Karel Čapek - Jak Vzniká Divadelní Hra

JAK VZNIK DIVADELN HRA
Karel apek

VODEM

Tento poun spisek by rd vyloil autorm, obecenstvu a koneckonc i kritice, jak vznik
divadeln hra a jakmi promnami jest j projti, ne se vykukl v slv a skvlosti sv
premiry. Nechceme podvodn pedstrat, e divadlu rozumme; faktum je, e divadlu
nerozum nikdo, ani lid zestrl na prknech, ani nejstar editel, ba dokonce ani referenti.
Paneboe, kdyby dramaturg mohl vdt, bude-li mt kus spch! Kdyby editel mohl
pedvdat, udl-li kasu! Kdyby herec ml pedem njak znamen, e to vyhraje! pak, ano,
pak by se divadlo dalo dlat stejn klidn a poestn jako truhlstv nebo vroba mdla.
Avak divadlo je umn tak jako vlenictv a hazard tak jako hra v rulet; nikdy se nev
pedem, jak to dopadne. Nejen o premie, ale i kadho veera je irm divem, e se vbec
hraje, a kdy u se hraje, e se dohraje a do konce; divadeln hra nevznik uskuteovnm
njakho plnu, nbr ustavinm pekonvnm nesslnch a neekanch pekek. Kad
laka v dekoraci a kad nerv v hrajcm lovku me kterhokoliv okamiku prasknout;
obyejn sice nepraskne, ale pesto situace je dezoltn; prost neme ani bt jin.

Nebudi tu ei o dramatickm umn a jeho tajemstvch, nbr jenom o divadelnm emesle a
jeho tajemstvch. Bylo by zajist vdnj uvaovat, jak by divadlo mlo bt a jak by se
mlo ideln dlat; ale kad mluven o idelu zastr sloitou a divou skutenost toho, jak to
opravdu je. Nerozjmme tu o monosti kolektivnho dramatu nebo konstruktivistick scny;
v divadle je mono ve, je to dm div. Nejvtm divem ovem je, e to vbec b. Zved-li
se o pl osm veer opona, bute si vdomi, e je to astn nhoda nebo pmo zzrak.

By jsme se vyhnuli pokuen mluvit zde o Umn, pece bychom rdi zaplili aspo v vodu
sviku tak bosk Mze. Uzte ji, chudinku, nikoli v jej slv; spatte ji utahanou
zkoukami, nachlazenou, podstupujc vemon strky. ohavnou dinu a vecky rozlaujc
trampoty divadelnho rubu. A bude ped vmi na scn slavn ozen a nalen, vzpomete
si, co jest j snet; nue, i to je hlub pochopen dramatickho umn.

A pak jsou rzn lid za scnou, pod n i nad n, kte spolu thnou a strkaj tu Thespidovu
kru. I kdy tuto svou lohu ztlesuj velmi naturalisticky, kostmovni v obyejnm civilu
nebo modrch blzch, hraj svou dleitou roli pi vzniku divadeln hry. Proe i oni bute
zde oslaveni.

PRVN POTKY

Ve svch prvnch, zrodench a tpavch zatcch vznik ovem hra mimo divadlo, na
psacm stole ctidostivho autora; do divadla vstupuje poprv, kdy se autor domnv, e je
hotova. Ovem zhy (asi za pl roku nebo tak) se uke, e nen hotova; nebo v
nejpznivjm ppad putuje potom zpt autorovi s vzvou, aby ji zkrtil a mimoto pedlal
posledn akt. Z jakchsi tajemnch pin je to vdycky posledn akt, co se mus pedlvat,
prv tak jako vdy je to posledn akt, co na jeviti urit sele a v em kritika se vzcnou
jednomyslnost objev slabinu dla. Je napodiv, e dramatit autoi pes tyto neodchyln
zkuenosti trvaj na tom, aby jejich kus ml vbec njak posledn akt. Prost nemly by bt
psny dn posledn akty. Nebo by se ml posledn akt zsadn odznout, jako se uezv
Copyright 2012 eBookEater.cz 3
ocas buldogm, aby jim nekazil postavu. Nebo by se ml hrt kus obrcen, s poslednm
aktem na zatku a s prvnm aktem, kter vdy je uznvn za nejlep, na konci. Zkrtka nco
by se mlo stt, aby z divadelnch autor byla sata kletba poslednho aktu.

Kdy tedy je posledn akt dvakrt nebo tikrt sekrtn a pedln a kus pijat, pon se pro
autora doba ekatelstv. Je to obdob, kdy autor pestv cokoliv pst a dlat, kdy nen s to ani
st noviny, ani t v oblacch, ani spt, ani jakkoliv utloukat as, nebo ije v transu ekn,
e bude hrn, kdy bude hrn, jak bude hrn a podobn. S autorem, kter se ek, nen vbec
ei; jen zcela otrl autoi dovedou potlait svj nepokoj a tvit se, jako by chvlemi mysleli
tak na nco jinho ne na svj pijat kus. Dramatick autor si snad pedstavuje, e by u pi
dopisovn kusu ml za nm stt divadeln sluha a udchan vyizovat, aby pan autor u
proboha poslal ten posledn akt, e pozt m bti premira a e on, posel, se nesm bez
poslednho aktu vrtit a kdesi cosi. Tak se to ovem nedje; je-li kus pijat, mus se v divadle
po jistou dobu uleet; nabv tm vt zralosti a jaksi nap divadlem. Mus njakou dobu
leet tak proto, aby se mohl pak ohlaovat jako dychtiv oekvan novinka. Nkte
autoi neetrn zasahuj do tohoto procesu zrn osobnmi urgencemi, je natst nemaj
inku. Vc se mus ponechat pirozenmu bhu. Kdy se kus dostaten ule, zane
ponkud jakoby pchnout a mus se s nm ven, na jevit; toti nejprve do zkuebnho slu.

OBSAZEN

Ovem neli se zane zkouet, mus bt kus obsazen; a zde uin autor cennou zkuenost, e
vc nen tak jednoduch. M tam dejme tomu ti dmy a pt pn; a na tch osm rol si
vybere osm nebo devt nejlepch hvzd, ktermi divadlo disponuje, a prohls, e prv jim
to il na tlo a e si pedstavoval zrovna je; dive nevyvol z hrobu nebotka Monu, aby mu
tam zahrl jednu loku ona je sice mal, ale zle mi na n. Dobr; ten nvrh pod
pidlenmu reisrovi a vc putuje, jak se k, ,nahoru.
Nyn se vak uke, e:
1. pan A neme hrt hlavn roli, protoe m souasn jinou hlavn roli;
2. pan B vrt roli, kterou j autor pidlil, s uraenm protestem: tohle pece pro ni nen;
3. slena C pak neme dostat roli, jak si autor pl, protoe mla roli minul tden a mus se
zamstnat slena D;
4. pan E neme dostat hlavn roli; mus ji dostat pan F, protoe mu vzali roli Hamleta, o
kterou se uchzel a kterou dostal pan G;
5. zato by pan E mohl nhradou dostat ptou roli, ale pohchu ji vrt, nadosmrti dorn na
autora, e mu nepidlil tvrtou roli, je pece pat do jeho oboru;
6. pan H se mus etit, protoe je nachlazen nsledkem jakhosi konfliktu se fem inohry;
7. pan K neme hrt roli slo 7, protoe tu nen nikdo lep na vrcenou roli slo 5; nen to
sice jeho obor, ale on to pinese;
8. osm role (telegrafn posel) se obsad se zvltn ochotou zcela podle pn autorova.
Tak se stane, e vc nejenom dopadne docela jinak, ne si nezkuen autor pedstavuje, nbr
i k obecn hokosti vech pedstavitel, kte nemohou autorovi odpustit, e jim nepidlil roli
pmo.
Od t chvle, kdy jsou role rozdny, rod se uvnit divadla dvoje mnn: jednak e jsou v tom
kuse krsn role, ale e jsou patn obsazeny, jednak e tam jsou patn role, ze kterch se
ned nic, ale zhola nic udlat, i kdyby si dal lovk nohu za krk.

REIE

Reisr, jemu je kus pidlen, vychz z rozumnho pedpokladu, e se mus kusu pomoci na
nohy, jak se k; ili e se mus udlat jinak, ne jak to autor nadrobil.
J jsem si, vte, prav autor, pedstavoval takovou tichou, komorn hru
To by nic nebylo, odpovd reisr. To se mus hrt pln groteskn.
Klra, to je takov zakiknut, pasvn bytost, vysvtluje autor dle.
Co vs nem, namt reisr. Klra je vyloen sadistka.
Koukejte, na strnce 37 j k Dane: ,Nemu mne, Klro. Pitom se Dane bude svjet na
zemi a ona bude stt nad nm v hysterickm zchvatu, vte?
Ale tak jsem to nemyslel, brn se autor.
To je zrovna ta nejlep scna, konstatuje sue reisr. Jinak by prvn akt neml aktlus.
Scna je obyejn mansk pokoj, vykld dle autor.
Ale muste tam mt njak schody nebo estrdu, prav reisr.
K emu estrdu!
Aby na n Klra mohla stt, a zvol Nikdy. Ten moment se mus vyzvednout, chpete?
Aspo ti metry vysok estrda. A potom z n sko ve tetm vstupu Velk.
Pro by z n skkal?
Protoe tam mte poznmku ,Vpadne do pokoje. To je jedno z nejsilnjch mst. Vte, ta
hra potebuje trochu vc ivota. Vy jste pece neml na mysli njakou tuctovou a konvenn
utahaninu, no ne?
To se rozum, e ne, prav autor honem.
Tak vidte.

Mm-li vyzradit jist hlub tajemstv dramatickho umn, tedy tvoiv autor je ten, kter
nechce bt poutn jevitm, a tvoiv reisr ten, kter nechce bt poutn textem; co se te
tvoivho herce, ten, chudk, nem jin volby, ne bu e se dr sama sebe (v tom ppad se
vytkne patn pojet reii), nebo e se dr reisra (v ktermto ppad se vytkne patn
pojet herci).

Stane-li se zvltn nhodou pi premie, e nikdo nekloptne v dialogu, e nespadne patn
pivrtan kulisa, nepepl se reflektor a nestane se dn jin netst, dostane reisr v
kritice pochvalu, e reie byla peliv. Je to ir nhoda; ale ne dojdeme k premie,
musme jet projt martyriem zkouek.

TEN ZKOUKA

Jste-li nebo hodlte-li bt divadelnm autorem, radm vm, abyste nechodili na prvn neboli
tenou zkouku. Je to zdrcujc dojem. To se sejde est nebo osm herc; vypadaj na smrt
unaveni, zvaj a je jim zima; stoj nebo sed v hloucch a polohlasem kalaj. Tato
pochmurn a bruiv chvle se vlee asi pl hodinky; konen reisr provol: Tak dmy a
pnov, zaneme.

