Umberto Eco --Oteven dlo

-2-

OBSAH
Poetika otevenho dla ......................................................................... 5 Analza bsnickho jazyka ................................................................... 30 Croce a Dewey ......................................................................... 30 Analza t vrok ............................................................... 35 I. Vrok s referenn funkc ................................... 36 II. Vrok se sugestivn funkc ........................... 37 III. Emfatick sugesce, aneb dvoj organizace Estetickho objektu ........................ 39 Estetick stimul ................................................................... 43 Estetick hodnota a dva druhy otevenosti .......................... 47 Otevenost, informace, komunikace ............................................ 52 I. Teorie informace .................................................................. 53 Koncept informace v pracch Norberta Wienera ................. 58 Rozdl mezi vznamem a informac .................................... 62 Vznam a informace v bsnick zprv .............................. 63 Penos informace ................................................................. 65 II Bsnick diskurz a informace .............................................. 69 Hudebn diskurz ................................................................... 73 Informace, d a ne-d.................. ...................................... 75

-3-

Postskript ............................................................................. 78 III. Informace a psychologick transakce .................................. 83 Transakce a otevenost ......................................................... 88 Informace a percepce ........................................................... 95 Poznmky............................................................................................ 101

-4-

Poetika otevenho dla

Mnoho souasnch instrumentlnch skladeb se vyznauje obecnm rysem: ponechv znanou svobodu zpsobu, jakm se rozhodne interpret skladbu hrt. Hr tak nem volnou ruku jen v interpretovn skladatelovch instrukc (co je typick pro klasickou hudbu), ale mus se rozhodovat dle; napklad jak dlouho dret tn nebo jak seskupit tny za sebou: tm vm se vyznauje improvizovan tvorba. Uvdm nkter dobe znm pklady tohoto jevu: 1. V Klavierstcku XI Karlheinze Stockhausena pedkld skladatel hri jeden dlouh arch notovho zpisu se sekvencemi notovch seskupen. Hr sm se pak mus rozhodnout, kter sekvence skladbu zahj a tak jak celky ji budou nsledovat. Pi takovm proveden je interpretova svoboda funkc narativn struktury skladby, kter mu umouje montovat sekvence hudebnch jednotek podle vlastnho usouzen. 2. V Sekvenci pro slovou fltnu Luciana Beria pedkld skladatel hri text, kter peduruje poad a intenzitu zvuk, ale ponechv ji jeho vlastnmu rozhodnut, jak dlouho potrv tn uvnit danho rmce urenho tempem metronomu. 3. Henri Pousseuer pedkld nsledujc popis sv skladby Scambi: Scambi nen ani tak hudebn kompozic, jako sp polem monost, explicitnm pozvnm k vyuit volby. Je vytvoena z estncti oddl. Kad z oddl me bt spojen s jakmikoliv dvma jinmi, ani by byla naruena -5-

logick kontinuita hudebnho procesu. Dva z tchto oddl napklad zanaj podobnmi motivy (po kterch se rozvjej v rzn struktury); dal dva oddly naopak smuj ke stejnmu vyvrcholen. Jestlie hr me zat nebo skonit ktermkoliv oddlem, je mu pstupno znan mnostv permutac. Mimoto mohou bt dva oddly, kter zanaj stejn, hrny simultnn a rozvinout se do komplexn polyfonie. 4. V Tet klavrn sont Pierra Bouleze je prvn oddl (Antifonie, Formant I) vytvoen z deseti arch odpovdajcch si notovch zpis. Ty mohou bt sloeny v rznch kombinacch jako kartotn lstky, i kdy ne vechny mon permutace jsou ppustn. Druh oddl (Formant II, Tropus) je vytvoen ze ty oddl s cirkulrnm charakterem. Hr tak me zat ktermkoliv z nich a napojovat dal, dokud neutvo kruh. dn z interpretanch variant nen zakzna, ale jedna z nich, Parenteze, zan pedepsanm tempem, kter je nsledovno rozshlmi pauzami, v nich je tempo ponechno na libovli hre. Dal pedepisujc poznmka se tk spojovn celch oddl (napklad sans retenir, enchaner sans interruption atd.). Rozdl mezi tmito formami hudebn komunikace a asem provenou tradic klasiky je do o bijc. Tato rozdlnost me bt formulovna v jednoduchch termnech: klasick kompozice, a u je to Bachova fuga, Verdiho Aida nebo Stravinskho Obad jara, pedkld sledy hudebnch jednotek, kter skladatel uspodal do uzavenho celku jet

-6-

ped tm, ne je pedal posluchai. Autor tak pevedl svou mylenku do konvennch symbol, kter jsou pro hre vce i mn zvazn. Nov skladby ale odkazuj k ve uvedenmu zamtnut definitivn, zakonen zprvy a ke zmnoen formlnch monost rozdlenm jejich jednotek. Apeluj na iniciativu hre, a proto se nabzej ne jako konen dla, kter pedepisuj specifick opakovn podle dan struktury, ale jako oteven dla, kter dosahuj svho zavren ve chvli, kdy je hr realizuje na estetick rovni.1 Abychom se vyhnuli terminologickmu zmaten, je teba poznamenat, e pestoe definice otevenho dla formuluje dialektiku umleckho dla a interpreta, vyaduje distanci od jinch konvennch uit tohoto termnu. Estetici napklad asto hledaj toit v mylence plnosti a otevenosti ve spojen s artefaktem umleckho dlem. Tyto dva vrazy referuj na standardn situace, kterch jsme si vichni pi recepci velmi dobe vdomi: chpeme umleck dlo jako konen produkt autorova sil uspodat sekvenci komunikanch efekt tak, aby kad adrest mohl znovu upravit pvodn kompozici sestrojenou autorem. Adrest je pak nucen vstoupit do hry stimul a reakc, kter zvis na jeho vlastn schopnosti recepce dla. V tomto smyslu prezentuje autor konen produkt s intenc, aby jeho kompozice byla ocenna a pijata ve stejn form, jakou navrhl. Adrest je pi he stimul a svch vlastnch reakc nucen dodat sv vlastn existenn pedpoklady; formujc smysl, definovanou kulturu, osobn zliby a pedsudky. Rozumn pvodnmu artefaktu je tak vdy modifikovno jeho individuln perspektivou. Forma umleckho dla, na n zvis estetick hodnota, je tak ve vztahu k potu monch perspektiv, z nich me bt nazrna a chpna. To dodv bohatstv rezonanc a ozvn, kter naruuj pvodn zklad; svtlo na

-7-

semaforu me bt na druhou stranu chpno jen v jedinm smyslu a je-li mu imaginrnm idiem dodn njak fantaskn smysl, pestv bt dopravnm znaenm s uritm vznamem. Umleck dlo je tedy kompletn a uzavenou formou ve sv jedinenosti vyrovnanho organickho celku, zatmco zrove vytv oteven produkt ve sv nchylnosti k bezpotu rozdlnch interpretac, kter nepesahuj jeho jedinenost. Proto je kad recepce umleckho dla zrove jeho interpretac a tvoenm, nebo kad recepce je tvoena z jin perspektivy. Je nicmn patrn, e dla Beriova a Stockhausenova jsou otevena v mnohem hmotnjm smyslu. Jednodue meme ct, e jsou nedokonena: autor je pedv spe jako stavebnici. Zd se, e se o jejich sestaven nestar. Toto je ponkud paradoxn interpretace, ale mnoho npadnch aspekt tchto hudebnch forem me vst k on neuritosti, kter je ve skutenosti pozitivn vlastnost: vyzv ns k rozeen, pro souasn umlec ct potebu zkouet se vymanit z mst, kam vedl historick vvoj estetick vnmavosti a kter faktory modern kultury jej k tomu vedly. Tume pak, jak by tyto zkuenosti mly bt interpretovny estetikou. Pousseur vypozoroval, e poetika otevenho dla smuje k povzbuzen in vdom svobody na stran interpreta a umsuje ho do ohniska st vzjemnch vztah, mezi nimi si vybr a vytv vlastn formu, ani by byl zvisl na extern nutnosti, kter by mu definitivn pedepisovala organizaci.2 Bylo by mon poznamenat (vzhledem k irmu pojet otevenosti ji nartnutmu v tto studii), e jakkoliv umleck dlo, i kdy nen zvisl na adrestovi ve sv nedokonenosti, vyaduje

-8-

svobodnou, invenn odpov alespo proto, e neme bt skuten vnmno dokud nedojde k spoluprci autora a vnmatele. Tato poznmka pedstavuje teoretickou reflexi souasn estetiky zamen na proces umleckho tvoen; autor ijc ped mnoha staletmi byl jist dalek vyvozovn takovch dsledk. Namsto toho je to dnes pedevm autor, kdo si je vdom takovch implikac. Spe ne aby chpal otevenost jako nutn dsledek interpretace, zahrnuje ji mez pozitivn aspekty sv produkce a pepracovv dlo tak, aby ukzal jeho maximln monou otevenost. Klasickmi mysliteli byl vliv subjektu pi interpretaci umleckho dla (jakkoliv interpretace implikuje hru mezi adrestem a dlem jakoto objektivnm faktem) reflektovn v vahch o vtvarnm umn. V Sofistovi pozoruje Platn, e mal naznauje proporce ne podle njakho objektivnho knonu, ale podle vztahu, v kterm jsou vi pozorovateli. Vitruvius rozdluje symetrii a eurytmii, piem druhm termnem je mnna prava objektivnch proporc podle poadavk subjektivnho vidn. Vvoj teorie i praxe perspektivy podv svdectv postupnho zrn tohoto vdom interpretan subjektivity. Je zejm, e toto vdom vedlo k tendencm proti otevenosti a preferenci uzavrn. Rzn zpsoby perspektivy pipustily tolik rznch mst pozorovn, aby ujistily pozorovatele, e nazr figuru z jedinho sprvnho msta autor tedy pedepsal dlo poskytnutm rznch zpsob perspektiv. Uveme dal pklad. Ve stedovku se vyvinula alegorick teorie, kter pedpokldala monost ten Psma (ppadn i poezie nebo vtvarnho umn) nejen v doslovnm smyslu, ale tak ve tech dalch smyslech: morlnm, alegorickm a anagogickm. Tato teorie je velmi dobe znma z Danta, ale jej koeny sahaj a k svatmu Pavlovi (videmus

-9-

nunc per speculum in aenigmate, tunc autem facie ad faciem). Byla rozvinuta svatm Jeronmem, Augustinem, Bedou, Scotem Eriguenou, Hugem a Richardem od Svatho Viktora, Alainem z Lille, Bonaventurou, Akvinskm a jinmi, a se stala stednm bodem stedovk poetiky. Dlo je v tomto smyslu nepochybn obdarovno mrou otevenosti. ten textu v, e kad vta a kad tropus je oteven mnohosti vznam, kter mus lovit a hledat. ten si skuten me vybrat mon interpretan kl podle svho momentlnho naladn. Uije dlo podle poadovanho vslednho vznamu (zpsobuje, e dlo znovu oije njak jinak, ne v pedelch tench). Ale tato otevenost je velmi vzdlena neuritosti komunikace, nekonenm monostem formy a pln svobod recepce. Ve skutenosti jsou zde dostupna pesn pedepsan interpretan een a ty teni nikdy neumouj vymanit se z autorova dohledu. Dante jmenuje tyto zpsoby ve svm Tinctm dopise: Pohldnme na nsledujc vere, abychom toto zachzen objasnili: In exitu Isreal de Egypto, domus Jacob de populo barbaro, facta est Judea sanctificatio eius, Israel potestas eius. Kdy nyn uvme doslovn vznam, je zde pojednno o odchodu z Egypta za as Moje. Uvme-li alegorick vznam, je zde pojednno o naem vykoupen skrze Krista. Uvme-li morln vznam, je zde pojednno o pestupu due z utrpen a agnie hchu do stavu milosrdenstv. Uvme-li nakonec anagogick smysl, je zde pojednno o osvobozen ducha z poddanstv zkaenosti ke svobod vn milosti.

- 10 -

Je patrn, e vechny mon interpretace byly vyerpny. ten me zamit svou pozornost na ten i onen vznam, ale mus vdy nsledovat pravidla majc za nsledek psnou jednomyslnost. Vznam alegorickch figur a emblm, se ktermi se stedovk ten setkval, je popsn v encyklopedich, bestich a lapidch. Veker symbolika je definovna a organizovna v systmu. Podprou tohoto nutnho a jednomyslnho je uspodan kosmos, hierarchie byt a zkon, kterou me bsnick diskurz vysvtlovat na rznch rovinch, ale kter mus kad rozumt jedinm monm zpsobem urenm Stvoitelovm logem. Pravidla dc textov interpretace jsou pravidly autoritskho reimu, kter ovld jedince ve vem jeho konn. tyi een alegorick pase nejsou kvantitativn chud ne mnohost monch een souasnho otevenho dla. Pokusm se ukzat, e tyto estetick zitky oddluje prv rozdln pohled na svt. Kdy se omezme na nkolik zbnch historickch nhled, najdeme pozoruhodnou otevenost v oteven form baroka. V baroku jsou odmtnuty statick a nesporn uzavenosti renesann formy: knon kruhovho vesmru, centrln osa uzaven symetrickmi liniemi a uzaven hly, kter vedou oko smrem ke stedu, aby zdraznily ideu nezbytn vnosti spe ne pohyb. Barokn forma je dynamick: smuje k neuritosti efektu (pi sv he pesnho a neuritho, svtla a tmy, se svmi kivkami, rznorodmi hly sklonu); vyjaduje ideu neustle se roztahujcho kosmu. Jej hledn kinetickho vzruen a iluzornch efekt vede k situaci, v n barokn umleck dlo neumouje privilegovan, definitivn, pm pohled; spe nut pozorovatele pesunovat pozice tak, aby dlo vdy ukzalo nov aspekt. Jako by bylo ve stavu neustl transformace. Barokn spiritualita by mla bt nahlena jako prvn jasn

- 11 -

manifestace modern kultury a vnmavosti, nebo lovk se zde poprv vymauje z knonu autorizovanch odpovd a zjiuje (v umn i ve vd), e stoj tv v tv promnlivmu svtu, kter z jeho strany vyaduje odpovdajc kreativitu. Bsnick pojednn obsahujc maraviglia, dvtip, agudezas jdou dle ne naznauje jejich byzantsk zevnjek: zd se, e nastoluj novou invenn roli lovka. Ten u nadle nevid umleck dlo jako pesn pedepsan objekt, kter by si ml ut; nyn ho chpe jako potenciln tajemstv, kter by ml eit jako lohu, stimul k oiven jeho imaginace. Tyto zvry byly kodifikovny modern kritikou a organizovny v estetick knon. Bylo by ale neuven interpretovat barokn poetiku jako uvdomlou teorii otevenho dla. Mezi klasicismem a osvcenstvm byl rozvinut dal koncept, kter ns v tomto kontextu zajm. Koncept ist poezie, kter nabyl na oblib ze stejnho dvodu, z jakho hlavn proud vyel z mdy, kdy tradice anglickho empirismu stle vce argumentovala pro svobodu bsnka a vytvoila msto pro nov teorie umleckho tvoen. Od Burkeho prohlen o emocionln sle slov byl jen krek k Novalisovu pojet ist emocionln sly poezie jako umn s rozpitm vznamem a matnmi hranicemi. Tato idea nyn umouje vt souhru a oboustrann sbliovn koncept a ivotnch postoj. Kdy dlo nabz mnohost intenc, pluralitu vznam a mnoho zpsob rozumn, pak meme pouze vyvozovat, e je to ist vyjden osobnosti.3 Abychom uzaveli nae vahy o romantick period, bude uiten zamit se na prvn moment, kdy se objevuje vdom poetika otevenho dla. Tm momentem je symbolismus konce devatenctho stolet; text Verlainova Art Potique:

- 12 -

De la musique avant toute chose, et pour cela prfre l'impair plus vague et plus soluble dans l'air sans rien en lui qui pse et qui pose. Pedevm hudbu! V poezii dej pednost vemu lichmu, bez thy, nestrojenmu, rozptyln, vzdun melodii!. Mallarmho programn prohlen je jet explicitnj: Nommer un objet c'est supprimer les trois quarts de la jouissance du pome, qui est faite du bonheur de deviner peu peu: le suggrer [...] voil le rve (Jmenovat njak objekt znamen potlait ti tvrtiny poten z bsn, kter je sloena z rozkoe z odhalovn kousek po kousku: eknme [...] je to sen). Je teba zabrnit, aby se na zatku recepnho procesu vnutil jedin vznam. Bl msto obklopujc slovo, typografick prava a prostorov kompozice v bsnickm textu to ve smuje ke kanonizaci neuritho a k zaplnn textu neviditelnmi sugestivnmi monostmi. Toto hledn sugestivnosti je opatrnm krokem k oteven dla. Umleck dlo me bt tak pln ztotonno s emocemi a imaginac interpreta. Kdykoliv teme poezii, sname se pizpsobit n osobn svt emocionlnmu svtu textu. To plat o bsnickch dlech, kter jsou mysln zaloeny na sugestivnosti; text stimuluje osobn svt adresta tak, aby mohl najt jeho jemnj odraz v textu. Siln proud v souasn literatue nsleduje toto uit symbolu jako
Peklad Frantika Hrubna

- 13 -

komunikanho kanlu pro nejasn, jsa oteven neustlmu posouvn reakc a interpretanch postoj. Je snadn uvaovat Kafkovo dlo jako oteven: proces, zmek, ekn, ortel, nemoc, promna a muen dn z tchto narativnch situac neme bt pochopena v pmm doslovnm smyslu. Ale na rozdl od stedovk alegorie, kde jsou vrstvy vznamu pesn pedepsny, neexistuje ke Kafkovy dn klov encyklopedie, dn odpovdajc paradigma univerza, kter by poskytlo kl k symbolice. Rzn existencialistick, teologick, klinick a psychoanalytick interpretace Kafkovch symbol nemohou vyerpat vechny monosti jeho dla. Dlo zstv nevyerpateln natolik, nakolik je oteven, nebo v nm byl uspodan svt, zaloen na univerzln sdlench pravidlech, nahrazen svtem zaloenm na vceznanosti, a to v negativnm smyslu, protoe e chybj usmrujc centra, i pozitivnm smyslu, protoe hodnoty a dogmata jsou zde neustle zpochybovna. I kdy je sloit urit, kde ml autor symbolick intence a kde smoval k efektu vceznanosti nebo neuritosti, sna se jedna souasn literrnvdn kola vyloit vekerou modern literaturu pomoc symboliky. W. Y. Tindall pedkld ve sv knize o literrnm symbolu analzy nejvtch dl modern literatury na zklad Valryho tvrzen, e il n'y a pas de vrai sens d'un text (neexistuje sprvn vznam textu). Tindall usuzuje, e umleck dlo je konstruktem, kter me kdokoliv, vetn jeho autora, ut jakkoliv se mu zachce. Tento smr chpe literrn dlo jako neustlou potencialitu otevenosti - jako neuritou zsobu vznam. Takov je dopad bsnickho diskurzu na americk studie metafory nebo modern dla o typech vceznanosti.4 Dlo Jamese Joyce je hlavnm ppadem otevenho zpsobu, nebo mysln nabz obraz ontologick a existenciln situace souasnho

- 14 -

svta. Potuln skaly, kapitola Odyssea, pedstavuje mal svt, kter me bt nazrn z rznch perspektiv: posledn pozstatek aristotelskch kategori zde zmizel. Joyce se nestar o dsledn odvjen asu nebo o pravdpodobnost prostorovho kontinua, na jeho jeviti jeho postavy jednaj. Edmund Wilson si viml, e stejn jako Proustovy Bl hlavy nebo Einsteinovy svty, se i Joycv svt neustle promuje, kdy je nazrn rznmi pozorovateli v rznch asech.5 V Plakch nad Finneganem se setkvme s jet vce pekvapujcm procesem otevenosti: syet je formovn do kivky, kter se zahb zpt do sebe jako Einsteinv vesmr. Prvn slovo prvn strany je stejn jako posledn slovo knihy. Dlo je tak ohranien v jednom slova smyslu, ale nekonen v jinm. Kad udlost, kad slovo se dostv do ady monch vztah se vemi jinmi. Podle smantick volby, kterou v takovm ppad uinme, pak pokraujeme v interpretaci celho textu. To neznamen, e by kniha mla nedostatek uritho vznamu. Joyce vloil do textu urit kle, nebo chtl, aby dlo bylo teno uritm zpsobem. Ale tento urit zpsob m cel bohatstv univerza. Autor ambicizn zamlel svou knihu tak, aby zahrnovala totalitu prostoru a asu, vech monch prostor a as. Hlavnm nstrojem tto veprostupujc vceznanosti je slovn hka, kalambr, kter kombinuje dva, ti, nebo dokonce i deset rznch etymologickch koen takovm zpsobem, e jedin slovo me bt uzlem rznch podvznam, z nich se kad shoduje s jinmi loklnmi aluzemi, kter jsou samy oteveny novm konfiguracm a monostem interpretace. ten Plaek nad Finneganem je v podobn pozici jako poslucha postdodekafonick seriln skladby. Jak tvrd Posseur: Jestlie fenomn nen ji svzn s jinm, je na posluchai, aby sm sebe mysln umstil doprosted nevyerpateln st vztah a vybral

- 15 -

si svj vlastn zpsob pstupu, svj referenn bod a sv mtko a aby se snail ut vechny mon dimenze, a tak dynamizoval, zmnoil a rozil mezn stupe percepnch schopnost.6 Nemli bychom si pedstavovat, e tendence k otevenosti pracuje pouze na rovni neuritch sugesc a podnt k emocionlnm reakcm. V Brechtov teoretick prci o dramatu je akce chpna jako problematick expozice uritch bod napt. Po uveden tchto bod napt (nsleduje dobe znmou techniku epick recitace, kter nechce ovlivnit publikum, ale spe nabz adu fakt k pozorovn pomoc defamiliarizace) nenabzej Brechtovy hry een. Je na publiku, aby si vytvoilo svj vlastn sudek o tom, co vidlo na scn. Brechtovy hry tak kon vceznanmi situacemi (nejvce jeho Galileo), akoliv to nen morbidn vceznanost polopercepovan nekonenosti nebo muivho tajemstv, ale konkrtn vceznanost spoleenskch styk, neeitelnch problm duchaplnch her. Zde je dlo oteveno, nebo je otevena debata. een je poadovno a je ve skutenosti anticipovno, ale mus vzejt z kolektivn iniciativy publika. V tomto ppad je otevenost pevedena na nstroj revolun pedagogiky. Vemi uvedenmi fenomny jsem demonstroval kategorii

otevenosti, abych ukzal odlin situace, ale vechna tato dla jsou odlin od post-webernsk hudby, kterou jsem uvdl na zatku tto studie. Od baroka po modern symbolistn poezii jsme sledovali stle slc vdom otevenosti dla rznm interpretacm. Pklady uveden v pedchozm oddlu nabzeli otevenost zaloenou na teoretick, mentln spoluprci vnmatele, kter mus svobodn interpretovat umleck data, tedy produkt, kter ji byl organizovn ve strukturn celek (i kdy tato struktura umouje

