4 - Umění antického Řecka a Říma

architektura, sochařství, malířství

● Antické Řecko a Řím jsou také považovány za klíčové civilizace, které měly
výrazný vliv na vývoj umění. Řecko se proslavilo jako kolébka západního
umění a Řím následně převzal řecké umělecké vlivy a rozvíjel je dále.

● V antickém Řecku bylo umění důležitou součástí každodenního života a

kultury. Známými řeckými uměleckými projevy jsou sochy, architektura a
keramika, které byly inspirovány mýty a náboženskými motivy. Řecké sochy
jsou známé pro svou dokonalou anatomii a přirozené pózy, které byly později
vzorem pro mnoho umělců po celém světě. Řecká architektura se proslavila
díky slavným stavbám, jako například Parthenonu na Akropoli v Athénách,
který byl postaven v 5. století př. n. l.

● Římské umění bylo ovlivněno řeckým uměním, ale mělo vlastní

charakteristické rysy. Řím se proslavil především díky svému
monumentálnímu architektonickému stylu, který se projevil v budování
velkých veřejných staveb, jako například Kolosea a Fóra Romanum. Římané
také vynikali v malování a mozaikách, které byly často inspirované antickou
mytologií a historií.

● Obě civilizace výrazně ovlivnily vývoj umění v pozdějších obdobích, jako

například v renesanci a baroku. Díky tomu jsou antické Řecko a Řím stále
považovány za důležité kulturní dědictví celého světa.

1. ŘECKO
- a) předarchaické období (12. až 9. století BC)
- b) archaické období (8. až 6. století BC)
- c) klasické (5. až 4. století BC)
- d) helénistické (4. až 1.století BC)
- z Řecka vychází mnohé kultury
- původ řecké civilizace není znám
- Dórové ovládli Acháje
- od příchodu Dórů vládla nejprve rodová aristokracie, po nich tyranidy a pak
demokracie (městské státy = polis)
- otrokářství
- rysy umění

● ovlivněno krétským umění → měli spolu obchodní styky

● vycházelo z reality (protiklad krétské fantazii)

● umění zobrazuje nejen bohy → člověk není závislý na bozích

● měřítkem umění je člověk (dokonalý, milující krásu, rozkoš)

● estetika (kalokagathia) a harmonie

● bohové jsou podobní lidem

● všestranně nadaní umělci (architektura ve spolupráci se sochařstvím)

architektura
- opět architrávový systém
- směřuje k odlehčování
- stavební řády

● rozlišujeme je podle sloupů

: dórský - nejjednodušší → nemá patku

- „mužský“ (pevný, jednoduchý, mohutný, nižší)
- vznikl na Peloponésu
- Delfský chrám, Apollónův
: iónský - má patku a složitější žlábkování
- hlavice s volutami
- „ženský“ (tenčí, jemnější, zdobenější)
- vznikl v Malé Asii
- v Efesu, v Milétu, v Halikarnasu
 : korintský - vznikl z iónského
- hlavice je zdobená rostlinnými motivy (listy akantu)
- dřík může být nahrazen karyatidou (socha ženy) nebo
atlasem (socha muže)
- chrámy

● základem pro chrám je megaron

● oheň byl z vnitřní síně přesunut před chrám

● lidé nesměli dovnitř chrámu → vše se odehrávalo venku

● měly barevné zdobení

- památky

● archaické : Héřin chrám v Olympii

: Artemidin chrám v Efesu

: Diův chrám v Olympii

● klasické : Akropole - kultovní místo v okolí Athén

- vyvýšený pahorek s množstvím chrámů

- Parthenón (chrám zasvěcený bohyni Athéně, od
architektů Iktina a Kallikrata, před chrámem stála desetimetrová socha Athény)
- propylaje (zastřešené vstupní brány se sloupy, vstup na
Akropoli)
- chrám Niké (vítězství, v iónském stylu)
- Erechteion (chrám v iónském stylu, 4 korintské sloupy
s karyatidami)
- pod Akropolí stála divadla
: Mausoleum v Halikarnasu
: pod Akropolí 2 amfiteátry – Dionýsovo a Herodesovo divadlo
: amfiteátr – divadlo v přírodě, dole je orchestra, zadní budova na
převlékání je tzv. skené, ženy hráli muži

