
rozvdnho charakteru.
Tak podzen rozvdn sluby stejnmu reimu parlamentn kontroly jako sluby kon-
trarozvdn kter s sebou vldn i poslaneck nvrh na vytvoen jednotnho Vojenskho
zpravodajstv pinej by mohlo ve svch dsledcch znamenat rizika pesahujc obvyklou
mru.
5.3. Nejen zpravodajsk sluby
vahy o elu, organizaci, legislativ a dalch aspektech tkajcch se zpravodajskch slu-
eb nemohou probhat oddlen od celostnho pohledu na komplex bezpenostnch prvk,
ktermi stt disponuje. ada specilnch tvar policie se svmi monostmi bl zpravodajskm
slubm a je navc vybavena i policejnmi pravomocemi (zkon NR . 283/1991 Sb. o Policii
esk republiky, 3, odst.3). Podobnm organizanm prvkem disponuje i Celn sprva esk
republiky (zkon NR .13/1993 Sb. Celn zkon). Prvkem, kter t nepochybn zasahuje
do zpravodajsk komunity, je Nrodn bezpenostn ad (zkon . 148/1998 Sb. o ochran
utajovanch skutenost). Nelze ovem opomenout ani soukrom bezpenostn entity a tak
subjekty, kter pouvaj zpravodajsk prostedky mimo prvn pravu event. protiprvn.
Zsadnmu politickmu rozhodnut by tedy mla pedchzet jaksi inventura pro-
stedk, kter m stt pi realizaci zmr sv bezpenostn politiky k dispozici, s clem
nalzt neopodstatnn duplicity na stran jedn a bl msta tam, kde nejsou definovan
hrozby a rizika adekvtn pokryta, na stran druh. Teprve na zklad tto analzy a sro-
zumitelnho politickho zadn lze pistoupit k projektu zpravodajsk sti bezpenost-
nho systmu s drazem na funkcionln provzanost jeho prvk. Pevst nalezen vcn
een do legislativn podoby je pot ji jen otzkou technologickou.
5.4. Mezinrodn spoluprce
Vojensk strategie esk republiky (viz) klade v l. 41 draz na intenzivn vmnu
zpravodajskch informac se spojenci Ve smyslu 10 zkona 153/1994 Sb. spoluprci
se zpravodajskmi slubami ciz moci mohou zpravodajsk sluby uskuteovat pouze se sou-
hlasem vldy. V praxi se tak dje vldnm usnesenm.
Ani bychom jakkoliv zpochybovali nezbytnost a dokonce narstajc dleitost intenzivn
spoluprce, pokusme se pojmenovat nkolik monch skal:
Spoluprce s ostatnmi zpravodajskmi slubami nesm bt zamovna s rezignac
na vlastn odpovdnost pi zabezpeovn obrany zem.
Spoluprce s cizmi (i spojeneckmi) zpravodajskmi slubami me probhat pouze
na schvlench oficilnch rovnch. Je nutno dt jednoznan najevo, e soukrom
aktivity jsou neppustn a budou sankcionovny.
Tsn spoluprce nesm svdt k opomjen innho zajitn ochrany zdroj. Kad
rozhodnut v tto oblasti by mlo bt provzeno pelivou analzou rizik a opatenm
k jejich eliminaci.
Je teba udrovat spoluprci pouze na zklad vzjemn vhodnosti a usilovat o vy-
tvoen mechanism vmny informac v relnm ase.
53
Spoluprce me bt nevyven, pokud partnei maj rozdlnou psobnost a rozdln
postaven v rmci zpravodajskho systmu sv zem.
Pedmtem vmny by mly bt pouze takov informace, kter partnei sami zskali
a zpracovali.
Vmna informac na rovni dlouhodobch analz a hodnocen konflikt me, krom
efektivn shody, vst i k situaci, kdy informace putuj tam a zpt nebo v kruhu
mezi vce partnery a pedstavuj tud potencil vzjemnho potvrzovn chybnch
zvr.
Vmnou zskan informace mus bt zabezpeeny ped zneuitm a jejich poskytovn
dalm subjektm spoluprce by nemlo bt realizovno bez souhlasu partnera.
Nedostaten kontroln vazba mezi vynakldanmi prostedky a efektivitou spolu-
prce me vst ke zbytenmu pltvn jak finannmi prostedky, tak i kapacitami
zpravodajskch slueb.
Velk objemy nevyhodnocench informac (zejmna z otevench zdroj) mohou
neefektivn zahlcovat kapacity analytickch pracovi.
rove vzjemn dvry zpravodajskch slueb mohou negativn ovlivovat (nkdy
i clen) mediln kampan. Tmito kampanmi (ale t skutenmi proheky) me bt
zpochybovna schopnost zpravodajskch slueb pracovat v efektivnm reimu utajen a z-
rove zvrazovna neschopnost pslunch orgn odhalovat zdroje niku informac
a postihovat jejich nositele.
Jednm z dleitch kol spoluprce zpravodajskch slueb by mlo bt prokazovn
schopnost a upevovn dvryhodnosti esk republiky.
5.5. Homo emissarius
Otzka nejsloitj, nejobtnj, nejcitlivj lovk. Li-li se nkdej souasnci
Moravec (nar. 1885) a Gehlen (nar. 1902) v nhledu na kontinuitu veden zpravodajskch
slueb, v nzoru na osobnostn profil zpravodajce jsou prakticky zajedno.
Ideln zpravodajsk dstojnk mus bt, abych tak ekl, fanatikem sv prce, pe Frantiek
Moravec. Nesm se dvat na sv pidlen jako na obyejn zamstnn s pravidelnmi ednmi
hodinami, ve kterm me mt as na rodinn ivot a osobn zliby. Naopak: mus povaovat
omezen, kter zpravodajsk povoln pin, jako samozejm; mus bt za vech okolnost
schopen postavit zjmy sttu nad zjmy vlastn nebo, co je jet t, i nad zjmy sv rodiny
mus se spokojit s tm, e se o jeho spch dov jen jeho nadzen a nikdo jin ... mus
bt ctidostiv, ani vyaduje veejn uznn, popularitu Vlastnosti, kter umouj splnit
tyto vysok poadavky jsou podle mho nzoru: hlubok cit vlastenectv, neotesiteln osobn
morlka a osobn statenost. [11]
Inteligence, vzdln, charakter, nepodplatitelnost, loajalita, vdom obansk odpovd-
nosti, psychick a fyzick odolnost, schopnost podstupovat rizika, komunikativnost a dal
osobnostn charakteristiky by tedy mly bt vlastn profesionlnm pracovnkm zpravodaj-
skch slueb. K tomu pistupuje relativn dlouh profesn pprava a nejrznj omezen
v prbhu inn sluby (douc by pravdpodobn byla i jist omezen po jejm skonen).
Je to jist znan suma poadavk, zejmna vezme-li se v vahu rove cel spolenosti
a klima, kter v n panuje v. vysok mry tolerance ke korupnmu jednn. Pokud vbec takto
54
vybaven jedinci existuj, neme sttn sprva v jejich ohodnocen konkurovat nejrznjm
soukromm subjektm. Aby bylo splnno alespo zkladn penzum poadavk, je zapoteb
pi vbru vhodnch pracovnk preferovat uchazee s pevn zakotvenm hodnotovm sys-
tmem provenm pedchozm zaazenm.
Uchazee? Sp vytypovan jedince. Zpravodajsk sluby nemohou dlat veejn nbor.
Ani pouvat slueb ad prce nebo inzertnch rubrik. A z hlediska vlastn bezpenosti
mus bt zvl ostrait vi tzv. samouchazem. Bezpenost slueb mus bt pi pijmn
pracovnk rozhodujc. Pokud se nepoda vylouit bezpenostn rizika, nebo je alespo snit
na minimum, je teba se vzdt i takovch osob, kter jinak spluj vechny pedpoklady.
5.6. Vechno bude jinak
Pokud si snad jet nkdo po 11. z 2001 myslel, e hrozba mezinrodnho terorismu
se dotk jen Spojench stt, pak udlosti v Madridu a samozejm tak v severoosetskm
Beslanu tuto pedstavu vyvracej. Terorismus neohrouje jen euroatlantickou civilizaci, ale svt
jako takov. Konfrontace s terorismem narostla do globlnch rozmr a zsadnm zpsobem
mn poadavky na zajitn elementrn bezpenosti. Zkuenosti ze dvou svtovch a jedn
studen vlky jsou v boji s protivnkem, kter nem ani dislokaci, ani pevnou organizan
strukturu, ani normy pro veden boje a kter pedevm nerespektuje dn konvence, mlo
pouiteln. dn stt nebude mt nikdy dost policist a vojk k ostraze vech citlivch mst,
jimi se krom elektrren, zdroj pitn vody a leti staly i autobusov zastvky a koly.
dn demokratick stt tak, ani by ohrozil vlastn podstatu, neme trvale t ve vji-
menm stavu. Je mimo pochybnost, e v tto situaci nebvalm zpsobem vzrst vznam
vkonnch a efektivnm zpsobem koordinovanch zpravodajskch slueb, kter by mohly
bt jednm z nejinnjch prostedk pro vyrovnvn omezen a deficit.
Zd se, e eskou republiku tato vzva zastihla v nedbalkch. O nezbytn reform sys-
tmu zpravodajskch slueb se sice ji dlouho debatuje, ale jej realizace, tm mn na zklad
politickho konsenzu, je v nedohlednu. Zvry a doporuen auditu zpravodajskch slueb,
kter se uskutenil v dob psoben ministra Baty, vyznly zejm do przdna.
Vojensk zpravodajstv svoji reformu ji njakou dobu prov a chyst se i jej legislativn
zakotven. Existuj ale vn pochybnosti o jejm smyslu. Bylo by tedy nanejv douc, aby
se hrozba, kter je stle hmatatelnj, stala impulsem k rychlm, nicmn promylenm
opatenm, pro kter bude zskna co nejir podpora. Vlda i opozice maj pleitost projevit
svoji odpovdnost vi obanm.
Reforma zpravodajskch slueb nesm znamenat ani doasn snen jejich dosavadnch
schopnost. Rizika jsou aktuln a nelze si tud stavt horizonty, kdy sluba doshne po-
tench a kdy plnch schopnost schopnosti slueb mohou bt jen posilovny.
Pi pouit zpravodajskch prostedk vzrst vznam lidskho initele, kterho nelze
v ad ppad nahradit ani nejvysplej technikou. Budovn agenturnch st bude ale
v tomto ppad nesrovnateln sloitj a nesrovnateln nebezpenj. Tm dle narst
vznam dsledn ochrany zdroj.
Vzrst vznam vyhodnocovn informac. Mylen terorist se ubr cestami, kter jsou
naemu chpn na hony vzdleny. Podklady, na jejich zklad probhaj rozhodovac procesy,
mus bt ale co nejpesnj. Jak podcenn rizika, tak neopodstatnn preventivn opaten
mohou mt fatln dsledky.
55
Vzrst vznam prbn spoluprce a koordinace vech sloek, kter jsou na zajiovn
bezpenosti astny: vechny tvary a sloky policie, armda, zpravodajsk sluby, zchrann
sbory, zdravotnick zazen atd. Mus bt odstranny byrokratick bariry pi zskvn
informac. Informace mus bt k dispozici v relnm ase.
Vzrst vznam mezinrodn policejn a zpravodajsk spoluprce.
Soustedn sil na boj s terorismem nesm znamenat stup od boje s xenofobi a rasov
motivovanm nsilm. Etnick a nboensk komunity vydan napospas extrmistm se mo-
hou stt za jistch okolnost zkladnou podpory terorismu.
Zkladnou podpory terorismu se mohou etnick a nboensk komunity stt i v ppad,
e ppadn bezpenostn opaten nebo zsahy nebudou selektivn, ale plon. I tady vystu-
puje do poped poteba kvalitnch informac.
Jako reakci na rst terorismu lze oekvat rst podpory politickho extremismu a nacio-
nalistickch stran s vdci typu Le Pena, irinovskho, Heidera nebo Sldka.
Nrst role zpravodajskch slueb se odehrv ve dvou rovinch: jednak jako dlei-
tho zdroje kvalifikovanch podklad pro tvorbu bezpenostn politiky sttu a jednak
jako nezastupitelnho zdroje informac pi prbnm zvldn bezpenostn situace
v zemi.
V tchto souvislostech jsou na poadu jak poadavky na poslen pravomoc bezpenostnch
sloek, tak zcela legitimn oponentura ve jmnu lidskch prv a svobod. Nezbv ne doufat,
e politick grmia pijmou moudr a vyven rozhodnut. koda jen, e se debat, kter ns
na toto tma ekaj, nebudou u moci zastnit mrtv z New Yorku, Madridu a Beslanu. Jejich
nzory by byly jist zajmav.
6. Nezbytn pedpoklad
Vtina trvale frekventovanch otzek dotkajcch se tak i onak zpravodajskch slueb
je pohchu sp charakteru technologickho ne zkladnho. Ve skutenosti jde o problm
daleko hlub, ne jsou pouh poty zpravodajskch slueb, jejich organizan uspodn
nebo jimi pouvan prostedky.
Politick reprezentace si mus pedevm ujasnit el a smysl existence zpravodajskch
slueb. Bylo by pli nkladnm pepychem vydrovat je jen proto, e jsou jakmsi atri-
butem pln sttn sprvy. Absentuj-li vak srozumiteln politick zadn v cel oblasti
brann a bezpenostn politiky, neme tomu bt jinak ani v tto oblasti speciln.
Nejsou-li pokud mono konsenzuln! politicky definovny zkladn bezpenostn
zjmy sttu, je tk oekvat od vldy, event. jednotlivch vldnch initel, e budou
zpravodajsk sluby adekvtnm zpsoben kolovat, vsledky jejich prce vyhodnocovat
a pouvat je k prbnmu zpesovn brann a bezpenostn politiky.
Prv tato oblast by ale mla bt primrnm pedmtem parlamentn kontroly, zatmco
otzky povahy technologick se z tohoto pohledu zdaj bt a druhotn. Aktivn podl demo-
kratick sti politickho spektra vetn opozice je pitom nezbytnou podmnkou vkonnosti
slueb a jejich kontinuity. Jejich koly, organizace a personln obsazen nemohou bt zvisl
na aktulnch volebnch vsledcch.
Neexistence konzistentn brann a bezpenostn politiky sttu zakld pekku
vzniku funkn legislativy a schopnosti exekutivy zpravodajsk sluby efektivn dit,
kolovat, kontrolovat a hodnotit. Zrove podporuje objektivn existujc tendenci exe-
56
kutivy vyuvat sluby ve prospch partikulrnch stranickch (pokud ne pmo osobnch)
zjm na stran jedn a tendenci slueb stanovovat si koly samy (asto i pro zachovn
smyslu sv existence) na stran druh.
Odpovdn politick grmia mus ve spoluprci s odbornky nalzt vyven een mimo
jin v tchto otzkch:
efektivita zpravodajskch slueb a jejich koordinace ve vztahu k inn demokratick
kontrole,
dostaten a kvalitn personln obsazen ve vztahu k hospodrnosti vynakldanch
prostedk,
zven pravomoc zpravodajskch slueb ve vztahu k dodrovn obanskch prv
a svobod, pstup k nezbytnm informacm ve vztahu k ochran osobnch daj,
ochrana vznamnch ekonomickch zjm ve vztahu k riziku kriminalizace podnikn
etc.
Jsou to poadavky do jist mry protichdn a nalezen funknch kompromis bude velice
obtn. Prestin hateen politickch subjekt me tuto obtnou ale nezbytnou prci jen
neodpovdn mait.
Shrnut
Bez spolehliv klasifikace hrozeb a rizik nelze odpovdn formulovat dnou bezpenostn
politiku. Stejn tak nen mon bez spolehlivch informac naplovat cle tto politiky a za-
jiovat kadodenn bezpenost sttu, jeho instituc a pedevm jeho oban.
Trval tlak na sniovn rozpotov zte spolu s dalmi faktory se projevuj vytvenm
kapacitnch deficit jak v oblasti vnj, tak v oblasti vnitn bezpenosti. Na druh stran
vak petrvvaj hrozby jak vojensk, tak nevojensk a vzrst zejmna aktulnost hrozeb
asymetrickho charakteru terorismus, gerila. To objektivn zvyuje poadavky na efektivn
fungovn a innou koordinaci zpravodajskch slueb, kter mohou bt jednm z nejinnj-
ch nstroj pro vyvaovn vznikajcch deficit. Mla by platit nepm mra: m mn
prostedk k zajitn bezpenosti je pipraveno k okamitmu nasazen, tm komplexnj,
vrohodnj a vasnj zpravodajsk informace mus bt k dispozici.
Nezastupiteln role zpravodajskch slueb tedy vyplv z nutnosti vytvet vasnou iden-
tifikac hrozeb a rizik dostaten asov prostor pro aktivaci bezpenostnch systm vetn
pokryt deficitnch oblast.
Pd totalitnho reimu v roce 1989 se nemohl obejt bez jist destrukce jeho bezpenost-
nch, zejmna pak represivnch sloek a bez obmny jejich personlu. Zrove bylo nezbytn
vybudovat bezpenostn systm nov, kter by reflektoval i snahy esk republiky o zapojen
do integranch seskupen a poslze i lenstv v Severoatlantick alianci a v Evropsk unii.
Tento proces se objektivn vyznaoval nejen stetem s minulost, ale i stety koncepnmi.
Euforie po pdu nemilovanho reimu a konci studen vlky pinesla i jistou bezpenostn
bezstarostnost. Otzky obrany a bezpenosti byly spolenost i jej politickou reprezentac
dlouhodob podceovny a ani v oblasti, kter by nemla podlhat partikulrnm zjmm,
nebyla nalzna politick shoda. Vrazem toho je napklad i vce ne ptilet absence orgnu
typu Bezpenostn rady sttu. Nezbytnost demokratickho zen a kontroly bezpenostnch
systm nalezla i svoji odvrcenou strnku v neadekvtnch politickch a pehnanch odbor-
57
nch ambicch laickho prvku. To vystilo do situace, ve kter jsou i legislativn zakonzervo-
vny vsledky nedostaten promylench, nedostaten koordinovanch a nkdy i iracio-
nlnch pstup jet v dob, kdy lze ji prvem poadovat funknost celho systmu.
Zatmco v prvnch polistopadovch letech pevldaly vi bezpenostnm slokm obavy,
nechu a dokonce i jist a ne zcela nepochopiteln ttivost, kter st politick reprezentace
vyuvala k osobnmu zviditelnn, souasn politick reprezentace si ji del dobu uvdo-
muje nedostatenou efektivitu systmu. Politick soupeen j vak asto brn v nalzn
spolench vchodisek. Z pohledu obana i odborn veejnosti jsou asto nepochopiteln
upednostovny partikulrn zjmy ped zjmy spolenosti. To vytv situaci, kter brzd
snahy o komplexnost pohledu i nslednch een. Pedkldan nvrhy bvaj jen parci-
ln povahy a navrhovan een astji rzu technologickho ne koncepnho. Dlc ra
v mnohch spornch otzkch nebv vedena jen mezi stranami koalinmi a opozinmi, ale
tak uvnit vldnoucch koalic samch. Patnct let po pdu totalitnho reimu je to vizitka
pozoruhodn nedosplosti.
Vvoj bezpenostn situace, zejmna pak rst terorismu, jsou nepehldnutelnou vzvou
k tomu, aby kroky potebn k zefektivnn zpravodajsk innosti byly realizovny co nej-
rychleji. V prbhu tohoto procesu vak nesm ani doasn dojt k poklesu ji dosaench
schopnost zpravodajskch slueb. Signly tohoto typu se vak objevuj i z relevantnch
mst. Situaci siln komplikuje fakt, e mezinrodn terorismus vn do bezpenostnho
prosted prvky, kter se vymykaj dosavadnm zkuenostem naeho civilizanho okruhu
a stav demokratick stty do obtn eitelnch situac. Hrozba terorismu pin rizika
vvoje demokracie sam.
ada zcela konkrtnch ppad tak svd o tom, e nen dostatenm zpsobem zabez-
peena ochrana vznamnch ekonomickch zjm, by ji nkter sluby explicitn a jin
v extenzivnm vkladu maj ve sv psobnosti. Msto spoluprce a koordinace v tto oblasti
panuje vzjemn a asto i dvodn nedvra umocovan nejrznjmi aframi.
Ke zlepen stavu nemohou pispt jednotliv izolovan kroky, ale jen komplexn een
open o srozumitelnou zahraninpolitickou koncepci a na zklad konsenzu formulovanou
bezpenostn politiku. Projektu zpravodajsk sti bezpenostnho systmu mus pedchzet
analza souasnho stavu zamen na odstrann neodvodnnch duplicit na stran jedn
a pokryt doposud nedostaten zpracovvanch hrozeb a rizik na stran druh.
Poznmky a odkazy:
[1] Svmi nmty a kritickmi pipomnkami se na zpracovn studie podleli Ji Rek, Andor ndor a Stani-
slav Thurnvald.
[2] HERMAN M. Intelligence Services in the Information Age. London, UK: Frank Cass Publishers, 2001, str. 50.
[3] MORAVEC Frantiek. pin jemu nevili. Praha: Rozmluvy, 1990.
[4] KOKOKOVI Jaroslav a Stanislav. Spor o agenta A 54. Praha: Nae vojsko, 1994.
[5] Vojensk strategie R schvlen usnesenm vldy . 578 z 9. ervna 2004, l. 4.
[6] Tisk . 661. Parlament R, Poslaneck snmovna, nvrh zkona o Vojenskm zpravodajstv.
[7] Dopis tet. Tak byl potkem devadestch let posmn nazvn seznam novin-agent StB, kte
dajn mohli destabilizovat na politickou scnu. Nkte ze seznamu vypracovanho tehdej FBIS byli ale
u dvno po smrti.
[8] MORAVEC, Fr., 1990, str. 4.
[9] GEHLEN Reinhard. Tajn sluba v akci. Praha: Nae vojsko, 1994, str. 41.
[10] KISSINGER Henry. Posouvn obdlnk nic nezmn. Tribune Media Services, Inc., 2004.
[11] MORAVEC, Fr., 1990, str. 70.
58
Prameny:
FROLK Josef. pin vypovd. Praha: Orbis, 1990.
GEHLEN Reinhard. Tajn sluba v akci. Praha: Nae vojsko, 1994.
HERMAN M. Intelligence Services in the Information Age. London, UK: Frank Cass Publishers, 2001.
HOY Claire, OSTROVSKY Victor. Lst a klamem. Bratislava: Ikar, 1991.
KOKOKOVI Jaroslav a Stanislav. Spor o agenta A 54. Praha: Nae vojsko, 1994.
MORAVEC Frantiek. pin jemu nevili. Praha: Rozmluvy, 1990.
PACNER Karel. eskoslovensko ve zvltnch slubch. I.-IV. dl. Praha: Themis, 2002.
Encyklopedie pione: ze zkulis tajnch slueb, zejmna Sttn bezpenosti. Praha: Libri, 1993.
Sbornky DV Securitas Imperii. Praha: vydavatelstv MV R.
Vojensk strategie esk republiky, schvlen usnesenm vldy . 578 z 9. ervna 2004.
Zkon . 76/1959 Sb., o nkterch sluebnch pomrech vojk.
Zkon .100/1970 Sb., o sluebnm pomru pslunk Sboru nrodn bezpenosti.
Zkon .23/1991 Sb., kterm se uvozuje Listina zkladnch prv a svobod jako stavn zkon Federlnho shrom-
dn esk a Slovensk Federativn Republiky.
Zkon . 451/1991 Sb., kterm se stanov nkter dal pedpoklady pro vkon nkterch funkc ve sttnch org-
nech a organizacch SFR, R a SR.
Zkon NR . 283/1991 Sb., o Policii esk republiky.
Zkon . 67/1992 Sb., o Vojenskm obrannm zpravodajstv.
Zkon NR .13/1993 Sb., celn zkon.
Zkon .153/1994 Sb., o zpravodajskch slubch esk republiky.
Zkon .154/1994 Sb., o Bezpenostn informan slub.
Zkon .148/1998 Sb., o ochran utajovanch skutenost a zmn nkterch zkon.
Tisk . 661. Parlament R, Poslaneck snmovna, nvrh zkona o Vojenskm zpravodajstv.
Uit zkratky:
BIS Bezpenostn informan sluba
BND (Bundesnachrichtendienst)
Spolkov zpravodajsk sluba
CIA (Central Intelligence Agency)
stedn zpravodajsk sluba
FBIS Federln bezpenostn informan sluba
GRU (Gossudarstvennoje razvedyvajemoje upravlenie)
Sttn sprva rozvdky (sovtsk vojensk zpravodajsk sluba)
NB Nrodn bezpenostn ad
RZ Rada pro zpravodajskou innost
OD ad na ochranu stavy a demokracie
ZSI ad pro zahranin styky a informace
VKR Vojensk kontrarozvdka
VOZ Vojensk obrann zpravodajstv
VP Vojensk policie
VZ Vojensk zpravodajstv
VZ Vbor pro zpravodajskou innost
VZS Vojensk zpravodajsk sluba
ZSG Zpravodajsk sluba Generlnho tbu
59
VOJENSK
UMN
VOJENSK
UMN
Mjr. Ing. Libor Kutj
Monosti zpravodajstv
pro mezinrodn bezpenost
Tma pedkldanho lnku navazuje na pedchoz, ve kterm jsem se zabval vpadky
zpravodajstv a jeho hodnovrnost. Je poznmkou k souasnmu dn, kter je charakteris-
tick obecnmi diskuzemi na tma vkonnosti zpravodajskch slueb, vznamu a spolehlivosti
jimi pedkldanch zvr pro tvorbu relevantnch politickch a vojenskch rozhodnut. Tyto
diskuze jsou aktuln zejmna v souvislosti s taenm USA proti terorismu v Afghnistnu a pe-
devm na zem Irku. Za velmi zvan z hlediska pohledu na innost zpravodajskch slueb
demokratickch stt lze povaovat sdlen bval britsk ministryn zahrani o dajnm
zpravodajskm monitoringu hovor vedench generlnm tajemnkem Organizace spojench
nrod v dob, kter byla rozhodujc pro vytven stanovisek mezinrodnho spoleenstv
k zamlen operaci USA v teritoriu Irku.
Jedn se o zpravodajskou innost, kter nem za prioritn cl vytvoen dostatench
podmnek pro mocenskou pevahu nkterho sttu na poli politickm, vojenskm i hos-
podskm. Clem zpravodajstv, kter mm na mysli, je vyuvn jm zskanch poznatk
a informac k vytven a podpoe mru v urit geografick oblasti. Veobecn bychom mohli
takov snahy oznait jako tvorbu mezinrodn bezpenosti i mezinrodnho bezpenostnho
prosted, kter se v praxi projevuje jako zabrnn vlkm i teritorilnmu omezen jejich
vlivu a roziovn.
Zpravodajstv vyvj svou innost nejen ve prospch jednoho sttu, kter ho provd, ale
mnohdy pln i koly v dob hrozcho nebo existujcho konfliktu mezi jinmi stty i spoleen-
skmi strukturami, ani by stt provdjc pedmtnou zpravodajskou innost byl do tohoto
konfliktu zainteresovn nebo jm byl jakkoli ohroen. V dob hrozby ozbrojenho konfliktu
mohou bt zpravodajsk vsledky vhodn vyuity v prbhu jednn znesvench stran.
Spojen stty jako supervelmoc s globlnmi nrodnmi zjmy asto vystupuj v roli tzv.
svtovho etnka a zastuj se nepebern ady negociac a intervenc. Sla jejich vyjed-
nvac pozice je nezdka dna prv jejich monostmi disponovat informacemi i je zskat.
Efektivn zpravodajsk innost podporujc diplomacii pravdpodobn dopomohla Henrymu
Kissingerovi pipravit cestu k dosaen arabsko-izraelskho porozumn po tzv. vlce Jom
Kippur a prezidentu Carterovi k uzaven dohod v Camp Davidu. Obdobn mrotvorn se pro-
jevuj i jin stty, jako nap. Velk Britnie v ppad kyperskho problmu.
Sly a prostedky zpravodajstv mohou bt v takovch ppadech vyuity t jako nstroj
zruk pro vyjednvn a kontrolu dodrovn zsad dohodnutch jednotlivmi vyjednvaj-
cmi stranami. Po jom kippursk vlce nabdl Kissinger obma stranm konfliktu vsledky
optoelektronickho przkumu (IMINT - Imagery Intelligence) provdnho letouny U-2 nad
znou separace vojsk, co umoovalo pedejt pekvapen ze strany protivnka.
Po tzv. dohod Sinaj II. z jna 1975 byly materily IMINT dodvny Egyptu a Izraeli, obvykle
na jejich podn, co sedm a deset dn. Americk nvrhy rovn zahrnovaly instalaci rznch
idel a monitorovacch zazen, kter mla usnadnit innost mrovm silm OSN. K dalmu
vyuvn americkho IMINT dolo v roce 1979 po dosaen egyptsko-izraelsk mrov dohody.
60
Mezinrodn sly a pozorovatel dostvali od americk strany ji analyzovan (nikoli originln
nezpracovan) vsledky IMINT a tchto vyuvali k hodnocen situace a v diskuzi s obma
stranami. Vsledky zpravodajsk innosti byly t vyuity USA v roce 1990 pi jednnch,
kter mla zabrnit zhorovn se vztah mezi Indi a Pkistnem v ppad sporu o Kamr.
Zde se nabz otzka, zda by vsledky kosmickho zpravodajstv mohly poslouit k vyeen
nebo zmrnn napt i v jinch spornch oblastech Blzkho vchodu, nap. vytvoen zruk
Izraeli po jeho eventulnm oputn souasnch pozic na Golanskch vinch.
Nrodn zpravodajsk potencily je t mono vyuvat v ppad zabezpeovn spo-
lenho zjmu nkolika stt, a to jak v dob vlky, tak v dob mru. Spolen innost byla
vyuita kup. pi monitorovn poruovn sankc proti bval Jugoslvii, ale i v rmci sys-
tmu kontroly raketov techniky (Missile Technology Control Regime), ve skupin jadernho
prmyslu (Nuclear Suppliers Group) apod. Takov opaten maj za cl zpravodajsky pokrt
rizika plynouc z proliferace technologi a koordinaci jednotlivch innost proti obdobnm
neleglnm globalizujcm se aktivitm.
Monosti vyuvn prostedk nrodnho zpravodajstv existuj i v ppadech, kdy rozhodnut
jsou pijmna ve strukturch oficilnch mezinrodnch instituc. Vlka v Koreji a konflikt v Perskm
zlivu jsou typickmi pklady organizace a vyuvn spojeneckho zpravodajstv, v nejvt me
vak openho o americk zpravodajsk zdroje, akoli jsou tyto vlky a zsahy vedeny s mandtem
a pod vlajkou OSN. V tchto operacch se jedn o vyuvn zpravodajskch informac proti spo-
lenmu protivnkovi. Takov informace jsou vak nezbytn i tehdy, kdy OSN zastv neutrln
stanovisko nebo pi operacch svm charakterem podobnm vysln mnohonrodnostnch sil OSN
do Libanonu v roce 1982 a sil pod velenm NATO do zem bval Jugoslvie.
Mrov operace OSN mly donedvna pasivn charakter a nevyadovaly vtho zaanga-
ovn sil a prostedk nrodnho zpravodajstv. V poslednch letech se vak tyto operace
svm charakterem staly aktivnmi. Neutrln innost majc za cl udren mru se zmnila
v preventivn operace a operace prosazujc mr i bez souhlasu stran konfliktu. Takov ope-
race zahrnuj vyjednvn s astnky konfliktu a dalmi zainteresovanmi stranami, tvorbu
nvrh a pijmn rozhodnut, plnovn a provdn humanitrnch akc a ochranu vlastnch
mnohonrodnostnch sil rozmstnch na teritoriu konfliktu.
Vechny tyto innosti vyaduj dkladnou informan podporu, kterou mohou sly OSN
zskat pouze z nrodnch zpravodajskch zdroj. To se vznamn projevilo pi operacch OSN
v Somlsku a bval Jugoslvii, kde nejcennjmi informacemi byly ty, kter prezentovaly
zmry loklnch astnk konfliktu. Zde se nabz k zamylen stanovisko vysokho dstoj-
nka britskho generlnho tbu, podle kterho jsou zpravodajsk informace zkladnm
lnkem kad operace vojenskho charakteru a OSN mus vypracovat systm sbru informac
bez ohledu na zsadu sv neutrality.
Zpravodajsk innost, a se to me zdt jakkoli podivn, poslouila nejen podpoe velmo-
censkch ambic bipolrnho svta ped rokem 1990, ale t k redukci napt mezi tehdejmi
potencilnmi astnky jadernho konfliktu.
Obdob studen vlky bylo charakteristick udrovnm rovnovhy prostednictvm politiky
zastraovn, kter vyuvala vzjemn nejistoty obou velmoc USA a SSSR stran velikosti
a innosti svch jadernch potencil. Zpravodajstv bylo vyuvno ke kontrole a verifi-
kaci zbrojen a budovn vztah vzjemn dvry mezi obma stejnmi vojenskmi bloky.
Zpravodajsk sluby vsledky sv tajn innosti pomhaly inspekcm, kter byly provdny
na zklad podepsanch smluv o redukci vojenskho potencilu.
61
Prvopotkem takovch snah byla realizace opaten vyplvajcch ze smluv SALT I (Stra-
tegic Arms Limitation Talks/Treaty poty pozemnch raketovch sil a komor na ponorkch
sloucch k odplen raket) a SALT II. Byl vytvoen stl americko-sovtsk konzultan
vbor (US-Soviet Standing Consultative Committee) pedstavujc mechanismus a frum pro
prezentaci vah a nzor obou stran na pokusy poruovn ustanoven smluv. Ob strany
se prostednictvm svch zpravodajstv propracovaly k tzv. satelitnmu kontrolnmu systmu
(Reconnaissance Satellite Regime).
Ji v roce 1963 bylo akceptovno vyuvn przkumnch satelit ke zpravodajskm e-
lm. Takov akceptace byla formulovna v lnku XII. smlouvy o protiraketov obran ABM
(Anti-Ballistic Missile), v lnku V. smlouvy SALT I a lnku XV. smlouvy SALT II. Je tedy
evidentn, e tehdej dv svtov supervelmoci potvrdily vznam zpravodajskch opaten
pro verifikaci dodrovn smluv majcch bezprostedn vliv na bezpenostn prosted teh-
dejho svta.
Nelze beze zbytku vyjmenovvat vechny smlouvy a dohody, jejich dodrovn bylo
verifikovno zpravodajskmi prostedky. Jednalo se vak nejen o ve uveden, ale nap.
i o dohodu v oblasti redukce jadernch zbran stednho dosahu INF (Intermediate-Range
Nuclear Forces/Treaty) a o strategickch jadernch zbranch START (Strategic Arms Reduction
Talks/Treaty) u kterch byl nap. dohodnut zpsob umstn sledovanch zbraovch systm
tak, aby byly tyto viditeln pro satelitn przkum. Toto vytvoilo zcela nov podmnky pro
spoluprci obou velmoc i pakt v oblasti kontroly zbrojen.
Tato legalizace nrodnch zpravodajskch prostedk a sbr informac s vdomm poten-
cilnho protivnka pedstavovala v dan dob zcela novou dimenzi vztah. V nvaznosti
na tyto aspekty smluv byly realizovny tzv. inspekce na mst jako hlavn nstroj verifikace
dodrovn smluvnch ujednn.
Nrodn prostedky technickho przkumu NTM (National Technical Means of Collection)
byly rovn implementovny do smlouvy o konvennch ozbrojench silch v Evrop CFE
(Conventional Forces Europe), kdy signati CFE se dohodli nevyvjet takov innosti, kter
by ohraniily monosti a ztovaly vyuitelnost zpravodajskch vstup NTM ke kontrole
obsahu smlouvy.
Ve stockholmskm dokumentu OBSE podepsanm ticeti pti zemmi v roce 1986 jsou NTM
uznny jako prostedek uren ke kontrole dohodnutho a pijaty jako standardn mezin-
rodn prostedek budovn dvry. Po skonen studen vlky se vak tato role nrodnch
zpravodajskch prostedk v oblasti kontroly zbrojen postupn minimalizovala.
V novm globlnm svt vak vznam nrodnch zpravodajskch prostedk vyuvanch
k prospchu nikoli i nejen jejich provozovatele bude naopak vzrstat v souvislosti s hrozbou
loklnch konflikt, proliferace technologi a mezinrodnho terorismu.
Obsahov smyslupln a o dvru open mezinrodn spoluprce zpravodajskch slueb
rznch stt vytv novou dimenzi na poli novch fenomn v oblasti hrozeb a rizik pro
mezinrodn bezpenostn prosted. Mezinrodn organizace v ele s OSN, kter usiluj o ak-
tivnj a draznj roli pi prosazovn mru a bezpenosti ve svt, by mly dospt k nzoru
o nezbytnosti vyuvn nrodnch zpravodajskch zdroj pro dosahovn svch cl.
Literatura:
HERMAN, M. Potga wywiadu. Warszawa: Dom wydawniczy Bellona, 2002.
62
NZORY
POLEMIKA
NZORY
POLEMIKA
Od roku 1999 existuje monost piznat vojkovi z povoln pdavek na bydlen. Tento zamst-
naneck poitek vyeil v rezortu obrany bytov problm, kter nebylo MO R schopno eit
administrativnmi nstroji. Zpsob poskytovn pdavku na bydlen vak naboural spravedlnost
a efektivnost soustavy zamstnaneckch poitk, a tud vznikly nov problmy. Tento lnek
tyto problmy analyzuje a ukazuje na nejzvanj nedostatky pdavku na bydlen. Analzy
jsou provedeny pro lta 1999 a 2003.
vod
Pdavek na bydlen vyeil v rezortu Ministerstva obrany R (MO R) chronick problm
s bydlenm vojk z povoln. Se znikem bytovho problmu se vak dky nevhodnmu zp-
sobu poskytovn pdavku na bydlen objevily nov problmy. Pdavek na bydlen, pvodn
zamlen jen jako doplnk bytov politiku ozbrojench sil [19], se stal novm druhem
velmi vyhledvan zamstnaneck vhody vojk z povoln. Dky tomu dolo k nabourn
spravedlnosti v soustav zamstnaneckch vhod a vzniku skrytho socilnho konfliktu.
V dsledku plonho poskytovn pdavku na bydlen se snila efektivnost poskytovn
odmny za vykonanou prci vojkm z povoln, kterm byla tato dvka poskytnuta [2, 17].
Analze tchto dvou zsadnch problm se vnuje nsledujc lnek, kter vznikl na zklad
podklad zskanch v projektu specifickho vzkumu SV04-VV-K02-06-PER.
Od 1. 12. 1999 existuje dky ustanoven 61 zkona . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln
monost piznat vojkovi z povoln pdavek na bydlen. Tato finann dvka m povahu
kompenzace vojka z povoln ze strany sttu za to, e nemohl vojkovi z povoln poskytnout
zamstnaneckou vhodu v podob edn pidlenho bytu nebo ubytovn [25, 26]. Toto
administrativn selhn sttu jako zamstnavatele, kter vojkm z povoln uruje rozkazem
msto jejich sluby, je eeno vybavenm vojka z povoln pdavkem na bydlen ve vi
finann stky, kter mu umouje trnm zpsob een problmu bydlen, tj. bydlen
alespo v njmu.
Pvodn byla ve pdavku na bydlen urena jako 1,5 nsobku minimln mzdy (MMz),
piem nebyla rozliena ani kvalita bydlen v njmu, ani cenov rozdly v njmech mezi
obcemi, kde vznikal njemn vztah. Pdavek na bydlen v tomto pojet pedstavoval doplnk
bytov politiky ozbrojench sil [19], tzn. neml charakter zamstnaneck vhody, kterou by
ozbrojen sly konkurovaly jinm institucm na trhu prce [2].
Ke zmn postaven pdavku na bydlen v zamstnavatelsk (sociln) politice MO R dolo
a v roce 2002, kdy zkonem . 254/2002 Sb. byly stanoveny tyi kategorie obc se stanove-
nmi koeficienty pro vpoet ve pdavku na bydlen. Dolo tak k rozlien cenovch rozdl
njemnho bydlen mezi obcemi a MO R prakticky rezignovalo na bytovou politiku do kter
investovalo nemal prostedky prostednictvm programu . 307 130 PaTOIM bytovho
hospodstv a pozdji prostednictvm programu . 307 770 Rozvoj bytovho programu.
Kpt. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., prap. Petra Mllerov
Pdavek na bydlen poehnn,
nebo proklet?
63
Od poloviny roku 2002 se pdavek na bydlen se zaal urovat v rozmez 1,4 a 1,7 nsobku
MMz. Postupem asu, kdy rostla v dsledku vydvn novch a novch nazen vldy ve
minimln mzdy bez toho, ani by mrn tomu rostly ceny njm v kategorizovanch obcch,
dochzelo ke sniovn koeficient na doln hranici rozmez a ke zmenovn potu kategori
obc a na souasn dv kategorie. Ble tab. 1.
zmna minimln mzdy 1.7.1999 1.1.2000 1.7.2000 1.1.2001 1.1.2002 1.1.2003 1.1.2004
minimln mzda (K) 3 600 4 000 4 500 5 000 5 700 6 200 6 700
ve koeficientu/od: 1.12.1999 28.7.2002 1.1.2003 1.1.2004
- hl. msto Praha 1,50 1,50 1,50 1,50 1,70 1,56 1,44
- obec nad 50 000 obyv. 1,50 1,50 1,50 1,50 1,60 1,48 1,40
- obec 5 000 50 000 obyv. 1,50 1,50 1,50 1,50 1,50 1,40 1,40
- obec do 5 000 obyv. 1,50 1,50 1,50 1,50 1,40 1,40 1,40
pdavek na bydlen (K)
- hl. msto Praha 5 400 6 000 6 750 7 500 9 700 9 700 9 700
- obec nad 50 000 obyv. 5 400 6 000 6 750 7 500 9 200 9 200 9 400
- obec 5 000 50 000 obyv. 5 400 6 000 6 750 7 500 8 600 8 700 9 400
- obec do 5 000 obyv. 5 400 6 000 6 750 7 500 8 000 8 700 9 400
Pramen: z. . 221/1999 Sb.; n. v. . 257/2002 Sb.; n. v. . 563/2002 Sb.; n. v. . 481/2003 Sb.; n. v. .
131/1999 Sb.; n. v. . 313/1999 Sb.; n. v. . 162/2000 Sb.; n. v. . 529/2000 Sb.; n. v. . 436/2001 Sb.; n. v.
. 559/2002 Sb.; n. v. . 463/2003 Sb.
Tab. 1: Vvoj pdavku na bydlen v letech 1999 a 2004
Nutnost upravovat koeficienty v zvislosti na rstu zkladny pro vpoet pdavku na byd-
len a brzdit jeho rst ukazuje na nevhodnost zvolen vpotov zkladny pdavku na bydlen
a na neschopnost MO R urit objektivn, tj. pro danou kategorii obce typick trn njemn.
Dky tomu tak pdavek na bydlen dostal charakter podivn uren pauln stky, protoe
rst pdavku nekoproval rst minimln mzdy a nekoproval ani rst cenovch index spo-
tebitelskch cen i stavebnch prac, tj. veliin, podle kterch se posuzuje reln hodnota
pennch pjm domcnost a ivotnch nklad. Pdavek na bydlen tak ztratil charakter
sociln dvky, kter ml v pvodnm nvrhu zkona . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln
[25]. Ble obr. 1.
Z obr. 1 je zeteln, e ve pdavku na bydlen v dnm ppad nem souvislost s vvojem
ivotnch nklad v esk republice. Jeho el je proto jin ne jen een problmu bydlen
a dky tomu svmu pjemci umouje eit i jin ne bytov problmy nebo problmy s uby-
tovnm. Svm charakterem pdavek na bydlen bl k nborovmu pspvku, kter jako by
byl zamstnanci vyplcen permanentn po celou dobu trvn jeho sluebnho pomru, tzn.
jde o doplkov pjem nad rmec odmny za vykonanou prci. V souvislosti s takovmto cha-
rakterem pdavku na bydlen jako edn uren (pauln) stky, kter m uinit sluebn
pomr vojka z povoln atraktivnm, je zhadou, pro pro uren pdavku na bydlen byla
zvolena vpotov zkladna, kterou pltce pdavku na bydlen, tj. MO R, nem a v dnm
ppad neme mt pod kontrolou, a pro nebyl zvolen jednodu a transparentnj zpsob
urovn stek pdavku na bydlen. Situace, kdy vlda na popud Ministerstva prce a socil-
64
nch vc R zv svm nazenm minimln mzdu a zrove na popud MO R dalm nazenm
sn koeficienty pro vpoet pdavku na bydlen je ponkud absurdn. Vhodnj by bylo,
kdyby stky pdavku na bydlen byly vyhlaovny nezvisle na minimln mzd a jejich ve
byla urovna, podobn je tomu nap. cestovnch a obdobnch nhrad, na zklad statisticky
sledovanch ukazatel. Potebn ukazatele vak nebyly k dispozici ani v roce 2004. [21]
Pdavek na bydlen a otzky spravedlnosti
Pomineme-li technickou nedokonalost mechanismu uren pdavku na bydlen, nejedno-
znanost vztahu adekvtnost stky pdavku na bydlen a ceny trnho njemnho v loka-
litch, kde vojci vykonvaj slubu, nejzvanjm problmem pdavku na bydlen je jeho
nespravedliv charakter. Nespravedlnost toti nabourala celou soustavu zamstnaneckch
vhod/poitk, kter stt poskytuje vojkm z povoln jako vsledn produkt sociln politiky
MO R. Zkladnm clem tto politiky je u vech zamstnavatel v souladu s teori [nap. 20]
stejn: najmout na trhu prce vhodn osoby do zamstnaneckho pomru a udret kvalita-
tivn vhodn zamstnance ve sv organizan struktue, tzn. v njemnm vztahu.
Soustavy zamstnaneckch vhod/poitk jsou konstruovny vdy na principech spra-
vedlnosti. V souladu s vznamem slova spravedlnost je za spravedliv povaovno to, co
je veobecn pijmno za sprvn, pravdiv, nleit, prav. [11] Podle vkladu [18]
je za prav, sprvn, normln povaovno to, co uznv vtina spolenosti, co je
vtinou spolenosti kodifikovno jako sprvn, a proto normln. A vzhledem k tomu, e na-
prost vtina lid pirozen pouv k vkonu manulnch innost od prody pravou ruku,
je normln, morln kodifikovan, to co nen lev, co je prav, co je podle prva pijatho
vtinou. Co je prav, tedy spravedliv, to tak posunuje existenci spolenosti dopedu,
nebo to pomh mrnit sociln konflikt.
Zde je teba si uvdomit, e v ppad jednoho zamstnavatele i jedn ekonomiky je
spravedlnost subjektivn urovan kategorie na zklad nzoru zamstnanc a astnk
trhu prce a nikoliv na zklad nzoru zamstnavatele. Chce-li tud zamstnavatel zskat ty
prav zamstnance a udret je dle v njemnm vztahu, mus tomu pizpsobit svou sociln
politiku a tak soustavu nabzench a poskytovanch zamstnaneckch vhod/poitk tak,
aby odpovdala pijman spravedlnosti v clov skupin. Plnn plynouc zamstnancm
ze soustav zamstnaneckch vhod/poitk jsou konstruovna na principech ekonomick
Obr. 1: Vvoj pdavku na bydlen cen v R v letech 1999 a 2004 (1999 = 100 %)
65
spravedlnosti, tj. u tchto plnn je posuzovna horizontln, vertikln nebo distribun
spravedlnost [16].
Horizontln spravedlnost je zaruena, kdy jednotlivcm ve stejnm postaven, kter me
bt ureno dchodem, pjmem, sociln situac, hierarchickm postavenm, pracovn/sluebn
pozic, kategori personlu, zsluhami apod., je poskytnuto plnn uspokojujc stejnou potebu
a oba z toho maj stejn prospch. Na principu horizontln spravedlnosti jsou v esk republice
poskytovny zamstnancm nap. cestovn nhrady. Vojkm z povoln se poskytuje stravn
ve stejn vce podle dlky trvn sluebn cesty, nikoliv podle pslunosti k hodnostnmu sboru,
protoe z pohledu uspokojen poteby jst jsou si vichni vojci rovni. Princip horizontln sprave-
dlnosti je uplatnn tak v konstrukci soustavy odmovn zamstnanc eskho sttu. Za stejnou
prci nle stejn odmna. Plnn poskytovna na principu horizontln spravedlnosti pravdpo-
dobn vnitn stabilizuj personln strukturu, protoe nemotivuj zamstnance k pohybu uvnit
personln struktury, tj. k vyhledvn ekonomickch vhod. Ve tchto plnn se uruje na zklad
uritch statistickch veliin, kter objektivizuj potebu penz na uspokojen lidskch poteb.
Vertikln spravedlnost znamen spravedliv pstup k jednotlivcm, kte se nachzej
v rznm postaven. Vertikln spravedlnost je spojena s proporcionalitou plnn ve vztahu
k vkonm, spoteb, velikosti dchodu jednotlivce, hierarchickmu postaven apod. [16].
Princip vertikln spravedlnosti se objevuje v soustav odmovn zamstnanc eskho
sttu [20]. Vojk z povoln s vy hodnost m v rmci hodnostnho sboru vy hodnostn
pplatek. Vojk z povoln, kter d uritou st organizan struktury, m pplatek za zen
vy, o vy je jeho hierarchick postaven. V zvislosti od nrok na kvalifikaci a jejho
dosaen je zamstnanec zaazen do platov tdy. Plnn poskytovna na principu verti-
kln spravedlnosti maj za cl motivovat zamstnance k pohybu uvnit personln struktury
a ke vstupu a vstupu do organizace. Ve tchto plnn se odvj od zdrojovch monost
kadho zamstnavatele a jeho postaven na trhu prce.
Distribun spravedlnost je zaruena pi poskytovn plnn v pomru k pspvku kadho
jednotlivce k celkovmu produktu [16]. Na principu distribun spravedlnosti se poskytuje
v esk republice nap. plat za prci pesas [22]. Vojk z povoln dostv takov plat
za prci pesas, kter odpovd dob, kterou strvil v prci na stanovenou dobu, kvalifi-
kanm nrokm jeho sluebnho zaazen a dalm charakteristikm jeho sluebn pozice.
Princip distribun spravedlnosti je vyuit pi konstrukci dvek vyplcench vojku z povoln
po skonen jeho sluebnho pomru [24]. Princip distribun spravedlnosti je sledovn i pi
urovn platovho tarifu, tj. uren platovho stupn pi znalosti platov tdy na zklad
tzv. zapoitateln praxe. Plnn poskytovna na principu distribun spravedlnosti maj
za cl stabilizovat personln strukturu. Ve tchto plnn se odvj od zdrojovch monost
kadho zamstnavatele a jeho postaven na trhu prce.
Posuzujeme-li prvn pravu poskytovn pdavku na bydlen z pohledu ekonomick
spravedlivosti, je teba ct, e nebyla nikdy ekonomicky spravedliv. Poruena byla jak
horizontln, tak vertikln, tak i distribun spravedlnost.
Pdavek na bydlen, jako kompenzace sttu za nesplnn zvazek bydlen, pedstavuje
veejn vdaj [27], pro kter se z pohledu ve definovan horizontln spravedlnosti poa-
duje, aby jednotlivci se stejnm dchodem nebo potebami mli z takovho veejnho vdaje
stejn prospch.
Vzhledem k tomu, e i ve sluebnch bytech se mus platit njem, pak dva hodnost, slu-
ebnm zaazenm a platem shodn vojci z povoln mli ze dvou rznch zpsob zaji-
66
tn svho bydlen rzn prospch. Oba mli sice vyeenu svou bytovou situaci, ovem
pjemce pdavku na bydlen ml pokryty nklady njmu, kdeto uivatel sluebnho
bytu musel platit njem ze svho platu.
V ppad vertikln spravedlnosti je u pdavku na bydlen zeteln, e pdavek na byd-
len, v dob, kdy kad vojk dostval 1,5 nsobku MMz, nesploval kritrium vertikln
spravedlnosti. Tato skutenost se nezmnila ani pot, co byl pplatek na bydlen urovn
na zklad velikosti obce. Stle platilo, e dva jedinci v rznm postaven dostvali stejn
plnn. Ve pdavku na bydlen toti nen vzna ani na velikost bytu nebo jeho kva-
litu, kter by odpovdal poteb vojka z povoln ubytovat svou rodinu v mst vkonu
sv sluby, ani nen vzna na postaven pjemce plnn v hierarchii ozbrojench sil,
kam se dostal svmi vkony. Pdavek na bydlen smazal rozdly, kter byly zohlednny
bytovmi komisemi ve vojenskch posdkch pi pidlovn bytu.
K poruen spravedlnosti distribun dolo u pdavku na bydlen tm, e za rzn vkony
pro stt, provedenmi rznmi vojky z povoln z rzn hierarchie organizan i pjmov,
nebylo poskytovno plnn odpovdajc tmto vkonm. V konenm dsledku vichni,
kdo splnili formln kritria nroku na pdavek na bydlen na jednom zem, dostvali stejn
plnn bez ohledu na skutenou potebu a na odvdn vkon a zsluhy pro esk stt.
Pestoe je poskytovn pdavku na bydlen soust sociln politiky rezortu obrany
MO R, kterou lk z trhu prce zjemce o slubu vojka z povoln, charakter tto dvky
nen paradoxn sociln. Nedochz toti k udrovn i dokonce prohlubovn princip
spravedlnosti uvnit organizace, ale k jejich naruovn. To pirozen nese riziko vzniku
socilnho konfliktu, oslaben vztahu zamstnanc a postupnmu vytvoen novho idelu
spravedlnosti, tj. ke zmnm spoleenskch preferenc uvnit organizace ke zmn chovn
zamstnanc, kter me vyvolat vy tlak na zdroje nebo snit ochotu zamstnanc odvdt
prci v poadovan kvalit.
Pdavek na bydlen a problm elnosti, efektivnosti a hospodrnosti
Pdavek na bydlen je veejn vdaj [27]. Z tohoto titulu by u nj mla bt posuzovna
jeho elnost, hospodrnost a efektivnost. elnost je definovna v 2 psm. o) zkona .
320/2001 Sb., (zkon o finann kontrole) ve znn pozdjch pedpis jako: takov
pouit veejnch prostedk, kter zajist optimln mru dosaen cl pi plnn stanovench
kol. Pedpokldejme, e z pohledu kol stanovench stednmu orgnu v oblasti obrany
a ozbrojenm silm zkony [23, 24] je pdavek na bydlen povaovn za eln, protoe
zajiuje dostatek vojenskho personlu pro optimln plnn tchto kolu.
Hospodrnost je definovna v 2 psm. m) zkona . 320/2001 Sb., (zkon o finann
kontrole) ve znn pozdjch pedpis jako: takov pouit veejnch prostedk k zajitn
stanovench kol s co nejnim vynaloenm tchto prostedk, a to pi dodren odpovdajc
kvality plnnch kol. Vzhledem k nkladm na zabezpeen alternativy vystavt a udrovat
sluebn byty pro vojky z povoln, nebo poskytovat vojkovi z povoln vy plat, k nmu
se ve povinnost zamstnavatele odvdt dodaten nklady ve form pojistnho na soci-
ln pojitn a pspvek na sttn politiku zamstnanosti [29] a pojistnho na veobecn
zdravotn pojitn [28] lze poskytovn pdavku na bydlen povaovat za hospodrn.
Kalkulaci dodatench nklad pi zanedbn vlivu dan z pjm fyzickch osob ze zvisl
innosti je een v tab. 2.
67
Z tab. 2 je patrn, e pdavek na bydlen pedstavuje vzhledem ke zdann prce v esk
republice hospodrnou variantu financovn prce zamstnance ve sluebnm pomru. Otz-
kou je hospodrnost tto dvky ve vztahu k jinm zamstnaneckm vhodm, jako jsou nap.
dvky pi skonen sluebnho pomru.
Efektivnost je definovna v 2 psm. n) zkona . 320/2001 Sb., (zkon o finann
kontrole) ve znn pozdjch pedpis jako: takov pouit veejnch prostedk, kterm
se doshne nejve monho rozsahu, kvality a pnosu plnnch kol ve srovnn s objemem
prostedk vynaloench na jejich plnn. Efektivnost poskytovn pdavku na bydlen v tomto
pojet lze jen tko hodnotit. Ke zhodnocen by bylo teba vce statistickch informac. Ty
nejsou k dispozici, protoe jen velmi mlo proces je v rezortu obrany skuten ekonomicky
(statisticky) kontrolovno, aby bylo mon posoudit jejich skutenou efektivnost. Navc
hodnocen efektivnosti ve ve uvedenm pojet se nezakld na vdajovch nebo pjmovch
tocch sttnho rozpotu, ale vyaduje ocenn nejen vstup procesu poskytovn pdavku
na bydlen, ale zejmna efekt plynoucch z poskytovn pdavku na bydlen. To nen vbec
jednoduch. S ohledem na nedostatek informac o dopadu celho procesu poskytovn p-
davku na bydlen a nklad na jeho realizaci se pokusme pomoc jednoduchho modelu
zhodnotit pouze efektivnost poskytovn pdavku na bydlen ve vztahu k odmn za vyko-
nanou prci, kter by mla bt hlavnm pjmem plynoucm ze zamstnn.
Pdavek na bydlen je dodatenm pjmem plynoucm vojkovi z jeho sluebnho pomru.
To jej in odlinm od takovch pjm, jako jsou cestovn nhrady, finann nhrada pe-
pravnch nleitost, odkodnn za sluebn raz nebo nemoc z povoln. Tato odlinost
pibliuje pdavek na bydlen k dvkm pi skonen sluebnho pomru, kter jsou
v podstat vyplceny na principu distribun spravedlnosti za zsluhy vojka z povoln.
Touto zsluhou je mnostv prce vojka z povoln, kter odvedl bhem sv kariry v oz-
brojench silch. Hodnota tohoto mnostv prce se vyjaduje ve vpotu dvek pi skonen
sluebnm pomru asem strvenm ve sluebnm pomru a vpotovou zkladnou ve form
odmny za vykonanou prci. Touto zkladnou je prmrn msn hrub plat a strven as
je transformovn do koeficientu, kterm se tento plat nsob.
Pjmy vyplcen osobm na principu zsluhy, odmny za vykonanou prci, nebo jako doda-
ten pjmy (nborov pspvek, pdavek na bydlen) psob nejen bhem trvn zamst-
naneckho pomru, ale zejmna pedevm ovlivuj rozhodovn zamstnance vstoupit nebo
setrvat v zamstnaneckm pomru. V kadm ppad m zpsob poskytovn tchto pjm
odpovdat zjmm zamstnavatele. Za zkladn zjem zamstnavatele je teba povaovat to,
aby poskytovan pjmy plynouc zamstnanci z existence zamstnaneckho pomru nutily
1999 2000 2001* 2002 2003 2004*
Pdavek na bydlen 0 2 341 50 000 713 646 1 873 628 2 257 564
ist plat vojka 0 2 341 50 000 713 646 1 873 628 2 257 564
Hrub plat vojka 0 2 675 57 143 815 595 2 141 289 2 580 073
Pojistn a pdl do FKSP 0 936 20 000 285 458 749 451 903 026
CELKEM 0 3 612 77 143 1 101 054 2 890 740 3 483 099
Tab. 2: Dodaten nklady poskytnut pjmu ve vi pdavku na bydlen ve form platu (tis. K)
Pozn.: * daje z nvrhu sttnho rozpotu
Pramen: Sttn zvren et R kapitola MO R. 1999 2003. Praha: MO R. Nvrh sttnho rozpotu R kapi-
tola 307 MO R. 2001, 2004. Praha: MO R.
