Typografický Manua (Beran A Kol) L

AKTUALIZOVAN
Po nkolika letech od uveden Typografickho manulu autora Vladimra Berana vychz tato oblben uebnice zklad potaov typografie a pravidel sazby v aktualizovanm a doplnnm vydn. Krom t hlavnch st vnovanch psmu, sazb a nvrhu jsou zde i nov kapitoly od renomovanch autor, kter vs seznm se zklady tiskovch technologi, knihaskho zpracovn, histori i souasnost vroby psma a se zklady vizuln komunikace.
TYPOGRAFICK MANUL
PlSMa
SAZBA
prvn grafick asopis
Na osmaedesti barevnch kdovch stranch vs Font zavede do svta reklamn grafiky a DTP. Mezi pravideln rubriky patri PREDSTAVUJEME (zde bv pedstavena urit reklamn agentura), ROZHOVOR (s grafiky, fotografy nebo jinmi umlci), HISTORIE (o vzniku a vvoji psma, typografie a polygrafie), NEJKRASNJ KNIHA (pedstavovn vtznch grafickch prav kadoron soute), DESIGN (ukzky vydarench prac v oboru), CORPORATE (reprodukce a pojednn o firemnm stylu nejrznjch obor lidsk innosti), LOGO (barevn dvoustrana s ukzkami logotyp bank, nakladatelstv, rdi, galeri atd. s jejich hodnocenm), RECENZE (aktuln literatura), POSTUPY (kuchaka pro rzn potaov triky a to Krok za krokem), TRENDY (nov technologie a postupy), SOFTWARE A HARDWARE (o programech a technickm vybaveni pro grafiky), VE ZKRATCE (aktuln zprviky z vtvarnho i technickho svta). Bez zajmavosti urit nezstanou ani soute, kter se zde pravideln objevuj. rove tohoto periodika se za posledn roky hodn zmnila a nutno podotknout, e k lepmu. asopis je uren vtvarnkm, grafikm, typografm a pracovnkm reklamnch a marketingovch agentur, tiskren a redakc. V cen pedplatnho jsou zahrnuty i plohy ve form tiskovch materil nebo CD ROM s voln iitelnmi fotografiemi. Kvalitn papr, srozumiteln uspodn lnk, zajmav oblky s perfektnm tiskem (s ukzkou holografie, estibarevnho tisku, metalickho tisku, termogravury, metalick flie, vseku, raby, voav barvy, parcilnho UV laku, stotisku, litografie nebo plnobarevnho potisku pauzovacho papru). To vechno jsou atributy, kter lze smle piadit asopisu Font. Ukzkov slo v pdf i objednvkov formul naleznete na strnkch www.font.cz.
H 8B
cPo I I q Orp mm
Just fonts.
oip t A
Day and night, bussines or pleasure, there is your one-stop source of fonts. Ve dne v noci, pi prci nebo zbav, existuje jeden zdroj vaich psem.
F
FONT - Kafka design, IJubnova 1,169 00 Praha 6 tpl n n t u ncn . < . uu rrana 6, tel.. 220 514 060-1, fax: 220 514 059, www.font.cz, email: fontkafka.c
LinotYpE
DataLine
More than 7.700 fonts for Mac and Windows operating systems in West and Central European encodings Vlce ne 7.700 psem pro operan systmy MacOS a Windows v zpadnm a stedoevropskm kdovni.
tel.+49 6172 484 424 fax +49 6172 484 429 www.fontexplorer.com tel. +420 284 811 400 fax+420 284 811 409 wwwfontexptorer.cz.
Nejkrsnjim dlem Bom je svt velik neviditeln
Bosk
vci viditeln ukazujc. Nejkrsnj je nae due, j je dno, mylenm zobrazovat v svm nitru svt i vci vekery. Nejkrsnj je e, jej pomoci vmalovvme obrazy sv due v dui druhho. Nejkrsnj je prchavou a pomjejc, a jm jako bychom ji velik psmo,
jim zachycujeme a natrvalo upevujeme e, samu o sob zadrovali, sestaven, aby trvala. Nejkrsnj jsou knihy, psmem ladn asov vzdlenm, ba dokonce i pozdnmu jimi se knihy nesmrn rychle
J. A. KOMENSK. OPERA DIDACTICA OMNIA
jimi zpodobenou moudrost poslme lidem, mstn i potomstvu. liter, Nejkrsnjim darem Bom je vynlez tiskovch rozmnouj.
Otevrte prvn dl Typografickho manulu", ve kterm se v nsledujcch kapitolch seznmte s jednotlivmi psmaskmi pojmy. Zpsob vkladu nevyaduje dn vstupn znalosti z oboru. Kad nov odborn termn je toti vysvtlen bnmi vyjadovacmi prostedky s pomoc
ilustrac a pklad. Teprve potom je v dalm textu pouvn. Vae zsoba typografick terminologie tak bude s kadou petenou strnkou postupn vzrstat a na zvr tto kapitoly pro vs bude zkladn orientace v psmech a mrnch systmech ji samozejmost.
OBSAH DLU PSMO
Znaky Psmov osnova Kresba psmovho znaku Men psma Typ psma Rodina psma Klasifikace tiskovch psem
2
4
10
14 24
28
34
Bibliografie: Bohuslav Blaej. Grafick prava tiskovin. SPN Praha 1990 Bohuslav Blaej, Run sazba, SPN Praha 1978 Ing. P. Pop. J. Flger, V. Pop, Sazba I, SPN Praha 1984 Ing. R Pop, Ing. M. Bhal, J. ermk, Sazba II, SPN Praha 1986 Mgr. Martin Sepp, Elektronick Typografia v prostred PC, UK Bratislava, 1991 Oldich Menhart Tvorba typografickho psma, SPN Praha Oldich Hlavsa, Typografick psma latinkov, SPN Praha 1960 Oldich Hlavsa, Typographia 1-3, SNTL Praha 1976-1986 Frantiek Muzika. Krsn psmo 1,2, SNKLU Praha 1963 Dr. V. Zlatohlvek, V. Breza, Polygrafick nzvoslov, PP Praha 1989 Ji Jero, Zklady sazby, VP Praha 1967 A. Vitovsk, Anglicko-esk vkladov slovnk softwaru, AV Software Praha 1992 A. Rambousek, A. Peek a kol, Polygrafick slovnk, SNR Praha 1976 V. Najbrt M. Bhal, V. Potukov, Redaktor v tiskrn, Novin Praha 1992 Jaroslav Salda, Od rukopisu ke knize a asopisu, SNTL Praha 1983 Jean-Luc Dusong. Fabiene Siegwartov. Typografie, Svojka a Vaut Praha 1996 J. A. Komensk, iv tiskrna aneb lis mylenky, CS Praha 1968 ON 88 0111 Psmo, psmastv, psmolijectv ON 88 1101 Klasifikace tiskovch psem ON 88 2503 Zkladn pravidla sazby
OBSAH TYPOGRAFICKHO MANULU
PSMO
Znaky Psmov osnova Kresba psmovho znaku Men psma Typ psma Rodina psma Klasifikace tiskovch psem
2 4 10 14 24 28 34 2 4 10 14 18 22 24 26 34 38 42 44 2 4 6 8 14 16 20 22 2 12 14 18 20
SAZBA
Mezislovn mezera Vyplovn dk dkov proklad Odstavec Zarovnan text Nezarovnan text Dlen slov Znamnka sla a zkratky Hladk sazba Smen sazba Korekturn znamnka
NVRH
Typografick pravtko Pprava text Rukopis Potn znak Sazebn obrazec Stanoven rozsahu sazby Pedpis sazby Formty papru
DODATKY
Vroba psma dve a nyn (autor Frantiek torm) Papr (autor Vladimr Kolensk) Tiskov techniky (autor Vladimr Kolensk) Dokonovac vroba (autor Vladimr Kolensk) Zklady konvenn vizuln komunikace (autor Mgr. T. Fassati)
U VOD
Prvn vydn Typografickho manulu autora Vladimra Berana bylo pedstaveno na Invexu v roce 1994. Nejen my z redakce Fontu jsme tehdy zajsali - konen je na trhu kvalitn publikace obsahujc pehledn a srozumiteln zkladn pravidla sazby a typografie. Kniha byla poteba snad vce ne sl. V t dob vrcholil boom technologi desktop publishingu a m byly tyto technologie laick veejnost dostupnj, tm vce inenr" zaalo plodit svoje logotypy, prospekty a dal materily. Jene vtina z tchto novopeench saze si neuvdomila, e se jedn o nron emeslo, kter nelze dlat dobe bez patinho studia i vyuen. A tak jim termny jako parchant, vdova i sirotek pipomnaly velicos, jen ne chyby v sazb. Ale nenechvej na koncch dek samotn psmenko", byla mon jedin typografick pouka, kterou si mezi sebou kolegitn pedvali. Jak pak musel bt div tch zodpovdnjch, kdy poprv oteveli Typografick manuli Co vechno dosud dlali patnl Ale abychom nebyli pli poven. I my, profesionlov", absolventi polygrafickch uili prmyslovek jsme ne vdy vnovali pi vuce pozornost profesorm. Tato kniha proto nala uplatnn u kadho z oboru. Ti lep do n jen nahlej mn asto. Vladimr Beran ml velk plny - postupn vydvat a do kroukov vazby manulu doplovat dal a dal kapitoly a dodatky. Pes nesporn kvality jeho publikac se ale zanedlouho projevil mal trh na zem a nakladatelstv Manul nemohlo ivit jak autora dalch publikac, tak jejich sazee, produknho a distributora v jedn osob. Na stnky naeho Fontu na rznch vstavch a veletrzch pak po adu let chodili zjemci a doadovali se publikace. Kdy jsme v nvalu ltosti prodali i posledn Typografick manul, kter jsme sam pouvali v redakc, rozhodli jsme se pistoupit k inu. A tak drte v ruce ji tvrt aktualizovan vydn, kter je doplnn o kapitoly o psmu od Frantika Storma (kterho povaujeme za fenomenln postavu souasn esk typografie, potamo psmastv) a nkter dal kapitoly, kter, jak doufme, obohatily pvodn text o dal zajmav a praktick informace. Ve zmnn boom potaovch technologi neskonil a ani odborn rove vech tch, kte pouvaj rzn grafick nebo lmac programy se rapidn nezvila. Proto jsme pesvdeni, e prvn nakladatelsk" poin vydavatelstv Fontu bude i nadle aktuln a spn. Tme se spolen s autory na dal dotisky (a pokud si to neodpustte, tak i na vai kritiku a pipomnky k tomuto vydn).
Vladimr Beran & kolktlv AKTUALIZOVAN TYPOGRAFICK MANUL O Vladimr Beran & autoi dodatk (FrantiSek Storm, Vladimr Kolensk, Mgr. T. Fassati) Grafick prava a sazba: Rada Velebilov, Kafka design Osvit: Kafka Repro Studio, s.r.o., www.reprostudio.cz Tisk vnitrn sti: tiskrna Gaudeo, s.r.o., tel.: 257 210 128 A/a oblce a uvnit knihy byl pouit devoez Abrahama van Werdta. Jmna produkt a firem uvedeni v textu mohou bt ochrannmi nebo registrovanmi ochrannmi znmkami jejich dritel. V roce 2005 vydala grafick a reklamn agentura Kafka design, jako zvltn plohu prvnho grafickho asopisu FONT. tvrt vydni. Adresa: Kafka design, Bubnov 1, 169 00 Praha 6, tel.: 220 514 060-1, fax: 220 514 059, e-mail: fontOkafka.cz, www.kafka.cz. Registrace MK CR 6143, MIC 46597.
Vae redakce
Kfttfi
gaudeo
Poznmka: Tuto publikaci je vhodn pouvat soubn s manuly jednotlivch program, nebo s ohledem na nadasovost typografickch pravidel a na velmi irok spektrum rznho grafickho software klvesov (rozdly mezi programy I jejich verzemi pro MacOS a Windows) jsme se rozhodli potaov zkratky a funkce konkrtnch z knihy vypustit program
Publikace je vytiitna na MaxiSilk - hedvbn matn, pln natran bezdev papr 115 g/m2, vyrb UPM, dodv IGEPA group. www.igepa.cz
IGEPAgroup
<
komplexn nabdka pro grafiky a prepress potae Apple, iPody, doplky,... spotebn materily, vzornky,... certifikovan ntisk
TYPOGRAFICK MANUL
IV. V Y D N
VLADIMR BERAN & KOLEKTIV
o cench dostupnosti produkt.
diMritMar k m o e t pro DTP pra o p nn
Bllohorski 45. Praha 6. tal 333 355 585, quentinOquantin ci w w quantin a w
ZNAKY
Prohldnte si pozorn tuto dvoustranu. Najdete na n psmena, slice, interpunkn a diakritick znamnka, symboly i drobn grafick prvky. Obraz kadho z nich nazvme
znak - character, type.
Zkladn soubor znak potebnch k psemnmu projevu je napklad klvesnice psacho stroje nebo potae. Pedevm je to abeceda alphabet. K vyjden eskho pravopisu potebujeme navc znamnka k rozlien rzn platnosti tho psmena. Jsou to diakritick (rozliovac)
znamnka - diacritical marks,
kterm se tak k akcenty accent. Psmeno spolen
s diakritickm znamnkem vytv akcentovan znak - accented character. Nkter akcentovan znaky jsou tak soust esk nebo slovensk abecedy. Jsou to psmena s rkou a hkem (, , , , , , , , , , , , , , a slovensk I, , ). Akcent je velk mnostv, krom hku breve a rky - acute se v dalch jazycch pouv i cedilla - cdille, ipka vzhru (ok) - circumflex (slovensk ), pehlasovac znamnko - diaeresis a dal.
Poet znak potebnch pro sazbu je vt ne rozsah klvesnice. Krom alfanumerickch znak (tedy psmen a slic) a akcent budeme potebovat i slitky (ligatury), znaky mnovch jednotek, pomlku, doln a horn uvozovky a mnoh dal znaky. 0 tom, kde je nalezneme a jak s nimi pracujeme, je pojednno ve zvltn kapitole. Pi psan se bn setkvte s pojmem velk psmena abecedy,
nebo tak hlkov psmo. V typografickm nzvoslov je sprvn vraz pro velk psmena verzlky (majuskule) a pro mal psmena minusky (minuskule). Anglicky se verzlky nazvaj
uppercase characters nebo caps
Pro zajmavost urit stoj za zmnku pvod anglickch nzv verzlek i minusek.Ten je penesen z pvodn knihtiskov sazby podle umstn runho psma v hornupper, nebo doln - lower st psmovky (kasy) - case.
a minusky jsou lowercase

characters.
Zde je jednoduch pklad: TENTO TEXT JE VYSZEN VERZLKAMI, tento text ie vyszen minuskami.
Psmov znaky (psmena) a slice. Spolen jsou nazvny alfanumerickmi znaky.
Ukzka interpunknch znamnek a vedle nich nkolik diakritickch znamnek.
a A 12 t?
V
VERZLKY minusky
Verzlky a minusky velk a mal psmena abecedy. Mezi dalmi znaky pouvanmi v sazb text jsou grafick prvky uspodan ve specilnch sadch, nebo psmena eck abecedy a symboly pro matematickou sazbu.
Kompletn abeceda pro sazbu eskho a slovenskho textu. Oproti anglick abeced je rozena o akcentovan znaky s hky a rkami, je mon i sazba akcent pro dal jazyky. Doln st ukzky obsahuje nkter dal znaky: zvorky, mnov jednotky, zkladn matematick znaky a dal prvky.
ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcdefghijklmnopq r stu vwxyz dlnor
BB/"0[]*$t%+-=x
HHÎS
PSMOV OSNOVA
O ^ Psmovou osnovu v titnm textu neuvidte. Je to pouze pomysln soustava vodorovnch lini, tzv. dotanic, kter jsou velmi dleit pi nvrhu psma. Jejich postaven toti uruje vkov proporce psmov kresby a umstn akcent. a psma - nebo t zkladn dotanice je linie, na kter sed" jednotliv psmena a jsou tak seazena do dku. Odpovd tomu i anglick pojmenovn baseline.
tah je vymezena vzdlenost a a horn dotanice ascender line. U ady psem tak
Vka minusek je vymezena vzdlenost stedn dotanice meanline od a. Tato vzdlenost
se nazv stedn vka psma, anglicky x-height (vka minusky x). Horn dotahy - ascender jsou zpravidla svisl tahy minusek b, d, f, h, k, I, . Vka tchto
vzdlenost a a horn dotanice definuje vku verzlek. Pro abecedy nakreslen eskmi psmai je vak charakteristick, e verzlky jsou ni ne horn dotahy minusek, aby rozliovac (diakritick) znamnka (akcenty) nepesahovala pes kuelku psma.
Pro doln dotahy - descender
jsou definovny opt vzdlenost dvou linek psmov osnovy, tentokrt a a doln dotanice descender line.
nm tedy zbvaj svisl tahy minusek g, j, p, q, yVkov
Obl psmena, jako o, p, c" atd. v minuskch i verzlkch, mrn pekrauj a i stedn nebo hom dotanici. k se tomu petah a pokud by nebyl psmaem pouit, psmeno by psobilo opticky men. Pro umsovn verzlkovch akcent je urena akcentov
dotanice - accent line, v naem
linie psmov osnovy. Minuskov akcenty potebuj vlastn akcentovou dotanici, kter se ve vtin ppad kryje s hom dotanici.
pkladu je to nejve poloen
O
J Stedn vka psma velmi ovlivuje itelnost Psma s vt stedn vkou jsou itelnj i v mench velikostech. Akcentov dotanice Horn dotanice
Hom dotah - Ascender "JPT1
Stedn dotanice Stedn vka * Doln dotanice Zkladn dotanice - a - Baseline
tf^^VI c Ilt y p o a r a T i e
J I Doln dotah - Descender ^^M
Zde je porovnn ti pojm se stejnou polohou dotanic. Vka hornch dotah minusek - vka verzlek umstni minuskovch akcent.
abrdepm
a b a b a p A B P a p A B P
Jet nco mlo k a: V pedchozm textu jsme si ekli, e na a sed" jednotliv psmena v dku. Toto vysvtlen pro zatek stailo, ale nyn ho musme upesnit Co se toti me stt? Pi prci v programu CorelDraw budete mt tf bloky textu jako v hornm pkladu. Zadte pkaz M Align bottom", tedy vyrovnej podle spodnho okraje, a stane se to, co vidte. Pkaz toti nic nev o a a dolnch dotazch. V tomto ppad muste provst vyrovnn na a sami, jak zobrazuje spodn pklad. Tak co nm to tedy vlastn na a sed? Pesnji je to doln okraj stedn vky psma. Zde Vm nabzm jet podrobnj vysvtlen pojmu petah. ekli jsme si, e petah je msto, kde obl tah psmovho znaku pesahuje pes nkterou z dotanic. U minusky mo" je to celkem jednoduch, protoe jin ne obl tahy nem. Zde se tedy zvtuje jej stedn vka v obou smrech, nad stedn dotanici i pod a. Stejn je to i u minusek a, e" zobrazenho pkladu. Jinak se ji chovaj minusky Kb, d, p" kde je opt zvtena stedn vka u oblch tah, ale hom ani doln dotahy se nemn. Psmeno m* pesahuje pouze oblm tahem pes stedn dotanici, ale a nepekro. A nakonec minuska mr", kter v pmm tahu nepesahuje a ani stedn dotanici a petah je opt pouze u oblho tahu. Podobn se chovaj i verzlky, kter pesahuj bu a nebo hom dotanici, ale vdy pouze v oblm tahu. Mezi petahy pat i ostr vrcholy psmen, nap. mV, A".
CGJOSU
Nkter psma maj snen vechny verzlky, kter jsou u tchto psem definovny rozte a a verzlkov dotanice cap line, co je linie psmov osnovy, kter je umstna pod horn dotanic. Verzlkov akcenty proto nevystupuj tolik z kresby dk. Pro plnost jet doplnme horn indexov a a doln indexov a. Ob linie jsou ami pro umstn index (horn index - superscript,
superior character a doln index subscript, inferior character).
Proporcionln rozvren psmov osnovy je u kadho typu psma jin a vtiskuje mu osobit charakter. V nsledujcch pkladech jsou pouity rzn typy psem, kter maj jednu spolenou vlastnost do kadho pkladu byla zaazena psma stejn velik, aby bylo mon porovnat rozdly ve stedn vce i dlce dotah.
Vzjemn pomr velikosti stedn vky k dlce hornch a dolnch dotah m znan vliv na kresebnou vyrovnanost a itelnost psma i celkov zabarven potitn strnky. m je stedn vka psma vt, tm men jsou horn i doln dotahy. Psmo vt stedn vky je lpe iteln i v malch velikostech, protoe se v tisku jeho tahy neslvaj.
AdCEb db AdCEb AdCEb

V /
Nalevo jsou pod sebou zobrazena dv psma, kter nemaj snen verzlky, a vedle nich psma se snenmi verzlkami.
X X X K XXXjXXXX
Zde sledujte nestejnou vku minusky Mx". Ilustruje nm rozdlnou stedn vku psma u stejn velikosti psem rznch typ.
V tchto zobrazench pHdadech si mete nzorn ovt rznou stedn vku psma i rozdln pomr stedn vky a hornch dotah u dvou typ psma - Helvetica a Times Kresebn rozdfly maji vfiv na vzhled sazby, ale pedevm na itelnost textu - tu si porovnejte pedevm u men velikost. Pklady zobrazen pod sebou maji zadanou stejnou velikost Odlinost relnch rozmr je dna rozdflnmi proporcemi jednotfivch typ pisma
V tchto zobrazench pkladech si mete nzorn ovit rznou stedn vku psma i rozdln pomr stedn vky a hornch dotah u dvou typ pisma - Helvetica a Times. Kresebn rozdly maji vliv na vzhled sazby, ale pedevm na itelnost textu - tu si porovnejte pedevm u men velikosti Pklady zobrazen pod sebou maji zadanou stejnou
ft
fli
JH)
V tchto zobrazench pkladech si mete nzorn ovit rznou stedn vku psma i rozdln pomr stedn vky a hornch dotah u dvou typ psma - Helvetica a Times. Kresebn rozdfly maj vliv na vzhled sazby, ale pedevm na itelnost textu - tu si porovnejte pedevm u men velikosti. Pklady zobrazen pod sebou maj zadanou stejnou velikost. Odlinost relnch rozmr je dna rozdflnmi proporcemi jednotlivch typ psma. V tchto zobrazench pkladech si mete nzorn ovit rznou stedn vku psma i rozdln pomr stedn vky a hornch dotah u dvou typ psma - Helvetica a Times. Kresebn rozdly maj vliv na vzhled sazby, ale pedevm na itelnost textu - tu si porovnejte pedevm u men velikosti. Pklady zobrazen pod sebou maj zadanou stejnou velikost. Odlinost relnch rozmr je dna rozdlnmi proporcemi jednotlivch typ psma.
V tomto pkladu si mete porovnat rozdlnou stedn vku u rznch typ psma i rzn pomr mezi stedn vkou a hornmi dotahy (rozdl je zvraznn edm obdlnkem). Vechna psma maj zadanou stejnou velikost a je zde tedy mon velmi dobe porovnat odlinosti rozvren psmov osnovy u jednotlivch typ psma.
velikost. Odlinost relnch rozmr j e dna rozdlnmi proporcemi jednotlivch typ psma.
slice - figures, numeraIs stedn vku psma (slice 1,2,0), Linie psmov osnovy uruj slice 6 a 8 pesahuj nad tuto i kresbu slic, kter jsou v zsad vku, tahy slic 3,4,5,7 a 9 dvojho druhu: sestupuj pod a. verzlkov (vysok) slice
- modern figures, lining, aligning Potaov sazba je k nm v tomto
jsou slice nakreslen na vku verzlek a v systmech potaov sazby se pouvaj nejastji. Existuj vak i slice minuskov (skkav - non-lining, non-aligning), odvozen od pvodnch rukopisnch pedloh oldstyles. Zkladn kresba je na
ppad ponkud skoup. I kdy vtina klasickch" psem m slice nakreslen v obou verzch, v potach se asto vyskytuj pouze slice verzlkov.
X
r
345 7 9 1234567890
Minuskov slice. Verzlkov slice. Na prav stran jsou vedle sebe dva sloupce slic. V levm sloupci jsou minuskov slice, v pravm sloupci verzlkov. Kad dek je vysazen stejnm typem psma - jsou tedy pouita takov psma, kter obsahuj ob kresebn varianty.
12
6 8
12345678 90 1234567890 1234567890 1234567890

t p
1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890 1234567890
1234567890 1234567890
KRESBA PSMOVHO ZNAKU

Dk psmena - main stroke, stem je hlavn pm tah (nikoli vak obl tah) kresby psmen. Dky jsou bu svisl nebo ikm. Velmi vraznm kresebnm znakem jsou erify (nesprvn patky psma) - serifs, kter ukonuj tahy psmen. U verzlek rozliujeme jet horn a doln erify a u nkterch psmen, nap. C" a S", se jedn o takzvan svisl erif. erify jsou v rmci druhu psma jednotn a zpsobem, kterm se na tahy psma napojuj, utvej jeho specifick charakter. Existuj rzn tvary erif a jejich tvar vrazn ovlivuje itelnost psma. Obl tahy psmen jsou nbh a oko. Nbh je propojen dku se erifem nebo oblho tahu s pmm tahem. Oko - counter je uzaven ovln nebo kruhov tah psmen o", g" a Q", kter nen spojen s dkem. V angloamerick typografii je counter" kad uzaven obl tvar (tedy i a, e, p, R, P" ap.).
O J
Obraz (kresba) psmovch znak - face je vyjden hlavnmi a vedlejmi tahy, kter tvo kresebn prvky psmovho znaku.
Dliky v ukzce jsou vyznaeny ern nebo ediv.
c
Ukzka odlinch tvar erif u rznch typ psem.
~
1
J L 1 1 1 1 J . 1 1
rkovan rmeky vyznauj xrify verzlek a minusek.
Nbh erifu. V hom sti ilustrace je pro srovnn zobrazen erif bez nbh.
kresba psmovho znaku /pokraovn/
Stnov tah - shadow je zeslen kresba dk a oblouk psmena nebo jejich st. Zpsob stnovn oblouk je zsadn charakteristick znak pro klasifikaci psma. Bko psmena je ovln nebo kruhov tvar psmena napojen na dk. Hlava psmena - head je horn zakonen dku minusky p", X , k", h", r" ap. Pata psmena - foot of the type je doln zakonen dku minusek a", b", d" a u".
m
Konturov psmo - contour, outline je kresba psmovho znaku tenkou rou v jeho zkladnm obrysovm tvaru, jinak t tzv. drtn psmo". Vrchol psmena tvo ostr spojen dvou pmch tah, nap. A", N", V" a W".
Rmeky vyznauji stnov pechody mezi slabmi a zeslenmi tahy.
oeu
abcdefghijklmnopqrstuvwxyz abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Horn erify Klnov erif
Dv abecedy rznch typ psma jsou zde pro ilustraci odlinho zpsobu stnovn psmovch tah.
Pklady psmen s bkem.
bdpaRB
m j w m
Patka
Diagonln oblouky erif
Konturov psmo.
Zrno Kout Chvost erify
erif
ci
M* 7o^vost
r^
Chvost ***
MEN PSMA
Typografickch mrnch soustav je nkolik, ale dn z nich se jako naschvl nekamard s metrickou, kterou my bn v ivot pouvme.
Pro? Evropsk typografick mrn systm byl zaveden jet ped rozenm metrick soustavy a v Anglii nebo v Americe se stle dr svch .palc" (inch = 2,54 mm). Typografick mrn systmy se udrely v knihtiskov sazb, pedevm z dvodu obrovskho fondu tiskovho psma. Pokus o zaveden metrick soustavy se objevil s nstupem fotosazby, kter nebyla s typografickmi mrnmi jednotkami technologicky
svzna. Pli se to nepodailo, pouze nm k nkolika standardm pibyl dal. Jak to tedy vypad v praxi? Vtinou se v metrick soustav udvaj rozmry strnek, sloupc, odstavc a obrzk, ale psmo definujeme i nadle v tzv. typografickch bodech. Pro vs z toho vyplv nsledujc. Saze vdy mus vychzet z materilu dodanho redakc nebo vtvarnkem, a proto je nutn zvldnout vechny mrn soustavy i jejich vzjemn
pepoty. Digitln szec systmy umouj sice volbu potebn mrn soustavy, ale tm se nenechte splst. Uvnit si toti stejn potaj po svm. Vsledky se pak mohou liit od vaeho oekvn. Francouz F. A. Didot kolem roku 1775 zdokonalil star systm P. S. Fourniera propotan z pask stopy (32,48 cm). Tato mrn soustava je dodnes zkladnm evropskm mrnm systmem.
Zkladn mrnou jednotkou je typografick bod, dvanct tchto bod tvo cicero. Do jednoho metru se vejde 2660 typografickch bod. Vedle systmu Didotova je dnes pouvn tak systm angloamerick, u ns asto nazvan t monotypov" (podle psmovch licch stroj Monotype na kovovou sazbu). Vychz z anglick stopy mc 30,47 cm. Stejn jako evropsk systm pouv zkladn mrnou
jednotku bod - point (pt). Je o nco men ne bod typografick, m 0,3528 mm. Dvanct points je 1 pica [pajka], 6 picas je 1 palec, na 2,54 cm se tedy vejde 72 points. V dalm textu bude angloamerick systm nazvn .systm pica". Tento mrn systm je nyn vzhledem k pvodu vtiny DTP program (USA) rozen i do tradinch didotovskch" oblast.
DIDOTUV MRN SYSTEM

inch points
MERN SYSTEM PICA point = 0 , 3 5 2 8 mm
body
1 bod = 0 , 3 7 5 9 m m
12 bod = 1 cicero = 4,513 mm