- 16 -

bezpoet interpretac). Na druhou stranu ale kompozice jako Scambi znamenaj nov pokrok. Ten, kdo poslouch Webernovo dlo, svobodn reorganizuje a uv si ady vztah v kontextu hudebnho systmu, kter je mu pedvn. Ale pi poslechu Scambi mus adrest sm doorganizovat a dostrukturovat hudebn diskurz. Spolupracuje se skladatelem na vytven kompozice. dn z tchto argument by nebyl povstal bez posouzen relativn hodnoty rznch dl. Nicmn je zejm, e kompozice jako Scambi znamenaj zcela nov problm. Zvou ns v otevenosti dla dle. Vyaduj pesnj vymezen, kter by mohlo bt nazvno dlo v pohybu, nebo sestvaj z neplnovanch nebo fyzicky nekompletnch strukturnch jednotek. V souasnm kulturnm kontextu nen fenomn dla v pohybu omezen jen na hudbu. Jsou zde napklad umleck dla, kter vykazuj vnitn mobilitu, kaleidoskopickou schopnost pedstavovat vnmateli neustle obnovovan aspekty. Jasn pklad pedstavuj Calderova dla nebo mobiln kompozice jinch umlc: zkladn struktury, kter se mohou hbat ve vzduchu a zaujmat rozdln prostorov pozice. Neustle vytvej vlastn prostor, kter zapluj formou. Budeme-li v hledat pklad dla v pohybu v literrn produkci, musme vzpomenout Mallarmho Livre, kolosln dlo, ztlesnn bsnkovy produkce. Zapoal je jako dlo, kter by mlo znamenat nejen cl jeho aktivit, ale cl celho svta: Le monde existe pour aboutir un livre (Svt existuje proto, aby doshl knihy). Mallarm tuto knihu nikdy nedokonil, pestoe na n pracoval po cel svj ivot. Jsou ale dochovny nrty konce knihy, kter byly nedvno objeveny Jacquesem Schrerem.7

- 17 -

Metafyzick premisy Mallarmho Livre jsou problematick. Radji je ponechme stranou a budeme se soustedit na dynamickou strukturu tohoto umleckho objektu, kter mysln vytv vlastn poetick princip: Un livre ni commence ni ne finit; tout au plus fait-il semblant (Kniha nezan, ani nekon; ve, co tvo je zdn). Livre byl zamlen jako pohybliv apart, jako pohybliv a oteven ve smyslu kompozice, kde gramatika, syntax a sazba vytvej mnohost jednotek, polymorfnch ve vztazch k ostatnm. Mallarmho odvn podnik byl nicmn utopick: byl pikrlen provdy zneklidujcmi aspiracemi a dmysly, a nen tedy pekvapujc, e nikdy nedoel naplnn. Nevme, zda by projekt, byl-li by dokonen, ml njakou skutenou hodnotu. Mohl se stt pochybnou mystickou a esoterickou inkarnac dekadentn sensitivity, kter by jm doshla kritickho bodu tvr kivky. Piklnm se k tomuto nzoru, ale je jist zajmav nalzat za hranicemi modern periody takov rzn program dla v pohybu, co znamen, e se urit intelektuln proudy pohybuj na hranici nepostehnutelnosti, dokud nejsou osvojeny a uznny jako kulturn fakty, kter byly organicky zapojeny do panoramatu celho obdob. V kadm stolet reflektuje struktura umleck formy zpsob, jakm vda nebo soudob kultura nahl realitu. Jedin, uzaven koncepce stedovkho dla reflektuje kosmos jako hierarchii nebo pedzjednan d. Dlo jako pedagogick nstroj, jako monocentrick a nutn apart (vetn pesnho vzorce metra a rytmu) reflektuje sylogistick systm, logiku nevyhnutelnosti, deduktivn vdom reality, kter me bt znzornna krok za krokem bez nepedvdatelnch peruen, mc vped jedinm smrem, odvjejc se od prvnch vdeckch princip, kter byly nazrny jako jedin

- 18 -

mon principy reality. Otevenost a dynamika baroka znamen nov vdeck vdom: hmatov bylo nahrazeno vizulnm (co znamen, e subjektivn prvky doshly nadvldy) a pozornost byla pesunuta od podstaty k zevnjku (v architektue i malb). Reflektuje to vzrstajc zjem o psychologii dojmu empirismus pevedl aristotelsk koncept reln substance na adu subjektivnch dojm pozorovatele. Na druhou stranu, zruen nezbytnho ohniska kompozice a pedepsanho hlu pohledu reflektovalo kopernknskou vizi kosmu. Tak byla definitivn potlaena mylenka geocentrismu a jemu pbuznch metafyzickch konstrukt. V modernm vdeckm svt, kter pedstavuje barokn architektura a malba, je rznm stem pisouzena stejn hodnota a dstojnost a cel konstrukt se rozvj smrem k totalit, kter je blzk nekonenu. Odmt bt ohranien jakmkoliv normativnm konceptem svta. Otevenost, se kterou se setkvme v dekadentn vtvi symbolismu, reflektuje svm zpsobem kulturn sil o odhalen novch pohled; Mallarmho projekt multidimenzionln, dekonstruktibiln knihy, v n by rozdlenm prvn sti vznikaly oddly, kter by mohly bt peformulovny a kter by vyjdily nov perspektivy, jsa dekonstruovny na odpovdajc men jednotky, kter by byly tak pohybliv a redukovateln. Takovto projekt samozejm naznauje vesmr, jak je pedpokldn modern, neeuklidovskou geometri. Proto nen hledn vce nebo mn specifickch podtn soudobch vdeckch smr v poetikch otevench dl a jet spe dl v pohybu pehnan. Bn se napklad poukazuje na asoprostorov kontinuum v souvislosti se strukturou Joycovch svt. Posseur navrhl pedbnou definici svho hudebnho dla, kter zahrnuje termn pole monost. Ve skutenosti tm ukazuje, e je s to si vypjit dva vyhovujc

- 19 -

technick termny ze souasn kultury. Termn pole pochz z fyziky a implikuje zmnn pohled na klasick vztah mezi pinou a nsledkem, pvodn chpan jako psn jednosmrn systm, nyn jako komplex vztah, jako konfigurace monch udlost, jako kompletn dynamismus struktury. Termn monost pochz z filozofickho diskurzu, kter reflektuje irokou tendenci souasn vdy; zavrhovn statickho, sylogistickho pohledu na d a odpovdajc penesen intelektuln autority na osobn rozhodnut, volbu a sociln kontext. Jestlie hudebn vzorec ji nutn nepeduruje jemu nsledujc, jestlie neexistuje tonln zklad, kter umouje posluchai pedvdat dal kroky v uspodn hudebnho diskurzu podle toho, co jim pedchz, je to jen soust hlavnho zhroucen konceptu piny. Dvouhodnotov pravdivostn logika, disjunktivn dilema mezi pravdou a nepravdou, fakt a jeho protifakt, nejsou ji nadle jedinm nstrojem filozofickch operac. Nyn se dostv do kurzu vcehodnotov logika a ta je schopna pojmout neuritost jako hodnotu kognitivnho procesu. V tomto intelektulnm ovzdu je poetika otevenho dla nezvykle relevantn: pedpokld umleck dlo vysvleen z nutnch a pedvdatelnch zvr, dlo, v nm vnmatelova svoboda funguje jako st nespojitosti, kterou souasn fyzika chpe nejen jako prvek dezorientace, ale jako zkladn stupe vech vdeckch ovovacch procedur a tak jako oviteln vzorec jev subatomrnho svta. Od Mallarmho Livre po hudebn kompozice, kter jsem jmenoval, existuje tendence nahlet veker realizace umleckho dla jako rozchzejc se s konenou definic. Kad proveden vysvtluje kompozici, ale nevyerpv ji. Kad proveden dlo aktualizuje, ale je samo soust souboru vech monch proveden dla. Meme ct, e kad proveden

- 20 -

nabz kompletn a vyerpvajc verzi dla, ale zrove je in nekompletnm, nebo neme simultnn pipustit vechna ostatn umleck een, kter dlo obsahuje. Nen asi nhodou, e tento bsnick systm povstal ve stejnm obdob jako fyzikln princip komplementarity, kter tvrd, e nen mon zrove ukzat rozdln chovn vzorc elementrnch stic. Z popisu tchto rozdlnch chovn vzorc, rozdlnch model, kter Heisenberg definoval jako adekvtn v ppad dkladnho vyuit, vyplv, e jestlie odporuj jeden druhmu, jsou pesto komplementrn.8 Meme konstatovat, e v tchto umleckch dlech je nepln znalost systmu jejich zkladnm rysem formulace. Proto by bylo mon spolu s Bohrem namtnout, e data shromdn bhem experimentlnch situac nemohou bt shromdna do jednoho obrazu, ale mla by bt povaovna za komplementrn, nebo souhrn vech tchto fenomn by mohl vyerpat monosti informace.9 Ve jsem se zabval principem vceznanosti jako morln dispozic a problematickm konstruktem. Modern psychologie a fenomenologie uv termn percepn vceznanost, kter ukazuje novou kognitivn pozici, je je blzk konvennm epistemologickm pstupm a kter umouje pozorovateli pedstavit si svt v dynamice monosti ped tm, ne se dostane ke slovu fixativn proces nvyku a znalosti. Husserl si poviml, e kad zitek m svj horizont, mnc se ve zmn vdomch souvislost tohoto zitku a ve zmn fz jeho vlastnho zitkovho proudu [] Napklad ke kadmu vnjmu vnmn pat poukazovn skuten vnmanch

- 21 -

strnek vnmanho pedmtu ke spolumnnm a jet nevnmanm, nbr pouze v oekvn a zprvu nenzorn przdnot anticipovanm strnkm jako strnky, je te maj ve vnmn pijt, neustl protence, je m kadou fz vnmn nov smysl. K tomu m vnmn horizonty jinch vjemovch monost jako monost, je bychom mohli mt, kdybychom teba pohybovali oima tm msto onm zpsobem nebo kdybychom pokroili dopedu nebo stranou apod.10 Sartre pipomn, e existence objektu neme bt nikdy redukovna na dan ady manifestac, nebo kad z nich je svzna s neustle se mncm subjektem. Nejen objekt ukazuje rozdln Abschattungen (profily), ale jsou tak dostupn rzn hly pohledu stejnho Abschattungu. Objekt mus bt vztaen zpt k celku, jeho je st. Tmto zpsobem je tradin dualismus mezi bytm a jsoucnem nahrazen polaritou konenho a nekonenho, kter umsuje nekonenost do stejnho jdra jako konenost. Tento druh otevenosti je jdrem jakkoliv percepce. Je charakteristick pro kad moment na kognitivn zkuenosti. Znamen to, e kad fenomn se zd bt obydlen uritou silou - schopnost jevit se skrze ady nebo pravdpodobn manifestace. Problm vztahu fenomnu k jeho ontologickmu zkladu je nahrazen perspektivou percepn otevenosti k problematice jeho vztahu k mnohosti rznch percepc, kter z nj meme derivovat.11 Tento postoj je dle zdraznn u Merleau-Pontyho: Jak se nm nco me pravdiv jevit, kdy tato syntza

- 22 -

nen nikdy kompletn? Jak mohu nabt zkuenosti se svtem, kdy jej dn percepce neme vyerpat a horizont zstv neustle oteven? [...] Vra ve vci a ve svt me vyjdit jen pedpoklad kompletn syntzy. Jej kompletnost je nicmn nemon, nebo perspektivy jsou spojeny a kad z nich odkazuje k jinm perspektivm skrze vlastn horizont [] Rozpor, kter pociujeme mezi realitou a jej nekompletnost, je identick s onm rozporem, kter je mezi vudyptomnost vdom a jeho vazbou k ptomnosti. Tato vceznanost nepedstavuje nedokonalost v podstat existence nebo vdom, ale je jej vlastn definic. Vdom, kter je obecn chpno jako vysoce osvcen, je naopak velmi neurit.12 Tyto problmy stav fenomenologie do jdra na existenciln situace. Nabzej umlci, stejn jako filozofovi a bsnkovi, ady prohlen, kter jsou svzny s aktem, jakoto stimulem jeho tvr aktivity ve svt forem: Je tedy pro objekt a zrove pro svt zsadn, aby se neustle prezentoval jako oteven [] a jako neustle pislibujc budouc percepce.13 Bylo by pirozen myslet si, e toto odboen od star spolehliv koncepce nutnosti a tato tendence k vceznanmu a neuritmu reflektuje krizi souasn civilizace. Na druhou stranu, meme spatovat tyto bsnick systmy v harmonii s modern vdou, jak vyjaduj pozitivn monosti mylen a jednn dostupn jedinci, kter je oteven neustlmu obnovovn svch ivotnch vzorc a kognitivnch proces. Takov jedinec je produktivn zavzn vvoji svch mentlnch schopnost a zkuenostnch

- 23 -

horizont. Toto rozlien je ale pli jednoduch a manichejsk. Nam hlavnm zjmem zde je vyzdvihnout analogie, kter odkrvaj mezioborov problmy v nesourodch oblastech souasn kultury a kter ukazuj nejbnj jevy ve svtle novho nazrn svta. Zajm ns zde sbliovn novch knon a podmnek, kter umleck forma reflektuje zpsobem, kter bychom mohli nazvat strukturn homologie. To nevyaduje, abychom sestavovali pesn analogie je to prost ppad fenomnu, dla v pohybu, kter reflektuje vzjemn si odporujc epistemologick situace, odporujc si do t doby, ne jsou uspokojiv smeny. Koncept otevenosti a dynamismu tak me pipomnat terminologii kvantov fyziky: neuritost a diskontinuitu. Ilustruje ale zrove mnoho situac einsteinovsk fyziky. Mnohonsobn polarita serilnch kompozic, v nich se poslucha nesetkv s absolutn formovanm centrem reference, po nm vyaduje, aby vytvoil vlastn systm zvukovch vztah.14 Mus se podvolit takovmu centru, jak se vyno z hudebnho kontinua. Ani zde nejsou dn privilegovan hly pohledu a vechny mon perspektivy maj stejnou hodnotu a potenciln bohatstv. Tato mnohonsobn polarita je velmi blzko koncepcm asoprostoru, za kter vdme Einsteinovi. Einsteinovu koncepci od koncepce kvantov epistemologie odliuje prv vra v totalitu vesmru, v kterm ns diskontinuita a neuritost me nepochybn zneklidnit, ale eeno Einsteinovmi slovy, nepedpokld Boha hrajcho hru s kostkami, ale spinozovsk bostv, kter d svt podle pesn danch pravidel. V takovmto vesmru znamen relativita nekonenou variabilitu zkuenost a nekonen nsoben monch zpsob men vc a nazrn jejich pozic. Objektivn strnku celho systmu meme ale spatovat v nemnnosti jednoduchch formlnch popis (diferencilnch rovnic),

- 24 -

kter ustavuj jednou provdy relativitu empirickho rozmru. Na tomto mst se nen teba zabvat vdeckou hodnotou metafyzickho konstruktu implikovanho Einsteinovm systmem. Existuje ale pozoruhodn analogie mezi jeho svtem a svtem dla v pohybu. Spinozv Bh, kter je Einsteinovou metafyzikou peveden na neprovitelnou hypotzu, se stv vstinou skutenost pro umleck dlo a odpovd organizanmu impulzu jeho stvoitele. Monosti, kter umouj otevenost dla, le vdy uvnit danho pole vztah. Stejn jako v einsteinovskm vesmru, meme i v dle v pohybu popt pedepsan hel pohledu, co ale neznamen pln chaos v jeho vnitnch vztazch, ale implikuje organizujc pravidlo, kter tyto vztahy d. Meme tedy ct, e dlo v pohybu je monost nespotu rozdlnch osobnch zkrok, ale nen beztvarm pozvnm k jakmukoliv zachzen. Pozvn nabz vnmateli monost vloit se do svta, kter autor zamlel. Jinmi slovy, autor nabz interpretovi, vnmateli, adrestovi dlo k dodln. Nezn pesn zpsob, jakm bude dlo zakoneno, ale je si vdom toho, e a bude dodlno, bude to stle jeho dlo. Nebude to odlin dlo a na konci interpretanho dialogu bude jeho forma organizovna zpsobem, jak nemohl pedvdat. Je to autor, kdo nabz mnostv monost, kter byly ji racionln organizovny, orientovny a obdarovny daji k dalmu rozvjen. Beriova Sekvence hran rznmi fltnisty, Stockhuasenv Kleavierstck XI nebo Posserovy Mobiles hran rznmi klavristy (nebo zahran dvakrt stejnm klavristou) nikdy nebudou zcela stejn. Nikdy ale

- 25 -

nebudou zcela odlin. Mly by bt nahleny jako aktualizace ady dsledk, jejich pedpoklady jsou pevn zakoenny v pvodnch datech poskytnutch autorem. Je tomu tak u tchto hudebnch skladeb i u prostorovch artefakt, kter jsme zmiovali. Obecnm znakem je promnlivost, kter je vdy rozvinuta uvnit danch hranic pedurench formlnmi tendencemi a prunost materilu. Brechtovy hry vyaduj od publika svobodnou a arbitrrn odpov. Jsou ale tak sestaveny tak, aby vyvolvaly reakci orientovanou na marxistickou dialektickou logiku, kter jim poskytuje zklad. Vechny tyto pklady otevench dl a dl v pohybu maj tuto latentn vlastnost, kter zaruuje, e budou stle nazrna jako dla a nejen jako konglomerty nahodilch komponent vystupujcch z chaosu, v kterm se pedtm nalzaly. Rzn slovnky nm nabzej tisce a tisce slov, kter meme svobodn uvat k tvorb poezie, fyziklnch studi, anonymnch dopis nebo seznam potravin k nkupu. V tomto smyslu je slovnk zcela oteven jakkoliv reorganizaci svho hrubho materilu. To z nj ale nein dlo. Otevenost a dynamismus umleckho dla sestv z faktor, kter umouj celou adu zapojen. Dokazuje to svmi organickmi doplky, kter jsou naroubovny na strukturn vitalitu, kter je dlu vlastn, i kdy je dlo nekompletn. Tato strukturn vitalita je stle nahlena jako majetek dla, pestoe pipout mnoho rznch sudk a een. Pedel pozorovn byla nezbytn, nebo mluvme-li

o umleckm dle, tla ns nae zpadn kultura k tomu, abychom je chpali jako osobn produkci, jej zpsoby recepce mohou kolsat, ale

- 26 -

v jdru zstvaj vdy stejn a ukazuj stopy autorskho subjektu, kter je in specifickm, vitlnm a signifikantnm aktem komunikace. Estetick teorie by mla zahrnovat mnostv rznch poetik, ale nakonec mus dospt k hlavnm definicm, ne nezbytn dogmatickm nebo sub specie aeternitatis neotesitelnch, ale takovm, kter jsou schopny aplikovat kategorii umleck dlo na celou klu zkuenost, od Bosk komedie po elektronick kompozice zaloen na rznch permutacch zvukovch komponent. Vidli jsme tedy, e (1) oteven dla (i ta v pohybu) jsou spjata s autorem a e (2) na vy rovni (dlo v pohybu) existuj dla, kter svou organickou kompletnost jsou otevena neustlmu generovn vnitnch vztah, kter mus adrest odkrt a vybrat si z nich pi aktu percepce totality pichzejcch stimul. (3) Kad umleck dlo, a u je produktem explicitn nebo implicitn poetiky nutnosti, je inn oteveno potenciln nekonenmu potu rznch ten, v nich zskv vdy novou vitalitu a perspektivu. Souasn estetiky asto zdrazuj tuto posledn charakteristiku kadho umleckho dla. Podle Luigiho Pareysona je umleck dlo formou, toti pohybem, kter byl vyvozen; nebo je meme vidt jako nekonen uvnit konenosti [] Dlo m tedy nekonen aspekty, kter nejsou jen st nebo fragmentem, nebo kad z nich obsahuje totalitu dla a odhaluje ji podle danch perspektiv. Pestrost realizac je zaloena jak na souboru faktor individuality subjektu, tak na realizovanm dle [] Nekonen perspektivy subjektu a nekonen aspekty

- 27 -

dla psob spolen, dostvaj se do juxtapozic a ozejmuj se navzjem zpsobem, nebo dan perspektiva je schopna odkrvat celek dla pouze tehdy, uchop-li jeho relevantn aspekty. Analogicky pak me jednotliv aspekt ozejmit totalitu dla v novm svtle, me-li bt zalenn do sprvn perspektivy chpajc a pedkldajc dlo v cel jeho vitalit. Ve uveden umouje Pareysonovi tvrdit, e vechna proveden jsou definitivn v tom smyslu, e kad z nich je pro subjekt rovnocenn dlu sammu a zrove jsou vechna proveden omezena na to bt provizorn v tom smyslu, e kad subjekt v, e se vdy mus snait prohloubit svou interpretaci dla. Tyto interpretace jsou definitivn v tch aspektech, kter jsou vem spolen a kad z nich me vylouit ostatn, ani by je negovala.15 Tato doktrna me bt aplikovna na jakkoliv umleck fenomn a na jakkoliv umleck dlo nap staletmi. Ale je teba zdraznit, e ijeme v obdob, kdy estetika vnuje zvenou pozornost cel kategorii otevenosti a sna se ji rozvinout. Tyto podmnky, kter estetika vzthla na jakkoliv typ umleck produkce, jsou stejn jako ty, kter pedstavuje poetika otevenho dla mnohem rozhodnjm a explicitnjm zpsobem. To vak neznamen, e existence otevenho dla a dla v pohybu na zkuenosti nic nepidv, nebo toto dlo je ve svt implikovno a zalenno ve vem od potku as. Zde musme odliit

- 28 -

estetiku jako teoretickou filozofickou disciplnu, kter se pokou podvat definice, od praktick poetiky jako programovch pln tvoen. Estetika osvtluje jednu ze zkladnch otzek souasn kultury a zrove odhaluje skryt monosti uritho typu zkuenosti v kad umleck produkci nezvisle na operativnch kritrich pedepsanch v momentu jejho stvoen. Bsnick teorie i praxe dla v pohybu vnm tyto monosti jako specifick zamen. Oteven a sebevdom se spojuje se uritmi vdeckmi smry a realizuje stejn smr, kter estetika pijala jako hlavn okolnost proveden. Tyto poetick systmy chpou otevenost jako zkladn monost souasnho umn. Estetik vid v tchto praktickch manifestacch potvrzen sv vlastn intuice: vytvej konenou realizaci zpsobu recepce, kter me fungovat na mnoha rznch rovnch intenzity. Tento nov zpsob recepce otevr tv v tv umleckmu dlu mnohem rozshlej kulturn epochu, a nen tak omezen pouze na problmy estetiky. Poetika dla v pohybu (a sten tak otevenho dla) nastoluje nov obdob vztah mezi umlcem a publikem, nastoluje nov mechanismy estetick percepce, rozdln statuty umleckho dla v souasn spolenosti. Otevr novou strnku v sociologii a pedagogice, stejn jako novou kapitolu v djinch umn. Nastoluje nov praktick problmy organizovnm novch komunikanch situac. Vytv nov vztahy mezi kontemplac a uitm umleckho dla. V tomto svtle se nyn situace umn stala situac v procesu pokroku. Nastoluje a rozvj problmy rznch rozmr. Je to oteven situace v pohybu. Dlo ve vvoji.