Na smrt unaven sbor se rozsad u rozviklanho stolu.
Poutnick hl. Veselohra o tech djstvch, zane pedtat reisr, nae rychle odbrept
scn: Chudobn mansk pokoj. Vpravo dvee do pedsn, vlevo do lonice. Uprosted
stl a tak dle. Vstoup Ji Dane.
Nic.
Kde je pan X? vyjede reisr. Copak nev, e mme tenou zkouku?
On zkou na jeviti, zabru nkdo znechucen.
Tak budu st jeho roli j, rozhodne se reisr. Vstoup Ji Dane. Klro, stalo se mi nco
neekanho. Klra.
Nic.
Tak sakra, povd reisr, kde je Klra?
Nic.
Kde je pan Y?
Mon e stn, mn jeden hlas ponue.
Jela na gapl, potv druh.
Vera mn povdala Mry, zan nkdo vypravovat, e pr
Tak budu st j roli Klry, vzdychne reisr a honem, jako by ho nkdo honil, odkv
dialog Jiho Danee a Klry. Nikdo ho neposlouch. U druhho konce stolu se rozvj tich
hovor.
Vstoup Katue, odfoukne si konen reisr s levou.
Nic.
No tak, sleno, hubuje reisr, dvejte pece pozor! Vy jste Katue, ne?
J vm, povd slena naivka.
Tak tte! Prvn akt, vstoup Katue.
J jsem zapomnla roli doma, prohls slena naivka lbezn.
Reisr zabru nco dsnho a odkv sm dialog Katue a Klry, brebent rychle, jako
kdy se knz modl oten na chudm pohbu. Jen ptomn .autor se nut poslouchat; jinak
se vc odehrv za obecnho nezjmu.
Vstoup Gusta Velk, kon reisr ochraptlm vkikem.
Jeden z mim sebou trhne a hled po kapsch skipec; kdy si jej nasad, listuje v roli. Kter
strnka? pt se konen.
est.
Mim obrac strnky a pone odkvat svj part hrobovm a tragickm hlasem. Proboha, ds
se ptomn autor, vdy to m bt vesel bonvivn! Zatm reisr zastupujc Klru a mim
hrajc veselho bonvivna odkvaj pochmurn responsoria, je maj bt jiskivm
dialogem.
Kdy se vrt v manle, te mim mrtvoln.
Manel, opravuje reisr.
J tady mm manle, trv na svm mim.
To je chyba v oklepku, opravte si to.
Tak a to podn opisuj, prav mim s odporem a ryje tukou do role.
Zatm se agonizujc sbor ponkud rozjel, a to drn; najednou, pokat! v jedn roli chyb
vta; pokat! tady je krt od byla prvn lska a po jte rd; pokat! tady jsou zpehzeny
role. Tak dl; huhlav, kobrtav, uchvtan sype se text dychtiv oekvan novinky. Kdo
dok svou roli, sebere se a jde po svm, i kdyby chybly do konce jen ti strnky; nikoho,
jak se zd, za mk nezajm, jak to dopadne. Poslze padne posledn slovo hry a nastane
ticho; ticho, kdy je kus potkvn a souzen svmi prvnmi interprety.
Ale jak si do toho mm vzt aty? vyhrkne hrdinka kusu do tkho mlen.
Autor se potc ven, drcen pesvdenm, e doposud nikdy v djinch svta nebyla napsna
hra tak ediv a nespn jako jeho.

VE ZKUEBNM SLE

Nyn nastv dal stadium: aranovac zkouky ve zkuebnm sle.
Tadyhle jsou dvee, ukazuje reisr v przdnm prostoru, a tenhle vk jsou druh dvee.
Tahle idle je pohovka, a tahle idle je okno. Tady ten stl je piano, a tady, co nen nic, je
stl. Tak. Milostpan pijde dvemi vlevo a postav se u stolu. Dobe. A te pijde druhmi
dvemi Ji Dane. Sakra, kde zas je pan X?
Zkou na jeviti, oznamuj dva hlasy.
Tak budu markrovat Danee... vzdychne reisr a vbhne imaginrnmi dvemi. Klro,
stalo se mi nco neekanho. Milostpan, jdte mn ti kroky naproti a dlejte trochu
pekvapenou! Klro, stalo se mi nco neekanho. Potom se pehraje Dane k oknu Prosm
vs, nesete mi na t idli, vdy je to okno! Tak jet jednou, milostpan. Vy vejdete zleva a
Dane proti vm. Klro, stalo se mi nco neekanho.
Nikoliv, ote, te Klra ze sv role, nevidla jsem ho od rna.
Reisr ztuhne: Co to tete?
Prvn akt, druh strnka, vysvtluje Klra pokojn.
Ale tak to tam nen, ki reisr a vytrhne j roli. Kdepak to mte? Nikoliv, otce... To
pece... Ale milostpan, vy jste si pinesla jin kus!
Mn to vera poslali, povd milostiv klidn.
Tak si vemte zatm inspicientovu knihu a dvejte pozor. J pijdu zprava
Klro, stalo se mi nco neekanho, spust milostpan.
Ale to nen vae, zouf si reisr. Pece vy jste Klra, a ne j!
J myslila, e to je monolog, namt milostpan.
Nen. J pijdu a eknu: Klro, stalo se mi nco neekanho. Tak pozor! Klro, stalo se mi
nco neekanho.
Jak budu mt vlasy? te se milostpan.
dn! Tak jet jednou: Klro, stalo se mi nco neekanho.
Do-se-li pviholile, slabikuje Klra.
Coe?
J na to nevidm, hls Klra.
Jei Kriste, p reisr. Mte tam: Co se ti pihodilo? tte to podn!
Klra bere za svdky cel soubor, e to v oklepku vypad jako do se li pviholile. Kdy je
fakt dostaten prokzn, vt se reisr popt imaginrnmi dvemi, horen spaje: Klro,
stalo se mi nco neekanho.
Ptomn autor s ustrnutm shledv v tto vt vechnu topornost a nesmyslnost svta.
Nikdy, snad nikdy u se tento chaos nerozplete; nikdy se svt nevzpamatuje z faktu, e se
stalo nco neekanho; nikdy se nedojde dle...
Vejde Katue, hls reisr.
Mhm, ozve se z pozad, kde Katue zatm souasn pohlcuje prek, tan paso doble a
van. Bum! dv idle let na zem, Katue stoj prosted slu a dr si koleno. Katue vela,
povd. Je, to jsem si dala!
Muste vejt zleva, sleno, vrac ji reisr.
Kdy nemu, bduje Katue. J jsem si rozbila nohu.
Tak pozor, ki reisr, vstupuje Gustav Velk.
Gustav Velk se dv na hodinky. Musm te jt zkouet na jevit, povd mraziv.
ekal jsem tu zbyten celou hodinu. Macta.
Autor m pocit, e tm snad je vinen on. Zatm se uke, e za neptomnosti Jiho Danee a
Gustava Velka nen mono aranovat ani jedin dialog krom zatku tetho aktu:
Sluka: Pan Velk, milostpan.
Klra: A vejde!
Tuto scnu opakuje reisr sedmkrt, nae mu nezbv ne aranovac zkouku rozpustit.
Autor se vrac dom v smrtelnm dsu, e takhle se jeho kus nenastuduje ani za sedm let.

DAL ZKOUKY

A pece se na tchto zkoukch v sle, kde rozviklan idle znamen pohovku, trn, sklu
nebo balkn, nadl nejvc divadeln prce. Autor prahnouc vidt svj kus nalz jej zde ve
stavu rozcupovn a zpehzen, e by zaplakal; zkou se to od konce nebo od prostedku,
njak nepatrn vstup se vrac dvacetkrt, zatmco na jin dosud vbec nedolo, polovina
herc stn a druh polovina bh po jinch zkoukch; ale pece jsou minuty, kdy autor ct,
e se to stv skutenost.

Za ti nebo za tyi dny pibude nov osobnost: napovda. Herci pestvaj st role a zanaj
hrt, jsou pi vci, jde to skvle; autor prohlauje, e by premira mohla bt u dnes veer.
Pokejte, a budeme na jeviti, brzd herci jeho naden. Konen nastane velk den, kdy se
takto rozdlan kus dostane ke zkoukm na jeviti. Zkou se jet se sputnou oponou,
napovda sed u stolku; rovn pan autor se vrt u stolku a t se, jak to pjde. Nue, nejde to
vbec. Cestou ze slu na jevit se kus z nevyzpytatelnch pin rozkl. Ve je ztraceno.

Ne po dvou nebo tech zkoukch se i to sprav, jde to bezmla skvle; a reisr ke: Tak,
opona nahoru a napovda do boudy. To je okamik, kdy i otuily herec zbledne. Nebo z
tajemnch, nejsp akustickch dvod to zas naprosto nejde, jakmile napovda vleze do
boudy. Znien autor z parteru pihl, jak na jeviti povlv jeho text jako zplihl hadr v
pervanm vtru. A jet ke vemu se reisr jaksi pestv starat o to, co herci na jeviti
povdaj, a jenom se vztek, aby tenhle stl vc napravo a tamten aby rychleji odeel. ertv
pro mu na tom tak zle, mysl si autor; v textu je prost Dane odchz, to pece sta.
Reisr nejsp zelel, nebo nyn ve jako blzen, e Klra m o krok ustoupit; i herci jsou
njak navreni a zuiv se hdaj s napovdou, e pr jen mele hubou, ale nemluv. Ji Dane
prohlauje, e m chipku a e si pjde lehnout. V pozad na sebe tk inspicient s
rekvizitem v zchvatu atavick vzteklosti. Konen reisr se vyspe a zmlkne, zatmco po
jeviti v smrtelnm ochabnut klopt vyklouben text.

Pan autor se kr v parteru jako hromdka netst. Je to dezoltn a nen u pomoci: pozt je
generlka.

KUS DOZRV

Obyejn posledn den ped generln zkoukou se rozsype pytel netst. V ansmblu
vypukaj epidemicky chipky, angny, zpaly plic, znty pohrudnice, slep steva a jin
razy. Shnte, jakou mm horeku, chr hlavn pedstavitel autorovi do ucha, jako kdy
unik z kohoutku pra. Ml bych si jt lehnout aspo na tden, spe, duse se kalem a
pohleje na autora vytavma, slzami zalitma oima obti veden na porku.
J neumm ani slovo, prav druh. Pane autore, eknte, a odlo premiru!
J nemu mluvit, chrapt Klra. Tady na jeviti tak dsn thne. Pane autore, a mne pust
k doktorovi, nebo nebudu moci premiru hrt. A ke vemu jet vesel bonvivn posl
lkaskou omluvenku: aluden kee. Tak.
(Budi po pravd eeno: hereck ivnost je tvrd ne vojna; a chce-li se nkdo z vs stt
hercem, od eho ho se sepjatma rukama a pozdvienm hlasem varuji na mst jeho otce i
matky, nu, ale chce-li tomu mermomoc, tedy a dve vyzkou svou rezistenci, trplivost,
mchy, paly a rejstky, a zkus, jak se zapot pod parukou a jak pod lidlem, a uv,
snese-li chodit nah na mrazu nebo zabalen ve vatnech v parn lzni, dovede-li osm hodin
stt, bhat, kiet, eptat, jst sv obdy a veee na kuse papru, mt na nose mastix pchnouc
tnicemi, bt opkn reflektory a ofukovn meluznou z propadu, vidt asi tolik dennho
svtla jako hav, zamazat se o vechno, na shne, mt smlu v kartch, nesmt pl hodiny
kchnout, nosit triko propocen dvaceti pedchdci, estkrt shazovat aty ze sv zapaen a
zrovna dmajc nahoty, hrt se zntem okostice, s angnou a teba i s dmjovm morem a
snet jet mnoho jinch trap, je podstupuje herec, kter hraje; kdeto herec, kter nehraje,
podstupuje muka stokrt hor.)
Tak zanat, zanat, i necita reisr, a na jevit se pone potcet nkolik spajcch
postav, je odkvaj poslednm dechem jaksi na smrt odporn text, jej jim vnucuje
napovda. Ale dmy, tohle nejde, ki bez sebe reisr. Jet jednou zptky! To nen
dn tempo! A vy mte stt u dve! Tak jet jednou, vejde Katue.
Katue vejde krokem umrajc souchotinky a zstane stt.
No tak, sleno, zante, hartus reisr.
Katue cosi elest s oima upenma do neznma.
Ale sleno, vy mte pejt k oknu, bsn reisr. Jet jednou, zptky!

