1) Pravěké kultury – paleolit, mezolit, neolit

Datace:
 Paleolit: 600 000 – 10 000 př. n. l.
 Mezolit: 10 000 – 4000 př. n. l.
 Neolit: 4000 – 2000 př. n. l.

Paleolit
 pěstní klín (technicky a tvarově nedokonalý)
 pěstní klín pravidelného mandlového tvaru
 homo sapiens (člověk moudrý)
 první projevy výtvarného umění
 estetizace pracovních nástrojů
Teprve člověk (homo sapiens) překročil hranici mezi výtvarnou kulturou a výtvarným
uměním. Dokázal vytvořit obraz z vlastní představy, začal tvořit, aby něco zobrazil – vyjádřil.

Společnost a prvotní ideologie

 MATRIARCHÁT = vedoucí postavení ženy jako rozmnožovatelky rodu
a ochránkyně ohně
 Muži lovili, ženy se staraly o oheň, sběr, potomstvo

Postupem času se vytvářely i prvotní ideologie:

 ANIMISMUS
o oduševňování přiŕ ody
o projevil se v kultu mrtvých (pohřby s milodary)
 TOTEMISMUS
o nadpřirozené siĺ y (bytosti ve zviŕ ̌ atech)
o hlavní životní zájem → úspěšný lov
o obřady lovecké magie
 FETIŠISMUS
o nadpřirozené siĺ y sid́ lić í ve věcech (např. kmen, strom, studánka)
 KULT MATKY
o k zachování rodu
o bohyně plodnosti tzv. „venuše“

4 druhy výtvarné činnosti

1. Jeskynní malby na skalních stěnách
2. Sošky lidí a zvířat
3. Drobné předměty zdobené kresbou, rytinou nebo řezbou
4. Šperky

Paleolitické stavby vzhledem k malé trvanlivosti zanikly

(chýše ze dřeva, proutí, kůží utěsněné mechem)

Podle výtvarného slohu rozlišujeme dva druhy:

 ZÁPADOEVROPSKÝ – směřující k realistickému zobrazování
 VÝCHODOEVROPSKÝ – směřující k geometrické abstrakci
Jeskynní malby
 Nejvýznamnější památky pocházejí z tzv. frankokanteberské oblasti
(Pyreneje – jižní Francie – severní Španělsko)

Náměty jeskynních maleb

 Svislé čáry, nepravidelné tahy připomínají abstrakci, nepravidelné tahy se vlní
a přecházejí v hadové tvary, snaha vyplnit prázdné stěny, z maleb je patrná hluboká
úzkost tehdejších tvůrců
 Nová etapa maleb – převážně malby zvířat, inspirace důvěrně známým prostředím
lovu, kromě zvířat znázorňovali také lidské postavy

Techniky jeskynních maleb

 Rytím prsty do měkkého jílu, později používali rydla
 Nátěry
 Roztíráním dosahovali různých odstínů
 Studené barvy jako modrá a zelená se vůbec nepoužívaly
 Malby jsou umístěny v podzemních, někdy špatně přístupných jeskynní bez
slunečního světla (svítili si pomocí loučí a kahanů)
 Obrazy pokrývají stěny i strop, někdy využívají vypuklin
(pro zesílení iluze plastičnosti)
 Řazení bez kompozice, spíše do vlysů

K nejstarším malířským projevům řadíme obtisky rukou s barevně vyznačeným pozadím tzv.
makarónské kresby.
V poslední vývojové fázi došlo k plastické modelaci tvarů a používání barevných odstínů,
což se schopností správného anatomického zobrazení zvířete, tělesných detailů a přesného
zachycení pohybu vedlo ve vynikající: PALEOLICKÝ REALISMUS (první kompoziční
záměry, vznikl scénický obraz)

Nejvýznamnější památky:
 Španělská jeskyně ALTAMIRA
o Altamira (asi 13 000 př. n. l. objevena roku 1879 barvy – bíla, oranžová, černá,
červená, hnědá, žlutá, zobrazovaná zvířata v běhu, skoku)