- 29 -

Analza bsnickho jazyka

Souasn poetika nabz pestrou klu forem od struktur v pohybu po struktury, uvnit kterch se pohybujeme kter vyaduj zmny perspektiv a mnohost interpretac. Ale jak jsem ji poznamenal, nen umleck dlo nikdy skuten uzaveno, nebo i ten nejuzavenj zevnjek vdy obsahuje implikuje mnostv monch ten. Chceme-li podat analzu otevenosti souasn poetiky a stanovit novost, kterou pinesla do historickho vvoje estetiky, musme nejdve postihnout, co ve skutenosti odliuje intenn otevenost souasnho umn od t, kterou povaujeme za typickou pro jakkoliv umleck dlo. Jinmi slovy, musme zjistit, jak me bt kad umleck dlo oteven, jak se tato otevenost projevuje v jeho struktue a co rozsah strukturnch diferenc znamen pro rzn stupn otevenosti. Croce a Dewey Kad umleck dlo, od jeskynnch maleb po arlatov psmeno, je oteveno rznm tenm nejen proto, e nevyhnuteln vede k subjektivit pi sebenachzen se v nm, ale tak proto, e chce bt nevyerpatelnm zdrojem zkuenosti, kter pi nahlen dla z rznch perspektiv, pin vdy nov aspekty. Souasn poetika dlouho ulpvala na tomto bod, a jej uinila svm hlavnm tmatem. Koncept univerzlnosti, kter asto aplikujeme na estetickou zkuenost, poukazuje k tomuto fenomnu. Tvrzen tverec nad peponou pravohlho trojhelnku je roven soutu tverc nad obma odvsnami je - 30 -

tak univerzln, jsa principem, kter m stejnou hodnotu na jakmkoliv mst na zemi, ale poukazuje pouze k jedn dobe definovan vlastnosti reality. Na druhou stranu, kdy recituji ver nebo celou bse, nemohou bt slova, kter vyslovuji, pesn pevedena na pevn denott, kter vyerpv jejich vznam, nebo implikuj adu vznam, kter se roziuj pi kadm novm ten a zdnliv mi nabzej koncentrovan obraz celho univerza. Tak bychom mli chpat Croceho asto velmi nejasnou teorii tkajc se totality umleck zkuenosti. Podle Croceho je umleck znzornn reflex kosmu: V n jedin chvje se ivotem celku a celek je ivotem jednotlivce; a kad ist pedstava umleck je sama sebou i veobecnem, veobecnem v tto individueln form, a tato individueln forma jest podobna vesmru. V kadm akcentu bsnkov, v kadm vtvoru jeho fantasie existuje cel lidsk osud, vecky nadje, vecky iluse, bolesti i radosti, lidsk velikost i lidsk bda, cel drama skutenosti, kter se rozvj a rozrst ustavin ze sebe sama, trpc i se radujc.1 Croceho slova inn pekldaj matn emoce, kter mnoho z ns pociovalo pi ten bsn, ale nevysvtluj je. Jinmi slovy, Croce nedoprovz sv pozorovn teoretickm rmcem, kter by je vysvtlil. Podobn, kdy tvrd, e dvati citovmu obsahu umleckou formu znamen zrove dvati mu rz totality, dech kosmick2, podv precizn zklad (na kterm je zaloena rovnice umleck forma = totalita), ale bez filozofickch nstroj potebnch k potvrzen tohoto spojen. ci, e umleck forma pochz z lyrick intuice pocit, neznamen vc, ne prohlaovat, e kad emocionln intuice se stv lyrickou, kdy se j dostane umleck formy kad estetick znzornn se tedy ztrc v sugestivnm verbalismu nebo pvabnch tautologich implikujcch fenomny, kter nejsou nicmn

- 31 -

nikde vysvtleny. Croce nen jedin, kdo stanovuje tyto podmnky estetickho zitku, ani by vysvtlil jejich mechanismus. Dewey se chov stejn, kdy mluv o vznamu implicitn obsahujcm bn zkuenosti, o vznamu, kter se, jak pozdji poznamenv, stal u symbolist hlavnm pedmtem jejich umn: Namsto explicitnch a ohniskovch objekt nalzme zde pokles do implicitnho, kter nen intelektuln uchopeno. Pi reflexi, to nazvme matnm a nejasnm. Ale Dewey si je pln vdom e matn a nejasn je ptomno v primrn zkuenosti kter vdy pedchz kategoriln rigidit vynucen reflex jako aspekt jej pirozenosti. Za soumraku je setmn ndhernou kvalitou celho svta. Je to jeho patin manifestace. Stv se nepjemnm rysem pouze tehdy, kdy brn zeteln percepci njak urit vci, kterou chceme rozeznat. Jestlie ns reflexe v dan situaci nut vybrat si jen nkolik prvk a zamit se na n, je nedefinovan pronikav kvalita zkuenosti tm, co spojuje dohromady vechny definovan prvky, pedmty, kterch jsme si fokln vdomi a inme z nich celek. Reflexe nevytv, ale je spe vytvena touto pvodn vudyptomnost, uvnit n se pohybuje selektivita. Podle Deweyho je podstatou umn jeho schopnost evokovat a zdraznit tuto kvalitu byt celku a nleen irmu vezahrnujcmu celku, kterm je kosmos, v nm ijeme3 - proto jsou nae nboensk emoce inspirovny estetickou kontemplac. Tento vznam totality je u Deweyho zdrazovn stejn jako u Croceho, by v odlinm filozofickm kontextu, a vytv jedno z nejzajmavjch mst jeho estetiky, kter se svm naturalistickm zaloenm me na prvn pohled zdt pozitivistickou. Ve skutenosti sdl Deweyho naturalismus a jeho pozitivismus stejn romantick pvod, kter vysvtluje, pro vechny jeho analzy, a u jsou jakkoliv vdeck, vdy

- 32 -

kulminuj v momentu intenzivnch emoc vyvolanch tajemstvm kosmu (nen nhodou, e jeho organicismus, akoliv pipomn Darwina, pochz spe od Coleridge a Hegela).4 Proto se pravdpodobn na prahu kosmick zhady Dewey obv uinit posledn krok, kter by umonil rozebrat tuto zkuenost neuritho v psychologickch souadnicch a vyhlsit jej selhn. Nevidm dn psychologick zzem pro takovou zkuenost s vjimkou toho, e umleck dlo prohlubuje a zvyuje jasnost v tom smyslu, e obklopuje nedefinovan celek, kter doprovz kadou bnou zkuenost.5 Takov podlehnut je neomluviteln v Deweyho filozofii, kter ji obsahuje premisy pro ozejmen a kter tyto premisy v Umn a zkuenosti opakuje vce ne sto stran ped citovanmi pasemi. Dewey navrhuje transakn koncepci vdn, kter se spolu s jeho definic estetickho objektu stv velice sugestivn. Umleck dlo je pro nho vsledkem procesu organizace, jm jsou osobn zkuenosti, fakta, hodnoty a vznamy vlenny do uritho materilu a stvaj se jeho soust, nebo jak by ekl Baratono, a-similuj se s nm. (Jinmi slovy, umn je schopnost petvet matn mylenky a emoce na vrazy uritho mdia.)6 Expresivita umleckho dla zvis na existenci vznam a hodnot extrahovanch z dvj zkuenosti a postavench takovm zpsobem, aby se spojily s kvalitami pmo pedstavovanmi v umleckm dle.7 Jinmi slovy, sloky na zkuenosti se mus spojit s tmito kvalitami bsn nebo malby, aby pestaly bt zevnmi objekty. Tak je expresivita umleckho objektu poplatn faktu, e prezentuje pelivou a plnou interpretaci materilu podstoupen a akce obsahujc reorganizaci substance na zkuenosti [] Expresivita objektu je zznamem a oslavou plnho spojen toho, co podstupujeme a co nae aktivita pozorn percepce pin do

- 33 -

toho, co pijmme vznamem.8 Proto forma [...] zna cestu uvaovn, citu a prezentace zaitho tak, e se snadno a efektivn stv materilem konstrukce adekvtn zkuenosti na stran mn nadanch ne pvodce.9 Jestlie toto jet nen psychologick vysvtlen totality estetick zkuenosti, pak je to jist jej filozofickou premisou. Tento i jin Deweyho texty pisply k objeven psychologick metody zvan transakn, podle n je vdn sloitm problmem transakce: jako odpov na dan stimul zapojuje subjekt vzpomnky dvjch percepc do percepce souasn a tm dodv zkuenosti formu zkuenosti, kter ji nen jen zznamem Gestaltu existujcho jako autonomn konfigurace reality (nebo subjektivnch pedpoklad objektu), ale tak vsledkem na aktivn participace na svt, nebo jet lpe svtem, kter z tto aktivn participace povstv.10 Zkuenosti totality se tak me dostat k psychologickho vysvtlen. Z psychologickho pohledu se tyto otzky netkaj estetick zkuenosti, ale problmu vdn ledae bychom v nich spatovali mezn podmnku vekerho vdn v jeho primrn a podstatn fzi, kter je docela pijateln, ale ne zcela vhodn pro nae bdn. Nae bdn se bude omezovat na proces transakce mezi pijmajcm subjektem a estetickm stimulem. V naich analzch budeme sledovat reakce subjektu na jazyk. Jazyk nen organizac pirozench stimul jako paprsek foton; je organizac stimul vytvoench lovkem, artefaktem jako jakkoliv jin umleck formy. Nen teba ztotoovat umn s jazykem, abychom mohli vytvet analogie umoujc vzthnout ve, co jsme zde ekli, na druh. Jak ji lingvist rozpoznali,11 nen jazyk jednm z prostedk komunikace, ale spe zkladem veker komunikace, nebo jet lpe jazyk je zkladem na kultury. vi jazyku jsou vechny systmy znak vedlej nebo odvozen.12

- 34 -

Analza tenovy reakce na ti rzn vroky nm uke, zda se zpsob, jakm reaguje na bn jazykov stimul, njak li od zpsobu, jakm reaguje na mnohem zvltnj stimul, kter je vtinou nazvn estetick. Jestlie tato dv rozdln uit jazyka vyvolaj dva rozdln typy reakce, budeme moci rozliit charakteristiky estetickho jazyka. Analza t vrok Jak je vzpomnka minul zkuenosti penena na zkuenost souasnou? A jak me bt tento proces peloen do aktu komunikace mezi slovn zprvou a jejm pjemcem?13 Jak vichni vme, me mt jazykov zprva rzn funkce: referenn, emotivn, konativn (nebo imperativn), fatickou, estetickou a metajazykovou.14 Takov rozdlen ji pedpokld urit povdom struktury zprvy stejn jako vdom toho, co odliuje estetickou funkci od jinch. Toto rozlien bych rd provil vzhledem k ve diskutovanmu. Pijmeme-li rozdlen jako vsledek dokonench bdn, meme se zamit na konkrtn dichotomii, kter byla v md ped nkolika desetiletmi mezi badateli na poli smantiky: rozdl mezi zprvou s referenn funkc (poukazujc na nco dobe definovanho, a je-li teba, ovitelnho) a zprvou s emocionln funkc (zamenou na vyvoln uritch reakc u recipienta, podncujc asociace a reakci, kter jde daleko za pouh rozpoznn referentu). I. Vrok s referenn funkc Pi setkn s vrokem typu ten mu pijd z Milna ustanov

- 35 -

nae mysl okamit jednoznan vztah mezi oznaujcm a oznaovanm: atribut, subjekt, predikt a psloven uren msta (zde reprezentovan pedlokou z a jmnem msta), vechny tyto leny referuj na velice specifickou realitu a dobe definovanou akci. To neznamen, e by vraz sm obsahoval vechny nleitosti potebn k abstraktnmu oznaen situace, kterou sm vytv, je-li mu rozumno. Vraz sm je pouze juxtapozic konvennch znak, kter k porozumn potebuj mou spoluprci: jinmi slovy, abych rozuml jejich bnmu vznamu, musm spojit kad znak s uritm potem dvjch zkuenost. Jestlie jsem nikdy neslyel slovo Milno a nevm, e oznauje msto, pak mnostv informace nebude pli velik. Na druhou stranu, dokonce ani adrest, kter vborn zn vznam vech slov, nemus pevzt tolik informace jako prmrn informovan adrest. Jestlie ekm njakou velice dleitou nvtvu z Milna, ekne mi tato vta mnohem vc a vyvol ve mn mnohem silnj reakci, ne v nkom bez podobnch oekvn.15 Podobn, je-li v m mysli Milno spojeno s adou vzpomnek, pn a pocit, pak ve mn stejn vta vyvol sloit soubor emoc, kter bude schopno sdlet jen velmi mlo jinch lid. Vta ten mu pijd z Pae pronesen ped Napoleonem bhem jeho exilu na Svat Helen, by v nm musela probudit tolik emoc, kolik si jen dovedeme pedstavit. Jinmi slovy, kad adrest automaticky kontaminuje co znamen, eknme, personalizuje sv rozumn striktn referennho vroku mnostvm konceptulnch nebo emotivnch referenc odvozench z jeho pedelch zkuenost. Na druhou stranu, a u mnostv pragmatickch reakc ve vslednm vznamu znamen cokoliv, je stle mon dret referenn vrok pod kontrolou srovnnm rozumn nkolika vnmatel. Jinmi slovy, jestlie vrok vlak do ma odjd z hlavnho

- 36 -

ndra v 5:45, nstupit 7 (kter m stejnou referenn jednomyslnost jako vrok pedchoz) me vyvolat u rznch lid rzn reakce zvisejc na tom, zda chce adrest odjet do ma provst obchod, spch za umrajcm pbuznm, jede pevzt ddictv, nebo pronsleduje nevrnou milenku stle zvis na jedinm, zkladnm a pragmaticky ovitelnm vzorci rozumn, dky nmu bude vech deset cestujcch ve vlaku vas. Tato kolektivn reakce dokazuje existenci obecnho rmce reference, kter me bt pstupn tak dobe naprogramovanmu potai. Pota nicmn nebude mt pstup k otevenosti, kter je spolen vem vrokm, a u jsou jakkoliv striktn referenn, a kter doprovz vekerou lidskou komunikaci. II. Vrok se sugestivn funkc Zamme se nyn na vtu ten mu pijd z Basry. Adresovna Iranovi, bude mt tato vta podobn efekt jako pedel vta o Milnu adresovan Italovi. Kdy bude adresovna nkomu, kdo nem dn geografick vdomosti, vyvol absolutn lhostejnost nebo njakou kuriozitu, nebo toto msto le mimo rmec reference. Nkomu jinmu me zmnka o Base evokovat ne pesnou geografickou lokaci, ale fantaskn msto popisovan v Tisci a jedn noci. V takovm ppad pestane bt znak Basra stimulem spojenm s uritou pesn oznaenou realitou a stane se centrem asociativn st vzpomnek a emoc vyzaujcm exotickou sms tajemstv, maltnosti a magie: Ali Baba, hai, ltajc koberce, odalisky, tk vn a koen, moudrost kalif, tny orientlnch nstroj, prohnan levantsk kupec, Bagdd. m men budou vnmatelovy kulturn znalosti a m vroucnj bude jeho imaginace, tm bude jeho reakce matnj a

- 37 -

promnlivj a jej kontury nejasnj. Pipomeme jak efekt mla slova Agendath Netaim na Leopolda Blooma (Odysseus, kapitola 4); proud vdom, kter vyvolala vytv vborn psychologick dokument. Odboen mysli vyvolan nejasnm stimulem me zapinit sugestivita jedinho slova (jako napklad Basra), kter pak bude prostupovat zbytkem textu: subjekt vty pestv bt bezvznamnm cestovatelem a stv se tajemnm intrikskm jedincem a sloveso pijdt u nen jen pouhou indikac pohybu z msta na msto, ale zan evokovat obrazy bjn cesty, cesty po pinch pohdky, archetypln Cesty. Zprva (vta) otevr adu konotac, kter jdou daleko za pm denotace. Jak je tedy rozdl mezi vtou adresovanou Iranovi a stejnou vtou adresovanou imaginrnmu evropskmu posluchai? Formln dn. Referenn rznost vroku nem pvod ve vroku samm, ale v adrestovi. Schopnost promny vak nen vroku zcela ciz. Pronesena elezniem sedcm u informan tabule, bude tato vta ponkud odlin od stejn vty pronesen nkm, kdo se ns sna upozornit na njakho lovka; ve skutenosti to budou dv rzn vty. Druh mluv uije slovo Basra se specifickou sugestivn intenc, smujc k vyvoln siln reakce u jeho poslucha, nem v myslu denotovat urit msto; spe se sna konotovat (a evokovat) celou plejdu vzpomnek, kter pisuzuje svmu posluchai, plejdu vzpomnek, kter jak sm v, se budou liit u kadho posluchae. Na druhou stranu, jestlie budou vichni tito posluchai nleet do stejnho, nebo podobnho kulturnho kontextu, poda se mluvmu vytvoit komunikaci, jej efekt je ji limitovn uritm polem sugestivity - msto a as jeho promluvy, stejn jako publikum, jemu ji adresuje sta k tomu, aby zajistily pomrn jednotn rmec interpretace. Stejn vrok pronesen se stejnm zmrem, ale v kanceli ropnho magnta

- 38 -

pravdpodobn nevyvol stejn ozvuky. Aby se vyvaroval smantickho rozptylu, bude muset aluzivnj mluv udat svmu publiku urit smrnice. Bylo by to snadn, kdyby jeho vrok ml psn denotativn povahu; ale jestlie chce vyvolat reakci vymezenou rmcem reference, bude muset vce zdraznit uritou sugesci tak, aby zopakoval douc stimul pomoc analogickch referenc. III. Emfatick sugesce, aneb dvoj organizace estetickho objektu Ten mu pijd z Basry pes Bishu a Dam, Shibam, Tarib a Hofuf, Anaizu a Buraidu, Medinu a Khaibar, smuje podle Eufratu do Aleppa. Takovto opakovn je docela primitivn, nicmn pomrn adekvtn pedn fonetick sugestivnosti matnm referencm a dodn zvukov substance imaginaci. Toto vyjasovn vgnosti reference a mnemonickho apelu fonetickou rafinovanost je typick pro urit zpsob komunikace, kter budeme definovat jako estetick v nejirm slova smyslu. Co zpsobilo zmnu pvodnho referennho vroku na estetick? Ke konceptulnm informacm byly mysln pidny informace materiln, zvuk k vznamu; mysln, nicmn v tomto ppad ponkud naivn, nebo vechna slova by mohla bt nahrazena jinmi, podobn sugestivnmi. Propojovn zvuku a vznamu je zde dosti nahodil a ponkud konvenn, zstvajc u pedpokladu, e vtin poslucha budou tato jmna automaticky asociovat Arbii a Mezopotmii. U takovto zprvy bude adrest nejen pisuzovat oznaovan kadmu oznaujcmu, ale bude tak prodlvat u souboru oznaujcch co na tto rovni znamen, e je bude chpat jako zvukov jevy a st je jako pjemn materil. Fakt, e vtina

- 39 -

oznaujcch zde poukazuje zpt k sob samm, znamen, e zprva je zsadn sebereflexivn, a tedy poetick.16 Ale jestlie nm tento vrok napomh pochopit, jak doclit estetickho efektu, pak jej mus sm dosahovat. Mli bychom uvst ponkud plodnj pklad. V Racinov Faide se Hippolytus rozhodne opustit vlast a hledat Thesea, ale Teramn v, e to nen skuten dvod a sna se odhalit tajemstv, kter ho suuje. Co me pobzet Hippolyta k odchodu? Domov ztratil svou pvodn pitalivost, nebo byl znesvcen ptomnost jeho macechy Faidry. Faidra je zl, pln nenvisti, ale jej odpornost je vc, ne jen vlastnost jej osoby. Odpornho lovka z n dl nco jinho nco, co me Hippolytus vytuit. To sam z n in tragickou hrdinku a to sam musel Racin sdlit publiku tak, aby jej postava byla od potku dna a ve, co se j dje, pichzelo v dsledku osudov nutnosti. Faidra je zl, nebo jej rod je proklet. Narka na jej rodokmen sta k tomu, aby publikum ovldla hrza: jejm otcem je Minos a jej matkou Pasifa. Pronesena ped sttnm ednkem, bude mt tato vta psn referenn hodnotu; ale pronesena ped publikem v divadle, bude mt mnohem silnj a neuritj efekt. Minos a Pasifa jsou dv hrzostran bytosti: jejich jmna sta k evokovn jejich odpornosti. Minos je straliv kvli svmu pekelnmu pvodu a Pasifa kvli bestilnmu inu, jm se proslavila. Na zatku tragdie je Faidra jen cifrou, ale jmna jejich rodi sta k vyvoln mtu a vytvoen aury ohavnosti. Hippolytus a Teramn mluv v elegantnm alexandrinu sedmnctho stolet; ale pouh narka na dv mtick postavy otevr cel pole sugesc a imaginace. Dvma jmny je Racin schopen doclit poadovanho efektu, ale chce jet vc: chce vytvoit formu, pedvst

- 40 -

estetick inek. Tato dv jmna nemohou bt uvedena nenucenou komunikac s dvrou, e jejich sugestivn sla vyvol u publika emoce. Maj-li tyto odkazy na rodokmen vytvoit tragick pedpoklady pro ve, co bude nsledovat, pak mus mt tato komunikace urit dopad na divka tak, aby se jejich sugestivita nevyerpala pi he referenc k n byl divk pizvn. Je dleit, aby se byl divk schopen navrtit k navrenmu vrazu tak asto, jak jen se mu zachce, a aby v nm vdy nael stimul pro novou sugesci. Vraz ten mu pijd z Basry me bt inn, je-li vyslechnut poprv; ale po prvnm pekvapen ztrc vtinu sv sugestivn sly a poslucha se ji nect bt zvn na imaginrn cestu. Na druhou stranu, ctm-li poten a uspokojen pokad, kdy se k vrazu navracm, kdy m na duevn cestu zve materiln struktura pjemnho zevnjku, kdy je vzorec pozvn tak zdail, e m pekvap pokad znovu a znovu, kdy odkrvm zzrak vyrovnanosti a ekonomie tak, e od t doby ji nebudu schopen oddlit konceptuln referenci od stimulu, pak pekvapivost tto jednoty nevyhnuteln vyst v sloitou hru imaginace. Pak budu schopen docenit nejen neuritost reference, ale tak zpsob, jakm je tato neuritost vytvena, jasn a mysln zpsob, pesnost mechanismu, kter m okouzluje nepesnost. Racine vyzrazuje Faidin rodokmen v jedinm veri, jedinm alexandrinu, jeho pronikavost a symetrie jsou skutenm vtvorem virtuozity: oba polovere kon jmnem rodie; hrznj matino pichz na konec: Depuis que sur ces bords les dieux ont envoy La fille do Minos et de Pasipha.