Katue se rozple a utee z jevit. Co se j stalo? ds se ptomn autor. Reisr kr
rameny a sy jako rozhaven elezo ve vod. Autor se sebere a let do divadeln kancele:
e pr nen mono, aby pozt byla premira, e se to rozhodn mus odloit a podobn.
(Kad autor je den ped generln zkoukou toho nzoru.) Kdy se ponkud uklidnn po
plhodin vrac, zu na jeviti straliv konflikt mezi hlavnm pedstavitelem a napovdou.
Hlavn pedstavitel tvrd, e mu napovda nedal jakousi narku, co napovda prudce popr
a na znamen protestu opust budku. Nyn dostane vynadno inspicient, jen opt vynad
oponi, nae kravl postupuje v bluditi divadelnch chodeb, vytrceje se a nkde v
toprn. Zatm se podailo pimt napovdu, aby se vrtil do boudy roztrpen tak, e nadle u
jen ept. Tak zaneme, ki reisr zlomenm hlasem a usedne, pevn odhodln neplst se
u do cel vci; nebo vzte, e posledn akt nebyl jet na jeviti pezkouen.
Myslte, e to me pozt bt? pt se ho autor zkostn.
Ale vdy to jde bjen, povd reisr a vylet: Jet jednou! Zptky! To je vecko
patn! Znovu, jak vejde Katue! Katue vejde, ale v tom okamiku propuk nov boue.
Hergot, burc reisr, kdo dl ten rmus? Kdo to tlue? Pane inspiciente, vyhote toho
lumpa, co dl v propadu ten hluk! Nyn se uke, e een lump je prost strojnk, kter
m cosi spravit na propadu; nebo v kadm divadle se pod nco spravuje. Dle se uke,
e si strojnk nenech tohle lbit a e se dovede brnit kype a obrn; poslze je uzaveno
jaks taks pm s podmnkou, e strojnk bude bouchat kladivem trochu m.
Tak zaneme, chropt reisr, ale na jeviti stoj napovda s hodinkami v ruce a povd:
Poledne. J odpoledne sufluju. J musm jt.
Tm se obyejn kon posledn zkouka ped generlkou; je to dusn a podrdn den,
bouliv a mran; ale ztra se rozklene irok, ziv, pestr duha generln zkouky.
Pane reisre, poznamenv autor, snad by mohla Klra v prvnm aktu
Te u to musme nechat, urv reisr ponue.
Pane reisre, hls Klra, prv mn vadlena vzkazuje, e nebude do premiry s mmi
aty hotova. To je dsn!
Pane reisre, vol Katue, jak si mm vzt punochy?
Pane reisre, ohlauje rekvizit, my tam nemme dn akvrium.
Pane reisre, prav divadeln mistr, ale my nememe mt ty dekorace do ztka hotov.
Pane reisre, mte jt nahoru.
Pane reisre, jakou mm dostat paruku?
Pane reisre, to musej bt ediv rukavice?
Pane reisre, nalh autor, snad bychom pece jenom mli premiru odloit.
Pane reisre, j bych si vzala zelenou erpu.
Pane reisre, a musej bt v tom akvriu rybiky?
Pane reisre, ale ty holinky mn mus zaplatit divadlo.
Pane reisre, snad bych nemusela padnout na zem, kdy omdlm. J si zamau aty.
Pane reisre, tady je korektura plaktu.
Pane reisre, je tahle ltka na kalhoty dobe?
Ptomn autor se pon ctit tou nejposlednj a nejzbytenj figurou na svt. Dobe mu
tak, nemusel to dlat.

GENERLN ZKOUKA

Generln zkouka je v teorii zkouka, kdy m bt vechno jako veer, s dekoracemi,
svtly, kostmy, lenm, zkulisnmi zvuky, rekvizitami a komparsy; v praxi je to zkouka,
na kter nen pohromad nic z toho veho, pi n je obyejn na scn polovina dekorac,
zatmco druh polovina teprve schne nebo se rmuje nebo je jinak na cest; kdy jsou doity
kalhoty, ale ne kabty; kdy se uke, e v celm divadle nen jedin vhodn paruky; kdy
vyjde najevo, e chybj zrovna ty hlavn rekvizity; kdy statist nemohou pijt, protoe jeden
je u soudu za svdka, druh nkde v ad a ostatn v nemocnici nebo kde; kdy zjednan
fltista me se dostavit a ve ti hodiny, protoe takto je oficilem v zdunm ad.
Generln zkouka je zkrtka generln pehldka veho, co v posledn chvli jet chyb.

Autor sed v hlediti a ek, co se bude dt. Nejdv se dlouho nedje nic, jevit je przdn;
herci se schzej, zvaj a mizej v atnch, znepokojen si kajce: love, j jsem tu roli
jet ani nevidl. Pak pijedou dekorace a na jevit se vyval technick personl. Autor m
trhn, aby jim bel pomoci; tak u se t, e uvid hotovou scnu. Chlapci v modrch
halench a overalech thnou stnu pokoje, vten. Nyn thnou druhou stnu, slva. Te jen
tet stnu; ale tet stna je jet v malrn. Tak tam zatm dejte njak hadr, vol reisr.
Nakonec se msto tet stny d malovan les.

Nato se cel dal prbh zadrhne u njak lati. Zane to tm, e dva mui v modrch
halench nco vrtaj u jedn kulisy. Co to tam dlte? ki divadeln mistr.
Ale mus se sem dt lajsna, povdaj mui. Divadeln mistr b zakroit, sedne na bobek a
vrt u een kulisy.
Tak co to tam sakra dlte? ki po tvrthodin reisr.
Ale mus se sem dt lajsna, odpovd divadeln mistr. Reisr zakleje nco dsnho a b
zakroit, to jest, sedne na bobek a studuje eenou kulisu.
Pane reisre, pro nezanme? vol po tvrthodin autor.
Ale mus se sem dt lajsna, odpovd zahlouban reisr.
Autor si znien sedne; tak vida, zle jim vc na njak lajsn ne na mm kuse; co to vlatn
je lajsna?
Pane autore, pro nezanme? pt se ve tm hledit ensk hlas.
Ale mus se tam dt lajsna, odpovd autor znalecky a sna se potm rozpoznat, kdo to
mluv. Pchne to jaksi pryskyic a mejdlkem.
To jsem j, Katue, zub se to ze tmy. Jak se vm lb m aty?
Ach tak, aty; autor je poten, e se vbec nkdo star o jeho mnn, i prohls naden, e
prv tak si ty aty pedstavoval: prostik a nenpadn
Vdy je to model, uraz se Katue.
Konen njakm divem je tajemn vc s lajsnou vyzena. Tak na msta, ki reisr.
Pane reisre, tuhle paruku j si nemu vzt.
Pane reisre, mm mt hlku?
Pane reisre, piel jen jeden statista.
Pane reisre, nkdo zas rozbil to akvrium.
Pane reisre, v tch hadrech j hrt nebudu.
Pane reisre, nm se peplily dv tiscovky.
Pane reisre, j dnes budu jen markrovat.
Pane reisre, mte jt nahoru.
Pane reisre, mte jt dol.
Pane reisre, mte jt do dvojky.
Zanat, zanat, ve reisr. Oponu dol! Napovda! Pane inspiciente!
Zan se, ki inspicient.

Opona se snese dol, v hlediti je tma; v autorovi se tetel srdce dychtivm oekvnm, e
te, te konen uvid svj kus.
Inspicient cinkne poprv.
Nyn se konen slovo stane tlem.
Zvonek cinkne podruh, ale opona se nezved. Msto toho je najednou slyet vztekl ryk dvou
hlas, zduen oponou.
Zas se tam hdaj, bru reisr a let na jevit zakroit. Nyn je slyet vztekl ryk t hlas,
zduen oponou.
Konen to jet jednou cinkne a opona se trhan zved.
Na jevit vejde naprosto neznm pn s knrem a povd: Klro, stalo se mi nco
neekanho.
Njak dma mu pokro vstc: Co se ti pihodilo?
Pokat, ki reisr. Vypnte spodn rivaltu! Pidejte trochu lut! A pro nesvt slunce
do okna?
Vdy svt, vol hlas kdesi zpod jevit.
Tohle je njak slunce? Muste pidat svtla! Ale honem!
Tak tam musme dt dv tiscovky, hls podzemn hlas.
Tak je tam sakra dejte!
Kdy je nemme, a na jevit vylz lovk v blm plti: Vdy jsem kal panu
rezirovi, e se nm peplily!

Reisrovi peskakuje hlas zuivost. Tak tam dejte jin! A let na jevit, kde se rozpoutv
kravl v prudkosti dosud nezait, jakm se zan kad vn generln zkouka.
Zatm autor sed jako na trn. Kriste pane, mysl si, jakiv u nebudu pst divadlo.
K by to dodrel!

DAL PRBH

Divadeln lid je, jak znmo, povriv; napklad nesmte pti herece ped premirou
Mnoho tst, nbr Prevte, breptej, ani herci Mnoho zdaru, nbr Sraz vaz, piem
se m na dotynho naplivat. Podobn se prav, e m-li mt premira hladk prbh, mus
bt pi generln zkouce kravl. Nco na tom snad je; nelze aspo dokzat opak, protoe
nikdy dosud nebylo generln zkouky bez kravlu.

Velikost tohoto kravlu je rzn podle autority reisrovy; nejvt bv, vede-li reii sm f
divadla. Je-li reisr pli slb, obstar potebn kravl f vpravy, inspicient, divadeln
mistr, osvtlova, strojnk, alounk, rekvizit, napovda, f krejovny, garderobir,
nbytk, mu v provaziti, paruk, jevitn mistr nebo jin technick sla. Jedinm
pravidlem je, e se pitom neuv stelnch ani sench zbran; ostatn zpsoby toku i
obrany jsou vcemn ppustny, zejmna kik, ev, ryk, pl, vpov na hodinu, urky na
cti, stnosti k editeli, enick otzky a jin nsilnosti. Tm nechci ci, e divadeln prosted
je njak zvlt divok, krvelan a nsilnick; je pouze ponkud, abych tak ekl, pratn
nebo stelen. Sociologicky vzato, velk divadlo je soubor nejrznorodjch lid a povoln;
mezi vlsenkem a muem, kter dl divadeln hrom, je vt odlehlost ne dejme tomu
mezi poslancem Hakenem a poslancem Petrovickm, kte jsou pece jen jaksi kolegy v
povoln. Mezi divadelnm rekvizitem a alounkem je vn konflikt kompetenn; ubrus
na stole je vc alounka, kdeto tal na stole je oblast psobnosti rekvizitovy, a stoj-li na
stole jet lampa, tedy pslu osvtlovam. Divadeln krej zsadn podceuje innost
divadelnho truhle, jen tento cit iv oplc. Kulis horliv pek nbytki a vice versa,
kteto oba zase ztrpuj existenci osvtlovai s jeho kabely, reflektory a aparty; alounk se
svmi taflemi nebo koberci jet komplikuje tuto tlaenici zjm a dostv obyejn
vynadno ode vech. K tto technick motanici pipotejte, e se rozvj co mon v
nejvtm spchu a e obyejn nen nic dokoneno, e reisr hartus na inspicienta a
inspicient na vechny, e u je poledne a zkouka se jet nezaala, a pochopte napjatou a
katastrofln nladu generln zkouky.

Ale dobr, reisr u mchl rukou nad nedodlanm stavem jevit, krej navlkl na herce
nedoit kabt, vlsenk mu nasadil zatmn paruku, garderobir mu sehnal jaksi zbyten
velk rukavice, rekvizit mu vtiskl do ruky hl me to zat; opona se zvedne, hrdina
spust Klro, stalo se mi nco neekanho a reisr se rozkikne hlasem hystericky
peskakujcm na znamen, e je nco patn. Je to ovem svtlo.