Soubor maleb ze stropu první síně jeskyně Altamiry. Jde o první a zároveň nejvýznamnější zdobenou jeskyni, která byla
objevena. Strop síně je 18 m dlouhý a 9 m široký, ale jen 2 m vysoký. Každý výčnělek zdobí obraz bizona a celek působí
dojmem bujného stáda vrhajícího se k nohám velké laně, která hledí z pozadí sálu směrem ke vstupu. Polychromní malba
laně je přes 2 m dlouhá.
 S obdivuhodným realismem je znázorněn pohyb zvířat. Základní obrysová kresba je provedena manganovou černí
a vyplněna rozetřenou žlutí a okrem, které dávají tělu plastický tvar.

 Francouzská jeskyně LASCAUX

o Nachází se zde cca 600 maleb, významný „sál býků“, často zobrazovaná
zvířata zasažena šípy

Dva skalní fragmenty jeskyně Lascaux. Jsou skutečná mistrovská díla, dovršující dlouhý vývoj. Nejzdařilejší výtvor
paleolitického umění. Zvíře s rohy měří 1,6 m.

 Jeskyně ROUFFIGNAKU
o Jeskyně „sta mamutů“, kresby, rytiny

Mamut skalních maleb v jeskyni v Rouffignaku. Bohatství detailů, živý výraz očí a výstižné postoje zvířat uspořádaných se
zřejmým smyslem pro kompozici, prozrazují mistrovskou ruku pravěkého umělce. Postavy mamutů provedené smělými tahy
černou barvou, měří 60 -70 cm.
Sošky lidí a zvířat
 Kultovní sošky ženské postavy (Velká matka – „Venuše“, zasvěcena kultu plodnosti)
 Figurky nahých žen bez pohybu, nepropracované ale s plasticky nadsazenými znyly
ženskosti (mateřská funkce ženy, zachovatelka rodu)
 Nalézáme je v širokém území, mužské postavy jsou vzácnější
 Drobné sošky zvířat sloužící jako amulety v lovecké magii

Venuše s rohem Proslulá Venuše z Laspugue. Nejreprezentativnější

Pravěké Venuše odpovídají zdá se jiné estetice než skalní skulpturou pravěkého umění. Je vyřezaná z mamutího klu.
zvěrné malířství. Tato Venuše s rohem byla objevena Velikost 14,7 cm.
v Lausselu ve Francii. Má zbytnělé tvary, jakoby znetvořené
opakovaným mateřstvím. Měří 43 cm.

Venuše mentonská, ženská soška Řezba bizona v sobím parohu nalezené v jeskyni La Madelaine ve Francii,
dokládající patrně domáckou Neobvyklá poloha hlavy, která patrně naznačuje, že si zvíře olizuje bok, je
řemeslnou tvorbu z nichž se později odvozena z tvaru materiálu. Velikost 10 cm.
vyvinula výroba fetišů.
Rytiny a řezby
 Drobné předměty byly zdobeny rytinou nebo řezbou
 Vrcholným projevem byly tzv. „Náčelnické hole“ s rytinami zvířat

Skákající kůň. Patří k nejproslulejším výtvorům. Má velký význam pro datování jeskynní tvorby, neboť na jeho hřívě se
objevují tytéž detaily jako u koní ze souboru maleb. Velikost 28 cm.