- 41 -

Od t doby, kdy bohov na tyto behy seslali dceru Minose a Pasifa. Zde soubor oznaujcch s mnoha konotacemi nenle sm sob nebo divkm, aby pronsledoval jejich neurit fantazie (od morbidnch a moralizujcch bestialit po slu nekontrolovateln vn, barbarismus klasick mytopoetiky a jej archetypln moudrosti). Nyn pat slovo veri, jeho nespornmu rozmru a kontextu zvuk, jimi je nesen, pat nezkrotnmu rytmu divadelnho diskurzu, dialektice tragickho inu. Sugesce jsou zmrn, vyprovokovan a explicitn opakovan, ale vdy uvnit rmce danho autorem, nebo spe estetickm mechanismem, kter uvedl do chodu. Tento estetick mechanismus neignoruje divck schopnosti odpovdi; naopak je vn do hry a in z nich nutnou podmnku svho byt a svho spchu, usmruje a kontroluje je. Emoce (jednoduch pragmatick reakce, kterou vyvolala dv jmna) nyn vyrst a vymezuje se, pedpokld urit d a identifikuje se s formami, kter vytvoila a v kterch spov, ale neomezuje jimi; spe dky nim vyrst (a stv se jednou z jejich konotac). Forma nen omezena emoc; zahrnuje spe vechny individuln emoce, kter vyvolv a d jako mon konotace vere zde chpno jako vyjden forma oznaovn oznaujcho, jejich strukturn artikulace. Estetick stimul Zde meme vyvodit, e rozdl mezi referennm jazykem a emotivnm jazykem, jakkoliv je uiten studiu estetickho uit jazyka, n problm nee. Jak bylo ukzno, rozdl mezi termnem referenn a

- 42 -

emotivn nezahrnuje strukturu vroku, ale jeho uit (a tedy kontext v nm je pronesen). Meme nalzt adu referennch vt, kter za uritch okolnost (vtinou zahrnujcch posluchae), nabudou emotivn hodnotu, stejn jako je mon nalzt mnostv emotivnch vrok, kter za uritch okolnost, nabudou hodnotu referenn. Nkter dopravn znaky, jako napklad STOP, jednoznan pedepisujc postup konn ped pjezdem na kiovatku, jsou vbornm pkladem tto dvoj jazykov funkce. Jakkoliv jazykov vrok ve form pravidla, a u slou jakmukoliv elu, zahrnuje tento dvoj zpsob komunikace. Je to zejm v ppad sugestivn komunikace, jej emotivn aura zvis jak na zmrn vceznanosti danch znak, tak na psn referenn hodnot. Znak Minos implikuje kulturn-mytologick oznaujc a otevr proud konotac okolo instinktivn reakce na fonetickou sugestivnost (pinejc s sebou zmaten a polozapomenut konotace, hypotzy obsahujc mon vznam a dal arbitrrn signifikace).17 Estetick hodnota umleckho vrazu nen o nic zvislej na emotivnm uit jazyka, ne na jeho referenn funkci. Napklad metafory spolhaj v mnohm na referenci. Bsnick jazyk vyaduje emotivn uit referenc a referenn uit emoc, nebo vechny emocionln reakce jsou realizac pole konotovanch vznam. Je toho dosaeno ztotonnm oznaujcho a oznaovanho. Jinmi slovy, estetick znak je tm, co Morris definuje jako znak ikonick, znak jeho smantick vznam nen omezen na dan denott, ale spe se roziuje pokad, kdy je struktura, do n je nevyhnuteln zahrnut, nleit ocenna znak, jeho oznaovan se vytrvale ozv proti svmu oznaujcmu, nabvajc nov ozvuky.18 Nen to vsledkem njakho nevysvtlitelnho zzraku. Transakn psychologie to vysvtluje docela jasn, kdy definuje jazykov znak jako pole

- 43 -

stimul. Strukturu estetickho stimulu neme adrest dekdovat zpsobem, jakm by mohl dekdovat jakoukoliv jinou ist referenn komunikaci tedy oddlenm jednotlivch st vroku a odlienm jejich jednotlivch referenc. V estetickm stimulu nen mon oddlit urit znak a spojit ho jednoznan s denotativnm vznamem: zle zde na globlnm denottu. Kad znak zvis na jinch znacch vroku a oznaovat me pouze nejasn, stejn jako kad denott je nerozpletiteln spojen s jinmi denotty a sm o sob me vystupovat pouze jako vceznan.19 V poli estetickch stimul jsou znaky svzny nutnost pramenc z percepnch nvyk adresta (jinak znmch jako vkus): rm, metrum a mnohem mn konvenn vznamy rozmru, poteba pravdpodobnosti, jin stylistick zleitosti. Forma je vnmna jako nezbytn, jako pravidlo, kter nelze poruovat. Kdy adrest neme izolovat referenty, mus se spolhat na svou schopnost rozumt komplexu signifikac, kter mu nabz cel vraz. Vsledkem je mnohotvar, mnohoznan oznaovan, kter ns svou pestrost a neuritelnost v tto prvn fzi zrove uspokojuje a zklamv. Nabiti komplexem rozvrench referenc, kter jsme vtinou odvodili z pamti pedelch zkuenost, vracme se k pvodn zprv, kter je pak nevyhnuteln obohacena interakc naich vzpomnek a oznaovanch zskanch bhem druhho kontaktu oznaovanch, kter jsou ji odlin od onch vytuench na zatku, oznaovanch nabzejcch nov perspektivy a nov hierarchie stimul tohoto druhho kontaktu. Znaky, kter mohl adrest pi prvnm kontaktu zanedbat, se nyn mohou stt dleitmi, zatmco znaky pvodn zdraznn mohou svou dleitost pozbt. Tato transakce mezi pamt pedelch zkuenost, systmem vznam, kter se vynoil bhem prvnho kontaktu (a vyno se znovu jako harmonick pozad pi kontaktu druhm) a novm systmem vznam,

- 44 -

kter se objevuje pi druhm kontaktu a automaticky obohacuje vznam pvodn zprvy, kter zdaleka nen tmto procesem vyerpna, ale vyn vdy nov plody a otevr se novm tenm tak, jak se nae rozumn stv vce a vce komplexnj. Toto je jen zatek etzov reakce, charakteristick pro vechny vdom organizace stimul, obecn nazvan forma. Tato reakce je teoreticky nekonen a ustv, pouze kdy forma pestv stimulovat estetickou citlivost adresta; co je de facto vsledek ztrcen pozornosti. Znaky, kter vytvej stimuly a na n opakovan zamujeme pozornost ne nepodobny objektu, na nj jsme se dvali pli dlouho, nebo slovu, nad jeho vznamem jsme pli dlouho otleli dosahuj bodu sytosti, po nm zanaj ztrcet svou ostrost, zd se, e ns zanaj nudit. Mezitm to byla ve skutenosti nae pozornost, kter se asem stala nudnou. Podobn se vzpomnky, kter jsme zalenili do nov percepce namsto toho, abychom dali stimulovan mysli spontnn prchod, stvaj zvykem hotovmi schmaty. Proces estetickho poten je tak blokovn a kontemplovan forma je redukovna na konvenn vzorec, na nm spov nae pecvien vnmavost. To se stv po letech poslouchn jedin hudebn skladby. Existuje moment, kdy je pro ns umleck dlo poutav jen proto, e jsme s nm dlouho prodlvali; takov poten je pak spe vzpomnkou na poten, kter jsme zavali dve. Ve skutenosti v ns ji nevyvolv emoce a neme tedy zlkat nai imaginaci nebo inteligenci k novm percepnm dobrodrustvm. Jeho forma je doasn vyerpna. asto je musme odloit do karantny, abychom je osvili. Pot meme znovu ctit pjemn pekvapen dlem, kter v ns zn ozvnou nejen proto, e nae ucho me stimulm, jim odvyklo, znovu odpovdat, ale tak proto, e nae inteligence dozrla, nae vzpomnky se rozily, nae kultura prohloubila a

- 45 -

to je ve, co pvodn forma potebuje k stimulaci uritch oblast na citlivosti, kter pedtm zstvaly nedoteny. Ale tento as nemus stait k probuzen poten a pekvapen a oiven uritch forem, co znamen, e n intelektuln rozvoj atrofoval, nebo e dlo jakoto organizace stimul bylo adresovno idelnmu adrestovi, kter neodpovd naemu stavu. Me to tak znamenat, e urit forma smujc na urit kulturn kontext pro ns ji nen efektivn, ale me najt odezvu v budoucnosti. V takovm ppad participujeme na kolektivnm vkusu a kultue a zakoume ztrtu kongeniality dla a zamlenho tene, kter charakterizuje uritou kulturn epochu a kter se vtinou stv postavou njak kapitoly literrn historie pod jmnem Pro takovho a takovho tene dla. Bylo by ale nesprvn usuzovat, e dlo samo je mrtv, nebo e souasn generace je necitliv vi skuten krse. Takov naivn pesvden je zaloeno na pedpokladu, e estetick hodnota je objektivn a nemnn, a tedy imunn vem transaknm procesm. Zatmco to ve skutenosti znamen, e v uritm obdob, a u v ontogenetickm nebo fylogenetickm, byly transakn procesy zastaveny. Toto zastaven lze jednodue vysvtlit, kdy uvme rozumn jednoduchmu fenomnu, jakm je napklad abeceda: dnes nerozumme etruskmu jazyku, nebo jsme ztratili jeho kd, komparativn tabulku, kter nm poskytla kl k egyptskm hieroglyfm. Ale to se tk i mnohem sloitjho fenomnu, jakm je rozumn urit estetick form zvisejc na interakci materilnch faktor, smantickch konvenc, jazykovch a kulturnch referenc, schopnost vnmn a rozhodnut intelektu kterou nelze vysvtlit tak jednodue. Meme napklad pijmout nhl nedostatek kongeniality jako tajemn kaz, nebo ho meme popt analzami, v nich se pokusme dokzat absolutn a vnou hodnotu, kter nebyla pochopena.

- 46 -

Tento kol spad pod psychologii, sociologii, antropologii, ekonomiku a ostatn vdy zabvajc se kulturnmi zmnami. Ve uveden, doufm, prokzalo, e dojem nekonen hloubky, veprostupujc totality strun otevenosti kter mme z kadho umleckho dla, je zaloen jak na dvojit povaze organizace komunikace estetick formy, tak transakn povaze procesu rozumn. Otevenost ani totalita nejsou neodmysliteln spjaty s objektivnm stimulem, kter je sm o sob hmotn determinovn, ani se subjektem, kter je sm o sob pstupn v a dn otevenosti; spovaj spe v kognitivnm vztahu, kter je svazuje, a v zpsobu, jakm objekt skldajc se ze stimul organizovanch podle precizn estetick intence vytv a d rzn druhy otevenosti. Estetick hodnota a dva druhy otevenosti Jestlie, jak jsem ukzal, je otevenost umleckho dla podmnkou estetickho proitku, pak je jakkoliv forma, jej estetick hodnota je schopna takov proitek podntit, oteven i kdy jej autor teba smoval k jednomysln komunikaci. Studie souasnch otevench dl nicmn ukazuj, e ve vtin ppad je jejich otevenost intencionln, explicitn a extrmn nen tedy zaloena jen na samotn podstat estetickho objektu a jeho kompozice, ale pmo na jednotlivch stech v nm kombinovanch. Jinmi slovy, mnostv vznam, kter me vyprodukovat vta Plaek nad Finneganem nezvis na stejnm estetickm principu jako Racinv ver diskutovan ve. Joyce smoval k nemu jinmu, nemu odlinmu, co vyadovalo estetickou organizaci souboru oznaujcch, kter jsou ji samy o sob oteven a vceznan. Na druhou stranu, vceznanost znak neme bt

- 47 -

oddlena od jejich estetick organizace: spe se navzjem podporuj a motivuj. Abychom podali konkrtnj pklad, porovnejme dv pase; jednu z Bosk komedie a druhou z Plaek nad Finneganem. V prvn pasi chce Dante vysvtlit podstatu Trojice, nejvy a nejsloitj pojem sv skladby. Tento pojem, ji jednomysln objasnn teologickmi spekulacemi, nen oteven interpretacm, nebo me mt jen jedin pravovrn vznam. Bsnk tedy uv pouze slova s jednoznanmi referenty: O Luce eterna, che sola in Te sidi, Sola t'intendi, e, da te intelletta Ed intendente te, ami e arridi! Svtlo vn, samo v sob tkvc, je chpe se a rozum tak sob, ty, s smvem se samo milujc!20 Jak jsem ji poznamenal, me mt podle katolick teologie pojem Trojice pouze jedin vysvtlen. Jsa katolkem, akceptuje tedy Dante jednu a jedninou interpretaci, stejnou, jakou nabz ve sv skladb; ale zpsob jakm to dl je jedinen. V jeho ppad se jedn o zcela originln peformulovn, v nm jsou ideje natolik zapojeny do rytmu a fonetickho materilu ver, e dokou vyjdit nejen pojem, kter domnle vyjadovat maj, ale tak pocit blaen kontemplace, kter doprovz jeho porozumn tak se referenn a emotivn hodnota spojuje do nedlitelnho formlnho celku. Teologick pedstavy natolik lad se stylem, jm jsou vyjdeny, e

- 48 -

by bylo nemon najt pro n pregnantnj formuli. Pi kadm novm ten tto terciny se naopak idea Trojice roziuje novmi emocemi a sugescemi a jej vznam, pestoe je jednomysln, se prohlubuje a obohacuje. V pt kapitole Plaek nad Finneganem se Joyce sna popsat zhadn dopis nalezen v hromad hnoje, jeho vznam je nerozlutiteln a obskurn, nebo je mnohotvar. Dopis je reflex Plaek samotnch, nebo spe jazykovho odrazu jeho univerza. Definovat ho znamen definovat podstatu kosmu, kter je pro Joyce stejn dleit jako Trojice pro Danta. Zatmco ale Trojice Bosk komedie m jen jeden mon vznam, je kosmos dopisu Plaek nad Finneganem ve skutenosti chaosmos, kter me bt definovn jen slovy sv vlastn mnohoznanosti. Autor mus tedy mluvit o nejednoznanm objektu nejednoznanmi znaky a kombinovat je podle nejednoznanho vkusu. Definice se roztahuje pes mnoho strnek knihy, na nich kad vta pepracovv stejnou zkladn mylenku, nebo radji stejnou s mylenek z rznch perspektiv. Vyberme si nhodn jednu z nich: From quiqui quinet to michemiche chelet and a jambebatiste to a brulobrulo! It is tild in sounds in utter that, in signs so add to, in universal, in polygluttural, in each ausiliary neutral idiom, sordomutics, floringua, sheltafocal, flayfutter, a con's cubane, a pro's tutute, strassarab, ereperse and anythongue athall. Chaotick charakter, polyvalence, multi-interpretativnost tohoto mnohojazynho chaosmu, jeho ambice reflektovat celou historii (Quinet, Michelet) termny Vicova cyklu (jambebatiste), jazykov eklekticismus

- 49 -

primitivnho slovnku (polygluttural), arogantn odkaz na Brunovo uplen (brulobrulo), dv obscnn aluze, kter spojuj hch a nemoc stejnm pvodem, to jsou nkter z vc, kter tato vta podncuje pi prvnm povrchnm ten svou mnohoznanost rznch smantickch zklad a chaotickou syntaktickou konstrukc. Smantick pluralita ale nesta k dosaen estetick hodnoty. Je to prv mnohost zklad, co dodv odvnou a sugestivn slu fonmm. Ve skutenosti je nov smantick zklad asto vyvoln sledem zvuk, take zvukov materil a referenn repertor se nakonec nerozluiteln spojuj. Na jedn stran zasahuje touha vytvoit otevenou, mnohoznanou komunikaci celou organizaci diskurzu a determinuje jak hutnost rezonance, tak provokativn slu; na druh stran se formln organizace materilu a mrn kalibrace vztahu mezi zvuky a rytmem ozv proti horizontu referenc a sugesc, m zvyuje jejich potencil. Vsledkem je organick vyrovnanost, z n neme bt nic vyjmuto, dokonce ani nejnepatrnj etymologick zklad. Teoreticky Danteho tercina i Joycova vta vyplvaj z analogickch strukturnch procedur.: soubor denotativnch a konotativnch vznam splvaj ve fyzick jazykov celek, kter vytv organickou formu. Z estetickho hlediska jsou ob formy oteven, nebo vyvolvaj nov, vdy bohat proitky. Ale v Dantov ppad je zdrojem tohoto poten jednoznan zprva, zatmco u Joyce je to zprva mnohoznan (nejen tm, co sdluje, ale tak tm, jak to sdluje). Estetick proitek se tu roziuje o dal hodnotu, kter se modern autoi sna doclit stejn jako se seriln hudba pokou uvolnit hudbu z povinn tonality nsobenm parametr jimi me bt zvuk organizovn a zakouen; stejn jako neformln malba nabz rozdln hly pstupu pro kadou malbu; a

- 50 -

stejn jako romn nadle nenabz jen jeden syet a jednu fabuli, ale sna se vytvoit mnoho syet a mnoho fabul v jedin textu. Teoreticky by tato hodnota nemla bt zamovna s estetickou hodnotou: aby projekt mnohoznan komunikace esteticky uspl mus bt zalenn do sprvn formy, nebo ta jej me obohatit zkladn otevenost vlastn vem spnm umleckm formm. Na druhou stranu, mnohoznanost je natolik charakteristick pro formy, kter dodvaj materilu estetickou hodnotu, e neme bt ohodnocena a vysvtlena sama o sob. Jinmi slovy, je nemon ocenit atonln kompozici bez uven toho, e chce poskytnout otevenou alternativu fixovan struktue tonln hudby a e jej hodnota zvis na stupni spnosti tohoto konn. Tato hodnota, tento druh stupe otevenosti, o kter se pokou souasn umn, me bt tak definovna jako nrst a zmnoen monch vznam dan zprvy. Ale jen mlo lid je ochotno mluvit o vznamu ve vztahu ke komunikaci zabezpeen neobraznmi znaky nebo konstelac zvuk. Takovto otevenost je tedy nejlpe definovateln jako nrst informace. Takov definice ns ale nut pesunout nae bdn na jinou rove a prokzat platnost teorie informace na poli estetiky.

- 51 -

Otevenost, informace, komunikace

Souasn poetiky reflektuj umleck struktury, kter vyaduj uritou spoluprci ze strany obecenstva, pouze zavedenm kategorie neurit. Aplikuj ji na vechny procesy, kter namsto jednovznamovosti sledu udlost preferuj otevrn pole pravdpodobnost a vytvej tak vceznan situace oteven vem druhm operativnch voleb a interpretac. K popsn tto estetick kategorie a k definovn onoho druhu otevenosti, o kter se mnoho souasnch poetik sna, se pokusme dojt prostednictvm exaktnch vd, konkrtn teorie informace, doufaje, e se nm uke jako uiten. Mm pro to dva hlavn dvody. Za prv vm, e poetiky dnes uritm zpsobem reflektuj prv ty kulturn situace, kter podntily zkoumn na poli teorie informace. Za druh vm, e nkter metodologick nstroje tchto zkoumn mohou bt uity pro poteby estetiky (jak jet uvidme, nkolik pokus ji probhlo). Je mon namtnout, e mezi polem zjmu estetiky a polem zjmu teorie informace neme bt dn efektivn vztah a e rtn paralel mezi tmito dvma oblastmi je jen zbytenou hkou. Je to mon. Vyzkouejme tedy nejprve hlavn principy teorie informace bez jakkoliv reference k estetice a rozhodnme, zda mezi tmito dvma oblastmi jsou njak styn body, a paklie jsou, zda me bt uiten uvat metodologick nstroje jedn disciplny pro poteby druh.

- 52 -

I Teorie informace Teorie informace se sna vypost mnostv informace obsaen v urit zprv. Zazn-li napklad tvrtho srpna v pedpovdi poas: Ztra nebude snit, je mnostv informace, kterho se mi dostv, velice omezen; m vlastn zkuenost by m k takovmu zvru snadno dovedla. Jestlie ale tvrtho srpna v pedpovdi zazn: Ztra bude snit, pak je mnostv informace, kterho se mi dostalo, znan velik; je to zapinno nepravdpodobnost dan udlosti. Mnostv informace obsaen v urit zprv je vak tak podmnno dvrou v jej zdroj. Zeptm-li se obchodnka s nemovitostmi, zda apartmn, kter mi prv ukzal, je vlhk nebo ne a on mi odpov, e nen, podv mi velmi mal mnostv informace a j zstvm stejn nejist, jako jsem byl pedtm, ne jsem otzku poloil. Jestlie mi ale ekne, e apartmn vlhk je, pak mi proti mmu oekvn a proti svmu vlastnmu zjmu podv velk mnostv informace a j vm, e jsem se dozvdl nco relevantnho o vci, kter m zajm. Informace je tedy jaksi pdavn mnostv; nco, co je pidno k tomu, co ji vme. Vechny pklady, kter jsem prv uvedl, obsahovaly obrovsk a komplexn mnostv informace, jej novost znan zvisela na oekvnch vnmatele. Pro zatek by vak informace mla bt definovna pomoc mnohem jednoduch situac, kter by bylo mon matematicky kvantifikovat a vyjdit v slech bez jakkoliv reference k vdomostem potencilnho vnmatele. Takov je kol teorie informace. Jej vpoty pak mohou zahrnout zprvy veho druhu: seln znaky, jazykov znaky, hudebn sekvence atd. Pi kvantifikaci informace obsaen v urit zprv je teba vyjt z

- 53 -

pedpokladu, e nejvy pravdpodobnost, e se udlost pihod je 1 a nejni je 0. Matematick pravdpodobnost udlosti se tedy pohybuje mezi 1 a 0. Mince hozen do vzduchu m stejnou pravdpodobnost padnout na zem stranou panny i orla; pravdpodobnost, e padne panna, je tedy 1/2. ance, e pi vrhu kostkou padne trojka je 1/6 . Pravdpodobnost, e se pihod dv udlosti na sob nezvisle je pak souinem jejich dlch pravdpodobnost; pi hodu dvma kostkami je tedy pravdpodobnost, e padne jednika a estka rovna 1/36. Vztah mezi adou monch udlost a adou pravdpodobnost pidlench kad z nich je tak stejn jako vztah mezi adou aritmetickou a geometrickou, co meme vyjdit pomoc logaritmu, v nm druh ada je logaritmem prvn. Nejjednodu vyjden podanho mnostv informace je tedy nsledujc: ance, e adrest bude znt obsah zprvy po jejm pevzet Informace = log ance, e adrest bude znt obsah zprvy ped jejm pevzetm Jestlie jsem tedy ekl, e pi hodu minc padne hlava, bude vyjden znt: log2 1 : = 1 Teorie informace postupuje binrnmi volbami. Proto uv dvojkovch logaritm a nazv jednotku informace bit (kontrakce slov binary (binrn) a digit (jednotka)). Dvojkov logaritmy maj jednu

- 54 -

vhodu: jestlie log2 2 = 1, sta jeden bit informace, aby bylo eeno, kter ze dvou monost nastala. Zamme se nyn na komplexnj pklad: achovnice s edesti tymi poli a jednm pcem. Jestlie mi nkdo ekne, e pec je na poli slo 48, me bt tato informace vyjdena nsledovn: pvodn byla ance, e uhodnu, na kterm poli je pec 1/64 a mohu tedy vytvoit vraz log2 (1/64) = log2 64 = 6. Dostalo se mi tedy est bit informace.1 Resumujme: mnostv informace obsaen v podan zprv je rovno dvojkovmu logaritmu potu pravdpodobnost potebnch k definovn zprvy bez vceznanosti.2 Ke kvantifikaci zven nebo snen informace si teoretici vypjili koncept z termodynamiky, kter je dnes ji integrln soust slovnku teorie informace: koncept entropie. Tento termn se rychle rozil, le asto s nm bylo zachzeno velmi vgn. Mli bychom jej tedy znovu prozkoumat a zbavit vce i mn legitimnch ozvuk, kter si penesl z termodynamiky. Uveme druh zkon termodynamiky formulovan Rudolfem Clausiem: pestoe me bt urit mnostv prce pevedeno na teplo (jak postuluje prvn zkon), pokad, kdy je naopak teplo pevdno na prci, brn urit omezen jeho plnmu vyuit. K optimlnmu vsledku transformace tepeln energie na mechanickou mus pstroj vyvolat vmnu mezi dvma tlesy rzn teploty: ohvaem a chladiem. Pstroj odebr urit mnostv tepla z ohvae, ale namsto toho, aby je cel pevedl na mechanickou energii, spotebovv st na chladi. Pvodn mnostv tepla Q je tak sten pevedeno na mechanickou energii Q1 a sten vyuito chladiem (Q Q1). Pvodn mnostv prce, kter je pevedeno na teplo bude tedy vt ne mnostv prce zskan z dodatenho peveden tepla na prci. V tomto procesu dolo k poklesu vchoz energie, co je proces