0 1 2
12 points = 1 pica = 4,23 mm

0 1 2 3 4 5 6 picas
6ei<
2660 bod = 1 m
7 2 p o i n t s = 6 picas = 1 p a l e c (inch) = 2 , 5 4 c m
typografick body : 12 = cicera cicera x 12 = typografick body cicera x 4,51 = milimetry typografick body : 26,6 = centimetry
meni psma /pokraovn/.
I r
Pepotvn mrnch systm Didot - pica Pevodn koeficient ze systmu Didot na pica je roven 1,0655. To znamen, e bodovou velikost psma v Didotov systmu nsobme tmto koeficientem. Pevodn koeficient ze systmu pica na systm Didot je roven 0,9385. Velikost psma v points angloamerickho systmu nsobme koeficientem a zskme odpovdajc velikost v bodech Didotova systmu. DIDOTV MRN SYSTM: francouzsk stopa 32,48 cm cicero 12 bod 4,513 mm
V textu, porovnvajcm oba typografick mrn systmy, je pouito nsledujc rozlien: - bod (zkrcen b\ nebo teka za slem) SYSTM DIDOT (pf. 10 b, 10') - point (zkrcen .Pt") SYSTM PICA (p. 10 pt).
SYSTM PICA: anglick stopa 30,47 cm pica(pajka) 12 points 4,23 mm
Didotv bod = bod (b) angloamerick bod = point (pt) Antiqua Antiqua Antiqua
Tabulka pro pevod Mot (b) - pica (pt)
Didot
PfilKLAD:
pica: body x 1,0655 = point (pt)
Didot 10 bod: 10 x 1,0655 = piblin 10,7 points
18* 18 b 18 pt
4,3 pt 5,4 pt 6,4 pt 7,5 pt 8,6 pt 9,7 pt
Didot 6 bod: 6 x 1,0655 = piblin 6,4 points
4b 5b 6b 7b 8b 9b 10b 11 b 12 b 14b
1S j
pica
PIKLAD:
Didot: points x 0,9385 = body (b)
10 points: 10 x 0,9385 = piblin 9,4 bodu Didot 8 points: 8 x 0,9385 = piblin 7,5 bodu Didot
llllllllllllllllllllllll
centimetry
10,7 pt 11,8 pt 12,9 pt 15,0 pt
X
m r
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22
lllllljjjlllllllllll^
0
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24
'llllllllllllllllllllllllllllllllllllllllllll
KUELKA Kuelka je dleit pojem typografick terminologie a bez jeho sprvnho pochopen bychom se v psmu asi nedomli. Na zatek trochu historie. Kuelka je termn pochzejc z kovov sazby, kde jsou tiskov znaky psmen tvoeny odlitky (literami) z psmoviny. Psmov kuelka je tvoena kovovm hranolem, kter se nazv noha psmena a je ukonen rovnou plochou nazvanou bu
ramenn plocha" nebo maso". V ramenn ploe je umstna tzv. hlava psmena" - relifn vystoupl obraz psmovho znaku. Tento relif je tiskov plocha kuelky. Vimnte si, e obraz psmovho znaku je zrcadlov pevrcen. Po nanesen tiskov barvy dochz k pmmu otisku na papr a vytitn psmeno je iteln. Z toho veho ns bude pedevm zajmat jedna vc, kter je
dleit pro ns a nae men, a to umstn psmovho znaku na kuelce. Jist vm neuniklo, e jeho obraz zaujm pouze st rozmru ramenn plochy. Do masa" nad psmenem vybhaj verzlkov akcenty, do spodn sti doln dotahy - a jet zbv trochu volnho msta. A te to dleit! Stupe psma v bodech vdy udv rozmr kuelky. Je to tedy vlastn odstup jednotlivch dk. Velikost psmovho znaku na kuelce
nazvme svtl vka psma, kter je u kadho typu psma jin, ale vdy men ne velikost kuelky. Kdy tedy vysadte text ve dvou typech psma stejnho stupn, vzdlenosti a budou stejn, ale velikost psmovch znak me bt rzn. Nyn si meme sjednotit terminologii, kterou budeme od tto chvle pouvat.
STUPE PSMA Pi pouit tohoto termnu nm slo udv vdy bodov rozmr kuelky (bod nebo point). Tento klasick typografick zpsob zadvn rozmr psma je u potaovch szecch program nejvce rozen, proto si jej zvyknte pouvat. Navc je jasn; e termn 12 bod" znamen vdy psmovou kuelku, ale 12 mm" u nemus bt pojem tak jednoznan, jak se dotete dle. Nezapomete tak na to,
Nahoe - postaveni psmovch znak v ploe kuelky. Rmeky oznauji verzlkov akcenty a spodn dotahy minusek, kter vybhaj do masa" kuelky. Vpravo - kovov psmov kuelka. Dole - princip otisku zrcadlovho obrazu psmovho znaku na papr.
Pklad titulku vysazenho psmem 64 pt. Mit mete vzdlenost od jednoho hornho dotahu ke druhmu, nebo mezi dolnmi dotahy. Nejjednodul je mit vzdlenost od a k a. V kadm ppad namme stle 64 pt.
Stejn stupen psma, Lrzn svtl vka
Stejn stupe psma, I rzn svtl vka
Hlavn rozmry psmov kuelky, se ktermi se budete setkvat i v potaov sazb: 1. stupe psma - kuelka 2. svtl vka psma 3. stedn vka psma.
men psma /pokraovn/
s pravtkem a vy si tm usnadnte e americk programy bodov orientaci p potn dk. hodnoty nevztahuj k Didotovu, ale k mrnmu systmu pica. Proto V kovov sazb ml kad zkladn vae vpoty i mrn pomcky je nutno realizovat v pointech (point stupe psma ke sv seln pica). V DTP programu si nastavte hodnot piazeno i jmno. Tato slovn pojmenovn byla pro men ky takov mrn v sazmch i redakcch bn systm - measurement systm, pouvna. Dnes se s nimi jet jak vm vyhovuje, ale vertikln mete setkat, a to nejastji pravtko - vertical ruler v kontaktu s redaktory, kterm si nastavte v points nebo picas. ji pela do krve". Proto ta Vsledkem bude, e stupe psma, nejastj pojmenovn uvdm kter je v programu vdy zadvn v tabulce. v points, vm bude souhlasit VELIKOST PSMA Pod tmto pojmem vdy rozumme velikost psmovch znak v milimetrech. V typografickm nzvoslov velikost odpovd svtl vce psma. Tento zpsob definovn rozmr je typick pro fotosazbu, DTP programy jej vtinou neumouj. Nkdy je ovem pro grafickho pravce vhodnj, pedevm v sazb titulk, definovat rozmry psma radji v milimetrech ne v bodech. V tom ppad je velikost psma urena vkou verzlek. M-li bt slovo vyszeno cel pouze v minuskch, je urujcm rozmrem stedn vka psma. V pkladech si vimnte rozdl mezi psmem stupn 72 points a psmem velikosti 25,4 mm i kdy plat, e 72 points = = 1 palec = 25,4 mm. Jak vidte, je zadvn velikosti psma v milimetrech relativn. U rozmru je nutn upesnit, k emu se vztahuje, zda ke kuelce; vce verzlky, nebo stedn vce psma.
Piklad nastaven szedho programu. Horn pravtko je v milimetrech, svisl pravtko je pica.
1. dek, stupe 2. dek, stupe 3. dek, stupe 4. dek, stupe 5. dek, stupe 6. dek, stupe 7. dek, stupe 8. dek. s t u p e
nonpareille petit borgis garmond dcero
1111111111;i l l l l l l l l l l i l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l l i l l 1111111111
psma v psma v psma v psma v psma v psma v psma v psma v points, points, points, points, points, points, points, points, ka ka ka ka ka ka ka ka sloupce sloupce sloupce sloupce sloupce sloupce sloupce sloupce v v v v v v v v mm mm mm mm mm mm mm mm
I Praha
Prvn titulek je psmo 72 pt velikost kuelky je 25,4 mm. Druh titulek je psmo velikosti 25,4 mm, rozmr plat pro vku verzlky. Tet titulek m velikost opt 25,4 mm, tentokrt pro stedn vku psma.
.Klasick" pojmenovni nejastji pouvanch stup pisma.
6 bod 8 bod 9 bod 10 bod 12 bod
k sazb slovnk a na sti novinov sazby noviny a asopisy, knihy malho formtu a sporn een knihy sazba asopis a rozshlch kninch dl sazba vtiny knih knihy vtho formtu a dtsk knihy
^ PRAHA
PWad textu vysazenho v rznch stupnch - 6 pt
Piklad textu vysazenho v rznch stupnch - 8 pt Piklad textu vysazenho v rznch stupnch - 9 pt Pklad textu vysazenho v rznch stupnch - 1 0 pt
Pklad textu vysazenho v rznch stupnch - 12 pt
Pklad textu vysazenho v rznch stupnch - 14 pt
Prklad textu vysazenho v rznch stupnch - 16 pt
Piklad textu vysazenho v rznch stupnch - 18 pt
Praha
Systm jednotek - units Pi vysvtlovn stupn psma byla stedem naeho zjmu pouze jedna souadnice psmov kuelky, a to jej vka. ka kuelky zvis na potu jednotek, kter jsou j pidleny. Pro pochopen vrazu jednotka a jejho vztahu ke stupni psma se muste nejdve seznmit s dleitm typografickm pojmem, nazvanm tverk - em. Se tverkem, jeho nsobky nebo podly se budete neustle
setkvat - a hlavn je pouvat. tverk je rozmr tverce danho velikost kuelky v bodech. Mme-li tedy napklad kuelku 36 bod, bude rozmr tverku 36 x 36 bod. Do formtu tverku vychz verzlka M", proto anglitina vyuv pro tento pojem ono tajemn em". Jednotky zskme rozdlenm tverku na men vertikln sti. Nejastji se pouv systm 18 jednotek na tverk 18-units-to-the-em. Vdy je nutno
mt na pamti, e je to jednotka relativn, vztahujc se k rozmru konkrtn pouitho psma. V pouitm pkladu bude tedy jedna jednotka odpovdat 1/18 velikosti psma. Protoe ky psmovch znak nejsou stejn, m kad znak pidlen jin poet jednotek - takov psmo nazvme proporcionln a jsou to vechna typografick psma. kou psmovho znaku vyjdenou v jednotkch se tedy d i ka kuelky.
U neproporcionlnho psma je to jinak. ka kuelky je u vech znak stejn, d se tedy nejirm psmenem a text psan tmto psmem je nevyrovnan. Dnes neproporcionln psmo pouvaj pouze obyejn psac stroje. V potai je takovm typickm psmem Courier. K emu je nm toto psmo dobr v sazesk praxi se dozvte v kapitole o potn rozsahu sazby.
&
tverk 36 points 36 ptx 36 pt. Ukzka pidlen potu jednotek u psma, vytvoenho v systmu osmnct jednotek na tverk.
Psmena UM U,l r c, k, s, v, x, y, z, J, a, b,
10 6 jednotek jednotek
ka v jednotkch 4 5 6 9 10 11 12 13 14 15 17
tverk 48 points 48 ptx 48 pt.
d, e, g, h, n, o, p, q, u, L 1,2,3,4,5,6,7,8,9,0 F, T, Z A, B, E, K, P, V, X, Y
tverk = em
tverk 72 points 72 ptx 72 pt.
smo
Rzn ka znak je typick pro psmo proporcionln. Neproporcionln psmo Courier m ky znak stejn podle nejirho psmene m".
w, C, D, H, N, U, R G, O, Q m, M W
S mo
V pehledu jsou rozepsna jednoti'rv psmena a jejich ky v jednotkch u psma Helvetica.
Pro porovnan - proporcionlni psmo. Pro porovnn - neproporcionln psmo.
TYP PSMA
Nov typ psma je na svt tehdy, kdy grafk vytvo nvrh nov abecedy se vemi akcenty, slicemi a diakritickmi znamnky. Nen to samozejm zase tak jednoduch, jak se na prvn pohled zd. Vytvoen psma, kter se skuten zaad do psmovho fondu, je velmi nron a zdlouhav proces, zvldnut spn jen nadanmi a zkuenmi psmari. Pojem .typ psma" je vykldn dvma zpsoby. O irm vkladu pojmu se jen zmnm. V tomto ppad je pouvn pouze pro pojmenovn psmovch skupin, napklad erifov nebo bezserifov psmo. Zde je ale sprvn pouvat vraz druh psma. Pokud se budete chtt vyznat lpe v irok nabdce psem, kterou vm dnes zpstupuj i pomrn lacin zazen, tak radji tento obecn vklad zapomete a zapamatujte si, e typ psma typeface je oznaen pro zcela konkrtn psmo charakteristick kresby a pojmenovan vlastnm nzvem. Jednotliv typy psma se oznauj jmny svch autor, nebo jmnem, kter si autor pro dan psmo zvolil. Mnoh nzvy vznikly i zcela nhodn, nkter zase jako posmn oznaen (grotesk grotesque - groteskn, bizarn, fantastick). Pklady typ psem - type
specimens
asto pouvanmi typy psma jsou Times Roman a Helvetica. Nen snad jedinho dodavatele latinkovch psem, kter by je neml zahrnuta ve sv zkladn sad. Licenn a mnoh dal dvody vak vedou k tomu, e se asto nepouv originln nzev psma (jsou to tedy tzv. klony"). Hlavn uivatel s menmi znalostmi pak tu svoji Helveticu" bezradn hledaj. Vtina szecch
a grafickch program .um" nahradit neznm psmo jinm. Pi natn souboru program .pozn", e nem k dipozici typ psma, kter bylo pouito nap. na jinm potai a nabdne vm nahrazen - substitution chybjcho psma - missing type. Vy chybjcmu psmu Times piadte nap. News erif a mete pokraovat v prci. asto se tent typ psma, ale rznch klon" me liit ve tvarech znak i kovch
proporcch. Pro ilustraci je zde vyszeno nkolik pklad stejnho titulku a textu ve stejn velikosti dvma typy psma a pesto nejsou stejn.
Pklad oznaen druhu psma. Stejn psma jsou pouita i ve spodnm pkladu, ale tam jsou ji konkrtn nzvy psem, tedy jednotliv typy.
erifov psmo
pdan fudjfto-
bezserifov psmo technick p s m o

zdoben psmo
Blok stejnho textu vysazen psmem Times a Helvetica od rznch psmaskch firem. Ve vech ppadech se jedn o klony psma, proto jsou pod pslunmi vzorky obchodn nzvy tchto psem. (Poznmka: pklady, kde jsou porovnvna rzn psma, jsou vtinou vysazeny Jak, jak jsou", bez prav a manulnho dlen, aby nebyl zkreslen rozsah odstavce.)
Times Roman
Porovnejte si tyto odstavce. Text je vdy stejnho rozsahu a je vysazen i stejnm stupnm psma. Vedle sebe poloen pklady jsou i ze shodnho typu psma, a pesto se od sebe li. Jin je kresba psmovch znak, zabarveni44 textu (pomr potitn a nepotitn plochy) a dokonce i rozsah sazby. News erif - DTC Corporation
Times Roman
Porovnejte si tyto odstavce. Text je vdy stejnho rozsahu a je vysazen i stejnm stupnm pisma. Vedle sebe poloen pklady jsou i ze shodn* ho typu pisma, a pesto se od sebe lii. Jin je kresba psmovch znak. zabarveni*4 textu (pomr potitn a nepotitn plochy) a dokonce i rozsah sazby. Nimbus Roman - URW
psmo psacho stroje
Helvetica
Helvetica
Porovnejte si tyto odstavce. Text je vdy stejnho rozsahu a je vysazen i stejnm stupnm pisma. Vedle sebe poloen pklady jsou i ze shodnho typu pisma, a pesto se od sebe li. Jin je kresba psmovch znak, zabarveni" textu (pomr potitn a nepotitn plochy) a dokonce i rozsah sazby.
Nimbus Sans - URW
ITC Garamond
Frutiger Sans
Q7mM
Kxui^monn BoM
Eurostile E x t e n d e d
Porovnejte si tyto odstavce. Text je vdy stejnho rozsahu a je vysazen i stejnm stupnm psma. Vedle sebe poloen pklady jsou i ze shodnho typu psma, a pesto se od sebe li. Jin je kresba psmovch znak, zabarven" textu (pomr potitn a nepotitn plochy) a dokonce i rozsah sazby.
Sans - DTC Corporation
Courier
Nejlep zpsob, jak pedejt problmm s rozdly v nzvech psma, tvaru znak a asto i jejich potu na dku, je vysadit si vlastn vzornky. Kdy jsou dobe udlny, pomohou vm i pi vpotu rozsahu sazby. Pro vai lep orientaci jet uvdm pehled nzv nkterch psem rznch vrobc ve srovnvac tabulce.
PS O M Aachen AmericanTypewriter ArnoldBoecklin AvandGarde Baskerville Benquiat Bodoni Bookman BrushScript Caslon Century Schoolbook Clarendon Copperplate FrizQuadrata Futura Garamond Helvetica Hobo Kaufmann New Baskerville Optima Palatino ParkAvenue Stenal Stymie Tiffany Times Roman Univers University ZapfChancery
VARIANTY JMNA Aardvark Memorandum Arabia Avalon Baskerline Bangkok

Bodnoff Banff URIVIMAl OUt TOCNt fcdMNi i i ii ii na i iin>iiM|iiai4 dwLliMbdirtw li *k mmt wOmlmmi
UI M I mkM n4i tkmU pnrt pik
ummau. tnt ruift
pNMmflrMihMliiMMbpteikW. ttCMWWKUWWUWini ItMttftM N c pt Wdafc* ipuMi Itktttfrr i(ay v Uuhkfck U tefcfc. W, U bit ptm M dth mhmt M m ImnUk vyipMI kkrihU Mn v JMcfc UMtafca. bita vUf NAail I ttUM nU pfcaU iMMmmmmmimm iwumi
hi
ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZ 12345678
abcdefghijklmnopqrstuw
ABCDEFGHIJKLMNS OPQRTUW 12345
Brooklyn Casablanka / Casper Century text I Schoolbook Clarique Copperplate gothic / Gothic No. 31 France Alphatura / Spartan / Fujiyama New Garamond / Gatineau CG Triumpirate / Claro / Vega / Aristocrat / Switzerland Homeward Bound Koala Nebraska CG Omega / Musica I Zenith I Chelmsford / Ottawa CG Palacio I Palatina / Elegante / Andover / Palm Springs Paradise Stamp Cairo / Memphis Timpani Times New Roman / New English / Toronto / Nimbus Roman Versatle / Galaxy / USA Unicom Zurich Calligraphic
N M Pt bdaka xpfaobiU jakiktBv o*m y v tukWskdi latefc, vm, it kalu ti p d s p sttU aavaafa *?<& lypooM A C E C IK H O Q S U W Z 12345 B D F HJ L N P R T V Y Necht jii technika zpsobila jakkoliv zmny v tiskaskch dlnch, vme, 2o kniha a i podnos jo stlo ABCDEFGHIJKLMNOPQR 12345
abcdefghijklmnoprs
ABCDEFGHIJJK
abcdefghiklmno
Vlastni vzorniky, vytvoen z vaich psem, vm pomohou odstranit ast komplikace vznikajc z rznch pojmenovni a tvarovch odlinosti.
RODINA PSMA
O ^ asto potebujete v szenm textu urit slovo nebo vtu zvraznit. Tuto monost mte tehdy, je-li vmi pouit psmo vytvoeno krom zkladn verze tak v cel kle rznch kresebnch variant kteim kme .ezy psma". Skupina ez odvozench z jednoho typu psma tvo spolu se zkladnm psmem psmovou
rodinu - family of type.
vlastnostmi a tak stejnou stedn vkou, vkou verzlek a dlkou hornch a dolnch dotah. Rodina nese jednotn nzev typu zkladnho psma, nap. Times. Mnoh rodiny psma jsou k dispozici ve velkm mnostv, ale vtina typ psem obsahuje tyi ezy. Nkter typy psma rodiny netvo, protoe jsou nakreslena pouze v jednom ezu (Park Avenue, Zapf Chancery), nebo maj pouze jeden vyznaovac ez (University).
Nejbnjm a nejpouvanjm ezem pro sazbu tiskovin je

zkladn psmo - body type, basic design. Je to psmo stojat
Pouvn ez psma z jedn rodiny zajiuje jednotn vzhled sazby. Shrnuto - pln psmov rodina obsahuje zkladn psmo a jeho vyznaovac verze, ezy psma stojatho i kurzvy. Znamen to tedy, e je to psmo stejnho druhu, se spolenmi kresebnmi
(obyejn, normln), jeho znaky jsou vzpmen, anglicky t

roman, regular. Text, kter te
je z nj odvozena a pouv se ke zvraznn dleitch slov nebo celch st textu. Je to kurzva, polotun, tun, velmi tun, tun kurzva a kapitlky. Pro vyznaovn v textu szenm ezem roman se nejastji pouv
kurzva - cursive, italic italic, oblique. sklonem, psma, psmo delch Kurzva je ez s mrnm odvozen od zkladnho kter se vborn hod jako vyznaovac, ale v sazb types,
text pro hor itelnost ruiv. Prvn tiskovou vytvoil italsk tiska a Aldus Manutius Kresba jednotlivch pro kurzvu speciln Potaov sazba i naklonni psma, neobsahuje elektronick kurzvu.
psob vydavatel
kurzvu
v 15. stolet. znak je navrena. umouje kter Tato
prv tete, je vysazen zkladnm psmem (roman). Vyznaovac ez psma, anglicky

style, type style je takov
" kurzva se tvar psma zneuvnm.
od originln asto vrazn li a hlavn deformuje varuji ped jejm Tento text je
kresebn verze, kter se li svou kresbou od zkladnho psma, ale
kurzva.
S S S
Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica

Rodina psma Helvetica
Rodina p s m a Rodina psma Rodina psma Rodina psma
Helvetica Helvetica Helvetica Helvetica
Zt^Ccidn psmo 2(zadn jimo
Na ukzce psma Zapf Chancery (nahoe) a Park Avenue (dole) vidte typy psma, kter vychzej z psem psanch. Proto je tento jedin ez jejich zkladnm psmem. Psmo American Typewriter je dodvno pouze ve dvou ezech, zkladnm a tunm.
Tun
Zkladn psmo
Zkladn psmo Kurzva Polotun Polotun kurzva Tun Tun kurzva

Rozen rodina psma - zkladn psmo a pt vyznaovacch ez. Typ psma TC Clearface.
Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica
Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica Rodina psma Helvetica
Zkladn psmo Kurzva Polotun Polotun kurzva
Standardn psmov rodina o tyech ezech, zkladn psmo a ti vyznaovac ezy. Typ psma v pkladu je psmo Times Ten.
prvu kurzva neprav fairva nepravJnwzfva
Prav kurzva je psmo pro tento ez skuten navren, a proto tvar nkterch znak (nap. a") je jin ne u pisma zkladnho. Kurzva neprav (elektronick) je sklonn zkladn psmo v hlu, kter zadte. Pokud pesto tento zpsob pouijete, nepekraujte hel 12 stup, deformace pisma je pak ji nenosn.
ial
rodina psma /pokraovn/.
Dalm charakteristickm znakem psmov kresby je tlouka psmovch tah, jinak t vha" psmovch tah - weight of faces. Nazvme ji duktus. Je to dleit znak psmov kresby, vyjden pomrem tlouky tah k vce psmen, kter ovlivuje vraznost a itelnost psma. Meme tedy mt psma zeslenho duktu - polotun semibold, tun - bold, velmi tun (extratun) - heavy, black, V nkterch rodinch psem existuj jet kapitlky - caps, small caps, kter jsou men verz extrabold, kde vechny tahy jsou zesleny oproti zkladnmu ezu a vysazen text tak psob opticky tmav. Naopak duktus zeslaben tenk - thin, slab - light, m zeslaben tahy a vysazen text je potom opticky svtlej. Zmnn sklon i duktus m tun kurzva - bold italic. Prav" kapitlky si muste koupit ve specilnm psmovm souboru, kdeto neprav" jsou imitovny vysazenm normlnch verzlek, pat t mezi vyznaovac psma a vypadaj takto.
KAPITLKY JSOU VERZLKY KRESLEN NA STREDN VKU PSMA (X-HEIGHT). SVJ NZEV MAJ ODVOZEN OD PVODNCH VELKCH MSKCH PSMEN CAPITALIS QUADRATA" A MOHOU BT BU PRAV", NEBO NEPRAV".
poadovanho textu verzlkami men velikosti ve snaze piblit se co nejvce stedn vce psma. Zde je ale nutn se mt na pozoru! Verzlky zmenen na stedn vku budou mt zeslaben duktus oproti zkladnmu psmu, a proto se tmto zpsobem vyznaen text bude v sazb propadvat". sten si mete pomoci tm, e zadte kapitlky nepatrn vt, ne je implicitn nastaven v programu,
Duktus zeslenFlange bold Duktus zeslen - GillSans ExtraBold Duktus zeslen - GillSans llltraBold
Duktus zeslaben - Flange Light Duktus zeslaben - Sans Thin C o n d e n s e d Zmna sklonu i duktu - Clearface Gothic Extra Bold
Duktus normln Flange
V potaov sazb jsou vtinou kapitlky po zadn pkazu small caps vygenerovny z obrazu verzlek.
JSOU TO TEDY TZV. NEPRAV KAPITLKY.
Jejich duktus je slab ne u zkladnho psma.
Potaov sazba standardn umouje ti monosti pravy napsanho textu: - norml - tehdy m text tu podobu, jak jste jej napsali (verzlky jsou verzlkami a minusky minuskami) - all caps - vechen napsan text se zmn na verzlky - small caps - mal verzlky (kapitlky) - ez psma se zmn na neprav kapitlky (jejich pomrnou velikost zpravidla v procentech vi verzlkm, je mon v programu nastavit).
prav
KAPITLKY
- neprav
KAPITLKY
prav
KAPITLKY
- neprav
KAPITLKY
prav KAPITLKY - neprav KAPITLKY
prav KAPITLKY - neprav KAPITLKY
rodina psma /pokraovn/ s elektronickm" zenm nebo rozenm. Kdy jsme ji u elektronick" zmny proporc psma - radji ji nepouvejte. K zen sazb si vyberte vhodn typ psma, kter byl pmo jako zen navren. Pokud se pesto rozhodnete elektronickou" zmnu proporc pout, drte se zsady, e je lep psmo zuovat ne roziovat a e nen dobr pi tchto pravch pekroit hranici 10 %. Zmna by mla bt respektovna a dodrena v celm
Do psmov rodiny pat i samostatn typy psma, kter jsou odvozeny od zkladnho psma, zpravidla zmnami ky znak psma - width, thickness ofstroke: zen psmo condensed a rozen psmo - extended. Tato psma nelze povaovat za vyznaovac, protoe jejich odlien od obyejnho psma je nevrazn, maj zpravidla shodn duktus. V pkladu si vimnte, e nejsou kresebn toton
r T
dle. Bute si vdomi skutenosti, e elektronick zmna proporc deformuje svisl tahy psma, kdeto vodorovn tahy zstvaj beze zmny. Zen nebo rozen psma maj sv vlastn vyznaovac ezy, nap. psmo slab zen kurzva light (thin) condensed italic,
polotun zen - semibold condensed nebo polotun

rozen - bold extended atd.
Slab zen stojat Slab zen kurzva Rozen polotun
Normln a vyznaovac ezy zench a rozench psem.
Rozen stojat
Ve dvou pkladech vidte nestejn tvar psmovch znak - ed je originln znak rozenho nebo zenho psma, ern je elektronick rozen nebo zen. Vlevo bylo pouito psmo Eurostile elektronicky rozen a Eurostile Extended, vpravo Garamond Condensed a Garamond zen elektronicky. Rozdly ve tvaru psmovch znak si porovnejte sami.
ni
KLASIFIKACE T I S K O V C H P S E M
Typy tiskovch psem jsou sdruovny na zklad stejnch charakteristickch znak do klasifikanch skupin. Podle pvodnho tdn bylo tiskov psmo rozdleno na tyi psmov rody: medieval, antikvu, grotesk a egyptienku, kter maj zait pedevm star sazei a grafici. Kad stt m vlastn klasifikaci tiskovch psem, kter vychz z jeho vlastnho, specifickho vvoje. Protoe je tdn mnohdy velmi rozdln, navrhl Mezinrodn typografick svaz (Association Typographique Internationale - ATYPI) jednotn mezinrodn rozdlen, kter m bt podkladem pro klasifikac psem kadho sttu. U ns byla vypracovna a vydna 30.12.1977 oborov norma slo 88 1101. Tato norma dl vechna pouvan typografick psma do ty td: - latinkov psma, - nelatinkov psma pravosmrn (slovansk a eck), - nelatinkov psma levosmrn (orientln), - ostatn psma (exotick). KLASIFIKACE TYPOGRAFICKCH LATINKOVCH PSEM je vyjdena tymstnm selnm kdem. 0.0.0.0. Klasifikan skupina 1.0.0.0. Dynamick antikva (dve renesann) 2.0.0.0. Pechodov antikva (dve barokn) 3.0.0.0. Statick antikva (dve klasicistick) 4.0.0.0. Linern psmo erifov (dve egyptienka) 5.0.0.0. Linern psmo bezserifov statick (dve grotesky) 6.0.0.0. Linern psmo bezserifov konstruovan (dve grotesky) 7.0.0.0. Linern psmo bezserifov dynamick (dve grotesky) 8.0.0.0. Linern antikva (dve groteskantikvy) 9.0.0.0. Kaligrafick psma (dve psan) 10.0.0.0. Voln psan psma (dve psan) 11.0.0.0. Lomen psma Podskupiny: 0.0.0.0. Zkladn ezy (stojat psma jemnho, zkladnho, stednho a polotunho duktu) 0.0.0.0. Vyznaovac naklonn ezy (naklonn psma jemnho, zkladnho, stednho a polotunho duktu) 0.0.0.0. Zdoben varianty (titulkov psma)
Vznamn klasifikace 20. stolet: 1921 - Klasifikace Francise Thibaudeaua 1952 - Klasifikace Maximiliena Voxe 1962 - Mezinrodni klasifikace ATYPI 1964 - Klasifikace DIN 16 518 1957 a 1964 - Klasifikace Aido Novarese 1977 - eskoslovensk klasifikace Jana Solpery 1978 - Klasifikace Marcela Jacna 1979 - Klasifikace Jeana Alessandriniho 1987 - Numerick klasifikace Bitstream a fada dalch Klasifikace Francise Thibaudeauda (Francie, 1921)
LES QUATRE C RAN DES FAMILLES CLASSIQUES
Klasick psmo Ozdobn psmo
Klasifikace Aido Novarese, zaloen na tvaru patek.
Garamond Souasn klasifikace psem classification of typefaces, vychz pi hodnoceni psem a jejich zaazeni z vtvarnho charakteru psmovch znak. Ten je uren dvma zkladnmi principy, dynamickm (rukopisnm) a statickm (kresebnm). Dynamick - rukopisn princip vychz z psem psanch run plochm plsaskm nstrojem. Stnovni (rozdly mezi slabmi a zeslenmi tahy psma) je mn vrazn a osa stnovn je ikm (ikm stnovn - oblique shading). kov proporce dynamickch psem jsou diferencovan a maj Individuln vztah ky zkladnho obrazu psmena k jeho vce. Statick - kresebn princip vychz z nvrh kreslench (konstruovanch), kde pechody mezi jednotlivmi tahy jsou velmi vrazn a osa stnovni je svisl (svisl stnovni - vertical shading, osu stnovn sledujte vdy u minusek Hc, e"). kov proporce statickch psem diferencovny nejsou, psmena jsou kreslena a na vjimky J , j, I, r, t, m, w", do stejn irok plochy.
Antique Olive
Bodoni
Sans (Helvetica)
AMT1QUE LtCYPTIKNNE UMHAIMUtra UMHAnoiMT T O M Tt M t M Tr i* iMnmtfMM m pmiiufiwf m * < UftirtovijWU! > u MtmHm fRMMWIMM* IUIM< lUlMfc lUta* m IM kMl N n lur Wl Intcriplon* Mr Wl IntcrtpHoni Princip* I n V m i rp o * no FHMCKNN0 GKECQUES ROMAIN X par PHIt. CA D A tH I N K t rttIM n tfM meUUl ! pn d iltck. u
M
M
Tf,* m m f i Dri, CUttlgVM DIDOT
m (D
Lomen psmo Unernl erifov psmo Renesann antikva
p*'" 't-rrr
mmmonjut u, ot YIHHM Htufmva Tium*PLUM*
AtftH 4'mftUmnl MmeMmmim*. ltmt* * hfmm