Hlavička z Brassempoy

Šperky
 V mladším paleolitu byly nalezeny doklady šperků (náhrdelníky, náramky) zdobeny
abstraktními ornamenty
 Pro náhrdelníky se používaly kaménky, zvířecí zuby, kosti, mušle i jantar
Paleolitické památky v ČR
 První stopy člověka na našem území ve starším paleolitu pocházejí
z roku 250 000 př. n. l. Morava byla významným sídlištěm lovců mamutů a sobů
(prolínali se zde slohové postupy východoevropský i západoevropský)

 Předměstí u Přerova

Mamutí kost s rytinou ženy Realistická figurka mamuta Dolní Věstonice – náhrdelník

 Dolní Věstonice u Mikulova

Věstonická Venuše Medvídek Hlavička ženy z mamutoviny

 Koněpruské jeskyně
o Dýky s rytinou divokých koní

Mezolit
 proměna přiŕ ody – odchod ledovců na sever, lesostepní krajina
 příprava na hospodářský a společenský převrat v neolitu
 lidé lovili ryby, drobnou zvěř, sbiŕ ali zrna, začali si ochočovat zviŕ ̌ ata (nejprve psa)
 mezolitický člověk opustil jeskyně
 místo realismu a magického umění začal vytvářet jednoduché schematické kresby
(způsob obrazové kroniky) na vnějšim ́ prostranství
 jedna z prvních kreseb ve střední Evropě v jeskyni Domica, Slovensko → tři
geometrické obrazce, kult plodnosti
 dále také východní Španělsko, Alpy, Skandinávie
Neolit
 hlavnim ́ zaměstnániḿ neolitického člověka bylo zemědělstvi,́ chov dobytka
 první společenská dělba práce – směna naturálnić h výrobků
 vznik řemesel, nové suroviny – vlna, tkaní látek, výroba keramiky, stavba vesnických,
dřevěných domů
 patriarchát – rostoucí význam mužů v zemědělství = nadvláda mužů
 vznik kmenů
 člověk se začal soustřeďovat k přiŕ odnim
́ jevům, které ho ovlivňovaly (zem jako
matka, zivitelka, slunce dárce tepla a světla, déšť, bouře, blesky, ...) opustil původní
̌
kult lovecké magie

IDEOLOGIE:
 i nadále TOTEMISMUS
 rozvij́ ejić í se FETIŠISMUS
 vznik MANISMU (kult předků)
 upevnění pohřebních rituálů (obřady s milodary, víra v posmrtný život)

Architektura
 světská = obytné domy, hospodářská stavení
o stavební materiál – dřevo, hliń a
o obytné domy vznikaly v primitivních obytných jámách s obdélniḱ ovým
o půdorysem, stěny byly z nosných kůlů opletených proutim ́ a pomazaných
hliń ou, byly zastreseny kuzemi, strecha kryta slamenými došky
̌ ̌ ̊ ̌ ̌ ̌
o Neolitická světská architektura - dlouhý dům, rekonstrukce
 kultovní = chrámy, hroby
o tzv. megalitická monumentální architektura
o kultovní stavby byly z mohutných kamenů – MEGALITY (=velké kameny)
děliḿ e je na:
 MENHIRY (vztyčené kameny)
 DOLMENY (vztyčené kameny s vodorovným překladem)
 KROMLECHY (svatyně s kruhovým půdorysem, nejznámější
kromlech – Stonehenge v jižní Anglii, je to chrám zasvěcený kultu
slunce, cca 1 800 př.n.l.) dolmen, menhir, Francie

Proslulé aleje v Carnaku (Morbihan,

Francie). Tvoří je několik tisíc menhirů,
rozestavěných v rovnoběžných řadách na
obrovské rozloze v délce 1 km. Jsou
svědectvím prosperující a pevně
organizované společnosti.
Detail svatyně ve Stonehenge (Salisbury, Velká Británie), která je nepochybně nejpůsobivější pravěkou svatyní z celé Evropy
a jedním z prvních zárodků architektury. Je to megalitická stavba, jejíž půdorys je založen na spojení kružnice a podkovy.
Vnější kruh má průměr 100 m. Balvany na obrázku jsou vysoké 4,2 cm a váží 40 – 50 tun.