- 55 -

absolutn nevratn. Tento jev je ostatn mezi prodnmi procesy ast: Nkter procesy jsou pouze jednosmrn: kad z nich je jako krok vped, jeho stopa neme bt nikdy vymazna.3 Abychom mohli tuto nenvratnost kvantifikovat, musme vzt v vahu monost, e proda upednostuje nkter jevy ped jinmi (upednostuje ty, kter jsou vsledkem nevratnho procesu), a najt pro to fyzikln vyjden, kter vzroste pokad, kdy bude proces nenvratn. Takovm vyjdenm je entropie. Z druhho zkona termodynamiky, vztahujcho se k spotebovn energie, se tak stal zkon entropie, a proto bv koncept entropie asto spojovn se spotebovnm a s teori postulujc, e vvoj vech prodnch proces, vzhledem k vzrstajc spoteb a progresivnmu sniovn energie, vyst v termickou smrt celho vesmru. Zde je teba pipomenout, e pestoe je v termodynamice entropie uvna k definovn spoteby (m zskv pesimistick konotace a u povaujeme emocionln reakce na vdeck koncept za rozumn i nerozumn), je ve skutenosti toliko statistickm vyjdenm, a tedy neutrlnm matematickm nstrojem. Jinmi slovy, entropie je vyjdenm maximln rovnosti pravdpodobnost, ke kter prodn procesy inklinuj. Proto lze ci, e prodn procesy vykazuj urit preference: proda dv pednost vt homogennosti, a proto je teplo pedvno z teplejho tlesa na chladnj; situace, kdy je teplo pedvno rovnomrn, je pravdpodobnj ne situace, kdy je pedvno nerovnomrn. Jinmi slovy, recipron rychlost molekul inklinuje k homogennmu ppadu sp ne k ppadu nejednotnmu, v nm by se urit molekuly pohybovaly rychleji ne jin a teplota se konstantn mnila. Vzkumy Ludwiga Boltzmanna v oblasti kinetiky plyn ostatn prokzaly, e proda inklinuje k entropie pmm vyjdenm.
4

elementrn neorganizovanosti, j je

- 56 -

Je tedy teba zdraznit ryze statistick charakter entropie, nemn statistick ne princip nenvratnosti, kterm Bolzmann prokzal, e proces reverze v uzavenm systmu nen nemon, ale pouze nepravdpodobn. Srky molekul plynu jsou zeny statistickmi zkony, kter vedou k prmrnmu vyrovnn rozdlnch rychlost. Kdy naraz rychle se pohybujc molekula do pomal, me se pleitostn stt, e pomal molekula ztrat vtinu sv rychlosti a ped ji rychle se pohybujc molekule, kter se pak pohybuje jet rychleji, ale tyto ppady jsou zcela vjimen. Pi naprost vtin srek se rychl molekula zpomal a pomal zrychl, m se vytvo vce homogenn jev a zmno se elementrn neorganizovanost. Jak napsal Hans Reichenbach: Zkon zven entropie je zajitn zkonem velkch sel, znmm ze vech druh statistik, ale nen ppadem striktnch zkon fyziky ani mechaniky, u kterch je vjimka vylouena.5 Reichenbach ukzal prkaznm a jednoduchm vysvtlenm, jak koncept entropie peel z teorie spoteby energie k teorii informace. Zven entropie, kter se vtinou objevuje bhem fyziklnch proces, nevyluuje monost jinch fyziklnch proces (takovch, kter zavme kad den; dokonce i nkter nejorganitj procesy se zdaj patit do tto kategorie), kter organizuj probhajc jevy proti v pravdpodobnosti; jinmi slovy, umocuj snen entropie. Reichenbach, vychzeje z univerzln kivky entropie, nazv tyto sniujc fze (charakteristick interakc jev, kter vede k nov organizaci st) vtven systmy (branch systems), aby zdraznil jejich odchylku od kivky. Uvame napklad, e uprosted psen ple vytvoila innost lidsk nohy sloitou interakci jev, kter vedou k statisticky tko pedvdateln konfiguraci stopy. Organizace jev, kter dala vzniknout tto

- 57 -

konfiguraci, tto form, je jen doasn: stopa bude brzy zavta vtrem. Jinmi slovy, odchylka od hlavn kivky entropie (sestvajc ze sniujc se entropie a ustaven nepedvdatelnho du) bude inklinovat k tomu, aby se zalenila zpt do univerzln kivky zvyujc se entropie. A pot vytvo opt elementrn neorganizovanost tohoto systmu na chvli msto pro vytvoen du zaloenho na vztahu mezi pinou a nsledkem: pinou je srie jev v interakci se zrny psku (v tomto ppad lidsk noha) a nsledkem organizace z nich povstvajc (v tomto ppad stopa). Existence vztah mezi pinou a nsledkem v systmech organizovanch podle klesajc entropie je zaloena na bzi pamti. Fyziklnm argonem: pam je makrouspodan zznam (stopa); uspodan v du kterm je uchovn: dalo by se ct ztuhl d.6 Pam nm pomh znovu nastolit kivky kauzality, rekonstruovat fakta. Jestlie z druhho zkona termodynamiky vyplv existence zznam minulosti a zznamy uchovvaj informaci, lze pedpokldat, e je zk vztah mezi entropi a informac.7 Nemli bychom tedy bt pekvapeni astm uvnm termnu entropie v teorii informace, nebo vyjdit mnostv informace neznamen nic jinho, ne vyjdit uspodanost a neuspodanost v organizaci dan zprvy. Koncept informace v pracch Norberta Wienera Podle Norberta Wienera, kter se zabval teori informace pi svch vzkumech v oblasti kybernetiky zkoumal monosti kontroly a komunikace mezi lidskmi bytostmi a stroji -, je obsah informace dn stupnm jejho uspodn. Jestlie je informace dna mrou du, pak

- 58 -

entropie, ili mra chaosu, mus bt jejm opakem. To znamen, e informace zprvy zvis na jej schopnosti vzprat se, by jen doasn, rovnosti pravdpodobnost, homogennosti, elementrn neorganizovanosti, ke kter, jak se zd, jsou vechny prodn jevy pedureny, a na schopnosti organizovat se podle uritho du. Vyhodm-li napklad do vzduchu skupinu kostek, na jejich stranch budou natitna rozdln psmena, vytvo pravdpodobn po dopadu na zem zcela nesmysln npis, eknme: AAASQMFLLNSUHOI. Tato sekvence psmen mi nic nek. Pokud by mi chtla nco ct, musela by bt organizovna podle ortografickch a gramatickch pravidel njakho jazyka, jinmi slovy, musela by bt organizovna podle njakho jazykovho kdu. Jazyk je lidskm vynlezem, je to typick vtven systm (branch system), v kterm rzn faktory vytvoily d a stanovily pesn vztahy. V porovnn s kivkou entropie je jazyk (organizace, kter se vymkla rovnosti pravdpodobnost neorganizovanosti) dalm nepedvdatelnm jevem, pirozen nepedvdatelnou konfigurac, kter nyn stanovuje svj vlastn etzec pravdpodobnost (na nich zvis organizace jazyka) v systmu, kter je zaruuje. Tento druh organizace mi umouje se znanou pesnost pedvdat, e v anglickm slov bude po ad tech konsonant nsledovat vokl. Systm tn v hudb je dalm jazykem, dalm kdem, dalm vtvenm systmem (branch system). Akoliv je v porovnn s jinm zvukovmi jevy extrmn nepedvdateln, ustanovuje i on ve sv vlastn organizaci urit kritria pravdpodobnosti, kter umouj s uritou pravdpodobnost pedvdat melodickou kivku dl sekvence not, stejn jako msto v sekvenci, na nj pipadne draz. Pi analzch komunikace chpe teorie informace zprvy jako

- 59 -

organizovan systmy zen pevnmi zkony pravdpodobnosti a ruen bu zven nebo zevnit uritm mnostvm neorganizovanosti spotebou komunikace tedy uritm zvenm entropie obecn znmm jako um. Jestlie smysl zprvy zvis na jej organizovanosti podle uritch zkon pravdpodobnosti (tedy zkon tkajcch se jazykovho systmu), pak je ne-d (dis-order) jejm stlm ohroenm a entropie jeho kvantifikac. Jinmi slovy, informace nesen zprvou je opakem entropie.8 Aby bylo pi recepci zabrnno zmn jdra vznamu (du) interferenc um, je teba ho zabalit do konvennch opakovn, kter zv pravdpodobnost jeho zachovn. Tento nadbytek opakovn je vtinou nazvn redundance. eknme, e chci penst zprvu Mets vyhrli (Mets won) jinmu fanoukovi na druh stran Hudsonu. Mohu ji na nho zakiet pes megafon, poslat mu ji pes potencilnho nezkuenho telexovho opertora, zavolat pevnou linkou, nebo zprvu vloit do lahve a poslat ji po proudu. A tak i tak, bude moje zprva muset pekonat urit mnostv pekek ped tm, ne dospje do svho cle: v teorii informace spadaj vechny tyto pekky do rubriky um. Abych se ujistil, e neastn telexov opertor nebo n proud nezmn mj vtzn kik na nepochopiteln Metsvy hrli (Met swan) nebo vce srozumiteln Mety hrli (Met Swann), mohu pidat Red Sox prohrli, m zabezpem, e a u bude zprva pteli doruena nebo ne, jej vznam se pravdpodobn neztrat. Podle pesnj definice povstv redundance v jazykovm systmu ze souboru syntaktickch, pravopisnch a gramatickch pravidel. Jako systm pedem danch pravdpodobnost je jazyk kdem komunikace. Pedloky, stice, flexe - vechny tyto jazykov elementy smuj k obohacen organizace zprvy a k zaruen vt pravdpodobnosti

- 60 -

komunikace. Dokonce i vokly meme povaovat za redundantn soust zprvy, nebo usnaduj (a in vce pravdpodobn) rozeznn a pochopen konsonant ve slov. Sekvence konsonant bldg pipomn slovo building jasnji ne vokly uii, na druh stran, tm, e vsuneme tyto ti vokly mezi konsonanty, zjednodume vslovnost a zvme srozumitelnost. Tvrd-li teoretici informace, e padest procent anglitiny je redundantn, kaj vlastn, e pouze padest procent toho, z eho zprva sestv, se podl na komunikaci, zatmco druhch padest procent je pedureno statistickou strukturou jazyka a funkc doplovat vznam o zetelnost. Kdy mluvme o telegrafickm stylu, obvykle mme na mysli zprvu zbavenou vtiny redundance (pedloky, stice, pslovce), tedy toho, co nen zcela nezbytn pro komunikaci. Na druh stran je v telegramu ztrta redundance zprvy nahrazena jinm sledem konvenc, tak smujcch k usnadnn komunikace; konstituovnm nov pravdpodobnosti a novho du. Ve skutenosti je jazykov redundance natolik zvisl na systmu pravdpodobnosti, e by statistick studie morfologick struktury slov jakhokoliv jazyka mly za vsledek x nejfrekventovanjch psmen, kter by, uspodna v nhodnch sekvencch, odhalila nkter specifika jazyka z nho pochzej.9 To tak znamen, e ten sam d, kter zabezpeuje zprv jej srozumitelnost, ji tak in absolutn pedvdatelnou to je velice banln. m vc uspodan a srozumiteln je zprva, tm vc je pedvdateln. Zprvy napsan na vnonch nebo narozeninovch pnch, uren velice omezenm systmem pravdpodobnost, jsou vtinou docela jasn, ale zdka nm kaj nco, co bychom ji nevdli.

- 61 -

Rozdl mezi vznamem a informac Ve ve uveden, jak se zd, ru pedpoklad podporovan Wienerovou knihou, e vznam zprvy a informace j nesen jsou dv stejn vci pesn se vztahujc k du a pravdpodobnosti a jsouc opakem entropie a chaosu. Ale mnostv informace nesen zprvou zvis tak na jejm zdroji. Vnon pn zaslan sovtskmi ady by dky sv nepedvdatelnosti neslo vt mnostv informace ne stejn pn zaslan oblbenou tetou. To opt dokazuje fakt, e informace, v podstat pidan entita, zvis na pvodu a nepedvdatelnosti. Jak se potom smit s tm, e naopak m vce vznamu zprva nese, tm pravdpodobnj a pedvdatelnj je jej struktura? Vta typu Kvtiny kvetou na jae m velice jasn a pesn vznam a maximln komunikan slu, ale nepidv nic k tomu, co ji vme. Jinmi slovy, nenese moc informace. Nen to dostaten dkaz toho, e vznam a informace jsou dv rzn vci? Ne podle Wienera, kter tvrd, e informace znamen d a e entropie je jejm opakem. I kdy Wiener uv teorii informace k prozkoumn monost komunikace elektronickho mozku se snahou urit, co informaci in srozumitelnou, nezabv se rozdlem mezi informac a vznamem. A pot, na jednom mst sv prce, in zajmav zvr: st informace, v porovnn s informovanost spolenosti, mus kat nco v zsad odlinho od pedchozho souhrnu informac. Pro ilustraci uvd pklad velkch umlc, jejich hlavnm pnosem je, e ukazuj spolenosti nov monosti, jak nco ct nebo udlat. Vysvtluje veejn pijmn jejich prce jako dsledek dn na pozad spolenosti nevyhnuteln proces popularizace a banalizace, kter se objevuje u kad novoty v moment,

- 62 -

kdy ji lid zanou uvat.10 Je vidt, e toto je pesn ppad kadodenn mluvy, jej komunikan sla se zd bt pmo mrn gramatickm a syntaktickm pravidlm, kterm se neustle vzpr - pravidlm nezbytnm k penosu vznamu. asto se stv, e v jazyce (zde mnn jako systm pravdpodobnost) mohou urit elementy neorganizovanosti ve skutenosti zvit mnostv informace touto zprvou penesen. Vznam a informace v bsnick zprv Tento fenomn (pm vztah mezi neorganizovanost a informac) je samozejm normou umn. Bsnick slovo je obecn charakterizovno svou schopnost vytvoit neobvykl vznamy a pocity ustanovovnm novch vztah mezi zvukem a vznamem, mezi slovy a zvuky, mezi vtami emoce se vtinou objevuj tam, kde nen dostatek jasnho vznamu. Pedstavme si zamilovanho lovka, kter chce vyjdit sv city podle vech zkon pravdpodobnosti jeho vlastnho jazyka. Mohl by mluvit zhruba takto: Kdy se snam vzpomenout si na udlosti, kter se staly ped dlouhou dobou, zd se mi nkdy, e vidm proud hladce plynouc ist ledov vody. Vzpomnka na tento potok se mne zvltnm zpsobem dotk, nebo ena, kterou jsem miloval a stle miluji, sedvala na jeho behu. Jsem do t eny tak zamilovn, e mm sklony (u zamilovanch obvykl) povaovat ji za jedinou enu na svt. Ml bych dodat, e vzpomnku na onen potok mm tak zce spojenou se vzpomnkou na enu, kterou miluji (ml bych pravdpodobn poznamenat, e ta ena je velice krsn), e m moc naplnit mou dui slast. Ve vsledku, nsleduje dn, kter je tak obvykl u zamilovanch: rd bych vzthl tento pocit slasti pmo k potoku, kter ho

- 63 -

nepmo vyvolv, jako kdyby ona slast byla skuten kvalitou potoka. Toto jsem ti chtl ci. Doufm, e jsem se vyjdil jasn. Tak by znly vty zamilovanho lovka, kdyby se ze strachu, e neekne pesn to co chce ct, spolhal na vechna pravidla redundance. Akoliv bychom pesn rozumli tomu, co k, pravdpodobn bychom to vbrzku zapomnli. Ale kdyby byl onm zamilovanm Petrarca, odstranil by vechna konvenn pravidla a vyhbaje se vemu krom nejodvnjch metafor a odmtaje ct nm, e popisuje vzpomnku, ale uvaje minul as, aby to naznail, ekl by: ist sv a sladk vody, kde ta, kter jedinou se mi zd, smela sv krsn nohy.11 V mn ne dvaceti slovech by tak uspl v pedn informace, e stle miluje enu, na n vzpomn, a zprostedkoval nm intenzitu sv lsky v rytmu, kter je prostoupen bezprostednost ple. Nikde jinde nenajdeme takovou hutnost slasti a krutost lsky a maltnost pamti. Tato komunikace nm umouje nahromadit velk mnostv informace o Petrarcov jedinen lsce i lsce vbec. Z pohledu vznamu jsou oba texty identick. Ale originln organizace druhho textu (kter je mysln neorganizovn), jeho nepedvdatelnost vzhledem k pesnmu systmu pravdpodobnosti jej in tak informativnm. Zde lze namtnout, e to, co ns fascinuje na bsnickm diskurzu, nen pouze mnostv nepedvdatelnosti. V takovm ppad by dtsk rmy jako Hey diddle diddle / The cat and the fiddle / The cow jumped over the moon byly hodnoceny jako vysok poezie. Jedin, co se zde snam dokzat je, e urit neobvykl uvn jazyka me asto vytvoit poezii, zatmco se to zdka stv pi konvennm zachzen s jazykovm systmem. Nestane se tomu tak, pokud novost spov v tom, co se k sp ne v tom, jak se to k. Radiov zprva kajc podle vech pravidel redundance, e na m byla prv svrena atomov bomba, by byla tak

- 64 -

nabit novost, jak jen si lze pedstavit. Ale tento druh informac nem nic spolenho se zkoumnm jazykovch struktur (a jet mn s jejich estetickou hodnotou estetika se star sp o to, jak je nco eeno, ne co je eeno). Petrarcovy vere mohou navc pinst urit mnostv informace jakmukoliv teni vetn Petrarcy samotnho, radiov zprva o svren bomby neped dnou informaci pilotovi, kter bombu shodil, ani poslucham, kte ji slyeli upozornn v pedchoz relaci. Chtl bych zde vyzkouet monosti penosu informace, kter nen bnm vznamem, uvnm konvennch jazykovch struktur k poruen zkon pravdpodobnosti, kter jazyku vldnou. Takovto informace nebude samozejm zaloena na du, ale na neorganizovanosti, nebo sp na njakm neobvyklm a nepedvdatelnm ne-du. Bylo eeno, e vyjdenm takovho druhu informace je entropie, na druh stran je-li entropie chaos nejvyho stupn obsahujc v sob vechny pravdpodobnosti a dnou zrove, pak je informace nesen zprvou (a u bsnickou nebo ne), kter byla mysln organizovna, uritou formou chaosu, ne-du, kter existuje pouze ve vztahu k pedtm existujcmu du. Je pak ale stle jet mon mluvit o entropii v takovm kontextu? Penos informace Vrame se te ve strunosti ke klasickmu pkladu z kinetick teorie plyn a pedstavme si ndobu plnou molekul pohybujcch se rovnomrnou rychlost. Jestlie je pohyb tchto molekul zen ryze statistickmi zkony, je entropie tohoto systmu velmi vysok, take pestoe meme pedpovdt chovn celho systmu, je velmi obtn pedpovdt trajektorii kterkoliv dl molekuly. Jinmi slovy, molekula se

- 65 -

me chovat rzn, protoe je zde mnoho monost a vme, e me obsadit velk mnostv pozic, ale nevme kterou. Abychom mli jasnj pedstavu o chovn kad molekuly, bylo by nezbytn rozliit jejich rychlosti, co znamen vnst do systmu d a tak snit jeho entropii. Tmto zpsobem bychom mohli zvit pravdpodobnost, e se molekula bude chovat uritm zpsobem, ale tak bychom mohli limitovat jej poten pravdpodobnost podrobenm kdu. Jestlie chci nco zjistit o chovn jedin molekuly, budu hledat uritou informaci jdouc proti zkonm entropie. Ale jestlie chci zjistit vechny monosti chovn kterkoliv z danch molekul, pak informace, kterou hledm bude pmo mrn entropii systmu. Organizovnm systmu a sniovnm jeho entropie, se zrove dozvm mnoho a mlo. Stejn je tomu s penosem sti informace. Pokusm se to objasnit vzorcem, kter vyjaduje mnostv informace: I = N log h, kde h je poet monost, mezi nimi si meme vybrat a N je poet monch voleb (v ppad dvou kostek h = 6 a N = 2; v ppad achovnice H = 64 a N = vechny tahy povolen pravidly ach). V systmu s vysokou entropi, kde se mohou objevit vechny kombinace, jsou hodnoty N a h velmi vysok, a proto je velmi vysok i hodnota penesen informace o chovn jednoho nebo vce prvk systmu. Je ale docela obtn sdlit tolik binrnch voleb, kolik je jich poteba k odlien vybranho prvku a definovn jeho kombinac s prvky ostatnmi. Jak je mon usnadnit penos bitu informace? Omezenm potu prvk a monch voleb: uvedenm kdu, systmu pravidel, kter by zahrnul dan poet prvk a kter by vylouil nkter kombinace a zrove umonil jin. V takovm ppad by bylo mon zprostedkovat informaci rozumnm potem binrnch voleb. Ale mezitm by hodnoty N a h poklesly

- 66 -

a ve vsledku by tedy pokleslo i mnostv pijat informace. m vt je tedy mnostv informace, tm obtnj je jej sdlen; m jasnj zprva, tm men mnostv informace. Z tohoto dvodu uvauj Shannon a Weaver ve sv knize informaci jako pmo mrnou entropii.12 Role, kterou sehrl Shannon, jeden ze zakladatel teorie, svmi vzkumy dlch otzek je mezi dalmi badateli z tohoto oboru tm neznma.13 Na druhou stranu se zd, e se vichni opraj o rozlien mezi informac (zde chpno ve svm psn statistickm smyslu jako rozsah monost) a skutenou hodnotou zprvy (zde chpno jako vznam). Warren Weaver toto jasn rozdlil ve sv eseji zamujc se na informan matematiku: Slovo informace je v tto teorii uvno ve specilnm smyslu, kter nesm bt zamovn z jeho bnm uvnm. Informace neme bt pedevm smovna s vznamem... Vdy slovo informace v teorii komunikace poukazuje ne k tomu, co je kno, ale k tomu, co me bt eeno. Informace je tedy vyjdenm svobody vbru pi vybrn zprvy [...] Je matouc (proti obvyklm konvencm) ct, e jedna nebo druh zprva zprostedkovv jednotku informace. Koncept me informace me bt aplikovn ne na jednu zprvu (co koncept vznamu naopak bt me), ale spe na celou situaci [...] [Matematick teorie komunikace] pracuje s konceptem informace, kter charakterizuje celou statistickou slu komunikanho zdroje a nen spojen s jednotlivmi zprvami [...] Koncept informace rozvinut v tto teorii se na prvn pohled zd klamav a bizarn klamav, protoe nem co do inn s vznamem, a bizarn, protoe v tchto statistickch termnech se slova informace a neuritost setkvaj jako partnei.14 Tato dlouh odboka vztahujc se k teorii informace ns konen vede zpt k tmatu na studie. Ale ne se k nmu vrtme, mli bychom se

- 67 -

znovu ptt kde mohou bt koncepty vypjen z teorie informace skuten legitimn aplikovny na estetiku jestli vbec v nem, nebo je ji jasn e informace m mnohem ir vznam ve statistice, ne v komunikaci. Statisticky eeno, mm informaci, jestlie jsem s to konfrontovat vechny pravdpodobnosti ped ustavenm du. Z tohoto pohledu mm informaci, kdy (1) jsem byl schopen ustavit d (tedy kd) jako systm pravdpodobnost uvnit pvodnho chaosu a kdy (2) dovnit tohoto novho systmu vnm skrze vypracovn zprvy, kter poruuje zkony kdu prvky chaosu v dialektickm napt s dem, kter je podporuje (zprva se dovolv kdu). Jak pi na analze bsnickho jazyka postupujeme dle a zamujeme se na roli chaosu poukazujcho ke komunikaci, musme mt neustle na pamti, e tento tento specifick chaos neme bt nadle identifikovn se statistickm konceptem entropie: chaos poukazujc ke komunikaci je chaosem pouze ve vztahu k pedchozmu du.