I ekl Hospodin: Budi svtlo, a bylo svtlo. Jene Psmo neprav, bylo-li to svtlo lut nebo
erven nebo modr, nek nic o rivaltch, lbcch, korytech nebo kornoutech, o jednice,
dvojce a trojce, o padestkch, stovkch a tiscovkch, o regultorech a reflektorech, o
horizontu a stnech a jinch svtelnch kazech; Hospodin nepikzal zapnte druhou rivaltu
na est lut ani dejte do portlu modrou, sakra, dnou modrou, j nechci modrou, zapnte
v lustru msc a zakrejte ho, to je patn, na horizontu m bt oran, a ten lustr mn nesm
svtit na portl a tak dle. Hospodin to ml pohodln, protoe nejdve stvoil svtlo a pak
teprve lovka a divadlo. Generln zkouka je zkouka na budi svtlo; jene nejde to tak
hladce jako za as Genese.
Pane reisre, vol konen hrdina hry na jeviti, u je jedna hodina; tak mme zkouet,
nebo ne?
A pro u nezkoute? chrapt ukien reisr rozlcen.
Klro, stalo se mi nco neekanho.
Reisr vylet. To je patn! Sthnte tet rivaltu napolovic!
Co se ti pihodilo?
Jet! Vc sthnout! No tak, bude to?
Pane reisre, vol osvtlova, vdy u tet rivalta nesvt!
Tak co to tam svt?
To je lustr. Pan reisr poruil, abych lustr zapnul.
Po tom vm nic nen, co jsem vm poruil, ry reisr. Zhasnte lustr a zapnte tet
rivaltu na est!
Co se ti pihodilo?
To je patn! Zapnte do lustru lutou a zhasnte rampu!
Nastane chvilka zvltnho, ulevujcho ticha. Ach, k potrv!
Co to je? rozkikne se reisr, pro se nezkou?
Na jevit vyjde inspicient. Prosm, pane reisre, Klra nkam la.
Te m zkouet, burc reisr. A jde na jevit, ale hned!
Ale
dn ale, sopt reisr, a nhle chab, zhroucen, jako lovk, ktermu je u vechno
jedno, zamru: Tak zaneme. Konen tedy zatek.
Co se ti pihodilo?
V tu chvli se vyhrne na scnu alounk se taflemi a postav je k oknu.
love, co tu chcete? vyjekne reisr praskajcm hlasem.
Zclony povsit, povd alounk vcn a leze na tafle.
Co vet? Jak zclony? Thnte pry! Pro jste je nepovsil dv?
Protoe mn dv neposlali ltku, povd technick sla na taflch, ale tu ji se reisr t na
jevit, aby ho srazil i s ebkem, zakrtil, zadvil, rozdupal nebo co.
Ptomn autor si zakryje oi i ui. Konen propukl kravl, div, teskn, spav kravl dn
generln zkouky, kravl, kter se podebral a kvasil od rna, kravl horen, chvatn,
nespravedliv jako svt a nutn jako bouka v prod, kravl, kter napln vechny ptomn,
autora i herce, technick personl i boucho reisra temnm, zoufalm vztekem, navou,
znechucenm, steskem, touhou bt nkde venku, pry z toho zatracenho, neladnho divadla...
Nebo to je prav nlada generln zkouky.
Poslze se reisr vrac na sv msto v hlediti, zestrl o deset let, vyslen, mran a
nenvidn vemi. Tak zante, povd s odporem.
Klro, stalo se mi nco neekanho, odkv hrdina s hrdlem sekrcenm.
Co se ti pihodilo? ept Klra bezhlase.
Vyerpan, tce, bez radosti vlee se generln zkouka. patn, chropt reisr. Zptky!
Vy muste pijt rychleji!
nava pad na herce, nohy jim brkaj, hlas se lep k hrdlu, pam najednou selhv; co nikdy
nebude konec?
patn, urv reisr. Zptky! Kryjete svho partnera!
Te u jen aby byl konec; hraje se zrovna se zaatmi zuby, text se rychle oddrkotv, reisr
by chtl jet jednou zastavit, ale mvne bezmocn rukou a sete si studen pot. Konec.
Herci se beze slova vytrat z divadla skoro vrvorajce pod derem svho vzduchu tam
venku; a pan autor b dom s oima k zemi, nesa na svch bedrech navu a skleslost vech.
Ztra tedy je premira; dobr, te u je vecko jedno.
Ale vy vichni se pes to ve budete zas tit na sv pt generln zkouky, vy autoi, i vy
herci, reisi i divadeln misti i paruki i oblkaky; je to dlouh a chmurn den, tk jako
ernov a zl; ale snad proto se budete na nj tit, e je tak naprosto vyerpvajc.

VPRAVA SCNY * [* Napsal Josef apek]

S nramnou trefnost bylo tu u vypsno, jak to chod, kdy autor nape hru a zad ji divadlu;
jak to vypad pi prvn ten zkouce, pi zkoukch aranovacch a pak pi generlce.
Jmavm zpsobem bylo tu vyleno, co vechno tu autor ct a prov, kdy konen stv
se asten toho, jak jeho slovo dochz svho divadelnho tla. Vidli jsme tu autora i s jeho
hrou, jak se stv osou, kolem kter se zane oteti cel divadeln provoz. Pozorovali jsme,
jak skpav, v zdnlivm zmatku a v nejhroznjm binci se tu vechno stav do slueb
vzneenho mzickho ducha, jemu dal autor prchod svou hrou. Zrove jsme tu vidli, jak
autor se tu i pes svou nezbytnost (vdy kdo jin ne autor me napsati divadeln kus?) ct
bti pln zbytenm, a dokonce i oputnm. Nebo on jedin uprosted veho, co se tu
rozpoutv, nen pedmtem shon ani kravl; jeho fyzick osobnost nen tu osvtlovna
reflektory ani lbky, nen teba zdokonalovati a zajiovati ji njakou lajsnou, natrati
klihovmi barvami nebo pajcem, ovovati drapriemi nebo zakrvati trvnkem. K jeho
tetelc se bytosti nen teba pistavovat divadelnch schdk nebo pivrtvat dve. Nen
pochyby, e by v zjmu kusu s nejvt ochotou tohle vechno podstoupil, ale je to u takov,
e s nm se nic nedje, co s ustrnutm dv se na vavu, kterou zpsobil, stav se divadelnm
autorem. I ct se tu velmi zbytenm a peklivm, uhbaje se nbytkm, kte pinej
stl, a vreje do kulisk, kte se tu hmod se stnou. Provinile bloud a stra po
divadelnch prostorch a nikde neme se ukzat prospnm a inlivm; chtl by nco ci
reisrovi, ale reisr pro nho nem pokdy, a herci si v garderob povdaj o rybain, o
stevnch kolikch a o tom, jak nkdo hrl ped ticeti lety v Hradci Krlov a jak se kdysi
kdosi jmenoval. I astuje se autor, aby dlal hrdinu a ukzal, e nen tak docela zabrn
trmou a starostmi o svj kus.

Takhle to tedy doopravdy je. V tomhle vem, a vce ne tuil, stv se tu autor osobou valn
zbytenou. Vechno jeho dlo se pekld na jin bedra. Reisr si udlal svou koncepci a
ocit se v trzni, shledvaje, e mu ji autor svm kusem vlastn kaz. Reisr hraje krsnou
hru, kterou mu autor zaasto zle ohrouje, vpadvaje do n naprosto nevhodn a pekliv
svm textem. A tak by vlastn nejlep divadeln hra byla takov, kter by nemla ani autora,
ani textu a snad ani herc, protoe to vechno jsou sloky, kter zhusta ohrouj zdar reie.
Tvr reisrovo dlo jest tedy nadmru tk a tragick, nebo reisr usiluje o nco, co by
se jevilo lep ne to, co je tu sepsno, hrno a rerovno. Jest tedy reisr jakmsi druhem
proklatce, pletoucm zaiva z psku provazy, ale nedv toho na sob znt.

Ve sv svrchovanosti se zajiuje reisr spoluprac vtvarnkovou, nebo kulisy, zvsy a
kostmy jsou nco, bez eho se na divadle obejti nelze. T vtvarnk je zle vzn pedpisy
autorovmi. Zajist e velmi by ho to tilo, postaviti na jeviti Eiffelovu v s pozadm
sopek nebo kubistick polrn krajiny, nebo vykouzliti tu nevdan konstrukce, kolotoe,
skluzavky, majky a visut mosty. Autor vak d chudobn zazenou svtnici vdovy
Podlkov nebo jenom mansk pokoj. Nkdy se sna reisrovi i vtvarnkovi
poskytnouti pleitost a vyjti jim vstc rznmi poukazy, jako e uprosted jsou dvee,
napravo zase dvee na balkn, vlevo pak jet dvee do lonice a ovem na okn e je klec s
kanrkem.

Jsou ovem tak zase jin autoi, kte vedeni vbivmi pedstavami malebnch efekt
pedep si adu skvlch promn, kde v nkolika vteinch m se divok les promnit v
krlovsk palc, palc ve venkovskou hospodu a hospoda zase ve skalnatou rokli, m
reisrovi, vtvarnkovi a divadelnmu mistru poskytnou pleitost, aby si lmali hlavu, jak to
za danch podmnek s tmi vemi praktikbly, plastikami a propadly v minut udlat.
Vtvarnk si tedy pete kus, nedbaje mnoho jeho slovnch krs; kouk hlavn, kde maj bti
jak dvee a jakch peklivch nbytk si tu autor vydal, aby se to potom po rad s
reisrem udlalo jinak. Pekvapen autor pak prohls, e prv tak a ne jinak si to
pedstavoval. To prv je u divadla to zvltn, e vbec vci vypadnou ponkud jinak, ne se
zprvu zdlo. Kdy pijdou dekorace na jevit, bv vtvarnk pekvapen, e kusy jsou vy,
ir, krat, men, vdy jina, ne si pedstavoval, a je pekvapen i reisr, e scna se
prezentuje ovem zcela jinak, ne si pedstavoval, ukldaje ji vtvarnkovi. I nezbv tedy
ne se s tm smiti, a nejzvltnj jest, e m he to v tomhle ohledu dopadne, tm spe
kritika i s publikem jednomysln prohls, e tentokrt dekorace byly pilhav a zdail.

Vtvarnk tedy urob nvrhy na dekorace a pinese je reisrovi, aby pak veli v poradu s
divadelnm inspektorem. Inspektor zalom zoufale rukama a prohls rozhodn, e to
absolutn nepjde, protoe truhlrna i malrna vbec nemaj asu, to e by se musily dlat
zzraky. Nue, nakonec se d uprositi, a v truhlrn i v malrn, jakkoliv na to nen asu,
ponou se dti zzraky. Lajsna se klade k lajsn a vznikaj obrysy les a skal. V malrn se
vyvine siln zpach klihu, a zaslouil muov, kte jsou u divadla u pes ticet let, s fezy na
hlavch a s ibuky v zubech se daj do malovn. Zase njak kubistika, vr takov star
pamtnk, kdyby ns tak vidl Raffael! Ono te u to nen takov jako ped ticeti lety, kdy
divadeln malrna byla bezmla jakousi Akademi krsnch umn, kde se pstoval pejemn
baumlk na bjen propracovanch panoramatickch prospektech. Dnes se vylv barva
na pltno pmo z putnek, aby to lo rychleji, a kottem se to rozmae, a ejhle, na jeviti se
pak z toho kouzl ndhern brokt nebo stinn hvozd. Moderna sem vtrhla na svch hrubch,
sedmimlovch botch, je veta po veker bval jemn prci; te se na jeviti vce maluje
svtlem, a na starch mistrech z divadeln malrny se nyn d spe kvantum ne nkdej
dovednost, a do nov techniky se tu jet docela nevili.

Zrove s malrnou se pust do dla divadeln krej, krejov a vlsenk. Tohle vechno jsou
vesms velmi ctidostiv lid, nebo jako aty dlaj lovka, tak divadeln krejovna
pedpokld, e dl herce. Takhle. nzkou tajli nemohu panu Vydrovi udlat, povd
divadeln krej vtvarnkovi, kter pi nvrhu na kostm vyel tu drobeek z proporce. S
nejvt rozko ze zdrnho dla se zde ij nejnemonj palovit nohavice, vydut bicha
a zadky, kabty pli krtk nebo pli dlouh, tsn nebo nevdan voln, podle toho, jak
toho figura vyaduje. Zde se vynakld nejvt krejovsk dvtip a um na to, aby aty, co
nejvce nepsly, d-li si to tak komika kusu. Zde se dl z klotu hedvb a z pytloviny
brokt a pevaj se star rakousk vojensk kabty na lechtick i sluhovsk kabtce pro
njakho Shakespeara nebo Moliera.

