15. Bauhaus. Vznik, principy vuky, promny jeho koncepce, design, typografie, ivotn styl.

Walter Gropius, Lyonel Feininger, Laszlo Moholy Nagy, Josef Albert, Oscar Schlemmer.
Pedagogick a experimentln centrum Bauhaus bylo zaloenoWalterem Gropiem ve Vmaru roku 1919 slouenm Vysok koly vtvarnho umn s Umlecko-prmyslovou kolou. Osudy Bauhausu a jeho k dila tehdy skupina vynikajcch mistr - v ele stl rektor Walter Gropius a po jeho boku tvoili pedagogick sbor takov umlci jako Paul Klee, Wassily Kandinsky, Josef Albers, Lyonel Feininger, Lzsl Moholy-Nagy,Oskar Schlemmer, Marcel Breuer, Gerhard Marcks a Adolf Meyer. V prvnch letech si Bauhaus dal za cl vytvet dla za souinnosti vech umleckch a umlecko-emeslnch obor po vzoru gotickch katedrl, brzy vak ustoupil smrm zamenm na matematiku a techniku. Nejvtm pnosem pro kolu byl pchod Theo van Doesburga, kter pednel na Bauhausu v letech 1921 a 1922. Van Doesburg tehdy siln zapsobil na mlad umlce, kte vak byli vystaveni tak vlivukonstruktivismu. Po roce 1923 se orientace Bauhausu zmnila a dokonce sm Gropius vyzvedval ve svch pracch jednotu "umn a techniky". Jejich tvorba byla pot zaloena na tlacch materil, pohybu jejich struktur, na rytmickm svtle a skryt matematice, kter se projevovala zejmna v dokonalm proveden, konkurujcm dokonalosti, jak dosahovaly stroje. Bauhaus se tedy stal jakmsi stediskem strojov a technick estetiky. Bauhaus se zastval o spznnost umlce, vynlezce a badatele, kte podle nho mohli pomoci lovku lpe porozumt skutenosti a jejm zkonm. Pozdji jeho umlci pikroili k proiovn vtvarnch prostedk a stle vt mrou zaali uplatovat geometrick tvaroslov. V roce 1925 musel Bauhaus pesdlit do Desavy a v ervenci 1933 byl Gropius donucen uzavt svou kolu docela.

pronsledovaly. Kdy byl pak Bauhaus zaven a Feininger nacisty prohlen za zvrhlho umlce, odeel zpt do Spojench stt. Feininger s oblibou maloval lod, protoe pro nj pedstavovaly zajmavou geometrickou vyvenost. Zajmal se o geometrickou kvalitu obrazu, psoben svtla a o aspekty modernho ivota ve spojen s abstrakc analytickho kubismu. Feininger byl manelem Clary Frstov, je byla dcerou male Gustava Frsta, a mli spolen dv dcery. Feininger tak v dob svho satku s Clarou udroval pomr s Juliou Bergovou, se kterou ml rovn nkolik dt a se kterou se tak nakonec oenil. Jeho syn Andreas Feininger se stal znmm fotografem. pnos ikonick obraz (znzornn malby, sochy a architektury), tmata lidsk postavy ve mst, zpotku z Nmecka, gotick architektura, v 50. letech tma moe KOSTEL GELMEROLA - mnoho skic a obraz

Johannes Itten (1888 1967)

narozen ve vcarsku, studuje na uitele zkladn koly, potom studuje umn v enev, velk vliv na Bauhaus v letech 1919 1921, chod v mniskm vlastnorun navrenm kostmu, zastnce uen Mazdazdanu, na jeho popud se na Bauhausu vyuuje i teorie hudby, mystik a mnich, jeho nstupcem byl naopak technicky zaloen, inenr Nagy, pocta Goethemu, kter se zabval barvou PRAVY BAREVNHO KRUHU -z Bauhausu odchz do koly vnovan Mazdannskmu uen -expresionistick obrazy, 1915 1918 abstraktn kompozice, mysticky opodstatnl KOMPOZICE pipomnaj Klea, Kandinskho Johannes Itten kniha The art of color