- 68 -

II Bsnick diskurz a informace Pklad Petrarcova sonetu nm ml pomoci pochopit, e originalita estetickho diskurzu zahrnuje roztrku s jazykovm systmem pravdpodobnost, kter slou k ustanoven vznamu, k zven znacho potencilu zprvy. Tento druh informace, charakteristick pro kadou estetickou zprvu, se shoduje se zkladn otevenost vech umleckch dl, kter byla probrna v pedchoz kapitole. Obrame se nyn k souasnmu umn a ke zpsobm, jakmi se vdom a systematicky sna zvit rozsah vznamu. Podle zkon redundance je pravdpodobnost, e za lenem the bude v anglitin nsledovat substantivum nebo adjektivum, extrmn vysok. Podobn po frzi in the event je pravdpodobnost, e dalm slovem bude that velmi vysok, zatmco pravdpodobnost, e dalm slovem bude elephant je velmi nzk. Pi nejmenm to plat pro tu anglitinu, kterou bn uvme. Weaver podv mnostv pklad tohoto typu a zakonuje tvrzenm, e v bnm jazyce je vta jako Konstantinopol ryba nechutn rov docela nepravdpodobn.15 Ale tato vta by mohla bt vbornm pkladem automatickho psan, kter praktikovali surrealist. Podvejme se nyn na bse Giusseppe Ungarettiho nazvanou L'Isola (Ostrov). A una proda ove sera era perenne di anziane selve assorte, scese e s'inoltr

- 69 -

e lo richiam rumore di penne ch'erasi sciolto dallo sdtridulo batticuore dell' acqua torrida... Na beh, kde vn byl veer ve starch hloubavch hvozdech, vstoupil a bral se dle, a pivoln umnm per, je povstalo nad ilobitm sycch a vyprahlch vod...16 Nen teba jmenovat rzn zpsoby, ktermi tyto vere poruuj vechny jazykov pravdpodobnosti, nebo se poutt do kritick analzy bsn a ukazovat jak, pestoe postrd jakkoliv konvenn vznam, obsahuje nesmrn mnostv informace o ostrov. Pi kadm dalm ten toto mnostv informace vzrst. Donekonena expandujc zprva bsn otevr nov perspektivy v idelnm souzvuku s intenc bsnka, kter si byl pi psan vdom vech asociac, kter mohou nezvykl spojen slov vyvolat v mysli tene. Jinmi slovy, vyhbajce se naduvn terminologie teorie informace, meme ci, e to cenn ve zprv nen informace, ale jej bsnick ekvivalent: bsnick vznam, podl imaginace, pln resonance bsnickho slova - vechny tyto stupn pojmenovvn se li od bnho vznamu. Z tohoto pohledu bude nadle uvn slova informace k oznaen hojnosti estetickho vznamu obsaen v podan zprv slouit jen k ozejmn zajmavjch analogi.17 Abychom se vyvarovali ppadnch dvojznanost, zdrazuji

- 70 -

znovu, e rovnice informace = opak vznamu nem dnou axiologickou funkci a neme bt uita jako parametr soudu. Jestlie by tomu tak bylo, podal by kolsk rm Hey diddle diddle / The cat and the fiddle vt mnostv estetick hodnoty ne Petrarcova bse a kterkoliv surrealistick cadavre exquis (stejn jako jakkoliv nechutn rov z Konstantinopole) by ml vt cenu ne Ungarettiho bse. Koncept informace je zde uiten jen k ozejmn jednoho ze smr estetickho diskurzu, kter je pak zasaen jinmi organizanmi faktory. Je tomu tak proto, e vechny odchylky od nejbanlnjho jazykovho du ustavuj nov druh organizace, kter me bt chpn jako chaos ve vztahu k pedelmu du a jako d ve vztahu k parametrm novho diskurzu. Ale tam, kde klasick umn poruuje jazykov d uvnit pesn danch limit, souasn umn stle odmt prvotn d pomoc extrmn nepravdpodobn formy organizace. Jinmi slovy, tam, kde klasick umn uvd originln prvky dovnit jazykovho systmu, jeho zkony ve skutenosti respektuje, souasn umn asto manifestuje svou originalitu ustanovenm novho jazykovho systmu s vlastnmi vnitnmi zkony. Bylo by tak mon ci, e souasn umn neustanovuje nov systm, ale neustle osciluje mezi odmtnutm tradinho jazykovho systmu a jeho pijetm pokud by toti souasn umn ustanovovalo pln nov jazykov systm, stalo by se zcela nesrozumiteln. Dialektika formy a monosti mnohosti vznam, kter konstituuje vlastn jdro otevenho dla, zaujm msto v tto oscilaci. Souasn bsnk ustanovuje systm, kter nen nadle onm jazykovm systmem, ve kterm vyjaduje sm sebe, ale nen ani neexistujcm jazykem;18 vn organizovan chaos do systmu, aby zvil jeho informan potencil. Je zejm, e znac sla Petrarcovy bsn je tak velik jako

- 71 -

kterkoliv ze souasnch bsn: pi kadm dalm ten odkrv vdy nco novho, nco pedtm nezaznamenanho. Ale podvejme se nyn na jinou lyrickou bse, souasnou milostnou bse, pravdpodobn jednu z nejkrsnjch kdy napsanch bsn, Le front aux vitre od Paula Eluarda. Le front aux vitres comme font les veilleurs de chagrin Ciel dont j'ai dpass la nuit Plaines toutes perites dans mes mains ouvertes Dans leur double horizon inerte indiffrent Le front aux vitres comme font les veilleurs de chagrin Je te cherche par del l'attente Je te cherche par del moi-meme Et je ne sais plus tant je t'aime Lequel de nous deux est absent S tv pitisknutou na okenn tabuli tak jako ti kte bd nad smutkem Nebe jeho noc jsem pekroil Louky tak mal v mch otevench dlanch V jejich dvojm horizontu netenost a lhostejnost S tv pitisknutou na okenn tabuli tak jako ti kte bd nad smutkem Hledm t za eknm Hledm t za sebou samm A ji nevm kvli tomu jak moc t miluji

- 72 -

Kdo z ns dvou tu chyb Emocionln situace vyjden v tto bsni nen nepodobna on z Chiare, fresche e dolci acque; na druhou stranu, bez ohledu na absolutn estetickou hodnotu obou bsn, je jejich komunikan procedura zcela odlin. U Petrarcy uvd sten roztrka s jazykovm kdem nov nepm d, kter podle pvodn organizace fonetickch, rytmickch a syntaktickch jednotek zprostedkovv spe bnou zprvu, j lze rozumt pouze jednm zpsobem. U Eluarda je naopak zejm, e intence smuje k vykreslen co mon nejvtho mnostv bsnickch vznam mnohoznan zprvy: bsnk vytv emocionln napt mnohost gest a emoc, z kterch si ten me vybrat tu, kter je mu v dan chvli nejbli. To znamen, e souasn bsnk konstruuje svou bsnickou zprvu s jinm zmrem a podle jinch procedur ne bsnk stedovk. Znovu poznamenvm, e hodnocen vsledk nen nam clem. Analza umleckho dla pomoc mnostv penesen informace nen estetickm hodnocenm, ale ozejmovnm nkterch charakteristik a zdroj jej schopnosti komunikovat.19 Hudebn diskurz Pokusme se aplikovat ve, o em jsme zde mluvili, na hudbu: klasick sonta reprezentuje systm pravdpodobnost, kter in seazen motiv jednodue pedvdateln. Tnick systm ustavuje jin pravidla pravdpodobnosti, kde je poten a pozornost posluchae stimulovna oekvnm nevyhnutelnch vsledk uritho tnickho postupu. V obou

- 73 -

ppadech

me

skladatel

opakovan

poruovat

ustlen

schma

pravdpodobnosti a uvdt potenciln nekonen mnostv variac i do tch nejelementrnjch stupnic. Dvanctitnov systm je jen dalm systmem pravdpodobnosti. Jinak je tomu ovem u souasnch serilnch kompozic, v nich hudebnk vybr konstelaci zvuk, kterou me nsledovat mnoho monost. Poruuje tak banln d tnickch pravdpodobnost a zavd mru chaosu, kter je ve srovnn s pvodnm dem znan vysok. Akoliv tm de facto ustavuje novou formu organizace, kter je vce oteven ne ona tradin a tedy vce nabit informac, pipout vvoj novho typu diskurzu a ve vsledku vvoj novch vznam. Zde se znovu setkvme s poetikou, kter mc k vt dostupnosti informace, in tuto dostupnost svou vlastn metodou tvorby. Toto samozejm nem dn vliv na estetick vsledek: tisce nepjemnch zvukovch konstelac, kter by poruili tonln systm, by nabdly mn informace a uspokojen ne Eine kleine Nachtmusik. Nicmn je teba pamatovat na to, e hlavnm clem tto nov hudby je tvoen novch diskurzivnch struktur, kter zstanou oteveny vem monm druhm zvr. V dopise Hildegard Jone pe Webern: Objevil jsem stupnice, kter obsahuj urit poet vnitnch spoj, ne nepodobn on star formuli S A T O A R E P T E N E O P E R R O T A R O T A S

kter m bt nejprve tena shora dolu a zdola nahoru, zprava doleva a zleva doprava20 Je zvltn, e k znzornn konstelace uil Webern stejnou - 74 -

formuli jakou uvaj teoretici informace k znzornn vzniku rznch zprv z kombinac nkolika psmen. Tento model je samozejm klasickou osmismrkou, a krom toho je pro Weberna tato technick lest jen jednm ze zpsob, jimi me bt hudebn diskurz organizovn, zatmco pro osmismrku je tato kombinace jedinou myslitelnou. Konstelace je sama o sob druhem du; pestoe poetika otevenosti hled zdroj v ne-du, in tak bez zapen penosu organizovan zprvy. Vsledkem je pokraujc oscilace mezi institucionalizovanm systmem pravdpodobnosti a irm chaosem. Weaver si poviml tohoto druhu oscilace, kterm nrst vznam zpsobuje ztrtu informace, a vice versa: Mme matn pocit, e informace a vznam mohou bt dokzny jako dvojice promnnch v kvantov teorii, jsouce spojeny restrikc, kter odsuzuje lovka k obtovn jedn pro druhou.21 Informace, d a ne-d Ve sv sbrce esej nazvan Informan teorie a Estetick percepce aplikoval Abraham Moles teorii informace na hudbu.22 Jasn zde vychz z pedstavy, e informace je pmo mrn nepedvdatelnosti a oste odlin od vznamu. Nejvce ho znepokojuje vceznan zprva zprva, kter je velmi informan bohat a j je velmi sloit dekdovat. S tmto problmem jsme se ji setkali: nejvy stupe nepedvdatelnosti zvis na nejvym stupni neorganizovanosti, kde nejen bn vznamy, ale kad mon vznam zstv nezbytn neorganizovateln. Toto je zejm problm, kter nut hudbu k absorbovn vech monch tn, roziovn dostupnch stupnic a zapojen nhody do procesu skldn. Spor mezi zastnci avantgardn hudby a jejmi kritiky se tk vce mn

- 75 -

srozumitelnosti hudebnho dla, jeho sloitost pesahuje vechny nvyky lidskho ucha a kad systm pravdpodobnosti.23 Tento problm se tk dialektiky mezi mezi formou a otevenost, mezi volnou multipolaritou a konstantnost, kter nevyhnuteln provz systm monost umleckho dla. Podle teorie informace je nejsloitj zprva ke sdlen ta, kter spolhajc na ir vnmavost na stran vnmatele, vyuije vy rovn mnostv informace, ale s rizikem omezen srozumitelnosti. Kdy ve sv Filozofii bsnick skladby definuje Edgar Allan Poe dobrou bse jako tu, kter me bt petena na jedno posezen (take jej zamlen efekt nen peruovn a odkldn), uvauje tak vlastn o tenov schopnosti pijmout bsnickou zprvu. Otzka po hranicch umleckho dla asto pokldan star estetikou je mn banln, ne se me zdt, protoe poukazuje na uritou interakci mezi lidskm subjektem a objektivnmi srozumiteln organizovanmi stimuly. V Molesov studii se tato otzka, obohacen podnty z modern psychologie a fenomenologie, stv otzkou po diferenci hranic v percepci trvn. Pi poslechu posloupnosti hudebnch dat opakovanch stle rychleji lidsk ucho brzy pestane vnmat rozdl mezi zvuky a nediferencovanou zmt. Tato zmiteln hranice reprezentuje nepekonateln limit a dokazuje, e neorganizovanost, kter nen zamena na subjekty navykl uritmu systmu pravdpodobnost, nepinese dnou informaci. Tato tendence proti neorganizovanosti, charakteristick pro poetiku otevenosti, mus bt chpna jako tendence ke kontrolovan neorganizovanosti, k ohranien potencialit, k volnosti, kter je neustle redukovna zrodkem organizovanosti ptomn v kad form, kter chce zstat otevenou svobodn volb vnmatele. Rozdl mezi pluralitou formlnch svt a nediferencovanm

- 76 -

chaosem, zcela postrdajcm jakoukoliv monost estetick zkuenosti, je minimln: pouze dialektika oscilace me zachrnit tvrce otevenho dla. Skladatel elektronick hudby, kter hled neomezenou i zvuk a um podle svch dispozic, me bt nhle zcela ohromen: chce svm poslucham nabdnout plnou volnost, ale neme zasahovat do editovn a mchn svho materilu. Nakonec, jak ukzal Moles, nen dn skuten rozdl mezi umem a signlem, ten existuje pouze v zmru. Podobn je v elektronick hudb rozdl mezi umem a zvukem dan jejm skladatelem, kter svmu publiku nabz sms zvuk k interpretaci. Ale zamuje-li se na maximln neorganizovanost a maximln mru informace, bude muset obtovat nco ze sv volnosti a uvst do sv prce nco z du, kter pome posluchai najt cestu skrze um, kter bude automaticky interpretovat jako signl, nebo v, e byl vybrn a do urit mry organizovn.24 Stejn jako Weaver, v i Moles, e je schopen rozpoznat systm neuritosti, v nm informace kles a srozumitelnost vzrst. Jde dokonce dle: zvauje neuritost jako konstantu pirozenho svta a vyjaduje j vrazem, kter mu pipomn vyjden neuritosti v kvantov fyzice. Jestlie je metodologie a logika neuritosti vypjen z vdeckch discipln kulturnm fenomnem, kter me postihnout poetiku, ani by ji vysvtlil, neme bt tento druh typ neuritosti stojc na bzi korelace svobody a srozumitelnosti nadle povaovn za vce i mn vzdlen vliv vdy na umn, ale ml by bt spe nazrn jako specifick podmnka produktivn dialektiky nebo Apollinairovmi slovy jako neustl zpas de l'orde et de l'aveture, jedin stav kdy me bt poetika otevenosti zrove poetikou umn.

- 77 -

Postskript Vechny tyto poznmky potebuj dal ozejmn. Bylo by jist mon ukzat, e matematick koncept informace neme bt aplikovn na bsnickou zprvu, dokonce na jakoukoliv zprvu, nebo informace (nutnost entropie a koexistence vech monost) je charakteristick pro zdroj zprvy: moment pvodn rovno-pravdpodobnosti je filtrovn, existuje tu selekce, a tedy d a vznam. Tato nmitka je zcela namst, uvaujeme-li teorii informace jako komplex matematickch pravidel uvan k men penosu bit ze zdroje k pjemci. Ale moment penosu se tk informace mezi lidskmi bytostmi. Informan teorie se tak stv teori komunikace a je teba urit, jak me bt koncept vypjen z techniky, kde je uvn ke kvantifikaci informace (co je technicky vzato psychick vmna signl uvaovan nezvisle na vznamu, kter pen), aplikovn na lidskou komunikaci. Zdroj informace je vdy centrem vysok entropie. Penos zprvy zahrnuje vbr nkterch informac a jejich seazen do znacho komplexu. Je-li pjemcem zprvy stroj (naprogramovan k peloen signl, kter pijm, do zprvy, kter me bt pesn pevedena do kdu, v nm kad signl zna jednu a vdy pouze jednu vc), m zprva bu jednotn vznam, nebo je automaticky ztotonna s umem. Pi penosu informace mezi lidmi je tomu samozejm jinak; kad signl, jsa vzdlen jednotn reference k pesnmu kdu, je nabit konotacemi, kter jej nechvaj rezonovat rznmi ozvnami. V tomto ppad nen jednoduch referenn kd (podle kterho odpovd jedno oznaujc jednomu oznaovanmu) nadle postaujc. Jak jsme ji vidli, autor zprvy s estetickou aspirac ji zmrn strukturuje jako vceznanou,

- 78 -

aby naruil onen systm pravidel a determinac, kter tvo kd. Jsme potom konfrontovni se zprvou, kter mysln poruuje d d jako systm pravdpodobnost ke ktermu sama odkazuje. Jinmi slovy, vceznanost estetick zprvy je vsledkem promylen deorganizace kdu, kter byl skrze selekci a asociaci vynucen v entropick neorganizovanosti charakteristick pro vechny zdroje informace. Proto tedy pjemce takov zprvy, na rozdl od svho mechanickho protjku, kter byl naprogramovn k peveden sekvence signl na zprvu, neme bt dle povaovn za finln fzi procesu komunikace. Spe by ml bt chpn jako prvn lnek v novm etzci komunikace, nebo zprva, kterou obdrel, je sama o sob dalm zdrojem mon informace, tebae zdrojem informace, kter by ml bt dle filtrovn, interpretovn, mimo pvodn neorganizovanost ne absolutn neorganizovanost, ale nicmn stle neorganizovanost v pomru k du, kter pedchz. Jako nov zdroj informace m estetick zprva vechny charakteristiky zdroje bnho informanho etzce. Toto vechno samozejm roziuje obecn chpn informace, ale nen zde ani tak dleit analogie mezi dvma rozdlnmi situacemi, jako skutenost, e ob sdlej stejnou procedurln strukturu. Zprva je na potku neorganizovan a jej latentn vznamy musej bt filtrovny pedtm, ne mohou bt organizovny ve zprvu novou pedtm, ne se stanou ne interpretovatelnm dlem, ale dlem interpretovanm (napklad Hamlet je zdrojem monch interpretac, zatmco ten o Hamletovi Ernesta Jonese nebo T. S. Eliota je interpretovanou zprvou, kter zhustila neorganizovan mnostv informace do vybranch vznam). Tato filtrovan informace ani informan kapacita zdroje-zprvy zjevn neme bt pesn kvantifikovna. A zde se tedy teorie informace

- 79 -

stv teori komunikace: udruje zkladn kategorick schma, ale ztrc svj algoritmick systm. Jinmi slovy, teorie informace dokazuje svm jedinm schmatem monch vztah (organizace-neorganizace, informacesignifikace, binrn disjunkce atd.) e me bt aplikovna na ir kontext jenom jako kvantitativn vyjden potu signl, kter mohou bt peneseny jednm kanlem. Ve chvli, kdy je signl pijat lidskou bytost, nem teorie informace dle smiologii a smantice co ct, nebo tyto otzky se ji tkaj signifikace onoho druhu signifikace, kter je pedmtem smantiky a kter se znan li od banln signifikace, kter je pedmtem informace. Na druhou stranu, prv sm fakt existence otevenho dla (co je otevenost vlastn umleckm dlm, kter se projevuj jako zdroje monch interpretac) vyaduje rozen pedstavy o informaci. Bylo by docela jednoduch ukzat, e teorie informace nebyla vytvoena k vysvtlen povahy bsnick zprvy a e tedy nen aplikovateln na proces zahrnujc jak denotativn, tak konotativn aspekty jazyka to je tak jednoduch, e by s tm bylo lze okamit souhlasit. Teorie informace neme a nemla by bt aplikovna na estetick fenomn, jak se o to mnoho uenc pokouelo, protoe teorie informace nen aplikovateln na proces signifikace, jak se o to pokoueli lingvist. Ve svm pvodnm uit nem koncept teorie informace co do inn s umleckm dlem. V tto studii jsem se pokusil ukzat v jakm rozsahu na nj me bt aplikovn. Samozejm byl-li aplikovateln na zatku, neznamen to, e me bt aplikovn obecn. Na druhou stranu jsem se pokouel ukzat, e umleck dlo me bt analyzovno jako jakkoliv jin druh komunikace. Jinmi slovy, vm, e mechanismy, kter jsou zkladem umleckho dla, se nakonec mus chovat stejn jako mechanismy komunikace, potaje v to i

- 80 -

mechanismus tkajc se pouhho penosu signlu jednm kanlem bez vech konotativnch vznam. Takov signl me bt pijat strojem jako instrukce k sekvenci operac zaloench na du schopnm vytvoit jednomyslnou korespondenci mezi danm signlem a danm mechanickm nebo elektronickm chovnm. Na druhou stranu by tato nmitka byla nepekonateln, nebylo-li by ji znmo nsledujc: 1. Aplikace teorie informace na estetiku nevytvoila mylenku otevenho, polyvalennho, vceznanho umleckho dla. Je to naopak vceznanost a polyvalance kadho umleckho dla, co pimlo nkter uence zvaovat informan kategorie jako schopn vysvtlit tento fenomn. 2. Aplikace informanch kategori na fenomn komunikace byla schvlena mnoha uenci od Jakobsona, kter aplikoval mylenku integrovanho paralelismu na lingvistick fenomn, po Piageta a jeho nsledovnky, kte aplikovali koncept informan teorie na percepci, a Lviho-Strausse, Lacana, rusk smiology, Maxe Bense, obhjce brazilsk nov kritiky atd. Takovto plodn interdisciplinrn a internacionln konsensus neme bt chpn jako pouh vstelek nebo odvn extrapolace. To emu zde elme je kategorick apart, kter by ml bt univerzlnm klem. 3. Na druhou stranu i kdybychom konfrontovali pouh analogick procedury nebo nekontrolovan extrapolace, museli bychom pipustit, e vdn se asto rozvj dky imaginaci, kter zkoum hypotzy a odvauje se neobvyklch zkratek. Pli preciznosti a nadbytek obezetnosti me asto zastrait badatele na stezkch,

- 81 -

kter mohou bt nebezpen, ale kter tak mohou vst na msto, odkud se oteve pohled na novou neznmou krajinu s cestami, kter dosud unikali pozornosti topograf. 4. Kategorick apart informan teorie se ukazuje metodologicky plodn, pouze je-li zalenn do kontextu obecn smiotiky (akoliv vzkumy jsou zatm na potku). Pedtm, ne odmtneme informan koncept, musme jej ovit ve svtle smiotickho znovuten. Takov smiotick ambice si tato esej neme samozejm klst. Nmitky, kter jsem se snail diskutovat v tomto postskriptu byly z vt sti vzneseny Emiliem Garronim, autorem jedn z mla vyerpvajcch a vdecky znjcch kritik Opery aperty.25 Nepedstrm, e jsem mu zde pln odpovdl. Tyto poznmky jsou zamleny jako dodatek ke studii, kter si pes etn revize uchovv svou pvodn strukturu s nkolika odpovmi na mon budouc nmitky. Jsou zde tak proto, aby ukzaly, e nkter z odpovd byly implikovny ji pvodnm textem, pestoe jsem je neexplikoval ped Garroniho stimulem. Jeho nmitky m motivovaly, abych v tomto tmatu odkryl vce.

- 82 -

III Informace a psychologick transakce Vm, e tato diskuze ukzala, jak me matematick een informace poskytnout nstroje potebn k vysvtlen a analze estetickch struktur a jak reflektuje zlibu v pravdpodobnm a monm, kterou matematika sdl s umnm. Na druhou stranu je ale teba si uvdomit, e teorie informace vyhodnocuje kvantitu a ne kvalitu. Kvantita informace zahrnuje pouze statistickou pravdpodobnost udlost, zatmco jejich hodnota me bt vyjdena jen v termnech, kter sami zavedeme.26 Kvalita informace je dna pomrem k jej hodnot. Abychom mohli stanovit hodnotu nepedvdateln situace (nepedvdateln ale oviteln, a u je to pedpov poas, nebo Petrarcova i Eluardova bse) a charakter jej jedinenosti, musme uvit jak strukturn fakt sm o sob, tak pozornost, kterou jsme mu vnovali. Na tomto mst se otzka po informaci stv otzkou po komunikaci a nae pozornost se mus pesunovat od zprvy samotn, nutnho zdroje informace, ke vztahu mezi zprvou a pjemcem vztahu v kterm pjemcova interpretace konstituuje efektivn hodnotu informace. Statistick analza informanch monost signlu je ve skutenosti syntaktickou analzou, v kter smantick a pragmatick dimenze hraje pouze sekundrn roli; pedchzej ji, definujce v kterch ppadech a za jakch okolnost me dan zprva podat vce informac ne jin, a nsleduj ji, potvrzujce kter druh chovn me tato informace zpsobit. Ale pestoe penos znak uspodanch podle pesnho kdu zaloenho na konvennch hodnotch me bt vysvtlen bez zvislosti na

- 83 -

interpretanm zsahu, vyaduje penos sekvence signl s nzkou redundanc a vysokou dvkou nepravdpodobnosti ohled na postoje a mentln struktury, ktermi vnmatel podle sv vlastn vle vybr zprvu a vn do n pravdpodobnost, kter je v n ji ptomna, ale jen jako jedna z mnoha monch. To znamen, e je nezbytn pidat k strukturn analze psychologick pohled uritho komunikanho fenomnu operaci, kter by mohla odporovat antipsychologickm tendencm rznch formalist studujcch jazyk (od Husserla po rusk formalisty). Ale na druhou stranu jak by bylo mon vyzkouet signifikan potencil dan zprvy, ani bychom potali s vnmatelem? Posouzen psychologickch aspekt znamen toliko pipustit, e zprva neme mt dn vznam, dokud nen interpretovna ve vztahu k njak situaci (psychologick situaci, kter je zrove historickou, sociln, antropologickou atd.).27 Je tedy nezbytn uvaovat transakn vztah jak vzhledem k intelektuln a perceptuln rovin mezi rznmi stimuly, tak ke svtu vnmatele transakn vztah, kter konstituuje proces percepce a uvaovn. Tento druh analzy je vce ne nezbytn; potvrzuje toti ve, co jsem a dote ekl o monostech otevenho rozumn umleckmu dlu. Zkladnm motivem vtiny souasnch psychologickch vzkum je ve skutenosti otevenost vech perceptulnch a intelektulnch proces. Tyto perspektivy byly vytvoeny jako kritika Gestalt psychologie, kter tvrd, e percepce je chpnm konfigurace stimul, tedy stimul, kter jsou ji objektivn organizovny co je dky shod mezi strukturou objektu a psychofyzickou
28

strukturou

pijmajcho

subjektu

spe

poznvnm ne rozumnm.