A kdy se vypravuje kus cele nebo sten ze starho, tu je divadeln garderobir
okouzlen, me-li vybrajcmu vtvarnkovi nabdnouti pro njakou Shawovu hru kalhoty, v
nich hrval pan maha jet ve hrch Bozdchovch. Nebo v divadeln garderob panuje
zvltn nouze o takzvan civil ili kroj soudob. Najdete tu jist padest andl, deset
indickch rd, mandel ryt z doby Rudolfovy, sto mandarn nebo mskch centurion,
ale, dejme tomu, dn modern svtl kalhoty, take nezbv ne vzti pak zavdk se starmi
rakouskmi oficrkami, takzvanmi pejaevikami, ve kterch obvykle hraje Ongin. Nic tak
divadelnho garderobira net jako takov star kus garderoby, majc za sebou slvu mnoha
nejrznjch kus, v nich s spchem hrl na tle proslulch mim, kte jsou slavnou
histori divadla.

Pi premie se tsn divadeln krejovna mezi kulisami a pan mistr vis oima na kadm
pohybu tragdov. Rozvj se hrozn zpletka, kdov, nebude-li z toho sebevrada nebo
hromadn mord, tragd je tsnn intriknem, nevinnost trp, hle, tragd hraje jako bh, vkld
si ruku na srdce, mluv v ndhernch verch, sed si, vstv, tas me, kles, me nebo vtz
a vstupuje na trn, nebo konen po vech protivenstvch se bude enit s prvn milovnic
divadeln krej vis oima na kadm jeho pohybu, hlt jeho gesta, a co publikum ple bu
dojetm, nebo smchem a hleditm zan hmti naden tleskot, on si epce ve vrcholnm
dojet: Jak krsn ty aty hraj na panu X Y! Vak tak obtav zbhal pl Prahy, aby nael
flanel prv t prav nuance, na prsa je pidno vatelnu s dovednost pmo sochaskou a na
odstvajc sky vnovn dmysl hodn inenra.

A nezapomeme t na vlsenke. Jeho dlna, skryt nkde v nejhlubch hlubinch divadla,
se podob chrmu divoskmu z Melansie nebo indinskmu vigvamu. Povaluj se zde
skalpy kuerav, dlouhovlas, ern, zrzav, prokvetl i stbrn ediny vedle plavho dvho
vrkoe, i plee vech druh. Na stolech stoj hlavy, jim podstavcem jest jejich krk, hlavy
uat a vedle nich nosy, piat nosy hlupk, pijck bambule, orl nosy ryt a intrikn,
huat obo, vousiska i frousy veho druhu, knry zbrojno i hajnch, plnovousy bandit,
lechetnch otc i mnich, vousy a vlasy veho chlupu i barvy, vechna vlasat i vousat
ozdoba lidskho plemene, jakou si lze jen vymysliti. A k tomu jet lidla, jimi vykouzlena
krvav svest rt, ona rud znivost rt krsn milovnice, o n blouzn student a slutika z
druh galerie, k tomu jet pudr a rumlka, z nich vytvoena ona podmaujc nha lek, a
er pro vymalovn o tak hlubokch a rnch, e je to a k zblznn.

Tady je svtl pleov minka pro spanilomysln zjevy i nejtmav pleov pro pytlky,
ciknky a pro mskou luzu. Je tu vechno, co nalepeno a rozeteno po hercov tvi vypad
zblzka tak odpudiv, pinav a mastn, e by tomu divk, blaen pihlejc ze svho
plyovho sedadla, sotva chtl uviti. Vechen divadeln vindl je tu zblzka nabledni, onen
vindl, kter je zaehnn teprve vzncujcm kontaktem s publikem. Je hrozn ve zkoukch,
na zkouce generln i pi premie za kulisami. Teprve kdy lustr zhasne, opona jde nahoru a
obecenstvo se dv, tu ped jeho oima se vindl tav, ustupuje do pozad a miz, aby uinil
msto pravd a krse divadeln podvan, aby sprost pomalovan kulisa se stala
podivuhodnou krajinou, plechy zlatem, koudel vousem prorokovm a karmnov minka
rozncujcmi rty, o jejich polibek se na jeviti pobjej hrdinov. Dlo zblzka velmi hrub a
nedokonal. A pece, kdy se poda, pichz na nm usednout iluze; a kdy se docela astn
uda, setrv na nm a do konce, aby pak divka provzela tak i dom a jet i nadle.

PREMIRA

Avak vrame se k dalmu bhu vci.
Premira je fatln okamik, kdy se divadeln kus stv udlost. Jet do posledn zkouky se
mohlo nco na vci mnit a zachraovat; bylo to stle jet dlo, na nm se pracuje, svt ve
vzniku, hvzda rodc se z chaosu. Premira je vraz zoufalho rozhodnut nechat vc
konen bet samu o sob, dj se co dj. Je to okamik, kdy autor i reisr definitivn
odevzdaj vc rukm jinch, ani by mohli nkde piskoit na pomoc. Ani autor, ani reisr
nepoznaj jakivi uspokojen dejme tomu mistra truhle, kter me nechat nov urobeny
stl nleit vyschnout, nae znalecky jede palcem po vech hranch a sprch, ute dlan
desku, zaklepe na ni, koukne se na celou vc a ekne: No, dobr je to. Ach, kdyby mohlo
bt aspo o jednu zkouku vc!
Rno ped premirou je posledn repetice. Herci odbreptvaj sv role rychle, ediv a skoro
eptem, aby se ped veerem nepekieli; odemelou text, jako by drtili psek v zubech, a
spchaj, zamlkl a zaraen, jako by byla v dom mrtvola. Z hlubin divadla vylz jaksi
strnul a mrkotn ticho. Ned se u nic dlat. Je to potek konce.

Jak znmo, premiry maj sv stl premirov obecenstvo. Jsou lid, kte chod jen na
premiry. k se, e to in z vnivho divadelnictv nebo ze zvdavosti nebo ze snobismu
nebo kvli atm nebo kvli znmm, j nevm; ale myslm, e tam chod z neuvdoml a
zvrhl krutosti. Chod tam pst se rozkonicky na trm herc, na mukch autora a agnii
reisra; pichzej, aby se krvelan pokochali stralivou situac na jeviti, kde kadou
vteinou me nco selhat, nco se zmotat a vecko se pokazit. Na premiry se chod, jako se
chodvalo ve starm m do arn na muen kesan a zpasy elem. Je to div poitek z
trzn a rozilen obtovanch.

V t chvli, kdy se premirov obecenstvo ustc a blahosklonn evelc rozsazuje po zc
arn, bh autor kolem divadla s divnm a nesnesitelnm tlakem v aludenm dlku, herci
u nalen vykukuj sklkem v opon do hledit, trp stevnmi katary a zvracenm z
premirov paniky a zu v atnch, e dostali patnou paruku nebo e nemohou dopnout
kostm, garderobii a oblkaky ltaj mezi atnami, protoe v kad nco chyb, reisr na
jeviti pebh sye a stnaje, protoe dosud nedoel z dlny posledn kus dekorace do prvnho
aktu, vztekle urv stnosti herc a tah na jeviti idle, krej uhn do dlny s njakmi
aty, inspicient naposledy zvon do aten, hasii jsou na mst, na chodbch in zvonky,
jet se rozpout horen kravl mezi rekvizitem a alounkem, a konen ti minuty po
sedm doraz na jevit posledn kus dekorace.

Kdybyste v tto chvli vy, kdo sedte v bzucm hlediti, dvte se na hodinky a pravte: No,
u by mli zat, kdybyste v tto chvli piloili ucho k opon, slyeli byste bouchn
kladiv a udchan hlasy:
Kam to mm dt?
Nestrkej to sem, ty vole!
To se mus pivrtat.
To se mus dt lajsna.
Co tu chcete?
Jemarj, honem!
Pozor, kulisa spadne!
To se mus spravit a zejtra.
A co s tmhle?
Tak dlejte, lidi, jemar
Cink! Prvn znamen na oponu. Hledit se zatm a uti. Je slyet nkolik poslednch ran
kladivem, smkn tkho nbytku a rozilen voln:
Tak jdte u pry!
Uznte tu la!
Nechte to u bt a thnte!
Tak pithni to! Honem!
Cink! Opona se zved za patami poslednho dlnka, osvtlen jevit se vzne do tmy a
Klra stoj na scn, rychle se poznamenvajc kkem svatm.
Jej partner (po jeho ele se ine pot rozilen, ale z hledit to nen vidt) vejde a hod
klobouk na idli msto na stl. Dobr jitro, Klro, prav hlaholn a zaraz se: Proboha,
vdy jsem ml hned zat Klro, stalo se mi nco neekanho!
Klra ztuhla hrzou: nedostala svou narku. Dobr jitro, extemporuje stsnn.
... stalo se mi nco neekanho, sy napovda.
Herec hled zoufale pechod k tomu, co ml ci; vzpomnl si, e podle autora nen jitro,
nbr pozdn odpoledne.
Tak zani, sy Klra znien.
Hm ano, pokou se herec, tak si pedstav, Klro, ano tedy
Stalo se ti snad nco neekanho? pomh mu Klra odhodlan.
Ano, vpad partner naden, tedy pedstav si, Klro, stalo se mi nco neekanho.
Co se ti pihodilo? vpad Klra do textu. Z autorovy le je slyet sten levy po minut
smrteln zkosti. Situace je zachrnna; ale v prvnm okamiku se autor keovit chytil
paen le, aby uu skoil do parteru kie: Zptky, tak to nen! Zante jet jednou!
Nyn se pomalu ukliduje; na jeviti hr dialog, jako by namazal. Po chvli m Klra klesnout
na idli, jako by j nohy podal; ale dobry boe, vdy ten neika partner poloil klobouk na
idli msto na stl! Tu to mme, te si Klra sedne zdrcen na klobouk svho manela; cel
akt bude zkaen; boe na nebi, jak tomu zabrnit? Autorovi vlhnou dlan zkost; nesly nic,
nevid nic ne zloeen klobouk na idli; katastrofln okamik se bl neodvratn a vlekle.
K by te vznikla njak panika v divadle! Co abych zaal kiet ho?

Te, te pad narka jako blesk; te si Klra sedne na proklet klobouk Ach, bosk a
duchaptomn Klra! Vzala jednodue klobouk a teprve pak se zhroutila na idli, s
neastnm kloboukem v ruce! Ale co s nm udl? Bude jej snad dret v ruce a do konce
aktu? Pro jej nepolo na stl? Ach, konen! konen se ho zbavuje, klade jej na stl, ale
tak njak nevhod, tak straliv npadn Autor se ohl do publika; vid kalajc a
chrchlajc koule; zd se, e nikdo si neviml pohromy s kloboukem. Autor se obrac zase k
jeviti; jake, dialog jet pod nepokroil dl? Pro to tak dlouho trv? Autora pon
zalvat nepjemn horko; snad je to pli dlouh; pro ivho boha, vdy se to vlee bez
konce, a nic se nedje! Autor se zan potit trapnou trzn; tady jsem to ml sekrtat, tohle je
slab a patn, nemon, pitom, bezvznamn... A pro to nehraj rychleji? Nejlpe by bylo
vstt a volat: J to sekrtm! Pokejte chvilku!