Půdorys a rekonstrukce původního stavu megalitického souboru ve Stonehenge. Tato svatyně byla postavena na počest
slunce; její půdorys ve tvaru podkovy je orientovaný tak, aby osa procházela bodem, v němž vychází slunce v nejdelší den
roku. Obrovské balvany zde byly dopraveny z Marlborough Down, vzdáleného 30 km od Stonehenge, a pečlivě opracovány
velkými kamennými kladivy. Ostatní menší kameny modré barvy byly přivezeny z Walesu, vzdáleného před 160 km.
 Sochařství
 stejně jako v paleolitu drobné sošky „venuši“́ ale z pálené hliń y
 kultovní zviŕ ̌ ecí sošky, některé i malované
 kultovní nádoby v podobě zviŕ ̌ at
 hlavním důvodem pro výrobu keramiky byla úschova potravin, tekutin, mouky a obilí
 nádoby se modelovaly ručně
 neolitická keramika:
o VOLUTOVÁ
o VYPÍ CHANÁ
o ŠŇŮROVÁ
o ZVONOVÉ POHÁRY
o MORAVSKÁ MALOVANÁ (bohatých tvarů)

Neolitická plastika - antropomorfní, ženský idol Neolitická plastika - model chaty, Střelice Neolitická keramika - šňůrová

Zvoncový pohár z Ciempozuelos, Španělsko. Neolitická keramika – moravská malovaná

Po prvních nezdobených keramikách se
člověk naučil zdobit keramické nádoby
zářezy do měkké hlíny. Velmi krásný
exemplář z Ciempozuelos, nazvaný podle
svého elegantního tvaru, který připomíná
zvon, je zdoben pásy pravidelných
geometrických ornamentů. Je to výtvor
usedlého umělce, patrně zemědělce. Nádoby
z 3. tisíciletí byly hlavním prostředkem šíření
abstraktních zdobných motivů a mnohé z nich
byly skutečnými uměleckými díly.
 Čtyři ukázky keramiky z Vaux a z Borsetu v Belgii. Rafinovaná geometrická výzdoba svědčí o velkém estetickém
smyslu. tvorby, tvarově i stylově velmi bohaté. Není již rozložena do pravidelných pásů jako výroba z Ciempozuelos,
ale nastupuje odvážně cestu abstraktní geometrické

UŽITÉ UMĚNÍ
 tkaní jednoduchých látek (len, vlna, bavlna), ženská práce
 tesařstvi,́ mužská práce
o dřevěné vesnické stavby
o dlabání člunů
o výroba zemědělského nářadí
 dřevěné násady seker tkalcovský stav
Doba bronzová a železná
 bronzová revoluce přeměnila vesnice v lidnatá města
 řemeslná výroba, rozkvět obchodu
 keramika (tvrdá, pevná) byla převýšena kovem (pevný,
pružný, odolný) Únětická kultura - měděná keramika
 rozšiŕ ̌ ení použití bronzu = rozvoj nových řemesel
(hornictví, hutnictvi,́ kovolitectví, kovotepectvi,́ zlatnictví, klenotnictví, kovářství)
 bronzové nástroje ulehčily práci → druhá společenská dělba práce = oddělení
řemeslné výroby od zemědělství a pastevectví
 rodové zřiź ení (všechno patří všem a spravedlivě se děli)́ se začalo rozpadat →
vytvoření společenských třid́ a vznik prvnić h států
 objev piś ma zlatnictvi:́
o technika filigránu (tenké různě splétané vlákna vytvářejić í ornament
přiletovaný k podkladu)
o technika granulace (drobná zlatá zrnić ̌ ka přiletovaná k podkladu
v ornamentální sestavě)
 Proslulý Sluneční vozík z Trundholmu, který byl údajně zasvěcen slunci. V bronzovém věku se skulptury stále více
stylizovaly a dospívaly k estetické dokonalosti, jejímž příkladem je i tento votivní vozík tažený koněm. Kotouč je z bronzu
potaženého zlatou fólií s tepanou spirálou, což bylo v bronzovém věku severoevropskou zvláštností.

Typy měděné keramiky únětické kultury Měděné sekeromlaty z Roudnice Mohylová kultura – zlaté náramky 15. – 16. století př. n. l.