Podstatn osobnosti prvnho obdob Bauhausu

Lyonel Feininger (1871 1956)
[lejonel fajningr] Americk mal Lyonel Charles Feininger se narodil 17. ervence 1871 v New Yorku v rodin nmeckch emigrant. Vtina jeho umleckho formovn probhla pod vlivem evropskho mylen nebo pmo v Evrop. V roce 1887 Feininger odeel do Berlna, kde na Knigliche Akademie studoval umn. V tto dob tak zaal svmi karikaturami pispvat do rznch denk a karikatura se stala jednm z stednch tmat jeho tehdej tvorby. Malem na pln vazek se Feininger stal a v roce 1907. Feininger njakou dobu tak pobval v Pai, kde vystavoval nkolik svch obraz a kde se seznmil s kubisty, co mlo na jeho tvorbu zcela zsadn vliv. V Pai se tak setkal sRobertem Delaunayem, kter se stal jeho blzkm ptelem a jeho dal evropskou inspirac. Oba umlci sdleli zjem o emocionln psoben barev a s oblibou malovali a pro sv obrazy studovali mstskou architekturu. V roce 1913 Feininger vystavoval se skupinami Der Blaue Reitera Die Brcke, v nich figuroval i Kandinsky. Byl lenem Berlnsk secese, s jejmi leny nkolikrt tak vystavoval. V roce 1919 se Feininger stal profesorem na Bauhausu. Po nstupu nacist k moci se Feininger jen tko vyrovnval s problmy, kter ho

Bernard Marcks (1889 1981)

-socha, znm i pro svoji keramiku, mistrem formy (jak se na kole budou eit formy) v hrnsk dln (m nestarosti i materil) mistr i asistent v jednom -a pozdji se absolventi stvali tzv. jugen maister (dnen asistent) -zde se neuily djiny umn, kad mistr ml pro svj obor vlastn vklad AKT, STOJC FIGURA, ADENAUER socha, portrt prezidenta OSEL socha, kresby

Georg Muche (1895 1987)

-odchz studovat do Mnichova, po akademii jde do Berlna, ptel Max Ernst, roku 1920 je vyzvn do Vmaru, m architektonickou kancel, a do roku 1927 u architekturu, mistr ideov tkalcovsk dlny, roku 1923 dostal za kol vst vstavu Bauhausu, prvn vstava modern architektury (na vstav 1920 Itten dm blho me, pesto e lo o levicovou kolu, zastnce spe nmeck ideologie) -roku 1927 odchz do Berlna, kde u, pot nastupuj nacist, je oznaen za zvrhlho umlce, nicmn tvo v Berln dl

Josef Albers (1888 1976)

Americk mal nmeckho pvodu Josef Albers se narodil 19. bezna 1888 v Bottrupu ve Vestflsku v Nmecku. Pvodn se chtl stt uitelem umn a uitelstv tak v letech 1905 a 1905 studoval a v letech 1908 a 1913 tak dokonce praktikoval. Nakonec se vak rozhodl pro umn, kter studoval nejdve v Berln, pak v Essenu a Mnichov a nakonec se dal v roce 1920 zapsat na Bauhaus, kter v t dob sdlil ve Vmaru. O dva roky pozdji u na Bauhausu uil ppravn kurz designu a v roce 1925 byl pak ustanoven dnm profesorem. V tomto roce se tak Bauhaus pesthoval do Desavy. Po rozputn Bauhausu v roce 1933 Albers odeel do Spojench stt, kde vyuoval mlad umlce na vlivn Black Mountain College v Severn Karoln. Mezi jeho studenty v tto dob patili napklad Robert Rauschenberg, Robert Motherwell a Susan Weilov. V roce 1950 Albers z Black Mountain College odeel, aby se stal editelem katedry designu na univerzit v Yale. Zde byli jeho studenty napklad Richard Anuszkiewicz aEva Hesse. S uenm Albers pestal v roce 1958. V roce 1963 Albers vydal svou knihu Interakce Barvy (The Interaction of Color), kter hluboce ovlivnila tvorbu nastupujc generace. V tto knize se Albers zabval vnmnm barev, co bylo dominantnm tmatem cel jeho ivotn tvorby. Albers byl jednm z prvnch modernch umlc, kte zkoumali psoben barev na psychiku a studovali prostor a psoben barev v nm. Nejznmj a nejrozshlej srie obraz z tvorby Josefa Alberse zachycuj soustedn tverce vytvoen istmi barvami, piem barva na pltna byla nanena noem pmo z tuby. Albersovy srie tverc Homage to the Square (Pocta tverci) nabzely meditativn potencil mezihry barev pesn v souznn s jeho barevnmi teoriemi. Albers uval barvy jakoto metaforu pro lidsk vztahy, chtl, aby bylo jeho dlo vnmno na informativnm a intuitivnm zklad a ne jen jako stroh geometrick cvien. Optick iluze a experimenty vytvoen na Albersovch obrazech ho zaazuj k hnut Op Artu, nicmn zpsob, jakm aplikoval barvy na pltno ho piazuje spe do abstraktnho hnut. Albers se zabval tak navrhovnm nbytku a skla a tak fotografoval. Albertovou manelkou byla Anni Fleischmannov, kter se zabvala textilnm designem a kterou si vzal za enu v roce 1915. Jeho manelka mu vdy byla silnou oporou a pomoc v jeho vlastn tvorb.
RASTR 1922 NVRH NDOB PRHLEDY MATERILOV STUDIE AUTOPORTRT