68
jej k plnn zadanch kol v nejve monm rozsahu, kvalit a pnosu. To pedpokld
motivaci zamstnance. V ekonomickm pojet je zdrojem motivace soustava ve uvedench
pjm. Tato finann stimulace by mla zamstnance nutit k poadovanmu vkonu a ke snaze
udret se v zamstnaneckm pomru.
Dlouhodob vzkumy [4, 5, 6, 7, 8, 9, 10] ukazuj, e m je perspektiva trvn sluebnho
pomru vojka z povoln krat, tm vce potenciln vojk z povoln preferuje okamitou
odmnu. Tou je odmna za vykonanou prci ve form platu nebo njak druh zamstnaneckch
vhod, nap. byt, sluebn auto apod. V tomto ppad je ovem dleit pomr mezi odmnou
za vykonanou prci, kter je zamena na stimulaci k vkonu, a zamstnaneckmi vhodami,
je jsou zameny na udren zamstnance v zamstnaneckm pomru. Protoe vkon zamst-
nance me bt promnliv, je v odmn za vykonanou prci zabudovna pohybliv sloka pro
ohodnocen zmny vkonu. Tuto vlastnost zamstnaneck vhody nemaj, protoe se veobecn
pedpokld jejich poskytovn a po otestovn zamstnance na jeho vkon.
Lze pedpokldat, e u krtkodobch zamstnaneckch pomr, kter se ze strany zamstna-
vatele tko peruuj, bu protoe nen dostatek vhodn pracovn sly na trhu prce, kter by
mohla nahradit proputnho zamstnance, nebo protoe proputn zamstnance je sloit,
dochz ke splynut vnmn odmny za vykonanou prci se zamstnaneckmi vhodami. Pi
nevhodn nastavenm pomru pohyblivch sloek odmny za vykonanou prci a pevnmi slokami
odmny za vykonanou prci a zamstnaneckmi vhodami mohou poskytnut zamstnaneck
vhody psobit demotivan. V tomto ppad je poskytovn je poskytovn zamstnaneckch
vhod povaovno vzhledem k ve uveden definici efektivnosti za neefektivn. A k tto situaci
dochz tak u vojk z povoln v zkladnch hodnostech nejnich hodnostnch sbor. Jako
pklad pouijeme sbor rotmistr a vojka v hodnosti rotmistra. Tento pklad shrnuje tab. 3.
1999 2000 2001 2002 2003
hrub plat 9 300 9 300 9 950 10 990 11 750
- platov tarif (6. platov tda/1. platov stupe) 5 180 5 180 5 500 6 280 6 830
- zven platovho tarifu 2 020 2 020 2 150 2 410 2 620
- hodnostn pplatek 1 100 1 100 1 300 1 300 1 300
- zvltn pplatek 500 500 500 500 500
- pplatek za veden 0 0 0 0 0
- osobn pplatek 500 500 500 500 500
ist plat 7 343 7 343 7 866 8 641 9 201
Tab. 3: Modelov pjem ze sluebnho pomru vojka z povoln v letech 1999 a 2003 (K)
Pramen: Vlastn vpoet
V tab. . 3 jsou uvedeny zkladn daje charakterizujc modelov pjem svobodnho,
bezdtnho rotmistra po absolvovn nhradn vojensk sluby, kter vykonv sluebn
zaazen bez povinnosti vst podzen. U osobnho pplatku, kter je fakultativn a tud
motivan slokou platu, pedpokldme jako zkladn stku 500,- K. Podl tto stky je
srovnvn s celkovm istm pjmem. Srovnn nsobk zkladn stky osobnho pplatku
a do jeho maximln ve s istm pjmem rotmistra v letech 1999 a 2003 uvd obr. . 2.
V obr. . 3 je dle srovnn podl pjmu z odmny za vykonanou prci (ist plat) a podl pjmu
plynouc z pdavku na bydlen.
69
0%
5%
10%
15%
20%
25%
1999 2000 2001 2002 2003
osobn pplatek 500,- K osobn pplatek 1000,- K
osobn pplatek 2000,- K osobn pplatek 3000,- K
osobn pplatek 1/2 platovho tarifu
Obr. 2: Podl osobnho pplatku na modelovm istm pjmu rotmistra (%)
35%
37%
39%
41%
43%
45%
47%
49%
1999 2000 2001 2002 2003
osobn pplatek 500,- K osobn pplatek 1000,- K
osobn pplatek 2000,- K osobn pplatek 3000,- K
osobn pplatek 1/2 platovho tarifu
Obr. 3: Podl pdavku na bydlen na modelovm istm pjmu rotmistra (%)
Z obr. 2 vyplv, e pi nzkm podlu osobnho pplatku vi istmu pjmu vojka nem smysl
mluvit o motivanm inku tto sloky. V praxi to znamenalo, e stt novm vojkm z povoln
nabdl jistotu pjmu, ani by bylo mon si za tento pjem vynutit tvorbu njakch hodnot. Lze
jen souhlasit s echem [3], e jistota vce ne 90 % istho pjmu oproti ztrt nzkho osobnho
pplatku pravdpodobn nikoho nedonut zmnit jeho chovn. Aby neml pdavek na bydlen
demotivan inek, musel by se zvit podl osobnho pplatku na 15 a 20 % istho pjmu.
Pi dan vi stky pdavku na bydlen by toto een bylo nadmru nkladn. Jak vak uka-
zuje obr. . 3, i pes uveden a prokzan [17] poruchy stimulace vojka z povoln v nejnich
hodnostnch sborech odmnou za vykonanou prci ve form platu s vvojem ve minimln mzdy
a ve plat ve veejnm sektoru poslil pdavek na bydlen postupn svj podl v istm pjmu
vojka! To jen dle oslabilo efektivnost jednotn soustavy odmovn zamstnanc eskho
sttu v rezortu obrany.
Zvr
Otzky spravedlnosti a efektivnosti pat mezi dleit problmy, kter mus eit kad
zamstnavatel pi konstruovn soustavy poitk poskytovanch zamstnanci v souvislosti
70
s trvnm zamstnaneckho pomru. Kad ze zamstnavatel by se ml snait, aby jeho
soustava zamstnaneckch poitk poskytovanch dan kategorii personlu byla harmonick,
tzn. aby nedochzelo k poruen principu spravedlnosti plnn a aby poskytovn jednoho
plnn nesniovalo innost jinho. Pdavek na bydlen poskytovan vojkm z povoln vak
spravedlnost v soustav zamstnaneckch poitk naruuje a sniuje efektivnost odmny
za vykonanou prci. Tento nedostatek mus bt odstrann, nem-li bt pdavek na bydlen
prokletm profesionln armdy.
Pouit literatura:
[1] ECH, V., JEVICK, J. Analza zkladnch vlastnost nestabilnch hierarchickch organizanch struktur organi-
zac. In Sbornk pspvk z konference o informatick podpoe personlnch proces. MO R, 1998.
[2] ECH, V. Nkter skal na cest k pln profesionlnm ozbrojenm silm esk republiky. Brno, 2002 [nepubli-
kovno].
[3] OTTO, Pavel. Vojci budou placeni bez ohledu na svou prci [diskuze k poskytovn pdavku na bydlen s ast
ech, Dzvonk, Neas] Hospodsk noviny. 2003, ro. 14, . [7. 1. 2003], s. 3.
[4] Fakta 1/98. Motivace k volb vojenskho povoln. Vbr stat 1998, leden, s. 1 8.
[5] Fakta . 3 Vojensk stav socilnch vzkum informuje. Kde hledat adepty na vojensk profesionly. Vbr
stat [ploha].
[6] Fakta 5/98. Hodnocen podmnek sluby vojk z povoln. Vbr stat 1998, z, s. 57 64.
[7] Fakta 6/94. Pjdou vysokokolci do Armdy esk republiky. Vbr stat 1994, ervenec, s. 53 64.
[8] Fakta 9/97. Hodnocen podmnek sluby vojk z povoln. Vbr stat 1997, z, s. 73 80.
[9] Fakta . 14 Vojensk stav socilnch vzkum informuje. Budou chtt slouit. Vbr stat [ploha].
[10] Fakta . 16 Vojensk stav socilnch vzkum informuje. Atraktivnost vojenskho povoln v na republice.
Vbr stat [ploha].
[11] MLLEROV, P. Naplnn aspektu spravedlnosti v ppad fondu kulturnch a socilnch poteb [prce Stu-
dentsk vdeck odborn innosti] in Zbornk anotci tudentskch vedeckch odbornch prc celoakademic-
kho kola. Liptovsk Mikul: Vojensk akadmia, 2004. ISBN 80-8040-234-5.
[12] Nazen vldy . 79/1994 Sb., (sluebn platov d) ve znn pozdjch pedpis.
[13] Nazen vldy . 257/2002 Sb., o stanoven kategori obc vkonu sluby vojk z povoln a koeficient pro
vpoet pdavku na bydlen.
[14] Nazen vldy . 481/2003 Sb., o stanoven kategori obc vkonu sluby vojk z povoln a koeficient pro
vpoet pdavku na bydlen.
[15] Nazen vldy . 563/2002 Sb., kterm se mn nazen vldy . 257/2002 Sb., o stanoven kategori obc
vkonu sluby vojk z povoln a koeficient pro vpoet pdavku na bydlen.
[16] PEARCE, D., W. aj. Macmillanv slovnk modern ekonomie. 2. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1995. ISBN 80-
85605-42-2.
[17] PERNICA, B. Problm hospodrnosti pi zajitn kariry vojka v profesionln armd. In Sluebn kariry
v prseku sociln politiky. [CD] Praha: Carolina, 2003.
[18] REJZEK, J. esk etymologick slovnk. 1. vyd. Praha: Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3.
[19] Strategie bydlen 2000 [ploha k j. 6437/7], verze z 4. 8. 1998. Praha: SPS MO R, 1998.
[20] VODEK, L. VODKOV, O. Management Teorie a praxe 80. a 90. let. 1. vyd. Praha: Management press, 1994.
ISBN 80-85603-55-1.
[21] VORLKOV, Hana, NMEEK, Ji a KALB, Vladimr. Statistici mlo sleduj realitn trh. Hospodsk noviny.
2004, ro. 14, . 230 [26. 11. 2004], s. 17.
[22] Zkon . 143/1992 Sb., o platu a odmn ve znn pozdjch pedpis.
[23] Zkon . 2/1969 Sb., o zzen ministerstev a ve znn pozdjch pedpis.
[24] Zkon . 219/1999 Sb., o ozbrojench silch esk republiky ve znn pozdjch pedpis.
[25] Zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln [dvodov zprva].
[26] Zkon . 221/1999 Sb., o vojcch z povoln ve znn pozdjch pedpis.
[27] Zkon . 320/2001 Sb., (zkon o finann kontrole) ve znn pozdjch pedpis.
[28] Zkon . 586/1992 Sb., o pojistnm na veobecn zdravotn pojitn ve znn pozdjch pedpis.
[29] Zkon . 589/1992 Sb., o pojistnm na sociln zabezpeen a pspvku na sttn politiku zamstnanosti
ve znn pozdjch pedpis.
71
INFORMACE INFORMACE
Pd berlnsk zdi v roce 1989 sice symbolizuje ukonen studen vlky, ale skuten nov
ra zapoala teprve 11. z 2001. Jen mlo lid si dnes jet opravdu mysl, e s rozpadem
Sovtskho svazu nastal konec historie. Historie prokzala, e je mnohem odolnj, krize
neustvaj. Studenou vlku nahradila koncepce globalizovan vlky s terorismem, podle kter
me bt zasaeno jakkoli msto svta, jakkoli msto svta se me stt bojitm. Ohroeny
nejsou jen Spojen stty a Evropa, ale i Afrika, Asie.
Bezprostedn po r. 1989 si vtina obyvatel svta neuvdomovala jak vn globln
ohroen bezpenosti stle existuj. Opakuje se situace studen vlky, kdy spolen sdlen
vdom ohroen pimlo svobodn svt k tomu, aby se semkl.
Irck invaze do Kuvajtu v roce 1991 byla vyeena pomrn jednoduchm zpsobem:
irokou koalic pod vedenm Spojench stt, co vyvolalo nadji, e bude mon doshnout
novho mrovho svtovho du. Tato nadje se bohuel ukzala jako iluzorn, stejn jako
oekvn, e en demokracie je nevratnm trendem, kter by mohl stabilizovat mezin-
rodn vztahy. Jakmile toti pominula hrozba jadernho konfliktu mezi supervelmocemi, vznikl
nzor, e svt konen doshl potebn geopolitick rovnovhy. dn z konflikt v Africe,
na Balkn nebo na Stednm vchod nebyl povaovn za jej reln ohroen.
tok dne 11. z tyto pedpoklady smetl. Otsl pedstavou Spojench stt o jejich
vlastn bezpenosti a zmnil pojet lohy USA ve svt. Spojen stty jsou odhodlny pro
vlastn ochranu zahjit boj proti neptelm, a jsou kdekoli. Vzhledem k jejich globln
pevaze to technicky mon je. Geopolitika v obdob po skonen studen vlky se tak stala
geopolitikou vlky proti terorismu.
Boj proti terorismu bude trvat vhledov nkolik desetilet, stejn jako studen vlka.
Avak nelze se domnvat, e problm terorismu je takto vcn chpn vude. A to je jednm
z hlavnch nebezpe a problm geopolitiky po studen vlce. Neexistuje toti dn ve-
obecn strategick konsenzus o hrozb terorismu, a hlavn o zpsobu a prostedcch boje
proti nmu.
Stejn jako studen vlka je boj proti terorismu jak ideologickm, tak geopolitickm
zpasem. Existuje vak zsadn rozdl. Sovtsk svaz asi od roku 1930 dval pednost sttnm
zjmm ped ideologi, proto SSSR a byly jeho rozpory s protivnky jakkoli kalkuloval
pedevm cenu a zisk monho konfliktu. Nejdleitj byla priorita peit, proto Zpad
mohl pouvat vyzkouen nstroje diplomacie odstraovn a zadrovn aby udrel
obranu proti komunismu, dokud jeho vnitn a neodmysliteln protiklady nepivod zhroucen
Sovtskho svazu.
Jak ale uplatovat diplomacii vi nboensk ideologii, kter povauje zpas za hru
s nulovm vsledkem, bez dnho prostoru pro kompromis, s vjimkou taktick vhody?
Geopolitika terorismu
(Terorismus nahradil situaci studen vlky)
72
Jak chcete zadrovat protivnka, kter nedr dn zem, ale sdl v myslch a srdcch
lid? Jak chcete odstraovat protivnka, kter se neboj smrti, a kter naopak tou pro svou
ideologii zemt?
Jak porazit teroristy?
Terorist jsou podncovni ideologickou touhou vnutit sv pojet islmu jinm, jejich
cle a metody boje jsou geopolitick. Proto mus bt vlka proti terorismu vedena souasn
na dvou frontch: na ideologick a na geopolitick. Spojen stty v podstat nemohou vst
ideologick zpas, maj pouze monost vst geopolitick boj.
O co vlastn jde? Terorist si pej svrhnout svtsk vldy, nejdve na Stednm vchod,
aby si zajistili kontrolu ropy, co jim poskytne finann prostedky k dosaen konenho
cle, tj. vldy nad celm islmskm spoleenstvm. Bylo by ale chybou povaovat je za pouh
fanatiky. Maj mezi sebou strategick myslitele, jejich oblast vlivu je globln. Pitom se zd,
e jejich strategick a globln uvaovn je lep ne strategick a globln plny mnohch
vld.
Terorist pesn rozpoznali hlavn ohroen svho cle: geopolitick trend vytven regio-
nlnch blok v Americe, v Evrop, Asii. Obecn povauj podporu rozvoje, en demokracie
a modernho zpsobu ivota za ohroen sv pedstavy o ideln spolenosti zaloen na jejich
vkladu kornu.
Jejich hlavnm neptelem jsou Spojen stty, protoe jsou ztitou modern civilizace
a hlavn pekkou jejich pln. Terorist vd, e spojenectv Spojench stt, Evropy a Asie
bude stle narstat, proto usiluj o izolaci Spojench stt od jejich evropskch a asijskch
spojenc.
Pro dosaen svch cl jsou terorist ochotni spchat cokoli, vetn hromadnch vrad
nevinnho obyvatelstva. Prv z tohoto dvodu mus civilizovan svt udlat ve, co je v jeho
silch, aby teroristm zabrnil zmocnit se zbran hromadnho nien.
I kdy v tomto ohledu bude mt Zpad spch, nebude to konen vtzstv. Terorist
nepotebuj velk armdy, respektive sloit zbraov systmy. Sta jim primitivn bomby,
po domcku vyrbn zbran, sebevraedn atenttnci. Jejich hlavn taktikou je vyvolvat
strach a trval pocit zranitelnosti a ohroen. Mohou vyuvat nesouhlas americkch spojenc
s globln pevahou USA a jejich nktermi politickmi opatenmi. Klasickm pkladem toho
jsou pumov toky v Madridu v beznu 2004.
Na celm svt je rozen antiamerikanismus, zvlt v nkterch intelektulnch kruzch.
Jeho hlavn pinou je zejm samotn rozsah moci Spojench stt. Ostatn mocnosti se ct
odstreny, maj pochybnosti o sv loze ve svt, o svm mocenskm postaven. Volaj po mo-
censk rovnovze, avak pouh pn doshnout dokonalej rovnovhy ve svt nesta.
Je nutno konstatovat to, co je zejm, avak nepopulrn: Spojen stty nejsou neptelem,
tm jsou terorist. A jsou nzory na akce Spojench stt v Irku jakkoli rozdln, Evropa
i USA mus odloit stranou rzn rekriminace a spolupracovat pro stabilizaci Irku. Spojen
stty za vstup do Irku zaplatily vysokou cenu. Tato cena se vyplat, bude-li po vlce existovat
stabiln a mrov Irk, kter pispje k mru a stabilit na Stednm vchod.
Naopak, povede-li chaos v Irku ke zmatku na Stednm vchod, zaplat Evropa vysokou
strategickou cenu. Nejvy cenu ale bude platit cel civilizovan svt, pokud Spojen stty
prohraj, nebo budou-li je terorist povaovat za poraen.
73
Izraelsko-palestinsk pekka
Stedn vchod je prostorem, kde jsou zpadn stty a jejich spojenci znepokojeni zdnliv
bezpodmnenou podporou, kterou Izraeli poskytuj Spojen stty. Ano, USA jsou pro een
problmu dleit, jsou neoddlitelnou soust tohoto problmu, a prv proto se stednm
pilem globln vlky proti terorismu mus stt vyvenj a citlivj pstup uznvajc,
e existuje prvo a bezprv na obou stranch, e izraelsko-palestinsk konflikt nen pouze
regionlnm problmem, ale dvodem sjednocujcm terorismus.
Jeho een nebude znamenat konec terorismu, ale pome pekonat nesnze, je ome-
zuj schopnost vst ideologick dialog, je pociuj muslimov na celm svt v souvislosti
s politikou Spojench stt na Stednm vchod.
Jednota je dleit
Strategicky se bude terorismus snait naruovat transatlantick partnerstv, a tm Spojen
stty izolovat. Pm, kter v dubnu 2004 Usma bin Ldin nabdl Evrop, bylo pedneseno
tak primitivn, e jasn prokzalo jeho skuten zmry.
Lze oekvat, e v prbhu doby budou terorist svou strategii pizpsobovat. V sou-
asn dob nkter evropsk vldy el silnm domcm tlakm pro svou podporu Spojench
stt v Irku. Mnoz Evropan by rdi vili, e dohoda s teroristy je mon. Nejsou schopni
povaovat toto ohroen za dlouhodob problm. Nejsou schopni pochopit, e kad dohoda
s teroristy by byla nevhodn. Situaci nelze srovnvat s hrozbou, jak el Evropa, napklad
od baskickch separatist, jejich cle jsou omezen. Pokud terorist dojdou k zvru, e je
mon evropskou veejnost vyuvat k ntlaku na vldy evropskch stt, budou se snait
jimi manipulovat. Budou mvat meem dalho Madridu.
Ani Asie nebude uetena. Sekulrn vldy Indie a Pkistnu stly na frontovch linich
zpasu proti islmskmu extremismu po mnoho let. A u jsou jejich neshody o Kamr jak-
koli, v tomto smru nemaj dn iluze. Po 11. z a po pumovch tocch na ostrov Bali
se postavily do hlavn fronty ve vlce proti terorismu.
Naproti tomu severovchodn Asie si nebezpe terorismu uvdomuje relativn mn.
na m svoje vlastn problmy s muslimskmi separatisty, terorismem se pli nezabv.
Japonsko a Koreu chrnila a donedvna jejich etnick a nboensk homogenita a ani
terorist vedouc svatou vlku si jich pli nevmali. V Japonsku zpsobilo otes zjitn,
e al Kajda psobila tak na jeho zem.
Nicmn dve nebo pozdji budou i vldy v severovchodn Asii nuceny elit hrozb
teroristickho toku na mezinrodn vodn cesty v jihovchodn Asii. Kdyby k nemu podob-
nmu dolo, mohlo by to mt katastrofln nsledky, a to nejen pro jihovchodn Asii tmto
prostorem prochzej vechny ivotn dleit trasy Japonska, Koreje a ny.
Asie (podobn jako Evropa) je zneklidnna globln dominanc Spojench stt, avak je
si mnohem vce ne Evropa vdoma dleit lohy, kterou USA hraj pi udrovn globln
stability. Bez ohledu na vhrady vi Spojenm sttm se jen mlo asijskch stt a urit
dn jejich velk asijsk spojenec nestav proti jejich akcm v Irku. Je tomu tak mj. i proto,
e Asie stle el mnoha vnm bezpenostnm problmm. Potencilnmi ohnisky konfliktu
jsou Kamr, Severn Korea a vztahy v Tchajwansk in. Pokud by se situace zhorila, mohlo
74
by dojt dokonce k jadernmu konfliktu (Indie, Pkistn). A prv Spojen stty jsou rozho-
dujcm initelem pro vyeen vech t ohnisek konflikt v Asii.
Asijsk ohniska konflikt
een indicko-pkistnskho sporu o Kamr je obtn jak z nboenskch, tak historic-
kch dvod. Jestlie vypukne konflikt, lze si snadno pedstavit, e se Kamr stane vlitm
svat vlky a rodnou pdou pro en terorismu. Indie i Pkistn dobe vd, e konflikt
o Kamr by ml zhoubn dsledky pro ob zem i pro cel jihoasijsk region. Poteba Islm-
bdu a Dill udrovat dobr vztahy se Spojenmi stty poskytuje Washingtonu inn nstroj,
jeho pouily nap. v roce 2001 pro odvrcen mon jadern vlky.
Dalm potencilnm mstem pot je Severn Korea. Zde by se terorist mohli pokusit
vyut situace k zskn materilu a zazen pro zbran hromadnho nien. Natst rozhovory
esti stran toto nebezpe zmrnily.
Nebezpe nesprvnho odhadu hroz pokud jde o Tchaj-wan. Problm je velmi sloit,
nebo se dotk vnitn politiky ny, Spojench stt a Tchaj-wanu, jako i vzjemnch
vztah mezi tmito temi stty. Zd se, e nezvislost je pro Tchaj-wan pedem ztracenou vc.
dn asijsk, ani dn evropsk vlda jeho svrchovanost pravdpodobn neuzn. Oficiln
pipustit nezvislost Tchaj-wanu by vyvolalo trval neptelstv ny, kter se v tomto stolet
stv ekonomickou velmoc. Spojen stty nemaj dn dostaujc dvody otevt frontu
proti n kvli Tchaj-wanu, a to nejen vzhledem ke svm strategickm prioritm v Irku
a na Stednm vchod, ale tak vzhledem ke globlnmu boji proti terorismu.
Zkladem stability ve vchodn Asii jsou stabiln vztahy Spojench stt s nou. Bude-li
tato stabilita zajitna, oblast vchodn Asie se bude rozvjet a prospch z toho budou mt
i Spojen stty. Pokud by vak existovalo trval napt a neptelstv mezi nou a Spojenmi
stty, zastavil by se rozvoj nejen ve vchodn Asii, ale utrpl by tm cel region. Prospch by
mli pouze terorist. A terorismus je klovm problmem geopolitiky po studen vlce.
Z projevu singapurskho pedsedy vldy Goh Chok-tonga, pednesenho 4. ervna 2004
na konferenci Mezinrodnho stavu pro strategick studia v Singapuru. Podle Defense News
. 26/2004. (nas)
elem vlky, kal Clausewitz, je slouit politickm clm. Podstata vlky, podailo
se mu prosadit, je slouit pouze sob. Dalo by se tedy logicky dospt k zvru, e ti, kdo
uin z vlky cl sm o sob, budou spnj ne ti, kte se sna zmrnit jej charakter
politickmi cli.
John Keegan: Historie vlenictv
Beta-Dobrovsk, evk
Praha - Plze 2004
75
INFORMACE INFORMACE
Zde v Evrop si tm neuvdomujeme, e to, co nyn probh na Blzkm vchod, je skuten
vlka. Tomu odpovd i pslun taktika a strategie. Hamas to na izraelsk msta raketami
a izraelsk vojsko se k nim probj s poslnm je zniit.
Izraelsk obrann sly byly ureny k veden krtkch konvennch vlek, a to a do potku
druh palestinsk intifdy ped tymi lty, kdy zaaly postupn pizpsobovat svou strukturu,
vybaven, vcvik a vojenskou doktrnu k veden vleklho konfliktu nzk intenzity. Nelnk
tbu tzv. Izraelskch obrannch sil vak povauje souasn konflikt za subkonvenn vlku,
protoe zahrnuje vedle konfliktu nzk intenzity tak teroristick a protiteroristick operace
a rzn formy gerilovho boje.
Pestoe Izraelsk obrann sly mly zkuenosti z dvjho asymetrickho boje na z-
padnm behu eky Jordnu, v psmu Gazy a i v Libanonu, byly pekvapeny rozshlm nsi-
lm, kter vypuklo v z roku 2000. Byl zahjen ozbrojen boj proti izraelskm silm, kter
se vyvinul v rozshl teror uvnit Izraele.
Izraelsk obrann sly v roce 2002 obsadily zpadn beh eky Jordnu, kde probhaly
nepetrit boje, hlavn v hust osdlench palestinskch mstech. Dosavadn izraelsk
doktrna rychlch a rozhodnch der proti konvennm silm nebyla za nov situace vhodn,
stejn jako nebyla vhodn jejich dosavadn taktika a zpsob mylen. Izraelsk obrann sly
jednaly rychle a zahjily ppravy k een konfliktu. Vechny jejich zdroje, hlavn zpravodaj-
stv a przkum, vetn vybaven a personlu, byly zasazeny do boje a po osmncti mscch
vedly k pozitivnm vsledkm.
Podailo se zmait 90 procent plnovanch palestinskch tok proti Izraeli. Poet sebe-
vraednch tok v Izraeli vedench pevn ze zpadnho behu eky Jordn se znan
snil. Motivace teroristickch organizac zstala vysok, avak jejich praktick monosti
se znan snily.
Zpadn beh eky Jordnu byl od Izraele oddlen ochrannou zd vybavenou dokonalm
pozorovacm systmem za elem znemonit infiltraci do Izraele a pedchzet teroristickm
tokm.
innost ochrann zdi je vysok: nejen e brn nekontrolovanmu vstupu do Izraele, ale
tak umouje Izraelskm obrannm silm ve spoluprci s civiln Veobecnou bezpenostn
slubou zatknout sebevraedn atenttnky ji ped piblenm k ochrann zdi.
Izraelsk Veobecn bezpenostn sluba zpravidla neposkytovala zpravodajsk daje
jinm organizacm, avak v uplynulch tyech ltech navzala zkou spoluprci s Izraelskmi
obrannmi silami, kterm poskytuje zpravodajsk daje, definuje cle a stanov jejich priority,
a dokonce vojenskm silm doporuuje metody operac. Pracovnci Veobecn bezpenostn
sluby psob jako zpravodajt dstojnci pozemnho vojska. Velitel brigd a prapor spo-
lupracuj s civilnmi protjky Veobecn bezpenostn sluby.
Izrael a konflikt nzk intenzity
76
Na velitelskm stanoviti Veobecn bezpenostn sluby psob jej orgn pro agenturn
zpravodajstv v jedn mstnosti s dstojnkem ozbrojench sil pro snmkovac przkum.
Velitel letectva a specilnch sil si vzjemn pedvaj informace z rznch przkumnch
senzor a koordinuj operace pro zkrcen asu mezi zjitnm a znienm asov nronch
cl na nkolik minut. To je dleit nejen pro konflikty nzk intenzity, nbr i pro konvenn
vlku. Umouje negovat asovou dimenzi cl a jednat v dleitch prostorech nejen jako
pozorovatel, ale tak jako tonci. Pojem tocho pozorovatele vyjaduje propojen
przkumu a palby.
Izraelsk letectvo vyuv hlavn palebn mohutnosti bojovch vrtulnk AH-64 Apache
a AH-15 Cobra. V budoucnosti maj tento kol pevzt bezpilotn bojov letadla, kombinujc
dlouhou dobu letu a schopnost pesnch der.
Izraelsk obrann sly bhem tohoto konfliktu vyvinuly efektivn stediska velen a pr-
zkumu propojen s rznmi senzory, vetn bezpilotnch letadel. Je mono penet obrazy
mezi stlmi velitelskmi stanoviti a veliteli. V roce 2000 byl zzen poln zpravodajsk sbor
pro zskvn zpravodajskch daj a jejich stl penos na teritoriln velitelstv. Veobecn
bezpenostn sluba a Izraelsk obrann sly rozily svoje monosti spojovacho przkumu
pro dokonal pokryt vlit nevelk rozlohy, piem nezanedbvaj agenturn przkum
jako optimln zpravodajsk zdroj.
Tyto monosti usnadnily veden pozoruhodnch operac zamench na likvidaci terorist
a na zbaven teroristickch organizac jejich veden. Tent tok zpravodajskch daj kadou
noc vyvolal destky drobnch operac, na nich se podlely stovky vojk.
Na potku konfliktu neexistovala ani doktrna, ani metody pro boj v konfliktu nzk
intenzity v obydlench mstskch oblastech. Situace se mnila kad den a bylo nutno nalzat
mon een jedinench situac. Bojov jednotky se uily bhem boje a jejich poznatky vys-
tily do eln doktrny. Byl vytvoen ad hoc systm vcviku pro zskn pouen z okamitch
situac, pro pemnu pouen do metody a pro pedn metody jinm jednotkm.
Protoe ulice ve mstech byly zaminovny a opateny nstrahami, a protoe bylo nutno
vylouit vlastn ztrty i ztrty mezi obyvatelstvem, byla pijata mylenka proret prchody
ve zdech, a tak se vyhnout ulicm a zrove pekvapit neptele. Metoda se osvdila, byla
pijata a zaazena do vcvikovho programu.
Tanky se ve mstech pouvaj jednotliv jako mobiln pevnstky pro pozorovn a paleb-
nou podporu pchoty.
Osvdilo se zatkn v noci, spojen s obklenm dom a mst, kde se nachzeli podezel
terorist.
Vtina izraelskch jednotek m nyn zkuenosti, kter byly dve povaovny za vlun
pro speciln sly.
Veker vojensk kurzy, od zkladnch vcvikovch kurz a po kurzy vych velitel,
se sousteuj na konflikt nzk intenzity. Tm vechny bojov jednotky maj zkuenosti
z psoben pod palbou. Pro vcvik v boji ve mst bylo zzeno cviit, kter je maketou
palestinskho sdla a ve vstavb je podobn cviit pro stupe praporu. Nevhodou je,
e existuj jednotky, kter nejsou vycvieny v konvennm boji. Pestvek mezi operacemi
se pouv k vcviku jednotek. V roce 2004 kad jednotka absolvovala cvien v rmci praporu
a nkter jednotky v rmci brigdy.
Bhem konfliktu bylo zdokonaleno pancovn obrnnch vozidel a zlepeno vybaven
bojovch jednotek prostedky osobn ochrany. Mlo chrnn vozidla byla nebo budou
77
nahrazena odolnjmi. Byl zven poet ostelova. Byl zaveden obrnn buldozer odoln
proti minm a nstrahm.
Izraelsk obrann sly, kter byly dve zvisl na zlohch, se postupn mn v profesio-
nln armdu se sniujc se lohou zlonch jednotek. Bylo zzeno est mechanizovanch
pch prapor a kadmu z nich byl pidlen sek na zpadnm behu eky Jordnu. Dkazem,
e stle existuje izraelsk armda lidu, jsou vojci zkladn sluby pravideln zaazovan
do bojovch jednotek.
V souvislosti s vstavbou ochrann zdi a rozenm zpravodajskho pokryt je pro pales-
tinsk organizace stle obtnj infiltrovat do Izraele. Proto jsou toky tchto organizac
stle astji zameny na izraelsk jednotky na palestinskm zem.
Nelze tvrdit, e palestinsk povstn bylo poraeno, avak Izrael doshl toho, e toto
povstn zmnilo zsadn svou povahu: Palestinci postupn upoutj od rozshl teroristick
kampan a pechzej ke gerilov taktice.
Nicmn vzhledem k surovm metodm boje ob strany postupn ztrcej legitimitu svch
akc a projevuj se na nich znmky navy.
Pramen: Alon Ben-David. Israels Low Intensity Conflict Doctrine.
Janes Defence Weekly, . 35/2004.
(nas)
Vlka nen pokraovnm politiky jinmi prostedky. Svt by bylo snadn pochopit,
kdyby toto Clausewitzovo ren bylo pravdiv. Clausewitz, prusk vetern napoleonskch
vlek, kter vyuil sv lta v dchodu k napsn knihy, jejm osudem bylo, aby se stala
tou vbec nejslavnj knihou o vlce nazvanou O vlce , ve skutenosti napsal, e
vlka je pokraovnm politickch styk (des politischen Verkehrs) vmenm jinch
prostedk (mit Einmischung anderer Mittel). Nmina originlu vyjaduje tuto mylenku
daleko jemnji a komplexnji ne anglick slova, jimi je tak asto citovna. V obou jazycch
je vak Clausewitzova mylenka nepln. Pedpokld existenci stt, sttnch zjm a
rozumov kalkulace, jak by mly bt prosazeny. Avak vlka je o mnoho tiscilet star
ne stty, diplomacie a strategie.
John Keegan: Historie vlenictv
Beta-Dobrovsk, evk
Praha - Plze 2004
78
INFORMACE
Podle nkterch odhad m Rusk federace, kter ron demontuje piblin dva tisce
bojovch jadernch hlavic, asi deset tisc jadernch zbran v operanm pouit a piblin stejn
poet zastaralch nebo nerozmstnch hlavic, kter ek demont. Mnostv tpnho mate-
rilu se odhaduje na 1365 tun vysoce obohacenho uranu a 156 tun plutonia. Mal mnostv
tpnho materilu se dajn tak nachz v Blorusku, Kazachstnu, Lotysku, na Ukrajin
a v Uzbekistnu. Zven bezpenostn riziko spov v petrvvajcch tkostech Rusk fede-
race v ekonomick a finann sfe, kter neumouj dostaten inn zabezpeit jadern
zazen a laboratoe, ani pravideln platit vechny zamstnance a vdce pracujc v oblasti
vojenskoprmyslovho komplexu, zejmna na seku zbran hromadnho nien. Vn bezpe-
nostn obavy vyvolv stav ruskch jadernch ponorek. V dsledku snench bezpenostnch
podmnek tak existuje riziko en bu raketov technologie, nebo pouvanho i vyhoelho
paliva pro uveden ponorky, obsahujc vysoce obohacen uran i plutonium. Velk nebezpe
pedstavuje tak enormn mnostv skladovanch chemickch zbran urench k likvidaci.
Z hlediska narstajc hrozby terorismu po skonen studen vlky se jednm z hlavnch
bezpenostnch problm stalo v prvn ad enormn mnostv asto nedostaten zabez-
peench skladovanch zbran hromadnho nien, vetn vojensky vyuitelnho tpnho
materilu, v Rusk federaci, ale tak na zem dalch zem nov vzniklho Spoleenstv
nezvislch stt (SNS). Nap. roku 1991 tehdej Sovtsk svaz vyrobil nap. pes 40 000
jadernch zbran a velk mnostv vojensky vyuitelnho tpnho materilu, tj. vysoce
obohacenho uranu a plutonia, kter by mohl bt pouit k vrob dalch cca 40 000 kus
jadernch bojovch hlavic [1].
V prbhu poslednch vce ne deseti let kontroln zbrojn opaten a kooperativn bezpe-
nostn dohody uzaven mezi USA a zemmi bvalho Sovtskho svazu pisply podstatnm
zpsobem ke snen tohoto zbrojnho arzenlu. Z pvodnho programu kooperativnho
snen hrozby (CTR - Cooperative Threat Reduction) z r. 1991, znmho tak pod nzvem
Nunn-Lugarv program, kter zpotku financovalo pouze Ministerstvo obrany USA, vznikly
postupn dal programy zahrnujc irok spektrum rznch aktivit souvisejcch s neenm
a demilitarizac, ve kterch se angauj dal ministerstva.
Pod vedenm Ministerstva energetiky USA se realizuje nap. program Material Protection,
Control and Accounting (program MPC&A), Ministerstvo zahrani USA zajiuje program
International Science and Technology Center (program ISTC). Dky tmto iniciativm dolo
k eliminaci vech jadernch zbran, kter zstaly po rozpadu SSSR v prosinci 1991 v Blorusku,
Kazachstnu a na Ukrajin.
Dleitost a nalhavost urychlen realizace tchto aktivit zamench na zabrnn en
ZHN a jejich nosi s clem vytvoit bezpenostn pedpoklady k vylouen pstupu terorist
JUDr. Miroslav Tma
Kritick vznam zajitn bezpenosti
zbran hromadnho nien v Rusk federaci
a v nkterch dalch zemch
Spoleenstv nezvislch stt
INFORMACE
79
k tmto zbranm vzrostla po teroristickm toku proti USA v z r. 2001. Vlda USA vnuje
v souasn dob na uveden programy ron piblin mezi 900 mil. a 1 mld. USD [2].
Krom rozhodujc lohy USA se na tto pomoci podlely i dal zem nap. Kanada, Japon-
sko, Norsko a vraznm zpsobem rovn Evropsk unie a jej nkter lensk zem. V r. 2002
schvlil summit zem G-8 na svm jednn v kanadskm Kananaskis vznamnou desetiletou
mnohostrannou iniciativu pod nzvem Globln partnerstv proti en zbran a materil
hromadnho nien, m navzal na pedchoz aktivity tohoto orgnu zamen zejmna
na zabrnn en zbran hromadnho nien ze zem SNS a na ochranu ivotnho prosted
ped radioaktivnm zneitnm.
1. Americk program tzv. kooperativnho snen hrozby (CTR -
Cooperative Threat Reduction)
1.1 Dvody vzniku programu CTR
Z iniciativy dvou americkch sentor reprezentujcch ob hlavn politick strany Sama
Nunna (demokratick sentor za stt Georgia) a Richarda Lugara (republiknsk sentor
za stt Indiana) uvolnilo Ministerstvo obrany USA zatkem 90. let finann prostedky na
zabezpeen zejmna jadernch a chemickch zbran v SSSR ped monost jejich zneu-
it organizovanm zloinem i teroristy. Zmnn iniciativa vznikla na pozad vznamnch
udlost, ke kterm dolo koncem 80. a zatkem 90. let v americko-sovtskch vztazch
a v dsledku vvoje situace v tehdejm Sovtskm svazu vrcholc jeho rozpadem.
V rmci sil o snen potu chemickch zbran v USA a SSSR podepsali prezidenti G. Bush
st. a M. Gorbaov ve Washingtonu dne 1. ervna 1990 dohodu o bilaterlnm nien (BDA
- Bilateral Destruction Agreement). Na zklad dohody BDA mlo bt znieno do 31. prosince
2002 v kad zemi cca 35 000 tun chemickch zbran vetn jejich vrobnch zazen [3].
Ve vztahu k jadernm zbranm podepsali oba zmnn prezidenti v ervenci r. 1991 smlouvu
o snen a omezen strategickch tonch zbran (tzv. START I), v jejm dsledku mlo
dojt k vraznmu snen strategickch bojovch hlavic a jejich nosi [4]. V z tho roku
americk prezident G. Bush st. oznmil jednostrannou iniciativu zamenou mj. na snen
potu taktickch jadernch zbran [5]. Obdobnou iniciativu vyhlsil v jnu 1991 tak sovtsk
prezident M. Gorbaov, jeho prohlen potvrdil s menmi odlinostmi prezident B. Jelcin
zatkem r. 1992. Dne 21. prosince 1991 Blorusko, Kazachstn a Ukrajina souhlasily s pe-
sunem vech taktickch jadernch zbran dislokovanch na jejich zemch na zem Rusk
federace do 1. ervence 1992. K spn realizaci tchto pesun dolo v obdob leden a kv-
ten 1992, s vjimkou taktickch jadernch zbran umstnch na ponorkch a povrchovch
vojenskch plavidlech ernomosk flotily [6].
V dsledku prohlubujc se eroze Sovtskho svazu koncem 80. let minulho stolet a jeho
nslednm rozpadem v prosinci r. 1991 bylo mezinrodn spoleenstv postaveno ped hrozbu
monosti teroristickho zneuit sovtskch jadernch zbran zejmna tch, kter byly rozms-
tny mimo rusk hranice. Jak znmo, tehdej vvoj v SSSR byl charakterizovn chaotickm
a nepedvdatelnm vvojem, celkovou nestabilitou a vraznm snenm morlky a kzn
v ozbrojench silch. Po rozputn SSSR dne 25. prosince 1991 vzniklo dvanct nezvislch
stt, kter vytvoily Spoleenstv nezvislch stt (SNS) v ele s Ruskou federac, kter
se stala nstupnickm sttem SSSR. Tmto rozpadem dolo mj. k tomu, e jadern zbran
80
je byly a dosud rozmstny pouze v jedn zemi tj. v SSSR byly nyn umstny na zem
ty stt SNS tj. Rusk federace, Ukrajiny, Kazachstnu a Bloruska.
Realizace zvazk vyplvajcch z ve uvedench smluv a jednostrannch prohlen by
vak byla bez vylenn dostatench finannch prostedk tko uskuteniteln, co se stalo
pro tehdej SSSR a nstupnickou Ruskou federaci a zmnn ti nov nezvisl stty vnou
pekkou. Navc cel sloit proces souvisejc se sniovnm pot strategickch a taktic-
kch jadernch zbran a jadernch zbran stednho a kratho dosahu vedl k oprvnnm
obavm, zejmna americk strany, aby v tomto procesu nedolo v dsledku nedostatench
bezpenostnch opaten pi pevozech, demonti a skladovn ke krdem a nslednmu
monmu zneuit vznamnch komponent uvedench jadernch zbran, vetn vyazenho
tpnho materilu.
1.2 Pijet zkona o snen sovtsk jadern hrozby a zahjen programu CTR
Americk Kongres z ve uvedench dvod schvlil dne 27. listopadu 1991 zkon o snen
sovtsk jadern hrozby (Soviet Nuclear Threat Reduction Act) pijat z podntu ji uvede-
nch dvou sentor Nunna a Lugara. Ten opravoval k pevodu a do 400 mil. USD z fond
Ministerstva obrany USA na finann rok 1992 k zajitn pomoci Sovtskmu svazu pi
likvidaci jadernch, chemickch a jinch zbran, pevozu, skladovn, vyazen z provozu
a zabezpeen tchto zbran v souvislosti s jejich likvidac a pi budovn bezpenostnch
opaten proti jejich en.
Ve dnech 26. srpna - 2. z 1993 podepsaly Rusk federace a USA realizan dohodu
umoujc poskytnut finannch prostedk v rmci Nunn-Lugarovy pomoci na demont
ruskch strategickch nosi. USA tak souhlasily poskytnout 75 mil. USD na vstavbu a pro-
voz zazen pro skladovn tpnho materilu v RF. Cel program pomoci se zaal nazvat
Kooperativn program USA pro snen hrozby v bvalm Sovtskm svazu neboli program
CTR (CTR - U. S. program of Cooperative Threat Reduction with the Former Soviet Union).
Pvodn cle programu CTR zahrnovaly:
a) pepravu jadernch hlavic z ostatnch zem SNS do Ruska,
b) nien a demont jadernch zbran,
c) zajitn bezpenosti bvalho sovtskho jadernho materilu,
d) pomoc pi likvidaci chemickch a biologickch zbran,
e) podpora demilitarizaci.
Od r. 1993 se program dle rozil a zaal zahrnovat irok rozsah rznch aktivit z ob-
last neen a demilitarizace, na kterch se zaaly podlet krom ministerstva obrany
rovn ministerstva energetiky, zahrani a jin vldn agentury USA. Od poloviny 90. let
se do programu CTR zapojila tak EU a nkter jej lensk stty, dle nap. Kanada, Norsko
a Japonsko.
1.3 Dal rozvoj programu CTR po nstupu Bushovy administrativy
Po nstupu prvn Bushovy administrativy v lednu 2001 zeslily snahy republiknskch
pedstavitel v Kongresu USA vrazn snit rozsah financovn program CTR. V beznu 2001
vyhlsila Bushova administrativa celkov zhodnocen innosti vynakldanch finannch
81
prostedk USA tkajc se asi ticeti bezpenostnch program v zemch bvalho SSSR.
K oznmenmu hodnocen ve americk finann pomoci dolo na pozad americko-ruskch
spor v souvislosti s neshodami ohledn zskn prva pstupu na pslun jadern zazen
v obou zemch a americkm znepokojenm nad rozsahem rusk pomoci rnu, vetn dodvek
citlivch technologi pi budovn jadern elektrrny v Buehru. Teroristick tok proti USA
dne 11. z zvil obavy USA z monosti zneuit skladovanch ruskch jadernch zbran
a jadernho tpnho materilu teroristickmi skupinami. Kongres USA proto schvlil mimo-
dnou stku ve vi 223 mil. USD na rozen neproliferanch a jadernch bezpenostnch
aktivit v bvalm Sovtskm svazu.
Z tto stky bylo vylenno 120 mil. USD na program pomoci innostem spojenm s ochra-
nou a kontrolou stavu tpnho materilu program MPC&A (fissile Material Protection,
Control and Accounting) a 10 mil. USD pro zlepen bezpenosti jadernch reaktor a dalch
zazen vybudovanch za sovtsk ry.
Kongres tak schvlil dodatench 15 milion na Russian Transition Initiative, kter
konsolidovala dva programy zamen na zabrnn tzv. niku mozk, to jest expert z b-
valch vojenskoprmyslovch komplex orientovanch na vrobu jadernch, chemickch
a biologickch zbran, vytvoenm novch pracovnch pleitost v civiln sfe [7].
Hodnotc zprva Bushovy administrativy z prosince 2001 dola k zvru, e vtina pro-
gram si vede dobe, jsou zameny na prioritn oblasti a jejich sprva je bez vnjch
problm. Souasn identifikovala tyi programy peduren pro rozen pomoci:
1. Program MPC&A, vetn spoluprce s Ruskou federac pi instalovn deteknch
pstroj na hraninch pechodech.
2. Program ministerstva energetiky zamen na transparentnost ve vztahu k bojovm
hlavicm a tpnmu materilu (Warhead and Fissile Material Transparency program).
3. Mezinrodn vdeck a technologick stediska (ISTC - International Science and
Technology Centers) pod patronac ministerstva zahrani.
4. Program na pesmrovn pracovn innosti biotechnologickch vdc (Redirection
of Biotechnological Scientists).
Zprva tak doporuila urychlen projektu CTR orientovanho na vybudovn pilotnho
zazen na nien chemickch zbran v uje. V dosti o naven rozpotu na r. 2003
administrativa prezidenta Bushe podala o zven financovn uvedench kooperativnch
program v zemch bvalho SSSR v celkov vi pes 1 mld. USD, piem nejvt nav-
en je ve prospch programu MPC&A a tch program, kter jsou zameny na disponovn
se tpnm materilem [8].
1.4 Iniciativa pro jadern msta (Nuclear Cities Initiative)
Rut jadern odbornci, kte jsou objektem znepokojen jako potenciln proliferanti
monm sdlenm svch znalost a citlivch informac s pedstaviteli tzv. problmovch zem
(rogue states), ij pedevm v deseti ruskch jadernch mstech. V tchto mstech se usku-
teoval zkladn vzkum jadernch zbran a existovala zde i jejich vrobn zazen. Vzhledem
k utajovan povaze jejich innosti se v dob sovtsk ry jednalo o msta uzaven, co v praxi
znamenalo, e kad msto, vetn jeho obytnch st, kol, park a jinch zazen, bylo
obklopeno dvojitm oplocenm a steeno jednotkami ministerstva vnitra. A do poloviny 50.
82
let nesmli obyvatel tchto mst je opustit, s vjimkou sluebnch zleitost. Uveden ome-
zen kompenzovala tehdej sovtsk vlda vymi platy, rznmi vhodami v oblasti zdravotn
pe, zsobovn potravinami a spotebnmi pedmty apod. A do roku 1992 byla existence
tchto mst skrvna a jejich nzvy se neobjevovaly na dnch sovtskch mapch.
Kad jadern msto mlo a m svou specifickou funkci. Koncem 80. let v nich bylo zamst-
nno piblin 150 000 osob pracujcch v oblasti vroby jadernch zbran. V minulosti i v sou-
asn dob se pijmaj rozhodnut tkajc se tchto mst na federln rovni a jejich chod je
nadle financovn pmo ministerstvem pro atomovou energii (dle MinAtom) [9].
K omezovn rozsahu jadern zbrojn vroby dolo koncem 80. let, kdy sovtsk veden
v dsledku plnovanho snen jadernch zbran, nadmrnch zsob tpnho materilu
a zastaralosti reaktor vyrbjcch plutonium, pijalo rozhodnut o ukonen vroby vysoce
obohacenho uranu a plutonia pro jadern zbran. Msto toho jadern msta zaala plnit
rzn vnitrosttn a zahranin zakzky tkajc se aktivit se vztahem k mrovmu vyuit
jadern energie, vetn obohacovn uranu a een otzek spojench s vyuvnm pouitho
jadernho paliva.
Od zatku 90. let se neustle zvyoval poet ruskch jadernch vdc, inenr a tech-
nik, kte v dob existence Sovtskho svazu patili k hkan elit a nyn elili neustle
se zhorujcm ivotnm podmnkm a ztrt zamstnn. Zhoren ekonomick situace zem,
zejmna v prvn polovin 90. let minulho stolet, se odrazila mj. na nevyplcen mezd a vedla
ke stvkm a protestm pracovnk jadernch mst. V ervnu 1998 schvlil MinAtom program
restrukturalizace a konverze jadernho zbrojnho komplexu. Podle tto iniciativy mly nklady
spojen s konverz ruskch jadernch mst doshnout stky 1 mld. USD. Z tto sumy mlo
bt vnovno 500 mil. USD na konsolidaci aktivit souvisejcch s jadernmi zbranmi a vykli-
zenm budov pro komern rozvoj, zbvajcch 500 mil. USD na vytvoen civilnch pracovnch
mst pro nadbyten pracovnky. Podle sdlen MinAtom byla prvn fze konverznho plnu
dokonena v prosinci r. 2001 a jej nklady inily cca 500 mil. USD. Revidovan konverzn
pln s termnem proveden do konce roku 2006 by ml vyadovat dodaten investice ve vi
cca 600 mil. USD. MinAtom informoval, e jeho konverzn sil v letech 1998-2000 vedlo
k vytvoen 8100 pracovnch mst, co je vak mnohem mn, ne plnovanch 10 000 mst.
Od konce r. 2001 se zaala situace ve vyplcen mezd i jejich ve zlepovat, nicmn riziko
monosti prodeje znalost vdc za elem een jejich osobn svzeln finann situace
zstv nadle vysok [10].
V poslednch deseti letech se snil poet pracovnk z jadernch mst ze 150 000 na 60 000
- 67 000 osob. Navc cca 20 % z uvedenho potu bude do roku 2005 blzko dchodovho vku,
piem prmrn penze v Rusk federaci je velmi nzk. Hledaj se proto cesty, jak tmto
budoucm dchodcm a nezamstnanm, je jsou souasn nositeli velmi dleitch informac
a znalost, jejich tivou ekonomickou situaci ulehit. Podle plnu MinAtom se m uveden
poet 60 000 - 67 000 osob snit v letech 2005-2012 o dalch 35 000 pracovnk.
USA pomhaj Rusku s jeho jadernou konverz a silm o vytvoen civilnch pracovnch mst
od zatku 90. let minulho stolet. V prbhu tohoto obdob byly vytvoeny ti programy
americk pomoci:
1. Iniciativa pro jadern msta ili program NCI (NCI - Nuclear Cities Initiative).
2. Iniciativa pro prevenci en neboli program IPP (IPP - Initiatives for Proliferation
Prevention).
83
3. Mezinrodn vdeck a technologick stedisko, program ISTC (ISTC - International
Science and Technology Center).
Program NCI vznikl v roce 1998 v rmci americkho ministerstva energetiky. Je nejno-
vjm, avak nejmenm z uvedench t program. M vak nejir mandt, protoe usiluje
nejen o vytvoen nevojenskch pracovnch mst, ale rovn o snen rozsahu ruskho
zbraovho komplexu. Podle implementan dohody uzaven mezi vldou USA a RF me
bt tento program realizovn na zkouku pouze ve mstech Sarov, Sninsk a eleznogorsk
a pouze v ppad prokzn spchu i v dalch mstech [11].
Program IPP byl vytvoen v r. 1994 rovn Ministerstvem energetiky USA, kter ho tak
spravuje. Program dohl na projekty pidlen na zklad kontakt mezi americkmi vdci
a ruskmi laboratoemi pro jadern zbran. Prostednictvm projekt IPP dostvaj rut
vdci platy za prci tkajc se nevojensk oblasti. Projekty s komernm potencilem mohou
pejt do druh fze, ve kter se amerit vdci sna zainteresovat americk prmysl ke spo-
lufinancovn dodatenho vzkumu a vvoje. Nejslibnj projekty pejdou do tet fze,
ve kter je financovn z programu IPP nahrazeno partnerstvm mezi americkm prmyslem
a ruskmi pracovnky.
Program ISTC je financovn Spojenmi stty, Evropskou uni, Japonskem, Norskem, a Jin
Koreou, astnickmi stty jsou Armnie, Blorusko, Gruzie, Kazachstn, Kyrgyzsk republika
a Rusk federace. Stedisko bylo zaloeno v Moskv v r. 1992. Kad astnk sm rozhoduje
o pidlen svch penz na projekty pedloen v rmci tohoto programu. Americk ast je
spravovna Ministerstvem zahraninch vc USA. Sesterskm stediskem ISTC je Vdeck
a technologick stedisko v Kyjev. Kanada, EU, Japonsko a Spojen stty v rmci tohoto
ukrajinskho stediska financuj projekty na Ukrajin, v Gruzii a Uzbekistnu.
Klientelu program IPP a ISTC tvo odbornci z celho bvalho Sovtskho svazu se znalostmi
a dovednostmi potebnmi k vrob jadernch, chemickch nebo biologickch zbran [12].
2. Zapojen EU do programu CTR
EU se do CTR zapojila v polovin 90. let a v t dob rozsah tohoto zapojen zdaleka nedo-
sahoval rovn pomoci poskytovan Spojenmi stty. Vytven prvnho a institucionlnho
rmce EU pro zapojen do aktivit CTR bylo zahjeno v r. 1994 uzavenm Dohody o partnerstv
a spoluprci (Partnership and Cooperation Agreement) mezi EU a Ruskou federac. K dal
specifikaci uvedenho rmce dolo pijetm tzv. spolen strategie vi Rusku (Common
Strategy on Russia) v ervnu 1999.
O celkovm zetelnm nasmrovn ve specifick oblasti snen hrozby vak meme hovo-
it a po pijet spolen akce zizujc kooperan program EU pro neen a odzbrojen
v Rusk federaci (Joint Action Establishing a European Union Cooperation Programme for
Non-proliferation and Disarmament in the Russian Federation - dle Joint Action) v prosinci
1999 [13]. V souasn dob je EU nejvtm poskytovatelem ekonomick a technick pomoci
Rusk federaci [14]. Dokladem toho je celkov stka pomoci poskytnut Rusku, kter v letech
1991-2000 inila 2,281 mld. eur.
Projekty pijat v rmci zmnn Joint Action dopluj ty projekty, kter byly pijaty
vhradn Evropskou komis nebo lenskmi stty. Prosincov Joint Action vslovn zmiovala
dva projekty, ke kterm by chtla pispt v prvn fzi: pilotn destrukn zazen na likvidaci
84
chemickch zbran ve mst Gornyj a ada studi tkajcch se pepravy plutonia, jeho sklado-
vn a disponovn s nm (disposition). Pot co Rada pijala rozhodnut k realizaci uveden
Joint Action bylo v ervnu 2001 zahjeno pt dodatench projekt:
podpora ruskmu adu pro jadernou bezpenost (Russian Nuclear Safety Authority
- Gosatomnadzor) pi vypracovn regulan zkladny a dokument pro zachzen
s vojensky vyuitelnm plutoniem,
podpora studim a experimentlnm studim tkajcch se demonstrativnch ukzek
a licencovn paliva MOX (Mixed Oxide fuel),
kooperativn provediteln studie pro imobilizaci ruskho jadernho odpadu obsahu-
jcho vojensky vyuiteln plutonium,
podpora Rusk agentue pro munici (RAA - Russian Ammunition Agency) pi plnn
zvazk vyplvajcch pro Ruskou federaci z mluvy o zkazu chemickch zbran,
podpora vstavb infrastruktury tkajc se zazen na nien nervov paralytickch
ltek ve mst uje.
Aby se zajistila soudrnost a jednoduchost pi plnn projekt, je technick implementace
tchto projekt provdnch v rmci Joint Action delegovna na lensk stty, kter dan
projekt d. Finann zisk pro lensk stty z tto aktivity je dosti omezen, avak existuj
jin vhody hovoc ve prospch propojen nrodnch projekt s Joint Action. Projekty
maj vt popularitu a stvaj se st irho sil zaloenho na spolen definovanch
standardech a hodnotch. Multilaterln rmec tak dv projektm vt stabilitu a mohou
se jich zastnit i men lensk stty, pro kter by to jinak znamenalo velk nklady. Nejvt
vhodou je vak mon propojen mezi projekty, kter spadaj do prvnho a druhho pile
[15], v zvislosti na tom, zda se jedn o vojenskou i nevojenskou oblast innosti. Pkladem
takovho propojen byla vstavba zmnnho zazen na likvidaci chemickch zbran ve mst
Gornyj [16], kde s ohledem na vojenskou strnku by takov vstavba nebyla mon v rmci
prvnho pile, a proto je realizovna v rmci druhho pile. V rmci prvnho pile se na tto
innosti podl projekt technick pomoci zemm SNS (TACIS - Technical Assistance to the
Commonwealth of Independent States) pod nzvem TACIS ENVRUS 9705 [17].