● helénistické : shromaždiště nebo kolonády

 : Pergamský oltář (Diův chrám) – stavba vyzdobená reliéfními
postavami (jakoby vypadávající z kontextu), boje mezi bohy a titány (velmi
živelné)
: stadiony – například 200x35 m, zaokrouhlené okraje, místa až pro
300 000 lidí
: stoa – starořecká sloupová síň, na náměstí, sloužila ke stínu,
obchodování, řečnění
: gymnasion – ústav pro vzdělání, hlavně tělesné, původně se
školili jen muži
: palestra – zápasiště, někdy součást lázní

sochařství
- v nejstarším období postavy a sochy strnulé
- perfektně uměli vyjádřit pocity, nálady, anatomii
- sochy byly polychromované
- chrýzelefantili

● zlato a slonovina na dřevěné soše

- využívali inkrustaci
- a) archaické období

● kúros : jinošský akt, hlavně atleti

: ruce připažené k tělu, v pěst, většinou nakročena levá noha směrem

kupředu, tzv. archaický úsměv (strnulý výraz)
: např. Kúros z Mélu, Kúros z Anavisu, Bronzový Apolen, Muž s teletem

● kontrapost: nakročená, pokrčená jedna noha, tělo přizpůsobené, nakloněná

ramena a hlava

● koré : dívka, strnulý výraz obličeje, bohatý účes a oblečení

: např. Koré v chytonu

- b) klasické období

● klasický styl : přísný, chladný, postavy bez úsměvu

 ● Myrón : Diskobolos (nádherné propracování svalů)

: sochař pohybu, gesta a okamžiku

● Kritias : Delfský vozataj (žádný konkrétní muž, podle určitých představ

dokonalosti, tvář zdobená inkrustací, klidná síla)

● Polykleitos : utvořil kánon (tělo na výšku 7 hlav)

: Doryforos (socha muže, nese kopí, ideální typ, kontrapost)

● Feidias : vyzdobil sochami Pantheon

: socha boha Dia v Olympii

● mokrá drapérie : sochy a reliéfy mají na sobě jakoby zmoklí oděv

● Práxitelés : bral náměty z náboženství

: autor prvního ženského aktu – Afrodita (zjemnělá nadýchaná

krása)
: Hermes s Dionýsem (zjemnělé)

● Skopas : hodně používal vášně

: vyzdobil Mauzoleum v Halikarnasu

● Lysipos : ztvárňoval například Alexandra nebo atlety

: vytvořil vlastní kánon (tělo na výšku 8 hlav)

: socha Apoxyonenon
- c) helénistické období

● náměty žen : např. Venuše mélská

● satirové, kentauři

● rozlišujeme 3 školy : I/ alexandrijská – pouliční náměty, černoši, žebráci,

tanečnice
: II/ pergamská – obři, ludirové, Pergamský oltář
- Umírající Kelt, Kelt zabíjející se nad mrtvou
ženou
 : III/ rhodská – Lakakón a jeho synové (otec chrání syny
před hadem)

malířství
- nedochovaly se fresky
- malby na vázách

● geometrické tvary, meandry, vlnky

● černofigurový a červenofigurový styl

● Dipylské vázy : u vchodu na hřbitov

Skulptura
- vzniká odebíráním hmoty, dřeva, kamene
- socha tvoří jakési jádro, k němuž se sochař pomocí nástrojů dopracovává

Plastika
- vzniká přidáváním a tvarováním hmoty, hlíny, vosku, sádry
- modelování směřuje jaksi ven, směrem od jádra

Reliéf
- plošné sochařské dílo, dosahující iluze prostorovosti a objemovosti redukovanými
plastickými tvary
- je určen pro frontální pohled (zepředu)
- vyskytuje se ve třech variantách

● a) nepatrně vystupuje : pak se nazývá basreliéf

● b) vystupuje vysoko : vzniká vysoký reliéf, tzv. hautreliéf

● c) je vhlouben : jde o en creux [ankré]