LAVJOL
UM/km^lM ftrm tuHMmt t'lli toMIXK 'mfm<Hm nMIWK T'dtl U

1 laHm i. i
M |Mm mpMmnh tii- ImpdtmmH Mm- ZmftHmmU Irtmi"* mgtitrm. , i g*klmm tltmt. gitom mfUnm.
M
w
T?
Barokn antikva Kaligrafick psmo Statick antikva Psacl psmo
(D
Linerni bezserifov psmo
V pikladu je zobrazeno srovnni dynamickch psem Garamond a Antique Olive a statickch psem Bodoni a Sans. Sledujte kov proporce psmovch znak a osu stnovni psma.
O ui
Antikva - antique. roman Antikva je zkladn forma latinkovho pisma a je odvozena z npisovho psma mskho majuskuli a pozdjch karolnskych minuskul. Pivn tiskov antikva vznikla v polovin 15. stolet. Zkladnm znakem antikvy je rozdl v tlouce mezi hlavnmi a vedlejmi tahy a ukoneni konstrukce psma erify.
1.0.0.0. Dynamick antikva (dve renesann) - old style zahrnuje antikvy vytvoen od druh poloviny 15. stolet do prvni poloviny 18. stoleti, a tak jejich novodob modifikace. Charakteristickmi prvky jsou diferencovan kov proporce psmovch znak a ikm osa stnovni oblch tah. Rozdl v tlouce hlavnch a vedlejch tah neni pli velk. erify maji prohnut klinov nbh ke diku, jednostrann horn erify minusek
jsou vdy ikm. Tato pisma nachzej vyuit pedevm v sazb krsn literatury. Pouit pozdn renesannch psem a novodobch modifikac je univerzln. Pklady podskupin: 1.1.0.0. Dynam, antikva bentsk (pka u minusky e" je ikm). 1.3.0.0. Dynam, antikva pozdn renesann (zvten stedn vka psma, vt rozdly v tlouce hlavnch a spojovacch tah).
2.0.0.0. Pechodov antikva (div barokn) - transitional types Pfsma z druh poloviny 18. stolet jsou pechodem od antikvy renesann k antikv klasicistick. Dynamick i statick princip se v kresb psmovch znak uplatuje ve stejnm pomru: kov proporce je u nkterch typ pisma diferencovan, u jinch nediferencovan, osa stnovni oblch tah tm, nebo pln svisl a objevuje se vraznj rozdl v tlouce
hlavnch a vedlejch psmovch tah. Pouv se pevn jako knin psmo. 3.0.0.0. Statick antikva (dve klasicistick) - modem types Tiskov pisma vytvoen ve druh polovin 18. stolet a zatkem 19. stolet spolu s jejich novodobmi modifikacemi jsou pismy kreslenmi (tvarov ji nevychzej z charakteru psanho pisma), maji vrazn kontrasty v tlouce hlavnch a vedlejch
tah, osa stnovni oblch tah je dsledn svisl a kov proporce psmovch znak nejsou diferencovan. erify jsou vodorovn, geometricky konstruovan, maji vlasovou kresbu a jsou asto bez nbh, Pklady podskupin: 3.1.0.0. Stat. antikva didotovsk (erify jsou bez nbh), 3.2.0.0. Stat antikva anglick (erify u verzlek pechzej do tenkch tah prohnutmi nbhy).
1.0.0.0. DYNAMICK ANTIKVA (dve RENESANN) 2.0.0.0. PECHODOV ANTIKVA (div BAROKN)
Bembo Monotype ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz Goudy ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz Times Roman ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Baskerville ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz Fleishmann ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz

3.0.0.0.
-n -a
STATICK ANTIKVA (div KLASICISTICK)

Statick antikva didotovsk.
Bodom ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
O S
Aa
Birch
4.0.0.0 Linern psmo erifov - square serlf types (dlve egyptienky) Jejich vvoj zan ji v prvnm desetilet 19. stolet. Pozdji jsou vytveny i novodob modifikace. V kresb znak se misi prvky antikvovch i linernch psem, Sirkov proporce vtilny typ tchto psem nejsou diferencovan, stnovni nen vrazn, osa u oblch tah je vidy svisl. Charakteristickm znakem tto skupiny psem jsou vrazn erify, bu tyhrann, ppadn
I trojhelnkovho tvaru. Uplatnni nachzej v novinov, asopiseck, knin a akddennl sazb. Pklady podskupin: 4.1.0.0. Linern psmo erifov, Clarendon (tlouika hlavnch a spojovacch tah je mirn diferencovan; erify tyhrann, vodorovn nasazen, do hlavnch tah pechzej prohnutmi nbhy). 4.2.0.0. Linerni pismo erifov s trojhelnkovmi erify (tlouika
tah mrn diferencovan; vrazn klinov erify, vodorovn nasazen, s rznm hlem seznuti). 4.3.0.0. Linern psmo erifov s rovnmi erify (erify tyhrann, vodorovn nasazen, bez nbh; stedn vika psma je zvtien).
4.0.0.0. LINERN ERIFOV PSMO (dve EGYPTIENKY)

Linern psmo erifov, Clarendon. Clarendon ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
T
KS?
Linern psmo erifov s trojhelnkovmi erify.
Modifikace psma jsou psma s kresbou odvozenou z pvodnch, klasickch psem renesannch, baroknch a klasicistickch. Zachovvaj pvodn charakter a ve svch tvarovch pravch pfedevSIm reaguji na nov technologick postupy sazby a tisku, proto nejsou povalovna za plagity. Jako typick pflklad modifikovanho psma jsou psma pouvan v potaov sazb i fotosazb (srovnni originlnho Garamondu - vpravo, s modifikaci, potaovm psmem - dole).
AB C D E F G H I L M N O P QjQu R ST V Y X W./ECE a b c d efghijlmnopcjr stuvxyzaael fffifl oocel

Tftu&%$
Rockwell ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVW abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Linern psmo erifov s rovnmi erify.
ABCDEF GHIJKL NOPQR

abcdefg ijklmno
i li
~ M f
O jj
Aa
|_| Q iCcl
5.0.0.0. Linern psmo bezserifov statick zahrnuje grotesky 19. stolet a jejich novodob modifikace. Vychz ze statickho (kresebnho) schmatu klasicistick antikvy. kov proporce nejsou diferencovan, stnovni m svislou osu. Tato psma jsou pouiteln tm univerzln. Pklady podskupin: 5.1.0.0. Linem! psmo bezserifov statick, grotesk.
(m ikmo zakonen oteven tahy u minusek a", c", e" a s"; mlnuska g" je obvykle jednobikov). 5.2.0.0. Linern psmo bezserifov statick, neogrotesk (novodob modifikace; zakoneni otevench tah je dsledn vodorovn; stedn vka pisma je zvten),
T
y
" Ifc
Aa
Ez 11 P O f ^ t j | C r
6.0.0.0. Linern psmo bezserifov konstruovan (div grotesky) m pvod v konstruktivismu dvactch let naeho stolet a v maximln snaze odklonit se od pismask tradice. Konstrukce psmovch znak je koncipovna do geometrickho tvaru (tverce, kruhu, jinho tvaru), kresba nem stnovni (je tzv. monolinernl). Nejastjl pouiti tchto pisem je v akcidenni sazb, ale I v rozshlejch textech.
Pklady podskupin: 6.1.0.0. Psmo odvozen ze tyhelnlku (kov proporce nen diferencovan). 6.2.0.0. Pismo odvozen z kruhu (kov proporce je diferencovan) 6.3.0.0. Psmo odvozen z jinho geometrickho tvaru (kov proporce neni jednotn).
5.0.0.0. LINERN BEZSERIFOV STATICK PSMO (dve GROTESKY)
6.0.0.0. LINERN BEZSERIFOV KONSTRUOVAN PSMO (dve GROTESKY)
Ln i i em s o eeio t tm Akzidenz Grotesk ""m b s rf v sai ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz

Linern pisma bezserifov statick, neogrotesky.
Psmo odvozen ze (tyfhelniku
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz Univers ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
%
2
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ , JT^ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz Futura

i _ Psma odvozen z touhu.
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
a b c d e f g h i j kl m n o p q rstu v w x y z
Avant Garde Gothic ^ ^ ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Aa
7.0.0.0. Linern psmo (vrazn diferenciace v kovch bezserifov dynamick (drive proporcch; psmov znaky jsou vyvaovny podle doleva grotesky) Maximln vazba na typografickou tradici renesann naklonn osy). antikvy je zkladem pro vznik tto skupiny tiskovch psem, kter se vyznauji diferencovanou kovou proporci a mrnm stnovnm tah. Pklady podskupin: 7.1.0.0. Psmo s kolmou osou (kov proporce nejsou pli vrazn). 7.2.0.0. Psmo s naklonnou osou
T*
Psma 5 kolmou osou.
Aa
8.0.0.0. Linern antikva (div groteskantikvy) Sloueni kresebnch prvk antikvovch a bezserifovch je charakteristickm prvkem linern antikvy. kov proporce je vtinou diferencovan, rozdly v tlouce tah psmen jsou patrn, jen v ojedinlch ppadech jsou monolinemi. Typick jsou i ukoneni tah zetelnm rozenm, tzv. skrytmi erify, jemnmi erify, nebo jen rozenmi koncovmi tahy.
Pklady podskupin: 8.1.0.0. Linern antikva s jemnmi erify (mal, jemn rovn erify bez nbh, kresbu znak jen opticky ukonuji). 8.2.0.0. Linem! antikva se skrytmi erify (tahy s malmi rozdly v tlouce jsou zakoneny vraznm rozenm-skryt erify). 8.3.0.0. Linerni antikva s rozenmi koncovmi tahy (kontrastn tahy zakonen rozenm, kter vak nedosahuje velikosti skrytch erif). D
7.0.0.0. LINERN PSMO BEZSERIFOV DYNAMICK (dve GROTESKY)
8.0.0.0. LINERN ANTIKVA (dve GROTESKANTIKVY)
Antique Olive ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
T
^ wr
COPPERPLATE ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ Friz Quadrata ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Linern antikva s jemnmi erify.
Frutiger ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Linern antikva se skrytmi erify.
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ
abcdefghijklmnopqrstuvwxyz
Optima V T ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ abcdefgh i j kl m nopq rstu vwxyz
Linern antikva s rozenmi koncovmi tahy.
9.0.0.0. Kaligrafick psma (dve psan) - script vychzej z kultivovanch kaligrafickch skript s vraznmi rozdly v tlouce tah. Pklady podskupin: 9.1.0.0. Dynamick (navazuje na kaligrafick psma 16. a 17. stolet; jeho forma je odvozena z kaligrafie plochm perem, postavenm ikmo k a). 9.2.0.0. Pechodov (navazuje na kaligrafick psma z konce
17. stolet; je odvozeno z kaligrafie plochm perem, postavenm rovnobn s am). 9.3.0.0. Statick (navazuje na skripty z konce 18. stolet; vychz z kaligrafie oste seznutm perem, kdy se rozdl v tlouce tah dosahuje zmnou tlaku na pruinu pera). 9.4.0.0. Voln kaligrafovan (je odvozeno z reklamnch skript 20. stolet; vychz z kaligrafie psan plochm ttcem).
T T
p
9.0.0.0. KALIGRAFICK PSMA (dve PSAN)
Zapf Chancery mcvtTQtiiJKLMo&vQRsyuVMxyz abcdefyfiijk[mnopqrstuvu>?(yz
I T
^
/U
Btedy
10.0.0.0. Voln psan psma (dve psan) vychzej ze souasnch rukopisnch skript. U vtiny tchto psem jsou v tlouce nepatrn rozdly. Jsou psna kulatm a tupm nstrojem. Nachzej! uplatnn podle svho charakteru a vtvarn hodnoty pedevm v reklamn typografii, pi sazb titulk a jmen v osobnch tiskovinch. Nevypadaj dobe v delch textech.
10.0.0.0. VOLN PSAN PSMA (dve PSAN)
ABCDEF6HIJKWM0PQRSTUUIWCYZ
Mejjghqkû^q^luvwxgz Mhtvd mcmQmmopo&mmi
P
m
I
r Z *
Takton A5CCEFGHIJKLMN0PQR5TUVWXYZ a b cd efg h ij k I m n o pqrst u vwxyz
S9 i 1
11.0.0.0. LOMEN PSMA Cfjaucer llltc 6c>tt>abac>er
11.0.0.0. Lomen psmo blackletters types prochzelo velmi ilrokm obdobm, od gotiky a po 19. stolet, nov lomen psma vznikaj ojedinle i v souasnosti. V kresb znak jsou typick lomen tahy, u verzlek asto velmi komplikovan. Tlouika psmovch tah je vrazn diferencovan. Pokud jakkoliv lomen psmo nazvte vabach", tak vs upozoruji, e to je jenom jeden druh
lomenho psma. Mimo nj sem patfl jet textura, rotunda, fraktura a gotikoantikva.
"^"flPr
T
^varur
[ mm^swîy
abcbcfgljjhlnmopqrtiiblux^
^ t ^ aDcbcf^jtjftiuiofiqftutilu^lj^
1 ^
fctU Ortifll
i t b c & c f $ M W m n o y q v r t m t m r t ) j
abcfcefg^jlmnopqcftuptDflpj
*
Zdoben psmo - decorative types je vsledkem snahy o zdoben psma, kter prochz celm jeho vvojem. Od stedovkch rukopis, pro vtinu dnench ten sice krsnch, ale neitelnch, a po konstruovan prostorov een bezserifovch psem. Zdoben psma mohou tedy kresebn vychzet jak z antikvy nebo egyptienky, tak i z psma bezserifovho, lomenho nebo kaligrafickho, proto nejsou samostatnou klasifikan skupinou. V klasifikan soustav jsou zaazena vdy jako podskupina t z jedencti hlavnch skupin, od kter jsou odvozena. Zdoben psma nejvce podlhaj mdnosti, vznik jich velmi mnoho a tak jsou asto vyazovna a opoutna. Jsou-li vak kvalitn, mohou zpestit pedevm nkter pleitostn a osobn tiskoviny.
J ?
AB(C]D]EF(&IHrMMnLM[M(D)IP(M
wnrUVWHU
r-mj*
r
r
r
Run saze vybr jednotliv litery z pfsmovky a sz poadovan text. Aby jeho prce byla spn, mus mt dostatenou zsobu psma. Jeden stupe velikosti runho psma jednoho typu a ezu (nap. Helvetica, kurzva, 14 bod) se nazv sada psma". .Soubor psma" jsou vechny dodvan stupn jednoho typu a ezu (nap. Helvetica, kurzva, 8,10,12,14,16,18,20, 24,36 a 48 bod), tedy vlastn nkolik .psmovch sad*.
I ve vaem potai jsou ukryty .sady" a .soubory" psma, ale v nehmotn, digitalizovan podob a nazvaj se psmov fonty. O tvorb psmovch font pojednv podrobnji lnek pana Frantika torma v zvru knihy.
a nkolik mlo dalch, jsou zahrnuty ve standardn znakov sad. Zvltn znaky pro speciln ely ale nejsou sousti psmovch font. Ty nm jsou k dispozici v tzv. p fontech". I kdy toto oznaen zni ponkud neobvykle, kad, kdo pracuje s potaem, se s pi fonty" ji
Existuje obrovsk kla pi font pro sazbu not, kytarovch znaek, achovch figur, sportovnch a orientanch symbol a dalch znaek.
asto je ale v sazb zapoteb pout speciln, tzv. nepsmov znaky - pi fonts, p characters. Nkter asto pouvan, jako nap. copyright", registered"
setkal, a to v podob specilnch grafickch znak pod nzvem Zapf Dingbats" a Wingdings", nebo znak pro sazbu matematickch vzorc Symbol".
G>
Znakov sada Zapf Dingbats. j ^ g S ] Znakov sada Seville pro sazbu kytarovch znaek.
1 1 llfr.4fr.
(J SES?- fr.
-JL
Znakov sada Petrucd pro sazbu not 8 ): ): (l>) (1)) (|) ^ ~ fi): PPPP
OOUJ^lcO
Znakovsada Wingdings. $ C ft # * t R] fc^ * , C
098765432
Znakov sada Linotype Holiday.
m B S U m E I M B ^L Znakov sada Bundesbahn.

D ^ H I O O
K 71 i Np O
t?
tf < > ( D =
( D O 0 c 3 r - ^
Znakov sada Symbol pro matematickou sazbu.
A B X A E $ r H I K A M N O n 0 P I T Y E T Z qapx8e<|>YTli<pKA,nvo7t6paT\>G3(i|/ C
txMEMsm
i i - i
Dotaz:
O Prvn dl Typografickho manulu" se uzavr. V kapitolch, kter jste peetli, je shromdn souhrn zkladnch vdomost o psmu, jeho konstrukci, tdn a mrnch soustavch. Nen to zdaleka ve, co je mon se o psmu dozvdt ale je toho tolik, e to pro vai prci bohat sta. Zskan znalosti vyuijete pi sv prci s psmem a pouit typografick terminologie vs bude provzet i v dalch dlech.
lak uetit
pi tiskov pprav
&
Penos dat pmo na tiskov desky
CP
Technologi
dpov:
ZDARMA
Modern technika - kvalita - pesn men barev garantovan termny - reln ceny
Tiskrna Flora, trboholsk 44, Praha 10, tel.: 281 001 339, www.tiskarnaflora.cz, e-mail: info@tiskarnaflara.cz
Saze, maje ped sebou kasu, naplnnou kovovmi literkami, uloenmi v pihrdkch, div se do rukopisu, postavenho na vidlici tak, aby pohodln vidl, v lev ruce szitko, pravou rukou vybir (z pihrdek) literky a skld je do sztka v slova: kdy nplni sloupec, pen je na desku. Jakmile pak je naplnn poet sloupc pro jednu stranu archu, rozdl je pilokami, ove je a sthne eleznmi rmy, aby se nerozpadly; a tim se podle svho mnni sv povinnosti zhostil.
J A KOMENSK. OPERA DIDACTICA OMNIA
Druh dl .Typografickho manulu" nabz svm tenm zklady hladk a smen sazby. Naute se pracovat s mezislovnmi a mezipsmenovmi mezerami, ktermi dme vyrovnanost textu. Dozvte se; jak upravovat odstavce, dlit slova, szet znamnka, sla a zkratky.
To ve jsou dleit zklady, bez jejich zvldnut zpracovan text nikdy nebude sazbou. Zvren kapitola obsahuje zsady korigovn sazby vetn korekturnch znamnek, ale jet ped n jsou pipojena pravidla vyznaovn. Tak s chut do toho.
OBSAH DLU SAZBA
Mezislovn mezera Vyplovn dk dkov proklad Odstavec Zarovnan text Nezarovnan text Dlen slov Znamnka sla a zkratky Hladk sazba Smen sazba Korekturn znamnka
2 4 10 14 18 22 24 26 34 38 42 44
MEZISLOVIU MEZERA
definovn poadovan" velikosti (pi 100% je to zmnn tetina) DTP programy pracuj standardn a minimln" a maximln" se zkladn mezislovn mezerou, velikosti. Ppustn minimln velikost mezislovn mezery je kter je tetinou stupn psma (tetina tverku, tzv. tetina" - tvrtina tverku. V procentulnm u dvanctibodovho psma je to nastaven programu to bude tedy tedy ka 4 body). Nastavenm 75%. Maximln mezislovn ky mezislovnch mezer mete mezera me bt pltverk, kter dit nejenom celkov vzhled je 150%. Pedem upozoruji vytitnho dokumentu, ale i jeho a plat to pro vechna nastaven itelnost ppadn ovlivnit programu - bez znalost i rozsah sazby. Nejbnj zpsob a zkuenost si program radji nastaven v procentech je nerozvrtvejte" a bute spokojeni Vzdlenost mezi slovy wordspacing
se standardnm nastavenm pro vtinu prac je dostaujc. Mezera vloen do textu hozem mezernku m ve vtin ppad variabiln ku. Pravidla sazby vak asto pedepisuj zenou nebo pevnou mezeru. Szec programy umouj vkldn takovch mezer kombinac uritch klves. ka takto vysazench mezer je dna stupnm psma a nevztahuje se na n tedy rozmez minimln - maximln". Pi extrmnch nrocch
na rozplen nebo naopak kompresi dku se ale i ka tchto mezer sten zmn. Szec programy jsou standardn schopny pracovat s tmito pevn nastavenmi hodnotami mezislovnch mezer: tverk - em space pltverk - en space tetina tverku - 3-to-the-em tvrtina tverku - 4-to-the-em, thin space nedliteln mezera - nonbreaking space.
text textftext textftext textftext

Mezera na pltverk - en space. Mezera na tretinu tverku - 3-to-the^m. Mezera na tvrtinu tverku - 4-to-the-em. Zen mezera - zpravidla nen jako takov k dispozici a musl bt tedy vytvoena zenm zkladn mezery, pokud je to v monostech szecho programu.
Mezera na tverlk - em space.
Pouitm nedliteln mezery odstranme z konc dk spojky a neslabin pedloky. Pouitm nedliteln mezery odstranme z konc dk spojky aineslabin pedloky.
f f
f )
textftext
Vloenm nedliteln mezery doshnete provzni pedloky nebo spojky s nsledujcm slovem. V prvnm pikladu nebyla nedliteln mezera pouita, v druhm ppad dolo pouitm nedliteln mezery k pesunut pedloky z" a spojky a" na nsledujc dek. Nedliteln (tvrd) mezery jsou tedy do textu vkldny vtinou run, nebo pomoci program pro kontrolu pravopisu. V nkterch programech je mon nedliteln mezery zviditelnit odlin od mezer normlnch.
VYPLOVN DK
Volba prostrkn - choosing letterspacing, tracking Zmnou vzdlenost mezi jednotlivmi znaky meme zlepit itelnost, ovlivnit prostor, kter vytitn text bude zaujmat a tak zmnit zabarven vytitnho dokumentu. Je nutn si uvdomit e v potaov sazb nen nic definitivn. Sta drobn prava, teba vyputn nadbytenho psmenka a rozplen celho dku se zmn. Prostrkvn v systmech potaov sazby specifikujeme napklad pomoc nsledujcch termn: bez prostrkn - no track velmi voln - very loose voln - loose normln - norml tsn - tight velmi tsn - very tight. Obas se pouv i pojem touching - dotkajc se, pedevm v titulkov sazb. Pi normln, neprostrkan sazb psmo zstv tak, jak je definovno kovou tabulkou fontu a implicitnm nastavenm programu, ani bychom ubrali nebo pidvali msto mezi jednotlivmi znaky. Velmi voln a voln znamen, e prostor mezi psmeny rozpalujeme (zvtujeme). Pi velmi tsnm a tsnm prostrkn naopak mezery mezi znaky stahujeme. Jin programy potaov sazby potaj prostrkn v jednotkch units (viz. men psma). Ty dokonalej pak svm uivatelm umouj vedle ji popsanch voleb vzdlenost znak vyut i tento velmi pesn mrn systm. Bu zadvnm pmo v jednotkch, nebo typografickch bodech (vtinou v points - pica), i ve zlomcch nebo setinch tverku. Nenechte se ale pekvapit ji zmiovanou nestabilnost vmi poadovanch hodnot. Pro pokroilej uivatele je pece jen monost jak i tuto relativitu alespo sten omezit
Zkladn nastaven mezer mezi psmeny je v szecch programech vtinou v hodnotch .minimln" a .maximln" od - 5 % do +25% a .poadovan" hodnota je 0 % . Zmnte-li nastaven na nulu ve vech parametrech, stanou se mezery mezi psmeny pomrn stabiln. Potejte s tm, e pravou prostrkvn se mn poet znak, kter mete vyszet na danou dlku dku: m bude volnj, tm mn znak se vejde na dek a naopak m tsnj,
tm vce znak je na dku - zde pozor na itelnost.
Odstavec vysazen bez prostrkn (O jednotek v QXP).
Odstavec vysazen s tsnm prostrknm (-5 jednotek v QXP).
Zmna mezer mezi jednotlivmi znaky (prostrkn) j e v potaov sazb v e l m i choulostivou" zleitost. Je pravda, e se v dnen dob pouv asto j a k v e l m i tsn, tak i voln sazba, ale ve vtin ppad j e to na kodu vci. Psmo se m szet tak, jak je navreno. To, co si me dovolit vtvarnk nap. v inzertn sazb, by nemlo svst zatenka k pouit v knize.
Odstavec vysazen s volnm prostrknm (5 jednotek v QXP).
Zmna mezer mezi jednotlivmi znaky (prostrkn) je v potaov sazb velmi choulostivou" zleitost. Je pravda, e se v dnen dob pouv asto jak velmi tsn, tak i voln sazba, ale ve vtin ppad je to na kodu vci. Psmo se m szet tak, jak je navreno. To, co si me dovolit vtvarnk nap. v inzertn sazb, by nemlo svst zatenka k pouit v knize.
Odstavec vysazen s velmi tsnm prostrknm (-10 jednotek v QXP).
Zmna mezer mezi jednotlivmi znaky (prostrkn) j e v p o t a o v s a z b v e l mi choulostivou" zleitost. Je pravda, e se v dnen d o b p o u v a s t o jak velmi tsn, tak i voln sazba, ale ve vtin p p a d j e t o na k o d u v c i . Psmo se m szet tak, jak j e navreno. To, co si m e d o v o l i t v t v a r n k nap. v inzertn sazb, by nemlo svst zatenka k p o u i t v k n i z e .
Odstavec vysazen s velmi volnm prostrknm (10 jednotek v QXP).
Zmna mezer mezi jednotlivmi znaky (prostrkn) je v potaov sazb velmi choulostivou" zleitost. Je pravda, e se v dnen dob pouv asto jak velmi tsn, tak i voln sazba, ale ve vtin ppad je to na kodu vci. Psmo se m szet tak, jak je navreno. To, co si me dovolit vtvarnk nap. v inzertn sazb, by nemlo svst zatenka k pouit v knize.
Zmna mezer mezi j e d n o t l i v m i z n a k y ( p r o s t r k n ) j e v p o t a o v s a z b velmi choulostivou" z l e i t o s t . Je p r a v d a , e se v d n e n d o b p o u v asto jak velmi tsn, t a k i v o l n s a z b a , a l e ve v t i n p p a d j e t o n a kodu vci. Psmo se m szet t a k , j a k j e n a v r e n o . To, co si m e d o v o l i t vtvarnk nap. v inzertn sazb, by n e m l o svst z a t e n k a k p o u i t v knize.
Ukzky odstavc s rznmi hodnotami prostrkn. Jednotka v tomto ppad odpovd 0,005 (1/200) M-mezery, definovan jako ka dvou nul (00) libovolnho pouitho psma.
Celkov prostrkvn - overalI Prostrkn souvislho textu by mlo bt pedevm zeno poadavkem na maximln itelnost textu. Jakkoliv prava by tedy mla itelnost zlepit. Pokud se tak nestane, nechte radji text bez prostrkn. Plat zsada, e vmi zvolen mezery mezi psmeny budou mt vliv na celkovou barvu" vytitnho dokumentu: m tsnj prostrkvn, tm ernj dky a naopak, m volnj
vzdlenost mezi psmeny, tm budou dky svtlej. Pokud se pece jenom rozhodnete pout tsn prostrkn - tight letterspacing, dejte pozor, kdy se zanou jednotliv psmena dotkat nebo dokonce pekrvat. Nejdve se to pozn u kulatch psmen, nap. c" nebo O". Monosti pravy pomoc prostrkvn jsou pmo zvisl na pouitm typu psma. Zen psmo me, dokonce i mus bt szeno tsnji, ne normln
psmo, irok psmo je zase nutn vysadit volnji. I zde plat zsada dvakrt m a jednou e". Prakticky aplikovno - lpe si hrt" s malm kouskem textu, ne pedlvat celou sazbu. Vysazen nkolika odstavc vzork s rozdlnm prostrknm ve vztahu k typu psma, jeho velikosti a dkovmu prokladu, vm vtinou hned na zatku prce pome ke sprvn volb. Mohou k n samozejm pispt i dobe udlan vzornky, nebo i speciln
pomcky szecch program. Pi jakkoliv volb prostrkn nezapomete na zsadu, e m bt jednotn v sazb celho dla. Pokud zmnte prostrkn v oznaenm textovm bloku, jsou odpovdajcm zpsobem automaticky proporcionln upraveny tak mezislovn mezery. Neastnm eenm je pouit prostrkn k vyznaovn. Takto vyznaen text psob ruiv, je obtn iteln a zabarven strnky je narueno. asto budete
mt dost starost, kdy vm szec program prostrk p automatizovanm zarovnn do bloku njak slovo iniciativn sm.
Prostrkni-0,05 tverku.
Prostrkn v setinch tverku (em).