2.1 Iniciativa pro evropsk jadern msta (European Nuclear Cities Initiative)
V prosinci 1999 navrhlo italsk ministerstvo zahraninch vc program nazvan Iniciativa
pro evropsk jadern msta (ENCI - European Nuclear Cities Initiative). Program dopluje
americko-ruskou iniciativu pro jadern msta (NCI - Nuclear Cities Initiative) za elem
napomhat hospodskmu rozvoji a snit rozsah ruskho jadernho zbrojnho komplexu.
Podobn jako NCI rovn program ENCI se zamuje na cesty k vylouen ekonomickho tlaku
na klov zazen ruskho jadernho komplexu, zvlt ve mstech Sarov a Sninsk.
Tmto zpsobem by se ml eliminovat zdroj potencilnch ztrt tpnch materil a nik
pednch vdc do zem pedstavujcch proliferan riziko.
V rmci programu ENCI byla zzena pracovn skupina sloen ze zstupc evropskch
zem, Ruska a USA ke koordinaci rznch vstup evropskch zem do ruskch neprolife-
ranch projekt s clem zamezit zdvojovn tohoto sil. Bezprostedn prioritou ENCI je
zamit se na rozvoj harmonogramu (tzv. roadmap) pilotnch projekt v ruskch jadernch
mstech. Financovn projekt ENCI probh prostednictvm ve uvedenho programu
85
TACIS, Mezinrodnho vdeckho a technologickho stediska v Moskv a za pomoci rznch
bilaterlnch program.
3. Aktivity ke snen rizika en vojensky vyuitelnho tpnho
materilu
Vojensky vyuitelnm tpnm materilem rozumme plutonium a vysoce obohacen uran
(HEU - High Enriched Uranium). Znepokojen vzbuzuj pedevm jeho nadmrn zsoby a ne
vdy bezpen uloen mnostv vojensky vyuitelnho tpnho materilu, nedostatky
v souvislosti s evidenc a ochranou jeho pepravy a pokraujc innost zastaralch ruskch
reaktor vyrbjcch plutonium. Vroba HEU byla v bvalm Sovtskm svazu zastavena v r.
1989, Rusk federace vrobu plutonia pro jadern zbran ukonila v r. 1992. Tento tpn
materil je rozptlen ve vojenskch a civilnch zazench, vetn vzkumnch a vrobnch
stav a stedisek a podnik na vrobu jadernho paliva. Vtina tchto zazen je na zem
Ruska, avak nkolik se nachz v dalch zemch SNS, vetn Bloruska, Kazachstnu, Loty-
ska, Ukrajiny a Uzbekistnu [18].
Americk programy na snen rizika en tohoto tpnho materilu jsou v kompetenci
ministerstva energetiky. Nsledujc vet nkterch z tchto program s uvedenm jejich
zamen dokumentuje irok zbr neproliferanch aktivit.
3.1 Budovn zazen na bezpen skladovn vojensky vyuitelnho tpnho materilu
K zajitn bezpenho skladovn ruskho vojensky vyuitelnho tpnho materilu
se v Rusk federaci buduje s pomoc USA nap. speciln skladovac zazen Mayak Fissile Mate-
rial Storage Facility, kter po svm dokonen bude moci uskladnit tpn materil z piblin
12 500 demontovanch jadernch bojovch hlavic. Nevyluuje se rovn monost vyuvat
zazen k uskladnn vyhoelho paliva z reaktor jadernch ponorek. Transparentnost tohoto
skladovanho tpnho materilu bude zajiovna na zklad tstrann iniciativy USA, Rusk
federace a MAAE (Trilateral Initiative of the U.S., Russian Federation, and the International
Atomic Energy Agency), verifikan innost MAAE v rmci jejho zrukovho systmu [19].
Tzv. tstrann iniciativa byla zahjena v z 1996 s clem vyvinout nov verifikan reim
pro tpn materily zskan pi likvidaci jadernch zbran v obou zemch.
3.2 Americko-rusk dohoda o likvidaci nadbytench zsob plutonia
Nadbyten mnostv skladovanho plutonia, pouitelnho pro vrobu cca 25 000 jader-
nch zbran, vedl nejvy pedstavitele USA a Rusk federace prezidenty Clintona a Putina
v ervnu 2001 v Moskv k podpisu dohody Plutonium Management and Disposition Agree-
ment zavazujc pedevm kad z obou stt dt k dispozici 34 tun tohoto vojenskho tpnho
materilu k jeho konverzi i likvidaci. Podle zmnn dohody je mon plutonium dle vyut jeho
pemnou na palivo MOX (Mixed Oxide fuel) pro jeho dal pouit v jadernm reaktoru nebo jeho
vznm s vysoce radioaktivnm odpadem pro trval uloen. Dohoda zavazovala rovn oba stty
zahjit provoz pslunch prmyslovch zazen do prosince 2007 k likvidaci 2 tun plutonia
ron [20]. S ohledem na rzn pekky (technickho a politickho charakteru v programu
USA, nedostatek financ na rusk stran) se vak jeho realizace zaala opoovat.
86
V lednu 2003 oznmil americk ministr energetiky Spencer Abraham pijet plnu Bushovy
administrativy na likvidaci nadbytenho plutonia jeho pouitm v palivu MOX pro jadern
reaktory. Vstavba pslunch zazen v Rusk federaci a USA m zat v r. 2004, celkov
nklady spojen s konverznm procesem maj v prbhu 20 let doshnout piblin ve 3,8
mld. USD [21]. K pekonn finannch problm rusk strany USA pislbily poskytnout RF
200 mil. USD pro zahjen konverznho programu, jeho celkov nklady by mly doshnout
cca 1,7 mld. USD [22]. Summit zem G-8 v ervenci 2000 na Okinaw vyzval astnick zem
k pprav mezinrodnho finannho plnu do pt schzky G-8 v italskm Janov, avak
k jeho vypracovn nedolo. Nadje na poskytnut mezinrodn finann pomoci ruskmu
sil vzrostla po jednn G-8 v kanadskm Kananaskis v r. 2002 pijetm programu Globln
partnerstv proti en zbran a materil hromadnho nien (ble viz samostatn pas
vnovan tto iniciativ G-8).
3.3 Programy se vztahem k HEU
Pokud se te HEU, probhaj rzn programy, kter jsou v kompetenci a s finannm zabez-
peenm Ministerstva energetiky USA. Nap. program HEU Transparency Implementation
rozvj a realizuje vzjemn dohodnut transparentn opaten na zklad americko-rusk
dohody HEU Purchase Agreement z r. 1993. Tento program napomh zvyovat dvryhodnost
faktu, e se jedn o tpn materil zbraovho pvodu a je pomoc smovacho procesu
(down-blended) pemnn na ochuzen uran (LEU - Low Enriched Uranium), a ne recyklovn
do novch zbran.
Novj iniciativou je program pod nzvem Accelerated Material Disposition, kter byl
vytvoen na zklad prezidentskho summitu v kvtnu 2002. Iniciativa znovu zavazuje ob
zem k likvidaci nadbytenho mnostv vojensky vyuitelnho HEU a zabv se mj. pro-
blematikou nkupu a skladovn HEU/LEU. Zahrnuje rovn innosti spojen s konverz
vzkumnch a zkuebnch reaktor spojen s odstrannm jejich zvislosti na palivu HEU
a pevedenm na palivo LEU v rmci projektu Reduced Enrichment for Research and Test
Reactors (RERTR). [23].
Program pod nzvem Russian Research Reactor Fuel Return (RRRFR) je zamen na sta-
en civiln vyuvanho paliva HEU ve vzkumnch reaktorech ruskho pvodu v rznch
zemch zpt do Rusk federace, co by mlo snit vnou proliferan hrozbu. Na tomto
programu spolupracuje tak Nonproliferation and Disarmament Fund (NDF) Ministerstva
zahraninch vc USA.
V souvislosti s programem RRRFR USA dovrily ppravu dohody s Uzbekistnem na odsun
jeho HEU do Ruska a nslednou konverzi jeho vzkumnho reaktoru z paliva HEU na LEU. Dohoda
tak zahrnuje opaten ke zven bezpenosti a ochrany provozu a zven rovn skladovn
v mst innosti reaktoru [24]. zk americko-rusk spoluprce se projevila rovn ast ame-
rickch a ruskch jadernch expert pi plnovn a realizaci bezpenostn operace v srpnu 2002,
zamen na pevoz 45 kg paliva HEU (dostaten mnostv tpnho materilu pro vrobu t
jadernch hlavic) ze zastaralho jugoslvskho jadernho reaktoru v blehradskm stavu Vinca
pro jadern vdy, do Ruska k jeho dalmu zpracovn pro civiln vyuit [25]. Krom zmnnch
expert se na akci podleli vdci a vldn initel republiky Srbsko a ern hora a zstupci MAAE
[26]. Obdobn bylo dne 21. z 2003 staeno 14 kg HEU z rumunskho jadernho vzkumnho
zazen v Piteti a pevezeno do Rusk federace k pepracovn na LEU [27].
87
3.4 Americko-rusk dohoda o uzaven t ruskch reaktor vyrbjcch plutonium
V rmci americko-rusk spoluprce na realizaci eliminace programu vroby vojensky vyu-
itelnho plutonia (EWGPP - Elimination of Weapons-Grade Plutonium Production Program)
podepsali americk ministr energetiky Abraham a rusk ministr pro atomovou energii Rum-
jancev v beznu 2003 ve Vdni dohodu o uzaven poslednch t zbvajcch ruskch reak-
tor vyrbjcch plutonium (jeden v Seversku a dva v eleznogorsku). V kvtnu tho roku
Ministerstvo energetiky USA poskytlo celkovou stku 466 mil. USD pro Washington Group
International and Raytheon Technical Service na splnn uvedenho kolu. Reaktory by mly
bt nahrazeny zazenmi na vrobu elektrick a tepeln energie, vytpnch fosilnm palivem.
Pestavba zmnnch reaktor by se mla uskutenit v prbhu 5-8 let [28].
4. Likvidace vyazench ruskch jadernch ponorek
Rusk federace m okolo 150 jadernch ponorek vyazench z operanho pouit [29].
S demont jadernch ponorek se strategickmi balistickmi zenmi stelami, jejich likvidace
probh v rmci bilaterln smlouvy START (Strategic Arms Reduction Treaty), pomhaj Spojen
stty prostednictvm ji uvedenho programu CTR a dalho programu pod nzvem Arctic
Military Environmental Cooperation Program, financovanm USA a Norskem [30]. Ke znien
tchto ponorek buduj USA v nkterch ruskch lodnicch pslunou infrastrukturu.
K demonti ruskch ponorek veobecnho uren zanaj Norsko a Japonsko vytvet
pilotn projekty. Na zklad nmecko-rusk dohody z jna 2003, podepsan prezidenty
obou zem, zahjilo Nmecko estilet program pomoci v hodnot 300 mil. eur pi likvidaci
cca 120 ponorek rusk Severomosk flotily [31].
Problmem vak zstv, e vtina ruskch zastaralch ponorek jsou ton plavidla
kratho dosahu, z nich vce ne 60 kus jet nebylo demontovno. Znien tchto ponorek
je nalhav dleit jednak z bezpenostnho hlediska a rovn z dvodu ochrany ivot-
nho prosted. Vtina z nich m na palub jadern palivo a jadern odpad a mnoh jsou
ukotveny v nedostaten steench docch. Nkter jsou v tak patnm stavu, e nap.
v dsledku pokozenho palivovho reaktoru vyaduj zvltn manipulaci. Tyto ponorky
obsahuj surovinu pro jadern teroristy tj. vysoce obohacen uran k event. vrob jader-
nch hlavic a radiologick materil k ppadn vrob tzv. pinavch pum [32]. Tragdie,
ke kterm dolo na atomov ponorce Kursk v srpnu r. 2000 a potopenm vyazen jadern
ponorky K-159 v Barentsov moi v srpnu r. 2003 pi jej peprav na demontn zkladnu,
svd o nalhavosti urychlenho een tto problematiky s jejmi monmi nedozrnmi
nsledky pro ivotn prosted [33].
5. Likvidace ruskch chemickch a biologickch zbran a dal
preventivn opaten proti jejich en
5.1 Chemick zbran
Rusk federace m ve svtovm mtku nejvt zsoby chemickch zbran. Odhadovan
mnostv tchto zbran, rozmstnch v sedmi skladovacch zazench, dosahuje hmotnosti
cca 40 000 tun. Hlavn st skladovanch chemickch zbran (81 %) se skld z nervovch
88
ltek, vetn sarinu, somanu a ltky VX. Zbvajcch 19 % in rzn zpuchujc ltky. Tento
materil je skladovn jak v mench muninch kontejnerech, tak ve velkokapacitnch skla-
dovacch zazench.
Rusk federace je jednm z nkolika smluvnch stt mluvy o zkazu vvoje, vroby,
hromadn zsob a pouit chemickch zbran a o jejich znien (CWC - Convention on the
Prohibition of the Development, Production, Stockpiling and Use of Chemical Weapons and on
Their Destruction) dle jen mluva CWC deklarujcch vlastnictv chemickch zbran (ble
viz pas vnovan chemickm zbranm). Rusk federace v tto souvislosti oznmila, e nen
z finannch dvod zpsobil splnit zvazek likvidace 1 % skladovanch chemickch zbran
do dvou let od vstupu mluvy CWC v platnost a podala o prodlouen termnu o dal dva
roky tj. do dubna 2002. Ani tento termn vak Rusk federace nesplnila, ohroeno je rovn
splnn dal fze likvidace, tj. 20 % skladovanch zbran v prbhu ty let.
Dne 5. ervence 2001 pijala rusk vlda nov pln pro likvidaci chemickch zbran,
kter potal s vstavbou likvidanch zazen v uje, Kambarce a ve mst Gornyj a snil
nklady spojen s likvidanm silm z pvodnch 7 mld USD na 3,5 - 4, 9 mld. USD. uje
by se mlo stt hlavnm likvidanm zazenm pro nien nervov paralytickch ltek a mlo
by bt postaveno za podpory USA a Nmecka. Ostatn dv likvidan zazen by se zamila
na likvidaci zpuchujcch ltek [34].
Podle oznmen americkch sdlovacch prostedk z ledna 2003 [35] USA uvolnily dalch
450 mil. USD k zajitn bezpenosti a nien ruskch jadernch, chemickch a biologickch
zbran. Z uveden stky bude 150 mil. USD vylenno na vstavbu zvodu na likvidaci tm
dvou milion dlosteleckch grant a pum s nervov paralytickmi ltkami ve uje. esk
republika poskytla v jnu 2003 stku ve vi 2 mil. K do britskho projektu vstavby zazen
na likvidaci chemickch zbran v uje. Zmnn finann pomoc je jednm z konkrtnch
krok pi realizaci Rozhodnut Rady EU . 2001/493/CFSP z 25. 6. 2001, ustanovujcho
program spoluprce EU a RF v oblasti odzbrojen a budovn infrastruktury v Rusk federaci
pro likvidaci arzenl chemickch zbran.
5.2 Biologick zbran
Pokud jde o biologick zbran, provdl bval Sovtsk svaz jejich rozshl program pro
kter vyuval jak rzn vzkumn stavy, kter mlo k dispozici ministerstvo obrany, tak
nkter civiln zazen ministerstva zdravotnictv. V r. 1992 pipustil tehdej prezident B.
Jelcin, e Rusko pracovalo na ileglnch ofenzivnch programech biologickch zbran, a to
dvacet let pot, co tehdej SSSR podepsal mluvu o zkazu vvoje, vroby, hromadn zsob
a pouit bakteriologickch (biologickch) a toxinovch zbran a o jejich znien!
Rusk vlda nkolikrt jednoznan odmtla zprvy obviujc ji z vlastnictv arsenlu
tchto zbran. Nejasn vak dosud zstv, kam zmizela zsoba biologickch zbran bvalho
SSSR [36].
V rmci programu Biological Weapons (BW) Proliferation Prevention Ministerstva obrany
USA existuj ti hlavn projekty, kter se vnuj preventivnm akcm k zabrnn en bio-
logickch zbran:
1. Projekt Security Enhancement se zamuje na biobezpenost a bioochranu pedevm
v ruskch, ale tak kazachstnskch a uzbeckch biologickch vzkumnch a vrobnch
stavech a stediscch. V Rusku se mnoh z tchto innost uskuteuj prostednictvm
89
Mezinrodnho vdeckho a technologickho stediska ISTC (International Science
and Technology Center ) se sdlem v Moskv.
2. Projekt Cooperative BioDefense Research se orientuje na zabrnn en biolo-
gickch zbran pomoc ofenzivnch postup ke zven transparentnosti a poslen
ochrannch kapacit americkch ozbrojench sil. Dje se tak prostednictvm vzkum-
nch projekt s bvalmi vdci pracujcmi v oblasti biologickch zbran v biologickch
vzkumnch a vrobnch stavech a stediscch tehdejho SSSR. Rovn tyto aktivity
se realizuj prostednictvm stediska ISTC. S ohledem na zamen tchto innost
se mj. zaal budovat Projekt vasnho varovn a ppravy na biologick tok (Bioattack
Early Warning and Preparedness Project) s nkolika stedoasijskmi stty.
3. Projekt Dismantlement usiluje o eliminaci infrastruktury a vybaven biologickch
vzkumnch a vrobnch stedisek, kter maj kapacity pro vojensk zamen sv in-
nosti. I tyto projekty se realizuj prostednictvm ve uvedenho stediska ISTC. Na z-
klad tohoto projektu nap. zaala demont zazen v Biomedpreparat v kazachstn-
skm mst Stpnogorsk a dolo ke znien ivch spor antraxu (sn slezinn) uloench
ve 100 tun antraxovch zbran, nalezench na uzbekistnskm ostrov Vozrodnija
v Aralskm jezee, kde se nachzela Vdeck laborato praktickch test [37].
Ministerstvo zahraninch vc USA realizuje ve vztahu k biologickm a chemickm zbranm
jeden program pod nzvem Biological and Chemical Redirection. Program zahrnuje 30 stav
ve sttech bvalho Sovtskho svazu. Stimuluje bval vdce z oblasti biologickch zbran,
aby se zabrnilo prodn jejich znalost do tzv. problmovch zem a teroristm a podpo-
ruje rovn pstup a transparentnost bvalch sovtskch vzkumnch a vrobnch zazen
na biologick zbran. Americk ministerstvo zahraninch vc v tto souvislosti koordinuje
a d aktivity nkterch dalch americkch ministerstev, program a agentur [38].
6. Iniciativa G-8 Globln partnerstv proti en zbran a materil
hromadnho nien
astnci summitu zem G-8 (USA, Kanada, Japonsko, Nmecko, Francie, Velk Britnie,
Itlie a Rusk federace) v kanadskm Kananaskis v ervnu 2002 schvlili z podntu USA
vznamnou mnohostrannou iniciativu v rmci sil o omezen psoben terorismu pod nzvem
Globln partnerstv proti en zbran a materil hromadnho nien (dle jen Globln
partnerstv). Pijetm tohoto politickho zvazku summit G-8 navzal na pedchoz inicia-
tivy G-7 (v t dob jet bez pln asti Rusk federace) zamen specificky na bezpenost
jadernch reaktor, nebezpe radioaktivnho zneitn ivotnho prosted a na hrozbu
en jadernch zbran ze zem SNS.
Jak uvedl americk nmstek ministra zahraninch vc pro kontrolu zbrojen a mezin-
rodn bezpenost John Bolton v jeho prohlen v prbhu slyen ped zahraninm sentnm
vborem Kongresu USA dne 9. jna 2002, tato iniciativa USA z irho pohledu vyplynula
z Novho strategickho rmce pro kooperativn vztahy s Ruskou federac prezidenta G. Bushe
zabvajc se bezpenostnmi problmy svta po skonen studen vlky [39]. Jedn se de
facto o mezinrodn rozen ji dve uvedenho americkho programu CTR [40].
Hlavnm konkrtnm zvazkem pro realizaci zmru G-8 je schvlen suma ve vi 20 mld.
USD pro desetilet obdob, vnovan na pomoc Rusku pi likvidaci jeho zbran hromadnho
90
nien, zejmna jadernch a chemickch zbran a jejich nosi, vetn zajitn realizace
rznch bezpenostnch a ochrannch opaten.
Pedmtem znepokojen len G-8 bylo pedevm nien chemickch zbran, disponovn
se tpnm materilem, zamstnvn bvalch zbrojnch vdc a demont vyazovanch
jadernch ponorek. V prbhu zmnnho desetiletho obdob chtj USA investovat do pro-
gramu pomoci miliardu dolar ron, evropt, japont a kanadt partnei maj uhradit
do r. 2012 druhou polovinu z celkov schvlen sumy tj. 10 mld. USD. Nap. Kanada by mla
pro uveden el vylenit 650 mil. USD, Velk Britnie 750 mil. USD, Francie 750 mil. USD,
Nmecko 1,5 mld. USD, Evropsk komise 1 mld. USD, poten vklad Japonska by ml init
200 mil. USD. ast v Globlnm partnerstv nebude omezena pouze na leny G-8 a e i dal
zem mohou vznamn pispt ukazuje pklad vdska, Norska a Nizozemska, kte se ji
na zmnn pomoci Rusk federaci a dalm zemm SNS rovn podlej. Pro zven dvry-
hodnosti a transparentnosti rusk strana pislbila zajistit partnerm z G-8 pstup na za-
zen, kde bude probhat demont nap. vyazovanch jadernch ponorek a rovn kontrolu
nad elovm vyuitm vylennch finannch prostedk. Na schzce G-8 v kanadskm
Kananaskis byly tak projednny smrnice (Guidelines for New or Expanded Cooperation
Projects) obsahujc zkladn prvky vedouc k odstrann rznch petrvvajcch prvnch
a byrokratickch pekek na stran Ruska a dalch pijmajcch stt, kter dosud brn
rychlej realizaci poskytovan pomoci.
Prameny a poznmky:
[1] NATO Parliamentary Assembly Report AU 220 STC (01) 7 rev.1 General Report Safeguarding the Nucler Com-
plex in Russia and the Newly Independent States, October 2001, http://www.nato-pa.int/publictions/
comrep/2001/au-220-e.html, s.1-2.
[2] Testimony of Kenneth N. Luongo, Executive Director, Russian-American Nuclear Security Advisory Council to
the Committee on Foreign Relations United States Senate, October 2002, http://www.ransac.org/new-web-
-site/whatsnew/100902_sfrc_testimony.html, s.1.
[3] http://www.fas.org/nuke/control/bda/index.htm.
[4] Dne 23. kvtna 1992 v portugalskm Lisabonu podepsaly USA, Blorusko, Kazachstn, Rusk federace
a Ukrajina Protokol ke smlouv START I. Podle tohoto protokolu se vech pt zem stalo leny smlouvy START
I a Blorusko, Kazachstn a Ukrajina souhlasily pipojit se ke Smlouv o neen o jadernch zbran jako
nejadern stty v co nejkrat mon dob. Plohou protokolu byly dopisy prezidentu G. Bushovi, ve kte-
rm se nejvy pedstavitel uvedench t stt zavazovali zlikvidovat vechny strategick jadern zbran
na svch zemch v prbhu sedmiletho obdob platnosti smlouvy START I. Sent USA ratifikoval smlouvu
START I dne 1. jna 1992, Rusk federace dne 4. listopadu 1992 s tm, e k vmn ratifikanch listin pi-
stoup a po dosaen dohody Bloruska, Kazachstnu a Ukrajiny o demonti jejich jadernch zbran a pi-
pojen se k NPT.
[5] Ve vztahu k taktickm jadernm zbranm (TJZ) nen dvodem znepokojen pouze skutenost, e taktick
jadern zbran nejsou pedmtem dn mezinrodn prvn zvazn dohody, ale rovn jejich nkter cha-
rakteristiky, kter je in relativn snadnm terem krde i navozuj monost jejich nemyslnho i neo-
prvnnho pouit. Tento druh zbran m pedevm mal rozmr a relativn malou hmotnost. K monosti
jejich zneuit pispv mj. neexistence pojiovacch elektronickch zmk u star generace ruskch TJZ.
Pedpokldan pouit TJZ na bojiti a v operacch na vliti, ve spojen s konvennmi silami, vede ke sna-
hm o jejich pedsunut rozmstn, zejmna v krizov dob a k peveden pravomoci rozhodnout o jejich
pouit na ni velitelsk stupn (http://www.nato-pa.int/publictions/comrep/2001/au-220-e.html, s.6).
[6] V souvislosti s americko-sovtskou Smlouvou o snen jadernch zbran stednho a kratho doletu (smlouva
INF), podepsanou mezi USA a SSSR v prosinci 1987 se lensk stty SNS na sv schzce v hlavnm bloruskm
mst Minsku dne 9. jna 1992 rozhodly pistoupit k uveden smlouv. Dne 3. listopadu 1994 USA, Blo-
rusko, Kazachstn, Rusk federace a Ukrajina podepsaly dokument zajiujc pokraovn realizace smlouvy
INF.
[7] SIPRI 2002, s. 519 521.
91
[8] Tamt, s. 521, 522.
[9] WEINER Sharon K. Preventing Nuclear Entrepreneurship in Russias Nuclear Cities, International Security, Vol.
27, Fall 2002, s. 128, 129.
[10] Tamt, s. 129 , 132 a 134.
[11] Dne 22. z 2003 vyprela platnost americko-rusk dohody zizujc NCI. Nicmn ob strany souhla-
sily pokraovat v plnn 69 existujcch projekt po dobu dalch tech let. Vzhledem k problmm rusk
strany ve vztahu k plnn nkterch svch zvazk ob zem vyjdily ochotu obnovit NCI s novmi projekty
a po pekonn souasnch tkost. Viz Controlling Nuclear Warheads and Materials, NTI. http://www.nti.
org/e_research/cnwm/overview/cnwm_home.asp.
[12] WEINER Sharon K. Preventing Nuclear Entrepreneurship in Russias Nuclear Cities, International Security,
Vol. 27, Fall 2002, s. 139, 140.
[13] HOHL K., MULLER H., SCHAPER A. EU cooperative threat reduction activities in Russia, Chaillot Papers, No. 61,
June 2003, the European Union Institute for Security Studies, s. 16.
[14] Tamt, s. 25.
[15] Z nadnrodnho rozhodovacho mechanismu prvnho pile EU, ve kterm m Komise oprvnn pedkldat
legislativn iniciativy a disponuje vkonnmi a regulativnmi kompetencemi, Rada hlasuje v souladu s pravi-
dlem kvalifikovan vtiny a do jednn je zapojen Evropsk parlament, je bezpenostn politika v ir me
vylouena. V mezivldnm systmu druhho pile, kter se zabv bezpenostnmi otzkami, dominuje Rada
s jejmi pracovnmi vbory, Komise je pouze asociovan a sout s vysokm pedstavitelem pro spolenou
zahranin a bezpenostn politiku (CFSP), zatmco psobnost Evropskho parlamentu je okrajov. Viz Bur-
kard SCHMITT. Introduction; HOHL K., MULLER H., SCHAPER A. EU cooperative threat reduction activities in
Russia, Chaillot Papers, No. 61, June 2003, the European Union Institute for Security Studies, s. 7.
[16] Likvidan zazen na likvidaci chemickch zbran ve mst Gorny bylo uvedeno do provozu v prosinci 2002.
Viz tamt, s. 48.
[17] Tamt, s.19, 20.
[18] General Report Safeguarding the Nucler Complex in Russia and the Newly Independent States. NATO Parlia-
mentary Assembly Report, Science and Technology, October 2001, s. 8.
[19] ROSTON M., SMIGIELSKI D. Accomplishments of Selected Threat Reduction and Nonproliferation Programs in
Russia. Russian American Nuclear Security Advisory Council, June 10, 2003, s. 2 a 6.
[20] CIRINCIONE J., WOLFSTHAL JON B., RAJKUMAR M. Deadly Arsenals. Carnegie Endowment for International
Peace, 2002, s. 118.
[21] US Announces Plutonium Disposition Plans, January 23, 2002, http://www.acronym.org.uk/docs/0201/
doc10.htm.
[22] Tamt, s. 118, 119. Rozpoet Bushovy administrativy pedloen Kongresu v dubnu 2001 snil finann
pomoc Rusk federaci ze 39 mil. USD v r. 2001 na 15 mil. USD v r. 2002. Rozpoet Bushovy administrativy v r.
2003 ji pedpokldal zven financovn ruskho sil v konverzi plutonia na 98 mil. USD.
[23] ROSTON M., SMIGIELSKI D. Accomplishments of Selected Threat Reduction and Nonproliferation Programs in
Russia. Russian American Nuclear Security Advisory Council, June 10, 2003, s. 11 a 12.
[24] Tamt, s. 5.
[25] WARRICK J. Uranium is whisked away from Yugoslavia, International Herald Tribune, August 24-25, 2002.
[26] Podle studie Harvard Universitys Project on Managing the Atom, uveejnn na jae r. 2001, byl zmnn
jugoslvsk reaktor jednm z piblin 350 vzkumnch reaktor v 58 zemch, pouvajcch jako palivo HEU.
Zmnn studie popsala tyto reaktory jako jednu z nejvtch proliferanch hrozeb s ohledem na jejich zra-
nitelnost ve vztahu k monosti krdee uvedenho paliva. Viz tamt.
[27] Controlling Nuclear Warheads and Materials, NTI. http://www.nti.org/e_research/cnwm/overview/cnwm_
home.asp.
[28] US Assistance in Russian Plutonium Reactor Shutdowns, Energy Department Press Release, May 27, 2003,
http://www.acronym.org.uk/docs/0305/doc22.htm.
[29] GOODMAN S., GOTTEMOELLER R. Raw Material for teror Dismantling Russias submarines. New York Times,
May 26, 2003.
[30] SARKISSOV S. Russia is failing to get the job done. International Herald Tribune, October 1, 2003.
[31] Rusko chce zastavit hry ponorek. Prvo, 29.11.2003, s odvolnm na TK, DPA, k.
[32] Tamt.
[33] NATO Parliamentary Assembly Report AU 220 STC (01) 7 rev. 1 General Report Safeguarding the Nucler Com-
plex in Russia and the Newly Independent States, October 2001, http://www.nato-pa.int/publictions/
comrep/2001/au-220-e.html, s.2.
[34] CIRINCIONE J., WOLFSTHAL JON B., RAJKUMAR M. Deadly Arsenals. Carnegie Endowment for International
Peace, 2002, s. 124.
92
[35] Russia gets U.S. aid to destroy weapons. IHT, January 16, 2003; ROKOT J. USA daj Rusku 450 mil. dolar
na nien arzenl. Prvo, 15. 1. 2003 s odvolnm na USA Today. Dosavadn americk pomoc pispla k vy-
azen 6032 ruskch jadernch hlavic, 491 balistickch raket, 101 strategickch bombardr a 25 jadernch
ponorek.
[36] STEDA L. en zbran hromadnho nien vn hrozba 21. stolet. Ministerstvo vnitra - generln editel-
stv Hasiskho zchrannho boru R, Praha 2003, s. 66 a 67.
[37] ROSTON M., SMIGIELSKI D. Accomplishments of Selected Threat Reduction and Nonproliferation Programs in
Russia. Agency. Russian American Nuclear Security Advisory Council, June 10, 2003, s. 3 a 4. STEDA L. en
zbran hromadnho nien - vn hrozba 21. stolet. Ministerstvo vnitra - generln editelstv Hasiskho
zchrannho boru R, Praha 2003, s. 66.
[38] ROSTON M., SMIGIELSKI D. Accomplishments of Selected Threat Reduction and Nonproliferation Programs in
Russia. Agency. Russian American Nuclear Security Advisory Council, June 10, 2003, s. 15.
[39] Npl novho strategickho rmce byl po nstupu Bushovy administrativy posuzovn v prbhu americko-
-ruskch konzultac na rznch rovnch v roce 2001 a v prvn polovin r. 2002. Jej formln vyjden ped-
stavovala Spolen deklarace, podepsan prezidenty obou zem v prbhu kvtnov nvtvy prezidenta G.
Bushe v Moskv v r. 2002.
[40] Dne 24. kvtna 2002 prezidenti G. Bush a V. Putin podepsali mimo Smlouvy mezi Spojenmi stty americkmi
a Ruskou federac o strategickch tonch snench rovn Spolenou deklaraci obsahujc est oblast,
na kter se ob zem zam pi prohlubovn novho rmce strategickch vztah. V pt oblasti, pod
nzvem Zabrnn en zbran hromadnho nien: neen a mezinrodn terorismus, se uvd, e ob zem
zintenzivn spolen sil na bilaterln a mnohostrann bzi zejmna v boji proti tsn spojenm hrozbm
mezinrodnho terorismu a en zbran hromadnho nien a jejich nosi. Proti mezinrodnmu terorismu,
kter pedstavuje nebezpe zejmna mezinrodn stabilit, by mly rozhodn bojovat vechny stty. Prio-
ritou vech stt mus bt rovn boj proti zmnnmu en pedevm z toho dvodu, e tyto zbran a je-
jich nosie by mohly padnout do rukou terorist nebo stt, kter je podporuj. Americko-rusk spoluprce
bude rovn zamena na kooperativn programy k zajitn bezpenosti zbran hromadnho nien a rake-
tovch technologi aj. K snen mnostv tpnho materilu pro vojensk vyuit budou vytvoeny spolen
expertn skupiny, zintenzvn se rovn spoluprce v oblasti nien chemickch zbran. Spojen stty a Rusko
budou tak hledat irokou mezinrodn podporu pro strategii proaktivnho neen, vetn realizac a pod-
porou Smlouvy o neen jadernch zbran a mluv o zkazu chemickch a biologickch zbran. V zvru tto
sti oba stty vyzvaj vechny zem k poslen a striktnmu vynucovn kontrol vvozu a pslunch aktivit
k prevenci a ochran proti uvedenmu en.
Nkter pouit zkratky:
CTR
Cooperative Threat Reduction program kooperativnho snen hrozby
(tzv. Nunn-Lugarv program)
CWC
Convention on the Prohibition of the Development, mluva CWC
Production, Stockpiling and Use of Chemical Weapons (mluva o zkazu vvoje, vroby, hromadn zsob
and on their Destruction a pouit chemickch zbran a o jejich znien)
HEU
High Enriched Uranium vysoce obohacen uran
IAEA
International Atomic Energy Agency Mezinrodn agentura pro atomovou energii
(esk zkratka MAAE)
IPP
Initiatives for Proliferation Prevention iniciativa pro prevenci en zbrojnho arzenlu, ZHN
ISTC
International Science and Technology Center Mezinrodn vdeck a technologick stedisko
MPC&A
fissile Material Protection, Control and Accounting program MPC&A
(program ochrany a kontroly stavu tpnho materilu)
NCI
Nuclear Cities Initiative iniciativa pro tzv. jadern msta
93
INFORMACE INFORMACE
PhDr. Zdenk K, Ph.D.
Monosti participace vojk na politickm
procesu v USA, Nmecku a esk republice
1. vod
Armda jako nstroj sttn moci organizovan na byrokratickch principech je budo-
vna k vkonu a realizaci sttn politiky, a proto je od n jako instituce vyadovna politick
neutralita. Zrove je ale armda socilnm prostedm, ve kterm se generuj specifick
(rozumj s existenc armdy spojen) zjmy. Bez existence armdy by neexistovaly zjmy
vojk, vojensko-prmyslovho komplexu, obanskch zamstnanc armdy, zlonch
dstojnk, vojenskch vetern a dal. Vichni nositel tchto zjm (vetn vojk) se je
sna uspokojit v procesu tvorby politick vle demokratick spolenosti.
Postaven armdy ve spolenosti je ve vtin demokratickch zem eeno implementac
obecnch princip zpadnho modelu civilnho zen a demokratick kontroly armdy (ble
K 2001). Jak ji bylo ve uvedeno, armd jako instituci nepslu tvoit politiku sttu
a armda by mla bt politicky neutrlnm nstrojem na realizaci rozhodnut politickch
elit. Na stran druh jsou vojci zrove obany, a tud v demokracii maj prvo se tvorby
politick vle astnit a na politickm procesu participovat.
Jinmi slovy: armda jako instituce by v demokracii politiku tvoit nemla, vojci jako
oban ale mohou zcela legitimn vznet poadavky na participaci pi tvorb politick
vle v rmci demokratickho politickho procesu.
Proto je v rmci zpadnho modelu civilnho zen a demokratick kontroly armdy obecn
jist mra participace vojk na politickm procesu umonna a rozdly mezi stty spovaj
v jejm rozsahu. V teorii civilnho zen a demokratick kontroly armdy se pi een problmu
participace vojk na demokratickm politickm procesu meme setkat se dvma koncep-
cemi. Prvn z nich je koncepce vraznho omezen politickch prv vojk vyplvajc z teze
S. Huntingtona o objektivn kontrole armdy prostednictvm vojenskho profesionalismu.
V druhm ppad jde o koncepci vojk-oban v uniform, pipoutjc velkou mru partici-
pace vojk na demokratickm politickm procesu, je spjata se jmnem W. G. Baudisina.
2. Participace vojk na politickm procesu v USA a SRN. Koncepn
pstupy a jejich aplikace
2.1 Huntingtonova koncepce objektivn kontroly
Huntingtonova koncepce objektivn kontroly armdy preferuje pi aplikaci obecnch
princip zpadnho modelu civilnho zen a demokratick kontroly armdy posilovn
vojenskho profesionalismu. Jdro objektivn kontroly dle Huntingtona spov v uznn
autonomie vojenskho povoln a vojenskho profesionalismu. Politika dle Huntingtona le
za hranicemi vojensk kompetence a ast vojk v n podkopv jejich profesionalismus,
a proto by bylo ideln je z politickho procesu a to i z politickho procesu demokratickho
94
reimu vylouit. Na zklad jeho nzor se vyvozuje, e posilovn takto chpanho vojen-
skho profesionalismu, vetn vtpovn vojkm v procesu vcviku, vzdlvn a vchovy
pesvden, e politika jim nepslu a omezen monost jejich participace na politickm
procesu, nejvce napome civilnmu zen a demokratick kontrole armdy, protoe profe-
sionln armda bude nstrojem kad legitimn sttn moci, ani by si inila nrok astnit
se politickch rozhodovacch proces. Tm se doshne jej politick neutralizace (Huntington
1957). Pklon k omezen participace vojk na demokratickm politickm procesu vyplva-
jc z Huntingtonovy koncepce kontroly armdy prostednictvm vojenskho profesionalismu
mohou indikovat nsledujc jevy: omezen volebnho prva vojenskch osob, omezen
sdruovacho prva a omezen svobody slova ve vztahu k politickm osobm.
Ve uveden pstup je prakticky aplikovn ve Spojench sttech. V USA je obecn
povaovno za vhodn omezit vstup vojk (podobn jako dalch sttnch zamstnanc)
do politickho prostoru. Politickou innost zamstnanc federln vldy omezuje nkolikrt
pozmnn Hatchv zkon schvlen Kongresem Spojench stt ji roce 1939. Jeho obsahem
je omezen politick innosti federlnch zamstnanc za elem efektivnjho fungovn
sttu. Politick aktivity dstojnk, poddstojnk a mustva aktivn armdy USA, zlon
armdy (USAR) a armdn nrodn gardy (ARNG) se d DODD (smrnic ministerstva obrany)
1344.10 a nazenm AR 600-20, paragraf 503.
Omezen obsaen v AR 600-20 se vztahuj na vojky v aktivn slub, kter se definuje
jako aktivn vojensk sluba USA na pln vazek (full-time) bez ohledu na dlku jejho trvn
i el, vetn aktivn sluby v rmci vcviku, kadoronch cvien, studia na vojenskch
kolch a sluby na pln vazek v Nrodn gard. Tato omezen se nevztahuj na neaktivn
slubu za elem vcviku a na vojky nrodn gardy, jejich sluba m sttn status. Na tomto
zklad americk vojky omezuje pi prosazovn vlastnch zjm v demokratickm politickm
procesu ada zkaz.
Pslunci ozbrojench sil v aktivn slub se nemohou uchzet o (i zastvat) volen
posty ve federln vld nebo ve vld njakho sttu, teritoria, Distriktu Kolumbie, ani
v jakkoli politick sekci ve uvedench politickch tvar (10 U.S.C. 973).
Vojci z povoln se nemohou zapojovat jako lenov do innosti politickch organizac,
zveejovat sv mnn k politickm otzkm a zneuvat sluebnho postaven k ovlivo-
vn politickch nzor podzench. Dle se nesmj podlet na podn (tj. organizovn)
finannch sbrek ve prospch politickch organizac. V neposledn ad vojci z povoln
maj zakzno roziovat materily v kampanch provdnch ped stranickmi volbami
a kandidtsk petice, pst a publikovat stranicko politick lnky, kter apeluj na tene,
aby volili i nevolili politickou stranu i kandidta, vystupovat na stranicko politickch shro-
mdnch i v stranicko politickch rozhlasovch i televiznch programech. Aktivn vojci
se tak nemohou odborov organizovat.
Ve Spojench sttech je profesionlnm vojkm odepeno i prvo (urliv) kritizo-
vat vysok politick initele. V souvislosti s volebn kampan B. Clintona nkolik vysokch
dstojnk kritizovalo jeho vyhnut se vojensk slub ve Vietnamu a byli na zklad toho
proputni z armdy.
Amerit vojci ale nejsou zcela vyloueni z participace na demokratickm politickm
procesu. Volebn prvo je vojkm ve Spojench sttech zachovno a d se prvn regulac
voleb platnou v jejich roditi nebo mstu trvalho bydlit. Vojci odevzdvaj ve volbch
hlas pevn prostednictvm poty.
95
Vojci z povoln mohou ve Spojench sttech vyjadovat jako soukrom osoby sv nzory
na politick problmy, podepisovat petice a pispvat na innost politickch stran. Pi volebn
kampani mohou jako soukrom osoby vyjadovat podporu jednotlivm kandidtm. V civilnm
odvu jim je povoleno astnit se mtink politickch organizac i demonstrac nepolitickho
charakteru.
Dle vojci mohou pomhat pi registraci voli, astnit se kampan, kde dn z kandi-
dt nen kandidtem politick strany, pispvat finannmi prostedky na innost politickch
organizac a astnit se podanch sbrek a astnit se kampan zamench na een poli-
tickch problm v rmci velidovho referenda, k dodatkm stavy a mstskch nazen.
2.2 Baudisinova koncepce vojk oban sttu s uniform
Piputn velk mry participace vojk na demokratickm politickm procesu vyplv
z koncepce vojk-oban sttu v uniform. Formovn tto koncepce v Nmecku na pozad
zkuenost s nacionln-socialistickm reimem je spojeno s mnoha jmny, mezi ktermi vak
nesporn vynik osoba jejho ideovho otce, W. G. Baudisina. Koncepce vojk oban sttu
v uniform se zamuje na penesen maximlnho monho mnostv element demokra-
tickho reimu do armdn instituce, pi kterm vak nesm dojt k naruen jej funknosti
(Huntingtonovou terminologi jde o subjektivn kontrolu). Hlavnm clem koncepce vojk
oban sttu v uniform je vybudovn vnitnho pesvden vojka k obran demokra-
tickho reimu. Pedpokld se, e toho nelze doclit bez zapojen vojk do jeho struktur
a umonn participace na vhodch demokracie pi tvorb politick vle spolenosti. Jako
nstroj slou politick vzdlvn, kter ale nen mon ztotoovat s indoktrinac.
Americk autor S. D. Wesbrook v tto souvislosti upozoruje, e rozdly mezi politickou
indoktrinac a politickm vzdlvnm spovaj v clech, metodch i obsahu. Pro politick
vzdlvn je charakteristick, e informace jsou pedkldny nezaujat, v logickm rmci
a na zklad poslednch znalost vdeckho vzkumu. Obecn se pedpokld, e obsah
politickho vzdlvn je na rozdl od indoktrinace platn a pravdiv alespo vzhledem k ak-
tulnm znalostem vzdlvajcho (Wesbrook 1979).
Terminologi S. Huntingtona, pi uplatnn tohoto koncepnho pstupu se armda zci-
viluje a stv se vrnm obrazem spolenosti. Zapojen vojka do struktur demokratickho
reimu, jeho sebeidentifikace s jeho pravidly, politickmi postupy, poadavky na obana
jsou hlavnm clem tohoto konceptu. Pi aplikaci takovho pstupu nejde o separaci vojk
a spolenosti (co je do urit mry charakteristick pro USA), nbr o maximln monou
mru integrace. T je dosaeno zapojenm vojk do obanskho ivota zem, nebo jejich
obansk a politick prva jsou naruena pouze v minimln me. Pklon ke koncepci vojk
oban sttu v uniform bude na zklad ve uvedenho indikovat zejmna neomezovn
sdruovacho prva a volebnho prva vojenskch osob a snaha o penesen demokratickch
postup a hodnot do armdn instituce.
V Nmecku se v takzvanm vojenskm zkon v paragrafu 6 uvd: Vojk m stejn
obansk prva jako kad oban sttu. Jeho prva jsou omezena v rmci poadavk vojensk
sluby zkonem odvodnnmi povinnostmi.
Dsledkem tohoto pstupu je pln zachovn politickch prv pro pslunky Bun-
deswehru. Vojci povaj v SRN aktivnho i pasivnho volebnho prva, prva spolovacho
a sdruovacho, svobodu vyznn a mimo slubu i svobodu slova a pohybu. Nmet vojci
96
mohou bt i leny politickch stran (Lauterer 1997: 81). Vbr politickch stran jim je vak
omezen, nebo na zklad zkona o vojcch maj vslovn zakzno init cokoli proti demo-
kratickmu reimu. Nemohou se proto jakkoli vzat na krajn levicov a pravicov strany.
Maximln mon zajitn politickch a lidskch prv pro vojky v inn slub se podl
na skutenosti, e pstup spolenosti ke slub v armd je relativn stabiln a nen vyloen
negativn, pestoe ani SRN se nevyhbaj obecn tendence ztrty legitimity a podpory armdy
v demokratickch reimech industrilnch a postindustrilnch spolenost.
Z hlediska monosti participovat na politickm procesu je vsledkem koncepce vojk-oban
sttu v uniform to, e nmet vojci mohou vykonvat vliv na tvorbu politickch rozhodnut
v oblasti vlastnch zjm a aktivn spolupodlet se na rozhodovn prostednictvm forml-
nch politickch instituc a to jak politickch stran, tak zjmovch organizac. Dleit je,
e nejde pouze o monost, nbr o bnou praxi v Nmecku. Jedinm vznamnm omezenm
politickch prv je pro nmeck vojky zkaz stvky (Lauterer 1997, Steinkamm, Lowtzow
1999, Beck 1999).
Vznamnm formlnm nstrojem pro prosazovn zjm vojk v politickm systmu
SRN jsou vojensk zjmov organizace, kter maj mnoho rys profesnch sdruen. Orientuj
se zejmna na prosazovn zjm len v oblasti pracovnch podmnek a socilnho zajitn,
Nejvznamnj z tchto organizac je Deutsche Bundeswehr Verband (DBwV) s piblin
265 000 leny, z eho je 197 000 aktivnch vojk.
Zkon o vojcch (Soldatengesetz) zajiuje profesnm skupinm nmeckch vojk prvo
na spolupodlen se pi utven zkon ovlivujcch jejich pracovn podmnky. Hlavn metoda
prosazen zjm vojenskch profesionl spov, jak je v zpadnch demokratickch reimech
obvykl, ve vyjednvn s institucemi politicko-rozhodovacho systmu a zejmna s byrokra-
tickm apartem ministerstva obrany.
Protoe vtinou je znan st zkonnch pedloh pedjednna, dochz pouze vji-
men ke stetu nzor mezi svazem DBwV a ministerstvem obrany, v em se odr
nmeck liberln-korporativn model zprostedkovn zjm.
Jeho vliv je v politickm systmu SRN tak siln, e ve sporu s nm lze pouze obtn prosa-
dit zmnu pravidel regulujcch ivot vojk (Gertz 1994: 115-124). Na konci 90. let se svaz
sty svho pedsedy B. Gertze vznamn angauje v diskuzch o me spornch opaten
v Bundeswehru (ble K 2003).
Ve SRN psob i nkolik sdruen zlonch vojk, kter na sebe pebraj sten koly
sttu, nebo napklad organizuj kurzy pro sv leny slouc k udren zskanch vojenskch
nvyk a dovednost, k emu dostvaj od sttu finann pspvek. Tyto spolky jsou aktivn
inn i pi obhajob zjm vlastnch len v politickm procesu. Nejvznamnj je Der Verband
der Reservisten der Deutschen Bundeswehr se zhruba 135 000 leny.
Z hlediska tmatu tto stati je vznamn, e pro oba dva pstupy k participaci vojen-
skch osob na demokratickm politickm procesu je spolen umonn urit minimln
mry participace aktivnch vojk. Ani ve Spojench sttech, ve kterch jsou politick prva
vojk vrazn omezena, nejsou aktivn vojci z politiky zcela vyloueni.
V neposledn ad se tyto pstupy shoduj i ve vykzn povolen politick innosti
za hranice kasren a mimo sluebn as. V dalch pasch se, za pouit indiktor obou
pstup, zamme na problm, ke ktermu z tchto dvou pstup inklinuje stav v tto
oblasti pi aplikaci obecnch princip civilnho zen a demokratick kontroly armdy v esk
republice.
97
3. Monosti participace vojk na politickm procesu v esk
republice
Problm jakou mru participace vojk na politickm procesu pipustit se otevel zhy
po listopadovch udlostech roku 1989. V souvislosti se snahami o dekomunizaci armdy
byly politick aktivity v armd zakzny v prosinci 1989 a od bezna 1990 byla vojkm
zapovzena vechna politick innost. Hlavnm smyslem tchto opaten bylo zahjit deko-
munizaci armdy ve smyslu zpetrhn vazeb zejmna dstojnickho sboru ke KS, o co
aktivn usilovalo Obansk frum.
Po dalm kole politickch diskuz o tomto problmu byl vsledn stav byl zakotven v z-
kon . 361/1992, kter zakzal vojkm pouze st politickch aktivit, zejmna vak lenstv
v politickch stranch. Dky tomuto zkonu nebyli v tomto obdob vojci zcela postaveni
mimo politick prostor. Vojci se mohli nadle jako nelenov politickch stran zastnit
voleb na celosttn nebo komunln rovni na kandidtkch politickch stran. Na zklad
neplnch daj vme, e vojci tyto monosti tak vyuvali.
Z hlediska teorie lo tedy o kombinaci koncepce S. Huntingtona a koncepce W. G. Baudi-
sina. Omezen monosti participovat na tvorb politick vle pro vojky nezalo tak daleko
jako v USA, protoe pasivn volebn prvo zstalo zachovno.
Na stran druh odejmutm prva organizovat se v politickch stranch vojci ztratili
monost aktivn participovat na jejich prci. Reakc vojk na zkaz lenstv v politickch
stranch, kter se prosadil po listopadovch udlostech roku 1989, bylo formovn vojenskch
profesnch sdruen a dalch vojenskch zjmovch organizac sloucch ke zprostedkovn
jejich zjm v politickm procesu, kter se zaaly utvet od potku roku 1990 (Balabn
1997, Balabn 1999).
V zsad podobn pstup k mon participaci vojk na politickm procesu se prosadil
po rozdlen federace. Tak v esk republice nemohou politick strany psobit v armd
ani v n nemohou zakldat organizan jednotky (ve uveden plat i pro zbvajc sloky
ozbrojench sil), protoe jednm z vznamnch cl civilnho zen a demokratick kontroly
armdy je zajitn jej politick neutrality [1]. Ze stejnho dvodu maj vojci zakzno
podat ve vojenskch objektech politick shromdn a organizovat i provdt politickou
agitaci. Vojk v aktivn slub neme bt lenem politick strany, politickho hnut nebo
odborov organizace.
Z politickch instituc, ktermi civiln oban demokratickho sttu zprostedkovvaj
svoje zjmy a participuj na polickm procesu, mohou aktivn vojci v esk republice
vyut pouze profesnch zjmovch organizac. Jejich innost ale mus bt zajitna
dohodou o spoluprci s ministerstvem [2].
dn zkonn norma vojkm ale neodjm pasivn volebn prvo za pedpokladu, e bu-
dou kandidovat jako nezvisl kandidti, a to i jako nezvisl kandidti na kandidtn listin
politick strany. Aktivn volebn prvo vojk v inn slub tak nen doteno.
4. Zvr
Pokud hodnotme, ke kter z ve uvedench koncepc, tedy Huntingtonov koncepci
objektivn kontroly nebo Baudisinov koncepci vojk oban sttu v uniform, stav v ob-
lasti participace vojk na politickm procesu v esk republice inklinuje, musme konsta-
98
tovat, e osciluje v prostoru jimi vymezenm. et vojci na rozdl od situace v Nmecku
maj omezen sdruovac prvo, nebo lenstv v politickch stranch jim je zapovzeno,
avak na rozdl od situace v USA maj monost vyut pasivnho volebnho prva, protoe
dn zkonn norma jim nezakazuje uchzet se o volen posty. Proto mohou vojci v esk
republice kandidovat jako nezvisl kandidti na kandidtkch politickch stran. Tak systm
vojenskch zjmovch skupin v esk republice je formln velmi blzk struktue tohoto
systmu v Nmecku.
Proto plat, e monosti eskch vojk participovat na demokratickm politickm
procesu jsou vt ne v USA, avak men ne v Nmecku.
Nejdleitjm prostedkem participace vojk na demokratickm politickm procesu,
krom volebnho prva, jsou vojensk zjmov skupiny. Protoe pouze menina aktivnch
vojk, kterou meme odhadnout maximln v intervalu 5-8 %, vyuv vojensk zjmov
organizace (Svaz vojk z povoln, Svaz dstojnk a prapork AR, Sdruen vetern
a dal) k participaci na politickm procesu v esk republice, je mon konstatovat, e re-
ln vyuit existujcch monost ze strany aktivnch vojk eskou republiku z hlediska
participace vojk na demokratickm politickm procesu spe fakticky pibliuje situaci
v USA ne Nmecku.
Velk vtina vojk se toti aktivn na demokratickm politickm procesu nepodl a je-
jich participace se omezuje na vyuit aktivnho volebnho prva. Dosavadn prvn prava
participace vojk na politickm procesu je dle mho soudu z hlediska civilnho zen a de-
mokratick kontroly armdy celkem vyhovujc a ani v podmnkch pln profesionln armdy
ji nen nutn mnit.
lnek byl zpracovn v rmci een grantu GA AV R
Civiln zen a demokratick kontrola AR . B7607201.
Poznmky:
[1] Zkon o ozbrojench silch esk republiky . 219 ve znn zkona . 352/2001 Sb. a 320/2002 Sb., para-
graf 4.
[2] Zkon o vojcch z povoln . 221/1999 Sb. ve znn zkon . 155/2000 Sb., 129/2002 Sb., 254/2002.
Literatura:
BALABN, M. Nevldn organizace a armda. In SARVA, ., STACH, S. Bezpenost a armda v modern demokracii.
Praha: Katedra veejn a sociln politiky FSV UK, 1997.
BALABN, M. Nevldn organizace jako vznamn prvek demokratick kontroly armdy. In Armda v demokracii.
Praha: Konrad Adenauer Stiftung, 1999.
BECK, H. Ch. Nmeck koncept vnitnho veden. In Armda v demokracii. Praha: Konrad Adenauer Stiftung, 1999.
GERTZ, B. Mglichkeiten und Grenzen der Einflussnahme auf Machtausbung der Bundeswehr durch Wahrnehmung
des Koalitionsrechtes. In BRECHT, R., KLEIN, P. (Hrsg). Streitkrfte in der Demokratie. Baden-Baden, 1994.
HUNTINGTON, S. The Soldier and the State. Cambridge, Massachusetts, 1957.
K, Z. Nmeck bezpenostn politiky v militrn dimenzi: Politick souvislosti, prbh a dsledky reformy Bun-
deswehru v letech 1998-2002. Brno, 2003.
K, Z. Armda v demokracii: Civiln zen a demokratick kontrola armdy. Brno, 2001.
LAUTERER, F. Civiln zen a demokratick kontrola ozbrojench sil SRN. In K, Z. (ed.): Civiln zen a demokra-
tick kontrola ozbrojench sil. [Sbornk]. Brno, 1997.
PURKRBEK, M. Armda dneka nov pohledy, nov cle, nov koly. In Armda v demokracii. Praha: Konrad
Adenauer Stiftung, 1999.
STEINKAMM, A. A., LOWTZOW, J. Demokratick kontrola armdy nmeck pklad. Praha, 1999.
WESBROOK, S. D. Political Training in the United States Army. Columbus, 1979.
99
Ing. Michal Pean, Mgr. Antonn Mldek, Ph.D.
Standardizace v zemch Severoatlantick
aliance a v zemch Evropsk unie ve vztahu
ke krizovmu plnovn eleznin dopravy
esk republiky
Zkladn povinnost sttu v odvtv nrodnho hospodstv doprava je rozvjet dopravn
infrastrukturu. Provozuschopn a odoln dopravn s slou k uspokojovn pepravnch
poteb a je zkladnm pedpokladem pro spn podnikn v doprav. Kad jej naruen
negativn ovlivuje trn prosted esk republiky. Dopravn s je jednou ze zkladnch
oblast kritick infrastruktury R. Gestorem, kter odpovd za zen a koordinaci dopravn
kritick infrastruktury, je Ministerstvo dopravy. Pevn st dopravn cesty, vetn objekt
a zazen, je veejn pstupn, a proto tak snadno zraniteln. Zkuenosti uplynulch let
dokldaj, e toky proti bezpenosti dopravy (dopravnm prostedkm, zazenm, objektm)
jsou reln a pedstavuj vznamn bezpenostn riziko.
Snahou autor je informovat o nkterch standardech, kter plat nebo vstupuj v platnost
v zemch Severoatlantick aliance a Evropsk unie. Postupnm zavdnm tchto standard
v R je posilovna bezpenost eleznin dopravy, sniovna mra rizika pro vznik mimod-
nch udlost a zodolovna eleznin infrastruktura pro ppad vzniku a een krizovch
situac.
Severoatlantick aliance
Standardizan dohoda NATO (STANAG) je zznam dohody mezi nktermi nebo vemi
lenskmi stty NATO, kter se zavazuj k zaveden stejn nebo obdobn vzbroje, munice
a jinho materilu a stejnch nebo obdobnch zpsob innosti v oblasti operan, logistick
a administrativn. Standardizanm dokumentem NATO je spojeneck publikace (AP). Jako
spolen pijat dokument se jej dohodly pouvat bu nkter, nebo vechny lensk zem
NATO, a nsledn je distribuovn na uivatelsk rovni.
esk republika m zpsob pistoupen ke standardizan dohod NATO upraven zkonem
. 309/2000 Sb. V souladu s 1 tohoto zkona byl zzen ad pro obrannou standardizaci,
katalogizaci a sttn ovovn jakosti (dle jen OSKJ), kter je podzen Ministerstvu
obrany.