710 slov
2. ETRUSKOVÉ
- jde o spojení Řecka a Říma, objevují se na Pyrenejském poloostrově asi v 7. století
př.n.l.
- umění ovlivněno náboženstvím, magie – věštění (z letu ptáků, blesků, vnitřností
zvířat,…)
- templum = posvátné místo (od země až nahoru), kde věštili
- obchodovali s Řeky a Egyptem
- poznamenáni deformací, ošklivostí, zobrazovali realisticky, objevují se karikatury,
zjednodušení

architektura
- hrobky

● a) šachta : do ní vsunuli urnu i s dary

● b) kruhové : vytesávali je do skály směrem dolů, falešná klenba, vlezl se do

ní i sarkofág

● c) tumuly : jáma, z hlíny mohylka (dole podezdívka), tzv. kuželový hrob

- obytné prostory se nedochovaly (dřevo,…)

- chrámy

● podezdívka z kamenů, ale pak dřevo a kameny, což se nedochovalo

- střediska, města

● na akropolích, opevněné, i terasovité zástavby, vycházeli z terénu, dobře

technicky nadaní

sochařství
- vynikající na zpracování hlíny
- terakota

● jakákoliv vypálená hlína, většinou neglazovaná

 ● Apolón z Veí : původně barevný, stál na vrcholu stavby, v životní velikosti

- zacházeli dobře i s bronzem, tvořili i z alabastru, nejtypičtější byla však hlína

- sarkofág

● schránka na mrtvého

● zdobené, na nich například reliéf mrtvého i s manželkou, zobrazení v leže,

vzpřímený, opírá se o lokty – vyjádření pohody, klidu, míru
- volná socha

● Římská vlčice : Romulus a Remus byli dodáni až v renesanci

● Pseudobrutus : kovová busta, inkrustace, vyvážený

psychologický portrét, vyjadřuje myšlenkový pochod

malířství
- věřili v posmrtný život (v hrobech památky jako výjevy z hostin, tanec),
představovali si posmrtný život velmi vesele, symbol shledání
- Tarquinie

● město, kde se vyskytuje hodně hrobů, každá hrobka byla typické nějakým
zvířetem (pestré, bezprostřední, přírodní tématika)

● Hrobka leopardů, Hrobka býků, Hrobka lvic, Hrobka štírů

umělecké řemeslo
- granulace

● technika zdobení, malé, nejčastěji zlaté granulky, které svářeli do určitého

tvaru (knoflíky, šperky, náušnice, zrcadla,…)
- cizolování

● obrušování kovových soch

- buchero

● keramika, která je leštěná tak, aby připomínala kov

3. ŘÍM
- 5. – 1. století : republika
- 1. století – 395 : císařství
- 395 n.l. : rozdělení říše
- 476 n.l. : zánik Západořímské říše
- náboženství ovlivňuje umění (v říši vládne polytheismus, ale to se změní, když je
roku 313 n.l. přijat edikt milánský)
- umění vychází z Etrusků, ale znali i řecké umění (Kréta, Mykény)

architektura
- mohli hodně stavět, protože na to měli dost prostředků i materiálu
- stavěli jak světské tak i náboženské stavby
- chrám

● navazuje na helénistický styl, ale je důležitý vnitřní prostor, protože do chrámu

mohli i lidé

● a) z megaronu : obdélníkový půdorys

● b) pantheon : kruhový půdorys

: osvěcovali chrám seshora (otvor uprostřed střechy, průměr 9 m,

: stropní kazety (ohromně velká kopule, průměr 43,2 m, bez
konstrukce)
- mauzolea

● hroby, pohřbívali do rakví, pak do katakomb

● Andělský hrad

- domy

● a) atriové : ve středu domku atrium (nádvoří), uprostřed něj bazének nebo

studna, dva vstupy do místností a sloupy
: zvenku jakoby opevněné kvůli stínu a chladu
 : uvnitř ložnice, obývací místnost, kuchyně, dílny, vozovny, krb,
otvory ve střeše kvůli dýmu a zápachu