Post-Gestalt koly reagovaly na metafyzick bemeno tto

- 84 -

psychologick teorie a popsaly kognitivn zkuenost jako zkuenost, kter se dje ve fzch, jako proces, kter je dalek vyerpvn monost objektu, ale zvrazuje aspekty mezi nimi a dispozicemi subjektu.29 Americk transakn psychologie vyrstajc z Deweyho naturalismu (a jinch francouzskch proud, o em pozdji) tvrd, e pestoe percepce nen recepc fyziklnch stimul, jak ji popisuje asociativismus, reprezentuje nicmn vztah, v kterm vzpomnky, podvdom a kultura (jinmi slovy zskan zkuenosti) fzuj s externmi stimuly, aby je obdarovaly formou a hodnotou pedpokldanou podle cle, kter subjekt sleduje. ci, e v kad zkuenosti je hodnota znamen, e v realizaci perceptuln zkuenosti je vdy ptomen estetick komponent, tedy akce s kreativn intenc. Jak kdysi ekl R. S. Lillie: Psychika je pedvdn a integrace ve svm zkladnm smyslu; smuje k ukonen nebo uzaven nekompletn zkuenosti. Rozpoznat dleitost tto vlastnosti pro iv organismus neznamen ignorovat nebo podcenit stl psychick vlastnosti, kter tak formuj nepostradatelnou soust organismu. V psychofyzickm systmu, jakm je organismus, by mly bt faktory obou druh nahleny jako rovnocenn, neustle se doplujc v celkov aktivit systmu.30 Nebo jak bychom mohli ct slovy nezatenmi biologickmi a prodovdnmi konotacemi: Jako lidsk bytosti meme vnmat pouze ony soudrnosti, kter ns charakterizuj jako lidsk bytosti. Je nespoet jinch soudrnost, o kterch nemusme nic vdt. Je pro ns nemon zakouet vechny mon elementy njak situace a nevmat si vech monch vztah mezi ostatnmi elementy. Proto se obas spolhme na nai zkuenost jako na formativn len percepce: Oividn je organismus neustle nucen si vybrat mezi nekonenm potem monost, kter mohou bt usouvztanny se stnicovm vzorkem, dovolvaje se pedelch zkuenost a domnvaje se, e to, co bylo

- 85 -

nejpravdpodobnj v minulosti, je nejpravdpodobnj i v danou chvli. Jinmi slovy, to, co vidme, je patrn funkce njakho druhu zven pedelch zkuenost. Vypad to, e vztahujeme k vzorku stimulu komplex pravdpodobnostnch integrac naich pedelch zkuenost. Z toho vyplv, e vsledn percepce nen absolutnm odhalenm toho, co je tam venku, ale vychz z pravdpodobnost nebo pedpovd zaloench na pedchoz zkuenosti.31 V jinm kontextu vnoval tak Piaget pozornost pravdpodobnostnmu charakteru percepce. Na rozdl od Gestalt teoretik, ukzal strukturu senzorickch dat jako produkt vyrovnn zvisl na pirozench faktorech i externch faktorech, kter neustle zasahuj jeden do druhho.32 Piagetv nzor na oteven, dynamick charakter kognitivnho procesu je nejvce vyerpvajc v jeho analzch inteligence.33 Inteligence smuje k uspodn vratnch struktur, jejich vyrovnn, zadren a homeostze jsou koncovmi fzemi operace nepostradateln k praktick efektivit. Inteligence vykazuje vechny charakteristiky toho, co jsem definoval jako oteven proces. Subjekt, veden zkuenost, postupuje hypotzami a pokusy-omyly k apriorn statick form Gestalt teoretik nvratn. Promnliv struktury mu umouj, pot co usouvztanil dva elementy, rozdlit je a vrtit se zpt na potek. Jako pklad uvd Piaget vztah A + A' = B, kter me bt tak vyjden jako A = B A' nebo A' = B A nebo dokonce B A = A' atd. Tento komplex vztah nekonstituuje jednomysln proces jako je onen v percepci, ale spe operan monosti, kter umouj rzn vyjden (ne nepodobn onm vynoujcm se dvancti tnovm hudebnm srim). Jak Piaget pipomn v posledn kapitole, zahrnuje percepce forem

- 86 -

urit poet znovucentralizac a modifikac. Ale systm uvaovn zahrnuje vce ne znovucentralizaci; zahrnuje hlavn decentralizaci, kter dovoluje nco jako zruen, rozedn statickch percepnch forem a usnaduje tak operan mobilitu a vytv nekonen monosti novch struktur. Akoliv percepn proces postrd charakteristickou nvratnost intelektulnch operac, nezahrnuje urit regulace sten ovlivnn pispnm zkuenosti, kter ji nartv a pedznamenv mechanismy skldn, kter se stanou operanmi, kdy je mon pln nvratnost. 34 Jinmi slovy, jestlie je v urit rovni inteligence mon rozpracovn rznch a mobilnch struktur, je na tto rovni percepce mnostv nepesnch pravdpodobnostnch proces, kter napomhaj percepci stt se procesem otevenm mnoha monm vsledkm. Oba ppady zahrnuj konstruktivn aktivitu na stran subjektu.35 Kdy jsme takto stanovili vdn jako proces a otevenost, meme pokraovat dle podle dvou dlch zvr. 1. Psychologicky eeno, estetick poitek vyvolan jakmkoliv umleckm dlem zvis na stejnch mechanismech integrace jako vechny kognitivn procesy. Tento druh aktivity nleejc estetickmu ocenn jakkoliv formy je tm, co jsem jinde nazval otevenost prvnho stupn. 2. Souasn poetiky kladou vt draz na tyto jednotliv mechanismy; umsuj estetick poitek spe ne do konenho porozumn form do chpn nepetrit otevenho procesu, kter umouje odhalit stle se promujc tvary a monosti jedin formy. Toto me bt nazvno otevenost druhho stupn. Podle tchto dvou zvr, me pouze transakn psychologie

- 87 -

(vce se zabvajc vznikem formy ne jej objektivn strukturou) umonit pln porozumn on druh a kompletnj otevenosti. Transakce a otevenost Podvejme se nejdve, jak umn zvis na myslnm drdn nekompletn zkuenosti tedy jak umn mysln zklamv nae oekvn pirozen smujc ke kompletnosti. Leonard Meyer ukzal ve sv knize Emoce a vznam v hudb analzami tchto psychologickch mechanism36 (uvaje Gestalt premisy k popsn recipronho vztahu mezi objektivn hudebn strukturou a lidskmi vzorci reakce) jak zprva obsahujc urit mnostv informace, nabv sv hodnoty pouze ve vztahu s vnmatelem a pouze tehdy je schopna nst vznam. Podle Weihteimera me bt proces mylen popsn nsledovn: mme-li situaci S1 a situaci S2, kter reprezentuje vsledek situace S1 (ad quem), pak to, co nazvme proces, je zmna prvn situace v druhou penos, bhem nho S1, strukturn nepln a vceznan, postupn nachz definice a vsledky v S2. Meyer aplikuje stejn definice pi analzch hudebnho diskurzu: stimul zaujmajc pozornost posluchae je nekompletn a vceznan, vede jej k oekvn konenho vyeen, osvtlen, kter drd jeho emoce, protoe je zpodn. Jinmi slovy, posluchaova poteba odpovdi je chvilkov zklamna nebo ztlumena a on sm se dostv do stavu krize. Kdyby jeho oekvn, jeho poteba byla uspokojena okamit, nebylo by dn krize a dnch emoc. Tato hra odkladu a emocionln reakce potvrzuje ptomnost vznamu v hudebnm diskurzu. Zatmco v bnm ivot je mnoho kritickch situac, kter nejsou

- 88 -

nikdy vyeeny a miz stejn jako se vynoily, stv se v hudb zklaman oekvn vznamotvornm, protoe explicitn ustavuje vztah mezi oekvnm a vyeenm pedtm, ne dojde k zvru. Nakonec dochz v zvru cyklu stimul krize oekvn uspokojen znovunastolen du k nabyt vznamu. Hudba je stimulem, kter vyvolv oekvn, potlauje ho a nakonec poskytuje smyslupln zvry.37 Jak dochz k oekvn? Z eho povstv krize? Jak vsledek me uspokojit posluchae? Podle Meyera mohou bt tyto otzky zodpovzeny Gestalt teori. Psychologick dialektika oekvn a uspokojen je ve skutenosti zena formlnmi zkony: zkony pravdpodobnosti, dobr kivky, blzkosti, rovnosti atd. Poslucha oekv, e proces doshne zvru podle urit symetrie a e bude organizovn nejlep monou cestou v souladu s psychologickmi modely, kter Gestalt teorie rozpoznala v psychologickch strukturch i externch objektech. Jestlie je emocionln reakce vyvolna blokac obvyklch proces, smuje posluchaova zvislost na sprvn form a jeho pam pedelch formlnch zkuenost k oekvn pedpovdi vsledku, formlnmu pedzpodobnn, skrze kter dospj potlaen tendence uspokojen. Je-li tu potlaen, je tu tak poten z oekvn, pocit bezmocnosti vzhledem k neznmmu; m neoekvatelnj je vsledek, tm vt je poten. Jestlie je tedy vyvoln poten provzeno kriz, je patrn, jak Meyer ukazuje, e zkony formy hudebnho diskurzu jsou bhem vvoje tvoeny neustlm poruovnm. Vsledky, kter poslucha oekv, nejsou ty nejsamozejmj, ale spe ty mn obvykl, pekraujc pravidla a povznejc jeho hodnocen. Vykazuje vak hudebn forma stejn tendence vi pvodn stabilit? Na tomto mst Meyer zmruje svj gestaltismus a pipout, e

- 89 -

pedstava optimln organizace v hudb me referovat pouze ke kulturnm datm. To znamen, e hudba nen univerzlnm jazykem a e nae tendence preferovat urit vsledky ped jinmi je pouze dsledkem vnitnho systmu hudebnho diskurzu, kter byl historicky definovn. Ty zvuky, kter jsou uritou hudebn kulturou pokldny za nepravdpodobn, mohou bt jinou hudebn kulturou pokldny za banln. Percepce totality nen ani bezprostedn, ani pasivn: je to akt organizace, kter mus bt vstebn v uritm sociokulturnm kontextu. Zkony percepce nejsou ani pirozen, ani vrozen; jsou spe reflex kulturnch vzorc, nebo jak by ekl transakn psycholog, jsou to zskan formy, systm preferenc a nvyk podporovan prodnm, socilnm a historickm kontextem, jeho jsme soust.38 Jako pklad uvd Meyer komplex stimul vytvoen psmeny PNSMEO. Je zde mnoho formln vyhovujcch zpsob, jak tato psmena uspodat. Napklad uspodn PS/EO/MN, kter je symetrick a respektuje nejelementrnj zkony blzkosti. esk ten bude samozejm preferovat kombinaci PSMENO jako vce smysluplnou, a tedy sprvnou ze vech hl pohledu. V tomto ppad byla psmena organizovna podle zskan zkuenosti s uritm jazykovm systmem. Stejn je tomu s komplexem hudebnch stimul: dialektika kriz, oekvn, pedpovd a uspokojivch vsledk se d zkony uritho kulturnho a historickho kontextu. Auditivn kultura zpadnho svta byla (minimln) do zatku dvactho stolet tonln. Je to tedy dno rmcem tonln kultury, e urit krize jsou pociovny jako krize a urit een jako een; bylo by tomu samozejm jinak v primitivn nebo orientln hudb. Na druhou stranu se ale Meyer implicitn opr o Gestalt tradici, kdy analyzuje odlin hudebn kultury k uren jinch zpsob organizace:

- 90 -

kad hudebn kultura zakld svou vlastn syntax, kter vede posluchae svmi vlastnmi zpsoby reakce. Kad druh diskurzu m sv vlastn pravidla, kter jsou zrove pravidly jeho formy, stejnmi pravidly, na nich zvis dynamika kriz a een. Prmrn poslucha smuje k nalezen een krize podle polarity definovan hudebnmi nvyky sv civilizace. Krize je prvoplatn pouze ve vztahu ke svmu een. Jestlie si Meyer vypjuje vechny sv pklady z klasick hudby, je tomu tak proto, e jsou jeho argumenty docela konzervativn: to, co nm nabz je psychologick a strukturln interpretace tonln hudby. Tento pohled zstv nezmnn dokonce i tehdy, kdy Meyer ve svch pozdjch pracch pechz od psychologickho pstupu k teorii informace. Podle nho zaveden neuritosti nebo vceznanosti do pravdpodobnostn sekvence (jakou je hudebn diskurz) automaticky vyvolv emoce. Styl je systmem pravdpodobnost a vdom pravdpodobnosti je v posluchai latentn ptomno, a on tedy me pedvdat dsledky toho, co pedchz. Pien estetickho vznamu hudebnmu diskurzu obn pesn spoten neuritosti. Meyer tvrd, e hudebn vznam vyvstv z pedelch situac, vyadujcch pedbn odhad nsledovn podle vzorce kontinuity, vytvenho podle temporlntonln pirozenosti oekvanho nsledovn [...] m vt neuritost, tm vt informace [...] Systm, kter vytv sekvenci symbol [...] podle uritch pravdpodobnost je nazvn stochastick proces a specifick ppad stochastickho procesu, v kterm pravdpodobnost zvis na pedelch jevech je nazvn Markoffv proces nebo Markoffv etzec.39 Jestlie je hudba systmem tonlnho pvabu, v kterm existence hudebnch jev vynucuje uritou pravdpodobnost objeven se nsledujcch jev, pak jev, kter odpovd pirozenmu oekvn lidskho ucha probhne

- 91 -

nepovimnut a dsledek, kter zpsob, bude neuritost, emoce a samozejm informace bude men. Jestlie v Markoffov etzci neuritost kles od zatku ke konci podle stupujcho se vznamu (rozumj informace) hudebnho diskurzu, mus skladatel vnet njakou neuritost v kadm kroku. Toto je druh napt uvan k pekonn nudy z pravdpodobnosti ve vtin tonlnch proces. Hudba, jako vtina jazyk, obsahuje urit mnostv redundance, kter se skladatel sna odstranit a zvit zjem poslucha. Po tomto odhalen ale Meyer znovu zvauje stlost zskanch zkuenost a pipomn svm tenm, e v hudebnm diskurzu jsou dva druhy um: akustick um a kulturn um. Druh typ je uren rozdlem mezi navyklou reakc (tedy pedpokladem) a reakcemi vyadovanmi uritm hudebnm stylem. Podle Meyera je souasn hudba pli soustedn na odstraovn v redundance a nen tedy nim jinm, ne druhem umu, kter zabrauje posluchai deifrovat vznam hudebnho diskurzu.40 Jinmi slovy, vid oscilaci mezi informativn neorganizovanost a absolutn nesrozumitelnost, kter zamstnvala Mola ne jako problm k vyeen, ale jako nebezpe, jemu je teba se vyhnout. Tmto rozdlem mezi vhodnou a nevhodnou neuritost Meyer akoliv si je dobe vdom historicismu a evoluce jakhokoliv systmu nauench forem vyluuje monost skutenho vvoje vnmavosti k hudb. Jazyk hudby je pro nho systmem pravdpodobnost, do nho me bt nepedvdatelnost uvedena jen velmi obezetn. Z tohoto dvodu bychom se mli obvat, e se repertor monch neuritost me stt tak samozejmm, e se stane domnou rozpoznanch pravdpodobnost a z ist informace se stane ist redundance. To se jist stalo v nkterch oblastech populrn hudby, kde by

- 92 -

bylo poetil hledat sebemen pekvapen nebo emoce: skladba od Liberace, napsan podle nejbanlnjch pravidel a postrdajc jakoukoliv pidanou informaci, je pedvdateln jako Hallmarkovo blahopn. Kad lidsk bytost ije uvnit uritho kulturnho vzorce a interpretuje sv vlastn zkuenosti podle sady nauench forem. Stabilita tohoto svta nm umouje se racionln pohybovat mezi stlou provokac okol a organizovnm externch jev do koherentnho souboru organickch zkuenost. Ochrana naich pedpoklad proti vem nekoherentnm mutacm je jednou ze zkladnch podmnek na existence jako myslcch bytost. Je ale rozdl mezi udrovnm systmu pedpoklad jako organickho celku a odmtnm jakkoliv mon zmny, nebo dalm z pedpoklad na existence jako myslcch bytost je schopnost rozvjet inteligenci a mysl pijmnm novch zkuenost do naeho systmu pedpoklad. N svt nauench forem mus zachovvat svou organickou strukturu bez ok a deformac, ale mus se vyvjet a podstupovat urit modifikace. Konen to, co odliuje zpadnho lovka od toho, kter ije v primitivn spolenosti je dynamick a progresivn charakter jeho kulturnch vzorc. To, co in spolenost primitivn, je neschopnost nechat kulturn vzorce se vyvjet, nechu interpretovat pvodn pedpoklady sv kultury, kter tak petrvvaj jako przdn formule, rituly a tabu. Mme velmi mlo dvod pokldat kulturn vzorce Zpadu za univerzln nadazen, ale jeden z tchto dvod je jejich plasticita, flexibilita, schopnost neustle odpovdat na nov zkuenosti a rozpracovvat nov zpsoby a pizpsobovat se jim (rychleji i pomaleji podle vnmavosti jedince a kolektivu). Umn ve vech svch formch prochz podobnm vvojem, v nm tradice, kter se me zdt nemnnou, ale kter ve skutenosti

- 93 -

nikdy nezanikla, uvd nov formy a nov dogmata bezpotem revoluc. Kad skuten umlec neustle poruuje zkony systmu, v rmci nho pracuje, aby vytvoil nov formln monosti a podntil estetickou touhu: kdy byly Brahmsovy prce poprv prezentovny, byla oekvn vzbuzen jednou z jeho symfoni u poslucha navyklch na Beethovena jist zcela rozdln v kvalit i rozsahu. A nyn teoretici souasn hudby (a s nimi teoretici umn vbec) vytaj klasick tradici fakt, e vechny jej formln inovace a oekvn, kter maj za nsledek, by nemusely bt nadle uvdny a staly by se systmem pedpoklad zamujcch se na dokonen a konen zadostiuinn oekvnm, m povzbuzuj to, co Henri Pousseur nazval psychick netenost. Vtina klasickch kompozic byla urena polaritou tonlnho systmu a nkolika mlo moment krize, kter naruovaly posluchaovu netenost. Podle Posseura dokonce i uveden novho tonlnho systmu do uritho dla vyaduje postup schopn pekroit tuto netenost: je obecn znm jako modulace. Ale dokonce i modulace naruuje hierarchii systmu jenom uvedenm novho plu pitalivosti, jako nov tonalita, nov systm netenosti. Byly zde pro to vechno dvody: formln i psychologick podmnky umn byly reflex nboenskch, politickch a kulturnch poadavk spolenosti zaloen na hierarchickm du, dojmu absolutn autority, pedpokladu nemnn, jednohlasn pravdy zsadn pro sociln organizaci a oslavovan rznmi formami umn.41 Zkuenosti se souasnm umnm (a u s hudbou nebo s jinm druhem) ukazuj jak moc se situace zmnila. Pi svm hledn druhho stupn otevenosti spolhajc se na vceznanost a informaci jako zsadn hodnoty umleckho dla, se

- 94 -

souasn poetiky bou proti psychick netenosti, kter byla skryta za pslibem znovunastolenho du. Dnes je zdrazovn proces, monost individulnch d. Oekvn vyvolan zprvou s otevenou strukturou nen ani tak pedpovd oekvanho, jako oekvnm nepedvdatelnho. Hodnota estetick zkuenosti nen dnes urena tm, e ns nut vyeit krizi, ale spe tm, e ns nut projt mezi krizemi vyvolanmi nepedvdatelnost a vybrat si vlastn volbu. Konfrontovn s neorganizovanost me potom vytvoit doasn, hypotetick systm pravdpodobnost, kter je rovnoprvn s jinm potencilnm systmem. Takto si meme ut jak rovnopravdpodobnost vech systm, tak otevenost celho procesu. Jak jsem ji poznamenal, pouze psychologie zahrnujc vznik struktury me ozejmit tuto tendenci souasnho umn. A ve skutenosti se dnen psychologie ubr stejnm smrem jako poetika otevenho dla. Informace a percepce Teorie informace otevela nov perspektivy psychologickm vzkumm. Psycholog Ombredane42 ve sv studii o percepci jakoto deformaci objektu (objekt se mn podle pozice vnmatele) dospl k zvru, e proces odhalovn me skonit v momentu, kdy si vnmatel vybere jednu uritou formu (kterou pot aplikuje na ostatn). Ale Omberdane odmt odpovdt gestaltistm na otzku odkud se tyto formy vzaly? Namsto toho radji zkoum vznik tohoto strukturnho fenomnu ve svtle zkuenosti. Porovnme-li rzn hly pohledu [], uvdomme si, e percepce je vsledkem procesu kolsn, kter zahrnuje kontinuln vmnu mezi

- 95 -

dispozicemi

subjektu a

vemi

monmi

konfiguracemi

objektu

konfiguracemi, kter jsou uvnit vce i mn izolovanho asoprostorovho systmu vce i mn stabiln [...] Percepce me bt vyjdena v termnech pravdpodobnosti uvanmi v termodynamice nebo teorii informace. V dsledku nen percepce nic jinho ne doasn stabilizace vnmateln konfigurace vyvstvajc z vce i mn redundantn organizace informace, kterou vnmatel vybral z pole stimul bhem percepnho procesu. Jedno pole stimul me poskytnout neurit poet vce i mn redundantnch vzorc; to, co gestaltist nazvali sprvnou formou je jednm z takovch vzorc, takovm, kter vyaduje nejmn informace a nejvce redundance. V dsledku tedy sprvn forma odpovd stavu maximln pravdpodobnosti kolsajcho percepnho celku. Na tomto mst si uvdomujeme, e v termnech statistick pravdpodobnosti ztrc sprvn forma vechny ontologick konotace a pestv bt pedurenou strukturou vech percepnch proces, pestv bt definitivnm kdem percepce. Neuren pole stimul, kter me poskytnout rzn formy redundantn organizace, nen v opozici k prav form, stejn jako neperceptovateln, amorfn celek nen v opozici k percepci. Subjekt si vybr nejredundantnj formu z uritho pole stimul v ppad, e k tomu m dvod, ale me pehlet sprvnou formu kvli jinm vzorcm koordinace, kter zstvali v pozad. Podle Ombredana by mlo bt mon popsat rzn zpsoby poznvn pole stimul jak z operanho, tak z typologickho hlediska: Jsou tac, kte okleuj sv poznn a vybraj si dl strukturu dve ne mli monost pout vekerou informaci, kter se jim mohlo dostat, a jsou tac, kte prodluuj sv poznvn a odmtaj pijmout jakoukoliv strukturu, a jsou tac, kte smiuj tyto dva postoje a sna se uvdomit si rzn mon

- 96 -

struktury ped tm, ne je zalen do progresivn konstruovanho perceptu. Jsou tak tac, kte pechzej od jedn struktury k druh a nejsou si vdomi jejich nesourodosti. Tento strun typologick pehled zahrnuje vechny zpsoby recepce, od patologick po kadodenn. Nen teba zdrazovat, jakou hodnotu mohou mt tyto psychologick hypotzy pro diskuze o umn. Jedin, co by mli psychologov k takovmto premism pidat, je vysvtlen, jak a v jakm rozsahu me uen zaloen na nezvyklch percepnch zkuenostech a intelektulnch operacch zmnit obvykl schmata reakce. Estetika, kunsthistorie a fenomenologie se tmto problmem zabvaly (jestlie ho ji sten nevyeily) bhem nkolika stalet na makroskopick rovni. Kolikrt ji nov kreativn zpsoby recepce zmnily vznam formy, lidskch estetickch oekvn a zpsob, jakm lovk vnm realitu!43 Poetika otevenho dla je vrazem takovto historick monosti: existuje kultura, kter tv v tv univerzu vnmatelnch forem a interpretanch operac umouje komplementaritu rznch studi a rznch een; existuje kultura, kter udruje hodnotu diskontinuity proti vce konvenn kontinuit; existuje kultura, kter umouje rzn metody vzkumu ne proto, e by mohly dospt k stejnmu vsledku, ale proto, e si mohou odporovat a doplovat se v dialektick opozici, kter vytvo nov perspektivy a vt mnostv informace. Krize souasn buroazn civilizace je sten zapinna tm, e prmrn lovk nebyl schopen vyhnout se systmu pedpoklad, je jsou na nj zven uvaleny, a tomu, e se nezformoval skrze bezprostedn przkum reality. Dobe znm sociln choroby jako konformismus, konzumentarismus a masov mylen maj zklad ve standardech rozumn

- 97 -

a mnn, kter bvaj ztotoovny s pravou formou v etice, politice, viv, md, vkusu, pedagogice... Na tomto mst bychom se mli ptt, zda souasn umn, uvykajc ns pokraujcmu poruovn vzorc a schmat, nespluje ve skutenosti pedagogickou funkci, osvobozujc roli. Je-li tomu tak, potom tento diskurz me pekraovat otzky vkusu a estetickch struktur a zapsat se do irho kontextu: mohl by se stt ztlesnnm cesty ke spse modernho lovka smrem k znovudobyt ztracen autonomie na rovin percepce a inteligence.