Pod pojmem obrann standardizace se rozum pistupovn R ke standardizanm doho-
dm NATO, tvorba eskho obrannho standardu a zpsob jeho provdn. Katalogizac
se potom rozum pozen a aktualizace katalogizanch dat o vrobku, vrobci a dodavateli.
Pojem sttn ovovn jakosti znamen zjiovn toho, zda dodavatel pln poadavky na ja-
kost vyplvajc ze smlouvy.
Standardizan dohoda NATO umouje zavst do uvn stejnou nebo podobnou vzbroj,
munici, ppadn jin materil. Umouje tak podobn zpsoby innosti v oblasti operan,
logistick a administrativn.
INFORMACE INFORMACE
100
Na zklad uzaven dohody je zajitna spoluprce OSKJ s adem pro technickou nor-
malizaci, metrologii a sttn zkuebnictv. Tento ad nese v souladu se zkonem . 22/1997
Sb., odpovdnost za oblast technick normalizace, za tvorbu eskch technickch norem
a za jejich harmonizaci s normami EU.
Pravidla pipomnkovho zen k nvrhu na pistoupen ke standardizan dohod NATO a zp-
sob vypodn pipomnek jsou plohou usnesen vldy R ze dne 27. 11. 2000 s. 1194. Pokud
standardizan dohoda pesahuje psobnost Ministerstva obrany a zasahuje do psobnosti Minis-
terstva dopravy, zale OSKJ tuto dohodu spolu s nvrhem na pistoupen Ministerstvu dopravy
ke stanovisku. Lhta pro sdlen stanoviska in 15 pracovnch dn ode dne doruen nvrhu na pi-
stoupen. Ministerstvo dopravy se jako pipomnkov msto vyjaduje pedevm k tomu zda:
jsou poadavky STANAG obsaeny v prvnch pedpisech,
jsou poadavky STANAG obsaeny v eskch technickch normch,
je potebn vytvoit nebo zmnit esk obrann standard,
jsou poadavky STANAG obsaeny v internch normch Ministerstva dopravy,
bude potebn pro realizaci STANAG navit poet pracovnch sil, ppadn vcnch
a finannch zdroj,
souhlas se zavedenm STANAG a nem vhrady k jejmu celmu znn.
Stanovisko Ministerstva dopravy slou mj. jako podklad k vydvn internch normativnch
akt (INA), metodik, smrnic a pomcek jak Ministerstva obrany, tak dalch stednch
sprvnch ad. S touto innost je pmo spojena pprava nrodnch stanovisek pro jednn
Rady pro standardizaci NATO. Nrodn stanoviska obsahuj tak analzy a doprovodn zprvy
k jednotlivm standardizanm dohodm NATO a ke spojeneckm publikacm.
Vlastn pistoupen ke standardizan dohod NATO je realizovno formou tzv. Prohlen
o pistoupen ke standardizan dohod NATO. Prohlenm se pijm obsah standardizan
dohody NATO bu v celm rozsahu, nebo s vhradou k nkter z jejch st. Pistoupen R
ke standardizan dohod NATO oznamuje OSKJ pslunm orgnm NATO. Tent ad dle
standardizan dohody NATO eviduje, uchovv a zpstupuje. Oznmen o pistoupen R
ke standardizan dohod NATO je zveejnno ve Vstnku adu pro technickou normalizaci,
metrologii a sttn zkuebnictv. V nvaznosti na pijatou standardizan dohodu NATO zajiuje
OSKJ nsledn tvorbu, schvalovn, vydvn a evidenci eskho obrannho standardu.
Pi koncipovn zsad pro krizov plnovn eleznin dopravy v R je nezbytn vychzet
nejen z kol spojench s eenm vojenskch krizovch situac, ale tak z kol souvisejcch
s civilnm nouzovm plnovnm.
Hlavnm orgnem pro plnovn, zabezpeovn, operativn zen a realizaci mezinrodnch
pesun a peprav v R je Centrum vojensk dopravy. Je soust editelstv logistick a zdravot-
nick podpory dislokovan ve Star Boleslavi a od 1. 1. 2004 nahradil tento organizan prvek
bval Nrodn centrum pro koordinaci pesun a dopravy ozbrojench sil. Centrum vojensk
dopravy odpovd mj. za koordinaci opaten mezi vojenskmi a civilnmi orgny k podpoe a za-
jitn poadavk na pesuny a dopravu ozbrojench sil jinch stt. Dle plnuje, koordinuje
a d mezinrodn pesuny a dopravu ozbrojench sil, zabezpeuje pepravu oban, jednotek
a prostedk do postiench zem v rmci humanitrnch operac a pomoci. Pro krizov plnovn
eleznin dopravy je tento orgn partnerem pro esk drhy, a.s. (dle jen D).
esk drhy, a.s. provozuj veejnou pepravu podle obecn platnch pepravn prvnch
norem a pedpis. Vojensk peprava po eleznici zahrnuje pepravu osob, techniky a mate-
101
rilu ozbrojench sil a dalch armd po sti D. Orgny vojensk dopravy Armdy R mohou
takto oznait tak dal pepravy.
Vojensk peprava je zajiovna pednostn a pokud o to orgny vojensk dopravy AR
psemn podaj odpovdn orgny D, zajist eleznice vojenskou pepravu i na kor pe-
pravy veejn. Pro vzjemn vztahy mezi AR a D pi zajiovn a realizaci tchto peprav
plat zsadn pravidla stanoven D (pepravn ustanoven, intern pedpisy, tarify).
Peprava vojenskch osob s vojenskou technikou a materilem je vojenskm pevozem. Ten
me bt pepravovn ve vlacch s pepravou cestujcch, ve vlacch bez pepravy cestujcch
nebo ve vojenskch vlacch.
Vojensk pevoz mus bt vdy instradovn. Instradace je pkaz pro uren okruh zamst-
nanc D k proveden vojensk pepravy. Vydn me bt telefonicky, dlnopisem, faxem,
elektronickou potou, nebo psemn. Mus obsahovat vechna potebn opaten k zabez-
peen a realizaci vojensk pepravy a mus bt splnn pednostn. Ve vlacch s pepravou
cestujcch mus bt nejmn jeden oddl vyhrazen pro vojensk osoby, a tak oznaen.
Pokud je pepravovna vojensk technika nebo materil, a to nejmn v jednom elez-
ninm voze, jedn se o vojensk transport. Ten me bt doprovzen (steen) nebo
nedoprovzen (nesteen). O tom, zda bude transport instradovan nebo neinstradovan,
doprovzen vojenskou str nebo ochrannou smnou nebo nedoprovzen, rozhoduje orgn
vojensk dopravy v souinnosti s odeslac vojenskou soust AR podle povahy zsilky.
V ppad, e vojensk pepravy, transporty i pevozy nejedou jako samostatn vlak,
jsou pepravovny pravidelnmi vlaky veejn pepravy. Odstaven vlaku veejn pepravy
se zaazenou vojenskou dl pepravou je mon pouze se souhlasem odpovdnho
orgnu D.
Pokud vlak pepravuje pouze vojensk osoby nebo zsilky (materil, techniku) jedn
se o vojensk vlak. Ten me bt zaveden z provoznch dvod eleznice, ppadn na zvltn
psemnou dost pedloenou orgny vojensk dopravy AR. K vojenskmu vlaku nelze bez
souhlasu orgnu vojensk dopravy AR pipojovat dn nevojensk zsilky. Vojensk vlak
me bt sestaven z nkolika vojenskch pevoz nebo transport, ppadn me bt dalmi
vojenskmi pepravami doplovn nebo dlen. Nesm bt odstaven.
Do vojenskho vlaku lze zaadit vozy loen vbuninami, munic, lehce zpalnmi tuhmi
ltkami, pohonnmi hmotami a mazadly v obalech i automobilnch cisternch, ndrkov
vozy plnn stlaenm nebo zkapalnnm plynem a jinmi nebezpenmi ltkami. Podmnky
pro jejich zaazen do vlaku stanov pedpis D s oznaenm D2, l. 1252, 1253 a pedpis D
s oznaenm D1, ploha 5. Pro pepravu mus bt splnny podmnky stanoven dem pro
mezinrodn eleznin pepravu nebezpenho zbo (dle jen RID).
Pokud je munice uloena na jednotlivch motorovch vozidlech, tancch, apod. a tato jsou
pevena na otevench elezninch vozech mus bt splnny dal specifick podmnky.
Vozidla takto loen mus bt bhem pepravy steen a eleznin vozy nelze pout jako
ochrann vozy u jinch zsilek s nebezpenm zbom. Pepravovan motorov vozidla mus
bt v bezvadnm stavu a nesm dochzet k niku paliva z ndr. Tmto zpsobem se sm
pepravovat munice pouze ve vnitrosttn peprav, piem vozidla i vozy mus bt dn
oznaeny podle ustanoven pedpisu D oznaenho D1, ploha 5 a podle RID.
Ve vojensk doprav jsou pro pepravu osob pouvny zsadn osobn vozy 2. tdy. Vozy
1. tdy, ppadn lehtkov a lkov vozy v mezinrodn peprav, se mohou pout pouze
na zvltn poadavek Centra vojensk dopravy.
102
Psov technika je pepravovna na vozech ploinovch, kolov vhradn na vozech nz-
kostnnch. Pohonn hmoty, maziva a jin holav kapaliny jsou pepravovny v ndrkovch
vozech nebo v krytch vozech, pokud jsou v obalech. Lze je tak pepravovat v automobilnch
cisternch naloench na ploinovch vozech.
Pevozy a transporty jsou nakldny nebo vykldny v elezninch stanicch na veo-
becnch nakldkovch a vykldkovch kolejch, na vlekch a vjimen i na voln trati.
Nakldka nebo vykldka zbo, kter by mohlo ohrozit vodn hospodstv, je povolena jen
v ppadech, kdy odeslatel (pjemce) m zpracovan a schvlen havarijn pln pro dan
msto. K nakldn tkch pedmt me vojensk soust AR pout nakldacch zazen
D (jeby, zdvihae, transportry), kter obsluhuj vhradn zamstnanci D. Za sprvn
naloen a zajitn nkladu odpovd vdy odeslatel.
Pro zpracovn instradac vojenskch, ppadn sttn dleitch peprav je zkladn pomckou
platn Grafikon vojensk dopravy a nkter dal pedepsan plny (nap. Pln vlakotvorby, Pln
adn nkladnch vlak). Vechny vojensk pepravy jsou oznaeny estimstnm slem pepravy,
kter uruje pslun Sprva vojensk dopravy. K zabezpeen vojenskch a sttn dleitch
peprav je vedena pedepsan dokumentace (viz l. 403 pedpisu D oznaen D33).
Pro mezinrodn pepravu vojsk zem NATO po eleznici jsou stanoveny zvazn normy,
je se zsadn li od ustanoven vnitrosttnch pedpis D. Spojeneck publikace NATO
AMovP-4 platn od 1. 1. 1994 uruje technick pravidla pro nakldn a pepravu vojen-
skho zazen na elezninch vozech. Pepis plat pro pepravy mezi eleznicemi jedencti
evropskch zemch NATO vetn D.
Pro ppad pekraovn sttnch hranic R pslunky AR, ppadn pslunky jinch
armd a pro zabezpeen jejich pohybu na zem cizho sttu v rmci operace NATO (pesuny
a peprava jednotlivc nebo skupin) jsou nezbytn pedepsan dokumenty.
Zkladnm dokumentem je Cestovn pkaz NATO. Je uren pro individuln a spolenou
pepravu vojenskch osob, jejich zavazadel, zbran a dokument. Zaruuje osvobozen oficil-
nch dokument od celn prohldky, pokud jsou uvedeny v seznamu a opateny peet. Osoby
cestujcch s Cestovnm pkazem NATO jsou zprotny od celn registrace podle nrodnch
pedpis. Pkaz vydv poven ad sttu odesilatele, a to v jazyce sttu odesilatele,
anglitin a francouztin.
Pokud je vyadovna peprava pes zem jinho sttu NATO, je odpovdnm adm
tohoto sttu pedloen Poadavek na pozemn pepravu, kter je standardizovn. Veker
pepravn poadavky jsou plnovny orgny vojensk dopravy jednotlivch stt NATO, kter
postupuj v souinnosti. Pokud odpovdn velitelstv pozemn pepravu schvl, vyd Potvr-
zen poadavku na pozemn pepravu a informuje uren jednotky o pprav pepravy.
Jednotliv stty NATO maj pro znaen vojenskch vlak pohybujcch se na jejich zem
stanoven odlin postup. Proto jsou vojensk vlaky uren pro operace NATO oznaeny
vlastnm selnm kdem. Jedn se o mezinrodn identifikan kd pro vojensk vlaky,
kter je nemnn bhem pepravy po zem vech zastnnch stt NATO.
Kd obsahuje nsledujc daje: pednostn priorita pepravy, vyslajc zem, datum
odjezdu (msc, den), vlastnk nkladu, druh nkladu, hostitelsk zem. Oznaen upesuje
STANAG 1059.
V R pidluje identifikan slo Centrum vojensk dopravy. eleznin organizace jed-
notlivch stt pitom postupuj podle svch pedpis a nap. D ozna vojenskou pepravu
pedepsanm estimstnm slem pepravy.
103
Evropsk unie
Prvn akty Evropskch spoleenstv tvo jako celek zvltn a samostatn systm prva,
kter nelze podadit nebo ztotonit s vnitrosttnmi prvnmi systmy (prvnmi dy) len-
skch zem stvajc Evropsk unie, ani se systmem mezinrodnho prva. Tento soubor
prvnch akt bv oznaovn jako prvo EU nebo jako komunitrn prvo, ppadn jako
prvo Evropskch spoleenstv. Vechna tato oznaen jsou pro bnou legislativn praxi
v zsad rovnocenn.
Podstatu komunitrnho prva tvo dv skupiny pramen:
primrn prameny (primrn komunitrn prvo) - mezinrodn smlouvy o zaloen
Evropskch spoleenstv, EU a dal smlouvy, pop. jin akty, ktermi byly zizovac
smlouvy doplnny nebo zmnny,
sekundrn prameny (sekundrn komunitrn prvo) - akty orgn Evropskch spole-
enstv a EU, kter tyto orgny schvaluj na zklad primrnch pramen; publikovny
jsou v Official Journal of the European Communities, kter je jakousi obdobou Sbrky
zkon R.
Normativn prvn akty EU tvo:
nazen - m obecnou platnost, je zvazn ve vech svch stech, plat pmo v ka-
dm lenskm sttu a je proto pmo aplikovateln,
smrnice - nem obecnou platnost, je zvazn pouze pro ty lensk stty, jm je
urena a to ne jako celek, ale pouze ve smyslu vsledku, kter m bt dosaen,
rozhodnut - nem obecnou platnost, je zvazn jen pro adresta, ktermu je ureno,
avak je zvazn ve vech svch stech,
doporuen - prvn nezvazn pokyn, vysvtlen, nzor a stanovisko vydan k urit
problematice.
V procesu sbliovn bylo a je zkladnm kolem R zajistit sluitelnost prvnch pedpis
R s prvnmi pedpisy EU. eeny byly otzky adaptace R na podmnky trnho hospod-
stv, vztahu soukromho a veejnho prva, prvnho zabezpeen mezinrodnch zvazk,
kter R pevzala.
Normativn prvn akty EU neobsahuj pojem krizov situace, ani nee situace, kter
jsou v obecn zvaznch prvnch pedpisech R jako krizov vymezeny. Je proto nezbytn
respektovat poadavky EU, je se tkaj pedevm odborn zpsobilosti, provozn bezpenosti
a interoperability konvennho elezninho systmu. K provozovn kolejov dopravy vydv
EU smrnice, kter jsou zkladnm nstrojem pro sbliovn prvnch pedpis v jednotlivch
lenskch sttech EU.
K poslen liberalizace v eleznin doprav dolo v EU po pijet smrnic . 2001/12/ES,
2001/13/ES, 2001/14/ES a 2001/16/ES. Tyto smrnice byly nsledn zmnny a doplnny
smrnicemi Evropskho parlamentu a Rady s oznaenm 2002/0022(COD), 2002/0023(COD),
2002/0025(COD).
Poslen byl pedevm pstup elezninch dopravc na stvajc eleznin infrastrukturu.
Bylo rozeno prvo pstupu na vybranou s elezninch trat EU pro vechny oprvnn
eleznin dopravce. Tmi jsou dopravci kterhokoliv sttu EU s licenc udlenou na mezi-
nrodn nkladn dopravu. prava vstoupila v platnost dnem 20. 4. 2003 na dobu pti let.
104
Tk se vech trat EU bez rozdlu, zda jde o trat ve vlastnictv sttu, region i soukromch
vlastnk. Evropsk unie doporuila souasn lenskm sttm liberalizaci ve vnitrosttn
doprav dle roziovat.
Smrnice 2002/0022(COD) Evropskho parlamentu a Rady, o bezpenosti eleznic EU
a zmn smrnice Rady 95/18/ES, o poskytovn licenc elezninm podnikm a smrnice
2001/14/ES, o pidlovn kapacity eleznin infrastruktury a zpoplatnn pouit eleznin
infrastruktury a o bezpenostn certifikaci. elem smrnice je zajistit rozvoj a zlepovn
bezpenosti na eleznicch prostednictvm nsledujcch innost:
harmonizace regulan struktury v lenskch sttech,
definovn odpovdnost mezi subjekty,
vytvoen spolench bezpenostnch cl a spolench bezpenostnch metod,
vytvoen nrodnho bezpenostnho orgnu a nezvislho nrodnho orgnu pro
vyetovn nehod v kadm lenskm stt,
definovn spolench zsad pro management, regulaci a dohled v oblasti bezpenosti
eleznic.
Smrnice vymezuje mj. podmnky k provozovn metra, tramvaj a dalch systm tzv.
lehk eleznice (light railway zkokolejn, poln eleznice). V mnoha lenskch sttech
podlhaj tyto drhy mstnm nebo regionlnm bezpenostnm pravidlm a dohled je prov-
dn mstnmi nebo regionlnmi orgny. Nevztahuj se na n poadavky na interoperabilitu
nebo poskytovn licenc v rmci EU. Tramvaje navc asto podlhaj prvn prav pro bezpe-
nost silninho provozu a z tohoto dvodu nemohou bt pln pokryty bezpenostnmi pravidly
stanovenmi pro eleznice. Z tchto dvod a podle zsady subsidiarity, je lenskm sttm
dovoleno vylouit takov mstn eleznin systmy z oblasti aplikace tto smrnice.
Smrnice 2002/0023(COD) Evropskho parlamentu a Rady, kterou se mn smrnice Rady
96/48/ES a smrnice 2001/16/ES o interoperabilit transevropskho elezninho systmu.
Smrnice stanov podmnky k dosaen interoperability transevropskho vysokorychlostnho
elezninho systmu na zem EU. Podmnky se tkaj nvrhu, konstrukce, uveden do pro-
vozu, modernizace, obnovy, provozu a drby soust systm uvdnch do provozu. Dle
se tkaj odborn kvalifikace, zdravotnch a bezpenostnch podmnek pracovnk, kte
provoz systm zabezpeuj.
Pro krizov plnovn eleznin dopravy R je teba vzt v vahu nsledujc oekvan
zmny:
psobnost smrnice bude rozena od 1. 1. 2008 na cel eleznin systm lenskch
stt EU,
nov vozidla budou oznaena alfanumerickm identifikanm kdem podle pravidel
stanovench Evropskou eleznin agenturou,
nov vozidla budou zapsna do nrodnho registru, kter bude pstupn vem oprv-
nnm orgnm, pedevm Evropsk eleznin agentue, elezninm spolenostem
a manaerm infrastruktury EU,
notifikovan osoby budou nezvisl na orgnech vydvajcch licence, povolen k uvdn
do provozu, bezpenostn osvden a povench kontrolami v ppad nehod,
105
Komise EU zd koordinan skupinu notifikovanch osob,
Evropsk eleznin agentura bude zpracovvat pro Komisi EU nvrhy technickch
specifikac pro interoperabilitu.
Na kompatibilit mezi charakteristikami infrastruktury (pevn sti vech pslunch
subsystm) a charakteristikami vozovho parku zvis rove eleznin dopravy v EU.
Tk se to jak rovn vkonov, kvality poskytovanch slueb a vynaloench nklad, tak
bezpenosti provozu.
Smrnice 2002/0025(COD) Evropskho parlamentu a Rady, kterou se mn smrnice Rady
91/440/EHS o rozvoji eleznic ES. elem smrnice je mj.:
rozit pstupov prva na vechny druhy slueb v oblasti eleznin nkladn dopravy,
v souladu se zsadou poskytovn slueb,
vytvoit v eleznin nkladn doprav na nrodn i evropsk rovni pleitosti pro
nov dopravn sluby a pro zlepovn souasnch dopravnch slueb,
poskytnout komplexn sluby v doprav mezi lenskmi stty a v rmci lenskch stt
tak, aby eleznin nkladn doprava byla pln konkurenceschopn.
esk republika vyeila otzku liberalizace s dostatenm pedstihem. Zkon slo
266/1994 Sb., o drhch, otevel pstup k eleznin infrastruktue R vem oprvnnm
dopravcm. Liberalizace pi provozovn eleznin dopravy doshla v R takovho stupn,
kdy cca 10 % nkladn pepravy zajiuj eleznin dopravci mimo esk drhy, a.s.
Otevt zcela eleznin infrastrukturu R mezinrodnm subjektm jet ped vstupem
R do EU nebylo mon, nebo neexistovala monost smluvn zabezpeit nezbytnou reci-
procitu.
Pouit prameny:
Smrnice 2002/0022(COD) Evropskho parlamentu a Rady, o bezpenosti eleznic EU a zmn smrnice Rady
95/18/ES, o poskytovn licenc elezninm podnikm a smrnice 2001/14/ES, o pidlovn kapacity
eleznin infrastruktury a zpoplatnn pouit eleznin infrastruktury a o bezpenostn certifikaci.
Smrnice 2002/0023(COD) Evropskho parlamentu a Rady, kterou se mn smrnice Rady 96/48/ES a smrnice
2001/16/ES o interoperabilit transevropskho elezninho systmu.
Smrnice 2002/0025(COD) Evropskho parlamentu a Rady, kterou se mn smrnice Rady 91/440/EHS o rozvoji
eleznic ES.
Zkon . 266/1994 Sb., o drhch, ve znn pozdjch pedpis.
Zkon . 309/2000 Sb., o obrann standardizaci, katalogizaci a sttnm ovovn jakosti vrobk a slueb ure-
nch k zajitn obrany sttu a o zmn ivnostenskho zkona.
Zkon . 77/2002 Sb., o akciov spolenost esk drhy, sttn organizaci Sprva eleznin dopravn cesty
a o zmn nkterch zkon.
STANAG 2468 Technick aspekty pepravy vojenskho materilu po eleznici - AmovP-4.
D D33 Pedpis o vojensk peprav, esk drhy, s.o., j. 58132/00-011.
106
INFORMACE INFORMACE
Tento lnek se zabv problematikou interpersonlnch vztah na pracoviti, kter hraj
velmi dleitou roli v oblasti zen lidskch zdroj. Nam clem je pedstavit nov termny jako
je mobbing a bossing, kter jsou shodn oznaovny termnem bullying. Pokusme se objasnit
chovn a postupy, kter jsou povaovny za st psychickho pracovnho teroru, seznmme
se s fzemi a strategiemi mobbingovho procesu. Zajmavou informaci jist poskytne st,
ve kter jsou pedstaveny zpsoby, kter uv ena a mu coby mobber. Dotaznk pak umon
vyhodnotit souasnou situaci, tedy zda dan zamstnanec je obt mobbingu. Zpsoby obrany
proti mobbingu poskytnou jak vojenskm, tak i civilnm odbornkm zklady pro vahy nad
pojetm psychickho teroru na pracoviti.
V souasn dob se setkvme nejen v podnikov praxi, ale i v ostatnch organizacch
s pojmy jako je mobbing a bossing, kter odpovdaj slangovmu vrazu buzerace. asto jsou
tyto termny zamovny se ikanou, kter na rozdl od mobbingu je zjevn, prhlednj
a pin okamit utrpen obti. Mobbing m pak dlouhodobj formu, je rafinovanj
a zkenj, nebo pin zejmna psychick rny na dui obti. Z tohoto dvodu je tm
nepostiiteln. Mobbing a bossing jsou oznaovny zejmna v zahrani souhrnnm pojmem
bullying (z angl. bully hulvt, hup).
Konrad Lorenz (1903-1989) mobbing spojuje s teritorialitou zvat, neboli hjenm vlast-
nho zem ped vetelcem. Za mobbing pak konkrtn povauje tok domovsk smeky
na vetelce, ve snaze vypudit jej ze svho zem. Nsledn tento pojem pouil Peter-Paul
Heinemann v roce 1972 pi popisu agresivnho chovn dt. Hainz Leymann (1932-1999)
aplikoval termn mobbing v podnikov praxi pi popisu zpsob chovn na pracoviti. Dle
prof. Leymanna mobbing pedstavuje toky na ob nejmn jedenkrt za tden v asovm
horizontu pl roku, piem jsou provdny jednou nebo vce osobami. Postien je pak
prakticky vylouen z kolektivu, co mu pin extrmn sociln stres. Dopadem mobbingu
jsou psychick pote v podob poruch spnku, navy, deprese, sklon k alkoholismu a drogm.
V tch nejhorch ppadech teror na pracoviti kon sebevradou. Mobbing m negativn
dopady nejen na osobn ivot, ale i na pracovit, s m souvis vrazn pokles motivace
a znan nrst nemocnosti. Obti kvalifikovan pracovnci jsou nuceni odejt a pro orga-
nizaci to znamen ztrtu kvalitnho lidskho potencilu.
Mobbing (z angl. to mob splat, toit, zken napadat) je systematick, clevdom,
a zejmna opakovan tok na konkrtn osobu. Me mt podobu zlomyslnost, klep, pomluv,
intrik, podezrn nadmrn kritinosti a zesmovn. Je-li mobbing provdn ze strany
nadzench, hovome o bossingu (z angl. boss f). Nalezneme ho v podob pidlovn
namhavch a nesmyslnch prac, nerelnch projekt, nadmrn kontroly i pekvapujcch
tok.
Por. Ing. Petra Vrblkov
Psychick teror v pracovnch podmnkch
(Mobbing, bossing, bullying)
107
Formy chovn a postupy, kter lze povaovat za mobbing (dle Leymanna min. 1x
za tden po dobu minimln esti msc)
Kategorie I toky na monost vyjdit se pp. svit
nadzen omezuje vae monosti vyjdit se (nco sdlit),
neustle jste peruovn/a,
kolegov omezuj vae monosti se vyjdit,
jste terem nadvek a kiku,
vae prce je neustle kritizovna,
neustle je kritizovn v soukrom ivot,
jste vystaven teroru po telefonu,
je vm stn vyhroovno,
je vm vyhroovno psemn,
je vm uprn kontakt prostednictvm znevaujcch pohled nebo gest,
je vm uprn kontakt prostednictvm rznch nznak, ani by vm to bylo eeno pmo.
Kategorie II toky na sociln vztahy
nemluv se s vmi,
nemte monost dotynho/ou oslovit,
jste posazen/a do mstnosti, kter je daleko od vaich koleg,
kolegm je zakazovno s vmi mluvit,
je s vmi zachzeno, jako kdybyste byl/a vzduch.
Kategorie III toky na vai povst, ctu a vnost
za vaimi zdy jsou o vs eny zl ei.
roziuj se o vs pomluvy.
zesmuj vs,
jste v podezen, e nejste duevn zcela v podku, mte se pr nechat vyetit psy-
chiatrem,
dlaj se vtipy a legrace na adresu vaeho postien,
je napodobovna vae chze, hlas nebo gesta za elem zesmnit vs i dlat si
legraci na v et,
je napadno vae politick i nboensk pesvden,
je zesmovn v soukrom ivot,
je zesmovna i znevaovna vae nrodnost,
nut vs vykonvat prci, kter zrauje vae sebevdom,
vae pracovn msto je znevaovno a hodnoceno nevhodnm (zaujatm, pedpojatm)
zpsobem,
vae rozhodnut jsou zpochybovna, pp. nejsou brna vbec v potaz,
jste astovn/a obscnnmi nadvkami i znevaujcmi vrazy.
Kategorie IV toky na kvalitu pracovnho i osobnho ivota
nedostvte dn pracovn koly,
je vm uprna innost na pracoviti takovm zpsobem, e si svoje pracovn koly
ani nemete sm vymlet,
108
dostvte nesmysln pracovn koly,
dostvte koly, kter jsou hluboko pod rove vaich dovednost a monost,
dostvte stle nov koly,
dostvte obtn splniteln koly,
dostvte koly, pevyujc vai kvalifikaci s myslem, aby byla prokzna vae
neschopnost i abyste se blamoval/a.
Kategorie V toky na zdrav
jste nucen/a do prce, kter pokozuje zdrav,
je vm vyhroovno fyzickm nsilm,
je proti vm pouito lehho nsil, abyste si to lpe pamatoval/a,
jste tlesn zneuvn/a,
jsou vm zpsobeny fyzick kody doma nebo na pracoviti jste sexuln obtovan/
(osahvn apod.).
Pin vzniku mobbingu je cel ada, mohou mt podobu snahy o likvidaci konkurence,
patn zen, nudy, vlastn pocit mncennosti i hledn obtnho bernka za osobn ne-
spch.
Prof. Leymann uvd deset zkladnch spout, tzv. pin pro vznik mobbingu:
1. Nedostaten kvalifikace pro veden lid, autoritsk styl veden.
2. Nzk schopnost vypodat se s konfliktem.
3. Permanentn tlak na zvyovn vkon a sniovn nklad.
4. Firemn kultura s nzkou rovn etiky.
5. Nedostatky ve vnitropodnikovch strukturch.
6. Strach ped ztrtou zamstnn (napjat ekonomick situace).
7. Zvist a konkurenn vztahy (konkurenn mylen).
8. Nedostatek tolerance.
9. Destruktivn zachzen s chybami i omyly.
10. Struktura osobnosti mobbovanho.
Mobbing je nejen problmem mezi tonkem a napadenm, ale i problmem organizace,
nebo v jeho dsledku kles morlka cel organizace a sniuje se rove lta budovan
firemn kultury. een pak le na bedrech manaer a vedoucch pracovnk. Mli by tedy
dohlet na rove podnikov kultury, na identifikaci zamstnanc s cli, hodnotami a vizemi
podniku.
Mobberem se me stt prakticky kad, piem nejlep podmnky m ten, kdo se zne-
nadn dostane do vy funkce nebo zdd prosperujc tovrnu i renesann zmeek. Nhle
se pak dostavuj pocity, kdy ON je ten vyvolen. Mnohdy sta pouh osloven manaer.
S takto zskanou moc, kter lovka mlokdy zulechuje, nabv mobber gigantickch roz-
mr. Na druh stran mobbing v sob zahrnuje urit druh dovednosti, vyaduje kreativn
a racionln pstup. Mus se postupovat promylen s clem zashnout ob na tom nejcit-
livjm mst. Vtinou vznik neplnovan, spontnn, nejdve jako nevinn poznmky,
pozdji bv vstupem porad manaer. spnm mobberem me bt jak mu tak, i ena,
kter vce bazruje na detailech, piem mu vyvj vt tlak na svou ob.
109
Jak mobbuje ena
Lst pipravuje konkurenta v podniku o monost projevu a sebeprosazen.
Omez se spe na mlhav narky, ne aby kolegovi nebo dokonce svmu fovi pmo
ekla nco nepjemnho.
Rda mluv o kolegovi za jeho zdy patn, aby z toho sama vytila vhody.
Bez vtch zbran se vysmv slabm strnkm druhch.
Vdom roziuje nepravdiv zvsti, aby konkurentovi ukodila.
Sama se chvl ped nadzenmi; rda by od fa astji slyela vslovnou pochvalu
i za samozejm vkony.
Pleitostn nkterho kolegu v ptomnosti jinch pmo oern.
Nem zbrany pedvst jakkoliv hereck vkon, me-li to prospt jej karie.
Jako fka, zejmna ve vztahu ke kolegynm, zneuv svho postaven k ntlaku.
Jako nadzen je najeen a skeptick zejmna vi tmu pohlav a obdobn siln
ambicizn eny se pokou vytpat.
Jak mobbuje mu
Je chladnj a tvrd ne pan kolegyn a dl mn emocionlnch oklik, chce-li
neptele zashnout.
Ntlak vykonv nikoliv psemnmi pkazy, nbr stnmi pohrkami.
Trest pmo - tak, e dotynho asto pesazuje z msta na msto. Rovnocenn posta-
venm kolegm rd dokazuje, kdo je tu silnj.
Nemluv s kolegou, aby ho tm nahlodal a znejistil. Anebo naopak, konkurenta, kter
se mu znelb, neustle peruuje a vechno v lpe, co je tak znejiujc taktika.
Musk f neoblbenho kolegu chladnokrevn izoluje.
S oblibou rovnocenn postavenho kolegu knokautuje pmo u pedstavenho
sdlenm typu: M ob ruce lev., Je v njak sekt., apod.
Jako f rd potrp slab podzen tm, e jim pidluje prce, kter jsou pod rove
jejich kvalifikace, co zrauje jejich sebevdom.
Aby zajistil vlastn karie dobr a rychl start, postar se o zmizen doklad anebo
o takovou zmnu asovch harmonogram, e spolukonkurent obdr patn infor-
mace.
Souasn vzkumy jednoznan ukazuj zvislost nrstu mobbingu na rstu agresivity
a stresu ve spolenosti, na souasn ekonomick situaci a zvyujc se me nezamstnanosti.
Obecn je mon konstatovat, e prvky mobbingu se objevuj pedevm mezi duevn pra-
cujcmi a ve vtch organizacch se sloitj organizan hierarchi a architekturou. Je to
dno zejmna tm, e na ni rovni zen jsou dl koly pracovnka jednoznan defino-
vny a snadno kontrolovny, co prakticky znemon druhm vytkat nco odbornho nebo
zpochybovat jeho vkon. Zde tedy dochz k tokm na osobnost obti, vlastnosti, postoje,
nvyky, zjmy, charakter i na soukrom ivot. Na vych rovnch se spe setkvme se zne-
vaovnm vkon, schopnost druhho a k zatlaovn do slep uliky.
110
Fze mobbingovho procesu
Fze 1: Konflikty, prvn toky, prvn schvlnosti i drzosti, jako je nap. en pomluv, zadr-
ovn informac. V ppad, e tyto prvn konflikty nejsou urovnny, naru se celkov
pracovn atmosfra.
Fze 2: Systematick psychoteror, ob je vybrna a zmrn a plnovit (jednou nebo vce
osobami) niena. Dochz ke zhorovn psychickho stavu, ob je v defenziv.
Fze 3: Nezkonnosti, pehmaty a pestupky ze strany jak personlu, tak i veden spolenosti,
dochz zde ke konkrtnmu napadn, ubliovn nebo tokm (nap. obvinn z duevn
vyinutosti). Mobovan je ped nadzenmi oznaen jako ern ovce, co samozejm
vyvolv dal kivdy i ppadn vhrky vpovd.
Fze 4: Zavren a vylouen z dan organizace cle je dosaeno, ob je vypuzena. Obtn
bernek je zlomen v cel struktue sv osobnosti a bohuel zan obvykle vykazovat prv
ty znaky chovn, kter mu byly od samho potku (neoprvnn) vytkny. Hovome
o tzv. vymvn mozku.
V literatue bvaj fze probhajcho mobbingu pirovnvny ke stavb dramatu, kter
zan expozic, zauzlenm pes krizi a obratem dramatu, pi kterm je nepohodln lovk
konen zlikvidovn.
Druhy strategi pi mobbingu
en pomluv v podob ukn, tajuplnch narek, zveliovn i zeveobecovn bez-
vznamnch ppad, zlomysln osoovn a v neposledn ad oerovn u nadzenho.
Reagovat na tyto pznaky mobbingu je nezbytn ihned. Je teba zavolat k zodpovdnosti
iitele pomluv a vcn, klidn a samozejm v ptomnosti ostatnch spor vyeit.
Izolace, kde nejastj metodou je odmtn podpory a spoluprce, zabraovn obti
vyjadovat sv nzory, ignorace, zadrovn i zaprn dleitch informac i nhl
ukonen rozhovoru pi vstupu obti do mstnosti.
Sabotovn prce pedstavuje mizen pracovnch podklad a pstroj, falovn
a pokozovn, informan li, krdee npad a novch nvrh. Tento druh strategie
opt vyaduje okamitou reakci.
Znevaovn vkon a schopnost dochz-li ke stle novm a novm tokm v podob
zbyten dramatizace banlnch ppad, neustl kritiky a vitek, kompromitace,
zrazovn od motivace i zpochybovn odborn zpsobilosti
Pokozen soukrom a osobnosti v nejastjm projevu je vtipkovn na adresu vzhledu,
napodobovnm obti, vysmvn se vadm, terorizovnm prostednictvm telefonu,
podezrnm z duevn choroby. Obranou je okamit tok se zbranmi vyho kalibru.
Obt mobbingu se vtinou stvaj pracovnci, kte jsou svm zpsobem vjimen. Mohou
se odliovat rasou, nboenstvm i politickou pslunost. Ob me bt introvertem, me
se jednat o velice kvalifikovan, inteligentn a schopn zamstnance ve srovnn s jejich kolegy
na pracoviti. Obt bvaj tak nov pchoz zamstnanci. Mobbingu rychleji podlhaj lid,
kte maj snen sebevdom i kvalitn sociln a rodinn zzem. Rovn i obecn spn lid
mohou dky mobbingu zavat nron obdob, piem je u nich vt ance, e se daj rychleji
111
a bez velkch rm dohromady. Autoritu i profesionln povst je toti velmi jednoduch
pokodit a zniit, sta k tomu jen vypustit nkolik pomluv tkajcch se profesnch schopnost
danho jedince. Zskn ztracen povsti je v podnikov praxi prakticky nemon. Nsledujcch
5 otzek je testem, kter pome odhalit skutenou situaci. Pokud na vechny uveden otzky
odpovd pracovnk kladn, je zejm, e pat k obtem mobbingu.
1. Mte pocit, e s va prac v posledn dob nco nehraje?
2. Mte dojem, e vae postaven, respektive prva a povinnosti na pracoviti jsou jin
ne povinnosti, ale pedevm prva vaich koleg?
3. Domnvte se, e zpsoby, jak s vmi zachzej vai kolegov, ppadn v vedouc,
nejsou zcela v podku?
4. Vte a mte i dostatek dkaz o tom, e takovto zachzen se opakuje a trv ji del
dobu (pl roku a vce)?
5. Stlo vs to a stle vs to stoj hodn energie a osobnho vypt? Mte napklad
obavy i vitky z toho co na vs v prci ek, trp vs nepochopen a kivdy, trpte
nespavost nebo mte njak tlesn pote?
(pramen Modern zen)
Obrana proti clenmu mobbingu pak me spovat v nsledujcch postupech:
1. Snate se najt na pracoviti spojence a proti psychick ikan se hlasit ozvte.
2. Zajistte si svdky, pite si denk udlost. Pokuste se eit situaci s pomoc prosted-
nka (prvnk, krizov centra, psycholog, esk helsinsk vbor).
3. Nebojte se o svch problmech hovoit. Nabdka setkn obou stran a hledn spole-
nho een pomoc prostednka by mla pichzet v vahu dve ne soudn proces,
sebeznien mobbovanho nebo jeho tk z pracovit.
4. Jednejte proto racionln, soudn spor je namhav (finann i duevn) a zdlouhav
een.
Zvr
Kdo chce psa bt, hl si vdycky najde. Tmto eskm renm bychom mohli inn cha-
rakterizovat situaci v souasn dob v oblasti zen a veden lidskch zdroj. Pestoe v Ar-
md esk republiky se jednalo spe o ikanu, pedevm v souvislosti s vojenskou zkladn
slubou, hrozba mobbingu se jist vojenskm profesionlm nevyhne. Veden lid v AR by
mlo vychzet z poznvn, pozitivnho ovlivovn, a pedevm rozvjen vztah vojenskch
profesionl. Je tedy douc, aby tento pstup byl zakomponovn do oblasti personln
prce, nebo jedin tak me bt realizovna prevence a likvidace ppadnho mobbingu i
dalch forem nezdravch vztah v podmnkch AR.
Literatura:
BEDN, M., BEO, P. Patologie pracovnch vztah aneb opt mobbing: Psychick trznn v prci je neppustn.
Praha: Sondy, 2000, ro.11, . 2, 14 s.
HUBEROV, B. Psychick teror na pracoviti. Martin: Neografia, 1995, 143 s.
Novk, T. Sm proti agresi. Praha: Grada, 1996, 123 s.
Beo, P. Mj f, mj neptel? lapanice: Era, 2003, 181 s.Mobbing je neptel dobrho fa. Modern zen.
Praha: Economia, 2004, ro. 39, . 3, 115 s.
112
INFORMACE INFORMACE
V rmci vzkumn innosti na katede jazyk bval Vojensk akademie v Brn, kter se zabvala
optimalizac vuky anglickho jazyka se zetelem na vojensk prosted, byli studenti osloveni formou
dvou dotaznk. Clem tohoto przkumu, kter probhl v letnm semestru roku 2004, bylo:
1. Zjistit a analyzovat souasn nzory student na vuku anglitiny pro vypracovn
novch metod a postup, kter by vedly k jejmu zefektivnn.
2. Vyhodnotit poteby a zjmy dotazovanch vzhledem k pprav pilotnho e-learnin-
govho projektu pro poteby AR.
3. Zjistit jazykovou rove vech respondent.
Protoe dotaznky byly pomrn rozshl, neuvdme jejich kompletn analzu a inter-
pretaci. Zamily jsme se na zjitn fakta, kter by mohla zaujmout ir armdn veejnost,
a nkter z nich jsme opatily krtkm komentem [*].
1. Nzory student na vuku anglickho jazyka
Pro zjitn nzor student na rzn aspekty vuky anglickho jazyka jsme pouily dotaz-
nk, jeho vyplnn se zastnilo 100 student Fakulty vojenskch technologi VA v Brn.
Podrobn analza tohoto dotaznku je soust zvren zprvy vdeckho kolu Optima-
lizace vuky anglickho jazyka.
Postoj k vuce anglitiny
Nadpolovin vtina student (57 %) povauje anglitinu za stedn oblben pedmt.
Co se te poad dleitosti, ad ji 52 % student k velmi dleitm a 41 % ke stedn dle-
itm pedmtm.
S postojem student k vuce anglitiny souvis i jejich pprava na hodiny. 51 % stu-
dent se vnuje pprav na jedno zamstnn anglitiny po dobu pti a dvaceti minut. Je
vak alarmujc, e 39 % student se pprav nevnuje vbec, co znan sniuje efektivitu
osvojovn si anglickho jazyka. Jedn se zejmna o studenty estho a destho semestru,
kte nemaj z anglitiny zpoet. U tchto student se asto setkvme s neochotou nejen
na sob pracovat, ale i astnit se vyuovn vbec.
Na druh stran vak 90 % student (zejmna nich ronk) projevilo ochotu studovat
i mimo vyuovac hodiny - rdi by navtvovali nepovinn odpoledn kurzy, studovali v mul-
timediln uebn a zastovali se distannho studia.
Vstupn znalosti a problmy student na zatku studia
Nejvt procento student (42 %) bylo na stedn kole hodnoceno znmkou 2. Z dotaz-
nku dle vyplynulo, e naprost vtina student pijatch na VA zskala jist znalosti ang-
Mgr. Helena Buchtov, RNDr. Eva Stakov
Jazykov pprava z pohledu student
vojensk vysok koly
113
litiny ji na stedn kole. V minulosti tomu tak vdy nebylo, a tak se uitel obas potkali
s problmem nulovch vstupnch znalost student.
Po pijet na Vojenskou akademii jsou posluchai rozdlovni do studijnch skupin podle
sv jazykov pokroilosti. Vchodiskem k jejich rozdlen jsou vsledky pijmacch test.
Z dotaznku vyplynulo, e 60 % student povauje sv zaazen do studijn skupiny za odpo-
vdajc. Pokud v prvnm ronku vznikne dvod k peazen studenta do jin skupiny, eme
tento problm individuln.
Nejvt problmy, se ktermi se studenti na zatku studia setkali, se tkaly dovednosti
poslechu s porozumnm a slovn zsoby. Oba problmy spolu zce souvis - nedostaten
slovn zsoba me bt jednou z pekek porozumn. Pi poslechu student nem dostatek
asu se hloubji zamlet nad neznmmi vrazy, jak mu to umouje napklad ten s po-
rozumnm. Pinou pot s poslechem me bt i rozdl v pozornosti, kter je vnovna
poslechu s porozumnm na stednch kolch a na Vojensk akademii. Zatmco na stednch
kolch nen poslech s porozumnm u maturitn zkouky testovn, na VA je velmi vznamnou
soust jak zpotovch test tak zkouky podle normy NATO STANAG 6001.
Vukov materily
asto diskutovanou otzkou je volba zkladnho uebnho materilu. 47 % student
povauje uebnici True to Life za vhodnou a optimln, 42 % student je s uebnic nespoko-
jeno. Nespokojen studenti vak asto nebyli schopni sv vhrady vi uebnici formulovat,
pestoe k tomu byli v dotaznku vyzvni. 85 % student je spokojeno s probrnm osmi lekc
za semestr a 79 % povauje odpovdajc zpotov testy za pimen.
Zvaovn zkladnch a doplkovch vukovch materil pat mezi zleitosti, ktermi
se na katede nepetrit zabvme. V souasn dob, kter peje vzniku novch uebnch
ad s vojenskou tematikou, zkoume vhodnost pouit nkterch lekc 1. dlu uebnice Cam-
paign - English for the Military (autoi Simon Mellor-Clark a Yvonne Baker de Altamirano, vyd.
Macmillan, 2004). Na jejm vzniku se podlely i uitelky na katedry, kter sti uebnice
v praxi ovovaly a svmi pipomnkami pisply k jejmu spnmu dokonen.
Prvn dl uebnice je uren pro zatenky, a tud je jako hlavn uebn materil pro nae stu-
denty nevhodn. Vkldme vak nadji do dalch dl, kter by mly bt v brzk dob publikovny.
Kombinace obecn a odborn anglitiny ve vojenskm kontextu by mohla pedstavovat een pro
studenty, kte doshli ji na stedn kole v anglitin stedn pokroil rovn.
Nyn nabzme tmto studentm v oblasti obecn anglitiny rozvjen jazykovch doved-
nost v rmci abstraktnjch tmat (pouvme nap. uebnice Taboos&Issues, Ideas&Issues)
a v oblasti vojensk anglitiny se sousteujeme na lexikln a funkn vrazov prostedky
spojen s kadodennm zamstnnm student.
V souasn dob se nkte uitel na katede jazyk zamuj na vytven databanky
dostupnch vukovch materil s vojenskou tematikou. Rovn spolupracuj s odbornmi
katedrami na specifikaci jejich poadavk ohledn jazykovch poteb budoucch odbornk.
Organizace vuky
Vtin student se jev poet hodin v prvnm a ptm semestru jako pimen (55 %)
a nedostaten (43 %). 63 % student povauje za nutn studovat anglitinu na VA po dobu
114
del ne pt semestr. Poet student v jedn skupin by se ml podle nzoru student
pohybovat mezi pti a deseti. Nvrhy ohledn celkovho zven potu hodin anglitiny
a malho potu student ve skupin se asto objevovaly i ve slovnm komenti dotaznku.
Vybaven ueben povauje za dostaten ta st student, kte maj zamstnn v ueb-
nch vybavench sluchtky. Ostatn studenti volaj zejmna po zkladn audiovizuln technice
nutn pro procviovn poslechu s porozumnm.
Nroky pedagog vi studentm se zdaj bt 74 % poslucha pimen, 14 % student
by dokonce pivtalo nroky vy. 25 student v komenti vyjdilo slovn svou spokojenost
s pstupem uitel. V pipomnkch a nvrzch k organizaci vuky studenti vyjdili pn
astnit se zahraninch st, co je podle jejich zjitn v souasn dob vcemn nemon.
Ocenili by tak monost konverzace s rodilm mluvm.
2. Poteby a zjmy dotazovanch vzhledem k pprav pilotnho
e-learningovho projektu
Pro zjitn jazykovch a odbornch poteb a zjm jsme pouily dotaznk, jeho vyplnn se z-
astnilo 110 student Fakulty vojenskch technologi VA v Brn. pln analza je soust projektu
obrannho vzkumu, kter se zabv jazykovou ppravou v rmci distannho vzdlvn.
Zjem o vyuit e-learningu
Pokud by existoval elektronick program zamen na vuku anglitiny pro vojensk
zamstnance a studenty, vtina dotazovanch ( 95 %) by mla zjem ho vyuvat. Zajmav je
fakt, e vce ne 70 % student by tento program rdo pouvalo k rozen veobecn slovn
zsoby, gramatiky, odborn vojensk slovn zsoby a k poslechu. Polovina dotazovanch by
se chtla zdokonalit v mluven a ve ten technickch materil a pruek. Nejmen poet
dotazovanch uvdl vyuit elektronickho programu k uen se psan (40 %).
Zkuenosti s pouvnm PC pro studium anglitiny
Tm polovina dotazovanch se ji zkusila uit anglitinu na potai, z toho u 68 % lo
o zkuenosti vcelku dobr. Kladn hodnotili zejmna monost poslechu, uen se slovn
zsob, rychlho vyhledvn potebn informace, kontroly sprvnosti vypracovanch kol,
uen se gramatice, ten lnk, korekce vslovnosti, sledovn audiovizulnch soubor
a uen se zbavnmi formami (nap. hrou i sledovnm videa). Zporn hodnotili stereotyp-
nost nkterch kol, absenci ncviku produktivnch dovednost (mluven a psan) a nzkou
motivaci pro tento zpsob studia.
Nzory na dleitost jednotlivch jazykovch dovednost z hlediska vojensk kariry
Za nejdleitj z hlediska vojensk kariry povauj dotazovan schopnost mluven
(83 %), poslechu s porozumnm (74 %) a znalost veobecn slovn zsoby (50 %). Mn
ne polovina respondent pokld za nejdleitj pro svou profesi ten s porozumnm,
znalost technick anglitiny a znalost odborn vojensk slovn zsoby. Nejmn dleitou
byla shledna dovednost psan (24 %) a gramatika (15 % ).
115
Preference jazykovch tmat
V oblasti tematick by se sice st respondent (13 %) rda vnovala osvojovn anglitiny
ve vojenskm kontextu, ale vt st by dala pednost obecnm tmatm a situacm z ka-
dodennho ivota (30 %). Naprost vtina (57 %) by rda studovala oboj jak veobecn,
tak vojensk tmata.
Zajmav je, e nejvy zjem o vojensk tmata se projevuje u 1. ronk, kde znan st
student m vcelku dobr zklady obecn anglitiny ze stedokolskho studia.
Ze veobecnch tmat povaovali dotazovan za dleit vdecko-technick tmata (50 %
respondent), tmata souvisejc se zamstnnm (39 %), orientac ve mst a v ternu (32 %),
popisem msta (30 %), telefonovnm (27 %) a dovolenou a cestovnm (14 %). Za mn dleit
tematick okruhy byly povaovny rodina, jdlo, vzdlvn, poas, sport a nakupovn.
Z vojenskch tmat byly za dleit povaovny: zklady vojensk anglitiny (64 %),
zbran a munice (35 %), radiokomunikace (35 %), rozkazy a pokyny /instrukce (33 %), vojen-
sk brfink (28 %), bezpenostn pedpisy (25 %), udren mru (23 %), struktura ozbrojench
sil ( 22 %), letectv (20 %), vojensk psan (20 %), vojensk cvien (19 %) a mnohonrodn
spolen operace (17 %).
Dal tmata jako logistika, civiln obrana, lkask terminologie, vojensk taktika a tak-
tick innosti byla shledna mn dleitmi.
Je zejm, e poad tchto tematickch preferenc me bt ovlivnno studijnm oborem
respondent.
Pedstavy respondent o praktickm vyuit jazyka
Z odpovd dotazovanch vyplv, e nejastji pouvaj nebo budou pouvat anglitinu
ke ten manul (74 %), k neformln konverzaci (71 %), ke sledovn televiznch program
v anglickm jazyce (58 %), ten knih v anglitin (45 %), k profesn diskusi (44 %), psan
zprv a vzkaz (44 %), provdn zahraninch nvtv (41 %), poslechu rdia v anglitin
(40 %) a ten anglicky psanch novin (40 %). Mn ne 40 % respondent pedpokld vyu-
it anglitiny k psan formlnch dopis, pprav prezentac, udlovn pokyn a instrukc,
pprav vojenskho brfinku a mn ne 30 % ke zdvodnn svho nzoru, psan zprvy i
hlen nebo pi velen jednotce. Vtinou nepedpokldaj, e by anglitinu potebovali
k psan neformlnch dopis, vyjednvn nebo pedkldn poadavk.
Je zapoteb vzt v vahu fakt, e jde o studenty, kte jet nemaj pesn informace
o tom, kde a v jakch podmnkch budou pracovat po absolvovn Vojensk akademie, a tud
je pro n mnohdy obtn pedvdat, v jakch situacch budou jako vojent profesionlov
anglitinu pouvat.
3. Zjitn jazykov rovn vech astnk przkumu
V obou dotazncch byla zjiovna celkov jazykov rove respondent v anglitin
na zklad dosaenho stupn podle normy NATO STANAG 6001. Nsledujc daje byly zskny
vyhodnocenm obou ve zmnnch dotaznk.
Tm polovina dotazovanch splnila poadavky na dosaen rovn 1 nebo 2 podle normy
STANAG 6001. 25 % respondent doshlo stupn 2 a piblin 23 % zskalo stupe 1. Stupe
116
3 byl zatm dosaen jen vjimen. Nejlep rovn doshli dotazovan doktorandi a studenti
3. ronk (SLP 2 50 %) a nejmn spn byli studenti 2. ronk (SLP 2 0 %). Z hlediska
jednotlivch jazykovch dovednost bylo nejvce dotazovanch spnch v dovednostech
ten, poslechu a mluven, nejni spnost vykazuj v dovednosti psan.
Zvr
Z przkumu nzoru student vyplynulo, e jsou s vukou anglitiny vcelku spokojeni. Rdi
by se vak intenzivn vnovali jejmu studiu po dobu del ne pt semestr, jako je tomu
na jinch evropskch vysokch vojenskch kolch, kde je dotace hodin vuky cizho jazyka
podstatn vy. koln rok 2003/4 sice vrtil vuku anglitiny do estho a destho semes-
tru studia, avak bez formlnho vstupu na konci jednotlivch semestr, co se neprojevilo
jako optimln een. Jeliko studium anglitiny nen v tchto semestrech ukoneno zpo-
tem ani zkoukou, mnoz studenti dvaj pednost jinm pedmtm, ze kterch jsou povinni
zpoty a zkouky skldat. ast neast student v hodinch (obas zavinn i sluebnmi
povinnostmi) naruuje systematickou jazykovou ppravu.
Pli bychom si spolen s posluchai, aby mohli studovat anglick jazyk co nejvce semes-
tr zakonench zpotem nebo klasifikovanm zpotem. Chceme studentm nabdnout
kvalitn jazykovou ppravu s vyuitm nejvhodnjch aktulnch materil. Pro studenty,
kte pichzej se stedn pokroilou znalost anglickho jazyka, bude nutn vypracovat
novou obsahovou npl studia anglitiny. Jej soust by mlo bt rozvjen vech jazyko-
vch dovednost smrem k abstraktnjm polohm a postupn systematick zaleovn
autentickch text s obecnou a vojenskou tematikou v souladu s potebami student.
K optimalizaci osvojovn si anglickho jazyka mimo pravidelnou vuku pispje v blzk budouc-
nosti monost rozvjet sv dovednosti samostatn podle vlastnch poteb studiem v modern vyba-
ven multimediln studovn, stejn jako monost zapojit se do pilotn fze e-learningovho
projektu distannho studia. Pi vytven projektu mohou jeho tvrci pihldnout k vsledkm
tchto dotaznk, zejmna pokud se jedn o pedstavy, zjmy a preference vyjden v odpovdch
respondent tak, aby vytvoen program byl pro uivatele dostaten atraktivn a pnosn.
Pozitivnm zjitnm je skutenost, e sloen standardizovan zkouky podle normy NATO
STANAG 6001 si studenti kladou za hlavn osobn cl v jazykov pprav. To dokazuje, e si
posluchai pln uvdomuj dleitost studia anglickho jazyka pro prci vojenskho profe-
sionla. Pro zamstnance katedry jazyk z toho vyplv, e vedle zen rozvoje jazykovch
dovednost student mus bt toto pracovit v kontaktu s stavem jazykov ppravy, kter
provd testovn podle normy STANAG 6001, aby vyuujc mohli studenty vas informovat
o vech podstatnch zmnch ve formtu zkouky.
Je veobecn znmo, e rove jazykovch dovednost vrazn kles, pokud lovk nen
v pravidelnm kontaktu s cizm jazykem. S touto skutenost koresponduje i zcela oprvnn
poadavek na obnovovn platnosti jazykov zkouky podle normy STANAG 6001 po pti
letech. Osvojovn anglitiny by proto nemlo skonit dnem vyazen student z vojensk
koly (Univerzity obrany), ale mlo by dle pokraovat nkterou z dalch forem studia,
zamenou na prohlubovn nebo alespo na udrovn stvajc jazykov rovn.
Poznmka:
[*] Oba dotaznky byly zadvny a vyhodnocovny na Fakult vojenskch technologi VA v Brn. Od 1. 9. 2004 je
nstupnickou organizac VA Univerzita obrany.
117
INFORMACE INFORMACE
PhDr. Hana Buinov
Dleitost jazykovch znalost v ivot
absolventa vysok vojensk koly
Vuka anglickho jazyka na bakalskm a magisterskm stupni pedstavovala na bval VA
v Brn nejvt objem jazykov ppravy a logicky j proto byla vnovna nejvt pozornost. Jak
jsou faktory ovlivujc studium a vkon studenta? Jak jsou vstupn pedpoklady uchazee o stu-
dium na vysok vojensk kole, poadavky na studenta v jednotlivch semestrech? Jak m bt
rozsah odborn jazykov ppravy, jej hodnocen a klasifikace? Tento lnek seznamuje tene
pedevm s metodologi provedenho vzkumu a se zvry tkajcmi se danch oblast.
Aktivn znalost cizch jazyk v kadodennm ivot je v dnen spolenosti nepostrada-
teln. S nutnost bt schopen komunikovat cizmi jazyky se setkvaj uchazei o zamstnn
v mnoha oborech lidsk innosti a ani armda nen z tohoto pohledu vjimkou. Dkazem toho
je i vyjden generlporuka Pavla tefky, nelnka G AR, kter k, e profesionln
ozbrojen sly jsou reakc na bezpenostn rizika a vzvy 21. stolet. Pro spn veden
soudobch vojenskch operac je nutn dkladn pprava, stoprocentn odbornost a zvld-
nut obsluhy zbran a techniky. Takov nroky spluje prv dobe pipraven a motivovan
vojensk profesionl [1].
Tento fakt je reflektovn v poadavcch na souasnho pslunka AR, kter v sob zahr-
nuj mimo jin i splnn kvalifikanch pedpoklad stanovench pro sluebn zaazen. Ji
pi prvnm kontaktu s uchazeem o prci vojenskho profesionla se sluebn orgny mimo
jin zajmaj tak o jeho jazykov znalosti a monost jejich doloen sloenmi jazykovmi
zkoukami.