Prostrkn 0,12 tverku.

Prostrkni 0,14 tverku.

Prostrkni -0,03 tverku.
Prostrkn v setinch tverku

(em). (em). (em). (em). (em). (em). (em). (em). (em). (em). ( e m ) .





Bez prostrkni.


Prostrkn
v setinch v setinch v setinch
tverku tverku tverku

Prostrkn

Prostrkn

Prostrkn
v setinch v setinch v v
tverku tverku

Prostrkn
Prostrkn v setinch t v e r k u ( e m ) .
P r o s t r k n
s e t i n c h s e t i n c h
t v e r k u t v e r k u
Prostrkn v setinch t v e r k u ( e m )
P r o s t r k n
< 03 N <
Vbrov prostrkn - selectve, keming Pi sazb titulk verzlkami (ale i minuskami vtch stup psma) bude vzhledem k velikosti textu patrn jakkoliv nesrovnalost ve vyrovnn znak. U na prvn pohled bude asto jasn, e je nezbytn prava konkrtnch skupin psmen. Proto je asto nutn provst vyrovnn uritch psmovch pr, ktermu kme .keming". Tyto pravy spovaj ve staen nebo naopak rozpleni
konkrtnch kombinac znak, jako nap. VA, LA, TA, LY, YA ap. Vtina szecch program m urit monosti kemingu, ale ty jsou vdy zvisl na kvalit pouitho fontu, protoe vyuvaj definovan kemingov pry. Proto se pi nkupu novho psma ptejte, jestli tyto pry obsahuje. Vydatnou pomoc, zvlt pro vtvarnky s nronmi poadavky, jsou rozen szecch program pro pravu vyrovnn, nebo speciln programy k vytven kerningu.
Pro pochopeni pojmu keming" kter se veobecn vil i u ns, sta' porovnat tyto dva pklady. Prvn piklad vyuv keming, proto se psmov znaky v ppad poteby podsouvaj pod sebe. Dmh piklad je bez pouiti kemingu.
Ellc
Eair
Iools
yicw
Kernlt - ATQCT Help
.PFM |1
Antigua-Medlum-ttalIc-EE
"H1<065><065>: 63
DHMnmun S t
Pairs
At At At
A T
AT A
/fy
wn 3
AT IT AT
S i
Eunent kemmg: [63 | | } Tiadunp (j r m quone1Q00
At
A
Mal piklad toho, jak se keming sz v kovov sazb.
At AT
For Help, press P Na obrzku vidte pracovni plochu programu pro pravu a vytveni kemingovch pr.
DKOV P R O K L A D
< N ^
<
dkov proklad - linespacing Proklad dk je dalm faktorem, kterm mme monost ovlivnit pomr potitn a nepotitn plochy strnky. Spov ve zvtovn nebo zmenovn mezer mezi dky a m vrazn vliv na itelnost textu. V jednoduchch textovch editorech a v psask praxi je oznaovn jako dkovn (1,1 Va, 2 dky). V typografick praxi je to vraz zsadn nesprvn a amatrsk, proto jej
v .
nepouvejte. dkov proklad urujeme ve vztahu ke stupni a kresb psma a ce sazby. Volba sprvnho dkovho prokladu ovlivuje celkov dojem ze strnky, jej tmavost nebo svtlost a spolu s prostrknm psma i rovnomrn vybarven. To je velmi dleit ve vztahu k celkov prav - v tmav" strnce nelze pout velk odstavcov zarky nebo mezery mezi sloupci - obraz strnky bychom tm rozbili.
Prmrn stupn textovho psma (9-12 bod) se vtinou sz s dvma body dkovho prokladu. Men stupn psma v rozsahu 5 a 8 bod potebuj vt dkov proklad, aby byly dostaten iteln. Nkter typy psma, nap. Helvetica, maj velkou stedn vku. Proto jsou mezery mezi dky pi sazb bez prokladu vizuln velmi mal. Pesto jsou tato psma dobe iteln i v malch stupnch a nevyaduj zvten dkov proklad.
V takovm ppad je ale strnka tmav. K dosaen stejnho zabarven bloku sazby, jako p pouit psma s malou stedn vkou (nap. Garamond), je naopak nutn dkov proklad zvtit. Pi zadvn stupn psma a dkovho prokladu se nejastji pouvaj seln hodnoty oddlen lomtkem, nap. 10/12. Znamen to szet desetibodov psmo na dvanctibodovou kuelku. Proklad je tedy dva body. Szec programy umouj jako
jednu z funkc automatick dkov proklad - autoleading, kter se zadv v procentech. V pouitm pkladu (10/12) by to tedy bylo 120%. Kompaktn sazba - solid matter,
close matter, solid setting
U sloupce uritho druhu psma je mon szet bez prokladu. Jestlie pouijete kompaktn sazbu nebo dokonce sazbu kompresn s minusovm dkovm prokladem (nap. 10/9), tak se vm vejde vce
textu do danho prostoru. Tento zpsob pravy se vyuv pedevm u inzert, telefonnch seznam a podobnch tiskovin. P minusovm dkovm prokladu ale potejte s rizikem dotkn se nebo i pekryvu hornch a dolnch dotah psmen nad sebou sousedcch dk. ir sazba naopak vyaduje proklad vdy. Pomete tm teni odstranit problm peskakovn z jednoho dku na druh bhem ten.
o
dkov proklad Zsada, e prava hladk sazby je v celm dle jednotn, u napovd, jak tomu bude i s prokladem. Navc vme, e proklad m bt stejn v celm dle. Zvolte-i tedy vy, nebo grafick pravce, proklad dvma body, tak to tedy znamen skuten dva body - vude, a ne jak nm to zrovna vyjde. Proklad titulk, pedevm verzlkovch nebo szench vtm psmem, meme mrn zvtit ase ale plat zsada, e jednotn v cel sazb. Jako pklad mohu uvst napklad toto: poznmky 8/10, zkladn text 12/14, mezititulky 16/18, titulky u 24/28 a jete vt titulky "36/42. dkov proklad Zsada, e prava hladk sazby je v celm dle jednotn, u napovd, jak tomu bude i s prokladem. Navc vme, e proklad m bt stejn v celm dle. Zvolte-i tedy vy, nebo grafick pravce, proklad dvma body, tak to tedy znamen skuten dva body - vude, a ne jak nm to zrovna vy ide. Proklad titulk, pedevm verzlkovch nebo szench vtm psmem, meme mrn zvtit. Zase ale plat zsada, e jednotn v cel sazb. Jako pklad mohu uvst napklad toto: poznmky 8/10, zkladn text 12/14, mezititulky 16/18, titulky u 24/28 a jet vt titulky 36/42. dkov proklad Zsada, e prava hladk sazby je v celm dle jednotn, u napovd, jak tomu bude i s prokladem. Navc vme, e proklad m bt stejn v celm dle. Zvolte-li tedy vy, nebo grafick pravce, proklad dvma body, tak to tedy znamen skuten dva body - vude, a ne jak nm to zrovna vyjde. Proklad titulk, pedevm verzlkovch nebo szench vtm psmem, meme mrn zvtit. Zase ale plat zsada, e jednotn v cel sazb. Jako pklad mohu uvst napklad toto: poznmky 8/10, zkladn text 12/14, mezititulky 16/18, titulky u 24/28 a jet vt titulky 36/42. dkov proklad Zsada, e prava hladk sazby je v celm dle jednotn, u napovd, jak tomu bude i s prokladem. Navc vme, e proklad m bt stejn v celm dle. Zvolte-li tedy vy, nebo grafick pravce, proklad dvma body, tak to tedy znamen skuten dva body - vude, a ne jak nm to zrovna vyjde. Proklad titulk, pedevm verzlkovch nebo szench vtm psmem, meme mrn zvtit. Zase ale plat zsada,
CD
8/7
8/8
8/10
Vjednotlivch sloupcch jsou pklady dkovho prokladu. Minusov proklad 8/7 je zcela nepouiteln, kompaktn sazba 8/8 tak nen pkn. Pouiteln je dvoubodov proklad a vt.
M
jpp
e jednotn v cel sazb. Jako pklad mohu uvst napklad toto: poznmky 8/10, zkladn text 12/14, mezititulky 16/18, titulky u 24/28 a jet vt titulky 36/42.
Proklad titulk, pedevm verzlkovch nebo szench vtm psmem, m e m e m r n zvtit. Zase ale plat zsada, e j e d n o t n v cel sazb.
Jako piklad mohu uvst napklad toto: poznmky 8/10, zkladn text 12/14, mezititulky 16/18, titulky u 24/28 a jet vt titulky 36/42.
Titulky
Zsada, e prava hladk sazby j e 12/14 v celm dle j e d n o t n , u napovd, j a k t o m u bude i s prokladem. Navc vme, e proklad m bt stejn v celm dle. Zvolte-li tedy vy, nebo grafick pravce, proklad d v m a body, t a k t o tedy z n a m e n skuten dva body - vude, a ne j a k n m t o z r o v n a vyjde.
prava
dkov proklad
16/18
24/28
16/18
12/14
8/12
8/10
dkov proklad
/pokraovn/
Proklad mus bt vdy jednotn bez ohledu na pouit stupn psma v cel publikaci. Pi pouit dvoubodovho prokladu bude tedy napklad hlavn text szen na dvanctibodovou kuelku (10/12), poznmky nap. 8/10 a mezititulky 12/14. Sazbu titulk, pedevm verzlkovch, je mon prosvtlit zvtenm prokladem, ale opt jednotn. Vrazem neppustn bezradnosti je, a tak to nepkn vypad, pouijete-li zmnu dkovho
prokladu pro natsnn nebo roztaen textu do urit plochy sazebnho obrazce, nebo pro vyplnn neplnho sloupce v e vcesloupen sazb.
Dodren dkovho rejstku, co je nazvno tak sazba na pevn rejstk, znamen kryt vech textovch dk na strnce j a k v prhledu, u protilehlch strnek, tak i pi vcesloupcov sazb.
Strnkov a d k o v rejstk register Strnkov rejstk, jinak tak s a z b a n a voln rejstk, j e sazba pi n se kryje prvn a posledn dek u oboustrann potitn strnky kontrolou v prhledu a t a k u dvou protilehlch strnek.
a je jen mlo tch, kte si s tm pohraj. Jistou pomoc me bt funkce szecch program Nco, co mlo lid zn a jet mn lid dodr- zarovnn na mku", kde se program sna uje. Pokud se v sazb nevyskytuj titulky vt- vyrovnat textov odstavce na vmi nastavenou ho stupn psma nebo jin odlinosti grafick mku. Tu je zapoteb definovat shodn se pravy, je nedodren alespo strnkovho stupnm psma (je-li text szen 10/12, pak bude rejstku v sazb dkazem naprostho amat- mka 12 bod). Kdy pouijete i psmo jinho stupn (nap. pro popisky 8/10), zarovnn na rismu sazee. U hotovho vtisku se na tom pak jet me dvanctibodovou mku vm sice nezmn dkov proklad, ale vytvo mezery mezi odpodepsat montnik, kopista nebo tiska. Udret dkov rejstk v ppad odlinho stavci tak, aby byl vdy prvn dek odstavce stupn a prokladu titulk u me bt problm, na mku zarovnn.
Strnkov a dkov rejstk
Udret dkov rejstk v ppad odlinho stupn a prokladu titulk u me bt proNco, co mlo lid zn a jet mn lid dodr- blm, a je jen mlo tch, kte si stmpohraj. uje. Pokud se v sazb nevyskytuj titulky vtho stupn psma nebo jin odlinosti grafick Poznmka: pravy, je nedodren alespo strnkovho Jistou pomoc me bt funkce szecch program .zarovnni na mku", se program sna vyrovnat textov odstavce na vmi nastavenou mrejstku v sazb dkazem naprostho amat- kdeTu je zapoteb definovat shodn se stupnm psma (je-li text szen ku. rismu sazee. 10/12, pak bude mka 12 bod). Kdy pouijete i psmo jinho stupn (nap. pro popisky 8/10), zarovnn na dvanctibodovou mku vm sice neU hotovho vtisku se na tom pak jet me zmn dkov proklad, ale vytvo mezery mezi odstavci tak. aby byl vdy prvn dek odstavce na mku zarovnn. podepsat montnik, kopista nebo tiska.
Na tchto dvou odstavcch vidte dodren dkovho (pevnho) rejstku. U jednodkovch
titulk (nahoe)
ho vtho psma
V tomto pkladu jsou pro sazbu textu pouity dva stupn psma. Pro zkladn text 10/12 a pro poznmku 6/8. Zde pochopiteln nen mon dodret zsadu jednotnho prokladu i kryt dek. dkov rejstk u zkladnho textu je zachovn, ale pro pravu poznmky zvolme voln rejstk tak, aby se kryla a poslednch dk a zstal tak zachovn obraz sazby. ast chyby se dopoutj saze v novinch pi vcesloupcov sazb textu jednm stupnm psma, kdy jim nevyjde jeden odstavec stejn dlouh s ostatnmi. Proto, aby doshli zarovnn spodnho okraje lnku, zvti dkov proklad u neplnho odstavce. Tm ale poru dkov rejstk - a ten by ml bt pi vcesloupcov sazb bezpodmnen zachovn. Pi sprvn prci s titulky je to mon, a pokud nelze krat sloupec o chybjc dek prodlouit (nap. vytvoenm novho odstavce nebo posunutm podpisu autora), je lepi jej nechat o dek krat. Pokud odstavec vychz del, nen mon ho tak nechat, ale ani nen mon odstavec zkrtit zmenenm prokladu. Ilustrovno pehnanm odstraujcm pkladem (dole)!!
doshnete nsledovn. Jednotiiv dky textu (szen 10/12) se spolu kryj a i kdy je titulek vysazen z pisma
stupn, rejstk nen naruen. Doshnete toho tm, kdy kuelku titulku zadte jako nsobek stupn zkladnho (v tomto ppad je to 14/24). Tento postup plat pro prci v szecm programu Adobe Page Maker. V szecm programu QuarkXPress muste pro dodren dkovho rejstku pouit tzv. s a, na kterou text upevnte. U vcedkovho titulku vtho stupn psma by mohl bt proklad nemrn velik. Vyete to tm, e nechte titulek przdn prostor v potebnm potu dk zkladnho psma a individuln upraven titulek do prostoru dtiiv umstte (dole). tohoto
pro
ho stupn psma nebo jin odlinosti grafick pravy, je nedodren alespo strnkovho rejstku v sazb dkazem naprostho amatrismu sazee. Nco, co mlo lid zn a jet mn lid dodr- U hotovho vtisku se na tom pak jet me uje. Pokud se v sazb nevyskytuj titulky vt- podepsat montnik, kopista nebo tiska.

Nco, co mlo lid zn a jet mn lid dodruje. Pokud se v sazb nevyskytuji titulky vtho stupn psma nebo jin odlinosti grafick pravy, je nedodren alespo strnkovho rejstku v sazb dkazem naprostho amatrismu sazee.
U hotovho vtisku se na tom pak jet me podepsat montnik, kopista nebo tiska. Udret dkov rejstk v ppad odlinho stupn a prokladu titulk u me bt problm, a je jen mlo tich, kte si s tm pohraj. Jistou pomod me bt funkce szecch program .zarovnn na mfku", kde se program sna vyrovnat textov odstavce na vmi nastavenou mku. Tu je zapoteb definovat shodn se stupnm psma (je-li
text szen 10/12, pak bude mka 12 bod). Kdy pouijete iiwno jinyhupn (napil pro popisky 8/10), zaro^ria dvanctibodovou mku vm sice^ên flwy proklad, ale vytvo mezeiy mezi odstavci tak, aby byl vdy prv dek odstavce na mku zarovnn.
ODSTAVEC
Odstavcov zarka, odsazeni - indent Nejastj pravou sazby odstavc je pouit odstavcov zarky na zatku prvnho dku. Bn se pouv zarka jeden a dva tverky. Vt odstavcov zarka pin nsledn problmy s vchodovmi dky, kter mus bt vdy del ne zarka nsledujcho odstavce. Pi sazb z rznch stup psma je zarka stejn ve vech ppadech, rozhodujc je vdy Vchodov dek - break Vchodov dek je nepln dek na konci odstavce, pro jeho pravu plat jist pravidla. Za prv zarka zkladnho psma. Odsazen provedeme bucT tverkovou mezerou, vloenou kombinac klves podle pouvanho szecho programu, nebo uivatelsky definovanm tabultorem. U profesionlnch program mete specifikovat odsazen v definici parametr odstavce.
Odstavec - paragraph,
section
Odstavce jsou zkladn vznamovou, ale i formtovac jednotkou szen publikace. V tto kapitole se proto budeme zabvat odstavcem jako takovm a vyznaovnm odstavc indicating paragraphs. Uvidte,
mus bt vdy del ne odstavcov zarka. Pokud je vrazn krat (nap. jenom st rozdlenho slova) je nejvhodnj jej odstranit - k se tomu zataen". V tomto ppad musme o nkolik dk zpt zit mezislovn mezery, nebo zmnit dlen slov, v krajnm ppad zruit odstavcovou zarku (pozor - posledn prava je ji zsah do autorova textu). Druhou monost je naopak pidat do vchodovho dku st textu,
opt citlivou run pravou pedchzejcch dk, ale tentokrt je nutn text rozthnout rozenm mezislovnch mezer. Je-li vchodov dek stejn dlouh jako odstavcov zarka, opt jej opatrnm rozenm mezislovnch mezer rozme. Druh pravidlo pravy vchodovho dku nm pikazuje, e mus bt krat alespo o jeden tverk ne pln dek. Pokud nezbv alespo jeden przdn tverk do konce
odstavce, je nutno vchodov dek bud sthnout (zkrtit zenm mezislovnch mezer), nebo naopak rozplit (rozit mezislovn mezery) na plnou ku sazby. Pedsazen (visc odsazen) hanging indent
e zde probran pojmy se budou vyskytovat ve vech druzch sazby. Proto seznmen s nimi hned na zatku bude pro vs velmi uiten.
Pi tto odstavcov prav je prvn dek szen na plnou i a ostatn dky jsou zareny (odsazovny), nejastji tverkem. Pokud parametry odstavce vaeho szecho
Odstavcov znaka - paragraph mark H Z hlediska formtovacho je velmi dleit mt na pamti, e odstavec je skupina slov nebo vt ukonench odstavcovou znakou. Tu vlote do textu kadm stisknutm klvesy ENTER (RETURN), a pokud jste v reimu zpracovn textu se zapnutm zobrazenm netisknoucch znak, zobraz se specilnm znakem podle typu editoru (H nebo J ). 1 1 Tento fakt si obtn uvdomuj pedevm ti, kdo jsou zvykl z psacch stroj na manuln nvrat vozku po kadm dku - a sna se toto sv pojet vnutit potai neustlm maknm ve zmnn klvesy. Potai ale tmto zpsobem nikdo pomhat nemus. On pozn sm, e nm dek kon a text automaticky pelije do nsledujcho. H Pokud pesto potebujete dek ukonit pouijte klvesy Shift+Enter, co se v textovm editoru projev zobrazenm netisknoucho znaku i . Tehdy jste stle v jednom odstavci a plat vechny zvolen formtovac parametry. U
V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. Nejastj je odstavcov zarka (odsazen) na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). Pokud nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce, pouijeme odsazen alespo temi tverky nebo grafickm prvkem.
V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. Nejastj je odstavcov zarka (odsazen) na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). Pokud nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce, pouijeme odsazen alespo temi tverky nebo grafickm prvkem.
Odstavce s pedsazenou zarkou 2 tverky.
V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. 1. Nejastj je odstavcov zarka (odsazen) na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. 2. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. 3. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). 4. Pokud nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce, pouijeme odsazen alespo temi tverky nebo grafickm prvkem.
Odstavce s pedsazenou zarkou 2 tverky.
Zde vidte, co je vlastn odstavec. Zvten odstavcov znaka je vloena pro nzornost. V textovm editoru se zpravidla uke pouze pi zapnutm zobrazeni netisknoucch znak. Tehdy uvidte nejenom odstavcov znaky (podle typu programu bud U nebo J ), ale i vloen konce dk (opt podle typu programu i , J ) , mezislovn mezery () a tabultory (-*).
Odstavce se zarkou 2 tverky.
odstavec /pokraovn/
improgramu obsahuj definici odsazen prvnho dku a odsazen celho odstavce, zadte .visc" odsazen zpravidla takto: pro odsazen celho odstavce napite poadovanou hodnotu a v odsazen prvnho dku napite tot, ale se znamnkem minus. Odstavec bez odsazen no indent
nebude odstavcov prava vrazn. Pedchoz pravu mete zpehlednit oddlenm odstavc volnm dkem - line space. Relativn odsazen - solid block
with space (marks)
P sazb bez odstavcovch zarek je zvl nutn dbt na zachovn kratch vchodovch dk, jinak
V ppad uspodn, kde nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce pedchzejcho, provete oddlen obou odstavc alespo temi tverky, ppadn lomtkem nebo vraznm typografickm prvkem.
V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. Nejastj je odstavcov zarka (odsazen) na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). Pokud nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce, pouijeme odsazen alespo temi tverky nebo grafickm prvkem. V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. Nejastj je odstavcov zarka (odsazenQ na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan j a k o pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. Nejastj je odstavcov zarka (odsazen) na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy).
Odstavce oddleny volnm dkem na 1/2 psmov kuelky. Pi tomto zpsobu pravy nebudete schopni dodret tzv. dkov rejstk (pevn rejstk), pi kterm se kryj jednotliv dky sazby na protilehlch strnkch, v odstavcch, nebo na strnkch v prhledu.
o
V sazb pouvme nkolik zkladnch zpsob vyznaovn odstavc. # Nejastj je odstavcov zarka (odsazenQ na prvnm dku odstavce, zpravidla jeden a dva tverky. Ve vztahu k velikosti odstavcov zarky musme vdy sledovat vchodov dek odstavce. Mlo pouvan zpsob je pedsazen prvnho dku odstavce (nkdy oznaovan jako pedrka). Jeho pouit je ale naopak vhodn, pokud odstavce zanaj sly. # Odstavce bez odsazen je mon pout tam, kde nen nutn zvraznit odstavcovou pravu. Pokud vak u tohoto zpsobu pravy pece jenom potebujeme odstavce zvraznit, pouijeme proloen volnm dkem. Oddlovn odstavc volnm dkem je pouiteln pouze pro krat sti textu (nap. interview), ale v dnm ppad se nehod pro dlouh souvisl texty (nap. knihy). # Pokud nov odstavec zan na vchodovm dku odstavce, pouijeme odsazen alespo temi tverky nebo grafickm prvkem.
Odstavce bez zarky.
Odstavce oddleny volnm dkem na psmovou kuelku.
Odstavce s relativnm odsazenm.
ZAROVNAN TEXT
< y ^ Text zarovnan do bloku justified m odstavce se zarovnanm levm i pravm okrajem, vechny dky jsou tedy stejn dlouh. Je to nejastji pouvan grafick prava, zejmna u novin, knih a asopis, kter vyaduje pi stejn dlce rukopisu mn volnho prostoru neli text nezarovnan. Sz se zpravidla s odstavcovou zarkou a s dlenm slov. V americk typografii je prvn odstavec na strnce nebo ve sloupci szen bez zarky. Je to logick, protoe a nsledujc odstavce je nutn zvraznit odsazenm. Mn ast forma blokov pravy je bez odstavcov zarky. Pokud v tomto ppad neoddlujete odstavce proloenm nebo pedsazenou zarkou, hldejte si dlky vchodovch dk. Jejich dlka m bt krat aspo o dva tverky ne dlka plnho dku, protoe tento rozdl je pak jedinm oddlujcm prvkem odstavc. Blokov uspodn textu s relativnm odsazenm tak nepat mezi bn zpsoby pravy. Vyuvaj ho pedevm grafici v ppadech vedench zvltnm vtvarnm zmrem. Pi zarovnan sazb peliv zvaujte sprvnou volbu stupn psma v pomru k ce odstavce. Pokud m bt odstavec pli zk (mn ne 25 znak na dku), je vhodnj pout jin zpsob pravy. Zarovnanou sazbu umouje automatick prava vzdlenost mezi slovy. Kad dek psma tak vypln celou zadanou dlku, krom poslednho vchodovho dku ukonujcho odstavec. Poet slov v dcch nen stejn, proto budou i vzdlenosti mezi slovy kolsat dek od dku a mnit se v rmci povolenho rozmez (minimln ka - poadovan ka - maximln ka), ale v krajnch ppadech i mimo tuto hranici. Udren rovnomrn ky mezislovnch mezer je v sazb do bloku nron. Uspokojiv vsledek se dostav pouze po kombinaci prav nkolika parametr. Pedevm je nutn zit rozsah pro maximln" a Nminimln" ku mezislovnch mezer v nastaven implicitnch hodnot DTP programu. Pokud chcete bt psn", a to byste mli, nastavte vechny ti parametry na stejnou hodnotu (bu 100 %, nebo pi sazb zench mezer i mn). Obecnou vlastnost DTP program je snaha vyplovat dky i zmnou mezer mezi psmeny. Tuto vlastnost nen mon pln odstavit, d se vak vrazn omezit nastavenm hodnot prostrkn letterspadng opt ve vech tech parametrech na 0%. Na rovnomrnost mezislovnch mezer m velk vliv i dlka szenho dku - line length, measure. Jeliko se vyplnn dku provd rozloenm potebnho mnostv volnho msta do mezer mezi jednotlivmi slovy, plat, e m je
CD
Zabarven sazbyj je pomr potitn; a nepo- Vimnte s, ie ka mezislovnch mezer je pi titn plochy vysazen str n kyj VI i v. na; toto za - sazb do bloku vidy stejn pouze na jednom dku. Cm vlce je mezer na dku, tlm sp se jejich ka barven m v prvn; ad pouit! psmovho pibl k zkladni mezislovn mezee, kterou duktus, ka psmovch znak a pomr stedn je tetina tverku. vky psma vi jeho celkov vce. To jsou parametry, kter nememe mnit (nebo bychom mnit nemli). Dalm initelem, ovlivujcm zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
Sprvnho vyven barevnosti strnky, vzhledem k typu a stupni psma a ce sazby, meme doshnout citlivm vyplovnm dk. Zde ji meme aktivn ovlivnit vsledek sv prce, bud k dobrmu, anebo tak vechno zkazit. Vyplovn sazby se provd mezislovnmi mezerami - wordspating. Ty se szej bu v zkladn i, nebo se stahuj (zmenuj), i rozpaluj (zvtuj). V DTP programech ale ani odstup jednotlivch psmen ve slovech nen stl a mn se podle potu znak v dku, co asto zpsob .pern" vci, jako nap. rozplen jednoho slova na cel dek v zk sloupcov sazb. Na stejnomrn mezery mezi slovy, ale i na mezipsmenov mezery - letterspadng, je nutn dbt - za staenou dkou by nemla nsledovat rozplen a naopak. Optimlnm nastavenm mezislovnch i mezipsmenovch mezer a potom i sprvnm dlenm slov je tQho mon doclit.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen 5trnky|
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch z n a k a pomr stedn vky psma vi jeho c e l k o v vce. To j s o u parametry, kter nememe mnit (nebo bychom mnit nemli). Dalm initelem, ovlivujcm zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
Ukzka textu s velmi volnmi parametry pro mezipsmenov mezery (vlevo). Sledujte nevyrovnan odstup jednotlivch psmovch znak ve slovech, kter je povaovn za hrubou chybu potaov sazby.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce. To jsou parametry, kter nememe mnit (nebo bychom mnit nemli). Dalm initelem, ovlivujcm zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
Tato chyba byla odstranna nastavenm parametr mezipsmenovch mezer na nulu a zenm parametr pro mezislovn mezery (vpravo).
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky.
Zen parametry pro mezislovn mezery parametry pro Mezery mezi psmeny opt nepovoleny, mezery mezi slovy nastaveny velmi voln. mezipsmenov mezery nastraveny na nulu.
zarovnan text /pokraovn/
Jtj
N < i/>
< ca
vce slov na dku, tm spe se ztrat rozdly v ce mezislovnch mezer mezi jednotlivmi dky. Proto je mon vyrovnan mezislovn mezery pi blokovm zarovnn textu zachovat pouze v dcch nad ticet znak (u kratch dk je nezbytn pout dlen slov). Novinov sazrny pracuj asto s vjimen irokmi parametry pro ku mezislovnch mezer z dvodu snadnjho a rychlejho zarovnn dk, a tak pedevm
v novinch s zkmi sloupci mete asto vidt patn vyrovnan odstavce s blmi ekami" przdnho msta gutter, pelvajcmi se mezi dky. Za eku", kter je nepknou sazeskou chybou, jsou povaovny ji ti mezery pod sebou. Obecn plat zsada, e u rozenho psma se mezislovn mezery roziuj a u zenho zuuj. Vtvarnci, kte pracuj v oblasti reklamy a inzerce, pouvaj velmi
mal rozsah parametr pro mezislovn mezery, co znamen sice pomalou, nronou a drahou sazbu, ale vsledkem je vytvoen dokonalho typografickho dla.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad/ /pouit psmo./ eho duktus, k a A psmovch z n a k u \ \ a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce. To jsou parametry, kter nememe/ / m n i t (nebo / /oychom mnit( ^nemli). Dalrm \ initelem / /ovlivujc m / /zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
arami jsou oznaeny Jeky" v sazb. Odstavec s ekami" je vysazen jako ukzkov patn
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn rad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce. To jsou parametry, kter nememe mnit (nebo bychom mnit nemli). Dalm initelem ovlivujcm zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
Z a b a r v e n sazby je p o m r potitn a nepotitn strnky. Vliv na t o t o zabarven m v prvn a d pouit psmo. J e h o duktus, rka psmovch znak a p o m r s t e d n vky psma vi jeho celkov vce. T o jsou p a r a m e t r y , k t e r n e m e m e m n i t [nebo b y c h o m m n i t nemli]. Dalm initelem ovlivujcm zabarven, je p o e t sloupc a ka sazby.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn rad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce. To jsou parametry, kter nememe mnit (nebo bychom mnit nemli). Dalm initelem ovlivujcm zabarven, je poet sloupc a ka sazby.
V pkladech na tto a protj stran mete sledovat vyrovnanost textu pi sazb zenm a rozenm typem psma. Horn ukzky maj mezislovn mezery bez prav, doln ukzky jsou upraveny (u zenho psma zeny, u rozenho jsou rozeny).
Z a b a r v e n s a z b y je p o m r potitn a nepotitn s t r n ky. Vliv na t o t o zabarven m v prvn a d pouit psmo. J e h o duktus, ka psmovch znak a p o m r s t e d n vky psma vi jeho celkov vce. T o jsou p a r a m e t r y , nememe m n i t [nebo b y c h o m m n i t nemli]. kter Dalm
initelem ovlivujcm zabarven, je p o e t sloupc a ka sazby.
NEZAROVNAN T E X T
Nezarovnan text - unjustified je zpsob pravy sazby, kdy jeden okraj odstavce je zarovnan a druh okraj je nezarovnan. Psmo je vyszen tak, e dky maj rozdlnou dlku a rovnomrn mezery mezi slovy. Nezarovnan text je druhm nejbnjm zpsobem uspodn sazby a jeho hlavn vhodou je stejn vzdlenost mezi slovy a tm vyven zabarven textu, take sazba psob klidnjm dojmem. V tto odstavcov prav je mon pout i nkter typy odstavcovch zarek. Je to zrove vhodn metoda pro sazbu zkch sloupc i tam, kde mal formt nedovol sprvn vyrovnn sazby a tak v poznmkch a popiscch. Bez ohledu na ku sloupce budou mezery i prostrkn stle stejn. Je mon szet bez dlen slov s volnmi vchodovmi dky (u sazby titulk pozor na dodren logickho lenn textu), kter mohou bt krat ne je celkov ka odstavce. Pouijete-li dlen slov, dojde ke zmenen rozdl v dlce dk. Siluetu odstavce mete regulovat hloubkou nevyrovnanho okraje. Zadnm dlic zny hyphenation zone - definujete nejmen ppustnou dlku textu na dku. Sazba na praporek je jednm z nejastjch zpsob tto pravy odstavc, kde je bu zarovnan lev - flush left, ranged left a nezarovnan prav okraj - ragged right (sazba na praporek vlevo, sazba na levou zarku), nebo zarovnan prav - flush right; ranged right a nezarovnan lev okraj ragged le (sazba na praporek vpravo, sazba na pravou zarku). Sazba na stedn osu - centered je dal, pomrn asto pouvan zpsob uspodn textu. Stedy jednotlivch, nestejn dlouhch dk jsou seazeny na jedn ose, oba okraje textu, lev i prav, jsou nezarovnan. Centrovan text m stejnomrn mezislovn mezery i odstupy jednotlivch psmen. Odstavcov zarky se nepouvaj. Pi pouit centrovan sazby zajistte, aby okraje byly dostaten rozdln, doshnete tm zajmav siluety. Rozdlovn textu na jednotliv dky mus ctt logick lenn textu. Sazba na stedn osu je vhodn spe pro krat texty slavnostnho charakteru. Rozshl texty by byly obtn iteln. Obdobn pravidla plat i pro sazbu na mimostedn osu, kde osa pro centrovn kratch dk je zpravidla v jedn tetin nejdelho dku. Asymetricky uspodan text assymetrical or random Pomrn mlo vyuvan a komplikovan prava sazby, kdy je kad dek vyszen asymetricky. Pi dobrm nvrhu me bt vizuln zajmav, ale je obtnji iteln. Proto tento zpsob sazby pouvejte jen pro velmi omezen rozsah textu, nap. v akcidennch tiskovinch nebo v sazb bsn.
&
Zabarvenrsazby je pomr potitn a|nepotitn':plochy vysazenJstrnkyJVliv najtotzabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce.
Text vysazen na praporek, zarovnan vlevo a vpravo. dky nejsou vyplovny jako u zarovnan sazby, mezislovn mezery jsou proto stejn irok v ce zkladn mezislovn mezery.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce.
Text vysazen na mimostedn osu.
Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce. Zabarven sazby je pomr potitn a nepotitn plochy vysazen strnky. Vliv na toto zabarven m v prvn ad pouit psmo. Jeho duktus, ka psmovch znak a pomr stedn vky psma vi jeho celkov vce.
Asymetricky uspodan text Zde je mono hledat a objevovat rzn vztahy, osy, kivky. Ve je dno pouze vtvarnou invenci. I zde ale plat, e umenost cit a vkus jsou lepi ne nedtiiv experimenty.
Text vysazen na stedovou osu. Star sazesk pravidlo k: MKdy nev jak, szej na osu". Je pravda, e pozvnka nebo letk vysazen na osu dopadne vdycky tak, e alespo neur vtvarn cit V kadm ppad zde i zatenk nejmn pokaz.
DLEN SLOV
< N ^ Sprvnho vyplnn dk pi zarovnan sazb doshneme pouze pi pouit dlen slov hyphenation. Zpsob dlen slov se d pravopisnmi pravidly, prava tohoto dlen z estetickho hlediska tak pravidly typografickmi. Jednohlskov pedloky neslabin (k, K, s, S, v, V, z. Z) i slabin {o, O, u, U) a spojky (i, I, A) typografick pravidla zakazuj ponechat na konci dku. Jako jedinou vjimku povoluj spojku . a " . Dlen vdy naruuje prav zarovnn odstavce pi sazb zarovnan do bloku, proto meme dlit pouze tikrt pod sebou. Do potu t dlen se zapotvaj i interpunkn znamnka na konci dk a dokonce i dky vchodov (jin prameny uvdj jako maximln poet dlen estkrt Sazba I, SPN 1989). Toto pravidlo nemusme dodret pi zk sazb do 30 psmen, kdy je dovoleno kad pravopisn sprvn dlen. V takovm ppad je mon i ponechn jednopsmenovch pedloek a spojek na konci dk - je to men chyba ne patn rozpal slov nebo dokonce roztaen slova na dek. Dlen dvouslabinch slov Dvouslabin slovo je mon rozdlit pouze v ppad, e prvn st slova m vce ne jedno psmeno a druh st slova, kter se pevd na nsledujc dek, alespo ti psmena. Za psmeno se pot i interpunkn znamnko za slovem. Z toho vyplv, e asto nememe rozdlit slovo uvnit vty, ale pokud stoj na konci vty nebo ped interpunkci, tak meme. (Nesprvn: i-to napro-ti a-le o-kolo oko-lo sprvn: i-to, na-proti oko-lo?) Viceslabin slova dlme podle slabik se zetelem na stavbu slova podle schmatu: pedpona zklad - slabin ppona. Pokud je uprosted slova skupina souhlsek, dlme tak, e jednu souhlsku nechvme na prvnm dku a ostatn pevdme na nsledujc dek (ses-tra). Spojen slov nebo zkratek a islic Pokud je nezbytn rozdlit spojeni slic a znaky nebo zkratky mrn jednotky, zan na nsledujdm Sloen slova dku jednotka vypsan celm Pednost dvme dlen v mst slovem (100-kilometr, 100-korun). spojen (nesprvn: eskomoPokud je nzev ped slem, ravsk vrchovina; sprvn: eskoje mon ho ponechat na moravsk vrchovina) a pokud jsou pedchzejcm dku pouze sloen vrazy se spojovnikem, v ppad, e seln daj je alespo dlme je tak, e spojovnk dvoumstn (obr.-100 tab.-10). opakujeme i na novm dku Datum je mon rozdlit pouze (Slovnk eskotak, e den a msc oddlme -nmeck). od letopotu (30. srpna-1956).
<
Jednohlskov pedloky a spojky, s vjimkou spojky ma", nesmji zstat na konci dku. Tuto podmnku meme splnit ji pi psan textu, pokud ovem textov editor umouje vkldn nedliteln mezery - nonbreaking space, hard space. Nkdy bv tato funkce vestavna pmo do szecho programu, nebo je dodvna jako voliteln rozen. Pokud nemte dnou z tchto pomcek, nezbv vm nic jinho ne si vypomoci tak, e kritick msta vyhledte a manuln mezery nahradte (klvesovou zkratku pro nedlitelnou mezeru najdete v manulu svho programu).
KDY SE SLOVA DLIT NESM:

pokud by zstalo na konci dku jedno psmeno (a-nabze) pokud by na nsledujc dek byla penesena pouze dv
Zsada, e pi dlen slov nemaj na dal dek pechzet dv psmena, bude dodrena, pokud je rozdlovan slovo interpunkc. mde-n" ped Tehdy je mon slovo rozdlit protoe na dal dek pejdou jet ti znaky. Tot slovo ji ale nen mon rozdlit pokud le uprosted vty. Na nsledujc dek se toti pevedou pouze dva znaky.
... kdy je dovoleno kad pravopisn sprvn dlen. V takovm ppad je mon i ponechn jednopsmenovch...
psmena (anab-ze) pokud by rozdlenm slova vzniklo slovo nevhodnho vznamu nebo vulgarismus (spisova-tele, n-drka ap.) dle se nesm dlit do dvou dk titul a jmno (MUDr.-Novk) a zkrcen jmno a pjmen (J.-Novk) sla (10-000), slovky se zkratkami jednotek (10-m, 50-K) a datumy vyszen slicemi (30.8.-1959,30.-8.1959, 30.-srpna 1959) tak nen mon dlit zkratky (t.-. s.-r.o. a.-s. a.-p.)
... kad pravopisn sprvn dlen je dovoleno v ppad...
ZNAMNKA
INTERPUNKCE V tto kapitole se seznmte s pravidly sazby interpunknch znamnek a nejastji pouvanch znaek a symbol, kter obsahuje znakov sada. Interpunkn znamnka punctuation slou k lenn vt a souvt, ppadn vyjaduj specifika mluven ei (pestvky, modulace hlasu ap.). Jejich sazba se d pesnmi pravidly, kter jsou v mnohch ppadech v potaov sazb nedosaiteln. Proto se ve vkladu omezuji na takovou rove, kter je realizovateln v DTP systmech. Sprvn pouit interpunknch znamnek se d pravidly pslunho jazyka. Zaven interpunkn znamnka - hang punctuation Nkter interpunkn znamnka (teka, rka, spojovnk, apostrof, hvzdika a uvozovky) je mon szet i jako tzv. zaven". Zmenen interpunkn znamnka - reducing punctuation marks Normln interpunkn znamnka - norml punctuation Interpunkn znamnka jsou ve vtin ppad povaovna za znaky rovnocenn s psmeny a slicemi. Zarovnvaj se tedy v textu stejn jako jin znaky. Pi tomto zpsobu pouit se vychz z nzoru, e interpunkn znamnka rozbjej okraje odstavce pi sazb zarovnan do bloku. Proto zaven interpunkn znamnka pesahuj okraje odstavce, jsou tedy vysazena mimo celkovou dlku dku. Textov blok potom psob kompaktnjm dojmem. V titulkov sazb se nkdy mohou interpunkn znamnka szen ze stejnho stupn psma jako text zdt pli velk. Problm mete vyeit pouitm znamnka o jeden, ppadn dva stupn men, ne je szen titulek.
&
asto se budete setkvat s pravidlem maximlnho potu t povolench naruen okraje zarovnanho sloupce dlenm nebo interpunkc. Pokud vm tedy vyjde pod sebou dvakrt dlen a potom vta ukonen rkou nebo tekou, nemlo by se dlen ani interpunkce ve tvrtm dku vyskytnout. Pokud na vzhledu sazby skuten zle (nap.{ u knih), je mon toto pravidlo dodret.
Ble o tto problematice pojednno v kapitole o dleni slov.
Zaven interpunkn znamnka"

Vtina DTP program nem monost automaticky ^k^mT'* definovat zaven interpunkn znamnka, je tedy nutn pisazovat je v ppad poteby run. Po-
kud vtvarn nvrh zavenou pisuje, pipravte se na m r a v e n Interpunkn znamnka jsou pfsazovna jako ' zaven. Mon, e tak nikdy szet nebudete, ale mete si aspo porovnat vsledn dojem.
interpunkci prci.
pede-
rZaven interpunkn znamnka' 1

Vtina DTP program n e m monost automaticky definovat zaven interpunkn znamnka, je tedy nutn pisazovat je v ppad nvrh zavenou poteby run. Po-
kud vtvarn
interpunkci prci.
pede-
pisuje, pipravte se n a m r a v e n
##
P 0 fcj|
Text je vysazen psmem 35 bod, v hornm pikladu jsou uvozovky o 5 bod men, ve vedlejm maj shodn stupe s psmem.
Interpunkce Interpunkce
//
n
gI < S Teka - period rka - comma Sz se tsn za slovo a po n nsleduje mezera. Pokud za tekou nebo rkou nsleduje dal interpunkn znamnko (dvojteka, stednk ap.), pisazuj se tsn k sob. Dvojteka - co/on Stednk - semicolon Otaznk - question mark Vykink - exclamation point Tyto tyi znaky se od slova oddluj zenou mezerou, pesnji do 12 bod velikosti psma jednobodovou, od 12 bod dvoubodovou. Je na vaem citu (ppadn pedpisu sazby), jestli budete znak pisazovat bez mezery, nebo se podle monost svho programu pokuste o mrn odsazen. Speciln sazebn programy to ve vt me umouj, textov editory nikoliv. Vrobci psmovch font na tuto podmnku vtinou pamatuj ji v kov definici znak, proto je
I1 sazba bez oddlovn mezerami bn pouvna a nen povaovna za chybu.

Ti teky - ellipsis points
Na zatku nebo na konci vty nahrazuj nevysloven text Pokud je szme tekami, je nutn za posledn psmeno vkldat zenou mezeru. Meme pout i znak psmovho fontu. Mezi textem a znakem nezapomete na zenou mezeru.
Odsuvnk - apostroph Nahrazuje psmeno a sz se vdy znakem apostrofu, nikoliv obrcenou rkou. Ve vtvarn typografii se asto pouv pi sazb zkrcenho letopotu. Apostrof se pisazuje tsn ke slovu a pokud je uprosted slova, sz se bez mezer. Spojovnk (divis) - hyphen Je dlouh tetinu tverku. Pouv se bu k dlen slov, nebo ke spojovn slov pi sloench
vrazech. Sz se bez mezer. Normln jsou spojovnky vycentrovny uprosted stedn vky, ale pouijeme-li je pouze s verzlkami, je nkdy nutn toto vycentrovn upravit (tot plat i pro pomlky a kulat zvorky). Spojovnk je na klvesnici potae umstn pod znakem, obecn povaovanm za pomlku. Pouvte-li pi sazb jenom tuto klvesu, szte pouze spojovnky.
text. text: text, text; text., text? t e x t ! text... textl..

V prvnm pkladu jsou ti teky vysazeny trojitm hozem pslun klvesy a od slova jsou oddleny standardn mezerou. Ve druhm pkladu je pouit speciln znak a oddlen zenou mezerou. Rozdl mezi jednotlivmi tekami a specilnm znakem je ten, e trojteka m nemnnou ku mezer.
pana '94 '94 1'Humanit

Alt+J
[ffl
Ctrl+Alt+
\ Alt+Shift+ \m Alt+0133
je-li Brno-msto dlen slov
Apostrof pouit na konci slova se od nsledujcho oddluje zenou mezerou. V letopotu nebo uvnit slova je bez mezer.
Divis v ppad sloench vraz nebo dleni slov sz zsadn bez mezer.
Brno- msto
Pokud vraz szen se spojovnikem bude rozdlen do dvou dk, je nutn spojovnk na novm dku zopakovat aby nevznikl dojem, e se jedn o rozdlen slovo.
< g
Pomlka - en-dash Pomlka je del ne spojovnk (je na dlku pitverku) a je-li szena skuten jako pomlka, tedy pro naznaen pestvky v textu, je vdy oddlena mezerami. Sm zstat na konci dku, ale nov dek j zanat nesm. Pokud pomlka nahrazuje uvozovky u pm ei, klade se na zatek dku odsazena zarkou a od prvnho slova je oddlena pevnou mezerou.
Pi oznaen celch mnovch hodnot se klade tsn za desetinnou rku. Pi pouit pomlky msto spojovnku ve vznamu a", a", od", do", versus" se neoddluje od slov mezerami, a proto j nesm dka konit ani zanat. Pokud nen mon text sthnout nebo rozplit tak, aby bylo mon tuto zsadu dodret, je nutn nahradit pomlku slovnm vrazem, Dal monost pouit pomlky (nebo tildy"-) je ve vznamu
opakovacho znamnka ve slovncch a rejstcch. Tehdy je szena na zatku dku a od slova se neoddluje mezerou. Pomlku nepouvejte jako znamnko minus". ka obrazu pomlky neodpovd ce znaku plus", ani nejsou tato znamnka postavena proti sob. Szet opravdovou pomlku a minus mete tehdy, kdy si zjistte, pod kterou klvesovou zkratkou se ve vaem programu skrv. Abyste se z toho nezblznili, mete si pi
psan urit njak znak, kter se spolehliv v textu nevyskytne a ten potom najednou zamnit funkc najdi a nahra,, - f Ind,
search, change, replace.
Nejvhodnj je pouvat zdvojen aktuln znak, v tomto ppad spojovnk - pomlkovou" klvesu (-). Dlouh pomlka - em-dash Pomlka na ku tverku (u dvanctibodov kuelky je tedy dlouh 12 bod), kter se pouv
v americk typografii jako nhrada rky nebo uvozovek a sz se bez mezer. Pro jej szen plat tot, co pro pomlku - najt si klvesovou zkratku, ppadn najdi a nahra" (zde nap. ).
knihyHiovinyitabulky
spojovnk (vlevo Frutiger, vpravo Garamond)
Bn pouiti pomlky v heslovitch vrazech - pomlkou se nesmi zanat nov dek.
en pomlka
t+spojovnk j B 1 ] Alt+Shift+ p l +spojovnfk

minus Lze jej vysadit pouze fonty pro PC. Uivatel systmu Macintosh jej pi sazb vzorc vyut font Symbol, kde je prav minus k dispozici. 1
Alt+0150 Alt+0151
em pomlka
M meteHekl
Sazba pm ei s pouitm pomlek msto uvozovek.
] ||3 ?
L . J I
Mfeff-r-
Alt+0773
255-201 h o d i n
Sazba mnovch hodnot Zde vidte nkolik porovnni spojovnku, en pomlky, em pomlky ve dvou rznch fontech. Jako prvn je spojovnk (divis), vtinou omylem povaovan za pomlku a tak za ni v sazb vydvan. Pod nm je skuten pomlka, pak je dlouh pomlka. Pouit pomlky msto spojovnku.
Uvozovky - quotation marks
Kulat zvorky - parentheses Hranat zvorky - brackets [ ] Svorky - braces {} Uvozovky i zvorky se pisazuj vdy ke slovu a jejich pouvn se d pravopisnmi pravidly. Pi sazb textu v uvozovkch budete mt vce prce. Anglitina toti pouv pouze horn uvozovky. etina a sloventina pouv lev a prav uvozovky, bu nebo.
DAL PRVKY Hvzdika - asterisk a kek Tyto dva znaky se pouvaj jako symboly narozen a mrt, nebo pro odvolvky v textu. Ve spojen s slic nebo jmnem se oddluj od nsledujcho prvnho znaku zenou mezerou. Hvzdika je na klvese, kek vyvolte klvesovou zkratkou. Puntk - bullet Puntk se pouv ke zvraznn dleit sti textu nebo novho
odstavce. Je bu v zkladn sad psma, nebo je obsaen ve specilnch sadch (Dingbats, Pi-fonty). V tchto sadch jsou i tvercov nebo obdlnkov prvky, nazvan boxes. Paragraf - paragraph Znaka se sz bez teky a od sla je oddlena zenou mezerou.
& - e t ampersand
v oznaen firem. Od obou slov je oddlen zenou mezerou. Slitky (ligatura, speka) ligatures je spojen kresby dvou, vjimen i vce psmen. U ns je to nejastji minuska J " ve spojen ff, f i, fl". Slitky se pouvaj, pokud pat ob psmena do zkladu slova (flastr, fialka). Slitky mete pout pokud jsou obsaeny ve vaem psmu, nebo jejich definici umouje pouvan szec program.
Pouv se mezi dvma slovy, asto jmny, ve vznamu a"
D \ Alt+Shift+N
lev - doln uvozovky
Ctrl+Alt+Shift+8 Ctrl+Alt+Shift+O
#/
\ Alt+Shift+H
prav - horn uvozovky
t
1
*H829 111894
| \Alt+Shift+ j fl
kek
Alt+0134
55
text"
text
[ffl
m
&
Alt+0187 Alt+0171
m Alt+Shift+
lev uvozovky
Novk|&spol. |27
Alt+0149
Alt+Shift+
prav uvozovky
text
text
oa
| [Alt+Shift+ \m\
puntk (bullet) ze zkladn znakov sady puntky (bullet box) ze sady Zapf Dingbats
Pi pouvn uvozovek v eskm textu se asto chybuje. Pro sna zapamatovn plat zsada: lev - dole 99, prav - nahoe 66. sla vyjaduj optick vzhled uvozovek, kter je patrn pedevm u patkovho pisma.
Pouit pklad slitk je vysazen zpsmaJannon 1. steovick plsmolijny.
SLA A Z K R A T K Y
seln hodnoty Pokud se seln hodnoty vyskytuj v textu, szme je slovn. Vjimku tvo sazba letopot, dat a spojen sel s mrnmi jednotkami. Zde se oddlen slice a dalho textu provede zenou mezerou. Vyjde-li slo na zatku dku a nen mon to zmnit rozplenm nebo staenm textu, vype se hodnota slovy. V technick sazb pro vyjden seln hodnoty pouvme slic. Datum Den szme arabskmi slicemi s tekou, msc arabskmi nebo mskmi slicemi s tekou nebo slovn, letopoet nezkrcen arabskmi slicemi bez oddlovn sel mezerou po skupinch (1994, ne 1 994). Zkrcen letopotu o prvn dv slice (19) je mon pouze pi dvou letopotech spojench spojovnkem nebo zlomkovou rou (1994-95,1994/95), nebo ve zvltnch spojench (INVEX 94 nebo '94), nebo v ppad vtvarnho zmru (novoroenka ap.). Jednotliv daje oddlujeme mezerou (sla od slov, dny-msce-roky). asov daje Teka nebo rka oddlujc hodiny od minut se sz bez mezer, sekundy od minut se oddluj dvojtekou a jejich desetiny desetinnou rkou. Pi sazb sportovnch vsledk se hodiny, minuty i sekundy oddluj dvojtekou bez mezer. asov daje se nesm dlit do dvou dk. Telefonn sla Pi listovn v telefonnm seznamu jste u mon prohldli zpsob pravy vcemstnch sel. Szme je ve skupinch po dvou a tech slech oddlench zenou mezerou: trojmstn tymstn ptimstn 123 12 34 123 45 estimstn 12 34 56 sedmimstn 123 45 67 srie 12 34 56-7
s pouitm spojovnku.
Potovn smrovac sla Szej se ve stejn prav jako ptimstn sla telefonn (547 01). Procento Znaka procento (%) m svoji klvesu. Oddluje se od pedchzejcho sla zenou mezerou.
Tento systm nen nutn dodret, pokud je snadnji zapamatovateln nap. dlen 111 222. Akcidenn tiskoviny jednoho podniku by vak mly mt dlen telefonnch sel jednotn. Pozor, telefonn sla nedlte do dvou dk.
6)
Tisce a miliny se oddluji mezerou, desetinn msta se oddluj rkou bez mezery. slice od desetinn rky napravo se oddluji mezerou po trojmstnch skupinch, podobn jako tisce a miliny. Pi azeni slic do sloupc pod sebou se jednotky, destky, stovky, tisce, miliny, desetinn rky a desetiny szej pesn pod sebe.
0,56 120,352 5|001,202l2

101:000,055155
1.
Radov slovky vyjden arabskmi slicemi se szej s tekou bez oddlen mezerou. msk sfce se pouvaj k oznaeni msc; stolet, kapitol knih ap. adov slovka vyjden mskou slic se sz s tekou, sloupce mskch sel se vyrovnvaj podle pravho okraje nebo podle teky
2.
3. 4. 18.|jna|l 994 18.110.11994 18.lX.ll 994
7Ti zpsoby jak je mon sprvn vysadit datum.
IV.
1301256,4341232 13200 0 0 0 , 1 2 4 1 2 3 4 | 5 K 1150K |150,50 150 K 220,50 220 $ 120,50|m 200,00 I 150,20|t
Pi desetinm vyjden jinch celch hodnot (mry, vhy ap.) se nepouv pomlka, ale desetinn rka s nulami.
25krt 50nsobek formt A5