Ocelov dm, Nmecko, 1926-7

Oscar Schlemmer (1888 1943)

Nmeck mal Oskar Schlemmer se narodil 4. z 1888 ve Stuttgartu jako nejmlad ze esti dt v rodin Carla Leonharda Schlemmera a jeho manelky Miny, rozen Neuhausov. Po smrti svch rodi v roce 1900 il se svou star sestrou v Gppingenu, v roce 1903 se pesthoval zpt do Stuttgartu, kde se nejdve uil v truhlsk dln specializujc se na intarzie. Dochzel tak na veern lekce umn na tamn Kunstgewerbeschule. V roce 1906 Schlemmer zaal dochzet na stuttgartskou Akademii, kde studoval na stipendium. Tam se setkal s Willim Baumeisterem, se kterm nali spolen mylenky tkajc se zobrazovn postav v pevn kubistickm stylu. V kubismuSchlemmer nael inspiraci hlavn v jeho nevednm pojet forem a zajmavm napt v kompozicch i inovativnm pstupu ke struktue a perspektiv. V roce 1910 se Schlemmer odsthoval do Berlna, kde pracoval pro rzn tanen a avantgardn divadla, v roce 1912 se vrtil do Stuttgartu, kde dle studoval pod vedenm Adolfa Hlzela, vlivnho pedagoga a umlce, kter kolem sebe sousteoval mlad umlce zajmajc se o abstrakci, pedevm pak kubismus. V roce 1914 vystavoval sv obrazy na vstav Cologne Werkbund, v galerii Arnold v Dranech a v Galerii Sturm v Berln. V roce 1914 se pihlsil jako vojensk dobrovolnk a byl dvakrt zrann na zpadn front, pot byl posln ke kartografick jednotce do Colmaru, kde zstal a do konce vlky.

V roce 1920 se Schlemmer stal lenem pedagogickho sboru na umleck kole Bauhaus ve Vmaru, kde se brzy stal jednm z nejvlivnjch uitel, kte na kole psobili a do roku 1929, kdy byla kola zruena. Nejdve zastval pozici vedoucho freskask dlny, v roce 1923 se stal vedoucm divadeln dlny. Jeho mylenky byly v Bauhausu pijmny velmi naden, Schlemmer byl toti i na velmi pokrokov Bauhaus progresivn postavou a podporoval jeho dal rozvoj. Schlemmer tak psobil jako socha, uitel, choreograf, tanenk, skladatel, designer grafiky, kninch obal a nbytku.
V roce 1922 se Schlemmer ve Stuttgartu podlel na produkci Triadickho baletu (Triadisches Ballett) hudebnho skladatele Paula Hindemitha, co mu vak kvli stylizovan choreografii a kostmm pineslo spe nepznivou kritiku, ovem tak uznn na Bauhausu. Schlemmer vak na kritiku nedbal a pozdji doshl vytbenho stylu, kter byl charakterizovn osobitm pojetm postav v prostoru, pedevm pak v baletu Renard Igora Stravinskho. Po tom, co Schlemmer opustil Bauhaus, uil na Akademii v Breslau. Ve stejn dob tak pracoval na nstnnch malbch ve Folkwang Museum v Essenu. Po nsilnm odchodu z Akademie v roce 1933 se Schlemmer pesthoval do Eichbergu u vcarskch hranic, kde il mimo dosah nenvistn nacistick ideologie. Protoe nemohl oficiln tvoit ani vystavovat, maloval hlavn pro sebe obrazy, kter byly pln mystiky a tajemna. V roce 1937 byl oficiln zaazen mezi zvrhl umlce, jejich dla byla vystavena na nechvaln znm vstav Entartete Kunst. Poslednch deset let svho ivota strvil spoluprac s Willi Baumeisterem, kdy pracovali pro tiskae Kurta Herberta ve Wuppertalu, kde se mohli vnovat sv tvorb bez obav ped pronsledovnm nacisty. Schlemmer byl a do nstupu nacismu uznvanou osobnost nmeckho i evropskho umn. Jeho tvorba nebyla zcela abstraktn, odrela jeho zjem o lovka a jeho vztah k jeho okol, o jeho pocity a jejich zobrazen v umleckch dlech. Lidsk tla