Armdu tvo pedevm lid, profesionlov, odbornci na svch mstech. Proto je tak
v armd takov pozornost vnovna pprav lid, proto tak vojensk kolstv povauje
jazykov vzdlvn za jednu ze svch priorit. Nejvt draz je kladen na zvldnut ang-
lickho jazyka jako zkladnho komunikanho prostedku v rmci mezinrodn vojen-
sk komunikace. Problematika jazykov ppravy v podmnkch AR je npln praktick
i teo retick prce jazykovch pracovi. Jednm z nich je katedra jazyk Fakulty vojenskch
technologi Univerzity obrany. Pracovit navazuje na dlouholet tradice stavu jazykov
ppravy Vojensk akademie v Brn.
Stav a optimalizace organizace a zen vuky
V prbhu let 2000-2004 se kolektiv zpracovatelek pod vedenm PhDr. Hany Buinov
[2] vnoval problematice organizace a zen vuky anglickho jazyka v podmnkch vysok
vojensk koly. Svou prci zavril obhajobou zvren zprvy vnitnho vdeckho kolu Stav
a optimalizace organizace a zen vuky ve prospch VA, MO a G na OAJ JP [3].
V neustle se mncch vnjch podmnkch je k pihlen vdeckho kolu v roce
2000 vedla snaha po reflexi nov situace v potebch jazykovho vzdlvn student VA
118
a ostatnch pslunk AR na pelomu tiscilet. Ten zastihl zejmna vysokokolskou vuku
jazyk na VA na rozcest, kdy bylo poteba ukonit obdob zmn koncepce vuky po zlomovm
roce 1989 a stanovit koncepci pro nov obdob vysokokolsk jazykov vuky.
Clem danho vdeckho kolu bylo na zklad popisu souasnho stavu a zkuenost s v-
ukou anglickho jazyka na pracoviti provst analzu organizace, forem a obsahu jednotlivch
typ vuky. Tato analza pak mla pomoci optimalizovat organizaci, obsah a formy vuky.
Prce vznikala na stavu jazykov ppravy VA Brno, jeho kolem byla nejen pm peda-
gogick innost, ale tak innost vzkumn a teoretick. Clem vzkumnch a teoretickch
aktivit bylo neustle zvyovat efektivitu a kvalitu vuky jazyk.
A lo o vdeck kol, jeho vchodiska, koly a cle byly ryze praktick a byly vdy prax
siln ovlivovny. Ji v samotnm zatku prac eitelky uvedly, e vsledek vdeckho
kolu bude jednoznan podmnn stabilitou podmnek, za nich k jazykov vuce dochz,
respektive zmnami podmnek, kter poaduje kola samotn nebo resort MO, a kter zevnit
lze ovlivnit jenom minimln. Veker zvry, k nim v prbhu een vdeckho kolu
dosply, vychzely z tto premisy.
Nejvt pozornost byla vnovna pm vuce. Tuto problematiku lze dle rozlenit do dvou
relativn samostatnch oblast. Prvn oblast je vysokokolsk vuka v bakalskm, magister-
skm a doktorskm programu, druhou oblast v dob existence stavu tvoila vuka v kurzech
pro MO a G. Vuka anglickho jazyka na bakalskm a magisterskm stupni pedstavovala
nejvt objem vuky a logicky j proto byla vnovna nejvt pozornost. Autorky se zamily
na faktory ovlivujc studium a vkon studenta VA. Zajmaly je zejmna tyto aspekty: vstupn
pedpoklady uchazee o studium na VA, pijmac zkouky, poadavky na studenta v jednotlivch
semestrech, problematika odborn jazykov ppravy, hodnocen a klasifikace.
Norma STANAG 6001
Druh typ dotaznku byl uren studentm VA a zamil se na zjiovn jejich nzor na ob-
sah a metody vuky a hodnocen. Vznamnm stimulem pro jazykovou vuku ve vojenskm
vysokm kolstv byl vstup esk republiky do NATO a s tm zce spojen implementace
standard NATO do vech oblast vojenskho ivota, tedy i do jazykov ppravy stvajcch
i budoucch vojk z povoln, respektive profesionlnch vojk. Z tohoto pohledu prce
odrela poadavky normy STANAG 6001 [4], stejn jako zvry konferenc BILC [5].
Norma STANAG 6001 je respektovna ve vech oblastech jazykov ppravy a testovn
jazykovch dovednost. Promtnula se zde vrazn priorita eovch dovednost dleitch
pro stn komunikaci poslech s porozumnm a mluven.
Vdeck kol se snail nezkoumat problematiku jazykov vuky pouze z pohledu vysok
vojensk koly. Naopak, autorky vyuily i podnt z innosti CASAJC [6]. Je zcela zejm,
e tato organizace ve svch snahch o zaveden jednotnho jazykovho portfolia a tzv.
jazykovho pasu reflektuje podobn poteby mezinrodn komunikace jako STANAG 6001
ve vojenskm prosted.
Prce prokzala, e jednm z faktor ovlivujcch spch pi skldn pijmacch zkou-
ek na vysokou vojenskou kolu je sloen maturitn zkouky z anglitiny. Na druh stran,
vzhledem k odlin rovni vuky anglitiny na stednch kolch, sloen maturity neznamen
automaticky i spch u pijmac zkouky z anglitiny na vysok vojensk kole.
119
Pijmac zkouky pedstavuj zlomov okamik v ivot absolventa stedn koly - ucha-
zee o studium na vysok vojensk kole. eitelky vdeckho kolu jim proto tak vnovaly
pozornost, a to zejmna z pohledu validity a reliability vsledk pijmacho testu.
Byla provedena polokov analza testu softwarovm programem ITEMAN [9]. Vzhledem
k pevn stanovenm asovm limitm v prbhu pijmacho zen nen mon optimalizovat
formt pijmac zkouky a nadle se pouvaj pouze testov poloky s vbrem odpovd.
Pro ulehen prce uitel i student byly v rmci vdeckho kolu zformulovny celkov
poadavky na studenty anglitiny v prbhu studia na vysok vojensk kole do postupnch
krok. Tyto poadavky slou jako dl vukov cle. Dle pak umouj stanovit jednotn
kritria hodnocen v prbhu i na zvr semestru a studentovi dvaj ji na zatku studia,
respektive kadho semestru jasnou pedstavu o tom, jak poadavky mus zvldnout, aby
byl v dan etap jazykov ppravy spn. Materil existuje ve dvou verzch, a to zvl pro
uitele a zvl pro studenty.
V souladu s odbornou literaturou zabvajc se anglitinou pro speciln ely se eitelky
nedomnvaj, e obsahem vuky anglickho jazyka na vysok vojensk kole by mla bt
vhradn vojensk terminologie (slova a slovn spojen). Vuka by mla vyuvat autentick
materily svm zamenm blzk potebm relnho ivota. U student by mla co nejvce
rozvjet schopnost aplikace strategi a uvn jazyka ve vech eovch dovednostech a pi
respektovn zsad teorie uen.
Studenti jsou na konci jednotlivch semestr hodnoceni formou zpotu nebo klasifiko-
vanho zpotu. Jejich konkrtn rozloen v prbhu studia nen v kompetenci samotnho
jazykovho pracovit, ale je ureno centrln kolou. Dleitost normy STANAG 6001 se pro-
jevuje u klasifikovanch zpot. Aby byl student spn u klasifikovanch zpot, mus
jeho jazykov kompetence odpovdat stupni normy STANAG 6001 SLP 1, respektive 2 [8].
Doporuen plynouc z vdeckho kolu pro dal prci
Je nutn stle vnovat pozornost zdokonalovn formtu testu z anglitiny u pijmacch
zkouek tak, aby odpovdal podmnkm realizace pijmacch zkouek na Fakult vojenskch
technologi [9] Univerzity obrany, tj. zamit se zejmna na ppravu test pro dovednost
ten s porozumnm s pouitm testovch loh s monost volby, respektive testovch loh
s krtkou otevenou odpovd. Zvit uplatnn testovn produktivn dovednosti psan.
Stlm imperativem mus zstat reliabilita a validita pouvanch test, jako i zvyovn
citlivosti testovch poloek. Kadoron se zvyujc jazykov rove kandidt mus vystit
v j odpovdajc postupn zvyovn obtnosti testu.
Poadavky specifikovan pro jednotliv semestry se staly dleitm faktorem pro zefektivnn
vuky pomoc jasnjho vymezen vukovch cl. Pedstavuj vraznou pomoc pro studenty
i pedagogy. V zvislosti na ji zmnn zvyujc se jazykov rovni kandidt, kter se kladn
projevuje v prvnm semestru studia, je nutn uvaovat o vypracovn novho nvrhu kurzu
(course design), do nho by bylo vhodn zaadit odbornou jazykovou ppravu. Ve vvoji novho
nvrhu kurzu spatujeme monost dalho pokraovn vdeck prce na katede.
Povzbudiv pro ns vyznv zptn vazba od student, kte povauj anglitinu za stedn
oblben a dleit pedmt, sv zaazen do skupin uvdj vesms jako odpovdajc, vyja-
duj spokojenost s vukovmi materily, tempem vuky a pstupem uitel, ztotouj
se s poadavky a testovmi metodami zkouky STANAG 6001.
120
Prce, o kter se pe v tomto lnku, zahrnula vechny podstatn aspekty vuky anglic-
kho jazyka na vysok vojensk kole v danch limitech mstnch a asovch. Nutn odrela
tak neustl vvoj vnjch podmnek. Tato skutenost na jedn stran vnesla do zkoumn
jistou dynamiku, na stran druh z n vyplv, e zkvalitovn celho vukovho systmu je
nekonen proces, ktermu budeme muset tak nadle vnovat velkou pozornost v oblasti
praxe i teorie.
Pro absolventa vojensk vysok koly zstv dleitm meznkem zskn SLP 2 u zkouky
podle normy STANAG 6001, proto ped vdeckopedagogickm sborem katedry anglickho
jazyka vyvstvaj nov koly, nap. postupn vytvoen specificky orientovanch kurz.
Dal vzkumn prce v oblasti jazykov ppravy by mohla zahrnovat analzu jazykovch
poteb v AR a zn plynouc inovaci kurikula, vukovch cl a zkvalitnn systmu hodnocen
vsledk.
Poznmky:
[1] In katalog Nov karira Armda esk republiky pro 21. stolet. www.army.cz.
[2] PhDr. Hana BUINOV, PhDr. Mria IKOLOV, RNDr. Eva STAKOV.
[3] VA - Vojensk akademie v Brn, MO - Ministerstvo obrany, G - Generln tb, OAJ - oddlen anglickho
jazyka, JP - stav jazykov ppravy (jedn se o JP, kter byl soust VA a byl zruen v roce 2003).
[4] STANAG - standardizan dohoda NATO, 6001 - standard v jazykov oblasti.
[5] BILC (Bureau for International Language Coordination) - vkonn orgn NATO pro jazykovou spoluprci,
zzen v roce 1966. Jeho prvotn kol se vztahoval k jazykovmu vzdlvn a testovn, v roce 1978 byl
schvlen jako poradn orgn NATO pro jazykov zleitosti. V rmci BILC se pod jedenkrt ron konfe-
rence, na kter se e koncepn otzky.
[6] CASAJC esk a slovensk asociace uitel jazykovch center na vysokch kolch, sdruen uitel tchto
center, kter spolupracuje s mezinrodn organizaci CERCLES (organizace podporujc jazykov centra na vy-
ch stupnch vzdlvn, vetn univerzitnch, a vytven zdroj pro jejich dostaten technick a pedago-
gick vybaven).
[7] ITEMAN - produkt firmy Assessment Systems Corporation, vyuvan k vyhodnocovn test.
[8] STANAG 6001 je standardizovan jazykov profil jazykov zpsobilosti. Kd SLP (Standard Language Profile)
oznauje specifickou zpsobilost v jednotlivch jazykovch dovednostech: poslechu s porozumnm, stnm
projevu, ten s porozumnm a psemnm projevu. M pt stup, ale v praxi se pouvaj jen tyi.
[9] Katedra 264 je soust Fakulty vojenskch technologi.
Upozornn pro autory asopisu Vojensk rozhledy
Pspvky v eskm jazyce zaslejte na adresu redakce na disket v textovm editoru
(T602, RTF, Word), ppadn v jednom vytitnm exempli, nebo prostednictvm E-mailu
voj.rozhledy@army.cz. Obrzky poslejte zvl, oddlen od textu (tk se hlavn p-
spvk ve Wordu), studio zpracovv obrzky (grafiku) v programovm balku Adobe
Photoshop. Materily uren ke skenovn (fotografie, mapy) maj bt kvalitn, obrzky
dodvan v digitln podob mus bt skenovan na 300 dpi velikosti 1:1 a uloen ve
formtu EPS, TIFF, BMP, RAW i JPEG s minimln kompres (tj. komprese = 10).
Vlastn text pspvku pite vdy hned od prvnho sloupce, pro odstavce nepouvejte
tabultor, slova na konci dku nedlte a nezarovnvejte. Tvrd ukonen dku (pomoc
klvesy Enter) pouvejte pouze na ukonen odstavce, respektive titulu ap., ne jednotliv
dky. V textu na zdraznn pouvejte pouze kurzivu nebo tun psmo, nikoliv podtren
psmo. Poznmky v textu oznaujte slic (ne indexem), nejlpe v hranat zvorce, a jejich
vlastn text umstte na konec pspvku, bez pouit poznmkovho apartu textovch
editor (funkce: Poznmky pod arou).
121
INFORMACE INFORMACE
PhDr. Vlasta Nepivodov
Nkolik poznmek k testovn
Motto: Znalost cizch jazyk brna do Evropy a do svta
Schopnost aktivn uvat krom matetiny i dal jazyk se stala nezbytnou soust profesn
vbavy tm kadho pracovnka. Pro zamstnance rezortu Ministerstva obrany esk republiky
se logicky anglitina stala dorozumvacm jazykem slo jedna a pracovnm jazykem pslunk
armd stt sdruench v Severoatlantick alianci. Dalm nvaznm krokem se ve vech arm-
dch NATO ukzalo prokazovn zpsobilosti platnm osvdenm v souladu s normou Aliance
STANAG 6001. Tato norma byla vzata v potaz jako jeden ze zdrojovch materil pi sestavovn
irho evropskho referennho rmce pro jazyky navrenho a rozpracovanho Radou Evropy
ve trasburku. Norma STANAG 6001 uvan v armd R je svm pojetm a zamenm u,
specifitj, a proto tak detailnj.
Pspvek strun srovnv oba zmnn systmy, tj. Evropsk referenn rmec i normu
STANAG 6001 a zdrazuje lohu a zvry zasedn vkonnho orgnu NATO pro spoluprci
v oblasti jazykov ppravy BILC a roli tzv. deskriptor tto normy pro ppravu ke sloen
zkouky.
Praktick schopnost uvat ciz jazyk nebo jet lpe ciz jazyky je nepochybn jednm
z ukazatel kvalifikace kadho pracovnka. Pro pslunky malch nrod byla znalost
cizch e nezbytn v minulosti a vznamnm faktorem se stala po oteven hranic a vstupu
mench stt do irch evropskch i svtovch uskupen jakmi jsou NATO nebo Evropsk
unie. Schopnost komunikace v cizm jazyce je vak pojem velmi irok a proces uen se jazyku
nen vlastn nikdy dovren a ukonen, protoe kad uivatel mateskho i cizho jazyka
prochz stlm a nikdy neuzavenm vvojem roziovn svch schopnost a praktickch
znalost. Zamstnavatel ovem poaduj, aby kompetence v cizm jazyce byla prokazovna
jistmi standardnmi a vzjemn srovnatelnmi metodami, kter by mly zajistit spolehlivost
a srovnatelnost vsledk, a tud i kompatibilitu dovednost nositel osvden o jazykov
zpsobilosti.
Lingvist i bn uivatel jazyka pracujc v rezortu ministerstva obrany jsou seznmeni
minimln se dvma systmy hodnocen komunikativn kompetence. Jednm z novjch p-
stup je systm hodnocen navren a rozpracovan Radou Evropy ve trasburku pod nzvem
Common European Framework of Reference for Languages (Spolen evropsk referenn
rmec pro jazyky), druhm je hodnocen podle normy 6001 bn oznaovan zkratkovm
slovem STANAG, kter se v esk i slovensk armd pouv ji vce ne deset let.
Pokusme se krtce shrnout, co maj oba systmy spolenho a v em se odliuj. Oba
systmy len komunikativn kompetenci do nkolika stup.
Spolen evropsk referenn rmec pro jazyky je uren vem lidem, kte se podlej na zvy-
ovn jazykov vzdlanosti ve spolenosti, tedy km, studentm, uitelm a examinto-
rm, tvrcm vukovch program i autorm uebnic a institucm, kter od zamstnanc
vyaduj jazykovou kvalifikaci. V rmci dlouhodobho projektu Rady Evropy se na jeho sesta-
122
ven podlela ada odbornk z 41 zem, kte vypracovali podrobn stupnice rovn ovldn
jazyka, kter se vztahuj k rznm typm clovch dovednost.
Lingvista i bn uivatel jazyka v publikaci najde obecn a holisticky pojat slovn vyjden
stupn ovldnut jazyka na kad rovni a tak v kad z uvedench dovednost (viz obr.).
h 8teakthtouqh
prlon
h la,staqe
na ceste
h 8asic uset
uzvatel zklad |azyka
i lantaqe
rozhled
i Ihtesho|d
prh
i |ndeendent uset
sanostatny uzvatel
j |astet,
zvldnut
j ljjectite 0etationa|
ucnn operacn zpsoblost
j ltojicient uset
zkuseny uzvatel
Vechny kategorie jsou v pojet Rady Evropy chpny iroce, definice oznauj typick
znaky komunikace a jsou cenn tak proto, e jsou vyjdeny pozitivnm zpsobem. Popisuj
toti to, co student s jazykem doke a zvld spe ne to, co (jet) neum.
Pro bnho uivatele i uitele cizho jazyka je velmi pnosn jeho Ploha C prezentujc
projekt pod nzvem DIALANG (jazykov diagnostik), kter poskytuje soubor prostedk
uren dosplm studentm, kte si pej zskat diagnostick informace o stupni ovldnut
studovanho jazyka, maj zjem zjistit svoje pednosti i nedostatky a zrove zskat radu, jak
se v jazyce zlepit. Soust souboru jsou mimo jin sebehodnotc vroky, testy danho jazyka
a zptnovazebn informace. Soubor je zatm vypracovn pro trnct evropskch jazyk a je
uivatelm pstupn tak na internetu nap. pro jazyk anglick na adrese www.dialang.org/
english nebo www.culture.coe.int/lang/. Soubor DIALANG provede diagnzu a me pozitivn
motivovat jedince k dal samostatn prci, nevydv vak dn oficiln certifikt.
V kvtnu 2003 se za pedsednictv profesora Charlese Aldersona konala celoevropsk kon-
ference EALTA (European Association of Language Testing and Assessment), kter sdruuje
zkouejc cizch jazyk z cel Evropy i nkolika mimoevropskch stt. Z jednn konference
vyplynulo, e Evropa smuje k vytvoen rozshlejho a unifikovanjho rmce piem tes-
tovn podle normy STANAG me bt integrln soust tohoto irho rmce pro hodnocen
jazykov zpsobilosti. Testovn podle normy STANAG 6001 toti bylo vzato v vahu jako jeden
ze zdroj pi tvorb zkladnch materil tohoto irho evropskho systmu.
Testovn podle normy STANAG 6001 m v AR nkolikaletou tradici. Testovac systm
odpovdajc norm 6001 byl v armd zaveden v souvislosti s pedpokldanm vstupem
esk republiky do NATO. V praxi tak vznikla poteba uvn oficilnho jazyka/oficilnch
jazyk komunikace v Alianci.
Obr.
123
Druhm logickm krokem byla nezbytnost vytvoen nstroje k men stupn jazykov
zpsobilosti pracovnk plnit funkce, na kter jsou zaazovni a koly, pro kter jsou ureni.
Za oficiln pracovn jazyky byly oznaeny jazyk anglick a francouzsk.
V rmci NATO vznikl orgn, kter se od roku 1966 zabv zejmna otzkami jazykov
ppravy a pipravenosti po strnce metodick Bureau for International Language Coor-
dination (BILC). Tento orgn pouil hodnotc kly americk instituce US Interagency
Language Roundtable (ILR) a formuloval kategorie jazykov zpsobilosti, kter byly pijaty
jako norma STANAG 6001 (Standardization Agreement). Na pravidelnch zasednch BILCu
se metodick materil dle rozpracovval a jeho druh verze byla pijata v ervnu 2002
v podob dokumentu STANAG 6001 Edition 2 Language Proficiency Levels (stupn jazy-
kov zpsobilosti). Ratifikovan dokument byl akceptovn Ministerstvem obrany R, a tato
posledn verze norem neboli standard by mla bt k dispozici v anglickm i francouzskm
originle vem stediskm jazykov ppravy psobcm v rezortu Ministerstva obrany esk
republiky. (Pozn. autorky: pracovnci oddlen metodiky a testovn JP VA podili v minulosti
tak neoficiln esk peklad zmiovanch standard.)
0
no practical proficiency bez praktick zpsobilosti
1
elementary, survival zkladn rove
2
fair, limited working ni, stedn pokroil rove
3
good, minimum professional (abstract) vy, stedn pokroil rove s profesnm minimem
4
very good, full professional (tailored) pokroil profesn rove
5
excellent, native/bilingual (educated native
speaker)
rove rodilho mluvho, bilingvn
Pozn. autorky: Na tomto mst je teba uvst, e pvodn kly Interagency Language Roundtable (ILR) definovaly
takt standardy pro rovn 0+, 1+, 2+ a 3+ a v nkterch sttech se tyto mezistupn pouvaj i v souasnosti.
Vechny systmy, tj. Evropsk referenn rmec, ILR i norma STANAG 6001, len komuni-
kativn kompetenci do dvou receptivnch dovednost poslech a ten a dvou produktivnch
dovednost mluven a psan, piem standardizovan jazykov profil (SLP) je ve sttech
Aliance vdy vyjadovn tymstnm kdem v poad poslech, mluven, ten, psan.
Vechny ve zmnn systmy uvaj k popsn zpsobilosti v dovednostech tzv. deskrip-
tory, v nich je obecn popsno, do jak mry uivatel ciz jazyk prakticky ovld, co doke
v jazyce vnmat a co dovede aktivn vyjdit. Vechny systmy se zamuj na uit jazyka
v relnm svt, tj. na praktickou strnku vci, na koly, s nimi by se student i pracovnk
mohl setkat ve svm ivot, vechny se sna o co nejvy mru autentinosti a praktinosti
vuky i relevantnosti zkouky.
V porovnn s jinmi rezorty je jazykov pprava v armd ve zdnliv vhod, protoe poa-
davky na profil absolventa kurzu a nositele osvden o zkouce jsou dny deskriptory jednotli-
vch stup podle normy STANAG 6001. Ovem standardy BILCu jsou formulovny velmi obecn
a nrodn tmy vech stt bval stedn a vchodn Evropy, kter smovaly nebo teprve smuj
do Aliance, si musely tvoit vlastn programy a uebn plny pro vuku, zvolit vhodn uebnice
124
a v neposledn ad vytvoit vlastn systm hodnocen, tj. systm testovn, kter z tchto zaste-
ujcch a zhutnch deskriptor vychz. Nrodnm testovacm tmm vak nikdy nebyla dna
monost prostudovat testy zem, kter dokumenty vypracovvaj, ani monost systematickho
porovnvn testovch materil vytvoench kolegy z rznch stt Aliance.
kolem nrodnch tm tedy bylo normu 6001 dle interpretovat a rozpracovat do kon-
krtnj podoby vyjden obvykle v testovch specifikacch. Jednotn interpretace a uit
standard jazykov normy STANAG 6001 nen centrln direktivn zena, je vak monito-
rovna a diskutovna na mezinrodnch setknch zstupc testovacch tm a na etnch
pracovnch seminch.
Zpracovn test do konkrtn podoby tedy zstalo a zstv v pln kompetenci testova-
cch tm v jednotlivch zemch. Kad nrodn tm vytvel vlastn podobu formtu testu,
tj. provedl nap. vbr typ textu pro poslech i ten, volbu typu poloek, uit testovacch
technik a volbu druhu kol, sestaven kritri pro hodnocen produktivnch i receptivnch
dovednost atd.
Tvrci testu typu STANAG 6001 byli a jsou ovem omezeni nkolika faktory. Jednm z nich
je skutenost, e nemaj podrobnou analzu jazykovch poteb kandidt, neznaj konkrtnji
situace, ve kterch se mluv ocitnou pi sv pracovn innosti.
V tomto smru jsou jednodu podmnky prce tch koleg, kte u nebo testuj jazyk pro
specifick ely, tj. napklad English for Academic Purposes, kde je sfra jazyka pomrn jasn
vymezena budoucm i pedpokldanm zamenm studia poslucha. Dalm omezujcm
aspektem je fakt, e clov populace, pro kterou jsou testy vytveny, nen homogenn. Tvo
ji dstojnci, poddstojnci, kadeti, studenti vojenskch stednch kol, civilist pracujc
v rezortu MO i pracovnci z jinch instituc sttn sprvy v esk republice, kter vsledek
testu akceptuj jako ekvivalent nkter z jazykovch zkouek.
Cel vci by nepochybn prospla hlub analza jazykovch poteb dan clov populace
i zptn vazba od absolvent jazykovch kurz i tch, kte spn proli u zkouek. V neposledn
ad je tak teba konstatovat, e deskriptory byly sepsny rodilmi mluvmi pro rodil mluv,
kte jazyk vnmaj trochu jinak ne nerodil mluv, kte v cizm jazyce tvo testov materily
pro sv spoluobany. Pi sestavovn a tvorb materil je tedy vdy nezbytn konzultace nebo
jet lpe stl ptomnost vzdlanho, vykolenho a zkuenho rodilho mluvho (ve ve uve-
den tabulce kompetenc stupe 5), kter materily kriticky posuzuje. Naprostou samozejmost
a nezbytnost je pretestace kadho materilu a nsledn analza vsledk testu.
Z eho vychzej ti, kte test tvo?
Zkladnm a nemnnm normativem zstv vdy posledn verze deskriptor BILCu, kter
plat pro vechny lensk zem Aliance. Pi interpretaci deskriptor pro kadou z rovn a ka-
dou dovednost v kadm jazyce se promtaj ti navzjem propojen roviny komunikace:
1. OBSAH (content) tma; o em pu, tu, hovom; o em mluv lid, kter poslou-
chm?
2. KOL (task) lingvistick/ funkce a chovn; co s jazykem dovedu dlat? K emu
umm vyut jazykov prostedky?
3. PESNOST (accuracy) sprvnost; jak pesn chpu a rozumm? Jak sprvn a ade-
kvtn situaci a tmatu se vyjaduji?
125
Ad 1) Obecn lze ci, e okruhy pro SLP 1 zahrnuj frekventovanou slovn zsobu kadoden-
nch situac obanskho a pracovnho ivota. Okruhy pro SLP 2 zahrnuj obecnou slovn
zsobu a tkaj se rutinnch pracovnch a spoleenskch zleitost, pedvdatelnch a kon-
krtnch vc, zprv a aktulnch udlost v konkrtn rovin. Okruhy pro SLP 3 zahrnuj
krom konkrtnch tak abstraktn tmata, argumentaci, vahu na tma ekonomick,
spoleensko-kulturn i profesn a pedpokldaj uvn frekventovan i mn obvykl
slovn zsoby v percepci i produkci.
*)
V souvislosti s tmatem se kandidti asto ptaj, zda a do jak mry se v testech objevuje
specifick slovn zsoba, tj. vojensk terminologie. Standardy se v tomto smru nevyjaduj
explicitn a jednoznan a testy jsou vdy komponovny pro obecnou populaci. Pevld
tedy obecn slovn zsoba; vojensk terminologie (pokud se vbec vyskytne), mus bt
obecn srozumiteln a pijateln pro kadho pracovnka v rezortu MO. Kad vy stupe
ovem pedpokld zvldnut nich stup, tedy slovn zsoba se roziuje od okruhu
osobnch poteb do rovin irch spoleenskch souvislost.
Ad 2) Lingvistick funkce pro SLP 1 mohou bt nap. pozdrav, pedstaven se, omluva, podn
informac, popis, vyjden spokojenosti a nespokojenosti a jin. Funkce pro SLP 2 zahrnuj
nap. vyprvn, dotaz a vysvtlen, vystien hlavn mylenky, spontnn reakci v situaci
s komplikac a jin. Funkce pro SLP 3 zahrnuj krom konkrtnch rovin tak pochopen
explicitnch i implicitnch informac, pochopen a vyjden domnnky, argumentu nebo
vyvozen zvru a jin. Kad vy rove opt pedpokld zvldnut funkc nich.
*)
Ad 3) Pesnost se projevuje zsti v receptivnch dovednostech, ale hlavn v dovednos-
tech produktivnch a tk se vbru slovn zsoby, fonetick strnky, gramatiky, syntaxe
a celkov adekvtnosti stnho i psemnho vyjadovn tedy ve formln sprvnosti pro-
jevu.
*)
*) Pozn. autorky: detailnj informace viz Deskriptory STANAG 6001 a Metodick pokyny pro jednotliv
stupn standardizovanho jazykovho profilu, stav jazykov ppravy AR, pipraven oddlenm metodiky,
didaktiky a testovn.
Zvr
Vem tem ve zmnnm aspektm komunikace v cizm jazyce tj. obsahu nebo tmatu,
lingvistickm funkcm a pesnosti a sprvnosti je teba vnovat stlou pozornost pi pprav,
aby studium kadho cizho jazyka bylo co nejefektivnj a mlo co nejtrvalej hodnotu.
Aktivn znalost cizch jazyk je neoddlitelnou slokou profilu osobnosti kadho lovka bez
ohledu na obor, v nm pracuje. Mimodn dleit je jazykov gramotnost pro souasnho
i budoucho vojenskho profesionla i civilistu pracujcho pro armdu jednoho z lenskch
stt Aliance.
Pouit literatura:
STANAG 6001: Language Proficiency Levels. Edition 2, unclassified. Brussels: NATO/PfP, June 2002.
STANAG 6001: Standard Language Profile Descriptors in Amplification of NATO STANAG 6001, July 1996.
Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, Assessment. Strassbourg: Council of
Europe, Modern Languages Division, 2001.
Spolen evropsk referenn rmec pro jazyky: Jak se ume jazykm, jak je vyuujeme a jak v jazycch hodnotme.
Vydala UP v Olomouci 2002.
Sbornk studi a zprv vyuujcch JP VA, Bulletin 2002.
126
Alespo sten zen proces zmn v revolunm a v porevolunm obdob je nemysliteln
bez hlub poznvac innosti vetn sociln politologickch analz. Tak tomu je i pokud jde
o transformaci armdy. Proto zhy po listopadu 1989 byly pro to v eskoslovensk armd
vytvoeny zkladn institucionln podmnky, a to pedevm vybudovnm Vojenskho stavu
socilnch vzkum a Institutu pro strategick studia, ve kterch se soustedil za krtkou dobu
solidn vzkumn potencil. Byl zaloen i asopis Vojensk rozhledy.
V obdob existence eskoslovensk armdy, tj. do konce roku 1992, byla vnovna analy-
tick pozornost pedevm vnj bezpenosti republiky, rizikm jejho rozdlen, transformaci
armdy, postojm veejnosti k armd a problematice zen v armd, hodnotovm orientacm
mldee z hlediska jejch vztah k obran, a zvlt pak nejvznamnjm socilnm skupinm
v armd - vojkm v zkladn slub a vojkm z povoln.
Tyto poznatky nemaj jenom historickou hodnotu, ale i hodnotu nanejv aktuln.
Programy politickch stran
Pro dal vvoj armdy a jej transformaci mlo klov vznam poznn, jak se problema-
tika vnj bezpenosti promtla v programech politickch stran ped volbami v roce 1992,
a to jako soust analzy a prognzy politickch podmnek a poteb obrany SFR. Obsahov
analytick eten prokzalo, e brann sti program rozhodujcch politickch stran kore-
spondovaly se soudobmi pedstavami i smrem vvoje, jak byl stanoven novou vojenskou
doktrnou SFR. Negativistick byl pouze obsah programu Klubu angaovanch nestrank,
jeho kandidti se nedostali do parlamentu. Pase o armd byly ve volebnch programech
lakonick, pedstavy o transformaci armdy nekonkrtn.
Bylo patrn, e vojenskobezpenostn orientace politickch stran souvis s jejich zahra-
nin politickmi pedstavami. Vtina stran pedpokldala otevenost zahranin politiky
a zjem o zapojen sttu do evropskch i svtovch bezpenostnch systm. V dnm pro-
gramu se nevyskytl poadavek vojensk neutrality. Vrazn pevldala bezpenostn orien-
tace na Zpad a na Konferenci o bezpenosti a spoluprci v Evrop (KBSE). Za rozhodujc
pro zajitn obrany byl povaovn vstup do NATO, s vjimkou krajn levice. Za nejvnj
bezpenostn riziko se povaovala destabilizace postkomunistickch zem.
Vtina stran zastoupench v parlamentech pedpokldala postupn budovn men, pro-
fesionln a modern vyzbrojen armdy. Souasn ekonomick a z toho vyplvajc finann
rozpotov pote vak situovaly tuto clovou pedstavu do ble neurench asovch hori-
zont. Draznj postup formulovala pouze republiknsk strana, kter poadovala zruit
veobecnou brannou povinnost. Vnj bezpenostn politika vychzela ve vtin program
z mylenky rozumn obrann dostatenosti a bez zemnch nrok vi sousedm (opt
s vjimkou republikn, kte poadovali znovupipojen Zakarpatsk Ukrajiny k SFR).
PhDr. Antonn Raek
Sociln politick poznvn
v armd v polistopadovm obdob
(1. st)
VOJENSK
SOCIOLOGIE
VOJENSK
SOCIOLOGIE
127
Akoliv vtina program politickch stran neobsahovala poadavek (a na Slovenskou
nrodn stranu), ani neanticipovala monost rozdlen sttu, nakonec k nmu dolo. Dal
pstup k transformaci armdy determinovaly faktick volebn vsledky.
Z pevahy pravicovch sil v esk republice se dalo konkrtn usuzovat, e pi transfor-
maci Armdy esk republiky pevldnou radiklnj postupy, z jist pevahy levicovch
sil ve Slovensk republice se dalo pedpokldat, e tu transformace Armdy Slovensk
republiky probhne liberlnji. Takov nakonec byla i realita dalho vvoje.
Vztah veejnosti k eskoslovensk armd
Vztah veejnosti k armd se po listopadu 1989 dostal do poped pozornosti jak samotn
veejnosti, sttnch orgn, masovch sdlovacch prostedk, tak samotn armdy. Proto
byl v roce 1991 zadn Institutu pro vzkum veejnho mnn vzkumn kol Nzory na es-
koslovenskou armdu, kter byl dokonen na sklonku tho roku.
Podle tohoto vzkumu eskoslovensk veejnost vtinou nepovaovala nebezpe vzniku
svtov vlky za definitivn zaehnan, nepociovala vak s vjimkou sedminy populace
bezprostedn vojensk ohroen. Spe ne sjednocen Nmecko vyvolval obavy mon
vvoj ve vchodn Evrop. Veejnost spatovala mrov garance v evropsk integraci, nevila
vak v rychl vytvoen celoevropskho bezpenostnho systmu a obvala se nacionlnch
konflikt. Tak nebyla pipravena vzdt se jist mry sttn suverenity ve prospch integrace.
Dal vvoj ukzal, e pedstavy veejnosti byly reln.
Za podstatnou podmnku zajitn bezpenosti byla povaovna armda, pevldalo
pesvden, e bez n je stt bezmocn. Vt draz se kladl na mezinrodn smluvn zruky
bezpenosti. Do vztahu veejnosti k armd se pli nepromtla skutenost, e armda nebyla
nikdy v historii samostatnho sttu vyuita k obran. Legitimita armdy byla chpna nejen
jako ozbrojen bojov instituce, ale tak jako psychologick faktor v mezinrodnch vztazch,
zejmna jako prostedek odstraovn potencilnho neptele. Dle jako nstroj pouiteln
v problmovch situacch vetn vnitn bezpenosti, pro jejich een stt nem jin vhod-
nj instituce. Pekvapiv tak dv tetiny populace akceptovaly vnitn funkci armdy. Od jara
1990 se jen velmi mal st oban obvala zsahu armdy proti polistopadovm zmnm
a nasazen vojk v zkladn slub do pochzkovch hldek spolen s polici se setkalo
se veobecnm souhlasem.
Pevldalo mnn pevn sti oban, aby republika mla jednotnou armdu nebo
alespo stedn armdn velen. Veejnost vak pli nepodpoila mylenku profesionali-
zace armdy, a to zvlt z ekonomickch dvod a tak jako funkn prostedek pro vchovu
mlad musk populace. Pevldlo vak mnn o ron zkladn slub a nutnost zlepit
podmnky jejho vkonu, zvlt pokud jde o vymcen ikanovn. Byla odmtna politick
angaovanost aktivnch vojk. Polovina oban se domnvala, e kad mlad mu by ml
mt prvo rozhodnout se pro vojenskou nebo civiln slubu. tvrtina oban se k monosti
civiln sluby stavla naprosto odmtav. Ti, kdo volili civiln slubu, nebyli obany hodnoceni
pli pzniv, byli sociln vnmni jako urit odchylka od normality.
Legitimita armdy nebyla provzena spokojenost s aktulnm stavem v armd a na tento
fakt nemlo vliv ani jmenovn civilnho ministra obrany. Armda byla nadle vnmna jako
instituce izolovan od veejnosti. Dvovala j mn ne polovina oban. Zkladn zdrojem
informovanosti o armd pitom byli vojci v zkladn slub. Vojensk povoln bylo bn
128
chpno jako zamstnn kterkoli jin. Zjem o jeho vykonvn vak dlouhodob klesal.
Relativn vt zjem pitom byl, stejn jako jinde ve svt, mezi mladmi lidmi z nich
socilnch vrstev, kter jsou do urit mry spojeny s levicovmi politickmi orientacemi.
Bylo paradoxn, e vtina oban si vojk z povoln vila, ale zrove vypovdala, e si
jich ostatn lid nev. Podle vzkumu se zdlo, e ti, kdo si vojk z povoln vili, tvoili
mlenlivou vtinu. Proto tak podporovali nkter sociln prva vojk jako je pednostn
pidlovn byt ap. Pozitivnj postoje k armd byly patrn na Slovensku, negativnj
ve velkch mstech.
Celkov bylo patrn, e oban nepodceovali potebu obrany zem a existence armdy,
mn vak byli ochotni pro to sami nco podstatnjho udlat a poskytovat armd ade-
kvtn ekonomick prostedky. Tato situace se v prbhu dalch let v podstat nemnila
a nemn.
Armda a rozdlen eskoslovenskho sttu
Armda pro svj nejen federln charakter, ale i federln vdom jejch pslunk mon
rozpad jednotnho sttu nepodcenila a vas analyzovala vzniklou situaci a anticipovala
dsledky ppadnho rozdlen SFR. Studie vychzely z vdom, e unitrn podoba sttu
se ji peila a je nutno vytvoit novou podobu spolenho sttu. To se v polistopadovm
obdob nepodailo, stejn tak ani pi jednnch pedstavitel vtznch politickch stran, a to
Vclava Klause z Obansk demokratick strany a Vladimra Meiara z Hnut za demokratick
Slovensko, kte mli na sttoprvn uspodn, stejn tak na prbh ekonomick reformy
odlin nzory.
Vznikl situace vzbudila ir evropskou i svtovou pozornost, protoe teritorium na
spolen republiky vdy pedstavovalo geopoliticky velmi exponovan prostor a nezen
rozpad mohl bt dal signlem k celkov destabilizaci postkomunistickho svta. Ve svt
vak zaalo pevaovat mnn, e tento rozpad je neodvratiteln. Len scne rozpadu
mly jak optimistick, tak tak katastrofick charakter. V zpadnch reakcch se ve vztahu
k situaci projevovaly znateln rysy appeasementu. Profederativn postoje zjevn projevily
u zbvajcch zem tzv. visegrdsk trojky. Obavy byly pedevm z nacionlnch dsledk
rozpadu, a to zvlt pokud jde o slovensko-maarsk vztahy a podzen eskho prostoru
nmeckmu sttu. Upozorovalo se na to, e rozpad prov historicky vytvoen versaillesk
bezpenostn systm.
Prognostick vahy upozorovaly, e dsledkem rozdlen sttu nebo oddlenm Slo-
venska by se mohla zmnit situace v karpatsk kotlin, dojt i k rozpadu visegrdsk trojky,
resp. nevytvoen visegrdsk tyky, co by ve svm dsledku znamenalo i zmnu pohledu
na nov se vytvoiv samostatn stty. Kritickm mstem se zvlt jevila existence maarsk
meniny na Slovensku, druh nejvt maarsk meniny po Rumunsku. A to zvlt proto,
e by rozpadem sttu dolo zrove k eliminaci kladnho psoben Prahy. Toto jist nebezpe
se ukzalo jako reln (nap. prohlenm maarskho pedsedy vldy, e je pedstavitelem
vech Maar i prohlenm pedstavitele maarsk meniny na Slovensku, e v ppad
osamostatnn Slovenska budou dat zemn autonomii). K jist pozitivn zmn dolo
v polovin roku 1994, kdy se zmnily vldy jak na Slovensku, tak v Maarsku.
Jist reakce bylo mono zachytit i v Polsku, a to zvlt v prohlen nkterch initel,
e Slovensko jako sttn tvar nem historick oprvnn. Nebylo mon pehldnout, jak
129
vliv na vytvejc se situaci mohly mt historicky pevn pozitivn polsko-maarsk vztahy.
Vznikajc situace se odrazila i v uritch extrmnch nzorech na Ukrajin, zvlt tch lid,
kte uvaovali o tom, e by se Ukrajina mohla stt v budoucnosti regionln velmoc, co
se promtlo i ve sporadicky se objevujcch zemnch poadavcch. Znepokojen vyvolvaly
vahy o event. reakcch Nmecka, zvlt sudetskch Nmc. Do urit mry i zven tlak
rakousk strany na zastaven vstavby atomov elektrrny v Temeln.
Prognostick analza ukazovala, e rozdlen eskoslovenska by pokud jde o eskou repub-
liku skonilo s diskus o monm roztpen ekonomick reformy do dvou nrodnch systmov
odlinch podob, vedlo ke snen zte spojen s konverz zbrojnho prmyslu na Slovensku
a celkov k urychlen ekonomickho rozvoje. Pro Slovensko by pak znamenalo dovren dlou-
hodobch emancipanch snah dosaenm pln nezvislosti i ve sttoprvn podob.
Na druh stran se predikovalo, e rozpad by mohl vst k nov geopolitick situaci, a to
a k balkanizaci stedoevropskho prostoru, co by ohrozilo bezpenostn zjmy jak ech,
tak Slovk, i destabilizovalo situaci ve stedn Evrop. Vznikl mocensk vakuum by se mohlo
stt objektem zjmu nkter z mocnost, zvit hladinu konfliktnosti v Evrop a tm tak zpo-
malit evropsk integran procesy. Nemluv ji o dsledcch postupnho rozpadu vzjemn
ekonomick zvislosti obou republik a morln a psychick dopady.
Pokud lo o eskou republiku, pedpokldaly se problmy s obnovou mezinrodnch smluv,
snen zahraninch kapitlovch investic, zven mry monetaristickch tendenc v ekono-
mick reform, snahy po radiklnm se vypodn s minulost, zven nebezpe nmeckho
ekonomickho vlivu, ztrta ekonomick nezvislosti, urit mra germanizace atd.
Pokud lo o Slovenskou republiku, pedpokldal se rst nrodnostnch spor mezi Slovky
a ostatnmi nrodnostmi (cca 20 % populace), obnova novho sttnho centralismu, potlaovn
zkladnch lidskch prv a svobod, mon neuznn mezinrodn prvn subjektivity Slovenska
nktermi ze soused, vznesen nrok na revizi hranic, zven nklad na diplomatick zaji-
tn samostatnho sttu, devalvace slovensk koruny, ztrta jej konvertibility atd.
Je nutn uvst vechny tyto anticipovan dsledky, i kdy se ve sv katastrofick podob
pi i po rozdlen eskoslovenska neprojevily. Pisplo k tomu i pokojn a profesionln rea-
lizovan rozdlen eskoslovensk armdy. Pesto nkter uveden problmy existuj dle,
a to jak aktuln, tak v latentn podob. A to jet zsti v celkovm postaven obou novch
samostatnch stt a zvlt v esko-nmeckch a slovensko-maarskch vztazch.
Vztah veejnosti i pslunk armdy k Armd esk republiky
Po zrodu esk republiky a Armdy esk republiky byla patrn zmna ve vyjadovn
dvry armd. Zatmco od listopadu 1989 ji do rozdlen republiky dvovali spe levicov
orientovan oban, po rozdlen ji vce dvovali pravicov zamen. Zrove vzrstalo
pesvden, e vojci z povoln maj pozitivn vztah k demokratickmu vvoji. V roce 1991
se tak domnvalo 24 % a v roce 1992 a 1993 ji shodn 33 % oban.
Ji nkolik msc po zrodu esk republiky se uskutenilo eten nzor civiln a vojen-
sk veejnosti na aktuln otzky ivota armdy. Dv tetiny oban se v nm vyjdilo pro
vstup do Evropskch spoleenstv a tm polovina (42 %) pro vstup do NATO. Tm vichni
oban (89 %) se domnvali, e suverenitu sttu je teba brnit za kadou cenu. Vce ne polo-
vina (55 %) zrove tvrdila, e nklady na obranu zbyten zatuj sttn rozpoet, protoe
kdyby k nemu dolo, stejn bychom se neubrnili (65 %) a je zbyten uvaovat o obran
130
sttu, protoe o takov mal zemi, jako jsme my, stejn rozhodnou velmoci (58 %). Oban
tedy zeteln odliovali mezi potebou suverenity sttu a monost ji ubrnit. (Podobn daje
byly zjitny i v roce 1992.)
Armd dvovalo 36 % respondent (v roce 1992 to bylo 51 %). Bylo tomu tak proto,
e jen 43 % si myslelo, e je dobe vycviena v ovldn bojov techniky a zbran, jen 21 %,
e m vysokou morlku a kze a 41 % podporu a dvru obyvatelstva. (Ve srovnn s rokem
1992 byla patrn klesajc tendence hodnocen u stavu vycvienosti, u dvou dalch stoupa-
jc.) Kritick postoje mli zejmna respondenti s vym vzdlnm. Odbornou kvalifikaci
vojk z povoln hodnotilo kladn 46 %, morln pedpoklady 29 %, fyzickou zdatnost 33 %
a vztah k demokratickmu vvoji u ns tak 33 % respondent. (Ve srovnn s lety 1991 a 1992
pokraoval pokles hodnocen osobnostnch kvalit vojk z povoln s vjimkou jejich vztahu
k demokratickmu vvoji.) Pinou pravdpodobn byl pesun zjmu veejnosti z orientace
na obansk postoje vojk na funknost armdy. Paradoxn nap. bylo krititj posuzo-
vn jejich fyzick pipravenosti, i kdy se dky pezkuovn objektivn zvila.
Vojci z povoln byli ve srovnn s ostatnmi obany vraznji pro vstup do NATO
(62 %), a to zvlt mlad.
Potebu brnit suverenitu sttu preferovalo 98 % vojk z povoln a jen 7 % si myslelo,
e nklady na obranu zbyten zatuj sttn rozpoet. 27 % vyjadovalo rezignujc postoje
(kdyby k nemu dolo, stejn bychom se neubrnili) a 21 % si myslelo, e je zbyten uva-
ovat o obran sttu. Pouit armdy pro plnn obrann lohy bylo podle vojk z povoln
znan problematick vzhledem k zastaral vzbroji i mal podpoe a dve obyvatelstva.
Vt st velitelskho sboru byla podle jejich nzoru schopna plnit sv koly. Spokojenost
vyjdili pedevm s rovn vzdln a s odbornou kvalifikac, tedy s teoretickmi pedpoklady
pro vkon funkc. S praktickou realizac byla spokojenost ni a nejhe byla hodnocena
fyzick zdatnost velitelskho sboru. (Odbornou kvalifikaci hodnotilo kladn 77 %, morln
pedpoklady 65 %, fyzickou zdatnost 38 % a vztah k demokratickmu vvoji u ns 60 %.)
Kriticky byla posuzovna znalost jazyk, zvlt anglitiny.
Jako zdroje osobnch obav vojci z povoln nejvce pociovali pokles ivotn rovn (80 %),
finann nesnze (78 %), ztrtu zamstnn (75 %), nemoc (66 %), samotu (37 %), rozvod
nebo rozchod s partnerkou (30 %) st (26 %). Z nadosobnch obav to pak byla kriminalita
(98 %), kriminalita Rm (88 %), en drog (87 %), nrst nezamstnanosti (79 %), tero-
rismus (78 %), ekologick katastrofy (72 %), masov imigrace z Vchodu (72 %), poadavky
sudetonmeckho landsmanaftu (67 %), nespch ekonomick reformy (57 %), vliv nmec-
kho kapitlu (54 %), vlka v blzkosti naeho sttu (53 %), svtov vlen konflikt (39 %),
snahy extrmn pravice (39 %), nvrat ke stavu ped listopadem 1989 (35 %), snahy extrmn
levice (33 %), vliv islmskho fundamentalismu (26 %) a poslen vlivu id (16 %).
Jak je patrn, promtaly se tu nejen specifika vojenskho povoln, ale tak dsledky
minul ideologick infiltrace vojk z povoln, co se projevovalo zvlt u starch pra-
pork a dstojnk. Ve srovnn s minulm rokem vzrostly zejmna osobn obavy vojk
z povoln (strach ze ztrty zamstnn), ale tak obavy globlnho charakteru.
Faktorov analza prokzala jak latentn spolen faktor vyjadujc obavy z peruen
vvoje k prosperujc oteven spolenosti, tak i faktor vnmanch ekonomickch obav. Exis-
131
tenn nejistotu vyjadovalo 91 % prapork a 81 % dstojnk (u vych dstojnk to
bylo 88 %). Dv tetiny vojk z povoln na to reagovalo aktivnm zpsobem - chtlo lpe
pracovat. Jejich poet se vak zmenoval a posiloval druhou skupinu, kter chtla odejt
z armdy. Narstal tedy poet vojk z povoln, kte zanali pochybovat o tom, e zve-
nm pracovnm silm a kvalitnj prac pispji k upevnn sv existenn jistoty. Stejn
procento (39 %) si zvyovalo kvalifikaci, aby zstalo v armd, jako se snailo najt vhodn
msto v civilu (40 %). Kad sedm si vak zvyoval kvalifikaci, aby mohl odejt do civilu.
O odchodu uvaovali pedevm technici (55 %) a velitel et a rot.
Z obav byl na prvnm mst nzk rozpoet na obranu, zhoren technickho a materilnho
vybaven armdy, pokles vycvienosti vojk zkladn sluby, pli pomal profesionalizace,
zhoren finannho zabezpeen vojk z povoln, snen kzn, bojov pipravenosti,
zmny vstupnch podmnek z armdy, nrst pracovnho zaten, pliv obanskch pracov-
nk do armdy, zhoren vztah mezi vojky z povoln a vojky v zkladn slub, mimodn
hodnocen dstojnk, nrst ikanovn a zven zjem en o slubu v armd. Krititj
postoje mli zvlt pslunci letectva a vojci mlad ticeti let.
Se zkrcenm vojensk zkladn sluby na jeden rok souhlasilo dv tetiny vojk z po-
voln, dal tetina se domnvala, e tato doba je na vcvik nedostaten. Bylo zajmav,
e se zkrcenm zkladn sluby souhlasili pedevm ti, kdo jinak mli nejkrititj postoje
(technici, pslunci letectva a mlad), i ti, kdo souhlasili se zkrcenm, avak oekvali jeho
negativn dsledky.
Vojci z povoln souhlasili s vyslnm jednotek AR v rmci OSN do konfliktnch oblast svta,
vtina vak nemla zjem v tchto jednotkch slouit. Vojky, kte tmito jednotkami proli, by
respondenti vyuili pedevm pi pprav poddstojnk ve vcvikovch stediscch.
Vsledky eten atraktivnosti vojenskho povoln prokzalo u vojk z povoln sestupn
charakter. Volbu by opakovalo 35 % (v roce 1991 to bylo 44 %) a do armdy by ji nevstoupilo
48 % (37 % v roce 1991). Jen kad est by doporuil slubu v armd svmu dtti, vce ne
polovina by s tm nesouhlasila.
Postoje populace k armd
V pravidelnm dotazovn v lednu 1994 provedl Institut pro vzkum veejnho mnn GfA
eten s clem zjistit postoje populace k armd, velitelskmu sboru a k nejvymu velen,
vnmn procesu transformace veejnost a rove veejn informovanosti o armd.
Ze t sttnch instituc, jejich innost ovlivuje ivoty oban, mla armda dvru 43 %
respondent. Nejvy dve se tila vlda (56 %). Rostla-li dvra ve vldu s v dosae-
nho vzdln respondenta, v armd podobn jako u policie byla situace opan. Podobn
preference podle socilnho postaven respondenta byly zeteln i u dvry k nejvymu
velen a velitelskmu sboru armdy. Nejvymu velen armdy dvoval vce ne kad
tet dotzan (36 %) a velitelskmu sboru jen o nco mn 30 %. Nedvru vyslovilo jak
nejvymu velen, tak i velitelskmu sboru armdy shodn 20 % dotzanch.
Kredibilita armdy se vak projevovala znan rozdln, zejmna podle jednotlivch oblast
a region. Nejvt dvru AR vyjadovali obyvatel moravskho regionu a z hlediska hustoty
osdlen se armda tila nejvt dve v obcch od 1000 do 20 000 obyvatel. Polovina popu-
lace si myslela, e zmny, kter probhaly v AR, vedou ke kompatibilit s armdami NATO.
132
Pi hodnocen dsledk personln transformace se ukzalo, e 35 % populace souhlasilo
s tm, e na dleit msta se dostvaj schopn a profesionln zdatn vojci z povoln, ale
25 % bylo opanho nzoru. dn zmny v personln politice nevidlo 31 % dotzanch,
dalch 33 % jich vak bylo pesvdeno o opaku. Pouze u dvou pedloench vrok dolo
k podstatnj shod mezi dotzanmi. Vtina z nich byla pesvdena, e dolo k vmn
nkolika vojk ve pice armdy, ale jinak se nic podstatnho nezmnilo (44 %). Dv tetiny
dotzanch se domnvaly, e v armd stle chyb dostatek velitel na vysok profesionln
rovni. O innosti personlnch zmn v AR pochybovali nebo j nedvovali pedevm mui
ve vku 36 - 50 let, tedy generace, kter u vojenskou zkladn slubu absolvovala ped vce
ne 15 lety. Naopak generace ve vku 14 - 35 let byla ochotna vce vit tomu, e na dleit
dc msta se dostvaj schopn a profesionln zdatn vojci z povoln.
Pokud jde o mnostv informac o innosti AR ve sdlovacch prostedcch, respondenti
se nzorov rozdlili na dv podobn velk skupiny. Prvn skupin (46 %) se zprv o armd
nedostvalo, druh byla informovna dostaten (tak akort- 49 %). Jen ve vjimench
ppadech (4 %) se objevovali peinformovan respondenti. Podle nzoru vtiny dotzanch
(61 %) bylo jich ve sdlovacch prostedcch (a jinch informanch zdrojch) piblin stejn
mnostv jako v dob vzkumu i ped rokem. V 18 % ppad respondenti povaovali stvajc
mnostv zprv o armd za vy ne ped rokem a piblin stejn poet dotzanch (20 %)
zastvalo opan nzor. Nedostatek informac pociovali nejvce prv mlad lid ve vku
od 14 do 17 let (72 %) a obyvatel zpadnch ech (55 %.).
V ervnu 1994 byla zveejnna empirick studie na zklad vsledk vzkumu veejnho
mnn provedenho Institutem pro vzkum veejnho mnn a Stediskem empirickch
vzkum. Pi analze postoj obyvatelstva k armd, obran a vojkm z povoln bylo
mon vymezit dv zkladn tendence:
u obyvatelstva dlouhodob pevldaj nihilistick postoje k monosti obrany, jako
i nedvra ke kvalitm armdy,
velice specifick postoje zaujmaj oban k vojkm z povoln. Lid podporujc
nai integraci s NATO k nim maj negativnj postoje ne obyvatelstvo odmtajc
jakkoliv zpsob integrace.
Podstatn st respondent akceptovala promnu armdy a jejich kol, ale nedomnvala
se, e podobn promna probh i u vojk z povoln. Pesto vak od roku 1991 vzrostlo pe-
svden o tom, e vojci z povoln maj pozitivn vztah k demokratickmu vvoji u ns.
Przkum Institutu pro vzkum veejnho mnn z roku 1994 ukzal, e oban vili
armd m dle mn. Armd rozhodn vilo 8 % obyvatel R, 42 % j spe dvovalo,
11 % rozhodn nevilo a spe j nevilo 30 % respondent. Poet tch, kte armd roz-
hodn nebo spe dvovali, poklesl oproti loskmu prosinci o 3 %. 19 % respondent by
souhlasilo, pokud by si nkter len jejich rodiny zvolil za sv povoln slubu v armd. Proti
by bylo 33 % dotzanch a 32 % by tuto volbu tolerovalo. 45 % ech si vojk z povoln
nevilo.
Institut pro vzkum veejnho mnn uskutenil ve dnech 28.5. - 3.6.1994 tak eten,
v nm byli oban dotazovni na svj vztah k Armd esk republiky, k vojenskmu povo-
ln a k civiln slub. Reprezentativn soubor obyvatelstva R od 15 let tvoilo 1094 osob.
tvrtina respondent (25 %) se domnvala, e m o esk armd dostatek informac, zbyl
133
ti tvrtiny pociovaly v tomto smru nedostatek. astji se jako neinformovan vyjadovali
mlad lid do 29 let (80 %), zvlt studenti a uni (88 %).
Ve vzkumech IVVM se opakovan kladla otzka, zda oban dvuj armd. V tab. 1 je
uvedeno srovnn s pedchozmi daji z konce roku 1993.
XII/93 VI/94
Rozhodn ano 10 8
Spe ano 43 42
Spe ne 24 30
Rozhodn ne 8 11
Nev 15 9
II/90 VI/91 III/92 IX/92 II/93 V/93 XII/93 VI/94
39 38 56 30 59 46 53 50
XII/93 VI/94
Rozhodn ano 2 3
Spe ano 22 21
Spe ne 19 22
Rozhodn ne 7 10
Nev 48 38
Neprobhaj dn zmny 2 6
IVVM zkoumal dvru armd u od roku
1990. Podl dvujcch (slouena procenta
odpovd rozhodn ano a spe ano)
se vyvjel nsledovn (viz tab. 2).
daje naznaovaly stabilizaci podlu tch,
kte armd dvuj, kolem 50 %. Nedvru
vyjadovala vce ne tetina. astji armd
nedvovali mui (50 %), eny ve vt
me nevdly (15 %). Volebn preference
Tab. 1: Dvra armd R (daje v procentech)
Tab. 2
tuto otzku pli nediferencovaly, pouze
lze zaznamenat astj nedvru sympa-
tizant KSM. Vzkum rovn zjioval, jak
oban hodnot transformaci esk armdy
(tab. 3).