Oslice spojen s vrazem do jednoho slova nebo znaky se sz bez mezery (ve sloventin se spojovnkem). Znaka % (procento) se oddluje mezerou (jsi odbornk na 100 %-sto procent), tsn se pisazuj. pokud je sloen znak szen jako pdavn jmno (jsi 100% odbornk - stoprocentn)
$!
Cel penn hodnoty se v desetinnm vyjden szej s desetinnou rkou a pomlkou, tehdy se znaka mny klade ped seln daj. Jde-li o cel slo, znaka se klade za selnou hodnotu.
o d b o r n k n a ;100 % 100%iodbornk
N < in
CQ
Stupe Znaka stupe () se pouv v nkolika ppadech, ale vdy to mus bt opravdu znaka stupn definovan ve fontu psma a ne jakkoliv deformace psmene .o" nebo nuly. Podle zpsob pouit se bude mnit oddlovn znaku mezerou. Zkratky Zkratky bnch, obecn srozumitelnch vraz se szej minuskami s tekou (aj., nap.).
tyto zkratky nen mon pout na zatku dku. Zkratkov teka se sz vdy tsn za vraz a po n nsleduje zen mezera. Zkratky mrovch jednotek, pennch hodnot a dal zkratky, dan pslunmi normami a konvencemi, szme tak, jak jsou definovny (g" a ne gr", ,1" a ne It", kW" a ne kw" ap.). Zkratky akademickch titul jsou tak zakoneny tekou a psan velkch a malch psmen se d pravopisnmi pravidly (MUDr.,
Ing., ing., Mgr.). Pokud za zkratkovou tekou nsleduje dal interpunkn znamnko (nap. stednk), pisazuje se bez mezery. Bez teek a verzlkami se szej zkratky instituc, ad, firem a stt [ODS, O, SPG, USA). Lomtko - slash ikm zlomkov ra (/) se pouv pi zlomcch szench v textu - fractions, pi oznaen sla domu, letopot, telefonnch sel ap.
Autorsk a ochrann znmky Copyright < je znaka pro D oznaen autorskch prv. Tato znaka se sz ped jmno vlastnka autorskch prv a je oddlena mezerou. Registered je znaka chrnc nzev nebo logo a sz se za chrnn nzev bez mezery na sted dku. Nkdy je szena i jako horn index (exponent), ale to muste svmu programu ci. TradeMark je znaka, kter nm oznamuje, e mme co dlat
s ochrannou znmkou. Pisazuje se tsn za slovo bez oddlovn mezerou. Jej vkov postaven je definovno ve fontu psma. Pouit tchto znaek nabv stle vtho vznamu a d se autorskm zkonem a dalmi pedpisy.
0
stupe
pot
m e z e r a
Alt+0176
[]Alt+shift+c [51 Alt+0169
- 5 - 5 f C - 5 K
Oznaen zporn teploty: znamnko minus" a slice se sz bez mezery, znaka stupe" se oddluje od slice zenou mezerou. Kladn teplota se sz bez plus. Spojen stupe Celsia" je jeden vraz, take znaka stupe" se od zkratky C" neoddl uje.
LOGO LOGO
<)
Alt+Shift+R Alt+0174
Pi sazb teplot v kelvinech se nedejte se splst na konvenci - zde se sz bez znaky stupe, zkratka se oddluje mezerou.
12 |pivo
1
Oznaen stupn alkoholu: podobn jako u procent se zde jedn o pdavn jmno a znaka se tedy k slici pfsazuje bez mezery.
laj
minuty
Alt+0180 Alt+0189
|ia[
vteiny
Oznaen hlu: daje o velikosti hlu vyjden ve stupnch, minutch a vteinch se szej bez mezery. Pibyla nm i dal dv znamnka, tak zde najdete jejich souadnice pro zadvni z klvesnice.
LOGO
* Alt+Shift+T Alt+0153
3012'40"
HLADK SAZBA
to zle sice vc na autorovi, ale v podl, hlavn v ppad bolavch o vm nikdo neodpe. PRAVA H L A D K S A Z B Y Vechny pedchzejc kapitoly o sazb jsou zkladnmi kameny hladk sazby. Proto se zde trochu zastavme a provedeme mal shrnut. Hladk sazba je toti zkladem pro vechny dal druhy sazby. Kdo nezvldne hladinu", a nespch dl. Psmo Hladk sazba je vysazena z jednoho druhu, ezu a stupn psma. Prakticky to znamen, e vdy pouijte zkladn psmov ez, a to stejnho stupn; prostrkn i dkovho prokladu. V dnen dob se asto pouv elektronick zuovn kovch psmovch proporc. Pokud j e pouijete, tak v cel sazb stejn. A pozor, stdm a kultivovan elektronick zen psma nemus psobit ruiv, zato rozen je pinejmenm nevkusn.
Odstavcov uspodn Odstavcov prava hladkho textu by mla bt v cel publikaci jednotn. Pedevm tedy poet sloupc na strnce a jejich ka, zpsob zarovnn a odstavcov zarka. Szejte bu s dlenm slov v celm dle, nebo bez dlen ale opt jednotn. Odchylky mohou bt vedeny uritm vtvarnm zmrem, ale vdy je nutn udret vzjemnou vazbu grafick pravy s obsahem a dobrou itelnost tiskoviny. Parchant (panchart) Jak u nzev napovd, nemme ho rdi. Je to nepln dek textu, kter se vyskytuje tam, kde nem. esk typografie jej definuje jako vchodov dek pedchzejcho odstavce n a zatku novho sloupce nebo strnky. Parchant me ale tak bt prvn dek novho odstavce se zarkou zapomenut" na konci sloupce Problmy v sazb nastanou, kdy se vm na strnku vloud neptel". nebo strnky. V tto druh podob bv obas tolerovn. Americk DTP programy pouvaj pro tuto hrubou sazeskou chybu dvoj pojmenovn: - s i r o t e k - vdova Jejich bli charakteristiku, ale hlavn co s nimi, si pette v pkladech. orphan widow.
Hladk sazba - body straight matter
matter,
Pipomn skuten vodn hladinu, me bt klidn, zvlnn, rozbouen, svtl i tmav, ale stle je to pedevm psmo, text uren pro lidsk oi. Nejastji je tmto zpsobem szen zkladn text (chlebov" text) - body text - tedy lnky, broury, knihy, kladouc na tenovo soustedn zven nroky. Jak rychle se unav, jestli ten text odlo nebo . z h l t n e " ,
9
Sirotek - orphan vznikne tak, e posledn dek odstavce, kter je vtinou tak dkem vchodovm, se nevejde do urenho prostoru strnky nebo sloupce. Proto se pelije na nsledujd strnku i sloupec a stv se tak prvnm dkem. Nejenom 2e je to neppustn, ale tak oSkliv. Vdova - widow vznikne, kdy se nm prvn dek novho odstavce .zapomene" na konci sloupce nebo strnky - je to tak sazesk chyba. Vdova je obas tolerovna, ale v ppad titulku je oprava nezbytn. Odstrann tchto nepknch chyb me bt mnohdy komplikovan. Nejjednodu je automatick odstrann sirotk a vdov, kter je v monostech vtiny program pro zpracovn textu. str. 2 Nejdve programu muste ci, kolik dk, vtinou v povolenm rozmez 1-3 povaujete za .parchant". Program potom automaticky pemst uren poet dk, pokud by se mly stt parchantem", bu na nsledujc nebo pedchzejc strnku nebo odstavec. Sice se zde nemuste o nic starat ale stroj je pece jen stroj. Kdy ho nechme takhle tvoit, me se nm to obas nelbit. Jinou monost je potom run prava, kdy nepln dek bu rozplme na plnou i, nebo naopak zathneme na strnku i sloupec, kam pat. Tohoto druhho zpsobu mete doshnout dvma postupy. Prvn je velmi jednoduch, ale monosti jeho pouit jsou str. 3 omezen. Porute strnkov rejstk, strnku prothnete o jeden dek a tm zathnete nepln dek na konec odstavce. S tmto zpsobem ale muste potat pedem v nvrhu uspodn strnky, abyste se nedostali do strnkov slice nebo textu v pat strnky (poznmky ap.). Dalm omezenm je dlka vchodovho dku, kter tmto zpsobem .petee" pes sazebn obrazec (plochu strnky vyhrazenou pro text). Muste si toti uvdomit, e hladk sazba se pouv pedevm pro sazbu brour a knih, kde vdy mme dv strnky vedle sebe. ftdek navc si meme dovolit pouze v ppad, pokud bude na lev stran (sud strnstr. 4 str. 5 ka) a jet ne moc dlouh. Druh zpsob je pelomen nkolika pedchozch odstavc bu stahovnm mezislovnch mezer jednoho nebo vce dk, zmna dlen slov nebo zruen i naopak vytvoen nov odstavcov zarky. Dalm zpsobem je nvrat na pedchoz dvoustranu, kde na kad strnce ubereme jeden dek a pesunutm tchto dk pelomme text tak, e se .parchant" stane tetm dkem odstavce. Sirotek - orphan vznikne tak, e posledn dek odstavce, kter je vtinou tak dkem vchodovm, se nevejde do urenho prostoru strnky nebo sloupce. Proto se pelije na nsledujc strnku i sloupec a stv se tak prvnm dkem. Nejenom e je to neppustn, ale tak okliv. Vdova - widow vznikne, kdy se nm prvn dek novho odstavce .zapomene" na konci sloupce nebo strnky - je to tak sazesk chyba. Vdova je obas tolerovna, ale v ppad titulku je oprava nezbytn. Odstrann tchto nepknch chyb me bt mnohdy komplikovan. Nejjednodu je automatick odstrann sirotk a vdov, kter je v monostech vtiny program pro zpracovn textu. str. 2 Nejdve programu muste ci, kolik dk, vtinou v povolenm rozmez 1-3 povaujete za .parchant". Program potom automaticky pemst uren poet dk, pokud by se mly stt parchantem", bu na nsledujc nebo pedchzejc strnku nebo odstavec Sice se zde nemuste o nic starat, ale stroj je pece jen stroj. Kdy ho nechme takhle tvoit, me se nm to obas nelbit Jinou monost je potom run prava, kdy nepln dek bu rozplme na plnou i, nebo naopak zathneme na strnku sloupec, kam pat. Tohoto druhho zpsobu mete doshnout dvma postupy. Prvn je velmi jednoduch, ale monosti jeho pouit jsou omezen. Porute strnkov rejstk, strnku prothnete o jeden dek a tm zathnete nepln dek na konec odstavce. S tmto zpsobem ale muste potat pedem v nvrhu uspodn strnky, abyste se nedostali do strnkov slice nebo textu v pat strnky (poznmky ap.). Dalm omezenm je dlka vchodovho dku, kter tmto zpsobem .petee" pes sazebn obrazec (plochu strnky vyhrazenou pro text). Muste si toti uvdomit e hladk sazba se pouv pedevm pro sazbu brour a knih, kde vdy mme dv strnky vedle sebe. str. 4 dek navc si meme dovolit pouze v ppad, pokud bude na lev stran (sud strnka) a jet ne moc dlouh. Druh zpsob je pelomen nkolika pedchozch odstavc bu stahovnm mezislovnch mezer jednoho nebo vce dk, zmna dlen slov nebo zruen i naopak vytvoen nov odstavcov zarky. Dalm zpsobem je nvrat na pedchoz dvoustranu, kde na kad strnce ubereme jeden dek a pesunutm tchto dk pelomme text tak, e se .parchant" stane tetm dkem odstavce.
str. 3
sr. 5
Tento text nejenom vysvtluje, jak se parchant" odstran, ale je tak na nsledujcch strnkch pouit jako materil pro nzornou ukzku. V pkladech vdy dva sloupce reprezentuj jednu dvoustranu knihy. Zde na druh dvoustrnce zan kad odstavec ukzkovm parchantem". Protoe jste se ji v pedchozch kapitolch seznmili se zklady hladk sazby, tak jenom pipomnm, co je vechno nutn pohldat: vyplovn dk, vztah odstavcov zarka - vchodov dek, zsady dlen slov a neslabin pedloky a spojky na koncch dk.
Zde vidte odstranni sirotk" a vdov" pomoci automatick funkce szecho programu. Za parchant" je v tomto ppad nastaven pro automatick odstrann jeden nepln plus jeden dal dek. Tento zpsob je pouiteln pouze v ppad, e nm nevadl nerovnomrn ukonen odstavc, co je v knin sazb nepouiteln.
hladk sazba /pokraovn/.
< CD
N < 1/1
Nejdve programu muste ci, kolik dk, vtinou v povolenm rozmez 1-3 povaujete za .parchan. Program potom automaticky pemst uren poet dk, pokud by se mly stt .parchantem", bu na nsledujd nebo pedchzejc strnku nebo odstavec. Sice se zde nemuste o nic starat ale Vdova - widow vznikne, stroj je pece jen stroj. Kdy ho kdy se nm prvn dek novho nechme takhle tvoit, me se odstavce .zapomene" na konci nm to obas nelbit sloupce nebo strnky - je to Jinou monost je potom tak sazesk chyba. Vdova je run prava, kdy nepln obas tolerovna, ale v ppad dek bu rozplme na plnou titulku je oprava nezbytn. Od- i, nebo naopak zathneme na strann tchto nepknch chyb strnku sloupec, kam pat. me bt mnohdy komplikovaTohoto druhho zpsobu mn. Nejjednodu je automa- ete doshnout dvma postupy. tick odstrann sirotk a vdov, Prvn je velmi jednoduch, kter je v monostech vtiny ale monosti jeho pouit jsou program pro zpracovn textu. omezen. Sirotek - orphan vznikne tak, e posledn dek odstavce, kter je vtinou tak dkem vchodovm, se nevejde do urenho prostoru strnky nebo sloupce. Proto se pelije na nsledujd strnku Q sloupec a stv se tak prvnm dkem. Nejenom e je to neppustn, ale tak okliv. str. 2 str. 3
Porute strnkov rejstk, strnku prothnete o jeden dek a tm zathnete nepln dek na konec odstavce. S tmto zpsobem ale muste potat pedem v nvrhu uspodn strnky, abyste se nedostali do strnkov slice nebo textu v pat strnky (poznmky ap.).
Druh zpsob je pelomen nkolika pedchozch odstavc bu stahovnm mezislovnch mezer jednoho nebo vce dk, zmna dlen slov nebo zruen i naopak vytvoen nov odstavcov zarky. Dalm zpsobem je nvrat na pedchoz dvoustranu, kde Dalm omezenm je dlka na kad strnce ubereme jevchodovho dku, kter tmto den dek a pesunutm tchto zpsobem .petee" pes sa- dk pelomme text tak, e se zebn obrazec (plochu strnky parchant" stane tetm dvyhrazenou pro text). kem odstavce. Muste si toti uvdomit e hladk sazba se pouv pedevm pro sazbu brour a knih, kde vdy mme dv strnky vedle sebe. dek navc si meme dovolit pouze v ppad, pokud bude na lev stran (sud strnka) a jet ne moc dlouh. str. 4 str. 5
Sirotek - orphan vznikne tak, e posledn dek odstavce, kter je vtinou tak dkem vchodovm, se nevejde do urenho prostoru strnky nebo sloupce. Proto se pelije na nsledujc strnku i sloupec a stv se tak prvnm dkem. Nejenom e je to neppustn, ale tak okliv. Vdova - widow vznikne, kdy se nm prvn dek novho odstavce .zapomene" na konci sloupce nebo strnky - je to tak sazesk chyba. Vdova je obas tolerovna, ale v ppad titulku je oprava nezbytn. Odstrann tchto nepknch chyb me bt mnohdy komplikovan. Nejjednodu je automatick odstrann sirotk a vdov, kter je v monostech vtiny str. 2
program pro zpracovn textu. Nejdve programu muste d, kolik dk, vtinou v povolenm rozmez 1-3 povaujete za .parchant". Program potom automaticky pemst uren poet dk, pokud by se mly stt .parchantem", bu na nsledujc nebo pedchzejd strnku nebo odstavec Sice se zde nemuste o nic starat ale stroj je pece jen stroj. Kdy ho nechme takhle tvoit me se nm to obas nelbit Jinou monost je potom run prava, kdy nepln dek bu rozplme na plnou i, nebo naopak zathneme na strnku S sloupec, kam pat. Tohoto druhho zpsobu mete doshnout dvma postupy. str. 3
Prvn je velmi jednoduch, ale monosti jeho pouit jsou omezen. Porute strnkov rejstk, strnku prothnete o jeden dek a tm zathnete nepln dek na konec odstavce. S tmto zpsobem ale muste potat pedem v nvrhu uspodn strnky, abyste se nedostali do strnkov slice nebo textu v pat strnky (poznmky ap.). Dalm omezenm je dlka vchodovho dku, kter tmto zpsobem .petee" pes sazebn obrazec (plochu strnky vyhrazenou pro text). Muste si toti uvdomit e hladk sazba se pouv pedevm pro sazbu brour a knih, kde vdy mme dv strnky vedle sebe
str 4
dek navc si meme dovolit pouze v ppad; pokud bude na lev stran (sud strnka) a jet ne moc dlouh. Druh zpsob je pelomen nkolika pedchozch odstavc bu stahovnm mezislovnch mezer jednoho nebo vce dk, zmna dlen slov nebo zruen naopak vytvoen nov odstavcov zarky. Dalm zpsobem je nvrat na pedchoz dvoustranu, kde na kad strnce ubereme jeden dek a pesunutm tchto dk pelomme text tak, e se .parchant" stane tetm dkem odstavce
str. 5
V tto ukzce byl za pomoci staen mezislovnch mezer a dlen slov pedposledn odstavec prvn dvoustrany o jeden dek zkrcen a tm byl vchodov dek zataen zpt. Druh parchant" zanikl peformtovnm textu v prvnm odstavci druh dvoustrnky. Nezbytnou dal pravou zde jet bylo rozpleni vchodovho dku pedposlednho odstavce prvn dvoustrany na celou i odstavce.
Posledn popisovan zpsob byl pouit v tto ukzce. Prvn dvoustrnka byla zkrcena o jeden dek v kadm odstavci. Pelitm textu na druhou dvoustranu byl prvn vchodov dek pemstn na tet dek prvnho odstavce a druh parchan' a na tvrt dek druhho odstavce. Prodlouen sazebnho obrazce prvn dvoustrany k dosaeni doucho peformtovn textu nen v tomto ppad pouiteln, protoe by musel bt pidn dek k pravmu odstavci, tedy na pravou (lichou) strnku.
SMEN SAZBA
Smen text na rozdl od textu hladkho, obsahuje jet psma jinch ez, ktermi jsou vyznaovny (zdrazovny) nkter sti textu (slova, vty, odstavce). K vyznaovn pouvme ezy psma odlin od zkladnho, vdy vak z te psmov rodiny: kurzvu, polotun a tun ez a kapitlky. Jen ve zcela vjimench ppadech vyznaujeme prostrknm zkladnho psma. Stedn vka a a vyznaovacho psma se mus shodovat s psmem zkladnm. Smen sazba vdy psob neklidn oproti sazb hladk, proto je nutno vyznaovat umrnn a s citem. Vyznaeni oznaujeme v rukopisu podtrenm nebo oznaenm popsanm v korekturnch znamnkch. Kurzva Vyznaovn kurzvou je nejpirozenj zpsob. Sazba psob iv, ale dostaten klidn, kurzva pli nenaruuje obraz a zabarven strnky, je vak dostaten npadn pro zvraznn danho obsahu. Nejvce se vyznaovn kurzvou vyuv v krsn literatue, novinch, asopisech a vdeckch dlech. V akcidenn sazb (pleitostn tiskoviny s nronj grafickou pravou) se vtinou vyznaovn kurzvou kombinuje jet s dalmi zpsoby. Pi vyznaovn se kurzva nikdy neprostrkv. Pokud je zkladn text szen kurzvou, vyznauje se obyejnm (stojatm) ezem psma. Polotun ez Pi poadavku npadnho upoutn pozornosti vyznaujeme bu polotunm, nebo i tunm ezem psma. Oba dva vyznaovac ezy nikdy nekombinujeme, bu pouijeme psmo polotun, nebo tun. Tento vyznaovac zpsob je nejvce vyuvn v technick a odborn literatue. Prostrkvn sazby Vyznaovn prostrkvnm psob ruiv a je obtn iteln, zabarven strnky je tak narueno, proto je tento zpsob mon pout pouze vjimen, nap. v sazb slovnk s mnoha rovnmi vyznaovn nebo v akcidenn sazb. Prostrkvan kurzva je nedouc pro jej patnou itelnost. Kapitlky Pi poadavku dstojnho a slavnostnho vzhledu smen sazby je nejvhodnj pouit vyznaovn kapitlkami. Zabarven strnky nen narueno, je mon pro odlin vyznaovn pout i kombinaci s kurzvou. Nejastji nachzej kapitlky sv uplatnn v sazb dramatickch, umleckch a vdeckch dl pro vyznaovn jmen.
VYZNAOVN PSMOVCH ZNAK, ZNAEK A INTERPUNKCE KOMBINACE VYZNAOVACfCH ZPSOB
Pokud vyznaujete verz zkladnho psma (kurzva, polotun, tun ap.), tak se vechny psmov znaky, znaky a interpunkce szej z vyznaovacho psma, pokud tvo soust vyznaenho slova nebo vrazu.
Pi poadavku vcerovovho vyznaovn je nutn vyznaovac zpsoby kombinovat. Plat nsledujc pravidla:
jak?, 10 kg, stopi

Pokud interpunkn znamnko plat pro celou vtu nebo jej st ve smyslu vtnho rozboru a slovo ped nm se sz z vyznaovacho psma, bude interpunkn znamnko vysazeno z psma zkladnho.
Sz se kurzvou? Interpunkn znamnko plat pro celou vtul

rky, zvorky a uvozovky se szej ze zkladnho psma a u provch znak musme zvl dbt na jejich shodn ez.
kurzva s p r o s t r k n m polotun s p r o s t r k n m kurzva s KAPITLKAMI
kurzva, polotun, p r o s t r k v n
se sz zkladnm psmem.
Interpunkce (rky, uvozovky", ap.)
KOREKTURN ZNAMNKA
Korektura - correction
Korektury se vyznauj na
korekturnm vtisku - proof
je oprava odchylek sazby od rukopisu, peklep a pravopisnch chyb, ale i technickch chyb v sazb.
s dostaten velkmi przdnmi okraji pro opravy. Pi sazb do e 16 cicer (cca 7,5 cm) chyby vyznaujeme na prav okraj korektumho otisku, pi sazb ir na tu stranu, kter je ble k chyb, pi sazb vcesloupcov tvo pravou polovinu dva nebo ti sloupce a zbvajc sloupce tvo polovinu levou. Vzhledem k odlin technologi DTP sazby, kde vytvme na rozdl
od kovov sazby i fotosazby pmo hotov zalomen strnky, nerozliujeme asto sloupcovou a strnkovou koreturu, je vak vhodn dodret alespo toto poad korektur: - domc korektura - autorsk korektura - imprimatur - revize Domc korektura je korektura realizovan v tiskrn korektorem
- proof reader (vdy by ji ml
zahledn do prce a pehlejc chyby) na kvalitnm korekturnm vtisku z laserov tiskrny. Tyto korektury je dobr v ppad vtho potu chyb opakovat. V tiskrn opraven sazba pedloen ke korektue autorovi nebo vydavateli se nazv autorsk korektura. Imprimatur je schvlen korektury k tisku objednavatelem (autorem, nakladatelem, zkaznkem). Velmi
dleit je neopomenout toto schvlen, a to psemn a stvrzen podpisem na kad stran korektumho vtisku. Vznam imprimatur si nezkuen dodavatel sazby uvdom zpravidla a v ppad reklamace, kdy m v rukou doklad o objednavatelov souhlasu s realizac. Revize se uplatuje ve vtch provozech jet po korekturch pi sazb rozshlch prac. Je to posledn kontrola bu ji
provdt jin lovk ne saze,
z osvitovanch stran, archov monte nebo vtisku ze stroje. Dsledn a kvalifikovan kontrola je prevenc monch komplikac. Dokud nemte v rukou finln vtisky z laserov tiskrny nebo filmy z osvitov jednotky, me vdy v souboru potaov zpracovvanm dojt ke snadno pehldnutelnm chybm. Variabilita a modifikovatelnost sazby, kter in z DTP velmi produktivn technologii, stoj v tomto ppad spe proti vm.
E >
1. ZNAMNKA PRO VMNU, VYPUTN A VSUNUT
Vmna chybnho psmena Chceme-ll vymn/jedno psmeno za druh, ozna- ji/ fme chybnjTpismeno ^pekrtnutm svislou jarou / / f i t f s vlajekou a na okrajf korekturnhrf vtisku vedle J i O" tho j/namnka napeme psmeno sprvn. Po-1 OL / zor na dodren jfa pr korekturnfch znm- J x> nek, je mon v||(ml snadno, hlavn pi vtnm j , ] Z potu chyb korektur^ znepehledni/a velmi tak ko- La*, j4, rigujicmu sazei znepjemnit prci. Pi vtSm potu oprav se drme zsady opakovn tch znamnek nejdve po pti dcch, opt kvli monm zmnm, proto jejich tvar mnme ji zmnnmi pipojenmi vlajekami. Pi oprav cizho psmene Uy?a") je doporueno opravu na okraji dvakrt Ttr podtrhnout. ^ Pi oprav nebo vmn nkolika po sob jdoucch psmenech, nebo celho slova, pekrtneme prvfj a posâjin psmeno svislmLarami, kter J / f v O spojme vodorovnou linkou. Slitky n fi, fl ozna- f j L me znamnkem pro vmnu dvou psmen a na okraji textu pipojme pod psmena v poznmce spojovac oblouek. Pebyten psmeno pekrtneme korekturnm znamnkem pro vmnu chybnho psmena a na okraji |0< pouitmu znamnku pipojme znaku f ify pro vyputn, kterou nazvme deleatur. Pi nutnosti vypuStn vce psmen nebo celho slova postupujeme stejn, pro oznaen slova pouijeme znamnko pouvan ^van pro vmnu vce / / t ^ znak a slov. " Vyputn vt sti textu v y p t n i textu v rozsahu dvou a vce taJWTpro vedemeObJkovm pekrtnutrp^riedoucho textu a pnpojme^zoQmn)<>'i3eeatur, a to bud ihned vedle p e k r j t w r a t i a nen-li to mon (u vnitnlboodstvce), tak na oo^pcozapisovni oprav^Hrtoeslme miniaturu pekrtnuve, zna tem deleatur. Chybjc psmena opravme tak, e p^krtneme pedchzejc psmeno a v oprav na okraji vtisku jej napSeme znovu s psmeny chybjcmi. Pokud je v prostoru chybjcho psmene mezera, spojme znamnkem pro vmnu pedchzejc p / f l n o s nsledujcm a na okraj napSeme vSechna psmena tj. pekrtnut I chybjc.
I r jN ti TilL
nebo
Vsunuti chybjcch psmen
/I4
IISWI&
Vsunut slova
Vmna nkolika sousednch psmen a celch slov
V mst chybjcho^v textu zakreslme znaku f / d r v n / vsuvky a k jejmu dvojeti na okraji napSeme chybjc slovo. Pokud je chybjc st textu vtho rozsahu, pipeme ke vsuvce na okraji odkaz na msto rukopisu, kde se chybjc text nachz tuto st rukopisu zeteln ozname/^** Leat vsuvka z okraje dku se pouv pro v y j " J j J f znaen chybjcch dk. ^ " r t u r f u , doplnna chybjcm textem nebo odkazem na ruko- UOAM OUTpis. Pi chybn rozdlenm slov pekrtneme posledn psmeno ped rozdlovacm znamnkem a na okraji napSeme toto psmeno s psmenem n* />dct* //dujcm po rozdlen, dle pekrtneme na no- U i f l j
Ut&C
Vsunuti vt sti textu
Vsunuti dky nebo nkolika dk
Vyputni pebytenho psmena nebo slova M
Oprava chybn rozdlench slov
Vyznaovn korektur se provd ernm, modim nebo zelenm inkoustem (nikdy ne ervenm), nebo kulikovm perem pomoc specilnch korektumch znamnek - proofreaders kter jsou standardizovna (SN 88 0410) a pouvaj se bez slovnch vysvtlivek. Korektor sleduje vtisk sazby a porovnv jej s rukopisem bu po slovech, celch vtch nebo logickch secch. Osvden marks,
zpsob prce je st nejdve sazbu, protoe nedochz k zafixovn sprvn podoby a tm snadnmu pehldnut chyby. Pi zjitn chyby se pslunm korekturnm znamnkem pekrtne chybn psmeno nebo vadn st a na okraji rukopisu na a chyby se mus napsat stejn znamnko s vyznaenm sprvnho tvaru. Aby nedochzelo k zmn ve vyznaench chybch p
pouit stejnch korektumch znamnek, plat zsada, e tot znamnko se sm opakovat a po pti dcch. V praxi tvome odlin znamnka pomoc pipojench vlajeek. Na korekturn znamnka umstn v textu, kter nejsou zopakovna s vyznaenm opravy na okraji sazby, nebere korigujc saze zetel. V korektue se nesm nic mazat nen povolen ani opravn lak, pska nebo dokonce zmizk.
Pokud tedy provedeme vyznaen chyby nesprvn, pekrtneme opravy na okraji korektumho vtisku a v textu je tekovan podtrhneme. Po ukonen korektury kadou korigovanou strnku korektor podepe a pipoj datum, u novinov sazby tak pesn as. Korekturn znamnka pro opravy sazby rozdlujeme do pti skupin: - znamnka pro vmnu, vyputn a vsunut - znamnka pro zmny v sazb
- znamnka pro zmnu mezer - znamnka pro vyznaen odstavce, nov dek a zmnu psma - znamnka pro opravu technickch nesprvnost v sazb.
vm dku prvn psmeno po rozdlovniku zna^w F ^nkem pro opravu a na okraji pipojme k tmu ^ /yy&, znamnku deleatur. 2. Z N A M N K A P R O R Z N Z M N Y V S A Z B Zmna poad psmen, slabik a slov Pi vskytu pehozench psmfl^ slabik nebo slov provdme opravu pestavovacmi ^nnky, kter opt vyzname i na okraji ve stejn kresb bez vysvtlivek. Pi vym vskytu pouvme vlnovky nebo znamnka hranat. Nesprvn slovosled opravme nadepsnrn sprvnho poad arabskmi slicemi, kter rna okraj zapeme. Kolik slov slujeme pi zmn slovosledu, tolik slic uvedeme i na okraji. Pokud jedno slovo nebo souvisl skupln^poruuje <slov)poad a je umstno na jinm dku, ozname je ormovnm a spojenou ipkou vyzname sprvn umstn. Chybn poad dk je pro DTP netypick, I kdy se me vyskytnout pi psan jednotlivch dk nap. titulk nebo popisk, a ipkou, kter oznamuje prohozen dk.) < - Prohozen dva dky ozname znamnkem^ V ktermi zadvme sprvn poad. 3 - Vt poet dk v nesprvnm poad oslu- 4 jeme poadovmi slicemi s vodorovnmi arami, - 2 B Chybn zarka se vyznauje znamnkem pro posun zatku dku s vyznaenm sprvn Posunut textu doprava, doleva, nahoru, dol
J zarky. Tot vyznaen uvedeme i na okraji. J ^ P f zapomenut zarce provedeme vyznaen ^ znamnkem pro posun textu vpravo s vyznaenm I sprvn zarky jak v textu, tak na okraji. | Zmnme-li odstavcovou zarku na pedsazen g j prvnho dku, pouijeme stejn oznaen se zag j kreslenm odsazen vech dk, pro posun textu g nahoru a dol se pouvaj stejn znamnka naQ kreslen naleato. idol I I nahoru! 3. Z N A M N K A P R O Z M N U M E Z E R
ru
rv
Oprava nesprvnho slovosledu
1Z'bfy
Zvtit mezeru mezi slovy
Pro zvtenjzk mezery pouvme znamnko, sestvajc z kolm ry a oblouku s konci smujcmi venlfmeme pirovnat ke klnu zaraenmu do tdsn mezery). Pro staen mezery smduje naopak pomysln kln ven z mezery. Oblouky pi vce znaench mohou bt z hom nebo doln strany, stejn poet shodn orientovanch znaek je nutno u v s t J ^ n a okraji. Chybjc mezeru zname znamnkem prcjozfen mezery, oblouky jsou ale nakresleny nahoe
Pesun slova nebo skupiny slov do jinho dku
Zmenit mezeru mezi slovy
Oprava chybnho poad dk
Vsadit mezeru mezi slovy
X
X
rZruit mezeru mezi slovy Odstranit pebyten znak, nebo psmeno uvnit slova
Pro zruen mezery na ne sprvnm mst pouijeme spojovac oblouky. Znamnko pro zen se tak pouv pro odstrann divisu, kdy je vysazen pro spojen dvou slov tam, kde bt nem (technickojbdborn), nebo pro
Oprava chybn zarky a zapomenut zarky
Oprava sazby podle korektury Korekturu vdy provdme od zatku dokumentu, protoe p oprav me dochzet k automatickmu pelomen sazby i pi nepatrnch zmnch a tm ke vzniku novch chyb. Jedin tmto zpsobem budete schopni si udret kontrolu nad svoj prac. Pi korigovn dbejte na udren sprvnho vyplnn dk a dlen slov. Pi vtm mnostv chyb je dobr zakrtvat si proveden opravy
tukou, ale pozor! Nepokote si korekturn znamnka. Korekturn vtisk je dleitm dokladem a ml by bt proto archivovn.
vyputn pebytenho zdvojenho znaku uvnit slova. Zmenit mezeru mezi dky Zvtit mezeru mezi dky Zmenen nebo zvten dkovho prokladu se X Zpsoby vyznaovn a jejich oznaen Prostrkan Zruit prostrkn U Polotun Tun Kurzvou Pltunou kurzvou Jin vyznaovac zpsob (nap. kapitlky) ^ U U U U U U
vyznauje stejnmi znamnky jako pro zmnu me- , . . zer mezi slovy kreslenmi vodorovn. Velikost pi- > " dn nebo ubrn zadvme v bodech. C 6'
} i
4. Z N A M N K A PRO V Y Z N A E N O D S T A V C E , NOV DEK A ZMNU PSMA Upravit titulek {Vyznaovn titulkuSPokud maj bt na samostat- ( D V W / . nm dku, vyznaujeme je ipkami smujcmi /Vvido stran od vyznaenho textu. Na okraj do stejnch znaek vepeme zpsob pravy titulku. V ppad rozdlen odstavce zname znakou novho odstavce v mst jeho rozdlenjJ*Toto _J~ oznaen nesmme zapomenout ani po vyznaen titulku na samostatn d e k x
{
Vt rozsah textu se zatrhne na okraji a k tomuto-7 I n j j j r r ^ J h n oznaen se pipe zmna ezu psma. J &MC .flo/<>y ZNAMNKA PRO OPRAVU TECHNICKCH NESPRVNOST V SAZB Vyrovnat okraj sazby Vyrovnn okraje sazby u dk, jejich okraj rovnn nen, se vyzna dvojitou svislou rou rou u okraje aktulnch dk. Nedr-li a textu, co by v ppad DTP znamenalo bu Spatn font nebo technickou chybu, vyzname sek nad i pod dkem vodorovnmi arami. kter jsou petaeny a do okraje, aby nedolo k zmn s pltunm vyznaovnm. eka je seskupen mezislovnch! Vnezer, kter vychzej pod sebou a vytvej taRXsouvisl svtl pruhy v sazb, kter naruuji \ obraz sazby, v rozsahu t a vce dk. Takov\\odstavec mus bt pelomen. Nfyznaen provedeme dvma soubnmi rami prochzejcmi ekou, na okraji je pekrtneme obloukem. . \LL/ fl
Nov odstavec
Vrovnat a
Zruit odstavec
c. zataen odstavce spojme rou konec odPi