Schlemmer zobrazoval jako architektonick formy, byl fascinovn vemi tlesnmi pohyby i monostmi zobrazovn pocit v pohybu. Nade ve byl Schlemmerovi blzk geometrick podek a dokonal struktura. O Schlemmerov pojet umn bezpochyby vjimen vypovdaj tak jeho teorie o umn a jeho dopisy (obzvlt adresovanWilli Baumeisterovi) a denkov zpisy, kter si vedl v letech 1910 a 1943. Jeho denky tak podvaj svdectv o jeho prci na Bauhausu, zajmav jsou hlavn jeho zpisky o tom, jak byly nov umleck teorie pijmny pedagogickm sborem i studenty. SCHODY NA BAUHAUSU obraz OBRAZY FIGUR -vychz z expresionismu, jeho tvorba je zaloen na geometrii, tak se vnuje divadlu, kter se pozdji i na Bauhausu vyuuje TRIATICK BALET mechanick balet, realizace a na Bauhausu, je to antibalet, tlo naopak popeno, doprovzeno varhanami, projd evropou, LOUTKY

Na bauhausu rzn interpretace pedlohy nap. foto z novin od Nage, Schlemmera, Feiningera. kola nevydlvala moc penz, jak si pvodn pedstavovala, chtla zastnit akademii, o kolu je vak zjem, nkolik mst se nabz, e by se Bauhausu ujala. Bauhaus se odsthoval do prmyslovho msta Desavy. Nvrhem nov stavby je Valter Gropius, navazuje nap. na turbnovou halu, odpoutn od secese, je to tzv. tovrna na umn a design. Bauhaus ml piblin 150 student. Bauhaus se stal centrem umleckho dn v Desav. V letech 1926 1928 vznik sdlit Torten v Desav, vily kde umlci ily spolen funkcionalismus. (tapety byly obchodn nejspnjm produktem Bauhausu) Roku 1932 Bauhaus kon, krtk berlnsk obdob, vichni opoutj budovy, jet ne pijede gestapo.

Walter Gropius (1883 1969)