- 98 -

- 99 -

- 100 -

Poznmky
Poetika otevenho dla 1 Zde musme pedejt ppadnmu nedorozumn: praktick zsah provdjcho (hudebnka, kter hraje skladbu nebo recittora ver) je odlin od interpretace adresta (nkdo, kdo se dv na obraz, te v duchu bse nebo poslouch hudebn skladbu hranou nkm jinm). V na estetick analze me bt nicmn oboj nahleno jako rozdln manifestace stejnho interpretanho postoje. Kad ten, kontemplace nebo uvn umleckho dla reprezentuje tichou nebo soukromou formu proveden. Henri Pousseur: La nuova sensibilit musicale. In: Incontri musicali 2 (kvten 1958). K vvoji preromantick a romantick poezie viz L. Anceschi: Autonomia dell'arte. Valecchi, Florencie 1959. Viz W. Y. Tindall: Literary Symbol. New York, Columbia University Press 1959. K analze estetick relevance mylenky vceznanosti viz uiten pozorovn a bibliografick odkazy v Gillo Dorfles: Il devernie delle arti. Einaudi, Turin 1959. Edmund Wilson: Axel's Castle. Collins Fontana Library, Londn 1961,s. 178. Posseur: La nuova sensibilit musicale, s. 25. J. Schrer: Le Livre de Mallarm: Premires recherchers sur des documents indits. Gallimard, Pa 1957. Viz zejmna tet kapitolu Psychique du livre. Werner Heisenberg: Physics and Philosophy. Allen and Unwin, Londn 1959. Niels Borg a jeho epistemologick debata s Einsteinem; viz P. A. Schlipp: Albert Einstein: Philospoher-Scientist. Library of Living Philosophers, Evanston 1949. Epistemologov ve spojen s kvantovou metodologi varovali ped naivnm pevdnm fyziklnch kategori na pole etiky a psychologie (napklad identifikace nebo neuritost ve spojen s morln svobodou; viz. P. Frank: Present Role of Science, Opening Address to the Seventh International Congress of Philosophy. Bentky srpen 1958). Proto by nebylo vhodn chpat moje formulace jako analogie mezi strukturami umleckho dla a pedpokldanmi strukturami svta. Neuritost, komplementarita, nekauzalita nejsou - 101 -

2 3 4

5 6 7 8 9

Poznmky
zpsoby byt ve fyzickm svt, ale vhodn systmy pro jeho popisovn. Vztah, kter nartv m prce, nen pedpokldanm svazkem mezi ontologickou situac a morfologickmi rysy umleckho dla, ale vztahem mezi operativnm postupem vysvtlujcm fyzikln procesy a operativnm postupem vysvtlujcm procesy umleckho tvoen a recepce. Jinmi slovy, vztah mezi vdeckou metodologi a poetikou. Edmund Husserl: Kartezinsk meditace. Svoboda-Libertas, Praha 1993, s. 45 46. Jean-Paul Sartre: Byt a nicota (peloil O. Kuba). OIKOYMENH, Praha 2006. M. Merleau-Ponty: Phnomenoloige de la perception. Gallimard, Pa 1945, s. 381 383. Ibid., s. 384. K clatement multidirectionnel des strucutures viz A. Boucourechliev: Problmes de la musique moderne. In: Nouvelle revues franaise, 1960 1961. Luigi Pareyson: Estetica: Teoria della formativit. Zanichelli, Bologna 1960); zejmna osmou kapitolu Lettura, interpretazione e critica. Analza bsnickho jazyka 1 Benedetto Croce: Brev estetiky. Orbis, Praha 1927, s. 196. 2 Ibid., s. 198. 3 John Dewey: Art as Experience. Minton Balch, New York1934, s. 194 195. 4 Dewey byl dokonce obvinn z idealismu. Viz S. C. Pepper: Some Questions on Dewey's Aesthetics. In: The Philosophy of J. Dewey, Northwestern University press, Evanston a Chicago 1939, zejm. s 307n. Podle Peppera pin Deweyho estetika dv nesluiteln tendence: organicismus a pragmatismus. 5 Dewey: Art as Experience. s. 195. 6 Ibid., p. 75. 7 Ibid., p. 98. 8 Ibid., p. 103. Po em nsleduje: rmec umleckho dla je dn potem a rznost prvk pichzejcch z dvj zkuenosti a organicky zapojench do recepce tady a te (s. 123) 9 Ibid., s. 109. Proto me tvrdit, e Parthenon nebo cokoliv jinho je - 102 -

10 11 12 13 14 15

Poznmky
10 11 12 13 univerzln, nebo me stle inspirovat nov osobn realizace zkuenosti. (p. 108 109). Viz F. P. Kilpatrick: Exploration in Transactional Psychology. New York University Press, New York 1961. Nicolas Ruwet: Preface to Roman Jakobson, Essais de linguistique gnrale, Editions de Minuit, Pa 1961. Viz tak Roman Jakobson: Selected Writings. Mouton, Hague 1981. Jakobson: Selected Writings, vol. 2, s. 556. V nsledujcch analzch budu asto odkazovat na referenn (nebo symbolick) a emotivn uit jazyka; viz C. K. Odgen, I. A. Richards, The Meaning of Meaning, Kegal Paul, Trench, Trubner, Londn 1923, zvl. kapitola 7. Referenn nebo symbolick uit jazyka znamen: (1) e existuje odpovdajc skutenost; (2) e vztah mezi jazykovm symbolem a skutenost nepm - co znamen, zprostedkovan referenc pojmu, mentlnm obrazem skuten vci. Emotivn uit jazyka poukazuje na to, e znak vyvolv pocity, emoce, zmry. To samozejm neznamen, e klademe rovntko mezi emotivn a estetick uit jazyka, nebo e inme zsadn rozdl mezi mezi referennm a emotivnm uitm; prv naopak, jak uk nsledujc strnky. Pleitostn budu tak uvat termny znak a denott navren Charlesem Morrisem k popisu symbolu a referentu. Viz Morris: Foundation of the Theory of Signs. In: International Encyclopedia of Unified Science, dl I, II, Chicago University Press, Chicago 1938. a Signs, Language, and Behavior. Prentice-Hall, New York 1946, kapitola II. Nsledujc analzy budou tak rozdlovat promluvu na tyi odlin sti: pvodce, adrest, zprva a kd (co, jak jsme vidli, nejsou jen abstraktn logick kategorie). Jakobson: Lingvistika a poetika. In: Poetick funkce. H&H, Jinoany 1995, s. 74 105. Viz Charles Morris: Signs, Language, and Behavior, kapitola 8. Vznam slova me bt uren psychologickou reakc posluchae: to nazvme pragmatickm aspektem. Smantick aspekty zahrnuj vztah mezi znakem a denottem a Syntaktick aspekty organizaci slov uvnit danho diskurzu. Viz Jakobson: Lingvistika a poetika. Meme zmrnit dslednost Ogden-Richardsova rozdlen podle zvr Charlese Stevensona, podle nich vzrst emotivnch a deskriptivnch - 103 -

14 15

16 17

Poznmky
(referennch) dispozic v jazyce neznamen dva odlin procesy. V metaforickm vrazu ovlivuj kognitivn aspekty celho diskurzu jeho aspekty emotivn. Deskriptivn a emotivn vznam vrazu jsou odliiteln aspekty cel situace, ne jej sti, kter by mohly bt studovny izolovan. Pot po vyzkouen tetho typu vznamu (ne deskriptivnho, ne emotivnho, ale spe vsledku gramatick nesouvislosti, kter vytv urit filozofick zmatek), kter nazv zmaten vznam (zde musme znovu vzpomenout Joycovy vceznan oteven svty), Stevenson vyvozuje, e je emotivn vznam zvisl na deskriptivnm ale tak emotivn vznam zvisl na zmatenm. Viz Charles Stevenson: Ethic and Language. Yale University Press, Prentice-Hall 1944., s. 71, 76, 78. Studie ruskch formalist vystily v podobn vsledky. Ve dvactch letech klasifikovali klovskij a Jakubinskij poezii jako pklad emotivn funkce jazyka. Jejich pohled byl pozmnn kvli vzrstajc formalizaci bsnickho vyjadovn. V roce 1925 odsunul Tomaevskij komunikan funkci jazyka, aby podtrhl absolutn autonomii jazykovch struktur a zkon imanence, kter vldnou v poezii. Ve tictch letech se prat strukturalist snaili rozliit multidimenzionln strukturu poezie na smantick rovni. Zatmco ryz formalist neomalen odmtali existenci ide a pocit v poezii, nebo dogmaticky vyhlaovali, e je nemon z umleckho dla vyvodit jakkoliv zvry, zdrazovali strukturalist nevyhnutelnou vceznanost bsnickho vroku pohybujc se na rznch smantickch plnech. Victor Erlich: Russian Fomalism. Mouton, Hague 1965, s. 200. 18 Podle Charlese Morrise je znak ikonick k prostoru, kter spad pod jeho denott (Signs, Language, and Behavior, s 23). Tato zdnliv vgn definice je ve skutenosti velmi restriktivn: Morris dle vysvtluje, e portrt neme bt skuten ikonick, nebo namalovan pltno nem texturu pokoky, nebo schopnosti mluvit a pohybovat se, kter jsou namalovan postav vlastn. Ve skutenosti Morris dodaten posiluje svou definici piputnm stupovitosti ikoninosti (s. 191), tak je mon nalzt ikonick rysy v bsnickch projevech, kde styl a obsah, materil a forma jsou perfektn souhlasn (s. 195 196). V takovch ppadech se ikoninost stv synonymem organickho splynut prvk umleckho dla, kter jsem popisoval v cel tto kapitole. V pozdjch pracch definuje Morris ikoninost umn tvrzenm, e estetick znak je - 104 -

Poznmky
ikonickm znakem, kter oznauje hodnoty (Science, Art, and Technology. In: Kenyon Review I, 1939), nebo to, co adrest hled v estetickm znaku, je jeho vnmateln forma, zpsob, jakm se sm vyjevuje. Ren Wellek a Austin Warren charakterizuj estetick znak podobn: Poezie organizuje jedinen a neopakovateln schma slov, z nich je kad zrove objektem a znakem a z nich je kad uito zpsobem, kter nelze pedvdat pomoc dnho systmu (Theory of Literature. Harcourt, Brace, New York 1942). Podobn definuje Philip Wheelwright estetick znak jako pluriznak, kter je opakem referennho monoznaku a kter je smanticky reflexivn do t mry,do jak je soust toho, co sm znamen (The Semantics of Poetry, Kenyon Review 2, 1940). Viz tak Galvando della Volpe: Critica del gusto. Feltrinelli, Milan 1960. Podle Volpeho je bsnick diskurz plurisenzo (mnohoznan, zatmco vdeck diskurz je jednoznan) dky sv organick a kontextuln podstat. 19 Charles Stevenson usuzuje, e vceznanost bsnick zprvy se neomezuje jen na smantickou rovinu, ale spe na rovinu syntaktickou a v dsledku na pragmatickou rovinu psychologick reakce. Podobn Jakobson tvrd, e vceznanost je pirozen, nezciziteln vlastnost jakkoliv na sebe zamen zprvy, tedy rysem poezie. Citujme Empsona: klady vceznanosti jsou samotnmi koeny poezie Pevaha poetick funkce nad referenn nesmazv referenci, ale in ji vceznanou (Selected writings, p. 238). K vceznanosti bsnickho slova viz tak Roland Barthes: Existuje bsnick rukopis? In: Nulov stupe rukopisu. eskoslovensk spisovatel, Praha 1967. To ve zamstnvalo ji rusk formalisty: Clem poezie je uinit texturu slov vnmatelnou ve vech aspektech. (Boris Eichenbaum: Lermontov. Leningrad 1924.) Jinmi slovy, pro rusk formalisty nespoval zklad bsnickho diskurzu v absenci vznamu, ale spe v jeho mnohonsobnosti. 20 Dante Alighieri: Bosk komedie. Sttn nakladatelstv krsn literatury, hudby a umn, Praha 1958, s. 553. Otevenost, informace, komunikace 1 Viz vyerpvajc studii Stanforda Goldmana Information Theory, - 105 -

Poznmky
2 Prentice-Hall, New York 1953. a A. A. Moles: Information Theory and Esthetic Perception, University of Illinois Press, Urbana 1966. Tato definice me bt spojovna s lingvistickm principem distinktivnch rys. Viz N. S. Trubeckoj: Principes de phonologie. Klincksieck, Pa 1940, obzvlt s. 15 a 33; Roman Jakobson: Essais de linguistique gnrale. Presses Universitaires de France, Pa 1954, s. 103. Jak ji F. Boas jasn prokzal, pedstavuje mluvho volba gramatick formy urit poet bit informace. Aby adrest dodal vznam zprv jako mu zabil bka, mus si vybrat z mnoha monch alternativ. V teorii informace nali lingvist nstroj pro sv zkoumn. Dialektika redundance a nepravdpodobnosti v teorii informace (o em pozdji) tak byla srovnna s dialektikou zkladu srovnn a variant, dialektikou distinktivnch rys a redundantnch rys. Jakobson mluv o jdrov struktue jazyka, kter sama sebe vede ke kvantifikaci. Max Planck: Wege zur physikalischen Erkenntnis. S. Hirzel Verlag, Leipzig, kapitola 1. Ibid. Hans Reichenbach: The Direction of Time. University of California Press, Berkeley 1956), s. 54 55. na rozdl od Reichenbacha uvauje Planck entropii jako pirozenou realitu, kter apriori vyluuje vechny fakty, kter se zdaj bt empiricky nemon. Ibid., s. 151. Ibid., s. 167. Norbert Wiener: The Human use of Human Beings. Houghton Mifflin, Boston 1950, s. 31. Neorganizovanost je rovnopravdpodobn a ve vztahu k n je d nepedvdateln, nebo je jen jednou z monost. Kdy je urit d realizovn, stv se systmem pravdpodobnost, ve vztahu v nmu se vechny odchylky jev nepravdpodobn. Napklad sled psmen nhodn vybranch z nejpravdpodobnj-ch trigram Livyho jazyka poskytl urit poet latinsky znjcch pseudoslov: ibus, cent, ipitia, vetis, ipse, cum, vivius, se, acetiti, dedentur. Viz Guilbaud: La Cyberntique, s. 82. Wiener: The Human Use of Human Baings, s. 163. Penguin Book of Italian Verse. Penguin, Harmondsworth 1958. R. Shannon a W. Weaver, The Mathematical Theory of Communication. Illinois University Press, Urbana 1949. Viz Goldman: Information Theory. s. 330 331; a Guilbauld: - 106 -

3 4 5

6 7 8

10 11 12 13

Poznmky
Cybernetiqu, s. 65. 14 Shannon and Weaver, The mathematical Theory of Communication, s. 99 100, 104, 106. 15 Ibid. s. 101 102. 16 Giuseppe Ungaretti: Ostrov. In: ivot lovka, Odeon, Praha 1988, s. 71. 17 Rut formalist se tmto problmem tak zabvali, by ne jako otzkou informace, kdy vytvoili teorii ozvltnn. Je to klov problm klovskho stati Izkustvo kak prijom, kterou napsal roku 1917 pedjm zde vechny mon aplikace jet neexistujc teorie informace na estetiku. Ozvltnn je pro nho odchylkou od normy, zpsobem, jakm se ten setkv s strojm, kter me zklamat jeho systm oekvn, a tedy upoutat jeho pozornost na nov odlin bsnick prvek. klovskij v tto stati analyzuje nkter Tolstho stylistick postupy, jimi autor popisuje bn vci, jako by je nikdy pedtm nevidl. Podobn vahy lze tak nalzt v klovskho analze Tristrama Shandyho. 18 Co inili dadaist jako Hugo Ball, kter v Kabaretu Voltaire roku 1916 recitovval podivnm, fantasknm argonem. Podobn se nkte souasn hudebnci oddvaj nhod. To ve jsou nicmn marginln pklady, jejich hlavn experimentln hodnota spov v pekraovn hranic. 19 Jinmi slovy, skutenost, e umleck dlo nabz svmu publiku urit mnostv informace, napomh urit jeho estetickou hodnotu tedy zpsob, jakm ho teme a hodnotme. Tato informace hraje roli v celm systmu a zasahuje formu dla. Na druhou stranu, mylenka, e analza pracujc vlun s informan hodnotou dla by mohla poskytnout uspokojujc ocenn dla, je znan naivn. Jako pklad takov naivity viz sympozium Information Theory and the Arts. In: Journal of Aesthetics and Art Criticism, erven 1959. 20 Viz Briefe an H. Jone und J. Humplick. Vde 1959. 21 Weaver: The Mathematical Theory of Communication, s. 117. 22 Moles: Information Theory and Esthetic Perception. lnky o stejnm tmatu se objevily i v rznch dlech Cahiers d'tudes de radiotlvision. 23 Viz Incontri musicali 3, 1959, debatu Nicolase Ruweta a Henriho Pousseura 24 Moles: Information Theory and Esthetic Perception, s. 78 79, 82. - 107 -

Poznmky
25 Tato studie byla pvodn napsna v roce 1960 pro tvrt slo Incontri Musicali. Postskript byl napsn o est let pozdji. Garroniho kritika: La crisi semantica delle arti. Officina Edizioni, m 1964, kapitola 3. 26 Goldman: Information Theory. s. 69. 27 Jestlie teorie informace informace odpovd uritm statistickm vzkumm fyziklnho fenomnu (zprva), pak ns tento krok zavede k teorii komunikace, kter se zabv vslovn lidskou zprvou. Pojem zprvy se me pohybovat na obou rovnch, ale nemli bychom zapomnat na Jakobsonovu nmitku proti mnoha teoretickm pracm zabvajcm se komunikac: Pokus o zkonstruovn modelu jazyka bez vztahu k mluvmu a posluchai, znamen hypostzi kdu odtrenho od aktuln komunikace a peveden jazyka na scholastickou fikci (Roman Jakobson: Selected Writings 2. Mouton, Hague 1981, s. 576. 28 Vdomosti nevytvej organizaci zprvy; napodobuj ji do t mry, jak je potebn k pravdivosti a efektivit. Rozum nediktuje sv pravidla univerzu; spe mezi nimi existuje pirozen harmonie, nebo oba podlhaj stejnm zkonm organizace (P. Gillaume: La psychologie de la forme. Flammarion, Pa 1937, s. 204. 29 Nkter fakta ukazuj, e percepn interpretace senzorickch dat jsou npadn plastick a e stejn materil me za danch okolnost vyvolat velmi rozdln reakce. (H. Pieron: La Perception. Presses Univeraitaires de France, Pa 1955, s. 11.) 30 R. S. Lille: Randomness and Directiveness in Evolution and Activity in Living Organism. In: American Naturalist 82, leden-nor 1947, s. 17. 31 J. P. Kilpatrick: The Nature of Perception. In: Explorations in Transactional Psychology. New York University Press, New York 1961, s. 41 49. 32 U percepce stejn jako u inteligence neme bt nic vysvtleno v termnech zkuenosti samotn a nic neme bt vysvtleno bez vztahu k stvajc nebo minul zkuenosti. (Jean Piaget: La Perception, s. 21.) Viz tak Piaget: Les mcanismes perceptifs. Presses Universitaires de France, Pa 1961, s. 450. 33 Jean Piaget: La psychologie de l'intelligence. A. Collin, Pa 1947, kapitola 1 a 3. 34 Piaget: La Perception, s. 28. 35 Piaget: La psychologie de l'intelligence, kapitola 3. K pravdpodobnostnmu vzkumu percepce viz Les mcanismes perceptifs, - 108 -

Poznmky
kde Piaget po rozlien operativnho procesu inteligence a percepce dodv, e mezi tmito dvma je neperuen ada prostednk (s. 13). Zkuenost se sama ukazuje jako progresivn strukturace a ne jako jednoduch ten (s. 443). Leonard Meyer: Emotion and Meaning in Music, University of Chicago Press 1959. Tato teorie emoc je jist pevzata od Deweyho, stejn jako mylenka splnnho cyklu stimul a odpovd, kriz a een: je to mylenka zkuenosti (ibid., s 32 37). Viz H. Cantril: The Why of Man's Experience. Macmillan, New York, 1950. Leonard B. Meyer: Meaning in Music and Information Theory. In: Journal of Aesthetics and Art Criticism, erven 1957; tent: Some Remarks on Value and Greatness in Music. Ibid., ervem 1959. Citace pochz z Meaning in Music and Information Theory, s. 418. V polemice s Posseurem (viz Incontri Musicali) poznamenv Nicolas Ruwet (analyzuje mylenku hudebn sekvence ve svtle lingvistick metodologie a sna se identifikovat distinktivn rysy), e nkter systmy opozic se opakuj ve vech jazycch, nebo maj strukturn vlastnosti, kter je in vhodn k takovmu uit. Tento fakt ho vede k zvru, e zatmco v hudb tonln systm tyto vsadn vlastnosti nem. V takovm ppad by mohla mt Webernova tragdie pvod v jeho povdom o tom, e se rozvj na strukturn nestabiln pd, ani by mla zklad rozumn a odpovdajc systm opozic. Viz Henri Posseur: La nuova sensibilt musicale. In: Incontri musicali, kvten 1958; a tent: Forma e pratica musicale. Ibid., srpen 1959. Ombredanv pspvek na sympoziu La Perception, s. 95 98. V odpovdi na Ruwetovu kritiku (viz poznmka 40) musm poznamenat, e systm opozic me bt povaovn za stabiln jen do t mry, do jak souhlas s danm a pevnm vzorcem nervovho systmu. Jestlie se naopak tyto procesy mohou mnit a pizpsobovat podle evoluce cel antropologick situace, neme to ohrozit mylenku izomorfnho etzce, kter spojuje struktury jazyka, percepce a inteligence? A nevznikal by v takovm ppad mezi strukturami jazyka a strukturami mysli dialektick vztah, v nm by bylo velmi obtn urit, co mn a co je mnno?

36 37 38 39

40

41 42 43

- 109 -