● b) činžovní domy : tzv. insula, několikapatrové (5-7 pater), balkónky, 1

záchody na patře
- bazilika

● vícelodní, nesloužila k náboženským účelům ale k obchodování, diskuzím,…

- amfiteátry

● Colosseum : obvod 537 m, výška 50 m, původně částečně

zastřešené, každé patro jiný sloup (dórský, iónský, korintský),
zdobeno spoustou soch bohů, kapacita až 45 000 diváků, i vodní
bitvy, zápasy (šelmy, dravci,…)
- akvadukt

● prvotní funkce : vede vodu, druhotná funkce : most, komunikace

● Gardský most : 275 m dlouhý, 50 m vysoký

- silnice

● Via Appia (=šiška)

- lázně

● =thermis, zadarmo, aby tam mohl jít kdokoliv a diskutovat tam, teplá i studená
voda, hry,…
- fóra

● náměstí, kolem dokola divadla, chrámy, lázně, obchody, bazilika

● Forum Romanum

- vítězné oblouky, vítězné sloupy

- divadla

● už ne tak dobrý terén, kolem lešení a na něm sedadla

● divadla v Oranže, Arbes

- cirk

● ne kulatý, ale elipsa, hlavně sportoviště (zápasy, štvanice,…)

● Cirk maximus : až 250 vojáků

- paláce

● komplex více budov, divadla, lázně, závodiště, koupaliště,…

● Hadrianova vila : i podzemní život, tunely v podzemí (tudy tahali otroci věci),
vodní divadlo

● Neronův zlatý dům : otáčivá jídelna

sochařství
- zvali si umělce z Řecka
- náměty : historie, dobové scény, psychologické portréty
- mizí polychromie
- většina děl součástí něčeho (chrám, amfiteátr,…), sochařství odděleno od
architektury
- portréty

● Scipio Afričan : první psychologický portrét, busta, dokonalé proporce,

inkrustace

● Cicero, Caesar : mužné rysy, někdy místo vlasů nános vosku, naturalistické

● Marcus Aurelius : první sousoší na Kapitolském náměstí, dynamické detaily,

odhodlaný výraz
- reliéfy

● dokonalý, zdobí vítězné oblouky a sloupy, spodobňují historii, oslava

vítězných bojů

● Titův vítězný oblouk : postavy, které hodně vystupují jakoby vepředu, zploštěné
za nimi, harmonické, konkrétní, přesné
 ● Konstantinův vítězný oblouk, Traianův vítězný oblouk, Hadriánův vítězný
oblouk

● Hadriánův vítězný sloup : spirála, má 18 pásů, 200 m, záznamy bitvy s Dáky

- od 3. století vliv orientálního umění, sochy strnulé a konvenční

malířství
- od 5. století se vyvíjí pouze v interiéru
- snažili se o zachycení reality, ale zjednodušovali ji až k iluzi (základ stylu, který měl
vzbudit dojem skutečnosti)
- vytvářeli fresky, mozaiky, inkrustaci, deskové malby, faunské portréty, knižní
malbu
- u Říma se toho moc nedochovalo, ale v Pompejích se toho zachovalo hodně
- díla dělíme do 4 škol

● a) inkrustační : napodobuje inkrustaci (do zdi namalují, jakoby tam

bylo dřevo nebo kameny, ale nejsou tam)
: Dům Gryfů (malé kousky stěny – v Římě)

● b) architektonická : zobrazuje iluzi města, přírody tak, že to vytváří zdání

prostoru
: Vila Mysterií, Labyrint (Pompeje), Luciin dům (Řím)

● c) ornamentální : stěny tónované světlou barvou a na tom

ornamenty nebo přímo namalované reprodukce třeba obrazy
z jiných domů
: Neronův zlatý dům

● d) divadelní : prostor vypadá jako divadelní kulisa včetně herců

: Dům Vettiů (Pompeje)

umělecké řemeslo
- dokonalé kameje = řezba do drahých kamenů, největší 26 cm, z toho hlavně
šperky