Za plrok se tedy zhruba o ptinu se sn-
il podl tch, kte se nectili kompetentn
transformaci armdy posuzovat, ponkud
se naopak zvilo procento negativnch
hodnocen (z 26 % na 32 %). Podl tch, kte
povaovali zmny v armd za pozitivn, byl
stabiln. Z oban, kte mli podle vlastnho
Tab. 3: Hodnocen zmn v armd: Myslte si,
e zmny v na armd probhaj doucm
smrem? (daje v procentech)
vyjden o armd dostatek informac, vidlo 37 % jej transformaci pozitivn a 36 % nega-
tivn. Mezi tmi, kte se nectili bt informovni, inily tyto podly 20 % a 30 %, piem
44 % nevdlo, jak zmny v armd hodnotit. Kritick nzor na zmny v armd mli astji
mui (42 % rozhodn ne + spe ne), z en pln polovina nevdla, jak transformaci
armdy hodnotit. V pznivm svtle vidli zmny v armd zejmna pznivci ODS (37 %
pozitivnch odpovd), mn je takovchto odpovd u potencilnch voli SSD (21 %)
a KSM+SLB+SDL (14 %).
Vztah k vojenskmu povoln a jeho ppadn volb zjiovala oteven otzka: Kdyby
za Vmi piel nkdo z Va rodiny (syn, bratr, synovec apod.) s tm, e se chce stt vojkem
z povoln, co byste mu ekl? Byly zjitny tyto daje:
souhlasnou odpov dalo 19 %,
nesouhlasilo by 33 %,
tolerantn nebo lhostejn stanovisko (je to jeho vc, a se rozhodne sm) vyjdilo 32 %,
134
neuritou odpov odkldajc rozhodnut (mus si to podn rozmyslet, a zv
vechna pro a proti) uvedlo 9 %,
2 % uvedla nezaaditeln odpovdi a 5 % nevdlo.
Ve srovnn s rokem 1991, kdy byla poloena stejn otzka, se postoje esk veejnosti
k volb vojenskho povoln nezmnily. Volbu vojenskho povoln by astji schvlili oban
edestilet a star (24 %), mn asto lid do 29 let (14 %), obyvatel mst nad 100 000
obyvatel (13 %) a pracovnci v dlnickch profesch (12 %). Se stoupajcm vzdlnm bylo
etnj doporuen si tuto volbu podn promyslet. Regionln diference nebyly vrazn
a na severn Moravu, kde bylo klima pro vojensk povoln pznivj (souhlas i nesou-
hlas po 24 %), a Prahu, kde bylo naopak astji odmtno (souhlas 12 %, nesouhlas 41 %).
Do vztahu veejnosti k volb vojenskho povoln se promtala i celkov vnost vojk
z povoln ve spolenosti. Dv ptiny populace si podle vlastn vpovdi vojk z povoln
vilo (8 % rozhodn ano a 33 % spe ano), polovina nikoli (35 % spe ne, 14 %
rozhodn ne), 10 % nevdlo. Zrove vrazn, ze dvou tetin, pevaoval nzor, e lid si
vojk z povoln nev (53 % spe ne, 14 % rozhodn ne), jen asi ptina byla opanho
nzoru (2 % rozhodn ano, 17 % spe ano), 14 % nedokzalo vnost vojk z povoln
u esk veejnosti posoudit. Vezmeme-li v vahu odpovdi na ob otzky, pak nejastj
byla kombinace j ani veejnost si vojk z povoln nevme (45 %). Piblin stejn
byly rozeny nzory j i veejnost si vojk z povoln vme (18 %) a j si jich vm,
ale veejnost nikoli (17 %). Ostatn kombinace byly zastoupeny jen mlo. Vnost vojk
z povoln se od roku 1991 ponkud snila: tehdy si vojk z povoln vila tm polovina
(48 %, nyn 41%) a tvrtina se domnvala, e si jich u ns lid v (25 %, nyn 19 %). Vt
vnosti se tili vojci z povoln u en (46 % kladnch odpovd) ne u mu (34 %). eny
rovn astji ctily presti vojenskho povoln u veejnosti (22 %, mui 15 %). Vnost
vojk z povoln mrn stoupala s vkem a pomrn vrazn klesala s velikost msta bydlit:
v obcch do 5000 obyvatel si jich vila tm polovina, ve mstech nad 100 000 obyvatel jen
o nco vce ne tvrtina (28 %), stejn podl v Praze.
Nzory na civiln slubu
Samostatn blok otzek byl vnovn nzorm na civiln slubu jako alternativu vykonn
vojensk zkladn sluby.
Tab. 4: Nzory na prvo na civiln slubu: Zkon umouje mladm mum vykonat msto vojensk zkladn sluby
civiln slubu, tedy njakou prci tam, kam je pidl obecn zastupitelstvo. Jak je V nzor na tuto mo-
nost? (daje v procentech)
Kad mlad mu by ml mt prvo se svobodn rozhodnout, zda vykon zkladn vojenskou nebo
civiln slubu
43
Civiln slubu by mli vykonvat jen ti, kte prok, e jim nboenstv nebo svdom nedovoluje
slouit v armd
14
Nebo by mli vichni mlad mui, kterm to zdrav dovoluje, projt zkladn vojenskou slubou? 8
Nev 5
Dvj vzkumy IVVM, zejmna speciln eten proveden v roce 1991, prokzaly,
e v esk populaci je dost rozen mnn, e vojensk zkladn sluba je vznamnm
135
prvkem vchovy mlad musk populace. To se odrelo i v diferencovanch nzorech
na monost civiln sluby. Srovnme-li zskan daje s daty z roku 1991, pak musme konsta-
tovat pokles zastoupen nzoru, e kad mlad mu m prvo se svobodn rozhodnout (o 10
procentnch bod) a vzestup podlu tch, kte se k civiln slub stavli zsadn odmtav,
tj. povaovali vojenskou slubu za nezbytnou (o 11 procentnch bod); procento zastnc
monosti civiln sluby jen pro ty, kte prok, e jim dvody svdom (vetn nboenskch)
brn bt vojky, se prakticky nezmnilo.
Mui astji ne eny prosazovali povinnou vojenskou slubu (42 % : 34 %). Vrazn byly
rozdly podle vkovch skupin: zatmco vtina mladch bylo pro zcela svobodnou volbu,
star lid astji navrhovali povinnou vojenskou slubu (tab. 5).
vk svobodn volba
civiln sluba
jen z dvod svdom
povinn zkladn
vojensk sluba
15-29 let 55 17 25
30-44 let 45 14 37
45-59 let 37 15 45
60 a vce let 30 12 49
Veobecn svobodn volba mla vce zastnc ve mstech nad 100 000 obyvatel (52 %),
zvlt v Praze (57 %). Vzdlanostn rove nehrla roli.
Dve ne bude povoln k vojensk zkladn slub 68
Po nstupu vojensk zkladn sluby 6
Nebo kdykoli? 24
Nev 2
Tab. 6: Nzory na dobu rozhodnut se pro civiln slubu: Kdy by ml mt mlad mu prvo se rozhodnout pro civiln
slubu? (daje v % za ty, kte souhlas s civiln slubou)
Stejn jako v roce 1991 pevaoval nzor, e mlad mui by se mli mezi vojenskou a civiln
slubou rozhodnout dve, ne jsou povolni k nstupu vojensk zkladn sluby. Monost
rozhodnout se kdykoli podporoval tehdy kad pt, v dob vzkumu tm kad tvrt
zastnce civiln sluby.
Tab. 5: Nzory na prvo na civiln slubu v zvislosti na vku (daje za vkov skupiny v procentech)
Msc: 1-5 6-11 12 13-17 18 19-23 24 25 a vce
Uvedlo: 1 % 4 % 49 % 5 % 21 % 2% 17 % 1 %
Tab. 7: Pedstavy o dlce civiln sluby: Kolik msc by, podle Vaeho nzoru, mla trvat civiln sluba, kdy
vojensk zkladn sluba trv 12 msc? (daje za ty, kte souhlas s civiln slubou)
Polovina respondent navrhla ron dlku civiln sluby, tedy stejnou, jako v ppad
vojensk zkladn sluby. Druh polovina se klonila spe k del civiln slub. Prmrn
navrhovan doba civiln sluby inila necelch 16 msc.
136
Nejednoznan vztah esk veejnosti k armd
Vsledky vzkumu vypovdaly o nejednoznanm vztahu esk veejnosti k armd: pe-
vaovala sice dvra v armdu, nicmn jej transformace byla sledovna dosti kriticky.
Znan rezervy byly ve vztazch armdy k veejnosti, v informovanosti o armd. Zejmna
mlad lid pociovali informan deficit. Postoje esk populace k volb vojenskho povoln
se stabilizovaly i pesto, e presti vojk z povoln se spe snila. Monost svobodn
volby mezi vojenskou a civiln slubou nadle prosazovali zejmna mlad lid, mezi starmi
ronky nad 45 let vak pevaoval nzor, e vichni zdrav mlad mui by mli absolvovat
vojenskou zkladn slubu.
Vztah veejnosti k evropsk bezpenostn integraci
Po rozdlen eskoslovenska na pelomu roku 1992 a 1993 se zajitn na bezpenosti
stalo nalhavj. Zalenn do NATO bylo jednm z pednch cl na zahranin politiky.
V polovin roku 1993 podporovalo tento krok 42 % oban, 35 % bylo proti a 23 % se vyj-
dilo, e nev. Podpora vstupu do NATO byla vrazn ni ne do Evropskho spoleenstv
(Evropsk unie) - (66 %). Mezi obany byla skupina, kter vstup do NATO preferovala ped
vstupem do ES. Z vojk z povoln se pro vstup do NATO vyslovilo 62 %, proti bylo 28 %. Tedy
postoj pro mnoh kritiky vojk z povoln jist pekvapiv.
Na zatku roku 1994 bylo pro lenstv v NATO 56 % naich oban, proti bylo 44 %, ale
dotazovan nemohli vyjdit neutrln postoje. Na tyto postoje mla vliv nvtva Billa
Clintona a prezentace programu Partnerstv pro mr. Vraznji se pro vstup do NATO vyjdili
pravicov orientovan oban (z vrazn pravicov orientovanch oban bylo pro vstup
do NATO 86 %, z vrazn levicov orientovanch jen 8 %). Celkov byl tedy patrn zvyujc
se zjem o vstup do Atlantick aliance. Motivem byla pedevm nestabiln situace v Rusku
(uvdlo jej 52 % dotazovanch, situaci na Balkn 30 %, nmeckou hrozbu 28 %, islmsk
zem 23 % a USA 4 %). Na nmeck nebezpe upozorovali zvlt levicov orientovan
oban.
O programu Partnerstv pro mr byla podrobn informovna jenom necel desetina oban,
sten tm dv tetiny. Tetina se domnvala, e jde o krok sprvnm smrem, tm
polovina si vak myslela, e je to pouze lep ne nic, vyjadovala tedy skeptick postoje.
Ve vztahu k naim vchodnm stedoevropskm partnerm se projevovaly rozporn
postoje. Pesto byla patrn tendence, pedevm u levicov orientovanch oban, vraznji
se orientovat na visegrdskou tyku jako na bezprostedn sousedy. U levicov orientovanch
oban byl i patrnj nzor, e NATO by nm mlo poskytnout bezpenostn zruky, a to bez
podmnky vstupu. Ve vdom oban pevaovalo mnn, e Rusko nem prvo brnit nm
ve vstupu do NATO. Ale pokud lo o bezpenostn otzky ve stedoevropskm prostoru, tm
tetina lid si byla vdoma, e i Rusku jde o vlastn bezpenost.
Ve vzkumech byla zpracovna typologie oban ve vztahu k evropsk integraci. Pevaoval
typ integran (37%), podporujc vstup do vech existujcch zpadoevropskch struktur, dle
ekonomicko-integran (29 %), podporujc vstup do ES s vjimkou NATO, dle indiferentn
(21 %), kter se k problematice nevyjadoval, antiintegran (8 %) se zpornm postojem
a konen vojensko-integran (5 %), reprezentujc skupinu oban, kter byla pro vstup
do NATO, ale odmtala vstup do ES.
137
Z toho bylo patrn, e vce ne 70 % oban bylo pro uritou integraci a jen necel desetina
zsadn proti. Integran typy oban byly zrove spokojenj jak s politickou situac v zemi,
tak s prbhem ekonomick reformy. Z antiintegranch typ bylo spokojeno s politickou
situac jen 11 % a s spnost ekonomick transformace jen 3 %.
Bylo zejm, e pesvden o poteb vstupu do NATO kladn ovlivovalo i postoje k ar-
md a obran. Vojensk integrace byla vak spe chpna jako jednosmnn proces, spo-
vajc pedevm v poskytnut bezpenostnch zruk Severoatlantickm paktem, bez ohledu
na jeho vlastn problmy.
Problmy zen a velen
Zsadnm clem polistopadov transformace armdy, vedle personlnch zmn, bylo
zmnit systm zen a velen, pedevm pak prosadit participativn styl zen. K tomu bylo
nutn nejen teoreticky, ale i vzkumn vyeit jeho vztah k nedln velitelsk pravomoci.
Vzkumy zjistily neuspokojiv stav dc prce v jednotkch a tbech armdy. Nepodailo
se nejen zajistit vraznj zmny, ani zlepit situaci, dokonce se nkde stav i zhoril. Tato
negativnj hodnocen byla do urit mry podmnna dsledky reorganizace a redislokace
armdy v souladu s novou vojenskou obrannou doktrnou.
Nedln velitelsk pravomoc byla stle chpna ve starm pojet. Sice bez stranickho vlivu,
ale se vemi prvodnmi znaky. Nov participativn pstupy a metody se podailo prosazovat
jen sporadicky. Trvala plin centralizace rozhodovacch proces, velen a do nejnich
velitelskch stup s pominutm mezilnk. Tm se zuoval prostor pro samostatn rozho-
dovn a jednn, co udrovalo vysokou mru pasivity.
Pi zen se stle vrazn vt mnostv asu a intelektuln kapacity vnovalo opera-
tivnmu zen a een aktulnch otzek na kor potebn strategie a koncepce, doch-
zelo k velkmu mnostv zmn v pijatch rozhodnut. ada z nich vak byla determinovna
z vnjho okol armdy. Zrove chybla adekvtn kritria hodnocen innosti dc prce
velitel a nelnk v novch podmnkch. To vedlo i k ad omyl v personln prci a v-
sledkem byla nespokojenost tm ptiny vojk z povoln s jejich zaazenm. A to v situaci,
kdy dochzelo k vraznm mobilitnm pohybm, kter vytvely objektivn podmnky pro
optimln personln prci.
Zkladnm pinami nedostatk byl styl zen a velen, nedostaten pipravenost velitel
na prci s lidmi, existujc vojensk dy a pedpisy a patn organizan, asov a materiln
podmnky pro prci. Tato situace jen konzervovala pevajc autokratick styl zen a velen
s vraznmi administrativn byrokratickmi prvky, akoliv 80 % podzench preferovalo
participativn styl zen. Ptin vak nadle vyhovoval styl autokratick.
Systm socilnho zen
Pi vytven podmnek k prohlouben participativnho stylu zen se pedpokldalo,
e bude podpoen i vytvejcm se novm systmem socilnho zen, a tm i zvraznnm
lohy lidskho initele v zen. A to nejen pi zen socilnch proces v armd. Bylo proto
zajmav zjitn vzkumu, e u vojk z povoln byla rozhodujc potebnost prce orgn
socilnho zen (za potebnou ji povaovalo vce ne ti tvrtiny vojk z povoln), kdeto
u vojk v zkladn slub monost setkvat se s jeho pracovnky (tm 42 %). Nejlpe byla
138
hodnocena prce orgn socilnho zen pi zabezpeovn volna vojk, mn pak vzd-
lvac innost. Zajitn vojenskoobansk vchovy bylo dobr spe po organizan strnce,
mn ji po strnce obsahov. Znan absence orgn socilnho zen byla pociovna
zvlt v individuln prci s lidmi. Mnoh problmy souvisely pedevm s ne pli dostate-
nm vymezenm pravomoc pracovnk v socilnm zen. Na druh stran vojci z povoln
pli nestli o to, aby pracovnci tchto orgn podstatn ovlivovali rozhodovac procesy
velitel, personln prci a kzeskou praxi. Stejn tak, aby nelnk skupiny socilnho zen
byl zrove zstupcem velitele tvaru. Ml mu vak bt pmo podzen.
Zkoumn potebnosti jednotlivch odbornost socilnho zen na konkrtnch stupnch
velen ukzalo, e pevaovalo mnn, aby pedagogov a pracovnci kultury byli na stupni
rota i baterie, psycholog na stupni prapor, sociolog a prvnk na stupni pluk a brigda.
Politologa poadovala vtina respondent na vych stupnch velen. Nikde nebyl zpo-
chybnn nzor, aby u tvar psobili odbornci spoleenskovdnch slueb i nadle. Mezi
vojky z povoln nebyl pli velk zjem o duchovn sluby, protoe jen est procent z nich
se astnilo nboenskho ivota.
Pokud jde o vojky v zkladn slub, pevn st mla zjem pedevm o to, aby mohli
bt s pracovnky socilnho zen ve styku, co vtina mla, ale mlo tto monosti vyuvala.
Proto pouze ptina vyslovila pracovnkm socilnho zen dvru, tvrtina pak nedvru.
Nebyli tak pli spokojeni se zabezpeovnm osobnho volna, v nm pevaovaly pedevm
pasivn formy kulturnho vyit. Lpe ne vojci z povoln hodnotili rove vojenskoobansk
vchovy, a to zvlt vedou-li ji jejich velitel. Chtli se tak astnit astji nboenskho
ivota ne vojci z povoln. Zaveden funkce vojenskho duchovnho by ve srovnn se sed-
minou vojk z povoln uvtalo 41 % vojk v zkladn slub.
Prvn vdom v armd
Doshnout innho zen v novch podmnkch znamenalo i dobrou znalost prva.
Vzkum prvnho vdom v armd ukzal, e vojci z povoln nebyli s novou legislativou
a prvnmi normami dostaten seznmeni, a to mj. i pro nedostatek pslunch zkon,
pedpis ap. Nejastji velitel postrdali kontakt s prvnmi odbornky. Vzkum prokzal,
e k novm prvnm normm pevaoval spe zporn postoj, byly povaovny za nedoko-
nal a vrazn omezujc velitelsk pravomoci. Konen se to pozdji ukzalo nap. v poteb
novelizovat zkon o civiln slub. Mezi vojky z povoln vak v polovin roku 1992 pevl-
dal nzor, e v SFR jsou lidsk prva dodrovna, avak pokud jde o vojky z povoln, tak
polovina velitel se domnvala, e se ke vztahu k nim nedodruj. To mj. vedlo ke zven
sociln nejistot vojk z povoln a k jejich masovm odchodm z armdy. Z personln
prce se stal pevn nezen proces.
Literatura
(bude uvedena na konci 2. sti studie)
139
Z HISTORIE Z HISTORIE
JUDr. Ivan Kudela
O slavn bitv u Zborova
Poet naich legion v Rusku se koncem
roku 1918 ustlil na sle 61 800. Toto pro ns
dnes u st pedstaviteln vojensk tleso
pak putovalo celm Ruskem. Nebyli v nm jen
ei a Slovci (i kdy ti tvoili zdaleka nejvt
poloku vojska), do legi vstoupil tak neza-
nedbateln kontingent ukrajinsk, nmeck,
rumunsk, polsk a maarsk. Osudovm pe-
dlem byla bitva u Zborova v lt 1917. Svm
zpsobem to byla bitva bratrovraedn. ei
v rakousko-uherskch uniformch se ocitli
v bojovm doteku s echy v legionskch stej-
nokrojch. A pestoe se pebhn k Rusm
trestalo na rakousk stran neltostn, o to hoj-
nji se rozrstaly ady legi prv po zborovskm
stetu, dokonce takovou mrou, e se bhem
pouhho roku tm zdvojnsobily. Nepekvap
proto, e tzv. zborovsk tradice byla dlouho
povaovna za jednu z klovch sttnch tradic. Po vzniku eskoslovensk republiky se den
zborovsk bitvy, to jest 2. ervenec, stal - a do r. 1950 - svtkem s. armdy. Zborov si vak
zaslou n zjem i dnes, zaslou si klidnou, vcnou diskuzi nejen o vlastn bitv, ale tak
o jejch irch souvislostech.
Dne 2. ervence 1917 prorazily u vchodohaliskho msteka Zborova [1] ti pluky s.
steleck brigdy prudkm tokem frontov linie rakousko-uherskho armdnho sboru
a doshly pesvdivho vtzstv. Soudob literatura mluvila o slavn bitv u Zborova [2].
Tento lnek chce po osmdesti osmi letech pipomenout toto dnes zapomenut stetnut
echoslovk i spe ech v uniformch ruskch s echy v uniformch rakouskch a po-
soudit dnenma oima bitvu, vyzvednutou v mezivlenm eskoslovensku na hlavn svtek
nov eskoslovensk armdy, kadoron slaven za spontnn ast eskch a z vt sti
i slovenskch spoleenskch instituc a za irok asti obansk spolenosti.
Z hlediska Velk vlky 1914-1918, v n milinov armdy zpolily o pt uspodn
svta, pedstavovala v podstat nevznamnou epizodu, o n vlen anly evropskch
mocnost vesms ml. Pro ruskou vchodn frontu nebyla pnosem strategickm, ani tak-
tickm, protoe demoralizovan a rozpadvajc se rusk armda nebyla schopna vyut
neoekvanho prlomu neptelskch lini a obrtila se na bezhlav stup. et vojci
se ji dve astnili velkch bitev a prokzali v nich statenost a kompetenci, ale vdy pod
cizmi prapory, za ciz zjmy a v cizch uniformch. Jen v letech 1914-1918 rakousk armda
140
hnala v zjmu utlaovatelsk monarchie do boj na rusk a pedevm na italsk front pes
jeden milin ech. Zstaly po nich pomnky padlch po eskch mstech a vesnicch, ale
veternm z rakousk armdy se v nov republice poct a uznn nedostalo: bojovali za stt,
kter eskmu nrodu svobodu nepl a kter skonil na propadliti djin. Dnes pamtka
slavn bitvy u Zborova a jejho vznamu pro esk odboj a stt a pro jeho armdu v povdom
nroda vce mn vymizela.
Na otzku, v em spov mimodnost zborovsk bitvy, odpovd historik Jan Galandauer
v zasvcen monografii [3] z posledn doby cittem z pera spisovatele Karla apka:
Jsou v djinch udlosti, kter postupem doby nabvaj zvltn a skoro symbolick hodnoty
... Zborovsk bitva je (jednou z nich). Stala se skoro bezdn pedstavitelkou legionsk slvy.
Bylo by zbyten dokazovat, e heroick vkon naich legi nele v jednotliv bitv ... Co dv
zborovsk bitv tak mimodn postaven ... ? Myslm, e to jsou dv okolnosti: byla ... okza-
lm a samostatnm vstupem eskch vojsk na vlen djit a jako bitva se (odliovala od) t
ostatn anabze, sloen z bezejmennch akt statenosti, dmyslu, organizace a iniciativy
(Proto prvem pedstavuje) nejkrsnj tradici na armdy.
Tak odpovdl eln pedstavitel esk kultury - k podrobnjmu vkladu se jet vrtme.
Od esk druiny k eskoslovensk brigd
Nejvt esk zahranin kolonie v dob ped prvn svtovou vlkou ila v Rusku. tala
na edest tisc ech, z nich tetinu tvoili zemdlci usazen v druh polovin 19. stolet
na Volyni a povajc rusk sttn obanstv. Ostatn krajan byli podnikateli, manaery,
emeslnky, uiteli i jinmi odbornky, kte pichzeli do zem za vdlkem a ponechvali si
pslunost rakousko-uherskou. ili na slun ivotn rovni, zakldali krajansk spolky a ne-
zapomnali na vlast, i kdy se ztotonili s ruskou spolenost a s ruskm sttnm zzenm.
Na potku prvn svtov vlky vznikl z podntu Svazu eskoslovenskch spolk na Rusi,
hlscho se k obnoven esk sttnosti pod romanovskou korunou, vojensk oddl sloen
z mstnch dobrovolnk. Tzv. esk druina, tajc na tisc mu pod ruskm velenm, odjela
v jnu 1914 na frontu, kde vak nepsobila jako celek. Jej roty, plroty a ety, pidlen
k divizm a nim vojenskm svazkm jako rozvdn sluba, doplovaly rusk przkum
a dosahovaly se znalost rakousko-uherskch jazyk a zvyklost a se schopnost improvizace
a samostatnho rozhodovn a jednn vynikajcch vsledk. Tato nebezpen a zslun
innost zstvala rusk veejnosti utajena, i kdy zsluhou eskch rozvdk byl na pklad
na Blou sobotu roku 1915 bez vstelu peveden do ruskho zajet cel 28. rakousk p
pluk eskch dt i s hudbou [4].
Pes intenzivn zjem rusk generality na poslen kvalifikovanch rozvdnch slueb postu-
povalo roziovn esk druiny pomalu. Carsk vlda, tkopdn byrokracie a mstn guber-
ntoi soustavn brnili a pekeli eskm zajatcm vstoupit do pmho boje za svobodu svho
nroda. Odvolvali se na mezinrodn prvo, nedvovali eskmu nacionalismu, liberalismu
a katolictv nebo nedovedli rozliit echa od Austrijka (Rakuana). Iniciativn v tomto smru
postupovali nkte velitel ruskch armd. Proto se pes velk zjem vlasteneckch zajatc v t-
borech v roce 1915 Druina rozila jen o jeden prapor a a potkem ptho roku na steleck
pluk a v kvtnu 1916 na steleckou brigdu o dvou plucch. Na podzim 1916 pak zaala vstavba
tetho pluku, formln ukonen v dubnu 1917. Brigda a jej pluky neoperovaly stle jako
141
celky, ale zstvaly rozdleny v malch skupinkch po cel jihozpadn rusk front. Pesto
postupn pchod zajatc do eskch tvar pozitivn ovlivnil atmosfru a smlen rodcho
se vojska, jeho vztah k demokracii a jeho nzory na pt samostatn stt.
Roziovn eskoslovenskho vojska bylo v souladu se zmry politickho veden naeho
odboje a jeho elnho pedstavitele T. G. Masaryka, kter povaoval vytvoen poetnch
a zdatnch nrodnch vojenskch jednotek za jeden ze zkladnch pedpoklad spnho
odboje a jeho politickho i diplomatickho uznn. Soudil, e samostatn stt a svobodu si
zaslou jen nrod schopn vybojovat je se zbran v ruce.
Podmnky pro rozvoj eskoslovenskho vojska se nezlepily ani po pdu carismu na jae
1917. V eskoslovenskm odboji v Rusku sice v kvtnu toho roku jednoznan pevil vliv
nov vlen emigrace, podporujc prof. Masaryka a paskou s. nrodn radu, ale rusk
obansk vlda setrvvala na negativnm stanovisku k rozvoji eskoslovenskho vojska
a chtla je dokonce rozpustit! Na hroutc se front pak ukznn a bojechtiv echoslovci
nareli na nepochopen a na oteven neptelstv ruskch vojk, podlhajcch bolevickm
heslm o separtnm mru a o pd, opoutjcch frontu a odmtajcch pokraovat v boji.
Prozatmn rusk vlda soupec s boleviky se v kvtnu 1917 pokusila zabrnit plnmu
zhroucen vchodn fronty velkou ofenzivou, spojenou se jmnem ministra vlky Kerenskho
[5]. Mla bt vedena na jihozpadnm seku, nejmn zasaenm demoralizac, smrem
na Lvov. Jejm jdrem mly bt dobrovolnick dern oddly, kter mly obnovit bojovho
ducha armdy a strhnout k toku oddly vhajc i odmtajc poslunost. Pro ofenzivu byly
soustedny rozshl lidsk i materiln zdroje.
K asti na ofenziv se pihlsila i eskoslovensk steleck brigda. Pihlka byla
po jistm vhn poukazujcm na nesecvienost, na nepln stav a na nedostaten vyzbro-
jen a vystrojen pijata. V ruskch pomrech nelo o velkou jednotku: tala 3500 mu
ve tech plucch po tech praporech, z nich jeden sloen z volyskch krajan odmtl pod
vlivem prosted k toku nastoupit. Na prvm soustedn v Jezern u Tarnopolu brigda
provala nepoznan naden a euforii: tolik echoslovk se shromdilo ke spolenmu
boji pod husitskmi prapory a pochoduje za zpvu sokolskch psn! Vnmali pospolitost jako
velk nrodn svtek - po tech stech ltech od Bl Hory esk vojsko svobodn m do boje
za vlastn nrodn zjmy! Prosted, v nm se pohybovali, jejich optimismus a bojechtivost
nepodporovalo: rut vojci opoutjc frontu po celch praporech beze zbran jim rozmlouvali
mysl nastoupit do toku a z pochodu k front je zrazovali.
Jak probhala bitva
Oblben velitel brigdy rusk plukovnk V. Trojanov prosadil, aby jednotka nebyla nasazena
na hlavn smr ofenzivy, ale peazena na vedlej sek k 11. rusk armd.
Mm tu brigdu rd, ekl pr poruku Rudolfu Medkovi [6]. Vm, e ti lid jsou jako div
do ohn. Je to velkolep, ale bylo by koda, aby pila nazmar. Brigda toti nem co na sebe [7]
a nem m stlet. Pihlsili se do dernch trup, ani maj ... (potebnou) vzbroj a vcvik. Kdy
budeme toit, bude po brigd ... a bude znieno, mon navdy, jdro naeho vojska.
Brigda obsadila v noci na 22. 6. 1917 pidlen sek na vinch u obce Cecov (dnes
Kalinivka), irok 6,5 km (tj. 2 m na vojka) v podmnkch mlo pznivch. Finsk pluk, kter
stdala, opustil svvoln frontu a zbvajc hrstka vojk neochotn pedala nefunkn i
pokozen kulomety a piznala, e zbyl stelivo bylo zmrn ukryto a zakopno. Msto
142
zkop nala napl zcen nehlubok pkop s nedostatenmi kryty a s chatrnmi dr-
tnmi pekkami. Zbvajcch deset dn vnovala oprav vchozho postaven, pprav
zbran a pelivmu przkumu ternu. Posledn noc rozvdka zjistila od zajat poln stre,
e na rakousk stran stoj esk pluk, co neproniklo do ir pozornosti. V poslednch dnech
ztratili dlostelbou nkolik dstojnk, mimo jin piel o oko vyznamenan velitel rozvdek,
podporuk Jan Syrov, jeden z autor plnu toku [8].
Pln nezpracovali rut velitel pluk v hodnosti plukovnk, ale et poruci-velitel
rot bez vojenskho vzdln, ale s bohatou prax rozvdk. Neodpovdal tradinm ruskch
tonm postupm: byl rmcov a ponechval irok pole iniciativ a samostatnmu rozho-
dovn, jim velitel i vojci przkumnch jednotek pivykli. Nepedpokldal tok v sevench
adch, ale ve skupinkch vyuvajcch ternu a momentu pekvapen, schopnch improvizace
a nadanch uvdomlou kzn, bojovm elnem a obtavm nasazenm. astnk bitvy, poz-
dj generl Karel Klaplek (1893-1984), kter bojoval za druh svtov vlky na vchodn
i na zpadn front, vzpomnal, e se nesetkal s takovm nadenm, s nm u Zborova toili
et vojci. odhodlan poloit ivot za svobodu nroda [9].
Brigda toila v rmci 49. armdnho sboru mezi dvma finskmi divizemi [10], kter
mly na zkch (jen 2 km irokch) secch operaci rozhodnout. Mly obsadit pedevm stra-
tegickou vinu Mogila, hlavn oporu neptelsk fronty. esk brigda postupujc v druhm
sledu mla frontu vyrovnvat a udrovat spojen. Skutenost dopadla opan: z druhoadho
posln 11. armdy se stal hlavn spch ofenzivy a eskoslovensk brigda se msto pomocn
funkce stala strjcem neekanho vtzstv a prlomu neptelsk fronty.
Rno dne 2. ervence 1917 nastoupila brigda do vchozch pozic za soustedn palby
neptelskho dlostelectva, kter tok oekvalo. V bitv vlastn nebylo jednotn velen
roty vyrely ze zkop na veobecn rozkaz k toku. V 9 hodin vyrazili dobrovoln pi-
hlen grantnci s kolem prorazit prchody v neptelskch drtnch ztarasech. Jejich
velitel svobodnk Sekanina padl mezi prvnmi. Za nimi nastupoval na pravm kdle poslen
1. pluk. Poruk (pozdj plukovnk) Josef vec [11], velc 8. rot, zachytil v denku [12]
autentick obraz toku. Dobe zastlen neptelsk dlostelectvo zuiv zasypvalo palbou
roty stsnn ve vchozch pozicch. Vyskoil ze zkopu a s povelem Vped! vyrazil v ele
rojnice a probl ti sta metr zem nikoho k neptelskm zkopm. Proklouzli otvory v z-
tarasech a spojovacm zkopem pronikli do prvn linie, kde pekvapili obrnce oekvajc
tok zpedu u palebnch postaven. Pedstranm vrenm nefunknho runho grantu je
vec odzbrojil a s oddlem pronikal zkopem do dalch psem obrannch postaven. Zastelil
rakouskho poddstojnka z Plzn, kter jej se zbran ohrooval, a s ltost zjistil, e to byl
ech. Obratnm manvrem se podailo znekodnit kulometn hnzda a obrtit zbran proti
nedraznm protitokm neptele. Pi dalm postupu zajmali hlouky protivnk, kte
se vzdvali a po odzbrojen byli poslni beze stre do tlu. Rychl postup si vynutil vykat
na posily a dal peloen dlosteleck palby kupedu.
O pl hodiny pozdji vyrazil na levm kdle rovn poslen 2. pluk, smetl pedsunut
stre a do 10 hodin dokonil obsazen prvnho obrannho psma rakouskho opevnn.
Uvolnil tak prostor pro postup 1. praporu 1. pluku na pravm kdle, kter byl zastaven a utrpl
velk ztrty bon palbou z opevnn Mogily, kterou finsk divize na prvn pokus nedobyla.
Teprve spolenm silm eskch a finskch oddl byl uzel obrany obklen a kolem 14 hodin
dobyt. Staten odpor uherskho praporu, kter padl do poslednho mue, zachrnil rakousk
armdn sbor ped plnm znienm.
143
K poledni eskoslovensk oddly rychle pronikaly do dalch psem rakouskch opevnn.
Postupovaly obratn a s velkou vynalzavost, vyuvaly ternu, pronikaly spojovacmi zkopy,
vynoovaly se nenadle ze zkop a opt mizely a vnely zmatek do ad obrnc, kte mli
dojem toku zvl vycviench dernch oddl. Rann dobrovolci odmtali nvrat do tlu
a chtli pokraovat v boji s vtznmi druhy.
tok eskoslovensk brigdy prolomil frontu v i 12 kilometr a do hloubky 5 kilometr
a ustlil se ve vzdlenosti 3-5,5 kilometru od vchozch pozic. Zajali 62 dstojnk a 3150
vojk vetn tbu rakousk brigdy a ukoistili 20 dl a dal vojensk materil. spch byl
vykoupen vnmi ztrtami 190 padlch a poheovanch vetn 5 velitel rot a 800-1000
rannch. Padl byli 4. 7. 1917 pohbeni ve spolench hrobech nad vesnikou Cecov pod
prostm pamtnkem.
A veer za soumraku byla vyerpan vtzn brigda vystdna a odchzela do zlohy
spokojena s prvnm spolenm vystoupenm. Provolvala slvu svm velitelm, vzpomnala
na husitsk bojovnky a vychutnvala pocity a vymovala si zitky ze zdailho spole-
nho vystoupen. Rozhodn vtzstv nesecvien a patn vyzbrojen jednotky pekvapilo
rusk velen, kter si znovu uvdomilo jej kvality, nemlo vak k dispozici spolehliv zlohy
k operanmu vyuit prlomu ve prospch ofenzivy. Zprva o vtzstv se rychle roznesla
po cel front. Velitel armdnho sboru generl Salivaev pispchal na koni na msto, klanl
se rannm, vzdval poctu padlm a chvlil sml orly a bl sokoly, kte strhli za sebou
rusk slepice. [13]
Mjela kolona zajatc, z nich jeden pozdji vzpomnal: ... pochoduji asten v zstupu
zajatc mstekem Jezernou a ... slym zpv: Spjme dl, statn dl, za sokolskm praporem!
Vybhl jsem ze zstupu a hlsm se ke svm, hlsm se do eskoslovenskho vojska. [14]
Zajat maarsk major se rozlil nad proradnm vztahem eskch vojk k rakousk
armd, ale po mornch ltech pobytu v zkopech pi patn stran a pi odlouen od ro-
din, pi nervovm vyerpn a lhostejnm vztahu k vlce mli ei pochopiteln mal zjem
bojovat za csae pna.
eskoslovensk steleck brigda nadenm vystoupenm porazila na hlavu neptele
dvakrt silnjho, peliv opevnnho a lpe vyzbrojenho. Jej neekan spch spoval
v morlnch kvalitch, kter nepodlehly demoralizaci, a v originlnm pojet toku, zaloe-
nho na boji v malch skupinch a spolhajcho na osobn kvality jednotlivce i sehranch
kolektiv.
Na rakousk stran
Na rakousk stran fronty stl proti eskoslovensk brigd prapor 86. uherskho pluku
a 19. p divize sloen ze dvou eskch pluk: 35. plzeskho (61 % ech) a 75. jindicho-
hradeckho (82 % ech). Ob jednotky byly tokem znieny: maarsk prapor zcela pi
obran Mogily a rakousk divize tajc na 6000 mu utrpla fatln ztrty: 75. pluk piel
o 70 dstojnk a 2400 mu (z toho zajato 2000) a z 35. pluku zajato 1562 mu.
Divize byla rozmstna v zkopech z roku 1916, vyztuench traverzami a betonem a pro-
tkanch spojovacmi okopy od polnch str a ke tetmu obrannmu psmu . O dkladnosti
vstavby svd nalezen npis: Kdo dobude tchto zkop, zni Rakousko. [15]. Stav
jednotek i opevnn byl ped tokem proven a schvlen inspekc vysokch rakouskch a -
skonmeckch velitel. Shodou okolnost byla v den bitvy v Poslaneck snmovn ve Vdni
144
oznmena amnestie novho rakouskho csae Karla Habsburskho na trestn iny poli-
tick a vojensk vetn velezrady, uloen vojenskmi i civilnmi soudy, uren pedevm
pro echy. V rmci politiky usmen nrod mla elit obtn situaci monarchie ve tetm
vlenm roce a uspokojit odbojn echy uznnm eskho sttnho prva. Amnestie vyvolala
u nmeckch poslanc z eskch zem rozhoen reakce a protieskou hysterii v rakouskch
mdich. Oboj spatovali pinu zborovsk porky ve velezrdn dohod eskch vojk z 19.
divize s eskmi odpadlky v rusk armd. Bylo proto nazeno psn vyetovn zbylch
dstojnk a vojk divize a sousedcch tvar, zamen na innost obrany a na vztahy
k tonkm. Vyetovan shodn dovozovali jak bylo mono pedpokldat e se brnili
ze vech sil pesile, nezaznamenali ppady pedasnho vzdvn ani projevy zbablosti
i poraenectv. Byli zaskoeni nenadlm tokem speciln vycviench dernch oddl,
kter postupovaly s nezvyklou razanc a pronikaly pekkami s obratnost koek (kanze-
nartig). toc nebyli Rusov, kte se s nimi dve pichzeli bratit, snad pedstavitel
kavkazskch nrod (erkesi), ale v dnm ppad v nich nepoznali echy nebo Slovky,
ani neslyeli je mluvit esky i slovensky. Nemli tuen, e proti nim stoj a to krajan.
Vinu za porku pitali pozdnmu pchodu skonmeck zlohy na bojit, kter nena-
stoupila do protitoku a pomohla jen zacelit mezeru ve front. Rakousk armdn velen
dosplo k obojakmu stanovisku, e esk pluky sice neselhaly, v plnm rozsahu, e vak t
nesplnily vechny obrann povinnosti. Podezen z velezrdnho spojen s eskmi tonky
bylo vak oficiln vyvrceno i v parlament a proti 19. divizi ani proti jejm plukm nebyla
uplatnna krn opaten.
V rakouskm a v eskm tisku se v tto souvislosti poprv objevily oficiln informace
o existenci eskoslovensk steleck brigdy v rusk armd, kter povzbudily domc
odboj.
V rakouskch uniformch psobili u Zborova dva et dstojnci [17]. Velitelem 19. divize
byl generl poln podmarl E. Boeltzt, jeden z mla ech ve vysokch armdnch funkcch,
mezi mustvem oblben a hlsc se ke sv nrodnosti. Byl pesvden, e jeho vojci bojovali
dobe a e si nezaslou obviovn a osoovn. Po drtiv porce divize a po nenvistn
kampani podal o odvoln, jemu bylo po ase vyhovno. Neastn esk generl, jeho
divize byla v konfliktu s eskoslovenskou brigdou zniena, spchal koncem vlky na Ukrajin
sebevradu. Jin dstojnk Josef Koeppl velel jako podplukovnk 35. pluku a pozdji slouil
jako generl v eskoslovensk armd. V rozshlm rozboru s vyuitm osobnch zkuenost
a dokument z rakouskch archiv vylouil velezradu pluku dohodou s tonkem a poukzal
na dv hlavn piny porky: na nedostatek pohotovch zloh a na vadn projekt opev-
nn. skonmeck rezervn oddl nespchal na bojit pmou cestou, ale oklikou, co pi
napjatch vztazch mezi rakouskmi a skonmeckmi oddly bylo vykldno jako mysl.
Pi vstavb rakouskch opevnn byl mechanicky uplatnn vzor ze zpadn fronty s pod-
statn hust obranou. Soustavy spojovacch zkop od stanovi polnch str a ke tetmu
obrannmu psmu a nedostatench vzdlenost mezi tmito psmy obratn vyuili et
tonci.
Po bitv
Rusk vrchn velen oznmilo 3. ervence 1917, e chrabr vojska 4. finsk divize a es-
koslovensk brigdy opanovala siln opevnn neptelsk pozice na vinch (u Zborova) ...
145
Finsk brigda zajala 1560 dstojnk a mustva .... eskoslovensk brigda 62 dstojnk,
3150 vojk ... (a vtinu ukoistnch zbran obrtila proti nepteli).
lo o prvn citaci eskoslovensk jednotky ve zprv vrchnho velen, kter pedznamenala
zsadn pelom v jejm rozvoji a postaven. Rusk tisk pi kritickm nedostatku pozitivnch
zprv z fronty palcovmi titulky velebil zborovsk vtzstv hrdinnch echoslovk, kte
vykonali na front vce ne ti armdn sbory.
Brigd telegraficky blahopl prof. T. G. Masaryk, kter byl v t dob v Petrohrad. Jeho
upmnou radost nad vtzstvm zachytil jeho tajemnk J. Papouek: po peten novinov
zprvy na veejn vvsce pokynul pr izvoziku (drokai) na cestu do redakce echo-
slovka s smvnmi slovy: Jednou za as si to meme dovolit! Masarykovi naopak tele-
graficky blahopl nelnk hlavnho stanu generl A. A. Brusilov. Osobn brigdu navtvil
a vyznamenal ministr vlky Kerensk, povil jejho velitele na generla a slbil plnou podporu
roziovn eskoslovenskho vojska. Rusk vlda a hlavn stan si uvdomily aktuln hod-
notu ukznn a morln pevn eskoslovensk brigdy v dob vrcholcho rozpadu armdy
a povolily neomezen nbor eskch a slovenskch zajatc. Tak vznikly pzniv podmnky
pro rychlou vstavbu naeho vojska.
eskoslovenskou brigdu ekaly po slavnm vtzstv velmi obtn tdny. Ji 8. 7. 1917
byla znovu povolna do zkop, z nich toila 2. 7. 1917 a kter rusk oddly opustily. Krtce
nato 16. 7. pela nmeck a rakousk vojska do letn ofenzivy a zmnila rusk, tak zvan tar-
nopolsk stup na bezhlav tk. Prchaly desetitisce a statisce ruskch vojk beze zbran,
aby zachrnili hol ivot. echoslovci, pro kter zajet znamenalo oprtku, oputni vemi,
nemohli ustupovat jako celek, ale po plucch a ppadn po mench jednotkch na vlastn
pst. V urputnch bojch zachraovali sebe i rusk oddly z obklen za cenu vtch ztrt ne
u Zborova a mnohdy se nestaili postarat o vlastn rann. Mezi padlmi byl i oblben velitel
3. pluku, rusk kapitn Alexejev. Ani v tchto kritickch situacch echoslovci neztratili
soudrnost, obtavost a morln integritu.
Koncem ervence 1917 byla brigda soustedna na Volyni kolem msteka Polonnho,
aby se zotavila, doplnila a pipravila na nron koly vyplvajc z katastrofick situace
rusk vchodn fronty. Pijmala spontnn mohutn pliv eskch zajatc z tbor hlscch
se do vojska. Bhem t msc se brigda tajc pvodn ti a pl tisce mu rozvinula
v pln samostatn armdn sbor desetkrt pevyujc vchoz stav. Vznikla 1. eskosloven-
sk steleck divize Husitsk se tymi pluky, nesoucmi t jmna husitskch osobnost
[18], a souasn vyrstala na levm behu Donu 2. nhradn divize rovn se tymi pluky.
Sbor doplovaly dva pluky dlosteleck a dva pluky nhradn a dal odborn tvary. es-
koslovensk armdn sbor v potu tyiceti tisc mu zstval sice pod ruskm velenm, ale
po politick strnce podlhal s. nrodn rad a byl uren vhradn k boji proti stednm
mocnostem a nesml bt vyuit pro een vnitroruskch zleitost. Protoe v zim 1917
sovtsk vlda zahjila s stednmi mocnostmi jednn o separtn mr a uzavela pm,
byl sbor znovu ohroovn rychlm postupem rakousko-uherskch a skonmeckch armd.
Jeho peveden na francouzsk bojit se podailo jen z mal sti. Zanala eskoslovensk
i sibisk anabze, neuviteln taen obrovskou ciz zem zmtanou obanskou vlkou,
kterou si mohlo dovolit jen vojsko nleit velikosti a organizace a s mimodnmi morlnmi
i vojenskmi kvalitami a s vynikajc organizac a vojenskou kompetenc. Utkalo se na Volze
se silnmi sovtskmi ozbrojenmi silami, kter sice neporazilo, ale nebylo t jimi pora-
146
eno, a vyslouilo si zaslouenou pozornost celho svta. Trvalo vak jet nkolik let, ne
se po vlce mohl vrtit do osvobozen vlasti.
Zborovsk bitva oima prvn republiky
Stty ij idely, z nich vzely: eskoslovensk republika jako nov vznikl stt navzala
v roce 1918 na zahranin odboj, kterm prokzala svtu vechny pedpoklady pro samostat-
nou existenci, a pihlsila se pln k legionskm brannm i morlnm tradicm. Vznamn
msto v nich zaujala slavn bitva u Zborova.
Bitvou se v mezivlenm eskoslovensku zabvala rozshl literatura vdeck, vzpomn-
kov i pramenn vetn osvtovch brour a velkch reprezentativnch dl pro ir veejnost.
Nechybly ani rozbory a vyjden vojenskch odbornk. Autory tchto prac byli v pevn
me legioni pm akti s osobnm vztahem k odboji, k jeho nositelm a k jeho vsled-
km. I kdy usilovali o objektivn postien historie a pravdiv vylen skutenosti, nemohli
nevyjadovat pocity hrdosti a uspokojen, pociovan nad udlostmi a iny, jimi legie pisply
k osvobozen nroda a ke vzniku samostatnho sttu.
U zborovsk bitvy se soustedili na jej vtzn prbh a mimodk pominuli nkter vedlej
okolnosti. Nevnovali pozornost okrajovmu vznamu bitvy v rmci svtov vlky a vchodn
fronty, nepostehli nkter faktory usnadujc jej prbh, napklad nedostatky rakouskch
opevnn a pozdn pchod skonmeckch zloh.
Prvem vysoce ocenili morln i vojensk kvality tonk, ale hloubji se nezabvali reakc
jejich eskch protivnk v rakouskch uniformch, souinnost s finsko-ruskmi spolubojov-
nky na kdlech a dalmi osudy esko-volyskho praporu, kter odmtl do toku nastoupit.
Nemli monost studia v rakouskch vojenskch archivech, a snad to ani nepovaovali za d-
leit. Pli se svm prezidentem republice alespo padest let svobodn existence, ale vvoj
je zaskoil a krut zashl v roce, kdy se chystali oslavit jej dvact vro.
Jen zcela ojedinle se v literatue objevila upozornn, e oslavy zborovsk bitvy vyjad-
uj pocity pedevm eskho nroda a jsou lhostejn i dokonce odporuj ctn a smlen
siln nmeck a maarsk meniny i mohou narazit na lhostejnost i pocit kivdy u eskch
vetern z rakousk armdy i u vtiny zajatc, kte do legi nevstoupili.
Na otzku po mimodnosti i slv zborovsk bitvy odpovdala esk literatura vcelku
shodn s citovanm stanoviskem Karla apka. Uveme jin hodnocen pednho znalce bitvy,
historika odboje PhDr. Josefa Kudely, z drobn prce uren sokolskm vzdlavatelm k je-
jmu 10. vro:
(Zborov) umonil a usnadnil vytvoen velkho eskoslovenskho vojska v Rusku i v druhch
sttech spojeneckch a dal mu pevn zklad mravn a vysok idel vojensk, vykonal velmi mnoho
pro rozen znalost o naem nrodu v Rusku i v jinch zemch, ukzal celmu svtu, e n nrod
svobodu opravdu chce a e je j hoden, burcoval nrod ve vlasti a tvoil v nm nezlomnou vru
ve vtzstv i dvru ve vlastn sly. Zborov znamen ... (zsadn) pelom v naem odboji. [19]
S bitvou a jejmi vromi byla spojena ada okzalch sttnch a veejnch akc, napklad
zaloen hrobu Neznmho vojna v Praze. Byly pro nj netradin zvoleny ostatky jednoho
z legion padlch u Zborova, nelo tedy doslovn o neznmho vojna. Byly vyzvednuty
koncem ervna 1922 ze spolenho hrobu u Cecov, s poctami pevezeny do Prahy a slav-
nostn za rozshl asti legion a oficilnch host uloeny v Mal kapli Staromstsk
radnice v mstech, kde ped temi sty lty byli po blohorsk porce popraveni et pni.
147
Hrob slouil jako pamtn pietn msto do roku 1941, kdy byl zlikvidovn nmeckmi oku-
panty. Obnoven byl na vrchu ikov a v roce 1949, kdy legionskho neznmho vojna
nahradily ostatky vyzvednut z bojit u Dukly: legionskou tradici nahradila ideologie
druhho vchodnho odboje.
Vro zborovsk bitvy si pipomnali legioni ji na Sibii od roku 1918 a pozdji pravi-
deln s orgny sttnmi a spoleenskmi institucemi i se irokou veejnost ve vlasti. K 10.
vro v roce 1927 se na Bl hoe za ptomnosti prezidenta republiky, vldy a politick
a spoleensk reprezentace konala pehldka vybranch armdnch svazk vetn 25 letadel
1. leteckho pluku. Nsledovala slavnostn pou armdnch a legionskch delegac k po-
mnku padlch u Cecov.
V rmci 10. vro vzniku eskoslovensk republiky v roce 1928 uloil ministr nrodn
obrany vem tvarm eskoslovensk armdy uchovat v pamti pro pt pokolen nroda
slavnou tradici bitvy zborovsk a kadoron dstojn uchovat v pamti ... oslavit armdnmi
pehldkami, shromdnmi a tryznou ve vech posdkch jej vron den, kter se stal
hlavnm armdn svtkem. K tmto oslavm, kter se staly t soust kolnch osnov,
se spontnn pipojovaly eskoslovensk obce legionsk a sokolsk a jin spolky a sdru-
en a esk a z vt sti t slovensk veejnost. K tmu vro byla zahjena na ikov
stavba monumentlnho Pamtnku osvobozen s jezdeckou sochou Jana iky z Trocnova
a s administrativn budovou, s archivem a s muzeem na pat kopce podle projektu archi-
tekta-legione Jana Zzvorky.
Jeho slavnostn oteven pipraven k 20. vro vzniku SR bylo po mnichovskch ud-
lostech odvolno. Dne 22. 9. 1938 vlda veden legionskm hrdinou a astnkem bitvy
u Zborova Janem Syrovm vyhlsila mobilizaci, v zpt 30. 9. 1938 vak pod tkm ntla-
kem mnichovsk diktt pijala. Pamtnk byl v ltech 1951-1989 pemnn v eskoslovensk
komunistick panteon uren k pohbu elnch pedstavitel KS. Dnes ve sprv Nrodnho
muzea ek na rekonstrukci a definitivn vymezen svho posln.
Po rozbit SR
V roce 1941 se o zborovskou bitvu jako o symbol ruskch legi a zahraninho brannho
odboje opovrliv otel nacistick sttn tajemnk v protektort K. H. Frank [20], kter
odmtl le o legionskm hrdinstv a prohlsil zborovskou legendu za falovn djin
a obelhvn nroda.
Druh eskoslovensk odboj navzal tam, kde skonilo dlo legion: nastoupil do boje
za obnoven samostatnho sttu. astnili se jej i nkdej bojovnci od Zborova. Ve vlasti to
byli napklad generl Vojtch Lua [21] a generl Karel Kutlvar [22], z vchodnho odboje
lze uvst Zdeka Fierlingera [23] a generla Ludvka Svobodu [24]. Tisce legion padlo
za ob perzekuci okupanch nacistickch orgn, mezi jinmi mj otec PhDr. Josef Kudela
[25]. Legioni, jejich poet klesl piblin na jednu polovinu, po osvobozen v roce 1945
ji nikdy nezaujali msto, kter jim nleelo v mezivlenm eskoslovensku.
Velk nrodn slavnosti, zejmna mjov oslavy konce druh svtov vlky a vtzstv nad
nacistickm Nmeckem, nebyly u ns ji spojovny s innost a vsledky legi, ale s vtzstvm
sovtsk armdy a eskoslovenskho armdnho sboru, kter piel z vchodu.
Posledn oslavy zborovsk bitvy se konaly v ervenci 1947 v Praze pi pleitosti IV. mani-
festanho sjezdu eskoslovensk obce legionsk [26]. Slavnostn prvod vce ne edesti
148
tisc uniformovanch astnk ml dv sti: prvn tvoili legioni a druhou astnci dru-
hho odboje. V ele legion pochodovala pod historickou zstavou esk druiny slavn
zborovsk brigda, veden 1. plukem mistra Jana Husa s populrnm velitelem a hrdinou
Praskho povstn generlem Kutlvarem. Nsledovaly dal historick pluky a divize legi
ruskch s bvalmi veliteli, tyi pluky legi francouzskch a est pluk legi italskch. Nechy-
bly oddly eskch vojk Rud armdy a nmonk z boky Kotorsk a dalch dobrovol-
nk z prvn svtov vlky. Soust sjezdu, kter pedstavoval posledn velk legionsk
shromdn a oficiln pihlen k Masarykov demokracii obohacen o vsledky druhho
odboje, byla slavnostn scna na strahovskm stadionu.
eskoslovensk obec legionsk byla po norovm pevratu 1948 rozputna jako
instituce reakn a kontrarevolun a nahrazena Svazem bojovnk za svobodu, v jeho ele
stanul rudoarmjec Jan Vodika [27], kter v Rusku proti legim bojoval. V eskoslovensk
armd byly oslavy vro zborovsk bitvy nahrazeny slavenm bitvy dukelsk.
Zvrem
Samostatn eskoslovensk stt vznikl v roce 1918 proel za vce ne osmdest pt let sv
existence strastiplnou cestou plnou zvrat, okupac a totalitnho reimu a teprve v posled-
nm desetilet 20. stolet se znovu navrtil ke svobodnmu demokratickmu zzen, s nm
pvodn zanal. Legioni z prvnho odboje ji neij a jejich tradice, kter prvnch dvacet
let tvoily pte sttnho smovn, byly od nacistick okupace v roce 1939 pomineme-li
dobu druhho odboje v zahrani hrub napadny a odmtny a postupn upadly v zapo-
menut. Rozshl legionsk literatura odborn i krsn je veejnosti obtn dostupn
a tematika legi nov autory nepitahuje. Ze ivota veejnho i armdnho miz pomrn
nedvn osudov sek historie, v nm esk nrod zskal sttn samostatnost a prokzal
vysok morln i brann kvality.
tl knka Jana Galandauera Bitva u Zborova esk legenda z roku 2002, v edici Dny,
kter tvoily esk djiny, imponuje vedle tivosti objektivnm pohledem, komplexnm p-
stupem a irokou komplexn pramennou zkladnou. Dostane se bohuel jen do rukou malho
potu zjemc a odbornk a nepronikne do ir veejnosti. Jej zkladn poselstv, vc
se bezprostedn na legionsk tradice, pipomn dnen konzumn spolenosti pachtc
se za osobnm ziskem a majetkem, svtlou pamtku hrstky eskch vlastenc v ruskch unifor-
mch, kte v dalek cizin v dob osudovch revolunch zvrat nedbali na osobn prospch
a pohodln bezpe a nevhali nasadit vlastn ivoty pro vzdlenou a nejistou mylenku
samostatnho eskoslovenskho nrodnho sttu. Vtzstvm ve slavn bitv u Zborova dne
2. ervence 1917 oteveli dokon brnu rozvoje eskoslovenskho zahraninho brannho
i politickho odboje a vytvoili vchoz zkladnu pro vznik svobodn eskoslovensk spole-
nosti, kter se pozdji jejich piinnm stala vspou demokracie ve faizujc stedn a v-
chodn Evrop a kter byla sametovou revoluc znovu nastolena. Pamtku tchto ulechtilch
hrdin a jejich tradic pipomn pslunkm nai transformujc se armd i tento lnek.
Poznmky k textu:
[1] Dnes na zpadn Ukrajin v Tarnopolsk oblasti na ece Stryp.
[2] PhDr. Josef KUDELA. O slavn bitv u Zborova. eljabinsk 1918, Praha 1922, 1928 aj. Cit. dle vyd. OS Praha
1927.
149
[3] Jan GALANDAUER. Bitva u Zborova. esk legenda. Praha 2002, str. 10 an.
[4] Kudela, Josef, ca, str. 9.
[5] A. F. Kerenskij (1881-1970), eser, pedseda Prozatmn rusk vldy v Rusku 1917-1918, svren bolevickou
jnovou revoluc 1917 a v ptm roce emigroval.
[6] Galandauer, Jan, ca, str. 33.
[7] Mnoz vojci mli jet polokoichy, plstn vlenky a papachy. Cit. podle Jan Galandauer str. 35.