stavce se zatkem nsledujcho. Poadujeme-li zmnu ezu psma pro jedno nebo nkolik po sob jdoucch slov kratch ne jeden dek vyzname poadovan slovo i ako (chybn j a na okraj pipeme ez, na kter m bt zmnn. Zmny ezu psma v dlce jednoho a vce dk se mn vyznaovacm zpsobem, tj. podtrenm danm dpsobem. Odstranit Jeku*
Zmna ezu psma
Pesadit z jinho ezu psma
^ < ^
Ve druhm dlu Typografickho manulu" se vm mon bude . . . . zdt e mnoh pravidla, pedevm pi vyznaovn, jsou zbyten nebo samoeln. Z vlastn zkuenosti vm mohu ci, e nejsou. Nevznikala toti tak, e by nkdo u stolu vym jak .to" udlat co nejsloitj. Tiskov psmo a zpsob prce s nm vznikalo pl tiscilet a podlely se na nm pikov osobnosti lidskch djin. Pokud budete pravidly sazby dit
uvidte, e se vsledn dojem z vaich tiskovin vrazn zmn k lepmu.
I S I F A - V partner v oblasti vizuln komunikace tel +420 2 2 4 915 644 fax +420 2 2 4 9 1 8 3 2 8 www.isifa.comisifa@isifa.com
photo film sound
A tak tito vichni pracujce vzjemn vykonvajc jakoby hrakou podivuhodn dlo, lidem kdysi nepochopiteln, jen kdy maji vichni to, eho je pitom poteb, jednak odborn znalosti zbysten prax, jednak vytrvalou pozornost a pili. Znalosti: ponvad tebae je tiskastv emeslem, je nejsubtilnjm umnm, skldajcm se z peetnch malikosti, na n nutno dvat dobr pozor. Pozornost a pli: ponvad zde, kde se stk tolik malikost, velmi snadno se nco pihod, co by dlo ruilo, kdyby se nebdlo.
J. A. KOMENSK, OPERA DIDACTICA OMNIA
Tet dl Typografickho manulu" vs uvede do zklad ppravy sazby. I kdy technologicky vechny prce spojen s jej ppravou pedchzej sazb samotn, zde jsou mysln zaazeny a na zvr. Nen toti mon kvalifikovan pipravit podklady pro sazee bez znalosti jeho prce. Proto jste se nejdve museli seznmit s psmem, mrnmi systmy, odstavcovou pravou a vyplovnm dk, hladkou
a smenou sazbou. Zrove vm prvn dva dly pinesly dostatenou zsobu z odborn terminologie. V kapitolch tohoto dlu Typografickho manulu" mete zase nahldnout pod pokliku" prce technickho redaktora. Jsou zde pro vs pipraveny informace, jak si spotat rozsah rukopisu a budouc sazby a tak nvod na vytvoen sazebnho obrazce a pedpisu sazby.
OBSAH DLU NVRH
Typografick pravtko Pprava text Rukopis Potn znak

Sazebn obrazec Stanoven rozsahu sazby Pedpis sazby Formty papru
2 4 6 8
14 16
20 22
TYPOGRAFICK PRAVTKO
j > Z Nejdve se seznmte s uitenou a pitom jednoduchou pomckou pro prd s typografickmi mrnmi soustavami, typografickm
p r a v t k e m - pica rule.
15 bod, s jejich pomoc je mon pmo mit stupe vyszenho psma nebo stanovit poet dk pi nvrhu sazby. Typografick pravtka jsou vyrbna z rznho materilu, kter odpovd pouit v sazm podle druhu sazby. U pravtka neprhlednho (plech, papr) jsou kalibrovan stupnice pro men pouze na okraji a vnitn plocha je obvykle vyuita k umstn pepotovch tabulek nebo jinch informaa'. Vjimkou je pravtko
Tato pravtka bvaj kalibrovna v zkladn mrn soustav pslun zem (metrick, palcov) a v typografick soustav (Didot, pica), nebo i v jejich rznch kombinacch. Dal st typografickho pravtka je vyuita na dkov stupnice zkladnch stup psma, vtinou od 6 do
s vsekem, kde jsou stupnice i v ploe a vsledek vypad jako nkolik spojench pravtek. Zde je ale vt riziko mechanickho pokozen. Typografick pravtko, vyroben na transparentnm polyesterovm filmu, je nejenom rozmrov stl a odoln proti otru, ale pedevm je ho mon pln cel pokrt mrnmi stupnicemi. Tm mme nejpouvanj stupn psma nebo milimetrov velikosti pkn vedle sebe. Ocente to pedevm
pi zjiovn rozmr ji hotov ciz sazby nebo pi navrhovn vlastnho sazebnho obrazce a stanoven potu dk na strnce. V kapitole o typografickm men jsme porovnvali mrn systm Didot a pica a urit si vzpomenete na zsadu, e dobr saze se mus orientovat ve vech mrnch systmech. Jet jednou to zdvodnm a navrhnu i een. Vnitn systm vpot szecch program, pochzejcch
z angloamerick oblasti, je vtinou v points. Vy dostanete od zkaznka pedpis sazby, kde bude ka odstavc v milimetrech a stupe psma v bodech (teba 10/12). Vezmete tedy typografick pravtko, kter jste zskali nkde v tiskrn, provedete vpoet pak si nastavte mrnou soustavu v milimetrech, zadte stupe psma (10 bod), kuelku (12 bod) a vesele szte. Vechno jde perfektn a do doby, ne si pepotte poet dk na strnce. Zjistte, e jich je vc.
Vezmete typografick pravtko a nemete se domit Odhalen je jednoduch. A si nastavte, co chcete, DTP program vtinou stupe psma m v picas (points), a ty jsou men ne body Didot Problm zvldnete pouitm pravtka se stupnic pica na men stupn psma a prokladu, ku sloupc, formty stran a rozmry obrzk si pak u mete mit tak, jak se vm nebo vaim zkaznkm zlb.
Pro kovovou sazbu, kde je prosted nron na mechanick pokozen, se dodv pravtko nejastji z plechu, pro fotosazbu z polyesterovho filmu, nouzov i z papru. Druh materilu, pouitho k vrob pravtka, podstatnm zpsobem ovlivuje jeho pouitelnost. Nejvce rozen typografick pravtko v klasickch runch sazmch bylo vyroben z plechu. Obsahovalo centimetrov a typografick mtko, rzn pepotov tabulky a stupnice pro men dk. Pro potaovou sazbu je ale prakticky nepouiteln, protoe obsahuje pouze didotovskou mrnou soustavu. Obrzek vpravo je jeden z model americkch pravtek s vsekem. Typografick pravtka jsou navrhovna jako jednoelov pro speciln men, kde obsahuj nap. co nejvce stupnic v jedn soustav, nebo naopak jako kombinace rznch systm. Posouzen vhodnost jednotlivch typ a jejich vbr zle pedevm na vs.
T Y P O G R A F I C K MRY
A POMOCN TABULKY
iiiiiiu "ir
I
%2 P
POINT
CIZI
T m (MCE 19
11 12 20
-10
2 4 o -
2 4 4 i
-20
uE
20-
1 0 5 12 - 1 0 10 14 12 1 2 I I - -14
10
24-
"35 3032
-40 W
a-
20 - U li22
-16
14
24
-20 -22
li
JO Si
20
-24 -26
2
40 42A*
140-
44-
-JO -12 -34
i - 2 23 - 4 4 5 - 6 i - t 7 o -10 9 10- 1 2 11 12IJ 14-10 l i 10-10 17-20 1010-22)20- p -24122 -2*24**
dkov stupnice jsou na pravtku zastoupeny nejpouvanjm stupni psma, nap. 6, 8, 10 a 12 bod podle konstrukce pravtka. Chcete-li mit psmo, kter nen na stupnici zastoupeno, jednodue pouijete stupnici s nsobkem nebo podlem poadovanho stupn pisma. Nap. pro men 16bodovho psma pouijete stupnici 8 bod, kde dva dky na stupnici budou jeden dek szen. Zrovna tak pro meni 5bodovho psma pouijte stupnici o 10 bodech. Zde naopak jeden szen dek bude polovina dku na stupnici. Pi men mete jednotliv dlky dkov stupnice vyut dvma zpsoby. Prvn a astj pedstavuje stupe pisma (velikost kuelky), tedy vzdlenost od a k a. Me to tedy bt psmo vyszen 11/11, nebo i 8/11, 9/11, 10/11 ap. Mete ale touto stupnd mit pmo i svtlou vku psma nebo i stedn vku (x-height). a to pedevm u pravtek kalibrovanch v milimetrech. Dal funkci typografickho pravtka je men dlky dk nebo rozmr dalch prvk. V tom ppad je nezbytn stupnice v bodech, pakJch nebo milimetrech.
30
I M^44
K ; 4~H -4i
-36
-U -40 -41
- 2 a 20 28 solili-
te-
- JC
PPRAVA T E X T
C > z Psac stroj - typewriter Samozejm se setkvme a budeme i dle setkvat s rukopisy napsanmi na psacm stroji. Rozliujeme ti zkladn typy psacch stroj. Psac stroj pica - pica typewriter pe neproporcionlnm psmem standardn velikosti v rozsahu 10 znak na 1 palec - inch. Psac stroj elite - elite typewriter, jinak t zvan perlika", pe tak neproporcionlnm psmem, ale 12 znak na 1 palec. Psac stroj s proporcionlnm psmem -proportional typewriter pe znaky nestejn ky, jejich poet na 1 palec nelze tedy pedem urit. Vechny metody, kter vedou k vpotu rozsahu rukopisu jsou zaloeny na zjitn prmrnch hodnot a ty jsou u textu napsanho na tomto psacm stroji obtn zjistiteln. Proto je takto napsan text pro vai prci nevhodn. Textov editor - text editor, text processor, word processor Vyadujte od svch zkaznk, aby vm texty dodvali na disketch, zpracovan v textovch editorech. Je to pro vs mn pracn, odpadne pepisovn. Tak nemuste potat rozsah rukopisu, protoe vtina textovch editor pi ukldn souboru zrove spot a na stavov dce uke poet znak ukldanho dokumentu. Aby ve nebylo tak jednoduch, haj na vs zase jin problmy. Jednm z nich je sprvn pevod eskch znak. Je lpe ped pijetm zakzky provst zkouku na malm souboru a odladit nedostatky (j tomu km zprchodnit cestu"). Zkouka nezabere vtinou moc asu, ale hlavn se vm to vyplat - pedem, v klidu, ne pozdji a ve stresu. Zkaznkm a spolupracovnkm pracujcm v dosovskch" editorech typu T602" zakate pomhat vm pedformtovnm psanho textu (vycentrovn, tabeltory, zarovnn do bloku, podtren ap.). Mysl to mon dobe, ale veker zarovnn textu se v tchto programech realizuje pidvnm mezislovnch mezer. Jejich odstrann pi zpracovn v DTP programech je potom vtinou vae run prce. Maximln jim dovolte vyznaovn (kurzva, polotun), ale jinak vyadujte pouze hladk text zarovnan k levmu okraji. A pozor na psaky, zvykl z psacho stroje ukonovat dky nvratem vozku (zde ENTER). Jen a nechaj petkat text do nsledujcch dk a ENTER pouij jenom k ukonen odstavce. A po tekch a obecn jakkoliv interpunkci a nezapomnaj na mezeru. Je-li v dodavatel profesionl, bude mt sm zjem pipravit zdrojov" text tak, aby mohl bt bez problm zalomen a navc bude garantovat i jeho bezchybnost (tzv. imprimovan rukopis). Odpadne vm tm jedna korektura.
Ukzky text napsanch na popisovanch typech psacch stroj.
Md: 10 11
si: 63 str: 1 . i
k lv: ES i l
l "
TEXT
xttl
ps
I ta
a potom importovat do DTP programu.J Text byl n a p s n v textovm e d i t o r u T 6 0 2 n Povu jl ten to e d Itor z a d obr psac stroj u pro poizovn textu u r e n h o k dalmu z p r a c o v n !
Psac stroj pica s deseti znaky na jeden palec.
V pkladu vidte soubor napsan v editoru T602 a zalomen na stedovou osu. Spodn pklad nm odhaluje, jak to etsetdvojka dl". Veker zarovnn textu (centrovn, tabultory ap.) je vytvoeno pidvnm mezislovnch mezer, a tak je tak soubor importovn DTP programem. sten si v takovm ppad meme pomoci zmnou uritho potu znak za tabultor, nebo i nkterou z dalch monost pevodu zarovnn (podle typu szecho programu).
ffi
j # l m HttW W W t l i l
1 1 !
v systmech DTP. Program nen drah, funguje s p o l e h l i v , ! nejsou p r o b l m y s e s k o u diakritikou f a m e bt p r o v o z o v n i n a velmi levnch potach u S a m o z e j m se takovch p r o g r a m najde vce. f s m y s l e m tohoto textu ale nen p r o p a g a c e textovch e d i t o r u Tento lnek v m ukazuje, c o se stane s t e x t e m . f
Psac stroj elite s dvancti znaky na jeden palec.
|T|e|i|c[ je|x|t
napsn na psacm stroji s proporcionlnm psmem
kter se pokuste "pfedformtova 1 * a p o t o m Importovat d o DTP p r o g r a m u . f
Psac stroj s proporcionlnm psmem s nestejnm potem znak na jeden palec.
RUKOPIS
Rukopis - copy, manuscrpt > Z Rukopisem rozumme text odevzdan k dalmu polygrafickmu zpracovn. Ml by tedy odpovdat uritm zsadm, na kterch u svch partner trvejte (profesionlov znaj a stle jet pouvaj SN 88 0220 - prava rukopis pro sazbu, i kdy dnes u neplat), aby nsledn sazba byla zajitna bez zbytench problm. Pprava rukopisu - copy preparation Rukopis pedevm vyadujte pln, se vemi plohami, vyhnete se pozdjm komplikacm. Tituln list rukopisu by ml obsahovat jmno autora, nzev dla a celkov poet stran a ploh. Strnky mus bt poadov oslovny a zrove by mla bt oznaena i kad strana jmnem autora nebo titulem dla, aby nedolo k zmn i smchn nkolika rznch rukopis. Samozejmost je text jazykov sprvn podle poslednho vydn Pravidel eskho pravopisu. Rukopis mus bt napsn jednostrann na strnkch formtu A4 na psacm stroji stejnm typem psma s dkovnm 2. Minimln voln okraje strnky jsou nahoe 25 mm a vlevo 35 mm. Poet dk je maximln 30 na jedn strnce s prmrnm potem 60 hoz strojem pica. Pi potn hoz se mezery a interpunkn znamnka potaj jako znaky. Vyadovan prava nen samoeln. Pokud ji dodrte, vyjde vm na pln strnce cca 1800 znak, a proto se bude dobe potat rozsah napsanho textu. lenn na odstavce, vetn rozlien titulk a mezititulk, mus bt jasn. Bu rozdlnou pravou, kter je v monostech psacho stroje, nebo poznmkou na levm przdnm okraji. Tento okraj slou i k dalm poznmkm vztahujcm se k pedpisu sazby nebo k umstn obrzk a dalch doplk. Pokud chcete usnadnit psan rukopis i vpoet rozsahu, mete zavst pedtitn rmeky (co se v redakcch bn dl). Ty lep maj na hornm okraji vytitn pravtko se znakami v pica, milimetrech, palach nebo ve znacch psacho stroje elite. Jsou vbornou pomckou k orientaci, kde pi psan ukonit dek. Na nkterch typech tchto pedtitnch papr jsou i vertikln linky, vztahujc se k pravtku, a na levm okraji mohou mt i sla dk. Plohy, tabulky a dal doplky, peme na samostatn listy umstn na konci rukopisu, slujeme je vdy 6'slem strany, ke kter se vztahuj a daj meme jet doplnit poznmkou. Tyto podmnky plat pro rukopis napsan na psacm stroji. Pro formln pravu text, pipravench v textovch editorech, vyadujte stejn zsady jako pro rukopis z psacho stroje.
o
Okita pedtitnho rtaaCku pro pflpravu rukopisu. NojjednoduSSl je u k t M l M l prav U B I rmeku tmi to okraji i bor ni 25 lev 35 sm.
doln 20 M . T i n je zajiStta prmrn poet t o hoz pil-
na jedno* fdku a poet 30 f&dkfi na jedn stran rukopisu. Pro
pdn -ir-ri-1 t i n f Ctni (OCH) je vhodn nit roeCek pedtitn odrou barvou, aby pfi snmni skenerem nebyl rozpoznn. Kvalitnji proveden rmeky (pedevm u periodik) nohou nit informacemi pro sazbu,
jeflt pedtitn zhlav s nejdleitjSlmi pravtko a slovn dk
Strojopis me sazei pipravit i nkter specifick komplikace. Jednou z nich je pouvni psmena "1" msto slice "1". Pokud je
Ilustrace vm ukazuj dva z monch zpsob pravy pedtitnho rmeku pro psan rukopis. Oba obrzky jsou zmeneny. astm problmem rukopis bv zmna nkterch znak na psacm stroji. asto se pouv minuska J" (el) msto slice m1" a verzlka mO" msto slice 0" (nula). Zmna tchto znak v sazb nedl dobrou vizitku sazei vak porovnejte sami.
Autor Psmo
Nzsv StjpaA/ladaSca
Lotrttpt Forml 56
40 10 H i W . . . l ' ? , i " . . 3 0 . * Ukzka pedtitnho rmeku pro pflpravu rukopisu. Hejjednodu je zakresleni rmeku s tmito okraji: horn 25 mm. lev 35 B . prav U m t doln 20 mm. Tm je zajitn prmrn poet 60 hozA
na jednoa dku a poet 30 f d M na jedn stran* rukopisu. Pro pipadn automatizovan teni (OCX) je h o M mt rmeek pedtitn odrou barvou, aby pi snmn skenere* nebyl rozpoznn. Kvalitn ji proveden rmeky (pedevlm u periodik) mohou alt jeSt pedtitn zhlav nejdlefitjSlmi informacemi pro sazbu, pravtko a slovni dk Strojopis mJe sazei pipravit 1 nkter specifick komplikace. 'Jednou z nich Je poutlvnl psmena msto slice "1* Pokud je
Pokud jsou p psan na stroji pouita pro psan slic Jedna" a nula" psmena J" (el) a mO", je vhodn provst v rukopisu rozlieni mezi minuskou J" a slic .1' dokreslenm praporku ke znaku pedstavujcmu slici a rozdl mezi verzlkou .O" a slic0" zvraznit dokreslenm hku k psmenu (viz zvdn pklad).
1" poulito jako slice, pfeSkrtne se horn konec prapor kam. "1" poulito jako slice. pfeSkrtne se horni konec praporkem. Stejn je ta rozliSen la velkho "O" od nuly. Psmeno se od slice Stejn Je to rozlienm velkho "o- od nuly. Plsaeno se od Clsllice zozliSl pipsnm hku. rozlili pipsnm hCku. Pi odkazovni na jinou, dosud neznmou strnku rukopisu, pouijeme msto Cla la strnky znaku xxx nebo ??? (tzv. blokovni).
1,1,0,0
tr
M l odkazovni na jinou, dosud neznaou strnku rukopisu, poul jeme msto sla strnky znaku xxx nato 171 (tzv. blokovni).
20T 1 , 1 , O , O
22~
/, 1,
I, 1,
o ,
&
POTAN ZIMK x cc
Potn znak - character counting Zjitn rozsahu rukopisu z psacho stroje je zcela nezbytn technologick fze, kter by mla stt pln na potku va prce. U nov koncipovanho dla je teprve potom vhodn zadat odpovdajc typ a velikost psma a dal atributy budouc sazby, dlku dk, dkov proklad a poet sloupc. Dleit je tak zjistit rozsah, kter dan dokument bude mt po vyszen. Nezapomete, e poet strnek hotov publikace je vzn na polygrafick zpracovn a monosti knihrny a vtinou se pohybuje v potu 4 , 8 , 1 6 nebo 32 strnek na tiskovm archu. Praktici to znaj a ti mn zkuen by se mli pedem poradit v tiskrn, kde se zakzka bude tisknout. Pokud naopak zpracovvte text, kter bude zaazen do tiskoviny s pedem stanovenmi parametry, napklad noviny, asopis nebo tiskovina se zpracovanou grafickou pravou, vdycky se po kvalitn pprav lpe trefte". Potn celho rukopisu po jednotlivch znacch by bylo nejen velmi zdlouhav, ale tak zbyten. Proto se v tto kapitole seznmte s nkolika monostmi, jak vypotat rozsah rukopisu jednodum zpsobem. Vtinou zskte sice pouze piblin vsledky, ale ty jsou pro vai dal prci pln vyhovujc. Prvn vc, kterou muste udlat, je zjistit prmrn poet znak na
jednom dku. Toto slo pak vynsobte potem dk a mte vsledek. Potn odhadem Pokud je rukopis zpracovan podle normou stanovench a prax provench zsad, velmi vm to usnadn prvn odhad. Poty jsou v tomto ppad jednoduch. Prmrn poet hoz na jednom dku napsanm strojem pica je 60 a poet dk na pln strnce je 30. Sta jen vynsobit
a vychz nm, e jedna pln popsan strnka sprvn upravenho rukopisu obsahuje prmrn 1800 znak. Vechny strnky rukopisu ale nejsou pln popsny, ne vechny rukopisy jsou odborn pipraveny. Tehdy ocente prax nabyt zkuenost a pokud je nemte, tak nsledujc nvody.
o
Autor P Psmo 5 10 .15 20 Nzev Stupe / kuelko 25 30 .35 .40 .45
Ust rkp. 6.
50
Formt
55
60
' |Jak by ml vypadat sprvn pipraven rukopis ^Proveden rukopisu, jeho prava a kompletnost, pati mezi tradin a
3 4
{letit sporn msta mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad i odborn gramotnosti se ale stv obecnm jevem a v poslednch
* letech. Tento fakt je nutno povaovat pedevSim za vedlejSi produkt rozvoje potaov techniky a s tm souvisejc zpstupnni
7
V pikladu na protj strnce mte obrzek standardn upravenho rukopisu. Je-li text takto zpracovn, mete pi potn vychzet z prmrnho potu 60 znak na jeden dek a 30 dk na strnce. Pi nepln strnce (jako v tomto ppad) muste dky spotat, nebo vm pome postrann pravtko, pokud ho pedtsk obsahuje. Na tto strnce je vpoet zobrazenho rukopisu.
publikan innosti, patn pipraven rukopis komplikuje dalSi vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli pinSi nepjemnosti ve form prodluovn vrobnch lht a zvyovn ceny.
10"
jRukopis, pedan do tiskrny, je z vrobnho hlediska prvn jtechnologickou fzi zpracovni autorovy mySlenky. Proto je na mst
VPOET ROZSAHU STANDARDNHO RUKOPISU Prmrn poet hoz na 1 dek x poet dk (pouit pklad: 60 x 20 = 1 200)
12"
13
neustle pipomnat,jak m dobe pipraven rukopis vypadat. PedevSim mus bt pln a se vemi plohami, jakkoliv vjimky [je
14" nutno pedem projednat. Dodaten pravy a zmny pinSeji vdy j vn komplikace. Tituln list rukopisu by ml obsahovat alespo ] jmno autora, nzev dla a celkov poet stran a ploh. Strnky |
1/1mus bt poadov oslovny a zrove by mla bt oznaena i kad