Nmeck architekt a zakladatel Bauhausu Walter Adolph Georg Gropius se narodil 18. kvtna 1883 v Berln. Byl tetm dttem architekta Waltera Adolpha Gropiuse a jeho manelky Manon Auguste Pauline Scharnweberov. V letech 1903 a 1905 studoval architekturu na Technickm institutu v Mnichov, v letech 1904 a 1905 absolvoval povinnou vojenskou slubu, pak studoval architekturu na Technickm institutu v Berln. Po studich se vydal na dvouletou studijn cestu po panlsku. V roce 1908 Gropius nastoupil na pozici prvnho asistenta v architektonick kanceli Petera Behrense, kter byl povaovn za jednu z nejvznamnjch a nejinovativnjch postav sv doby. Mezi jeho kolegy u Behrense patili i Ludwig Mies van der Rohe a Le Corbusier. Za zkuenostmi Gropius tak dle cestoval po Evrop, navtvil Anglii i Rakousko. Po dvou letech u Behrense se Gropius rozhodl otevt si v Berln vlastn atelir, kde spolupracoval se svm kolegou odBehrense Adolfem Meyerem. Spolen pak vytvoili zajmavou budovu tovrny Fagus v Alfeldu, ve kter vyuili hodn skla a svtla podle Gropiusovch zsad zdravho prosted pro dlnky. Dle vystavli tak kancele a tovrnu pro vstavu Werkbund v roce 1914 v Koln, kter byly rovn vtenm pkladem jejich tehdejho stylu. Gropius se jako mlad architekt seznmil s Almou Mahlerovou (1879 a 1964), kter byla provdna za o dvacet let starho hudebnho skladatele Gustava Mahlera. Alma Gropiuse fascinovala svou krsou, originalitou i samozejmost, s jakou se pohybovala v umleckm svt, mimo jin byla milenkou mnoha zajmavch osobnost t doby, vetn Gustava Klimta. Ani jej manelstv mladho Gropiuse neodradilo od toho, aby s Almou proil milostn romnek a dodal j tak nadji v jejich depresch po smrti jej dcery Marie. Pot, co Mahler objevil Almin pomr, zcela zmnil svj postoj k n, zaal se j vnovat a opt si zskal jej nklonnost, nicmn v kvtnu 1911 zemel. Po Mahlerov smrti se Alma ke Gropiusovi nevrtila v letech 1912 a 1914 toti provala bouliv vztah s Oskarem Kokoschkou, kter j hluboce a mon a pli oddan miloval. Kdy se pak Kokoschkanechal zapsat jako dobrovolnk do armdy, obnovila Alma svoje vztahy s Gropiusem, kter byl tehdy rovn v armd, a bhem jedn z jeho dovolench se 18. srpna 1915 vzali za manele. Spolen pak mli dceru Manon (1916 a 1935), kter vak pedasn zemela na obrnu. Gropius v armd psobil v hodnosti majora, byl na Zpadn front a utrpl zrann, ktermu tm podlehl a za kter dostal elezn k za odvahu. V prbhu Gropiusovy sluby v armd se Alma na podzim 1917 seznmila s praskm nmeckm spisovatelem a bsnkem Franzem Werfelem, se kterm othotnla a nsledn porodila syna Martina Carla Johannese Gropiuse (1918 a 1919). Gropius zpotku vil, e je Martin jeho syn, nicmn afra Almy a Werfela brzy vyla najevo a v roce 1920 bylo jejich manelstv rozvedeno. V roce 1923 se Gropius oenil s Ise Frankovou, se kterou pak il a do sv smrti. Alma se provdala za Werfela v roce 1929 a pozdji spolen emigrovali do Spojench stt. Po prvn svtov vlce se Gropius dostal na vslun slvy, kdy byl v roce 1919 jmenovn editelem Sask koly pro umn ve Vmaru. Tuto kolu pak Gropius nenpadn peorganizoval do svho Bauhausu, kam nsledn pozval velk osobnosti umn t doby, mezi kter patili napklad Paul Klee, Josef Albers, Lszl Moholy-Nagy i Wassily Kandinsky. Gropius peliv dohlel na to, aby Bauhaus uil svoje studenty modernm technikm i pelomovm naukm, zamoval se na umn, grafiku, architekturu i design veho druhu. Bauhaus se tak stal stediskem svtovho umn t doby a skrze sv studenty ovlivnil umn, architekturu i design mnoha dalch generac. V roce 1924 se Bauhaus musel pod tlakem pesthovat z Vmaru do Dessau, kde tak Gropius zhy vystavl novou budovu koly, ti dvojdomky uitel a svou vlastn funkcionalistickou vilu. Protoe Bauhaus neml zpotku pmo vuku architektury, podal Gropius svho bvalho kolegu Adolfa Meyera, zda by do sv kancele nepijal jeho studenty. Meyer svolil a se studenty Bauhausu pak pracoval bok po boku ve svm ateliru i pmo na stavebnch mstech

Laszlo Moholy Nagy (1895 1946)

[mohoj na] -id, maarsk mal a fotograf, Nagy=velk, Laszlo=La, ve vojenskm obdob sociln a revolun ladn, expresionistick kresby, po vlce roku 1919 se sthuje do Vdn, kde objevuje konstruktivismus na vstav Malevie, bhem psoben na Bauhausu se rozhodne, e to tam pekope, psob zde pt let, novtor fotografie, typografie a prmyslovho designu -jeho manelka Lucia Moholy (1894 1989) pichz na Bauhaus tak, fot, spodobnila obraz Bauhausu -prostorov studie modely, konstruktivistick vchodiska, fotografie geometricky organizovan proda, ideologie nudismu nah tlo v prod FOTOGRAFIE PARNKU FOTOGRAMY fotky bez uit fotografickho pstroje -uit umn: kole, asamble, divadeln scny MODULTOR SVTLA objekt, stroj vrhajc rzn svtla a stny, 1936 PLEXISKLO (v echch tento materil a roku 1969) PLEXI KIVKA