[8] Jan Syrov (1888-1970), armdn generl, starodruinnk vyznamenan ruskmi dy a citovan ve zprv
ruskho vrchnho velitelstv, velitel s. armdnho sboru na Sibii 1918-1920, v SR vojensk a politick ini-
tel, pedseda vldy 1938-1939, odsouzen 1947 za kolaboraci s nacisty k 20 letm vzen, 1960 amnestovn.
[9] Cit podle Jan Galandauer, ca, str 33.
[10] Rusk divize s posdkou ve Finsku.
[11] Josef vec (1883-1918), sokolsk uitel tlocviku v Jekatrinogradu na severnm Kavkaze, starodruinnk,
dstojnk ruskch legi, poslze plukovnk a velitel 1. steleck divize, spchal sebevradu 25. 10. 1918
ve stanici Aksakovo pod vlivem morln krize legionskch oddl ustupujcch od Volhy.
[12] Denk plukovnka vece, red. dr. Josef Kudela, Praha: Pamtnk odboje, 1922, str. 168.
[13] Kudela, Josef, ca, str. 17.
[14] Galandauer, Jan, ca, str. 68.
[15] T str. 15.
[16] Vrchn velitel vchodn fronty princ Leopold Bavorsk a velitel skupiny rakouskch vojsk generlplukovnk
Boehm-Ermoli.
[17] Galandauer, Jan, ca, str.
[18] Byly to pluky: 1. mistra Jana Husi, 2. Jiho z Podbrad, 3. Jana iky, 4. Prokopa Holho.
[19] Cit. broura OS o Zborovu z r. 1927, str. 25.
[20] Karl Hermann Frank (1898-1946), pedstavitel SDP v SR, nmeck nacistick politik, vedouc initel NSDAP,
1939 sttn sekret, 1943 sk sttn ministr a generl policie v protektort. V kvtnu 1945 odsouzen
lidovm soudem k trestu smrti a popraven.
[21] Vojtch Lua (1891-1944), rusk legion, brigdn generl, zemsk vojensk velitel na Morav, od r. 1944
pedstavitel odbojov Rady t a vojensk velitel domcho odboje. Zastelen eskmi etnky u Pibylavi.
[22] Karel Kutlvar (1895-1961) velel u Zborova 4. rot 1. pluku a v ele velitelstv Barto sehrl zsadn roli
v Praskm povstn 1945. V roce 1949 odsouzen na doivot, 1960 amnestovn.
[23] Zdenk Fierlinger (1891-1976) velel u Zborova 3. praporu 1. pluku, s. diplomat a politik, 1945-1946 ped-
seda vldy SR.
[24] Ludvk Svoboda (1895-1979), rusk legion, od 1922 dstojnk s. armdy, od 1939 velel s. jednotce v Pol-
sku, zrodku s. armdnho sboru v SSSR, 1945-1950 ministr nrodn obrany, 1952 vznn, 1968-1975 prezi-
dent republiky, kter odmtl jmenovat dlnicko-rolnickou vldu, avak zattil proces normalizace.
[25] PhDr. Josef Kudela (1886-1942), eln pedstavitel ruskch legi (len odboky NZ, nelnk Informan
osvtovho odboru a fredaktor s. denku, kulturn politick pracovnk masarykovsk orientace, stedo-
kolsk profesor a veejn initel v Brn, historik prvnho odboje, novin a vydavatel odbojov a sokolsk
literatury, autor vce ne 60 pvodnch prac. Zahynul v Osvtimi.
[26] Galandauer, Jan, ca, str. 133.
[27] Jan Vodika (1893-1961), pvodn pslunk s. legi, 1918-1919 jeden z vdc levicov opozice proti inter-
vennmu vystoupen legi. Jako initel KS vznn 1939-1945 v Sachsenhausenu. Po r. 1945 len V KS
a poslanec NS.
Pehled literatury o bitv u Zborova (star i souasn) je uveden v zvru ve citovan knihy
Jana Galandauera, str. 153 (pozn. autora pspvku).
150
VOJENSK
PROFESIONL
VOJENSK
PROFESIONL
Problmy strategickho velen u Armdy esk republiky a u ozbrojench sil USA jsou velmi
rozdln, pedevm svmi dimenzemi a koly. Pesto je eln seznmit se s nzory plk. M.
Flowerse na potebu kolen strategickch velitel, a to vzhledem k posln Armdy esk
republiky v koalici.
Souasn operan situace, organizace vojenskch sil, politick a vojensk sloitost bojit,
spolen a kombinovan operace a plnn kol vyaduj, aby velitel rozumli strategickm
dsledkm svch rozhodnut, i kdy psob na nich stupnch velen. Proto je nezbytn co
nejdve zahjit kolen dstojnk pro strategick velitelsk funkce a pro strategick mylen
dve v procesu jejich vzdlvn.
Zven potu, rozmanitosti a sloitosti kol klade na vojensk sly vt nroky ne kdy-
koli dve a vytv velkou mnohoznanost v metodologii pro spn splnn kol. Proto
je nutno nov definovat tradin vzory kolen velitel, kter souvisej s tradinmi stupni
velen. Ve skutenosti jsou rozhran mezi stupni velen nyn velmi neurit.
Nutnost kolit taktick velitele na strategick velitele a doshnout toho, aby byli schopni
velet za takto zmnnch podmnek je zcela zejm.
Rozvoj dovednost strategickho mylen s vyuitm soustavy velitelskch zpsobilost
je nezbytn, aby bylo dosaeno spolenho zamen pekrvajcho vechny stupn velen.
irok zpsobilosti peklenuj rozhran a dodvaj kontinuitu velitelm, kdy musej psobit
na nkolika rovnch souasn.
Velitel musej nabvat dovednosti pro operan a strategickou rove v prbhu sv
sluby, aby mohli spn dostt budoucm poadavkm. kolen strategickch velitel mus
bt zahjeno dve, aby je pipravilo k chpn a vkonu spnho strategickho velen
a k plnn kol.
Souasn operan situace je sloitj a mn pedvdateln a budouc operan situace
bude rovn takov. Mnohoznanost souasnch kriz a vojenskch akc vyaduje nauit
dstojnky ji na potku jejich sluby:
pedvdat inky druhho a tetho du,
vyjednvat,
chpat globalizaci,
vytvet konsenzus,
analyzovat sloit a mnohoznan situace,
myslit inovativn a kriticky,
inn komunikovat.
Souasn operan situace se po uritou dobu stvala sloitj a nepedvdatelnj.
Asymetrick prosted a nesouvisl bojit jsou skutenost.
Strategick kolen dstojnk
151
Dstojnick sbor mus bt schopen jednat v kadm prosted a mus se pipravit k jed-
nn tak v budoucm prosted. Vysoc velitel zjevn takov dovednosti potebuj, avak
velitel rot a prapor si musej bt vdomi strategickch dsledk svch akc ve sloit
souasn operan situaci.
Strategit velitel musej rozumt nstrojm sttn moci a asymetrick povaze nynjch
a budoucch ohroen.
Za mrovch operac stoj dokonce ni dstojnci ped problmy, v nich jejich taktick
rozhodnut budou pravdpodobn mt pm strategick dsledky. Proto si musej osvojit
strategick mylen, co vojensk koly pro ni dstojnky neumouj.
Vzkum velen mus pispvat ke zdokonalen rozvoje strategickch velitel, a tm zdoko-
nalovat strategick velen.
Ke zvldnut revolunch zmn v reformujc se armd a k velen na neuritm a nesou-
vislm bojiti jsou nezbytn strategick velitelsk dovednosti, jako pedvdavost a vytven
konsenzu, a zkladn velitelsk schopnosti, jako sebeuvdomovn a pizpsobivost. Pro
rozvoj tchto schopnost je nutno zavst rozshl kolen.
kolen dstojnk pro taktick a operan velen je veobecn eln, avak pprava
velitel pro strategick koly je nepln.
Mnoz dstojnci studujc na vysokch kolch nikdy neopust oblast taktiky a nkte
nikdy nenabudou jin velitelsk schopnosti ne ty, kter kadodenn uplatuj. Rozvoj stra-
tegickho mylen se stv vrcholnou prioritou teprve pozdji v prbhu sluby. Existuje mlo
cvien, kter zahrnuj strategick otzky pro velitele rot a dstojnky psobc na taktickch
stupnch. Existuje mlo pleitost pro zdokonalovn v otzkch, kter nemaj okamitou
uitenost. Avak souasn operan situace vyaduje, aby velitel jednotek rychle pechzeli
z taktickho rmce do rmce strategickho a pouvali svoje jednotky se stejnou dovednost.
Budouc doktrna bude tuto schopnost poadovat.
Strategick velen vyaduje rozumt vem tem rovnm vlky a tomu, jak jednotky
funguj jako soust vtho celku.
Mnohoznanost charakteristick pro nedvn konflikty dokazuje potebu dovednost
daleko pekraujcch jednoduch taktick velen. Vzhledem k tomu, e operace maj daleko-
shl vojensk, ekonomick, politick a diplomatick dsledky, se poaduje, aby si velitel
psobc na vech tech rovnch zachovali strategick hel pohledu.
Armda veobecn vybr pro vy velen dstojnky, kte doshli spchu na taktickm
stupni. Bezpodmnenm a ponkud nejasnm pedpokladem tohoto vbrovho procesu
je, e ti, kte mli spch na taktickm stupni velen, po zaazen na vy stupe velen
nabudou potebn dovednosti a zkuenosti pro strategick velen.
Pro vy velitele jsou stle elnj mezioborov zkuenosti. Operace s rozshlejmi
strategickmi a politickmi dsledky, jako i spolen, mezioborov a mnohonrodn plnn
kol budou brzy po potku vkonu sluby dstojnka bn. Z toho vyplv nutnost umoo-
vat zskvn zkuenost tm dstojnkm, kte pravdpodobn budou ustanoveni do funkc
se strategickou odpovdnost.
Proces zaazovn do funkc mus bt peliv zen, aby byl zajitn rozvoj dovednost
potebnch pro strategick velen.
Dosaen zpsobilosti pro strategick velen vyaduje celoivotn vchovu, kolen
a nabvn zkuenost. Armda mus vybudovat dstojnick sbor, kter m poadovan
dovednosti a nauil se sprvn plnit koly dleit pro strategick velen.
152
Proces rozvoje velitel vyaduje postupn kolen a vcvik, kter vytvo velitele majc
potebn dovednosti ve sprvnm ase. Je zejm, e m dve zapone rozvoj strategickho
mylen, tm lpe pro dstojnka i pro armdu.
Armda dnes nem jednotnou metodologii rozvoje strategickch velitel. Nynj kurzy
jsou zaloeny na dvjch vzorech, od nich je nutno upustit.
Je nezbytn zavst rozvoj velitelskch dovednost pro nkolik stup velen.
Armda mus zdokonalit strategick kolen ve kolch. Jejich osnovy musej bt pravi-
deln revidovny na zklad zptn vazby a zmn operanch podmnek. Prvky strategickho
mylen musej bt zaazeny tak do osnov kurs stedn rovn. Dal monosti studia
poskytuje dlkov studium na civilnch univerzitch.
Velitelsk cvien jsou pro astnky pleitost osvojit si strategick mylen ji ped
zaazenm na strategick funkce.
Samostatn studium je zkladem celoivotnho vzdlvn a prostedkem pro doplnn
studia ve kolch i pro rozvoj kritickho a tvrho mylen nezbytnho k een strategickch
zmn. Ke studiu je nutno vyuvat nejlep disponibiln spisy o strategick situaci a strate-
gickm velen, jako i spisy o morln dimenzi strategickho stupn.
Vchova mus sledovat nabvn trvalch zpsobilost, nikoli pomjivch dovednost.
Pro vchovu dstojnk schopnch strategickho velen je dleit sestavit soustavu jejich
zpsobilost. Clem je vychovat dstojnka dvryhodnho, doktrinln zpsobilho, noeticky
prunho, schopnho jednat v podmnkch neuritosti.
Po vytvoen soustavy poadovanch zpsobilost bude dalm krokem stanovit zpsoby
pro jejich nabvn a rozvoj.
Pramen: Colonel Michael Flowers, Improving Strategic Leadership, Military Review . 2/2004 (nas)
Jakmile Clausewitz jednou formuloval mylenku, e vlka je pokraovnm politiky,
ukzalo se, e tak poskytl myslcmu dstojnkovi vhodn filozofick toit ped hloub-
nm nad starmi, temnjmi a fundamentlnjmi aspekty jeho profese. Avak Clausewitz
sm vidl alespo koutkem oka, e vlka nen tak docela to, co on o n tvrd. Jestlie
vlky civilizovanch nrod jsou mn krut a niiv ne vlky nrod divoskch
zaal podmnn jednu ze svch nejslavnjch pas. Byla to mylenka, kterou se dle
nezabval, protoe se porn snail pedloit univerzln teorii toho, m by vlka mla
bt, spe ne m ve skutenosti byla.
John Keegan: Historie vlenictv
Beta-Dobrovsk, evk
Praha - Plze 2004
153
VOJENSK
PROFESIONL
VOJENSK
PROFESIONL
Podpora specilnch operac
informanmi operacemi
Vzhledem k posln jednotek Armdy esk republiky zaazench do koalinch sil je eln
seznmit se se irm rmcem, v nm jsou speciln operace podporovny informanmi ope-
racemi a s tm, jak je tato podpora organizovna. Vklad podv pplk. Bradley Bloom ve svm
lnku Information Operations in Support of Special Operations Military Review . 1/2004.
Zkrceno.
Informan operace je definovna jako integrovan pouit monost elektronickho
boje, operac proti potaovm stm, psychologickch operac, vojenskho klamn a ope-
ran bezpenosti k ovlivovn, naruovn, znemoovn anebo ovldnut rozhodovacch
proces protivnka, a to pi souasn ochran proces vlastnch. Ve prospch informanch
operac psob fyzick bezpenost, informan zabezpeen, obrann zpravodajstv a fyzick
tok. S informanmi operacemi zce souvisej operace orgn pro civiln zleitosti a civil-
n-vojensk operace.
Informan operace pln tyto dleit funkce:
odstraovat, omezovat, odrazovat a usmrovat protivnka, a tm naruovat jednotu
jeho velen a jeho zmry, a to pi zachovn vlastnho velen a zmru,
chrnit vlastn plny a zmait plny protivnka, co umon soustedit inky pro
dosaen maximln vhody, zatmco protivnk spotebuje svoje prostedky s malm
inkem,
ovldnout spojen a st protivnka, a to pi ochran vlastnho spojen a vlastnch st,
a tm ochromit monost protivnka dit organizovanou obranu a zachovat inn
velen vlastnch sil.
Zven operan tempo sil pro speciln operace a zmnn loha Velitelstv specilnch
operac USA zeslily lohu dokonal a soustavn podpory specilnch operac informanmi
operacemi. Sprvn koordinovan a veden informan operace mohou zachovat omezen
prostedky, snit operan riziko a vznamn podpoit splnn kolu silami pro speciln
operace.
Akoli sly pro speciln operace byly informanmi operacemi podporovny s spchem
zvlt v Afghnistnu a Irku, nejsou informan operace pln integrovny do tbn orga-
nizace a do plnovn a plnn kol zvlt na taktickm stupni. Pro zven innosti pod-
pory specilnch operac informanmi operacemi musej orgny specilnch operac ujasnit
organizan poadavky a odpovdnosti, vytvoit monosti pro plnovn informanch operac
a zavst proces zen informanch operac do operanch velitelstv.
Informan operace mohou pi vhodn integraci usnadnit speciln operace a zvit jejich
innost na vech stupnch.
Na strategickm stupni me podpora specilnch operac informanmi operacemi zahr-
novat na kol zamenou podporu jinmi vldnmi orgny, podporu politickch rozhodnut,
154
prvky regionln bezpenosti, programy spoluprce a podporu informanmi operacemi
vedenmi koalinmi partnery. Spolen skupina pro speciln operace me mt prospch
z informan operace veden spolenou kolovou skupinou pro informan operace nad-
zenho stupn a ze sekundrnch ink jinch koalinch operac proti neptelskm silm
a obyvatelstvu ve spolenm prostoru specilnch operac. Tyto akce vznamn ovlivuj
operan prosted sil pro speciln operace a pi sprvnm veden mohou napomoci k dosa-
en cl stanovench velitelem.
Velitelstv sil pro speciln operace operanho stupn je klovm lnkem pi plnovn
a koordinaci podpory specilnch operac informanmi operacemi. Za integraci informa-
nch operac pro podporu specilnch operac bude odpovdat velitel specilnch operac
na vliti.
Informan operace mohou vznamn podpoit splnn kolu sil pro speciln operace
clenmi a koordinovanmi taktickmi akcemi. Je mono pouvat operan bezpenosti,
klamn a informanho zabezpeen k ochran zmyslu, elu, asu a msta operace, zatmco
psychologick operace psob na protivnka, oslabuj jeho morlku a utvrzuj jeho nzor
o nevyhnutelnosti porky.
Bhem akc proti cli orgny elektronickho boje a orgny psobc proti potaovm
stm izoluj neptelsk systmy velen, spojen, pota a przkumu, aby zabrnily vstraze
anebo vzvm k vysln posil, zatmco taktick psychologick operace odstrauj obyvatel-
stvo od zsah a taktick klamn odpoutv pozornost anebo akci protivnka. Po ukonen
operace orgny pro psychologick operace, pro civiln zleitosti a pro veejn zleitosti
vyuij spchu operace pro zskn podpory lidu pro cle svho veden a pro omezen volnosti
jednn protivnka.
Pro zven tto rovn integrace velitel zaad koly informanch operac do tabulky
taktick souinnosti. K tomu je nezbytn skupina pro plnovn informanch operac
vybaven potebnmi znalostmi a prostedky pro spoluprci s jinmi velitelstvmi a podpr-
nmi organizacemi.
Velitelstv specilnch operac na vliti v mru plnuje speciln operace a zpravidla
si ponechv operan zen sil pro speciln operace zasazench do bezpenostnch akc
a do spoluprce na vliti.
Velitelstv specilnch operac na vliti bhem zasazen me psobit jako dic l-
nek samostatn spojen skupiny pro speciln operace, jako spojen skupina pro speciln
operace podzen spojen kolov skupin, nebo jako sloka pro speciln operace v rmci
kombinovanch sil.
Za vlky proti terorismu me velitelstv specilnch operac na vliti psobit tak jako
pedsunut prvek velen.
A pln velitelstv specilnch operac na vliti jakoukoli lohu, jsou pidlen vycviench
plnova pro informan operace a zaveden standardnch proces integrace informanch
operac dleit, aby bylo dosaeno maximln podpory specilnch operac informanmi
operacemi. Dleit faktory jsou:
stanoven specifickch operanch poadavk na informan operace,
pidlen vhodnho stlho a posilovho personlu pro splnn tchto poadavk,
vytvoen tbn organizace a stlch operanch postup pro plynulou koordinaci
podpory informanmi operacemi.
155
Operan poadavky na velitelstv specilnch operac v mru jsou:
zpracovvat anebo upesovat plny zasazen, operan plny a plny pro podporu
kol na vliti,
plnovat a vykonvat tu st plnu bezpenosti a spoluprce na vliti, kter se tk
sil pro speciln operace,
pedkldat nadzenmu velitelstv nvrhy na zasazen sil.
Stanoven a plnn zkladnch kol informanch operac v mru zvyuje kvalitu plnovn
a vytv tak dleit vztahy, kter zv vkonnost za vlky. Aktivn mrov pln infor-
manch operac, zamen na ovlivovn klovch protivnk, me pzniv ovlivovat
operan prosted a zmenovat monost vzniku kriz.
elnou metodou, kterou me velitelstv specilnch operac na vliti pout pro splnn
mrovch poadavk na plnovn informanch operac, je vytvoit stlou skupinu personlu
ovldajcho psychologick operace, elektronick boj, operace proti potaovm stm,
zpravodajstv tkajc se informanch operac, podzenou zpravodajskmu oddlen. Akoli
zpravodajstv nen zkladn oblast psoben informanch operac, zskvn a analza dat
tkajcch se informanch operac vyaduj speciln kolen a zkuenost v analze faktor
tkajcch se st a lidskch faktor. Tato skupina bude dleitou soust spolen plnovac
skupiny velitelstv specilnch operac na vliti.
Bhem operac pi zasazen se znan roz funkce velitelstv specilnch operac na vl-
iti. Krom toho, e budou zachovny mrov odpovdnosti a znalost situace na vliti,
velitelstv specilnch operac na vliti asto vytvo poten jdro spojen kolov skupiny
pro speciln operace a v tto loze bude odpovdn za tyto funkce:
sledovn prbhu bitvy,
hodnocen monosti veden specilnch operac operanho stupn,
pedbn analza kol,
ukldn kol podzenm,
zpracovn rozkaz a nazen,
revize a schvalovn pln podzench pro zasazen,
udrovn vertiklnho a horizontlnho styku,
pedchzen a een spornch otzek a revize pln podpory,
udvn cl a plnovn paleb,
hodnocen boje a zavdn zptn vazby,
zpracovn budoucch pln.
Skupina pro informan operace sil pro speciln operace je odpovdn za integraci ope-
race do plnu spolen kolov skupiny nebo do plnu informanch operac na vliti.
Poteby veden informanch operac ovlivuj tak jin situan faktory jako
operan situace (zempisn a politick podmnky a pravidla zasazen),
neptelsk monosti (struktura velen a zbraov systmy),
sloen vlastnch sil (spolen kolov skupina s pslunmi podprnmi velitelstvmi,
poet podzench kolovch skupin pro speciln operace, koalin partnei, zpsob
jakm vede boj nadzen velitelstv).
156
Kad skupina pro speciln operace by v mru mla mt vhodnho koordintora specil-
nch operac, kter mus mt rozshl znalosti monost informanch operac pro podporu
specilnch operac a bt vykolen jako plnova informanch operac. Charakteristiky kolu
uruj, jak dovednosti pro plnovn informanch operac jsou dleit k plnn taktickho
kolu. Sloka sil pro speciln operace me od nadzenho velitelstv vydat podprn
skupiny pro informan operace.
Zkladn odpovdnosti taktickho plnovae informanch operac u sil pro speciln
operace jsou veobecn tyto:
a) analza kolu ke zjitn poadovanch ink informan operace,
b) pedbn podpora a poadavky na volbu cl,
c) upesnn prbhu akce,
d) odborn posouzen informanch operac pro velitele.
Vsledkem prce plnovae informanch operac, pedkldanm velitelstv skupiny pro
speciln operace, je poadavek na podporu informanmi operacemi, kter plnovai infor-
manch operac tohoto velitelstv poslou pi zpracovn uritch akc a pidlen prostedk.
Jakmile skupina pro informan operace nadzenho velitelstv pidl prostedky, podzen
skupina pro informan operace sil pro speciln operace uskuten konenou koordinaci
a zaad pipravovanou akci do taktick tabulky souinnosti.
Orgny sil pro speciln operace musej maximalizovat prostedky a monosti pro infor-
man operace na operan rovni jak v mru, tak pi zasazen, aby byla poslena inn
podpora specilnch operac informanmi operacemi.
(nas)
Politika me pokraovat; vlka nesm. Tm nen eeno, e role vlenka je skonena.
Svtov spoleenstv potebuje vce ne kdy jindy kvalifikovan a disciplinovan vle-
nky, kte jsou pipraveni dt se do slueb sv vldy. Takov vlenci musej bt po prvu
chpni jako obrnci civilizace, nikoliv jej neptel. Zpsob, jakm bojuj za civilizaci
(proti etnickm fanatikm, loklnm vojenskm dikttorm, ideologickm radiklm,
obyejnm drancovnkm a organizovanm mezinrodnm zloincm), neslze odvodit
jen ze samotnho zpadnho modelu vlenictv. Budouc mrov dozor a mrotvrci se
maj hodn co uit od alternativnch vojenskch kultur, nejenom orientlnch, ale tak
od kultur primitivnho svta.
John Keegan: Historie vlenictv
Beta-Dobrovsk, evk
Praha - Plze 2004
157
VOJENSK
PROFESIONL
VOJENSK
PROFESIONL
PhDr. Zdena Rosick, CSc.
Velitel-manaer a een konflikt
Autorka se v svm pspvku zabv problematikou lohy dcho pracovnka a velitele
z pohledu lidskho faktoru jako rozhodujc sly organizace, otzkou veden a zen rznorod
pracovn sly a lohou interpersonln komunikace pi een a pedchzen konfliktm. Zaml
se nad rol jednotlivce v pracovnm tmu a pipomn vznam argumentanch dovednost
i prvek tzv. persuasivn modln orientace osobnosti.
Staffing
Organizan schopnosti jsou povaovny za jeden ze zkladnch pedpoklad spnosti
velitele. Soust je uren konkrtnch pravomoc a odpovdnost a smyslem organizovn
je zajitn plnn pracovnch i sluebnch kol a koordinace vech zastnnch lnk.
Lidsk faktor, a obansk zamstnanec nebo pslunk ozbrojench sil, je stle vce chpn
jako rozhodujc sla organizace, a proto je pro staffing vynakldno velk mnostv asu
i prostedk. Kdo nedovede dit sm sebe, neme dit druh a zkladem selfmanagementu
je dovednost organizovat vlastn as. Vchodiskem k uvdomn si vznamu hospodrnho
nakldn s asem je tzv. Paretiho princip 20 : 80, tedy e dvaceti procenty efektivn
vynaloenho asu a energie zskvme osmdest procent vsledk.
Souasn teorie zen zdrazuje nkter zsadn, kritick strnky organiztorsk innosti
oznaovan jako 7S: Strategy, Structure, Staff, Systems, Shared values, Style, Skills.
Komunikativnm interpersonlnm dovednostem velitele se zan vak postupn vnovat
stle vt pozornost (a meme si pipomenout slova Benjamina Disraeliho: Men govern
with words) a termn komunikativnost pat k vysoce frekventovanm pojmm. Organi-
zan schopnosti jsou povaovny za jeden ze zkladnch pedpoklad spnosti, soust
je uren konkrtnch pravomoc a odpovdnost a smyslem organizovn je zajitn plnn
pracovnch kol a koordinace vech zastnnch lnk.
Lidsk zdroje obecn zahrnuj velk mnostv lid ve vnjm prosted, z kterho je orga-
nizace schopna zskat a zformovat vlastn kvalitn intern zdroj a dle vyuvat jeho potebn
znalosti, aktivity a dovednosti. Nejnovj vsledky vzkum ukazuj, e v podstat existuj
tyi vrazn trendy, kter je teba brt v vahu a vnovat jim zvenou pozornost. Jedn
se o kulturn rznorodost pracovn sly (vy poet multinrodnostnch tm a kontingent),
rostouc poet en, strnut populace a pokles potu prceschopnho obyvatelstva. zen
jakkoliv jednotky nebo tmu spov v plnn kol prostednictvm vyuvn dovednost
a talentu lid. zen lidskch zdroj je asov i finann nron, proto se strategick vznam
efektivnho zen lidskch zdroj dostv stle vce do obecnho povdom.
S problematikou staffingu, tzn. formovnm pracovn sly, zce souvis funkn analza
pracovnch mst a metoda PAQ (Position Analysis Questionnaire), kter se postupn dostv
do poped zjmu i u ns. Tato metoda se zamuje na chovn jedince bhem pracovnho
vkonu a zohleduje na rozdl od jinch metod nejenom dimenze prce, ale i dimenze pra-
covnka. Rozeznv celkem est dimenz:
158
- zdroje informac, kter jsou nezbytn pro vkon prce,
- mylen a rozhodovn, kter je teba pro vkon prce,
- fyzick innosti a zrunost, kter je vyadovna na pracovnm mst,
- vztahy s ostatnmi lidmi, k nim dochz na tomto pracovnm mst,
- pracovn prosted a reakce pracovnk na toto prosted,
- dal charakteristiky prce.
Ob metody se hodn pekrvaj, ale metoda PAQ zdrazuje psychologick reakce pra-
covnka na poadavky a souvislosti prce. Sna se zamit na skutenost, e pracovn vkon
je kombinac charakteristik prce a charakteristik lovka.
Komunikativnost a schopnost vyjednvat
Slovo komunikace vychz z latinskho communis - spolen. Podstatou komunikace je
spojen, sdlen, nikoliv jenom pouh sdlen. Pojem komunikace v technice a vojenstv je
chpn ve vznamu spojen nebo vmna a penos informac. Komunikace je vztahem, kter
vznik mezi tm, kdo sdluje, a tm, kdo zprvu pijm. Umn komunikace je velice sloit
proces, je to druh umn, asto zdroj nedorozumn a konflikt, kterm je mono inn
pedchzet. Soust komunikativnch dovednost a umn jednat s lidmi vbec, je
umn mluvit (vyjadovac a rtorick dovednosti),
umn naslouchat (aktivn naslouchn, zptn vazba),
umn mlet (situan odhad, selektivnost sdlen).
Kad z ns je nkdy postaven do role vyjednavae. Jedn z ve postavenmi kolegy
z jinch sek, se zstupci veejnosti, obchodnmi partnery ... Nememe nikdy stavt
pouze na formln autorit a pikazovn, musme samozejm vyjednvat o ad problm
i se svmi podzenmi. Schopnost vyjednvat vypovd o komunikativnch dovednostech,
ochot naslouchat argumentm druh strany a doshnout konsenzu. Vyjednvn je tendenc
ovlivnit jin vmnou nzor nebo smlouvnm a snahou uspokojit vlastn poteby jednn
s tmi, kdo m vliv na dosaen naeho cle. Pi vyjednvn jde vdy o dosaen uritho
kompromisu. Je tedy teba znt meze, kter jsme ochotni pi vyjednvn pijmout a kter
by mohly bt nosn i pro druhou stranu. Pi vyjednvn by si ml kad uvdomovat,
e vyjednvn, jako kad rozhovor, mus mt uritou dramatickou vstavbu, posloupnost
jednotlivch fz, tedy od seznmen k vyjden cl a zmr pes rozpor a stet k pehod-
nocen, kompromisu a dohod. K zsadm vznamnm pro spn jednn nle:
- dokonal pprava,
- jasn stanoven cl a monch stupk,
- vborn znalost partnera v jednn,
- znalost pravdpodobnch nmitek a protiargument,
- snaha o pozitivn pstup i pi nesnadnm jednn,
- naslouchn a zptn vazba,
- respekt k zsad dvat dostvat,
- pimen sebejistota,
- sebeovldn a trplivost,
- pevnost, ale souasn i prunost a empatie.
159
Konflikty jsou pirozenou soust na existence a nevyhne se jim tedy ani velitel, ani
jin dc pracovnk pi praktickm uplatovn jednotlivch funkc. S monm vskytem
konflikt je nutno potat jak pi plnovn, organizovn, hodnocen, kontrole... Kon-
flikt je teba chpat jako spor nebo stet mezi protichdnmi tendencemi. Konflikty je
mon dlit z nkolika hledisek: podle dlky trvn (krtkodob vs. dlouhodob) a vnitn
(intrapersonln) a vnj (interpersonln). Vnj konflikty meme dle rozdlit na kon-
flikty mezi dvma jedinci (vlastn interpersonln konflikty), mezi jedincem a skupinou
a na konflikty mezi skupinami. Jsme prbn stavni ped kol pedchzet vem tmto
typm konflikt anebo je musme efektivn eit. V dsledku sv pracovn pozice se me
dostvat do stetu s podzenm, spolupracovnkem na stejn rovni a s nadzenm.
Meme narazit na odpor cel skupiny nebo vtiny len, kte se ze zsady brn vemu
novmu a neprovenmu. Je nezbytn nauit se pedchzet konfliktm asto diametrln
odlinch postoj a zjm.
Stejn jako u stres a frustranch situac, me mt konflikt pozitivn roli. Takov kon-
flikt oznaujeme jako mobilizujc. Velk mnostv konflikt nebo vn konflikt pin ale
demobilizujc, tedy opan efekt. Poadavek na prevenci konflikt se vztahuje pedevm
k eliminaci demobilizujcch, destruktivnch konflikt, k jejich vylouen z interpersonl-
nch vztah. Krizov manaer m usilovat o jejich eliminaci z pracovit. Demobilizujc
konflikty jsou destruktivn, kal klima, nesmuj ani neusiluj k een problmu, naopak
problmy roziuj a prohlubuj. Clem je porazit protivnka, zdeptat ho a pokoit. Jedna strana
nenaslouch druh, emoce pehlu rozum, to se vemi zpsoby, ktermi se lze druhho
dotknout a ublit mu, vytahuj se star problmy, e je poznamenna agres, hrubostmi.
Takto konfliktn komunikace nerespektuje v podstat dn pravidla, ve je dobr k porce
druhho a domnl vhe.
Tmov role
Tm, skupina, jednotka, se stv prostedkem, jak je mon lpe doshnout cle. V ppad,
e se jedn o rznorod tm sloen z pslunk rznch nrodnost, asto kulturn i jinak
znan odlinch, je tento kol jet vznamnj. Benne a Sheats zpracovali role chovn
ped vce ne 40 lety, ale jejich klasifikace je obecn platn i dnes. Ukazuj, e s postupem
vvoje skupiny se jej jednotliv lenov diferencuj a zanaj pebrat rzn role. Zkoumaj
chovn len pracovnch tm nebo skupin a definuj ti hlavn role, kter se dle specifikuj:
(1) role orientovan na kol - dosaen cle, (2) na vztahy povzbuzovn a podpora, (3)
role orientovan na sebe sama.
Pomoc testu znmho jako team roles je mon diagnostikovat a charakterizovat kl-
ov tmov role. Tento test prognzuje tvoivost, mylenkovou prunost, ztovou odol-
nost, dominantnost, schopnost organizovat a vst druh, schopnost optimalizovat zaazen
v tmu a spolupracovat, aby se v tmov spoluprci co nejlpe vyuily konkrtn osobnostn
pedpoklady.
Meredith Belbin definuje roli v tmu jako snahu se uritm zpsobem chovat, podlet a bt
ve vzjemnm vztahu s ostatnmi. Belbin popisuje role v tmu jako model chovn, kter cha-
rakterizuje chovn lovka ve vztahu k dalmu lenu tmu s clem postupu a rozvoje tmu.
Postupn se vyhodnocovaly rysy osobnosti, typy mylen a chovn. Postupn vykrystalizovaly
skupiny s rznm chovnm, kter se ukzaly pro prci tmu jako pnosn. Tyto spn
160
clustery chovn vytvoily celkem devt skupin, vsledkem bylo devt tmovch rol a kadou
roli je mon charakterizovat pozitivnmi i negativnmi strnkami.
1. Role zamen na innosti: Shaper , Implementer, Complete Finisher.
2. Role zamen na osoby: Co-ordinator, Teamworker, Resource Investigator.
3. Role zamen na intelekt: Plant, Monitor Evaluator, Specialist.
V souasn dob lid pracuj stle vce spolen a role jednotlivc hraj stle vznam-
nj roli. Bylo by zcela myln se domnvat, e sebelpe vybran jedinci, kte tm doko-
nale spluj poadavky na danou roli v tmu, mohou efektivn v tmu fungovat, pokud je
na dan msto zalenme nsiln. Vbr vhodnch jednotlivc a sestaven tmu je pouze
prvnm krokem, ale proces ujasovn rol, odpovdnost i komunikace je nron. Pokud
pro vlastn spoluprci, dvru a sit tmu nen dostatek asu, tko meme oekvat
jeho efektivn fungovn.
Argumentanmi dovednostmi se zabvala ji staroeck eristika umn hdat se, obl-
ben pedevm sofisty. Ani sebelep velitel se neobejde bez enickho umn rtoriky.
Ml by mt velmi dobr rtorick dovednosti, bez nich se persuase pesvdovac dovednost
neobejde. Meme pipomenout Hollanda a jeho persuasivn modln orientaci osobnosti,
kter je charakterizovna tendenc k dominanci a umnm pesvdovat. Pedstaviteli tto
orientace jsou napklad politikov. Rtorick a komunikativn dovednosti jsou nezbytnm
pedpokladem inn persuase, kter by pitom mla umt zuitkovat nejen racionln
argumenty, ale zapsobit i na emoce. Zkladn je zptn vazba, ochota vidt problm oima
druh strany a aktivn naslouchn. Obdobn jako obecn u komunikace mv naslouchn
snad vt vznam ne samotn enick brilantnost. Principiln jednn vede tedy k obou-
strann pijatelnmu kompromisu, k dohod vhodn pro ob strany. Tento zpsob bv
oznaovn jako vhra-vhra (win-win). Vhra, kter pin porku druh strany, me
a asto bv budouc porkou i pro pvodnho vtze. Metoda win-win zohledujc zjmy
partnera v jednn a hledajc schdnou konstruktivn cestu pijatelnou pro ob strany je
jednou z monost, jak eit i pedchzet konfliktm.
Zvr
Komunikativn interpersonln dovednosti a schopnosti efektivn pedchzet konfliktm
a eit je nle k vznamnm pedpokladm spnosti velitel a dcch pracovnk a v rmci
obecn ppravy je jim vnovna stle vt pozornost. Vyvenost rtorickch dovednost,
umn naslouchat a situan odhad jsou zkladem schopnosti jednat s lidmi. Konflikty jsou
pirozenou soust lidsk existence a asto jsme stavni do situace vyjednvn.
Tuto sloitou problematiku bych rda uzavela slovy Josepha Jouberta: Clem diskuze
nebo sporu by nemlo bt vtzstv, ale pokrok.
Literatura:
KOHOUTEK, R. Poznvn a utven osobnosti. Brno: CERM, 2001.
MIKULTK, M. Komunikan dovednosti v praxi. Praha: Grada Publishing, 2003.
ROSICK, Z. Interpersonln komunikace vznamn faktor krizovho zen. Praha: T-SOFT, 2004.
WERTHER, W. B., DAVIS, K. Lidsk faktor a personln management. Praha: Viktoria, 1992.
161
Nadporuk Ing. David ehk
Chrnn zem a jejich mon
klasifikace pi hodnocen vlivu
vojenskho vcviku
Spoleensk tlak v zemch Severoatlantick aliance na efektivnost vcviku i ve sfe ivotnho
prosted pinutil v polovin devadestch let 20. stolet vcvikovou skupinu NATO/podskupinu
pozemnho vojska (NTG/ASG) ustanovit tzv. pracovn skupinu pro ekologizaci vcviku (ETWG
- Environmental Training Working Group), je se zabv problematikou snen negativnho
vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted. Jednm z hlavnch cl tto pracovn skupiny
bylo i vypracovn vhodn metody, kter by umonila snadno a rychle stanovit signifikantn
vlivy vojenskho vcviku a klasifikovat jejich dopad na danou lokalitu. V roce 1997 bylo touto
skupinou v belgickm Namuru zorganizovno jednn za elem prezentace prvn indexov
metody pod nzvem Training Impacts Matrix [1].
O principy posouzen vlivu vcviku se zaala zajmat ada stt kooperujcch v partnerstv
a do praxe zen vojsk se zaal prosazovat trend zkoumn vlivu vojenskho vcviku na i-
votn prosted za pomoc univerzln vhodn metody. Prvn lenskou zem NATO prezentujc
nvrh metodiky, zaloen na jednoznanch postupech a logickch operacch [2] byla esk
republika, kter metodiku uvedla na zasedn ETWG v Nmecku roku 2000.
V nsledujcch letech byla metodika dle rozpracovvna pozmnnm tmem eitel
a v roce 2003, na zklad jejho dokonen, byla prezentovna na mezinrodn konferenci
primrn struktura nvrhu metody hodnocen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted
s nzvem Index of Environmental Acceptability of Military Activities [3]. Jej podrobnj
popis je prezentovn v prvn kapitole lnku. Nsledujc kapitoly jsou zameny na klasifikaci
a indexov ohodnocen dopadov skupiny chrnn zem.
1. Index of Environmental Acceptability of Military Activities
Jedn se o primrn strukturu nvrhu metody, jejm clem je hodnocen negativnho vlivu
vojenskch vcvikovch innost na ivotn prosted. Uveden nvrh lze aplikovat ve vech
vojenskch prostorech ale i mimo n. Je vhodn k dosaen prevence, a proto se jev jako
vhodn nstroj systmu environmentlnho zen velitele vcviku.
Navrhovanou metodou lze systmov posoudit nejen vechny sloky biosfry, zahrnujc
rzn ekosystmy pedosfry, hydrosfry, atmosfry, rostliny, ivoichy a faktory neiv
prody, ale i rozdln typy nekonenho ohroen ivotnho prosted (zneitn ovzdu
chemikliemi a prachem, kontaminaci pdy a vody, mechanickou degradac pdy, vnen
odpad, pm i nepm pokozen ivch organism, psoben hluku a vibrac, zen,
pokozovn vzhledu krajiny aj.) za respektovn prvn pravy ivotnho prosted sttu.
Indexov metoda hodnocen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted je zaloena
na principu krokovho systmu, kter hodnot zdroj nebezpe (materil, technika, innost,
energii) a oblast jeho monho dopadu (sloky ivotn prosted). Clem vojensk aplikace
VOJENSK
PROFESIO-
VOJENSK
PROFESIONL
162
je tedy realisticky ohodnotit environmentln rizika vcviku vojsk v mrovch podmnkch.
Posuzovn rizik by mlo bt zaloeno zejmna na legislativnch podmnkch ochrany ivot-
nho prosted, aby innost jednotky byla nejen pijateln z environmentlnho hlediska,
ale i prvn oetena.
Podstata metody spov v elov analze, kter je tvoena okruhem nebezpe (N), tj.
zvolenou innost, kter svou materiln podstatou je nebezpen ivotnmu prosted a cit-
livmi dopady (D) na sloky ivotnho prosted, kter jsou vystaveny negativnmu psoben
zvolen innosti a mohou j bt vraznji ovlivnny.
Vlastn stanoven rizika sestv ze t krok. Nejprve je analyzovno nebezpe (N) a urena
sfra jeho monho dopadu (D). Za druh pomoc index a jednoduchch matematickch ope-
racch (stn a souinu) jsou stanoveny celkov indexov hodnoty nebezpe a dopadu (CIHN,
CIHD) a jejich kombinac je urena environmentln charakteristika jednotlivch rizik (ECR).
Tetm krokem je implementace zskanch vsledk do rozhodovacho procesu velitele.
Indexace environmentlnho rizika je stanovena ze dvou zkladnch vpot. Prvnm
clem je stanoven zkladn indexov hodnoty nebezpe (ZIHN) a zkladn indexov hodnoty
dopadu (ZIHD), ke kterm jsou potom v dalm lenn pitny pirka nebezpe (PN)
resp. pirka citlivosti dopadu (PD). Pirky maj vznam jako multiplikan faktor zesilujc
extrmn rizika. Soutem zkladn indexov hodnoty a pirky (ZIHN + PN resp. ZIHD + PD)
zskme celkovou indexovou hodnotu nebezpe (CIHN), plynouc z vojensk innosti, resp.
celkovou indexovou hodnotu dopadu (CIHD), kter zase ukazuje na citlivost ivotnho pro-
sted vzhledem k jeho potencilnmu pokozen. Druhm krokem je uren environmentln
charakteristiky rizika (ECR), kter je souinem dvou pedchozch indexovch hodnot (CIHN x
CIHD). Je rovn bezrozmrnm slem (indexem), prostednictvm kterho pak za pomoc
tabulky environmentlnch vliv urme monosti vcviku jednotky v dan lokalit.
Vhodami uvedenho nvrhu jsou monosti vestrannho pouit metody ve vztahu k va-
riabilnmu organickmu sloen cvicch jednotek rznch druh vojsk a armd NATO. Dalm
pozitivnm faktorem je flexibilita navren metody, kter zajiuje jej spn pouit jak
na pozemcch, kde vlastnick prva vykonv Ministerstvo obrany (vojensk jezdy, posd-
kov cviit), tak i na pozemcch soukromch vlastnk.
2. Klasifikace dopadov skupiny chrnn zem
V souasn dob je nvrh metody neustle roziovn o dal skupiny nebezpe a do-
padu, mezi n pat i ne klasifikovan skupina chrnn zem, kter navazuje a roziuje
problematiku lenn a indexovho ohodnocen pd, jen byla prezentovna potkem roku
2004 ve vdeck serilov publikaci Vojensk rozhledy [4].
Skupina chrnn zem e komplexn problematiku tkajc se ochrany zemnch sek
nebo vtch zemnch celk s dochovanmi prodnmi i krajinsko-estetickmi hodno-
tami. Jedn se nap. o nrodn parky, chrnn krajinn oblasti, prodn rezervace, prodn
pamtky, prodn parky, vznamn krajinn prvky i zemn systmy ekologick stability.
Ochrana zem je dle zkona o ochran prody a krajiny [5] klasifikovna do dvou zklad-
nch stup, a to na obecnou a zvltn. Dalm vznamnm ochrannm prvkem je pechodn
chrnn plocha, kter slou jako specifick nstroj k doasn ochran uritch zem.
Pro nkter tvary, prodn objekty i seky krajiny, pispvajc k podpoe ekologick
rovnovhy nebo majc vznamnou krajinotvornou funkci definuje zkon veobecn podmnky
163
ochrany. Tyto lokality nebo i vt krajinn seky jsou oznaovny jako obecn chrnn
zem a jsou jimi:
prodn parky
vznamn krajinn prvky
zemn systmy ekologick stability
Prodn parky jsou zem s nim stupnm ochrany, nepovauj se pmo za chrnn
zem, ale pouze za prostedek k ochran prody. Tato zem pokrvaj vt prodn zacho-
val celky, kter byly dve oznaovny jako oblasti klidu. Prodn parky nejsou definovny
v zkon o ochran prody a krajiny, nen povinn jejich centrln evidence. Vyhlauj je
okresn ady, kter jsou tak odpovdn za jejich stav a innost.
Vznamn krajinn prvky ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotn st
krajiny, kter utv jej typick vzhled nebo pispv k udren jej stability. Vznamn kra-
jinn prvky jsou lesy, raelinit, vodn toky, rybnky, jezera a doln nivy. Dle jsou to jin
sti prody, kter orgn ochrany prody jako vznamn krajinn prvky zaregistruje. Jedn
se nap. o mokady, stepn trvnky, remzky, meze, trval travn plochy, nalezit nerost
a zkamenlin, skaln tvary, vchozy a odkryvy. Registraci vznamnch krajinnch prvk
provd pslun poven obecn ad.
zemn systm ekologick stability krajiny je vzjemn propojen soubor piroze-
nch i pozmnnch, avak prod blzkch ekosystm, kter udruj prodn rovnovhu.
Je tvoen biocentry a biokoridory a jeho postupn navrhovn probh ve tech navzjem
provzanch hierarchickch rovnch - nadregionln (republikov), regionln (okresn)
a lokln (obecn).
Druhm a souasn nejvznamnjm ochrannm stupnm jsou zvlt chrnn zem.
Jedn se o arey s psnjm reimem ochrany vztaenm na konkrtn zem s pesnm
plonm vymezenm. Zvlt chrnn zem jsou vyhlaovna v nsledujcch kategorich:
nrodn parky
chrnn krajinn oblasti
nrodn prodn rezervace
prodn rezervace
nrodn prodn pamtky
prodn pamtky
Vzhledem k tomu, e mezi jednotlivmi kategoriemi jsou rozdly nejen ve zpsobech
ochrany (viz ne uveden klasifikace NP a CHKO do zn odstupovan ochrany prody), ale
i v jejich rozloze, je v praxi pouvno pro nrodn parky a chrnn krajinn oblasti oznaen
velkoplon zem na rozdl od ostatnch, kter jsou zahrnovna pod pojem maloplon.
Prvn kategori jsou nrodn parky. Jedn se o celosvtov uvanou kategorii, v n jsou
vyhlaovna mezinrodn nebo celosttn vznamn a jedinen zem s dochovanmi p-
rodnmi nebo mlo ovlivnnmi ekosystmy. Veker vyuvn nrodnho parku je podzeno
zachovn a zlepen prodnho prosted a mus bt v souladu s vdeckm i kulturn-osvtovm
a vchovnm poslnm. zem nrodnch park jsou lenna do ty zn odstupovan ochrany,
jimi se uruj limity hospodaen a jinho vyuvn prodnho potencilu. Nejpsnj reim je
stanoven pro prvn znu. Na zem nrodnch park je omezen voln pohyb veejnosti, podrob-
nosti jsou stanoveny v jejich nvtvnch dech. Nrodn parky maj samostatn sprvn orgn
164
sprvu nrodnho parku, kter koordinuje
a d vechny hlavn aktivity, tkajc se z-
sah do prodnho prosted. Pehled, roky
vyhlen a rozlohy nrodnch park jsou
uvedeny v tab. 1.
Chrnn krajinn oblasti jsou ji
nrodn kategori esk republiky, urenou
k ochran rozlehlejch zem nebo celch
geografickch oblast s harmonicky utv-
enou krajinou, charakteristickm relifem
a pevahou pirozench, resp. polopiroze-
nch ekosystm. Vznamnmi estetickmi
hodnotami takovch krajin bvaj i do-
chovan pamtky historickho osdlen.
Ochrana tchto oblast je odstupovna
do ty zn, stejn jako tomu je u nrod-
nch park. Soust prvn (nejpsnj)
zny jsou zvlt chrnn zem men
rozlohy, tzv. maloplon. Kad oblast m
pro koordinaci innost, kter se dotkaj
prodnho prosted, svoji samostatnou
sprvu. Vechny jednotliv sprvy jsou pak
centrln zeny Sprvou CHKO R. Chr-
nn krajinn oblasti se vyhlauj vldnm
nazenm. V souasn dob je v tto kate-
gorii chrnno 24 zem, jejich pehled,
data vyhlen a rozlohy jsou uvedeny
v tab. 2.
Nrodn prodn rezervace jsou
nejvznamnj kategori z tzv. malo-
plonch zvlt chrnnch zem.
Poskytuj ochranu jedinenm prodnm
ekosystmm nebo jejich souborm,
vzanm na pirozen relif a typickou
geologickou stavbu, v mezinrodnm
nebo nrodnm mtku ojedinlm svou
strukturou, zachovalost a ptomnost
vznanch prodnch fenomn. Clem
ochrany je uchovn nebo zlepen stavu
tchto ekosystm a dynamickch proces
v nich probhajcch. Zkladn ochrann
podmnky jsou stanoveny zkonem a za-
kazuj vechny innosti, kter by mohly
negativn ovlivnit prodn vvoj. Hospo-
dsk vyuvn je vyloueno s vjimkou
Nzev nrodnho parku
Rok vyhl-
en
Rozloha
[ha]
Krkonosk nrodn park 1963 36 300
Nrodn park Podyj 1991 6 300
Nrodn park umava 1991 69 000
Nrodn park esk vcarsko 2000 7 900
Rozloha celkem [ha] 119 500
Nzev CHKO Datum
vyhlen
Rozloha
[ha]
Beskydy 5.3.1973 116 000
Bl Karpaty 3.11.1980 71 500
Blank 29.12.1981 4 000
Blansk les 8.12.1989 21 235
Broumovsko 27.3.1991 41 000
esk stedoho 19.3.1976 107 000
esk kras 12.4.1972 13 200
esk rj 1.3.1955 18 152
Jesenky 19.6.1969 74 000
Jizersk hory 8.12.1967 35 000
Kokonsko 19.3.1976 27 000
Kivokltsko 24.11.1978 63 000
Labsk pskovce 27.6.1972 24 500
Litovelsk Pomorav 29.10.1990 9 600
Luick hory 19.3.1976 35 000
Moravsk kras 4.7.1956 9 200
Orlick hory 28.12.1969 20 000
Plava 19.3.1976 7 000
Pood 27.3.1991 8 150
Slavkovsk les 3.5.1974 64 000
umava 27.12.1963 94 480
Tebosko 15.11.1979 70 000
rsk vrchy 25.5.1970 71 500
elezn hory 27.3.1991 38 000
Rozloha celkem [ha] 1 042 517
Tab. 1: Pehled a rozlohy nrodnch park
Zdroj: http://www.nature.cz/
Tab. 2: Pehled a rozlohy chrnnch krajinnch oblast
Zdroj: http://www.nature.cz/
165
innost, ktermi udruje nebo podporuje stabilita jednotlivch ekosystm. Dle je v nich
vylouena tba vekerch surovin, jakkoliv vstavba, chovy zve, podn hromadnch
sportovnch i spoleenskch akc a vechny dal aktivity a zsahy, majc za nsledek zmnu
dochovanch prodnch sloek - vegetanho krytu, fauny, vodnho reimu, pdy nebo jejho
chemizmu. Nrodn prodn rezervace zizuje obecn zvaznm pedpisem (vyhlkou)
Ministerstvo ivotnho prosted. V souasn dob je v tto kategorii vyhleno 110 zem,
piem mezi nejznmj a nejcennj z nich pat nap. ern a ertovo jezero, Boubnsk
prales, Pradd nebo Mohelensk hadcov step.
Nrodn prodn pamtky jsou zpravidla zemmi mench rozloh s clem zachovn uri-
tch specifickch prodnch objekt vysok (nrodn a nadnrodn) hodnoty. Pedmtem
ochrany v NPP me bt geologick nebo geomorfologick tvar (jeskyn, geologick profil),
nalezit velmi vzcnch nerost, vskyt velmi vzcnch a ohroench druh ivoich i
rostlin ve fragmentrn zachovanm ekosystmu, nebo tak tvar zformovan lovkem
(historicky cenn parkov pravy krajinnch sek, arboreta apod.). Obdobn jako je tomu
u nrodnch prodnch rezervac i nrodn prodn pamtky vyhlauje Ministerstvo ivotnho
prosted obecn zvaznm pedpisem (vyhlkou). Jako NPP je vyhleno celkem 102 zem.
Znm jsou nap. Kozkov, Zlat K nebo Babiino dol.
Prodn rezervace jsou ureny k ochran ekosystm vznanch pro urit region i
geografickou oblast. Maj stanoveny obdobn zkladn ochrann podmnky jako nrodn
prodn rezervace a vyhlauje je obecn zvaznm pedpisem pslun krajsk ad. P-
rodnch rezervac je v souasn dob 750.
Prodn pamtky jsou obdobou nrodnch prodnch pamtek, avak pouze s regio-
nlnm vznamem. Jejich prostednictvm lze chrnit fragmenty ekosystm, geologick
tvary nebo vznamn tvary relifu, i vskyt vzcnch druh organizm na sekundrnch
stanovitch. Podobn jako u prodnch rezervac zizuje jejich ochranu pslun krajsk
ad. Tato kategorie je z hlediska potu nejobshlej, protoe zahrnuje 1180 chrnnch
zem a objekt.
Seznam vech nrodnch prodnch rezervac, nrodnch prodnch pamtek, prodnch
rezervac a prodnch pamtek je uveden v ploze . 5 provdc vyhlky Ministerstva
ivotnho prosted R [6].
Nrodn parky a chrnn krajinn oblasti jsou dleny do ty zn odstupovan ochrany
prody [7]:
I. zna zahrnuje zem s nejvznamnjmi prodnmi hodnotami, zejmna pirozen
nebo mlo pozmnn ekosystmy a dal mimodn hodnotn zem.
Cl: uchovn nebo postupn obnova samodcch funkc a maximln omezen lidskch
zsah
Vyuit: nejjemnj formy hospodaen na loukch a v lesch, revitalizace tok,
redukce turistickch cest
II. zna zahrnuje zem hospodsky vyuvanch lesnch a zemdlskch ekosystm
s mstn uchovalmi prodnmi hodnotami vhodn pro etrn hospodsk vyuvn,
zem s mimodn dochovanou lidovou architekturou.
Cl: udren prodnch hodnot a zvyovn druhov a prostorov rozmanitosti eko-
systm
Vyuit: etrn formy hospodaen na loukch a v lesch, zatravovn orn pdy,
zachovn extenzivnch sad, redukce turistickch cest
166
III. zna zahrnuje lovkem znan pozmnn ekosystmy, intenzivn vyuvan lesn
a zemdlsk pozemky a nesouvisle zastavn zem sdel s zemn rezervou.
Cl: udren a podpora vyuvn pro ekologicky optimalizovan lesn hospodstv
a zemdlstv, ochrana typickho krajinnho rzu, vhodn formy turistiky a rekre-
ace
Vyuit: bn lesn hospodaen s clem doshnout co nejpirozenj skladby, bn
lun a pastevn hospodaen s postupnm pevedenm na ekologick zemdlstv,
protierozn opaten na orn pd, vstavba respektujc charakter osdlen a dotv-
ejc krajinn rz, vyuit zem pro veejnost na principech trval udritelnosti
IV. zna zahrnuje lovkem pokozen sti prody a souvisle zastavn zem sdel
s zemn rezervou.
Cl: zabezpeen prostoru pro rozvoj obc
Vyuit: vstavba respektujc charakter osdlen a dotvejc krajinn rz, vyuit
zem pro veejnost na principech trval udritelnosti
Specifickm nstrojem k doasn ochran uritch zem je pechodn chrnn plocha,
jejm clem je obdobn jako u ostatnch zvlt chrnnch zem rovn ochrana cennch
prodnch sloek. Lze ji vyuvat pro ppady okamit poteby chrnit urit prodn objekt
nebo jev, o jeho dal existenci, tendenci vvoje nebo hodnot nejsou k dispozici dostaten
informace. Jejm prostednictvm lze nap. stabilizovat podmnky prosted pi zahnzdn
ohroenho ptaho druhu i chrnit ped devastac nepedvdan soustedn vskyt jedinc
vzcnho druhu rostliny nebo ivoicha, o nm momentln nen znmo, zda je pouze
doasn i trval. Doasnou ochranu je mon tmto zpsobem zajistit i na plochch, kde
je douc uchovat stvajc prodn pomry pro krtkodobj studijn i vzkumn ely.
Vyhlen pechodn chrnn plochy pslu obcm s rozenou psobnost a provd
se rozhodnutm, kter obsahuje:
zdvodnn a el ochrany
omezen innost, kter by pedmtn objekt mohly pokodit nebo zniit
asov obdob, bhem nho tato ochrana plat.
V rmci klasifikace katalogu skupin nebezpe a dopad pedstavuj chrnn zem jednu
z nejrozshlejch dopadovch skupin. Jej nsledn lenn dle vznamu environmentln
ochrany bude provedeno do dvou zkladnch podskupin, a to na zem se zvltn a obecnou
ochranou. Zvlt chrnn zem budou dle utdna do dvou kategori podle citlivosti
dopad. Obdobn klasifikace bude provedena i u zem s obecnou ochranou. Zobrazen
podrobnho lenn m nsledujc charakter:
zem se zvltn ochranou
kategorie
I. zna NP a CHKO
nrodn prodn rezervace
nrodn prodn pamtky
II. kategorie
II. zna NP a CHKO
prodn rezervace
prodn pamtky
167
zem s obecnou ochranou
I. kategorie
III. zna NP a CHKO
prodn parky
vznamn krajinn prvky
pechodn chrnn plochy
II. kategorie
IV. zna NP a CHKO
zemn systmy ekologick stability
3. Indexov ohodnocen dopadov skupiny chrnn zem
Pi piazovn indexovch hodnot se vychz z ovenho systmu, kdy byla u vech skupin
dopad, tedy i u pdy piazena stejn zkladn indexov hodnota (ZIHD = 1,0) [3]. Druhm
krokem je pak stanoven pirky dopadu (PD) pro jednotliv kategorie, a to podle odolnosti
od nejmn odolnch k nejodolnjm. Na zvr je soutem dvou pedchozch hodnot vys-
lena celkov indexov hodnota dopadu (CIHD), na zklad n se stanovuje environmentln
charakter rizika a posuzuje se vlivu vcviku na danou sloku ivotnho prosted.