Chvlabohu, u je to odbyto; te pijde nejdleitj st expozice, kl k celmu dji, krtk
a napjat hovor na tech strnekch, a pak Bum! Autor ztuhl zdenm. Na jevit vraz
Katue, je mla pijt a za pt minut, a po tch tech strnkch Proboha, co si te pot?
Opona, opona, chce kiet autor, ale hrdlo m seveno hrzou. Ti dva na jeviti jsou tak
jako strnul, ale Katue u tbet svj text; druz dva s levou vpadaj, ti strnky jsou
peskoeny, kl k celmu dji padl pod stl; tak, te nebude nikdo he rozumt, nikdo
nepochop, o jde, vechny motivy jsou tytam, zpletka je v pekle; vdy, prokristapna, bez
tch t strnek je cel hra nesouvisl nesmysl! Co to ta Katue provedla? Jak ji mohl
inspicient pedasn pustiti na scnu? Te zane publikum pskat, podrdno nesmyslnost
dje; kad dt mus ctit, e to nem hlavy ani paty; pro reisr neperuil hru? Autor se
honem ohl do publika, nezan-li u protestovat. Avak obecenstvo klidn smrk,
odkalv a chvlemi jm pebhne zeen smchu; zd se, e Katue m spch. Nejsp
budou pskat a syet a na konci aktu. Autor by se chtl propadnout; prch z le a vrh se do
zkulis, snad aby zaplil budovu jako stavitel Karlova. Nikdy u nikomu nepjde na oi,
mysl si zoufale, skryt v njak garderob, kde se zhrout svraje hlavu dlanmi. Ano, ano,
tedy ve je ztraceno.

A po nepeiteln dob, nejspe po nkolika hodinch nebo kdy, zvedne hlavu: co se to dje?
Je to, jako by nkde tekla voda na dladice; tee pleskajc a umc, prudk a vzdlen Cink!
Pleskn vody se najednou zesiluje v prudk um, kdosi vraz do garderoby a ki: Tady je
pan autor, nkdo ho popad za ruku a thne ho tryskem za sebou, njak ruce ze vech stran
jm strkaj a cloumaj, je prkem vleen a smykn, klopt, vrvor, nevid a nechpe, brn
se, kope kolem sebe, ale supajc hlouek ho kamsi un a postrkuje, a up! autor vylet na
scnu jako vystelen, Katue a Klra ho zvlhlmi prsty chyt za ruce a thnou k ramp, dole to
plesk jako vodopd hydrant, autor vid plavat dokola tisc bambul s lidskma oima,
pokus se o idiotsk smv a nkolikrt po sob se rychle zlom v tslech.

Opona sjd, pleskot vody se vzdaluje, cink, opona zas jede nahoru, autor honem natahuje
ruce po Kle a Katui, ale je na scn sm a sm, vyvren a vydn napospas tiscm o,
klan se a pitom si s dsem uvdomuje, e sek poklony jakmsi neobyejn smnm
zpsobem, jako loutka, ale neme si pomoci, klan se napravo i nalevo, nahoru i dol,
vycouv pozptku, znm i neznm v kulisch mu zuiv potsaj zpocenma rukama se
samm gratuluju, gratuluju, cink, opona jde jet jednou nahoru, autor se znovu ocit na
jeviti, ani nev jak, a rozhazuje rukama smrem ke kulism, e on jako nic, to e herci, no ale
kdy mermomoc chcete, poklona, poklona, to mm radost, takov nezasloueny spch Uf!
Konen se autor vymot za kulisy, najednou ochably jako onuka, oputn a zase naprosto
zbyten, zatmco kulisci kcej stny pokoje, pozor! thnou stojky a praktikble, vlekou
nbytek a nco pitloukaj; inu, lovk jim vude pek. Dlejte, dlejte, ki reisr, a
autor se mu vrh do nrue: Pane reisre, bjen, bjen to lo!
Jen kdy se nestalo nic horho, odpovd reisr sue.
A poslyte, brept autor naden chytaje ho za knoflk, nemohla by si Klra na zatku
sednout na ten klobouk? Vte, j myslm, e by se lid smli.
Tam se nemaj co smt, namt reisr. Tak dlejte, sakra, a to netrv do jedencti!
Zbyten autor b dkovat hercm; hrdina zrovna vee a na autorovy dky skromn
namt: Copak, to nen dn role. Klra nen dobe k mluven, jeliko si roztrhla o hebk
aty. Katue vztekle vzlyk ve sv atn, protoe j reisr hrozn vynadal. Copak j za to
mohu, tk usedav, e tam je dvakrt ta sam narka? J mm jt na scnu, kdy Klra
ekne Nikdy, a za to j nemu, e to tam je dvakrt! Autor se pokou ji tit, ale Katue
ple tm ltji: Tak mn... vynadat... zrovna o premie! Jakpak... mm te,... hrt!
Zbyten autor ji lechetn chlchol: Ale sleno, vdy si toho nikdo neviml, e tam chyb
kousek textu!

Nue, v tomto bodu ml autor vce pravdy, ne sm tuil. Nikdo si opravdu neviml, e prvn
akt neml hlavy ani paty. Takov vc se pehldne. Cink, opona jde nahoru k druhmu aktu;
autor klopt pes kabely a praktikble v temnm zkulis, vraz do horizontu a mlem pad
do zejcho propadu; poslze ho napadne, aby sledoval hru skryt nkde mezi kulisami. Ale
mezi kulisami je hlava na hlav; vechen technick personl, kulisci, krejov a krejovky,
sluhov, oblkaky a strojnci, muov v blzch, jejich eny a tetiky a komparsov a jejich
sestenice a znm jejich sestenic a velijac zhadn habitus pikukuj he natlaeni mezi
kulisami, psuj nahlas, pechzej po skpajcch prknech, jed, hubuj, vrzaj dvemi, hrdl
se s inspicientem, pekej hercm, vyluzuj veho druhu hluk, tartas a nepokoj a dive
nevystrkuj nos na jevit. Zbyten autor se mezi nimi tla a stav se na piky; rd by
pochytil, co se dje na scn, ale msto toho sly, jak si mu v modr blze ulevuje:
To je ale votrava.
Je to moc dlouh, povd druh mu.
To pudem a v jedenct!
Bc! nkdo v zkulis porazil eleznou idli.
Zatm se na scn vrk milostn dueto.
Zbyten autor se odkrd po pikch, pern vrzaje prkny; vymot se z bludit chodeb a
prch na vzduch. Je noc, nco mlo lid se trous po ulicch myslce bhv na, tramvaje
cinkaj a ivot vzdlen um. Autor se zachvv nonm chladem a steskem. Je sm a sm
jako nikdy v ivot, a za jeho zdy se odehrv den jeho slvy.
K by tomu byl konec!

PO PREMIE

Po premie zstv autor v naprost nejistot, propadl-li na cel e nebo ml-li obrovsk
spch. Nu ano, byl vyvolvn; ale snad si publikum jen dlalo legraci, nebo ho litovalo i
co... S zkost a pln podezen zkoum autor pohledy i slova svch znmch.
To mte radost, e?
J bych trochu sekrtal prvn akt.
Ale hezky vm to zahrli.
To vm gratuluju.
Snad by se mohl zkrtit tet akt.
Ale mli to sehrt jinak.
J bych udlal jin konec.
Klra byla prost nemon.
Nejlep byl konec.
Jen druh akt se trochu thne.
No, mete bt spokojen.
J vm to srden peju.
Autor se potc ve tm nejistot: Byl to spch, nebo ne? A nazt si skoup vechny noviny,
aby se dovdl aspo z hlas kritiky, jak to vlastn dopadlo. Nue, dozv se z novin toto:
e jeho kus ml jaksi dj, ale kad kritik vypravuje njak jin.
e jeho hra 1. mla spch, 2. byla pijata vlan, 3. st publika syela, 4. spch byl
srden a zaslouen.

e reie 1. nemla co dlat, 2. inila, co mohla, 3. nebyla dosti pozorn a 4. byla peliv.
e hrno bylo 1. sve, 2. vlekle, 3. s nadenm, 4. herci neumli role a 5. pispli k spchu
hry.

e Klra byla 1. skvl, 2. zejm indisponovna, 3. nepochopila sprvn roli, 4. naplnila ji
vroucm ivotem, 5. mla plav vlasy, 6. mla ern vlasy. (Dokonce se i dote, e slena
Jarolmov v roli Klry byla znamenit, akoliv podle jeho vdom hrla Klru pan Nov.)
e vprava 1. byla pilhav a 2. nehodila se k rzu hry.

e souhra byla sice 1. dokonal jako vdy, ale 2. velmi chatrn.
Nsledkem toho se autor nikdy nedozv, ml-li jeho kus spch; ani poet reprz nic
nedokazuje, nebo podle divadelnch pranostik plat, e m-li hra mlo reprz, je to proto, e
je nemon a propadla; doshne-li velkho potu reprz, je to proto, e je to k.


PRVODCE PO ZKULIS

Bhem dosavadnho, ponkud chaotickho len (je vak zdaleka se nevyrovn divmu
zmatku divadeln skutenosti) jsme se dotkli cel ady osobnost, jich existence, povaha,
zvyky, vsady a kompetence nejsou snad publiku, ptm autorm a kritice zcela jasn.
Chceme-li vs s nimi aspo bn seznmit, ocitme se v rozpacch, kde zat: zda dole u
portra i nahoe v divadeln kanceli, u topie nebo u fa inohry, u pokladnho oknka
nebo v tajemnch rozlohch divadelnho skladit. Nue, zanme teba tam nahoe; tam
nahoe v divadeln hantrce znamen divadeln kancele; dolen vbek toho nahoe je
trna, kde se podle dvnho zvyku (a elednho du) vyplc hercm ge prvnho a
trnctho, kdeto divadelnm ednkm jenom prvnho a technickmu personlu kad
soboty. Ale kdy u jsme u toho mamonu, musm vm ci, e krom ge brv herec
takzvan pehran honore, honor za druhou roli, taxu za tanec nebo za zpv, pplatek za
zaskoen a extra za nahotu a minkovn tla; z eho veho vak obyejn nijak npadn
nezbohatne. Jinak trna je lokl ponkud zasmuil, s oknkem vtinou zavenm. Zde se
vyplcej zlohy.

Tam nahoe
Nejvy instance divadelnho organismu je tajemn trojice: editel, f inohry a intendant; z
tto bosk trojice je to obyejn f inohry, komu jest veejn stoupati na kalvrii a bti
obas kiovn. editel jest osobnost odsouzen pro njak tk hchy k tomu, aby se vcn
zlobila a vyizovala vechny nepjemnosti, aloby a kompetenn konflikty, hromovala a
strala slzy, hrdlila se o zven ge a podpisovala zlohy; jeho moc je velik, ale ist
intern. Pokud se intendanta te, je to ad ponkud neohranieny a obesteny jistmi
vymi tajemstvmi. Lokality, kde tito nejmocnj prodlvaj, jsou vyzdobeny koberci a
kesly a jinm pepychem, kter vak, je-li teba, dl pardu v lepch salnech na jeviti.

Nsleduj nkter ni dstojenstv, je zanaj tituly kontrolora nebo tajemnka a kon se
takzvanmi silami; sly in u telefonu a pekotn bubnuj do psacch stroj opisujce role,
memoranda a dopisy. Vypad to jako obyejn, ale jaksi posedl kancel, ve kter je dsn
naspch a dl se pt pes devt nebo naopak; to u pat k vci.

ad dramaturga nebo ppadn lektora je velmi tich a odehrv se v njakm zastrenm
pokojku; je to oza klidu a hlubok, pmo osvujc nudy v uchvtan divadeln fabrice.
Sem dochzej skromn autoi (ti mn skromn oblhaj fa inohry) a pinej ist opsan
kusy, vykldaj o nich iroce a dlouze, vracej se urgovat je a chtj moc mermo vdt, kdy se
to bude dvat. Dramaturg, mu pokojn a rozmysln, odpovd, e to bude. Je vak brn
vn jenom od autor; herci jm jaksi pohrdaj, nebo jej prvem povauj za paprovho
patrona. Kdepak, divadlo, to nen literatura.

Sluhov divadeln se podobaj sluhm redaknm nebo ministerskm; jsou velmi literrn,
nebo vdycky po prvnm roznej autorm tantimy.

Zd se, e jsem tu smchal sprvu umleckou a hospodskou v jeden galimaty; ale ono to
u tak v divadle chod; editel k, e vecko dl pro umn, kdeto dramaturg stle dv
najevo kasovn ohledy.
Nyn vak sestupme tam dol.