podporoval tak Gropiusovu mylenku uen pmo od mistr, kter byla inspirovna stedovkmi emeslnickmi principy. Mezi opravdovmi a kolnmi zakzkami Gropius nedlal dn rozdly, oboj byly stejn dleit. Vdy tak nabzel designy svch student svm klientm a nechval studenty pracovat i na svch vlastnch zakzkch. V roce 1928 Gropius kvli neustlm tokm proti sv osob a nron organizan prci resignoval z pozice editeleBauhausu a na jeho msto nastoupil Ludwig Mies van der Rohe.Bauhaus byl v roce 1933 zaven hitlerovskm reimem a se vzestupujcm vlivem nacismu se Gropius v roce 1934 rozhodl s pomoc anglickho architekta Maxwella Frye emigrovat do Anglie, kde se ihned zapojil do tehdejho kulturnho ivota. Psobil tak v kanceli Isokon, pro kterou navrhoval pevn funkcionalistick budovy. V noru 1937 se Gropius rozhodl pesthovat do Spojench stt, kde se ihned zapsal do povdom kritiky i veejnosti stavbou svho vlastnho domu v Lincolnu ve stt Massachusetts. Pozdji se pesthoval do Cambridge ve stt Massachusetts, kde vyuoval na Harvard Graduate School of Design. Tam se ihned stal oblbenm mezi studenty bojoval toti proti slepmu nsledovn tradic historie, kter odmtal jako zastaral. Podporoval modernismus a nauky Bauhausu, i kdy se mu nakonec nepodailo prosadit blzkou spoluprci student a architekt, jak tomu bylo na Bauhausu. V roce 1944 se Gropius stal americkm obanem a o rok pozdji zaloil svoji kancel The Architects' Collaborative (TAC), kter se podlela na mnoha prestinch zakzkch po celch Spojench sttech. TAC zkrachovala v roce 1995. Gropius je spolen s Ludwigem Miesem van der Rohe a Le Corbusierem povaovn za jednoho z nejvlivnjch a nejinovativnjch architekt 20. stolet. Gropius byl jednm z prkopnk modern funkcionalistick architektury, kter se stala zkladem pro prci jeho souasnk i architekt budoucnosti. I kdy jeho stavby nemly tak dramatick efekt jako stavby jeho stejn uznvanch koleg, Gropius vdy peliv hledal jejich ely a dvody a obracel se k budoucnosti. Patrn nejvznamnjm Gropiusovm poinem bylo zaloen a vedenBauhausu, kter byl jedinenm hybatelem v umn nsledujc doby. Gropius zemel 5. ervence 1969 v Bostonu ve stt Massachusetts. Jeho poslednm pnm bylo, aby se na jeho pohbu netruchlilo, a tak jeho sedmdest ptel pilo na jeho poest v Cambridgi ampask cel dva dny. Nkter Gropiusovy projekty: - tovrna Fagus, Alfeld an der Leine, Nmecko (1910 a 1911) - tovrn budovy na vstav Werkbund, Koln nad Rnem (1914) - budova Bauhausu, Dessau (1925 a 1926) - Village College, Impington, Cambridge, Anglie (1936) - Gropiusv dm, Lincoln, Massachusetts (1937) - Harvard Graduate Center, Cambridge, Massachusetts (1949 a 1950) - Univerzita v Bagddu, Irk (1957 a 1960) - John F. Kennedy Federal Office Building, Boston, Massachusetts (1963 a 1966) - PanAm Building (nyn Metlife), New York (1958 a 1963) - synagoga Oheb Shalom, Baltimore, Maryland (1960) - Wayland High School, Wayland, Massachusetts (1961) - velvyslanectv Spojench stt, Atny, ecko (1959 a 1961) - Tower East, Shaker Heights, Ohio (1967 a 1969)
KESLO VZNIK SDLIT TORTEN V DESAV 1926 1928 -vily kde umlci ili LETN DM VE VMARU -schma sdlit Bauhausu pro Vmar KANCEL

Herbert Bayer (1900 1985)

-typografick dlna, dochz ke zprmyslovn Bauhausu, v poped nov generace, objevuj se mlad misti lenn na mistra dlny a formy.