Klasifikace a indexov ohodnocen skupiny chrnn zem je pro pehlednost znzor-
nno na obr.
Chrnn zemf
ZI0 - 1,0
bzen se zvlstn
ochranou
bzen s obecnou
ochranou
I. kategore II. kategore I. kategore II. kategore
P0 - 2,0 P0 - 1,5 P0 - 1,0 P0 - 0,5
CI0 - 3,0 CI0 - 2,5 CI0 - 2,0 CI0 - 1,5
Legenda:
CI0 - celkov ndexov hodnota dopadu
ZI0 - zkladn ndexov hodnota dopadu
P0 - przka dopadu
Obr.: Klasifikace a indexov ohodnocen dopadov skupiny chrnn zem
Soutem zkladn indexov hodnoty dopadu a pirky dopadu dostvme dv podskupiny
chrnnch zem, lenc se vdy dle do dvou kategori, jejich vypoten celkov indexov
hodnota se pohybuje v intervale od 3 do 1,5. Index vyjaduje vznam postaven chrnnch
zem a hodnotu jejich citlivosti na negativn dopady. Nejcitlivj jsou nap. zem se zvltn
168
ochranou, a to I. i II. kategorie (index 3 a 2,5). Nzk index u zem s obecnou ochranou II.
kategorie (index 1,5) pak vyjaduje monosti vyuit tchto zem, kde je hrozba ekonomic-
kch kod ni ne u zvlt chrnnch zem, k uritm vojenskm elm.
Nsledn uren environmentln charakteristiky rizika (ECR) je vypoteno souinem dvou
indexovch hodnot (CIHD x CIHN), tj. celkov hodnoty dopadu na ivotn prosted a celkov
hodnoty nebezpe plynouc z vojensk innosti. Zskanm hodnotm ECR, kter samy o sob
nemaj dnou environmentln charakteristiku, bude nsledn piazena vhodn interpre-
tan stupnice. Vsledkem procesu budou ti rovn doporuujc zpsob realizace vcviku,
a to od rovn A nemajc dn omezen po rove C, kter bude signlem upozorujcm,
e nen vhodn pedmtnou innost v dan lokalit uskutenit.
Zvr
Po piazen interpretan stupnice vypotanm indexovm hodnotm environmentlnho
charakteru rizika zsk velitel jednoznan pehled o monostech uskutenn vcviku, kter
bude vykazovat co mon nejni negativn vliv na ivotn prosted. Bude-li se nap. zvyovat
indexov hodnota dopadu vyjadujc citlivost prosted, v naem ppad chrnnch zem,
je nutn snit indexovou hodnotu nebezpe, tzn. provst adekvtn snen vlivu urit
vcvikov aktivity. Celkov index (ECR) lze ovem tak snit takovm zpsobem, e vojen-
skou vcvikovou innost omezme pouze na ta dopadov zem, kter maj nejni index,
co znamen e jsou nejmn citliv na negativn vlivy. Na zklad toho, e nejsou vechny
lokality chrnnch zem vhodn pro vechny druhy vojenskho vcviku, zvis na veliteli
jak se rozhodne na zklad doporuen dstojnka zodpovdnho za ivotn prosted a d-
stojnka zodpovdnho za vcvik zmnit zpsob vcviku nebo lokalitu.
Dopadov skupina chrnn zem je dalm dlem sestavovan mozaiky, kter postupnm
doplnnm vech skupin nebezpe a dopad vytvo tolik potebnou indexovou metodu
hodnocen vlivu vojenskho vcviku na ivotn prosted.
email: d.rehak@email.cz
Literatura:
[1] NATO ETWG. Army Training Impacts on the Environment Survey. In Record of Proceedings. NTG/ASG Environ-
mental Training Working Group. Belgium, Namur, 21-25 April 1997, Annex H, 8 p.
[2] KOMR, A., DVOK, J. and BOEK, F. Index of Environmental Acceptability of Training. In Record of Proceed-
ings. NTG/ASG Environmental Training Working Group. Germany, Aachen, 18-22 September 2000, Annex O,
10 p.
[3] EHK, D. a KOMR, A. Index of Environmental Acceptability of Military Activities. In Sbornk 3. mezinrodn
konference Ekonomika, logistika a ekologie v ozbrojench silch III. 1. vyd. Brno: Vojensk akademie, 2003, s.
233-244. ISBN 80-85960-59-1.
[4] KOMR, A. a EHK, D. Monosti klasifikace dopad vojenskch innost na pdu. Vojensk rozhledy, Praha,
2/2004, s. 109-116. ISSN 1210-3292.
[5] Zkon NR . 460/2004 Sb., ochran prody a krajiny. Sbrka zkon R.
[6] Vyhlka Ministerstva ivotnho prosted . 395/1992 Sb., kterou se provdj nkter ustanoven zkona NR
. 460/2004 Sb., o ochran prody a krajiny. Sbrka zkon SFR.
[7] http://www.cesraj.chkocr.cz/cs/ochrana-prirody/zonace/.
169
PERSONALIE PERSONLIE
Generlmajor v. v. Milo Knorr
vetern druh svtov vlky
* 20. z 1918
Narodil se 20. z 1918 ve Slezsk Ostrav.
Jeho otec pochzel z Ivanic u Brna a byl v t dob
na front v Itlii, jeho matka pochzela z okol
Ostravy. Po vzniku eskoslovensk republiky se ro-
dina vrtila do Ivanic, kde se jeho otec stal edi-
telem koly. Milo Knorr vychodil obecnou kolu
a ivanick gymnzium, kter zakonil maturitou
v roce 1936 v Brn, protoe v Ivanicch bylo gym-
nzium zrueno. Po ukonen gymnzia nastoupil
Milo Knorr zkladn vojenskou slubu u 6. pluku
dragoun a nsledn byl odesln do zlon
dstojnick koly v Pardubicch. Po osmi mscch
se v hodnosti etae aspiranta pihlsil ke studiu
Vojensk akademii v Hranicch na Morav, kterou
absolvoval v letech 1937-38 a byl znovu zaazen
k 6. pluku dragoun v Brn.
Po mnichovskm dikttu byl optovn zaazen do Vojensk akademie v Hranicch, aby mohl
dokonit druh rok studia. V jnu 1939 byl uvznn gestapem v souvislosti s tm, e jeho
ptel Ren ern (popraven komunisty pozn.), utekl do zahrani, ale po esti tdnech
byl proputn. Rozhodl se opustit svou vlast a 4. nora 1940 pes Slovensko, Maarsko,
Jugoslvii, ecko a tureck Istanbul se dostal koncem bezna do vcvikovm tbora v Agde.
Ve Francii byl zaazen k przkumnmu oddlu a nsledn na velitelstv divize. Pedevm
pro dokonalou znalost francouztiny a nminy se stal osobnm pobonkem velitele divize.
Po pdu Francie byl evakuovn s ostatnmi naimi vojky pes Gibraltar do Anglie, do sbrnho
tbora v Cholmondeley parku. V ervenci 1940 byl zaazen ke tbn rot 1. s. divize v Anglii,
kde se stal instruktorem t stovek parautist a absolvoval celkem 19 seskok. V roce 1943
byl pidlen k 43. britskmu pedzvdnmu pluku kde vykonval funkci velitele ety a pak
funkci zpravodajskho dstojnka.
Dne 24. ervna 1944 byl peazen k Royal Army Corps a tho dne, v rmci druh invazn
vlny, pepraven do Evropy. Krtce po vyplut byla vak lo zasaena a potopila se ze 600
pslunk pluku jich 180 zahynulo a dalch 150 jich bylo zranno. Po nutn reorganizaci
pluku a po vstupu na evropskou pdu se ukzalo, e Milo Knorr je na pevnin ilegln, pro-
toe s. dstojnci byli propjeni k britskm tvarm pouze na zem Anglie. Zashl velitel
pluku, kter ustanovil npor. Miloe Knorra podle jakhosi nazen z 19. stolet doasnm
porukem Jeho Velienstva po dobu vlky bez nroku na plat.
170
Legendrnho vylodn spojenc se v prvn vln nezastnil dn echoslovk, v druh
vln byl Milo Knorr jeden ze t.
Pedzvdn pluk bojoval ve Francii, Belgii a Holandsku. Zde vyetoval zajat nmeck
vojky, pevleen do anglickch uniforem, kterm tehdy velel nmeck plukovnk Otto
Skorzeny.
Konec vlky zastihl pluk mezi Brmami a Hamburkem a 6. kvtna 1945 pekroil eku Rn
v Koln nad Rnem. Za ast v bojch se stal nositelem du britskho impria a zskal nkolik
dalch vysokch vyznamenn. Byl poven do hodnosti tbnho kapitna.
Kdy se 6. kvtna 1945 dozvdl britsk tb, e v Praze vypuklo povstn, obdrel tbn
kapitn Milo Knorr povolen k cest do Prahy. Prjezd Nmeckem vak nebyl snadn a do Prahy
dorazil a 12. kvtna; to u vak povstn skonilo, a proto se rozjel do Ivanic k rodim.
Po nvratu k pluku vedl kapitn Knorr nkolikrt kolony nkladnch aut, kter vozily do es-
koslovenska bval vzn koncentranho tbora Bergen-Belsen pobl Hanoveru. Pozdji
se vrtil do eskoslovensk armdy a do konce roku 1945 byl velitelem s. mise u velitelstv
Montgomeryho armdy.
Po nvratu do eskoslovenska ke konci roku 1945 se rozhodl pro studium na Vysok kole
vlen v Praze a na jae 1947, po jejm ukonen, zstal ve kole jako profesor veobecn
taktiky.
Krtce po noru 1948 zaalo odstraovn dstojnk zpadnch armd. Milo Knorr nael
na svm pracovnm stole dopis: Prahu opuste do 48 hodin. Do Prahy se nesmte vrtit
ani pro soukrom ely bez specilnho povolen. Dne 15. bezna 1948 byl major Milo Knorr
odvelen do ternberku do funkce velitele tankovho praporu. Bylo jasn, e ani v tto funkci
dlouho nebude, a proto se zaal pipravovat k oputn republiky. Podal o pomoc dr. Fran-
tika Muchu, okresnho velitele Sttn bezpenosti ve Znojm, jeho znal z Ivanic u Brna.
Mucha, zvan Vank (jeho star bratr Miroslav zahynul jako letec v Anglii), pomohl
pevst majora Knorra pes hranice do Rakouska. Za ilegln odchod do zahrani byl Knorr
zbaven vech vojenskch hodnost. Rozhodnut o degradaci podepsal 6. srpna 1948 armdn
generl Ludvk Svoboda , tehdej ministr nrodn obrany.
Prchod sovtskm okupanm psmem do Vdn byl velice nebezpen, ale s pomoc
spojky, kter pro nho pijela a k hranicm, se mu to podailo. Po pjezdu do Rakouska
se Milo Knorr hlsil na americkm velvyslanectv ve Vdni a potom u kontrapionn cent-
rly CIC. Nechtl se ve Vdni zdrovat, ale velitel centrly ho pesvdil, e je nutn alespo
zbn provovat uprchlky z eskoslovenska. Ve spoluprci s rakouskou polici se podailo
pesunout stovky uprchlk z americkho sektoru Vdn do americkho psma v Rakousku.
Po dvou mscch odletl Milo Knorr do Anglie, kde se setkal s velitelem svho bvalho
pluku a s dalmi znmmi dstojnky. Kdy se ohlsil u generla Indry (za vlky ministra
obrany s. vldy), dostal radu, aby se vrtil ke spoluprci s Ameriany, kte potebuj jeho
vdomosti a schopnosti. Odletl zpt do Rakouska, kde il na americk doklady a vystupoval
pod krycm jmnem major Peter. V lt 1948 byl peazen do tbu generla Moravce (za vlky
to byl f vzvdn sluby v londnsk vld), kde se stal operanm dstojnkem. dil i n-
kter akce provdn z Rakouska.
Kdy koncem roku 1954 odjel generl Moravec definitivn do Spojench stt, rezignoval
na zpravodajskou prci tak Milo Knorr a vrtil se do Spojench stt (poprv tam byl v roce
1952 na dobu esti msc). Tho roku zaal Milo Knorr pracovat u americk pojiovny
Insurance Company of North America a po nkolika letech se vypracoval na msto jejho
171
editele evropskho zastoupen v Haagu. Po 15 letech odeel do dchodu, ale jet nkolik
rok psobil jako poradce u rznch firem. Po revoluci v roce 1989 navtvil nkolikrt nai
zemi. V r. 1991 mu byl udlen d m. R. tefnika 3. stupn.
Dne 3. kvtna 1995 byl rozkazem prezidenta republiky jmenovn do hodnosti generl-
majora ve vslub. Jeho majetek kter pedstavoval dva domy a pozstalost po otci mu
vak vrcen nebyl. Zastupitelstvo msta Ivanice v roce 2003 na svm 6. zasedn schvlilo
udlen estnho obanstv generlovi v. v. a vlenmu veternovi panu Miloi Knorrovi.
Kdy jsme se letos v ervenci setkali v Praze na Snmu eskoslovensk obce legionsk,
zeptal jsem se pana generla na to, jak vnm po tolika letech ivota v zahrani, eskou
republiku, svou rodnou zemi.
Pod beru eskou republiku jako svou rodnou zemi. Povauji se vce za echa ne za Ame-
riana a velmi m situace v echch dojm. Bohuel, lid v esk republice se stali pli mate-
rialistit. Za komunist se nauili, e mohli pet kdy lhali, kdy kradli, a to je tragdie.
A co Armda esk republiky? Co byste chtl vzkzat nov, profesionln armd, kterou
od ptho roku budeme mt?
J nevm v takovou armdu. J vm, e lidem, spolenosti, nrodu pomh, kdy kad
mu jde na vojnu. Nau se discipln, podku atd.
Co povaujete ve svm ivot za nejvt tst?
To je tk otzka. Nejde o jeden ppad i udlost, ale o nkolik udlost. tst pro m
bylo za prv, e jsem se rozhodl odejt, za druh, e jsem si vybral vojenskou kariru. To mi
dalo hodn i dnes, protoe jsem velmi spn podnikatel. A za tet, e jsem nael svou enu
a trvalo ti roky, ne jsme se vzali.
Autor: plk. v zl. Petr Majer
Foto: soukrom archiv gen. M. Knorra
172
English Annotation
On the Defence Policy of the Czech Republic by Lubo
Dobrovsk. It is one of most inspiring reports at the
recent defence conference dealing with defence and
security matters. The conference was held by both
the Association for Security, Defence and Protection
of Society and State and the Centre for Social and
Economy Strategies. The author is a former defence
minister and Czech ambassador to Russia, who all
his life pays great attention to security and defence
matters, including those of armed forces. He is very
critical about lack of interest in country defence
among wide public and above all, elected politicians.
They do not respect our national heritage, the fight
for freedom in both world wars. Civil control of the
military is weakening. It is not clear why we have
our armed forces, for what purpose. It is the duty
of political leadership to set objectives of military
reform, the purposes and objectives of armed forces,
plainly and unequivocally. Military officers, without
firmly set conceptual frame, cant do more, except for
technical and economical measures.
Subject Matter: Military Science by Professor Ing.
Karel Novotn, CSc. In this very large and summarizing
paper, Mr. Novotn, the former teacher at the Brno Mil-
itary Academy, explains the position of the so-called
military science, now rather marginalized. Last but
not least, they are origins of wars that cant be omit-
ted, even though, at present, or in the near future, we
do not face and shall not expect any specific raison
detre for armed conflicts with our neighbours. He
divides them between military and non-military ones.
There are several charts graphically depicting a wide
scope of threats and dangers. The core of discussed
problem lies in the fact that the basic research, schol-
arly science, must precede before applied sciences.
Basic military science must work out principles, rules
and regulations for commanders, staffs and armies. It
is not a marginal issue, but a full time job, because in
its last phase we must introduce their practical imple-
mentation into units and staffs.
MILITARY ART
Strategic Vision of NATO Transformation by Col. GSO
Ing. Vladimr Karaffa, CSc. In May 2004, SHAPE and
SACT released a document called Strategic Vision:
The Military Challenge. In this article in which we are
familiarized with this paper, we get new views on future
operations. Mentioned document provides a framework
for the transformation process that the Alliance will
have to undergo in order to successfully conduct future
operations. It will provide a context for experiments
with new concepts and capabilities. The military chal-
lenge for the Alliance will be to develop future forces
capable of undertaking and effect-base approach to
operations. Transformation goals are as follows: infor-
mation superiority, network-enabled capability, effec-
tive engagement, joint manoeuvre, enhanced CIMIC,
expeditionary operations and integrated logistics. This
document is intentionally unclassified in order it might
be widely circulated in academic and professional insti-
tutions.
Intelligence Services in Constituting and Realization
of Security Policy by PhDr. Jan Duchek. 21
st
century
threats and especially threat of international terror-
ism underline the role of effective intelligence services
in information age, because this sort of information
can be obtained by special methods (but not unlaw-
ful of illegitimate ones) that can be provided only by
intelligence services. They must well in advance warn
against arising dangers, so that the armed forces could
prepare themselves and introduce necessary measures.
The author, the former head of Czech military counter-
intelligence, firstly looks back, even in times of World
War II, to go over the main points in intelligence and
counter-intelligence activities. He says we can draw an
experience from history. Generally, intelligence cant
be underestimated. There is a pattern: the less armed
means we have for our defence, the more intelligence
means we need. But, above all, they are politicians that
have to set political concepts and tasks of intelligence
services. Without actual security and defence concepts
intelligence services are only too expensive attribute
of state sovereignty.
Intelligence Potential and International Security by
Maj. Ing. Libor Kutj. This essay is a free sequel to the
article in Military Review 2/2004, by the same author,
in which he discussed the so-called intelligence defi-
ciencies. Intelligence support is relevant especially in
time of globally impending terrorism. The raison detre
173
of intelligence lies in the field of military, economy,
politics, where it collects various forms of data/knowl-
edge. Until recently, UN activities were mostly pas-
sive; they did not invite higher intelligence capacities.
Nowadays, neutral conflict deterrence has changed
into more active conflict prevention that needs proper
information support. National technical means of data
collection were implemented even into CFE treaties;
as such they helped to reduce international tension in
time of the cold war. Generally, similar activities help
to create above all secure international surroundings,
i. e. to prevent outbreak of war, to limit hostilities into
a definite territory. National intelligence potential
can be shared by several states, e. g. in case of prolif-
eration of WMD and their technologies, or in the fight
against globalized illegal activities of subversive/ter-
rorist organisations.
OPINIONS, CONTROVERSY
Housing Allowance Blessing, or a Curse? by Capt.
Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., CW-1 Petra Mllerov.
Since 1999, there has been a chance to grant the
so-called housing allowance to career soldiers. This
employment benefit is intended to solve housing prob-
lems within the defence department, problem that the
Czech Defence Ministry was unable to meet by ordinary
administrative proceedings. In fact, said method dis-
rupted fairness and effectiveness of other employment
benefits and therefore gave rise to new problems.
Soldiers gross pay consists of many allowances and
benefits: class/grade, rank, extra pay, commanders
and personal (operational) allowances. Firstly, hous-
ing allowance is incomparable high against the rest
of all allowances, secondly, in fact, it became a part
of soldiers pay, because nearly all soldiers are enti-
tled to receive it. And in this way it decreases original
incentiveness - housing allowances are losing intended
motivation. The authors analyze above mentioned
issues and point out the most serious deficiencies of
the system of housing allowances.
INFORMATION PAGES
Geopolitics of Terrorism by Ing. Josef Nastoupil. The
history did not end with the collapse of the Soviet
Union. Crises did not abate. But there was no wide-
spread sense of a serious global security threat such
as used to be during the Cold War period. Sept. 11,
2001, shook this false sense of security and forced
the Americans to redefine their role in the world. To
protect itself, America was determined to take battle
to its enemies wherever they might be. Unfortunately,
unlike the Cold War, there is no overarching strategic
consensus on the threat of terrorism and the means
to combat it. Strategically, the terrorists will want to
break the trans-Atlantic partnership, and thereby iso-
late the United States, because many Europeans want
to believe that some tacit accommodation with terror-
ists is possible. In fact, no place in the word could be
spared, e.g. states in Asia. Terrorism is the key issue of
post-Cold War geopolitics and the fight against it will
last as many decades as the Cold War. Article is based
on a speech by Singaporean Prime Minister Goh Chok
Tong at the Asia Security Conference, Defense News
26/2004.
Israel and Low-intensity Conflicts by Ing. Josef
Nastoupil. The author (col. ret.) is a part-time bib-
liographic searcher in the so-called Military Scientific
Library (i.e. Czech Army Source Centre) and therefore
he is quite familiar with all problems of contemporary
warfare. In this article we are informed about new Isra-
els low-intensity conflict doctrine which might dictate
new trends of modern fighting. As the second Intifada
enters its fifth year, the Israel Defence Force (IDF) is
gradually transforming itself from a force designed to
fight short conventional wars into a military adapted
and aimed at managing a continuous low-intensity
conflict. The effects of the last four years of fighting
are evident in every part of the IDF: from structure and
equipment to training and military doctrine. Some of
presented safety features might be inspiring even for
the transformed Army of the Czech Republic, namely
in the field of the fight against the terrorists (Janes
Defence Weekly, 35/2004).
Critical Importance of Counter proliferation in Russia
and Several Other States of the Commonwealth of
Independent States by JUDr. Miroslav Tma. It is cal-
culated that Russian Federation has a total of ten thou-
sand nuclear weapons, 1,365 tons of fissile materials,
156 tons of plutonium. It dismantles only two thousand
nuclear warheads. Worsening economy state and lower
level of security and protection of WMD arouse fears
that such badly secured materials could be grasped
by non-state terrorist groups, or there is still impend-
ing danger of nuclear disaster (nuclear submarines).
Therefore namely the U.S. tries to help to countries of
the former USSR to reduce their arms arsenal. E.g. in
1991 the American Congress approved Soviet Nuclear
Threat Reduction Act, and several programmes fol-
lowed: Bilateral Destruction Agreement, Cooperative
Threat Reduction, fissile Material Protection, Control
and Accounting, programme ISTC (International Sci-
ence and Technology Centre), Russian Transition Initia-
tive, Nuclear Cities Initiative. Elimination of Weapons-
Grade Plutonium Production program and many others.
Recently, even the EU and several western states (G-8)
joined similar initiatives.
Participation of Soldiers in Political Process: USA,
Germany, Czech Republic by PhDr. Zdenk K, CSc. The
author compares two concepts of a soldier: Hunting-
174
tons model and W. G. Baudisins one. In the U.S. they
regard useful to exclude professional soldiers from
actual political fight (to limit their participation e.g. in
elections), so that they ought to be politically neutral.
Of course, they have right to vote, sign petitions or as
a private person to support individual candidates. On
the contrary, the German concept citizen in uniform
presupposes a wide participation of soldiers in politics,
as a precondition of dedicated military service and civil
control. But they are forbidden to join left- or right-
wing extremist political parties. Soldiers law (Sol-
datengesets) enable to soldiers to directly influence
even German parliament via several professional and
vocational unions (e.g. Deutsche Bundeswehr Verband
with nearly 265, 000 members). At the end the author
pays attention to the ACR. The Czech soldiers have a
wide scope of political rights, with the only exception:
regular soldiers cant be members of any political party,
political movement or trade union. The system of Czech
professional unions is close to that in Germany, but as
to forming democratical political process, we are more
close to the state in the United States.
Standardization in NATO Nations and EU Countries
and its Connections to Railway Transport Crisis Plan-
ning of the Czech Republic by Ing. Michael Pean, Mgr.
Antonn Mldek, Ph.D. Standardization agreements
enable to introduce the same or similar armament,
weaponry and materiel. Also railway crisis planning
must reflects those above mentioned agreements.
The main planning body in the CR as far as the forces
are concerned is the Centre of Military Transporta-
tion, which is a part of the Directory of Logistics and
Medical Support Star Boleslav. NATO echelons have
their own specific international code numbers, which
are unchangeable and valid in all European NATO
states (STANAG 1059). Railway transport in the Euro-
pean Union is guarded by the set of rules issued by
the European Railways Agency and manuals on mili-
tary transportation, EU directives 2002/0022(COD),
2002/0033(COD), 2002/20025(COD). All those direc-
tions were introduced by Czech Railways Codes well in
advance, before entering the EU.
Psychic Terror and Working Surroundings by Lt. Ing.
Petra Vrblkov. This essay deals with interpersonal
problems on working places (in case of armed forces
they are military units of any size), playing an impor-
tant role in humane resources management. The aim
of its author is to introduce among military audience
relatively new terms, e. g. mobbing and bossing that
are coincident with the term bullying. Those types
of behaviour might occur in military organisations,
among military professionals. We ought to be prepared
for similar affairs, incidents, be familiar with them,
so that we could recognize them in time, to make pre-
ventive measures. The essay features a questionnaire
containing questions uncovering whether a person is
exposed to mobbing and several principles that a bul-
lied individual has to accomplish to protect himself
against the mobber. Safety measures against mob-
bing should be implemented into basic rules and manu-
als of the ACR.
The Language Preparations of Officer-Candidates
by Mgr. Helena Buchtov and RNDr. Eva Stakov. The
Department of Foreign Languages, the former Military
Academy Brno (now transformed into the Military Uni-
versity), made a survey dealing with language prepara-
tion of officer-candidates from VA Brno, as well as their
opinions on qualities and levels of such preparation.
The purpose of this analysis was to optimalize English
instructions in regard to their military profession. Two
questionnaires covered the whole field of problems,
starting with their initial knowledge, teaching mate-
rials, lessons organisation, preference of language
themes, e-learning and computers. On the whole,
candidates are quite satisfied with both quality and
level of English language preparation; actually, they
would prefer more teaching units per week. The most
important objective for candidates is passing STANAG
6001 tests, therefore language teachers should be in a
close contact with the teaching staff from the Institute
of Language Preparation where those tests are passed.
Authors propose to make STANAG tests repeatedly,
every five years, so that gained knowledge and skills
couldnt be neglected.
Importance of Language Skills for Graduates from
Military Colleges by PhDr. Hana Buinov. The volume
of English preparation forms a substantional part
of overall foreign language preparatiton, hence the
scholarly research The State and Optimalization of
Language Training in Military Schools, headed by
Mrs Buinov, and was concentrated preferably on
English. The research could be divided roughly into two
fields of study: (i) bachelor, master and doctor levels,
(ii) language preparation in MoD and GS courses. For
final results they used ITEMAN program (Assessment
Systems Corporation). In general, the results gained
are encouraging. To be successful, standard language
profiles officer-candidates have to reach are SPL 1
or SPL 2 (STANG 6001). They rank English lessons
among more favourable teaching subjects. One of the
outcomes of this study is the necessity to draft more
professionally oriented courses of study.
Remarks on Language Testing in the Military by PhDr.
Vlasta Nepivodov. The authoress of the article tries to
establish a common ground between the six levels of
the Council of Europe Framework of Reference for Lan-
guages and the STANAG levels and descriptors devel-
oped and disseminated by BILC. Descriptors of the
Council of Europe identify three basic levels and a sub-
level in each category, while STANAG 6001 descriptors
operate with five basic levels of proficiency developed
175
from the original descriptors of the ILR of the US gov-
ernment. These define also levels between these base
levels i.e. plus levels. The descriptors of all the above
systems regard four skill areas of language usage:
receptive skills of listening and reading and produc-
tive skills of speaking and writing. The descriptors of
STANAG 6001 are common throughout member states
of NATO, but it has been up each nation and its test-
ing team to interpret the basic document and to make
the decision about the actual format of the test, text
types, test technique(s) and criteria for assessment of
the receptive and especially productive skills, etc. The
authoress belongs among those who work in this spe-
cial branch of langue preparation.
MILITARY SOCIOLOGY
Social and Political Studies in the Forces after
November 1989 (1st part) by PhDr. Antonn Raek.
The transformation of the former Czechoslovak Army
was a very sophisticated process, which included not
only transformation by itself, but also both security
clearance (vetting) and separating the forces into two
armies of two individual states. The author of this paper
is the former deputy defence minister, so he was both
an eyewitness and an important actor of this devel-
opment. In his study he summarized statistics done
between November 1989 and June 1994 which reflects
all layers of society, their attitudes towards questions
covering problems the then Czech society was to face
(compulsory military service, entering European insti-
tutions, namely NATO alliance, army popularity). Tabu-
lar summary has not only historical meaning; from it
we can draw a lesson and guidance for future develop-
ment. There will be a sequel to this study in the follow-
ing issue.
HISTORY PAGES
The Glorious Battle of Zborov by JUDr. Ivan Kudela.
The Battle of Zborov was the main commemorative
site of Czechoslovakias

heroic military cult during
the interwar era. Till 1950 it used to be the Day of the
Czechoslovak Armed Forces, as shifting fortunes

of its
commemoration reveal political attempts to reframe
national

questions for ideological ends. Czech units
were developed in Russia even at the beginning of the
Great War 1914-1918, mostly from the Czech popula-
tion living in Russia. Lately the so-called Czechoslovak
Legion was formed, from among prisoners of war. The
numbers were rapidly increasing: starting with the
Czech Group (battalion size) towards Czecho-Slavic
(Czechoslovak) Brigade. The most glorious part was
taken by the Czecho-Slavic Brigade during the last Rus-
sian offensive in July, 1917, in which the Czechs showed
manifestly the indomitable spirit that animates them.
At the battle of Zborov on July 2, 1917, the Czechs gave
the whole world proof of their bravery. Determined to
win or fall, they launched an attack almost without
ammunition, with bayonets and hand-grenades - and
they gained a victory over an enemy vastly superior in
numbers. The author, now 83 years old, is a son of one
of the former Czech legionaries.
MILITARY PROFESSIONAL
Strategic Schooling of Officers. Although problems of
strategical leadership in the Army of the Czech Republic
and those of the U. S. Army are quite different (dimen-
sion of forces, forces goals, tasks and objectives), gen-
eral principles are common for all coalition leaders and
commanders. The increasing variety and complexity of
current missions places a grater demand on the force
than ever before. The army must redefine the paradigms
of development associated with traditional levels of
execution and leadership. The ambiguity of contempo-
rary crises and military events demands that the army
begin developing officers early in their careers who
can predict second- and third-order effects, negotiate,
understand globalization, build consensus, analyze
complex and ambiguous situations, think innovatively
and critically, and communicate effectively. The article
compiled by ing. J. Nastoupil is based upon the paper
by Col. Michael Flowers, Improving Strategic Leader-
ship, Military Review 2/2004.
Information Operations in Support of Special Opera-
tions. As a part of coalition forces, ACR units will prob-
ably have to fulfil or take part in special operations (SO)
abroad. It is therefore useful to get acquainted them-
selves with a broader frame of such operations, their
support and organization. Information operations (IO)
can significantly enhance SOF missions accomplish-
ment through focused, coordinated tactical activities.
When properly integrated, IO can facilitate and enhance
special operations across the operational spectrum. We
cannot meet the challenges of todays operating envi-
ronment only by engaging in ongoing academic debates
on the nature of information operations or by maintain-
ing ad-hoc second-tier staff elements. We must estab-
lish and fill core IO billets even in peacetime, which will
enhance performance in wartime. The collaborative end
result for the SOF IO cell is often a layering of IO capa-
bilities in support of subordinate operations. Namely
in peacekeeping missions, joint SO task force might
undertake broader actions to achieve nonlethal or psy-
chological effects. Source article by Lt.Col., Bradley
Bloom, U.S. Army, Military Review 1/2004, summarised
and adapted by ing. J. Nastoupil.
Commander-Manager and Solving Problems by
PhDr. Zdena Rosick, CSc. Organizational potential is
regarded as a necessary predisposition of success. Mr.
176
Pareti used to say that 20 percent of time spent in an
effective way can produce 80 percent of results. Todays
command and control theory underlines the so-called
7S: Strategy, Staff, Systems, Shared values, Style,
Skills. In the world they use many methods how to form
labour. They start with functional analysis of jobs and
positions - position analysis questionnaire - in which
among others the communication ability is determined
(and ranked high). In a working team we can differ-
entiate nine patterns (clusters) of behaviour: Shaper,
Implementer, Complete Finisher, Co-ordinator, Team
worker, Resource Investigator, Plant, Monitor Evalu-
ator, Specialist. (Meredith Belbin). Forming team is
only first step. Another important feature of capable
commander-manager is the persuasive orientation of
personality which is able not only to persuade, but also
to diver potential, hidden conflicts.
Preserved Regions and their Classification for Evalu-
ating the Impact of Military Training by 1st.Lt. Ing.
David ehk. In the middle of the 90s of the last cen-
tury all western armies were forced by public/civilian
pressure to adopt many laws regulating military per-
formances. In order to lower negative impacts of mili-
tary training on the Nature, the Alliance established
Environmental Training Working Group. This group
later worked out Index of Environmental Accept-
ability of (military) Training and in 2003 introduced
the so-called Index of Environmental Acceptability
of Military Activities. The index helps to commanders
to survey environmental risks and assign measured
data (values) with corresponding variables of train-
ing impacts (i.e. environmental risks). The regions
with the lowest index numbers are more suitable for
military training (military training areas). The author
explains this method by means of a chart summariz-
ing various types of preserved areas: areas with special
protection, and areas with general protections, which
are further divided into many sub-groups. The readers
are invited to react to this article by sending e-mails on
the address: d.rehak@email.cz.
PERSONAL DATA
Major-General Milo Knorr (ret.) - Veteran of World
War II by dr. Petr Majer. Before the war Mr. Knorr served
with Third Dragoon Regiment and graduated from the
Military Academy in Hranice (Moravia). In 1939 he was
shortly arrested by the German Secret Police (Gestapo),
in 1940 left Czechoslovakia. After the fall of France (he
was an adjutant to division commander) he left for
England. As many others he was in the gathering camp
in Cholmondeley Park, lately he became a paratrooper
instructor, commander of intelligence platoon, intelli-
gence officer. He was one of three Czechoslovak soldiers
who took part in invasion to Europe (second wave). In
Europe he questioned captured German soldiers who
were disguised in English military uniforms. In the late
1945 he was a liaison officer in Marshal Montgomerys
army. In 1947 he graduated from Pragues War College
and became a professor of general tactics. After Com-
munists coup detat in 1948 he left the Czechoslova-
kia. In exile he worked again as an intelligence officer
- code name Major Peter - for Americans. At the end of
1954 he went to the United States where he started
to work for the Insurance Company of North America.
After several years he became a director of its European
division in the Hague. To his native country he returned
only after the 1989 Velvet Revolution.
177
Pedstaven autor tohoto sla
Mgr. Helena Buchtov, nar. 1954, absolventka Peda-
gogick fakulty v Ostrav a pot Pedagogick fakulty
Masarykovy univerzity v Brn. Od roku 1995 pracuje
jako uitelka anglitiny na Vojensk akademii, dnen
Univerzit obrany v Brn. V letech 2000-2003 pra-
covala jako lenka metodickho a testovacho oddlen
JP VA. Podl se na projektech esk vojensk nor-
motvorn terminologie a Zdokonalovac distann
pprava vojenskch profesionl AR.
PhDr. Hana Buinov, nar. 1954, Univerzita Jana
Evangelisty Purkyn v Brn, obor jazyk esk a jazyk
anglick (1978). Absolvovala odborn jazykov
a metodick ste v USA (BALIC 1993, AELIC 1996),
kurz managementu jazykov vuky v USA (2002).
Ve sv vdecko-vzkumn innosti se vnuje oblasti
organizace a zen jazykovho vzdlvn. Vsledky
sv innosti prezentovala na odbornch seminch
a konferencch. Psob na FVT UO v Brn jako odborn
asistent.
Lubo Dobrovsk, nar 1932, absolvent FF UK v Praze.
Od roku 1958 redaktor eskoslovenskho rozhlasu,
v letech 1967-1968 dopisovatel v Moskv. Po srpnu
1968 ze SSSR vykzn. Dle psobil v redakci asopisu
Listy, a do zastaven vedouc redaktor asopisu
Plamen. Od r. 1970 do roku 1989 mohl z politickch
dvod pracovat pouze jako skladnk, isti oken
a topi. V roce 1977 jeden z prvnch signat Charty
77, spoluautor ady dokument Charty. Jako disident
spoluredigoval samizdatov asopisy, Kritick sbornk
a tverec. Pispvatel samizdatovch Lidovch novin;
v dob vznn jejich zakladatel se ujal veden redakce.
Po listopadovm pevratu v roce 1989 nejprve zastu-
puje mluvho OF Jiho Dienstbiera, po jeho odchodu
na MZV se stv mluvm OF. Od 1. ledna 1990 mluvm
MZV, pozdji nmstkem eskoslovenskho ministra
zahrani. Vznamn se astn jednn o odchodu
sovtskch vojsk z eskoslovenska. V jnu r. 1990
jmenovn ministrem obrany. Od ervence 1992 vedouc
Kancele prezidenta republiky a od dubna 1996
velvyslanec v Moskv. Nyn v dchodu, je pedsedou
redakn rady asopisu Ptomnost. Publikuje politick
komente v tisku, v rozhlase a v televizi. Psob jako
len pedstavenstva ZVI a.s.
PhDr. Jan Duchek (genmjr. v. v.), nar. 1940, vojen-
sk uilit ve Vykov, vojensk politick akademie
v Praze, obor teorie kultury. Doktort zskal na Filo-
zofick fakult UK v oboru systematick filozofie.
Dlkov absolvoval postgraduln studium na prvnick
fakult UK. Po roce 1968 proputn z armdy. Reha-
bilitovn, v dubnu 1990 nastoupil na Hlavn sprvu
Vojensk kontrarozvdky. V letech 1991 a 1993 editel
Vojenskho obrannho zpravodajstv, 1993 a 1997
na seku vojenskopolitick analzy Vojensk zpravoda-
jsk sluby. Spolupracuje se Stediskem bezpenostn
politiky Centra pro sociln a ekonomick strategie
(CESES) FSV UK.
Plk. gt. Ing. Vladimr Karaffa, CSc., nar. 1950, VV
PV ve Vykov, postgraduln studium VA Brno, Mar-
shallovo centrum strategickch a ekonomickch stud
v Garmish-Partenkirchenu, kurz G VA Brno. Vykonval
adu logistickch, velitelskch i pedagogickch funkc
na stupni tvar a motosteleck divize a ve vojenskm
kolstv jako vedouc katedry. V r. 1993 spn obhjil
svoji disertan prci v oblasti operan logistiky.
Psobil v Institutu pro vzkum operanho umn v Brn
a v stavu obrannch studi v Praze-Branku a ve ve-
doucch funkcch na bval sekci obrannho plnovn
MO. Ti roky pracoval na operanm velitelstv NATO
Joint Headquarters Centre v nmeckm Heidelbergu,
kde vykonval funkci nelnka odboru a zrove
zastval pozici starho nrodnho pedstavitele
na tomto velitelstv. Od srpna 2003 je nelnkem
Sprvy doktrn editelstv vcviku a doktrn ve Vykov.
Z titulu sv funkce pln lohu nrodnho pedstavitele
v NATO Allied Joint Operation Doctrine Working Group
(MC AJOD WG) a Concept Development and Experimen-
tation (CDE).
Mgr. Zdenk K, Ph.D., nar. 1972, absolvent his-
torie a politologie na FF MU Brno, doktorandsk stu-
dium politologie na Fakult socilnch studi tamt.
Je absolventem prvnho kurzu bezpenosti politiky
a zen obrany sttu v letech 1996-97, dle kurzu
Leaders for the 21st Century, na Marshall European
Center v Nmecku, st na Zentrum Innere Fhrung
v Koblenzi. 1996-2003 odborn asistent katedry
socilnch vd VA v Brn, 2003-2004 vedouc kat-
edry socilnch vd VA v Brn, od 2004 odborn
asistent katedry mezinrodnch vztah a evropskch
studi FSS MU Brno. Sv prce uveejoval pevn
ve sborncch VA Brno (ada C, D) a ve Vojenskch
rozhledech.
178
JUDr. Ivan Kudela, nar. 1922, pochz z rodiny majora
ruskch legi, nelnka Informan osvtovho odboru
s. vojensk sprvy na Sibii (pedchdce AVIS), po roce
1920 editele klasickho gymnzia v Brn a historika
prvnho s. odboje a kulturn politickho pracov-
nka legionskch a sokolskch organizac. Po mrt
otce v koncentranm tboe v Osvtimi (1942) musel
odejt ze stedn koly a byl totln nasazen v Baovch
zvodech ve Zln. Vystudoval Prvnickou fakultu MU
v Brn a psobil jako soudce v Brn a pozdji pra-
coval na Ministerstvu spravedlnosti v Praze. Od r. 1954
byl zamstnn na UK, zejmna na Prvnick fakult,
od r. 1989 jako sekret Rady vysokch kol a editel
Fondu rozvoje vysokch kol. Publikoval v oboru
sprvy vysokch kol a vysokokolskho studia v R
a v zahrani. V dchodu (po r. 1997) se vnuje gene-
alogii se zamenm na osudy a dlo svho otce v rmci
historie ruskch legi.
Mjr. Ing. Libor Kutj, nar. 1967, absolvoval Fakultu
hornicko-geologickou Vysok koly bsk v Ostrav
(1990) a od roku 1992 pracuje ve sttobezpenostnch
slokch, nejprve v rmci Ministerstva vnitra a od roku
1996 Ministerstva obrany. Je studentem extern
formy doktorskho studia oboru zen obrany sttu
na Fakult vojenskch technologi Univerzity obrany
v Brn. Extern pedn na Fakult bezpenostnho
inenrstv VB-TU.
Dr. Petr Majer (plk. v zl.), nar. 1950, Vy dlo ste-
leck uilit v Martin, vojensko-pedagogick fakulta
VA v Bratislav (1981), kurz pro informace a komunikaci
ve Strausbergu v Nmecku (1995), studium na Prvnick
fakult Univerzity Karlovy v Praze (1996, 1999). Proel
rznmi velitelskmi funkcemi, star uitel VDS v Hrani-
cch na Morav. Od roku 1990 na tiskovm oddlen
MO, odboru pro styk s veejnost MO a Centru zen
informanch systm. Ti roky byl ve funkci zstupce
nelnka odd. informac a analz AVIS-MO a ti roky
inspektorem Inspekce ministra obrany. Tm pt let
vedl Linku Armdy esk republiky. V souasn dob je
ve zptnovazebnm informanm systmu nelnka G
AR - Oteven lince armdy. Z jeho rozshl publikan
innosti pipomeme Vojnu do kapsy aneb prvodce
vojenskou slubou, Odpovd Linka armdy, Jsme hrd
na svou zemi?
Mgr. Antonn Mldek, Ph.D. (plk. v. v.), nar. 1941,
vojk z povoln od r. 1961 do r. 1996. Psobil
v armd ve velitelskch, tbnch a uitelskch funk-
cch a na Ministerstvu hospodstv. Absolvent PFUP
v Olomouci (1972); VE v Praze ptisemestrov post-
graduln studium, obor krizov management (1992);
VE v Praze jednosemestrov specializan kurz obor
ekonomika a manaersk zen v krizovch situacch
(1997); VV PV ve Vykov doktorsk studijn program
v oboru ekonomika obrany sttu (2001). Nyn pracuje
jako samostatn analytik pro krizov management
ve veejn sprv. Specializuje se na een krizovch
situac v doprav.
Prap. Petra Mllerov, nar. 1982, je studentkou 4.
ronku studijnho oborou finann zabezpeen AR
na Fakult ekonomiky a managementu Univerzity
obrany v Brn. Doposud nepublikovala.
Ing. Josef Nastoupil (plk. v. v.), nar. 1924, absolvoval
reln gymnzium, vystudoval vevojskovou akademii
a v letech 1945-1982 aktivn slouil v armd,
nejdle v protivzdun obran sttu. V souasn dob
je v dchodu a zabv se pekladatelskou innost
(francouztina, nmina, anglitina) ve vojenskm
oboru. V roce 1996 peloil pro vzdun sly R znmou
publikaci Johna A. Wardena Plnovn leteckch oper-
ac (1989), uvdjc novou filozofii a teorii s leteck
vlky na operanm stupni. Pro armdu mj. tak peloil
z francouzskho originlu publikaci Mal encyklopedie
vojensk strategie (AVIS 2000). Je externm spolupra-
covnkem vdeck knihovny AVIS, publikuje ve Vojen-
skch rozhledech a dalch odbornch asopisech.
Prof. Ing. Karel Novotn, CSc., (plk. v. v.), nar. 1928,
absolvent VA v Hranicch (1949), VTA Brno (1955),
CSc. 1959, docent 1966, vdeck kvalifikan stupe
I 2A (1988), prof. 1991, vdeck kvalifikan stupe I
(1991). Zastvan funkce: vel. ety, roty, praporu, st.
dst. oper. ppravy oper. odd. 1A, vdeckopedagogick
pracovnk na VTA a VA Brno, VV Vykov. V 70. byl
v civilu, kde pracoval v oboru projektovn a roz-
voje systm zen. 1990 rehabilitovn, do armdy
se vrtil jako zstupce vedoucho katedry strategie,
operanho umn a djin vlek VA. Profesuru a vdeck
kvalifikan stupe I doshl v r. 1991. V letech 1991-
93 editelem Institutu vzkumu operanho umn
v Brn. Do dchodu odeel v lednu 1994. Byl lenem
ady vdeckch rad, prvnm pedsedou rady vd.
oboru ochrana vojsk a obyvatelstva (OVO); zpracoval
a publikoval pes 300 materil rznho druhu: vd.
koly, skripta, uebnice, lnky ve vojenskm i civilnm
odbornm tisku.
PhDr. Vlasta Nepivodov, nar 1951, po absolvovn
Filosofick fakulty UJEP obor anglitinarutina
uila na katede jazyk VV PV ve Vykov, pot 18 let
na 4F VA AZ v Brn jako odborn asistentka. Vyuovala
anglitinu, rutinu a etinu pro cizince. V 90. letech
pracovala pt rok na Mendelov zemdlsk a lesnick
universit, kde vyuovala a tak pekldala a tlumoila.
Od roku 1996 pracuje na stavu jazykov ppravy
v Brn na oddlen metodiky, didaktiky a testovn.
Prola rznmi pozicemi na testovacm oddlen.
V souasnosti pracuje jako zstupce editele JP a ve-
douc oddlen metodiky. Absolvovala nkolik kurz
v zahrani i v esk republice, je lenkou sdruen
AMATE (Asociace metodik Association of Teacher
Educators) a lenkou Britsk rady v Praze i Brn.
179
Kpt. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., nar. 1973. V roce
1997 absolvoval VV PV v oboru finann zabezpeen
AR, pot pracoval jako nelnk finann sluby pro-
tileteckho raketovho pluku. V roce 2003 doktort
na VV PV s disertac Profesionalizace Armdy esk
republiky a problm hospodrnosti. Od r. 1998 psob
jako uitel na vojensk vysok kole. V souasn dob
je odbornm asistentem katedry ekonomie Fakulty
ekonomiky a managementu Univerzity obrany v Brn.
Vnuje otzkm ekonomiky a managementu armdy.
Publikuje v asopise Vojensk rozhledy. Je lenem
esk spolenosti ekonomick.
Ing. Michal Pean, narozen 1952, absolvent Vysok
koly dopravy a spoj, ilina (1993). Po vykonn
prezenn sluby psobil v rznch funkcch pprav
k obran, v souasn dob krizovho zen, nyn pracuje
jako editel odboru krizovho zen a bezpenostn
editel Ministerstva dopravy esk republiky.
RNDr. Eva Stakov, nar. 1961, absolventka Prodo-
vdeck a pot Filozofick fakulty MU v Brn. Od roku
1997 pracuje jako uitelka anglitiny na Vojensk
akademii, dnen Univerzit obrany v Brn. Podl
se na projektech esk vojensk normotvorn ter-
minologie, optimalizace vuky anglickho jazyka
a Zdokonalovac distann pprava vojenskch profe-
sionl AR.
PhDr. Antonn Raek (genmjr. v. v.), nar. 1935,
pchotn uilit, est let u letectva, dlkov stu-
dium FF UK, obor filozofie a historie (1955-61). Pot
se stal vojenskm novinem a pracoval v oblasti
spoleenskch organizac v armd. V aspirantskm
studiu se zamil na sociologii. Po srpnu 1968 z armdy
proputn. Vnoval se jako vzkumn pracovnk, lektor
a poradce prmyslov sociologii zen, a to v Institutu
poradenstv eskoslovenskho komittu pro vdeck
zen (1970-75) a ve Vzkumnm stavu strojrensk
technologie a ekonomiky (1975-89). V letech 1990-92
byl civilnm nmstkem ministra obrany pro sociln
a humanitrn vci a pozdji editelem Institutu
pro strategick studia (1993). 1994-95 bezpartijn
pedseda brann komise SSD. V souasn dob pracuje
v Centru pro sociln a ekonomick strategie FSV UK.
Je estnm lenem Asociace pro bezpenost, obranu
a ochranu spolenosti a sttu a stavu pro strategick
studia pi Vojensk akademii v Brn. Je lenem autor-
skho kolektivu publikac Vize rozvoje esk republiky
do roku 2015 (CESES 2001), Prvodce krajinou priorit
pro eskou republiku (CESES 2002) a Putovn eskou
budoucnost (CESES 2003). Autor ady romn,
z nich nkter zanaj vychzet i v reedicch, a mnoha
povdek.
PhDr. Zdena Rosick, CSc., nar. 1955, vystudovala
Filozofickou fakultu Jana Evangelisty Purkyn v Brn,
obor anglitina-rutina. V obrannm sektoru pracuje
od roku 1980. Vyuovala anglitinu, rutinu a etinu
na Vojensk akademii v Brn a jako pedagog psobila
i na Vysokm uen technickm v Brn na stavu
spoleenskch vd. Prola rznmi funkcemi,
v souasn dob pracuje jako editel odboru na stavu
jazykov ppravy TRADOC ve Vykov. Krom peda-
gogiky, psychologie a teorie vyuovn cizm jazyk
se zabv otzkami krizovho zen a problematikou
interpersonln komunikace.
Npor. Ing. David ehk, narozen 1978, absolvoval
v letech 1996-2001 Vysokou vojenskou kolu pozem-
nho vojska ve Vykov, obor ekonomika ochrany
ivotnho prosted. Pot nastoupil na stejn kole
k tletmu postgradulnmu studiu modelovn
a simulace proces ochrany vojsk a obyvatelstva
ve studijnm programu ochrana vojsk a obyvatelstva.
V souasn dob psob na Stedn technick kole
Ministerstva obrany v Moravsk Tebov.
Npor. Ing. Petra Vrblkov, nar. 1977, Jihoesk uni-
verzita v eskch Budjovicch (studijn obor etnictv
a finann zen podniku), studijn pobyt na Technical
College Ede, Holandsko (1996), Universit de Bretagne
Sud, Francie (1999), International Teaching and Train-
ing Centre in Bournemouth, Velk Britnie (2002).
Pi studiu pracovala na F Sobslav (oddlen kon-
troly, majetkov dan), Silvi Nova CS, a.s. (peklady,
tlumoen). SV MO Komorn Hrdek - lektorka
anglitiny (2001-2002). Po ukonen dvouletho
nstavbovho studia na VS MO zde psob na funkci
nelnka skupiny jazykov ppravy.
JUDr. Miroslav Tma (plk. v. v.), nar. 1937, voj. spoj.
uilit, Prvnick fakulta UK v Praze. V rmci G/MO
vykonval rzn velitelsk a tbn funkce. V letech
1989-90 byl vedoucm s. sedmilenn skupiny v po-
zorovatelsk misi OSN v Angole (UNAVEM) a od ervna
1991 do ledna 1992 vedoucm s. padestilennho
vojenskho kontingentu v humanitrn operaci OSN
v Irku (UNGCI). Po odchodu do zlohy v prosinci 1992
se stal zamstnancem Ministerstva zahraninch vc
R. V dob nestlho lenstv R v Rad bezpenosti
OSN psobil od ledna 1994 do nora 1995 na stl misi
R pi OSN v New Yorku. Po nvratu pracoval na od-
boru OSN a pozdji odboru mezinrodnch organizac
ve funkci zstupce editele zejmna v oblasti mrovch
operac a odzbrojovac problematiky. V r. 2001 ukonil
sv psoben na MZV a odeel do dchodu. Je autorem
publikace Neen zbran hromadnho nien, kontrola
zbrojen, odzbrojen a esk republika (2002).
C O N T E N T S
Lubo Dobrovsk
On the Defence Policy of the Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Professor Ing. Karel Novotn, CSc.
Subject Matter: Military Science . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
MILITARY ART
Col. GSO Ing. Vladimr Karaffa, CSc.
Strategic Vision of NATO Transformation . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
PhDr. Jan Duchek
Intelligence Services in Constituting and Realization of Security Policy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
Maj. Ing. Libor Kutj
Intelligence Potential and International Security . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
OPINIONS, CONTROVERSY
Capt. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., CW-1 Petra Mllerov
Housing Allowance Blessing, or a Curse? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
INFORMATION PAGES
Geopolitics of Terrorism (Terrorism replaced Cold War Status) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
Israel and Low-intensity Conflicts . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
JUDr. Miroslav Tma
Critical Importance of Counter Proliferation in Russia and Several Other States
of the Commonwealth of Independent States . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
PhDr. Zdenk K, CSc.
Participation of Soldiers in Political Process: USA, Germany, Czech Republic . . . . . . . . . . . . . 93
Ing. Michael Pean, Mgr. Antonn Mldek, Ph.D.
Standardization in NATO Nations and EU Countries and its Connections
to Railway Transport Crisis Planning of the Czech Republic . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Lt. Ing. Petra Vrblkov
Psychic Terror and Working Surroundings
(Mobbing, bossing, bullying) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Mgr. Helena Buchtov and RNDr. Eva Stakov
The Language Preparations of Officer-Candidates . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
PhDr. Hana Buinov
Importance of Language Skills for Graduates from Military Colleges . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117
PhDr. Vlasta Nepivodov
Remarks on Language Testing in the Military . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
C O N T E N T S
MILITARY SOCIOLOGY
PhDr. Antonn Raek
Social and Political Studies in the Forces after November 1989
(1st part) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
HISTORY PAGES
The Glorious Battle of Zborov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
MILITARY PROFESSIONAL
Strategic Schooling of Officers . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
Information Operations in Support of Special Operations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
PhDr. Zdena Rosick, CSc.
Commander-Manager and Solving Problems . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
1st.Lt. Ing. David ehk
Preserved Regions and their Classification for Evaluating the Impact
of Military Training . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
PERSONAL DATA
Major-General Milo Knorr (ret.) - Veteran of World War II . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
English Annotations . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Who is Who in This Issue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
English Table of Contents . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
O B S A H
Lubo Dobrovsk
K obrann politice esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3
Prof. Ing. Karel Novotn, CSc.
Jak je to s vojenskou vdou ... . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 5
VOJENSK UMN
Plk. gt. Ing. Vladimr Karaffa, CSc.
Strategick vize transformace NATO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 33
PhDr. Jan Duchek
Zpravodajsk sluby pi tvorb a realizaci bezpenostn politiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41
Mjr. Ing. Libor Kutj
Monosti zpravodajstv pro mezinrodn bezpenost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59
NZORY, POLEMIKA
Kpt. Ing. Bohuslav Pernica, Ph.D., prap. Petra Mllerov
Pdavek na bydlen poehnn, nebo proklet? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 62
INFORMACE
Geopolitika terorismu (Terorismus nahradil situaci studen vlky) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 71
Izrael a konflikt nzk intenzity . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 75
JUDr. Miroslav Tma
Kritick vznam zajitn bezpenosti zbran hromadnho nien v Rusk federaci
a nkterch dalch zemch Spoleenstv nezvislch stt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 78
PhDr. Zdenk K, Ph.D.
Monosti participace vojk na politickm procesu v USA,
Nmecku a esk republice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 93
Ing. Michal Pean, Mgr. Antonn Mldek, PhD.
Standardizace v zemch Severoatlantick aliance a v zemch Evropsk unie
ve vztahu ke krizovmu plnovn eleznin dopravy esk republiky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 99
Por. Ing. Petra Vrblkov
Psychick teror v pracovnch podmnkch (Mobbing, bossing, bullying) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 106
Mgr. Helena Buchtov, RNDr. Eva Stakov
Jazykov pprava z pohledu student vojensk vysok koly . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 112
PhDr. Hana Buinov
Dleitost jazykovch znalost v ivot absolventa vysok vojensk koly . . . . . . . . . . . . . . . 117
PhDr. Vlasta Nepivodov
Nkolik poznmek k testovn . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 121
O B S A H
VOJENSK SOCIOLOGIE
PhDr. Antonn Raek
Sociln politick poznvn v armd v polistopadovm obdob
(1. st) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 126
Z HISTORIE
JUDr. Ivan Kudela
O slavn bitv u Zborova . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 139
VOJENSK PROFESIONL
Strategick kolen dstojnk . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 150
Podpora specilnch operac informanmi operacemi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 153
PhDr. Zdena Rosick, CSc.
Velitel-manaer a een konflikt . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 157
Npor. Ing. David ehk
Chrnn zem a jejich mon klasifikace pi hodnocen
vlivu vojenskho vcviku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 161
PERSONLIE
Generlmajor v. v. Milo Knorr vetern druh svtov vlky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 169
Anglick anotace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 172
Pedstaven autor tohoto sla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 177
Obsah v anglitin . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 180
VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY
tvrtletnk
Vydv:
MO R - AVIS (Agentura vojenskch informac a slueb)
Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6-Dejvice
IO: 60162694
Vojensk rozhledy, slo 1/2005
Ronk: XIV. (XLVI.)
Datum vydn: leden 2005
Roziuje:
AVIS, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
p Endlov, tel. (973) 215 563, endlovao@army.cz
Redakce:
Jaroslav Furmnek (redaktor), telefon: (973) 215 733
E-mail: voj.rozhledy@army.cz
Fax: (973) 215 569
Redakn rada: doc. Ing. Josef Janoec, CSc. (vedouc), PhDr. Milo Balabn, PhD.,
Ing. Jan Doksansk, brig. gen. Ing. Ji Halaka, plk. gt. Ing. Vladimr Karaffa, CSc.,
doc. Ing. Josef Kapar, CSc., plk. prof. Ing. Ale Komr, CSc., Mgr. Antonn Konrd,
doc. Ing. Petr Nmec, CSc., pplk. doc. Ing. Duan Sabolk, CSc., plk. doc. Ing. Vtzslav
Stodlka, CSc., PaedDr. Jaroslav evk, mjr. Ing. Vlastimil louf, PhD., Ing. Milan
tembera, CSc., Ing. tefan Zigo.
Sdlo redakce: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6-Dejvice.
asopis Vojensk rozhledy v elektronick podob naleznete na:
http://www.army.cz/avis/voj_rozhl.htm
Grafick prava: Ing. Boivoj Bernek
Tiskne: AVIS - Praha
Evidenn slo: MK R E 6059
Identifikan slo: ISSN 1210-3292