Ansmbl
Ansmbl je napchovn vdycky po nkolika kusech do aten; ty atny jsou mal drky, je
tam trym a umyvadlo a bu stran zima, nebo stran horko; dle ped kadm hercem
zrctko, zaje noha nebo unt, pudr, flajky, vazelna, utrky, karmn, ernidlo, papr od
unky, kousek housky a pomakan role. Je to ctit lidskmi tly, spnou vee, liidly,
stednm topenm, starmi kostmy, mastixem a parukami; v dmskch atnch nadto
rznmi mejdlky a prdlem. V nejvt pnsk atn se trvale hraj karty; vbec u pn je
hluno a veselo, tady se podaj rzn divadeln prmy, chorly, men sil, vzpomnky a
jin kozck zbavy, zatmco v dmskch atnch je spe nedviv a poeptm ticho,
pervan pobhnm garderobirek, cvaknm nek na kulmovn a ustnm vb; ti se
toti dr u dmskch aten, protoe tam se j cukrov. My vak se, jak se na ns slu, drme
pnsk atny; podivujme se rytskm nohavicm a kabtcm, je, mohutn vatovny,
odstvaj z vk; potkvejme divadeln mee a plbice s chocholy a pekejme
garderobirovi, kter obouv polonahmu hrdinovi vysok holen, a vlsenki, kter mu
naechrv paruku, a krejmu, kter mu utahuje tajli, usednme na jeho koili a aty a
pispjme takto k tlaenici, kter se rozvj v pnsk atn mezi prvnm a tetm zvonnm
inspicientovm.

Hereck soubor se tedy dl na pnsk a dmsk. K pnskmu souboru pslu: tragd, dle
hrdinsk milovnk neboli held, veselohern milovnk ili milas nebo libec, naturbur (esky se
nejmenuje nijak), bonvivn, jen je z profese pn ponkud tlnat, komik, rzn charaktery
(otec, intrikn, neurastenik, robustn charakter a tak dle) a are a po okly neboli psy.
Hranice nejsou zcela pesn; nejvzcnj je tragd a milas obyejn se z angaovanho
milovnka vyklube bohuel charakter. K dmskmu souboru pak pslu tragdka nebo
heroina, je hraje v kostmech, prvn milovnice neboli hadrka (protoe potebuje nejvc
toalet), lyrick milovnice (t fukna), lechetn matka, zvan t smrdnka, drastick matka,
ensk charaktery, naivka ili mrcek a komorn, zvan t slundry nebo piiandy. Ani zde
ovem nejsou hranice ostr; obyejn ppad je, e role, kterou herec prv dostal, jaksi
nepat do jeho oboru, kdeto role, kterou dostal jin, do nho pat. Z toho vznik vracen rol
a rzn divadeln bolesti, s nimi se chod nahoru. Jako by nahoe za to mohli, e vrtk
autor napsal tak mal role. A kdy u napsal malou roli, a ji nethne vemi akty; a se to
odbude v prvnm akt a hotovo, dom.

Rd bych vs provedl jet ivotem herc a odhalil vm jejich minulost, jejich trampoty,
citlivosti i tkosti jejich emesla, jejich trmu, povrivost, lsky i nenvisti, psy i nky,
krtk radosti i stl vybiovn; ale pohchu nepi romn ze ivota, nbr jen krtkho
prvodce; proe pestvm se vrtt u aten mezi openmi kulisami, reflektory, zbranmi a
divadelnmi trny a obracm se k lidu obho pohlav. k se mu kompars ili statisti.

Kompars
Pedpisuje-li autor ve svm kuse lid, pedstavuje si mnostv jedinc starch i mladch,
otylch, plecitch, silnch ramen a j a mocnch hlas, jak u patrn lid bv; je pak citeln
zklamn, kdy uz na jeviti hlouek zkoramennch, tenkohlasch a vcemn vychrtlch
vylat, kterm se jaksi nedostv prav lidov tlesnosti a iv vhy. Jsou to toti studenti,
kus po pti korunch; za pt korun neme bt lovk zavalit ani ramenat ani bruntn.
Protoe na n reisr z kulis sy sakra, hejbejte se trochu, hbaj se trochu, komihaj
trupem a ouchaj do sebe, snace se vyvolat pedstavu, e jsou iv.

Jsou ovem stl komparsov, kte se hbaj s jistou ctidost; jsou tak lenov technickho
personlu, kte statuj, v pauze pak vidte mskho vojka, kterak nese na hlav lavici,
nebo gaskoskho kadeta, jen pivrtv lajsnu. Rovn hrajc dti jsou obyejn zplozeny
divadelnm lidem. Je-li zvlt lidnat vpravn kus, tu hraj na jeviti vechny vadleny,
garderobii, nbytki, kulisci, zamstnanci zdunho adu, ukrajint vojci, inspicienti,
rekvizit, uklzeky, studenti kol vysokch i odbornch a div ne i sprva divadla. Bv to a
padest lid. Za hluk je pplatek. Obyejn ropot davu pozstv z tajemnho slova
rebarbora.

Inspicient
Inspicient pobh za kulisami s knihou v ruce, posl herce v prav okamik a pravou drou na
jevit, diriguje nebo i vyluzuje zvuky za scnou a dv znamen, kdy m jt opona nahoru;
dle zvon do aten, ki po chodbch zanme, hraje men role, dupe jako k (kdy je v
kuse k pedepsn), tyk si s herci a dostv vynadno za vechno, co se pihod. Jako jsou
velc a men reisi, jsou tak velc a men inspicienti. Inspicient mus bt souasn v prav
i v lev kulise, za scnou i v propadu, mus dohlet, je-li vechno na jeviti, mus vdt o
vech rekvizitch a koneckonc o reprzch zastupuje reisra. Je to mu na roztrhn.

Co se te zvuk za scnou, tedy je tu rzn kompetence: hrom spout strojnk v provaziti,
meluznou to kulisk, kdeto de, zvony, sirny a stelba jsou vc rekvizite; inspicient
dl pak zpv pta, houk na automobilov houkakv, in ndobm a provozuje jin
pedepsan zvuky krom tch, je psluej hudebnkm.

Suflr
Je chybn pont, e napovda jen tak mechanicky pedkv hercm text. Tedy tak tomu
nen. Velk a poehnan napovda ije s hercem; rozjede-li se herci huba, nebrebent mu do
toho; v o dv vteiny pedem, kdy bude herci teba podat slovo. Herce jen drd, zur-li
mu napovda do ei, ale jet vc, utee-li mu ve vtein nejistoty o pr slov naped; je tu
tajemn kontakt a jaksi bosk posln bti napovdou. Proto dobr suflr je hkn jako
nikdo jin. Napovda m ke kusu svj osobn pomr; jsou hry, kter sufluje rd, a jin, kter
k nerad; nud se pi nudn he a bav se, kdy je to vesel. Kdy si autoi vymiuj
obsazen, zapomnaj na suflra; to svd o jejich neznalosti jevit.

Opon
Opon sed v takov sklenn budce hned vedle jevit a na znamen od napovdy spout
oponu. Opona pad rychle nebo se sn tragicky a pomalu, podle vyznn kusu. Opon je
povinen, kdyby hoelo divadlo, setrvat na svm mst tak dlouho, dokud nespust eleznou
oponu. Vdom si tohoto heroickho msta a posln m soustedn vraz pedn exponovan
hldky a vedle sebe pllitr piva.

Hasii
Hasii stoj hned za portlem, kde zrovna nejvc pekej. Jsou ern a vn, nezasmj se
ani nezaslz; jen kdy na jeviti ho nekryt svka nebo si herec zapaluje cigaretu, sleduj
tento ohniv dj s napjatm zjmem, pipraveni vniknout na jevit s vytasenou sekyrkou.

Rekvizit
Rekvizit ije v rekvizitrn, co jest msto tko popsateln; nebo je tu ve, na si
vzpomenete: mee, vycpan kanr, dbny, bubny, ce, ndob, vky, fajfky, monstrance,
antick vzy, folianty, koe, kufry, kalame, samovary, diadmy, prsteny, karty a kostky,
polnice, biskupsk berle, halapartny, indinsk toulce, kafemlejnky, katule, pistole, dky,
nemluvata, bie, vhy, bankovky a mince, etzy, hole, karovan peen a dorty, rybsk
pruty, vci civiln i vojensk, nad vech dob, nin vech zem, ve, co kdy bylo a jest.
Rekvizit mus sehnat, na cokoliv si autor vzpomene: automobil, kon, akvrium, blho
slona, mrtvou koku, ivho pva, decimlku, Aladinv prsten, pinav prdlo, hrac strojek,
vodotrysk, pekeln stroj, eskymckou harpunu nebo rnovu hl nebo modr tulipn nebo
iv koloto nebo zpvajc kolovrat, zkrtka ve, a na tato omezen:
ve, co se pitlouk na stny a co vis, pslu alounkovi;
co svt, nle pod kompetenci osvtlovae;
co se krom perk a zbran nos na tle, je vc garderobira.

Rekviziti dle pslu obstarat ve, co se sn, vypije a vykou na scn bhem hry; dle
chovat a vydvat vechny depee, dopisy a buly, je maj dojt na jevit; opatrovat iv
zvata; zvonit a stlet; dodat vechny patin vci na jevit a zase je odnst; a mnoho
jinho.

Z hlediska rekvizite tk hry jsou hry realistick. Ani byste nevili, jak je nesnadno
sehnat dejme tomu rezav obrue nebo kratiknot nebo hl z kosodeviny ; a zrovna takov
vci si realistit autoi se zlibou pedpisuj. Lpe by uinili, kdyby dali papeskou tiru
nebo Neptunv trojzubec; takov pamtky v rekvizitrn jsou; ale kde propnaboha vzt
rezav obrue? jak opatit svazek tenho konop? kde koupit povsla nebo rozbitou krosnu?
To jsou dsn nroky.

Osvtlova
Osvtlovac mistr m sv psobit pod prkny jevit nebo v portle a hraje na takov
svteln varhany; kad ten rejstk, pka nebo knoflk roznt njak svteln zdroj v barv
bl, lut, oranov, erven, svtle modr, tmavomodr nebo msn; jsou to pak doln a
hoen rampa ili rivalta, hoen dvojka, trojka a tyka, koryta v kulisch ili na glajzn, dle
tlesa v portle, le, lustr, lampy na galerii, dle penosn tiscovky, uhlov lampy,
rovkov reflektory, koryta, lbky a kornouty na voln kontakty, baterie, kapesn lampiky,
projekn aparty, mrakov film, transparenty a j nevm co jet; co vechno dohromady i s
kabely, regultory, transformtory a jinmi tajemnmi mainami se jmenuje osvtlovac park.
Ono to vypad zdola jakoby nic, kdy je hrdina pkn ozen; ale zatm do nho pa reflektor
z provazit a z kulis a jet njak kornout odspodu, a ty lampy se pomalu rozhavuj a
chudci elektriki je dr v holch tlapch, a dch to jako hork pec; nebo se neme
doshnout svtlem do nkterho kouta, nebo se dlaj stny ili panci, nebo to je osvtleno
nijak jako koln svtnice; reisr by chtl nco ze svtla vyarovat, ale osvtlova u nem
dn voln kabel. A ono tam svt teba deset tisc svek, a jet pod to nen dost krsn a
zc; a horliv osvtlova by u chtl svtit vlastnma oima a prsty, aby vyhovl panu
reisrovi, mch vechny barvy, tah kabely po celm jeviti, zapn a stahuje vechny pky,
hon sv mustvo do l, do propadu a na mstky v provaziti, aby do toho pustili jet
njak reflektor, a najednou pokat! Te, te je to dobe, ki reisr; zapite si to honem!
Tesoucmi se prsty zapisuje osvtlovac mistr na svj kus papru: di pan vydra stane na II
na 1/2 oran kornout III erv na pana Vidru lustr luti dol rampa 0 hoeni luta 3 stahovat di
se svali msic zakrejvat a tak dle. Nue, nic platno: tento zzran svteln efekt se ji
nikdy podruh nepoda; v divadle vdycky nco sele, dlej co dlej. Ale j km, e jsme
teprve v zatcch osvtlovac techniky.