Marcel Breuer (1902 -1981)

architekt -maar, id, umr v New Yorku, studuje v letech 1920 1925 na Bauhausu, pak zde do roku 1928 u, asistent truhlsk dlny, designr nbytku, potom odchz do USA kde u na Harvardu, pouv v architektue rzn mstky KESLKA KASLO WASSILI 1925 vyrbj se dodnes GAUE POJZDN KESLO

Wassily

Gunta Stolzl (1897 - 1983)

Keslo F51+sofa Nmeck textiln vtvarnice studuje v Mnichov kolu umleckch emesel, odchz studovat do Bauhausu, zde bylo vytvoeno ensk oddlen, stv se mistrin tdy na vrobu tapiseri, dobr i kreslka, Gropius si od n nechal designovat kancel BODLK , TEXTLIE, KOL 1928

PaNam, NY

Wilhelm Wagenfeld(1900 - 1990)

Nmeck designr LAMPY, SKLENN NDOB, KONVICE NDOBA NA VAEN VAJEC

Hannes Mayer (1928 - )

vcarsk architekt, sympatizuje s komunisty, je to nstupce Gropia, kter udlal velik posun od expresionismu ke konstruktivismu, racionalista, stanovil na kole sport a divadlo, je teba aby ve splo k prmyslu, je architektura, kter nen umnm , propout pli umlecky zaloen lidi, tla na dlny tapiserie a fotky aby ustoupila umleck strnka, kdy se roku 1929 prezentuje Bauhaus na vstavach, zveejuje jen sv posledn obdob 1rok -zobrazen Adolfem Hoffmeistrem 1930 ODBORN KOLA V BERNAU -vedl architektonickou vuku, urbanistick plny (nap. kolik lid na metr tveren), umn zapomenuto spe inenrsk prce -vztahy se studentkami a levicov smlen jako zminka k jeho vyhozen roku 1930

filosofii jako intelektuln zklad pro svou architekturu. Ve 30. letech 20. stolet Mies krtce na pn Waltera Gropiusepsobil jako editel Bauhausu, nicmn po ntlaku nastupujcho nacismu byl nucen kolu v roce 1933 uzavt. Jeho architekturu nacist povaovali za nedostaten nmeckou a Mies se zaal stle vce zabvat mylenkou na odchod z Nmecka, kter nakonec v roce 1937 tak odpustil. Odeel do Spojench stt, kde mu u ped jeho odchodem byla nabdnuta pozice editele katedry architektury v Chicagu. Mies se usadil v Chicagu, kde byl zhy jmenovn editelem katedry architektury pi Chicago Armour Institute of Technology (pozdji Illinois Institute of Technology, IIT). Pro tuto kolu tak navrhl jej nov budovy, vetn slavn a pro nj typick Crown Hall, kde sdlila jeho katedra. V roce 1944 se Mies stal americkm obanem. Ve sv dal karie ve Spojench sttech pokraoval v implementaci svch inovativnch mylenek, kter uplatnil napklad ve stavb rezidenn budovy na 860-880 Lake Shore Drive v Chicagu, chaty Farnsworth House pobl Plana v Illinois, Seagram Building na 375 Park Avenue v New Yorku nebo Toronto Dominion Center v Torontu v Kanad. Mies bv spolen s Walterem Gropiusem a Le Corbusierempovaovn za zakladatele modern architektury a novho jazyka v konstrukci budov. Ve sv celoivotn tvorb hledal nov umleck styl, kter by odrel novou dobu i poteby dnenho lovka. Jeho vyjden bylo jasn, jednoduch a funkn, pouval pesn linie a pmoae definoval prostor. Uval hlavn prmyslovou ocel a tabulkov sklo, kter dodvaly jeho prostorm na vzdunosti a otevenosti. Jeho pstup k modern architektue me bt definovn jeho oblbenmi renmi, e mn je vce a Bh je v detailech. Svt modern architektury ovlivnil tak svou rozshlou pedagogickou innost. Mies se rovn zabval nbytkovm designem, mezi jeho nejslavnj dla pat jeho kesla pro barcelonsk pavilon a vilu Tugendhat, kter vytvoil z ern ke a oceli. Na svch designech spolupracoval se svou drukou designrkou Lilly Reich. Reichov byla Miesovou ptelkyn v letech 1925 a do jeho odchodu do Spojench stt v roce 1938. Mies zemel 17. srpna 1969 v Chicagu, byl pohben na tamnm hbitov Graceland. Nejznmj Miesovy stavby: - American Life Building Louisville, Kentucky (1973; dokoneno po Miesov smrti Brunem Coneratem) - Caroline Weiss Law Building, Cullinan Hall a Brown Pavilion pro Museum of Fine Art, Houston, Texas - Colonade and Pavilion Apartments, Newark, New Jersey - Highfield House Condominium, Baltimore, Maryland - IBM Plaza, Chicago - Nmeck vily Riehl a Urbig (Postupim), Peris a Werner (Zehlendorf), Kempner (Charlottenburg), Eichstaedt (Wannsee), Feldmann (Wilmersdorf), Mosler (Babelsberg), Lange/Ester (vila a museum, Krefeld) - Neue Nationalgalerie, Berln - Pavilon pro Mezinrodn veletrh, Barcelona - Toronto Dominion Centre, Toronto, Kanada - Vila Tugendhat, Brno -nvrt pro vstavu roku 1935, oficiln architekt nacistick e, funkcionalismus, germnsk architektura (odkaz youtube : attemp to beme Hitlers architekt) PAMTNK REVOLUCE komunistick architektura, umn samo o sob -vem studentm na Bauhausu ukon studium, a se znovu pihls a pijme tam jen ty, kte nejsou politicky aktivn, ti co se nepovolen vracej nechv policejn vyvst, zkaz politick innosti -roku 1932 kolu rozpout, roku 1937 odchz znechucen z Nmecka do USA, protoe ho nacisti jako architekta neuznvaj,odmtnut Hitlerem, v USA si vytvo legendu jak byl proti faismu,

Ludwig Mies van der Rohe (1886 1969)

Nmeck architekt Ludwig Mies van der Rohe se narodil 27. bezna 1886 v Cchch jako Maria Ludwig Michael Mies. Jeho otec byl kamenkem a v jeho dln tak Mies pvodn pracoval. Odtud pak peel do berlnsk kancele interirovho designra Bruno Paula. V letech 1908 a 1912 pracoval u architektaPetera Behrense, pod jeho vlivem rozvjel svj architektonick pstup, kter byl hluboce ovlivnn pruskm klasicismem, ruskoukonstruktivistickou kolou a prac holandsk skupiny De Stijl. Behrens brzy poznal Miesv nevedn talent a nabzel mu vechny mon prostedky ke zdokonalen se. V tto dob Mies zaal navzdory nedostatku patinho vzdln architekta pijmat samostatn zakzky. Tak si zmnil jmno na vce aristokratick van der Rohe, snad aby potvrdil svou pozici mezi kulturn smetnkou tehdejho Berlna. Svou samostatnou kariru architekta zaal Mies navrhovnm dom pro majetn nmeck obany, kter odrely pevn nmeck tradice. Po prvn svtov vlce zaal Mies ve sv tvorb vce experimentovat s modernmi styly, ve kterch se inspiroval hlavn tvorbou Waltera Gropiuse a Le Corbusiera. Podle naukAdolfa Loose zaal sv stavby oproovat od ornament a dekorac, sv snahy o zjednoduen siluety stavby pak pestavil v roce 1921 svm celosklennm mrakodrapem na berlnsk Friedrichstrae, po kterm nsledovala stavba doasnho nmeckho pavilonu pro Mezinrodn vstavu v Barcelon v roce 1929 a jeho slavn vila Tugendhat v Brn, dokonen v roce 1930. Cel ada Miesovch projekt nebyla realizovna, byly na svou dobu pli inovativn. Od roku 1923 Mies spolupracoval s asopisem G, kde publikoval v prbhu 30. let adu pspvk k architektue tto doby. Stal se lenem profesorskho sboru na progresivn kole Bauhaus, kde vedl katedru architektury. Jeho zmrem v tto a nsledujc dob se stalo vytvoit neutrln kontemplativn prostor prostednictvm architektury zaloen na opravdovosti materilu a strukturln celistvosti. Spolen s dalmi leny Bauhausuhlsal funkcionalismus, jednoduch geometrick formy a istotu designu. Ve svm zodpovdnm pstupu k architektue tak studoval filosofii, kter by mu pomohla vce porozumt zkladnm poadavkm doby i jejich lid, pouval

Nmeck pavilon

Lounge chair

Barcelona chair