Co se reisra a fa vpravy, ppadn inscenujcho vtvarnka te, bylo o nich u
pojednno; ale jet nm zbv

inspektor scny,
zvan t divadeln mistr, vldce nad truhlrnou, malrnou a skladitm, ten, jemu vtvarnk
odevzd sv nvrhy, a te to, bo love, njak prove z pltna a latk. To se lehko ekne;
na pape se d namalovat vechno, ale aby to stlo a drelo dohromady, to je jin. Proto
divadeln mistr vdy k jemarj, to nejde a jemarj, kdy to mme udlat? Nakonec
se uke, e to pece njak jde, a e to dokonce bv i tm hotovo; jak se toho doshne,
nevm; ale v divadle se vdycky pracuje s holmi nemonostmi.

Tedy divadeln dekorace pozstvaj: 1. z praktikbl, to jest z rznch schod, stup, sokl,
pdi a tabul, z dvactek a padestek, skldacch leen a jinho takovho bednn, ktermu se
tak k plastick jevit; 2. z prospekt a horizont, co jsou ty velk pomalovan plachty,
co vis vzadu; 3. ze stojek, co jsou rmov dekorace, kter se pivrtvaj na podlahu; 4. z
vandlk a haksen a oblouk, co jsou opt malovan pltna, visc na takzvanch tazch; 5. z
drapri; 6. z rzn krytiny, kter jenom maskuje dry do zkulis. To je vecko, a z tchto
frovch latk a hadr se maj vykouzlit svty, oblohy, zmky v povt a jin krmy. A kdy
to na generln zkouce u stoj na jeviti, poveno, pivrtno k zemi, vzepeno lajsnami a
jet vonc dvm a klihem, z dole v parteru divadeln mistr; nevid herce, nev, co tam na
jeviti kaj, ale prov vechny ty stojky, haksny a schody a prospekty. To nm to hraje,
co? povd s oprvnnou hrdost.

A kdy vy, divci premir, brute, e ta pauza trv tuze dlouho, mli byste se podvat na
bojit divadelnho mistra. Opona jet nesjela, kdy tyicet rukou popadne stojky a
praktikble a zane bourat. Vandlky a prospekty jedou nahoru, rekvizit hz do koe sv
vci, alounk sbaluje koberce zvedaje mraky prachu, nbytki odklzej stoly a idle, drne
sjd propad pod nohama, a pozor, z provazit let na hlavy lid nov prospekt. A u tu jsou
nov stny, alounk pitlouk draprii, osvtlovai tahaj po scn kabely, rekvizit se
pival s novm koem vc a nbytki s jinmi stoly a sknmi. Tak honem, honem!
love, jdte s tm te! Pozor! Ale jimarj! Pozor na hlavu! Di nkam s tma
taflema! Franto, dr to! love, co to dlte? Tak to pivrtej! Z cesty! Kam
pijde tohle? Dy to pad! Sakramenckej vole zatracenej Ale vdy jsem vm kal
vera Jeimarj, dlejte! Kam to vrt? Prsk, te to opravdu spadlo; zvltnm
divem nen nikdo zabit. Pozor, propad! Pozor!! Pozor!!! Jdte pry! Dejte to pry!
Vono se to ulomilo. Schody! Vono to nebude dret! Dejte to zas dol! Hergot, kdo
mn vzal kladivo? Tady se mus kousek uznout. Cink! do toho inspicient poprv na
oponu. Jeimarj, dy to mte patn! Tady dt lajsnu. Nechte to tam! Odneste to!
Herci u jsou na scn. Kde mm to it? Ty dvee nejdou zavt! Ale ta idle stla jinde
! Dejte mn to psan, honem! J dnes nedohraju! Je, kde mm tu lu? J neumm
ani slovo! Cink! opona se zved pomalu a neodvolateln. Rny bo, jen aby se nic nestalo
do konce aktu!

Technick personl
Technick personl, jak zejmo, je velmi zamstnn v meziakt; bhem hry, je-li to premira,
je natlaen v kulisch, kde poslouch, psuje a pot, kdy to bude hotovo. O reprzch hraj
v karty nebo le na lavicch ve sv svtnici. Pl minuty ped koncem aktu na n zadrn
zvonek, a tu se duniv hrnou na jevit, kde se zrovna doeptv lyrick dialog. Mldenci,
bourat!

Nbytki
Tito se vtinou zdruj v nbytkrn a ve skladech, kde jsou narovnny trny ponkud
oden, selsk sesle, Louis XV. a Louis XVI. s roztrhanmi povlaky, antick lehtka, gotick
olte, almary, etary, krby a rakve a vbec vechno, na em kdy lid sedali, jdali a ulhali.
Jene antickmu lehtku se nek antick lehtko, nbr to kanape, co hrlo v Quo vadis;
pokoj Louis XVI. sluje zcela strun ty sesle, co hrly v Sttnkov zkouce nebo kterm
jinm kuse. Kad kus invente v divadle m sv jmno; stejn jako v garderob vis ten
kabt, co ml pan Bittner ve Furiantech nebo lze vyhledat ty holen, co hrly v Oteloj.

Garderobii a garderobirky
ij jednak v krejovnch a nekonench garderobch, jednak v hereckch atnch. V takov
garderob byste mohli oblknout celou praskou posdku, ovem ponkud nesourod; vis
tam ticet mskch sentor, tucet mnich, tyi kardinlov, jeden pape, padest mskch
zbrojno s plbami i mei, dvacet Chod, sedm drb, dva nebo ti kati, pr Ongin,
sametov a hedvbn kavali, panlt ryti s tykvovitmi gaaty, dle cel trsy pastskch
a muketrskch irk, hrozny ik a k, beranice a bojarsk papachy, kupy korn,
brslenek, valdtejnskch tulpen, opnk, holinek a panlskch bot, mee, avle, palae,
rapry a kordy, psy a emeny, postroje, krejzlky, epolety a erpy, brnn a tty, trikoty, usn,
koiiny a brokty, koenky, koile a domina, atily a amary, nesmrn a nicotn invent,
kde je vechno, ale nikdy to, eho je teba. Ctihodn star invent je it z dobrch a drahch
ltek; dnes se ije z papru, podvkovho klotu nebo pytloviny, pomaluje a postk se to
barvami, a je to; lidi, to to zblzka vypad! I garderobii maj svj pomr k divadeln he. To
nic nen, eknou, tam nen dnej pevlek.

Rzn lid
Dle je tu strojnk a topi, a uklzeky, a pak obyejn jeden star lovk, jmenuje se pan
Kalous nebo pan Novotn nebo njak podobn, o nm nikdo nev, na tu je a co dl, a kter
zpravidla chod pro pivo. A jet nkte lid v podzem, kter jakiv nikdo nevidl. Mimoto
jsem jist na nkoho zapomnl. Divadlo je tleso sloit a dosud neprobdan.

Abonenti
Abonenti pat do jist mry do divadelnho invente. Co do druh dl se na abonenty
pondln, tern, steden a tak dle. Sobotn jsou pr nejvdnj, pondln jsou zdumiv
a chladn; kad tvrtka m jin temperament, jin zliby a osobn sympatie.

Domc autor
je autor, kter pe jen pro sv divadlo; obyejn ije hercm role na tlo, zae pov
jistch vsad, napklad e si sm jt do jejich aten zakouit.

Divci generlnch zkouek
nejsou zvan host, jako v Pai, nbr spe takzvan nezvan host; jsou na kad generln
zkouce, ale nikdo nev, kdo to je, nebo v hlediti je tma, ani odkud pili, nebo pstup je
zakzn. Je to tich a tajemn dav, kter neust paprovmi sky, a dokonce se snad ani
nenud.

ivot a doba spisovatele Karla apka v datech

1890
Narozen 9. 1. v Malch Svatoovicch. Otec MuDr. Antonn apek (1855-1929), matka
Boena, rozen Novotn (1866-1924). Sourozenci: Helena (1886-1961), provdan
Koeluhov, ovdovla, od roku 1930 provdan Palivcov; Josef (1887-1945) enat od roku
1919.
1895-1901
V pici, kde rodina bydl, navtvuje obecnou kolu a jednu tdu mansk koly.
1901-1909
Stedokolsk studia zan v Hradci Krlov, poslze pokrauje v Brn, kon maturitou
v Praze.
1907
Rodina se sthuje z pice do Prahy.
1909-1915
Studuje na Filozofick fakult Univerzity Karlovy filozofii, estetiku, djiny vtvarnho
umn, anglistiku, germanistiku a bohemistiku. (V letech 1910-1911 studuje v Berln a
v Pai.) V listopadu 1915 je promovn na doktora filozofie.
1917
Psob jako domc uitel Prokopa Laanskho na zmku v Chych u lutic. V jnu
nastupuje do redakce Nrodnch list.
1921-1938
Je lenem prask redakce Lidovch novin, v letech 1921-1923 pracuje v Mstskm divadle
na Krlovskch Vinohradech jako dramaturg a reisr.
1922
Poprv pedstaven presidentu T.G. Masarykovi.
1925
Je zvolen pedsedou eskoslovensk odboky Penklubu, kterou pomh zaloit. Sthuje se
s bratrem Josefem do novho domu na Vinohradech.
1931
Jmenovn lenem mezinrodnho vboru pro duevn spoluprci Spolenosti nrod (stl
vbor pro literaturu a umn).
1933
Pracuje ve Vboru pro pomoc nmeckm uprchlkm, je mstopedsedou Penklubu.
1934
Organizuje pomocnou sociln akci Demokracie dtem.
1935
en se s Olgou Scheinpflugovou, potky stavebnch prav domu ve Stri, kter
novomanel dostali od Vclava Palivce do doivotnho uvn.
1937
astn se svtovho kongresu Penklub v Pai.
1938
Podl se na organizaci svtovho kongresu Penklub v Praze. Opakovan je navrhovn na
Nobelovu cenu za literaturu. Po mnichovsk konferenci (29. - 30.9. 1938) el nenvistn
kampani, bojuje s eskm faismem a prov nejt obdob svho ivota. Umr 25.12. na
zpal plic. Poheb na Vyehrad se kon 29.12.

Prvn vydn knih Karla apka

1917 - Bo muka
1918 - Pragmatismus ili Filozofie praktickho ivota
- Krakonoova zahrada
- Ne pohdek
1920 - Loupenk
- Kritika slov
- RUR
1921 - Trapn povdky
- Ze ivota hmyzu (spolen s Josefem apkem)
1922 - Lsky hra osudn (spolen s Josefem apkem)
- Ziv hlubiny a jin przy
- Tovrna na absolutno
- Vc Makropolus
1923 - Italsk listy
1924 - Krakatit
- Anglick listy
1925 - Jak vznik divadeln hra a prvodce po zkulis
- O nejblich vcech
1927 - Adam stvoitel
- Skandln afra Josefa Holouka
1928 - Hovory s T.G.M. (1. dl)
1929 - Povdky z jedn kapsy
- Povdky z druh kapsy
- Zahradnkv rok
1930 - Vlet do patnl
1931 Hovory s T.G.M. (2. dl)
- Marsyas ili na okraji literatury
1932 - Devatero pohdek a jet jedna od Josefa apka jako pvaek
- Obrzky z Holandska
- Apokryfy
- O vcech obecnch ili zoon politikon
1933 - Denka ili ivot tnte
- Hordubal
1934 - Povtro
- Obyejn ivot
1935 - Hovory s T.G.M. (3. dl)
- Mlen s T. G. Masarykem
1936 - Vlka s mloky
- Cesta na sever
1937 - Bl nemoc
- Jak se dlaj noviny
- Prvn parta
1938 - Matka
- Jak se co dl
1939 - posmrtn - ivot a dlo skladatele Foltna (torzo romnu)

Karel Čapek - Jak Vzniká Divadelní Hra

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Karel Čapek - Jak Vzniká Divadelní Hra

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

JAK VZNIK DIVADELN HRA

You might also like