strana jmnem autora nebo titulem dla, aby nedoBlo k zmn I 19" smchn nkolika rznch rukopis. Samozejmosti je text jazykov
20" sprvn podle poslednho vydni Pravidel eskho pravopisu.
Potn podle potu znak na jeden palec Vyberte si prmrn dlouh dek. Pokud si nejste jisti sprvnm vbrem, tak si najdte nejdve nejkratS (nemyslm tm ovem nepln) a potom nejdel. Konce tchto vybranch dk mete oznait svislmi arami a prmrn dlka bude nkde mezi nimi. Dle je nutn zjistit na jakm stroji byl rukopis pozen, a to tak, e spotme poet znak na jeden palec Z toho, e p tomto vpotu
nepochodte s centimetrovm pravtkem, si nic nedlejte. Praxe kadho sazee postupn vyu v obratnm peskakovn z jednoho mrnho systmu do druhho. V publikovanm pkladu byl pouit psac stroj pica, kter pe 10 znak na 1 palec. Pro zopakovn uvdm,e za samostatn znak se potaj i interpunkn znamnka, mezislovn mezery a mezery po interpunkci (za znak se ale nepot divis pi dlen slov v rukopisu).
Nyn pijde na adu n dek, kter jsme vybrali jako prmrn dlouh. Pro nsledujd vpoet je v pkladu oznaen ipkou. Pravtkem jej zmme na cel palce. Vsledek je 5 palc a jeden zbvajc znak. Vynsobenm dlky dku v palcch potem znak na jeden palec (5x10) zjiujeme, e dek v namen dlce obsahuje 50 znak. K tomuto slu pipoteme zbvajc jeden znak, kter pesahuje uvedench 5 palc (50 +1 = 51).
Potom u vm nezbv nic jinho, ne spotat celkov poet dk na strnce (v publikovanm pkladu je to 25 dk) a tmto slem vynsobit zskan poet znak na prmrnm dku (51 x 25 = 1 275). Va odmnou bude slo udvajc celkov poet znak na strnce, kter je v naem ppad 1 275 znak. Vtina rukopis m vce ne jednu strnku a v tchto ppadech je mon postupovat dvma zpsoby. Vzft ji vypoten poet znak na jedn
strnce a vynsobit ho potem strnek rukopisu, nebo druh, pesnj, kde pouijete poet znak na prmrnm dku a vynsobte ho potem dk v rukopisu. Slenou pedstavu o potni dek po dku u textu nap. o 100 stranch rozptl zjitn, e sprvn upraven rukopis (a zase jsme u toho) by ml mt konstantn poet dk na kad strnce. Potn se vm pak trochu zjednodu. Poet dk na jedn strnce vynsobte
<D
Jak by ml vypadat sprvn pipraven rukopis Provedeni rukopisu, jeho prava a kompletnost, pat mezi tradini a letit sporn msta mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti S ale stv obecnm jevem a v poslednch letech. Tento fakt je nutno povaovat pedevm za vedlej prodfukt rozvoje potaov techniky a s tm souvisejc zpstupnn publikan innosti. patn pipravenj< rukopis komplikuje dal vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli pin nepjemnosti ve forirj prodluovn vrobnch lht a zvyovn ceny. Rukopis, pedan do tiskrny, je z vrobnho hledilska prvn technologickou fz zpracovn autorovy myleiky. Proto je na mst neustle pipomnat, jak m dob pipraven rukopis vypadat. Pedevm mus bt pln a se vemi plohami, jakkoliv vjimky je nutno pedem projednat. Dodat|efcn pravy a zmny pinej vdy vn komplikace. Tituln list rukopisu by ml obsahovat alespo jm autora, nzev dla a celkov poet stran a ploh. Strnky mus bt poadov oslovny a zrove by Imfela bt oznaena i kad strana jmnem autora nebo tituLem dla, aby nedolo k zmn i smchn nkolika rzich rukopis. Samozejmost je text jazykov sprvn poile poslednho vydn Pravidel eskho pravopisu.
Pflklad je zmenen na 85 % pvodn velikosti. S palc
Piklad na protj stran vm ilustruje nestandardn rukopis, u kterho s vhodou vyuijete vpoet rozsahu podle potu znak na jeden palec.
VPOET ROZSAHU STANDARDNHO RUKOPISU Dlka prmrnho dku v palcch x 10 + zbvajc znaky (pouit pklad: 5 x 10 + 1 = 51)
VPOET MNOSTV ZNAK V RUKOPISU Poet znak na jednom dku x poet dk (pouit pklad: 51 x 25 = 1 275)
x
Z
potem strnek a potom jenom odetete od celkovho potu nebo naopak pitete vjimen odchylky. Pesn vpoet U text s nronou grafickou pravou nebo pi prostorovm omezen budouc sazby budete obas potebovat zjistit co nejpesnji poet znak rukopisu. Zkladem k tomuto vpotu je pedchzejc metoda, kter vychz z potu znak na 1 palec.
Vezmeme vsledek, kterm jsme zjistili piblin poet znak rukopisu a velice elegantnm zpsobem jej zpesnme. Jednodue k nmu piteme vechny znaky, kter jsou za svislou arou, oznaujc prmrnou dlku dku. Jsou tu ale jet dky nedosahujc tto prmrn dlky. U nich spotme poet mezer mezi poslednm znakem a dlc arou a tuto hodnotu zase pro zmnu odeteme. Pokud se nevloudila chybika, tak je
vsledek zcela pesn a pitom pomrn rychl. Pi tomto potn si jako prmrn dlouh dek vyberte takov, kter se nejastji opakuje. Metoda pracn, pesto ast asto se setkvm s pomalm, nronm a pitom vbec ne njak zvl pesnm potnm. Tukou si odukvte jednotliv znaky a potte: jedna, dv, ti, tyi... Na konec dku si napete vsledek a pokraujete dl.
Kdy to udlte asi ptkrt, sta u jenom spotat prmr. Nsleduje vynsoben potem dk a je hotovo. Tuto metodu je mon s spchem vyut u nestandardnho rukopisu nebo kdy nemete najt pravtko.
o
Jak by ml vypadat sprvn pipraven rukopis Proveden rukopisu, jeho prava a kompletnost, pat mezi tradin a letit sporn msta mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti s ale stv obecnm jevem a v poslednch letech. Tent O fakt je nutno povaovat pedevm za vedlej produ kt rozvoje potaov techniky a s tm souvisejc zpstupnn publikan innosti. patn pipraven rukopis komplikuje dal vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli pin nepjemnosti ve form prodluovn vrobnch lht a zvyovn ceny. Rukopis, pedan do tiskrny, je z vrobnho hledis ka prvn technologickou fz zpracovn autorovy myle nky. Proto je na mst neustle pipomnat, jak m dobe pipraven rukopis vypadat. Pedevm mus bt pln a se vemi plohami, jakkoliv vjimky je nutno pedem projednat. Dodte Sn pravy a zmny pinej vdy vn komplikace. Tituln list rukopisu by ml obsahovat alespo jmn autora, nzev dla a celkov poet stran a ploh Strnky mus bt poadov oslovny a zrove by m Sla bt oznaena i kad strana jmnem autora nebo titu lem dla, aby nedolo k zmn i smchn nkolika r znch rukopis. Samozejmost je text jazykov sprvn po dle poslednho vydn Pravidel eskho pravopisu.
Piklad je zmenen na 85 % pvodn velikosti.
-6
( 9
Pesn poet znak v rukopisu zskte tak, e zpesnte pedchoz vpoet podle potu znak na jeden palec. Na protj strnce je v pikladu zobrazeno spotn chybjcch nebo pebvajcch znak pro tento vpoet Sprvn odhad dlky prmrnho dku vm velmi urychli a zpesni vae potn. V pouitch pkladech byly zmrn zvoleny mry tak, aby se potalo s pebvajcmi znaky. Vy u si zpsob podle svch poteb zjednodute.
+/ -/ +/ +2 +2 -4 -4
-6
POROVNN VPOT
VPOET ODHADEM ZE STANDARDNHO RUKOPISU VPOET PODLE POTU ZNAK NA PALEC PRESN VPOET PODLE POTU ZNAK NA 1 PALEC VPOET TEXTOVHO EDITORU WINDOWS WRITE
Vpoet textovho editoru Windows Write se objev pi ukldni dokumentu. Rozsah znak, potan textovmi editory nebo odvozen z kapacity dokumentu v kilobytech (1 byte 1 znak) je vt ne skuten poet znak.
1 220 ZNAK 1 275 ZNAK 1 244 ZNAK 1 320 ZNAK
+2 +4
-24 -5 +3 -4
+ / - /
zplstupnSni publikan
innosti. a
komplikuje d a l vrobn pzoces, zvyovn ceny.
p i n n e p j e m n o s t i v e foxmd p z o R u k o p i s , p e d a n do t i s k z n y , technologickou f z zpzacovni je z auti
+3
+3 +4 +3
-6
m s t S n e u s t l e p i potn na t , j a k m dj P e d e v m mus b t p l n a s e vemi
aanaat*j[rr r r :
SAZEBN OBRAZEC
5 Sazebn obrazec je zkladn rozkres navrhovan tiskoviny, kter obsahuje umstn plochy sazby na istm formtu tiskoviny. Se stanovenm e sazby se setkte bu v cicerech, picas nebo milimetrech, vka se udv tak v tchto mrch, ppadn i v potu dk zkladnho psma s prokladem. Dle se zadv vzdlenost od hbetu (hbetn mezera) a vzdlenost v hlav strnky od hornho okraje. Optick sted sazby umsujte vdy nad sted strany zhruba do jedn tetiny. Pi nvrhu sazebnho obrazce knih je nutn vdy navrhovat ob protilehl strany, aby bylo dosaeno optimlnho pomru a umstn potitn plochy k przdnm okrajm. Osvden je hlopn konstrukce, kde postaven hlopek vymezuje postaven sazebnho obrazce. Tuto tiskovou plochu je mon po hlopkch zvtovat smrem k okrajm strnky, nebo naopak zmenovat do stedu. Maximln vyuit strnky je vhodn pro nenron publikace. U tiskovin, kde zle na grafick prav, bychom mstem etit nemli. hlopnou konstrukci nen mon pout u tvercovch, zkch nebo podlnch formt stran. Stanoven sazebnho obrazce je dleitm zkladem pro dal ppravu tiskoviny, protoe slou k pprav zrcadla sazby (pesn rozkres strnky s umstnm textovch, obrazovch a dalch prvk), k vpotu rozsahu sazby a vrob makety publikace, je-li vyadovna. Zrcadlo sazby - layout (v naich sazrnch tak velmi asto pgl") je pesn zkres upravovan strnky. Pro periodika nebo rozshl publikace je vhodn si vytisknout zkladn sazebn obrazec (mohou v nm ji bt stl titulky, zhlav, rubriky ap.), do kterho se zakresluje pesn rozmstn textu, poznmek, obrzk a dalch prvk. Pokud je sazebn obrazec pedtitn z potae, je u zpravidla v konkrtnm szecm programu vytvoen jako tzv. ablona template. Tehdy ji nen nutn zapisovat do zrcadla ky sloupc a okraj, postaven strnkovch slic a vech stlch prvk. Saze si v programu oteve tuto ablonu a do n podle zrcadla umsuje (zalamuje") texty i obrzky. Pokud je zrcadlo nakresleno pravcem a ablona nen
cc
pripravena, je nezbytn do zrcadla zakreslit vechny potebn rozmry. V ilustraci na tto strnce je zmenen sazebn obrazec sud strnky Typografickho manulu" a je do nho zakreslena jedna z variant zrcadla sazby protj strnky.
> 2
Tyto tyi obrzky pedstavuji zkladn konstrukn schmata sazebnho obrazce pro publikace, kde jsou dv protilehl strnky (broury, asopisy, knihy). Pi konstrukci sazebnho obrazce pro tiskoviny, kde po sob nsleduj jednotliv strnky it do bloku na levm okraji (nap. skripta nebo materily vkldan do poada), muste potat se zvtenm tohoto okraje pro vazbu - gutter margin. Spodn obrzek pedstavuje jednoduch sazebn obrazec se zkladnm popisem jednorvch st strnky.
Zhlav (hlava) header
Staletmi proven konstrukce optickho stedu. S&BBH*M*C

M ' f T M ^ r g r v j v . e/'//
Pata -
footer
Strnkov slice (paginace) - folio
STANOVEN R O Z S A H U S A Z B Y
5
K
Pro stanoven rozsahu budouc sazby ji mme k dispozici poet znak rukopisu. Nyn potrebujeme znt jet i dal parametry. Je nutn pedepsat typ stupe a ez psma, dkov proklad, dlku dk i prostrkn textu. Zpsob pravy odstavc a rozhodnut o pouit dlen slov je tak vlivn faktor, typografick i prostorov. Tato rozhodnut, nejsou-li vzna na pedem dan okolnosti, mohou bt na zatku urena jako pedbn, s monost nslednch prav.
> z
VPOET ZNAK V DKU SAZBY

Prvnm vpotem bude prmrn poet znak v dku sazby. Zde ji musme vzt v vahu nestejnou i znak a mezer proporcionlnho tiskovho psma a z toho vyplvajc monou relativitu vsledk. Vpoet ze vzorov sazby Pi vpotu rozsahu rukopisu jsme skonili nejpracnj metodou. Zde je tedy pro zmnu nejpracnj zpsob zaazen na zatek.
S jednm rozdlem, je nejpesnj. Vysadme si jednu strnku, kde meme experimentovat se vemi hodnotami budouc pravy. Stupnm psma a dkovm prokladem, prostrknm a mezislovnmi mezerami, kou sazby i zpsoby odstavcov pravy. Praxe potvrzuje, e je vhodnj provdt zmny na jedn ne na devadesti strnkch. Prmrn poet znak na jednom dku potom zjistme tak, e spotme mnostv znak (jako u rukopisu
vetn mezer a interpunkce) minimln z pti dk vzoru a vsledek zprmrujeme. Vpoet ze vzornku Mnoh tiskrny maj k dispozici pomcky pro usnadnn vpot. Nejastji jsou to vzornky psem vyszen v rznch stupnch i ezech. V zhlav tohoto typu vzomku bv mtko a pod nm jsou skupiny psmen. Bu jednotliv znaky abecedy po deseti psmenech oddlench
znakou (typografick pravtko Grafotechna), nebo njak souvisl text (vzomk Danubiaprint). Na mtku je mon stanovit dlku szenho dku a potom u jen ve vymezenm prostoru vzomku spotat poet psmen vetn oddlujcch znaek nebo mezer. Potaov sazba poskytuje velmi irok monosti volby prostrkn, pravy mezislovnch mezer nebo kovch proporc psma. Tyto varianty nen mon v bnch vzorncch vechny zachytit.
Proto, pokud se z jakhokoliv dvodu rozhodnete pro odchylku od vzomku, kter pouvte k vpotu, muste si bt vdomi toho, e realita skuten sazby me bt a pekvapiv odlin. Vpoet podle pepotov tabulky Existuj rzn tabulky, udvajc poet znak na uritou mrnou jednotku. S pomoc tchto tabulek mete velmi rychle zjistit kolik znak danho typu a stupn
o
6 4 7 7 1 9 2 1 29 1 122 1 1 211 1101III u 1311411S116 1 1I 'li I ' 1' 201 I 22 I 39 I 24 1I '24127 ' 2* 1 301*' ' 92 " ' LLLLL. J L U lllllll i~i i/iiMirtiift t ufJvyV (Vlil Naimnilb ftoffMuud lubctfhMl i(ikImnM| rMtftft ii aibffdrfc*! J U i n u o A i imtAOUi Petit aibrfdcfefn iiTklr M iUfuvyi : ede&flh ijklmnftl riStiufv) ;-zab|d< cfghKldi Garmond abcddbSfanujll " ooprfsftflu vyyzajb > I Ciccro f abcdcfcflfghijklin |~ t oprfs | u v y j 1a|bcd( c f | h i j l li n n | p r j i t u | v y : a b f d i z Mtfltko He psma
mi Mlx.MifMffahiti hni
111 i T11
l12 ! > ,
1IL
7121
WSBBBESSBESSSSESBESSSSSSBBBBBBBBBBBM r- ^
r r r r r r r r r r r r T r T r r
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 2S 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38
IhnanMt Petit Garmond
Ciccro Garmond abcdde

Nm(UIU PMit
|w4lMMt oukiApri defjh ijkimnlp a|bc 4efjni
lun iiBi>4tt IkM ori UAMfeMty sstu^vy zab|dc klmnn| " >rsttu|i
4ff|44MM * ituyl. efgpljkl! v y zabc
Cicero
fMintaUl ki<ryt>liB>itiJb*4tp><l|M |pr+*Mful4vy agWBhofcii MMlIriiblk *h JlVi rla|bcCdd erfhiljkl iniftjprhi t<i Riv . nS bcddfchitjklm|A ysiabtc dcMfgh|i iUmniodftrf fhijklr prsi liikimi i ni oprrss v y z i ifbcde> l piijkbni n| rstf nfitayza ib|d^fg c abc ghiljt n o o p r s t g u v y z . |b< d e 6 f|hUj k j l m n | p rstfujr
Ak hovorme o fotosadzbe dneka, nesmieme zabda, ze za svoj ne uverten rozmach va predovetkm vkonnm mikroproceso rom, pretoe tvorba novch, oraz dokonalejch sadzobnch progra ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ0123456789L
18b. porongn
Vez z typografickho pravtka s tabulkou pro potni potu szench znak na dku.
I. PEPOET ROZSAHU RUKOPISU NA ROZSAH SAZBY

I ROZSAH SAZBY POET STRAN RKP X POET HQZ NA 1 RKP STRAN K100 IV POTUftADEK"POADOVAN SiE RADKY |mm] x PQCET ZNAKU V 100 mm RADCE (TAB )| Poet rukopis 50/1800 hoz v rkp (dle SN 30 dek na stran X 60 hoz v dce) Velikost pisma 2,00 minuskv Poadovan e dky 20 cicer (90 mm) Poet szench liter v dce ^rsr2 64,8 65 znak Rozsah sazby v dcch - 1389 dek
Ak hovorme o fotosadzbe dneka, nesmieme zabda\ e za svoj neuveriten rozmach va predovetkm vkonnm mi kroprocesorom, pretoe tvorba novch, oraz dokonalejch ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ0123456789
II. ZJITN E DKY (e kolonek v tabulkch, e titulk, atd.)

SftE DKY _ POET ZNAK V 1 DCE X 100 Vm m ~ POET ZNAK V IQOmm RADCE (TAB) Poet znak v 1 dce 54 Velikost psma 2,00 minusky e dky v mm 5t $r 75 mm Octobaroby minusky verzlky slice 1.00 j 1,2511,50 1.75 2.0012.25 2.50 2.75 3,00 3,50 4.00 4.50 5,00 6.00 142 113 94 106 85 70 83 63 72 72 I 65 54 49 58 43 52 53 40 46 48 37 43 41 32 37 37 29 33 32 25 29 29 21 26 25 19 22
Ak hovorme o fotosadzbe dnekay nesmieme zabda, e za svoj neuveriten rozmach va predovetkm vkonnm mikroprocesorom, pretoe tvorba novch, o ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ012345678
1241100 J 84
64 j 57
V kvalitn zpracovanm vzomku Vchodoesk tiskrny v Pardubicch je pro zkaznky pipravena metoda vpotu rozsahu sazby vetn tabulky mnostv znak v szenm dku. Tento nzorn nvod je mono publikovat bez dalho vysvtlovn.
stanoven rozsahu sazby /pokraovn/
z
CC
psma se vejde na jeden dek sazby urit dlky. A zkuste jakkoliv tabulky, mjte na pamti, e se jedn samozejm jen o piblinou hodnotu pi zachovn normlnch hodnot prostrkn a ky mezer mezi slovy. Znovu pipomnm i fakt e psma stejnho typu rznch vrobc se asto vrazn odliuj. Pokud tedy tiskrna pouv fonty Linotype a na n si zpracuje pepotov tabulky, nebudou vm pro vae (nap. Adobe) fonty moc platn.
STANOVEN POTU SAZENCH DK Konenm clem celho potn je stanoven rozsahu sazby v dcch nebo strnkch. Potebujete k tomu rozsah rukopisu, ten ji spotat umte. Potn znak v dku szenho psma jsme se vnovali v prvn sti tto kapitoly. Nyn jsou ped nmi metody pevodu celkovho rozsahu rukopisu na rozsah sazby.
Pomrn vpoet z dlky dk Nejjednodu potn bude, pokud jsou poty znak ve vhodnm pomru v szench dcch vi dkm rukopisu (1:1,1:2 ap.). Konen vpoet, kterm zskme poet dk sazby, zjistme pouhm dlenm nebo nsobenm potu dk rukopisu pomrnm koeficientem. Vpoet z rozsahu rukopisu V ppadech, kdy pomrn vpoet nelze pout, budeme dlit poet
znak rukopisu prmrnm potem liter na szenm dku. Tm zskme poet dk sazby. Vpoet rozsahu sazby ve strnkch slo, kter udv poet dk sazby, budeme dlit potem dk na jedn tiskov stran (tento poet urujete bu vy nebo grafick pravce). Tm zskte konen vsledek - poet tiskovch stran sazby. Aby byl v vpoet skuten
objektivn, muste pipotat poet dk na titulky, plochu obrzk, tabulek a ppadnch ploh. U knih jet vodn a zvren sti. Obrazovou plochu se naute vyjadovat ve vrt, pl celch stranch, tak je nejlpe pevedete na tiskov strany a nsledn na tiskov archy.
o
KLASSIFIKATION RenaissanceAnliqua
PRIEMERN POET LITIER V RIADKU

Sirka riadku v dcerch 5 5,5 6 6,5 7 7,5 8 8,5 9 9,5 10 10.5 11 11.5 6 23 26 28 30 33 35 37 40 42 44 47 49 51 54 56 58 61 63 66 7 22 TIMES t O Y AN B J vekos v bodoch 8 19 9 | 10 16 17 19 20 22 24 25 27 28 30 31 33 35 36 38 39 41 42 44 14 15 17 18 19 21 22 24 25 26 28 29 31 32 33 35 36 38 39 12 12 13 14 15 16 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 32 33 6 24 26 28 31 33 35 38 40 42 45 47 50 52 54 57 59 61 64 66 20 18 24 21 26 23 28 25 30 26 32 28 34 30 36 32 38 33 40 35 42 37 44 39 46 40 48 42 50 44 52 46 54 47 56 49 TIMES K R A U ZV vekos v bodoch 7 I 8 20 22 18 19 9 16 17 19 20 22 24 25 27 28 30 31 33 35 36 38 39 41 42 44 10 | 12 14 16 17 18 20 21 23 24 25 27 28 30 31 32 34 35 37 38 39 12 13 14 16 17 18 19 20 22 23 24 25 26 28 29 30 31 32 34 6 23 26 28 30 33 35 37 40 42 44 47 49 51 54 56 58 61 63 66 7 20 22 TIMES PLT OO U N vekos v bodoch 8 18 19 9 16 17 19 20 22 24 25 27 28 30 31 33 35 36 38 39 41 42 44 10 14 15 17 18 19 21 22 24 25 26 28 29 31 32 33 35 36 38 39 12 12 13 14 15 16 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31 32 33 6 23 25 28 30 32 35 37 39 41 44 46 48 51 53 55 58 60 62 64 7 20 22 TIMES PTC KURZVA vekos v bodoch 8 I 9 17 19 16 17 19 20 22 23 25 26 28 30 31 33 34 36 37 39 40 42 43 10 14 15 17 18 19 21 22 23 25 26 28 29 30 32 33 34 36 37 39 12 12 13 14 15 16 17 19 20 21 22 23 24 26 27 28 29 30 31 32
1
Tschortner-Antiqua
VIR TVFOAKI DtESDEN Dr.id.nN6 Oa nmu. t BO i h t l *Sm .
f r g B m J ha 15 u u l o r 05 Signaiui N r oml W I E E 0 R I U E 01 p N.b.mignoiu.n A E R A N1 R N / 0 T C Knr mofl.r uh v c J n ti -12 p Nbmg ou C HU uh a & r i g>b. 1.9.1911 In Sm. KrU Rothtnbuig B.rli lUgnIU (Icgnlco) * m t T A nw, K.in. Kp d n aI lw M GisMtt V D Mg In Ldpilg Uibnlndiul* l.lpng Dux * Kuniiatnilt lbtrac S K U t th SI Z d Halbg.vl.il Hm d l l ba ida Akammt lui sa hu a K n . u d BuAywiiW Lvlprlg t ol r ip l h uu n zni.mhsh. H123 H ir 0 2 4 6 0 4 8 6 8 n 0 ot wu p Gd Nn In A a C 1 1 1 1 2 2 2 3 4 u d 6 p (In V io * n 7 ) nm u magcr
S T M S HN EZ AC I E 0 n 2 Magailn-Malili* 8 9 1 u d 1 p
OmillIHlMIllIlIlHll
24 21 26 23 28 25 30 27 32 28 34 30 36 32 38 34 40 35 42 37 44 39 46 41 48 42 50 44 52 46 54 48 56 49
24 21 26 23 28 25 30 26 32 28 34 30 36 32 38 33 40 35 42 37 44 39 46 40 48 42 50 44 52 46 54 47 56 49
24 21 26 23 28 24 30 26 32 28 34 29 36 31 38 33 40 35 42 36 44 38 46 40 48 42 50 43 52 45 54 47 56 49
abcdefghijklmnopqrstuvwxyz chckffifltfitt^ ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ 1234567890 & .,:;-'])!?*+"H- u A O U

i i u g x oe / (E
lidMwWilUll U* Zllwlllljl; AiuoM t Oiwln* m
O m rt 2 p b Ma b 4
X % A
S n t o d af m I234567890
V w dn dal SduAn n gtnafi dn LUbdn u gn w w ug w * i (fgn * i* Sdtilftgl*6il N d l u g c o n o i d n .b W b S i u M Kon.ilod. n d 0 1 57 dm U l oi M 6 1

TD 1.3a
12 12,5 13 13,5 14
I z tohoto starho nmeckho vzomku je vidt, e pi vpotu rozsahu sazby je v tiskrnch preferovno pouit tabulek s rozsahem sazby na uritou mrnou jednotku.
Vzornk psma fotoszecich systm Linotype vydaly firmy Pallas a Danubiaprint v Bratislav. Z tto knihy je reprodukovna i strnka vzornlku na pedchzejc dvoustran.
PEDPIS SAZBY
X CC
Prac grafickho pravce se rukopis stane zrove pedpisem sazby, kter obsahuje vechny dleit informace pro sazbu publikace. Pedpis sazby vychz ze sazebnho obrazce a u sloitjch prac mus bt jet doplnn zrcadlem sazby (noviny, asopisy) nebo grafickou maketou.
Zkladn pedpis sazby je doplnn na prvn stran rukopisu a obsahuje: - druh psma a ez (je-li odlin od zkladnho) - stupe psma s dkovm prokladem (kuelku) a ppadnou digitln pravu ky psma (zen, rozenQ - formt (ku) sazby. Pedpis titulk se provd vdy u prvnho ze shodn szench titulk, pi sazb titulk rzn
rovn (nap. hlava, kapitola, titulek, nadpis) se jednotliv rovn oznauj podtrenm stejnou barvou. Strnkov zarka se udv v potu volnch dk od hlavy sazebnho obrazce na prvn strnce a na vech dalch, kter maj zanat na nov stran. Odstavcov prava textu se zakresluje na prvn strnce rukopisu.
Kapitoly jdouc prbn za sebou maj zadn odstup potem volnch dk vetn vzdlenosti titulku od prvnho dku nsledujcho textu. Dal podmnkou sprvnho pedpisu sazby je jednotn zpsob vyznaovn v celm textu, ke ktermu se pouvaj korekturn znamnka. Poznmky a popisky k obrzkm se vtinou dodvaj v plohch
se samostatnm pedpisem sazby a s vyznaenm, na kter msto zkladnho textu nebo ke ktermu obrzku pat (nejlpe slovnm). Tabulky maj t vlastn pedpis sazby vetn zadn rozmr tabulky a rubrik, pouitch linek a celkov pravy. Nutno zaznamenat vechny zmny sazby od zkladnho pedpisu v celm rukopisu.
Spedfikan Jak by ml vypadat sprvn pipraven rukopis^ Provedeni rukopisu, jeho prava a kompletnost, pati mezi tradin a letit sporn mista mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti se ale stv obecnm jevem a2 v poslednch letech. Tento fakt je nutno povaovat pedevSm za vedlejSi produkt rozvoje potaov techniky a s tim souvisejc zpstupnn publikan innostijjSpatn pipraven rukopis komplikuje dalfi vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli plnSi nepjemnosti ve form prodluZovni vrobnch lht a zvyovni ceny. fy*2
tabulka chart nronjch podmnek uinil. grafick
Autor a nzev dla: Nakladatelstv: slo zakzky: Typograf: Tiskov technika: formt Sazebn obrazec Systm (sazba): Zkladn psmo: Vyznaovn: Odstavcov zarka: Stupe a proklad: Zmny psma:
type spedfcation Soust typografie a rozhodnut, kter
prac je seznam vech
pravce v prbhu prce Piklad spedfikan
tabulky:
JaJsjg^Sl^JM^^
it/fTjuot
M
Jak by mil vypadat sprvn pipraven rukopis Provedeni rukopisu, jeho prava a kompletnost, pati mezi
Provedeni rukopisu, jeho prava a kompletnost, pati mezi tradifini a letit sporn msta mezi tiskrnou zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti se ale stv obecnm jevem a* v poslednch letech. Tento (akt je nutno povazovat pedevm za vediejAi produkt rozvoje poCltaCov techniky a s tim souvisejc zpstupnni publikan innosti. pipraven rukopis komplikuje dolili vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli pin nepiljemnosti ve form prodluovni vrobnch lhftt a zvylovni ceny.
j tradifini a letit sporn mista mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti se ale stv obecnm jevem aZ v poslednch letech. Tento fakt Je nutno povalovat pedevSm za vedlej produkt rozvoje pofiltafiov techniky a s tim S souvisejc zpstupnni publikafini innosti. Spatn pfipraven rukopis komplikuje dalll vrobn proces, a tak samotnmu zadavateli pinSi nepjemnosti ve form prodluovn vrobnch lhtit a zvySovnl ceny.
Odstavcov prava:
Dlit slova: Prostrkn: Norml Loose Tight Very Tight Touching Mono pout zmny vzdlenosti mezi psmeny pro zarovnni dku: ANO NE
Jjjs^byjjôêdj^
j*
42/f'Jmx Ukzky rznch zpsob zakreslovn grafick pravy do rukopisu pomoci korekturnch znamnek. Mezislovn mezeiy: Norml Loose Tight Very Tight minimln: maximln: Obtahy: Zvltn instrukce: Korekturn obtahy Repro nhledy
Provedeni rukopisu, jeho prava a kompletnost, pati mezi
tradifini a letit sporn mista mezi tiskrnou a zkaznkem. Nebval propad odborn gramotnosti se ale stv obecnm jevem
aI w
Poslednch letech. Tento fakt Je nutno povaovat pedevSm
za vedlejSi produkt rozvoje pofiltaCov techniky a s tim souvisejc zpstupnni publlkaCn innosti. HJ/ 13
Sp
* t n * Pipraven rukopis komplikuje dall vrobn proces,
a tak samotnmu zadavateli plnll nepiJemnosti ve form prodluovni vrobnch lht a zvyovn ceny.
FORMTY
x Stanoven sprvnho formtu publikace je velmi dleit z estetickho i ekonomickho hlediska. Na estetick hledisko m vliv pedevm charakter publikace. Jin poadavky budou kladeny na noviny, dtskou literaturu, asopis, odbornou literaturu nebo poezii. Hledisko ekonomick je pevn svzno s technologi - pedevm formtem potiskovanho papru, formtem tiskovho stroje i zpsobem dalho zpracovn. Proto je vhodn
papru
strana m dlku 1 metr a C - kter ob ady spojuje. Vechny zkladn formty t kter ady maj vdy stejn pomr stran. Na zvr jet poznmku s jakmi archy papru vlastn pracujeme. Vrobn arch je arch papru ve formtu dodvanm vrobcem. Tiskov arch je arch papru ve formtu, ve kterm je po oznut potiskovn. Knin arch (signatura) je potitn arch papru sloen do strnek.
<
CC >
pi nvrhu publikace vychzet z normalizovanch formt papru tak, jak jsou tiskrnm dodvny. Zkladn ada A Zkladem tto ady je formt plochy 1m2, jeho del strana je postupn plena. Poet dlen udv arabsk slice pipojen k oznaen formtu. Doplkov ady Jsou to dv ady: B - kter vychz z formtu, kde krat
Dlen archu papru. 1/64
1/32
= 6
1/8 = 4
1/2 = 2
Z K L A D N ADA A ist rozmry v mm
DOPLKOV B
ftADY C ist rozmry v mm
ist rozmry v mm
1/16 = 5
AO 841 x 1189
B 0 1 000 x 1414 B 1 707 x 1000 B 2 500 x 707 B 3 353 x 500 B 4 250 x 353 B 5 176 x 250 B 6 125 x 176 B7 B8 B9
88 x 125 62 x 44 x 88 52 44
CO 917 x 1279 C1
648 x 917 648 324 229 162
114 81 57 40
1/4 = 3
A 1 594 A 2 420 A 3 297 A 4 210 A 5 148 A 6 105 A7 A8 A9

74 52 37
X X X X X X X X X X
841 594 420 297 210 148 105

74 52 37
C 2 458 x C 4 229 x C 5 162 x C 6 114 x C7 C8 C9

81 x 57 x 40 x
C 3 324 x 458
1/1=1
A 10 26
B 10 31 x
CIO 28 x
Ven uivateli .Typografickho manulu". Clem tohoto zkladnho vydni bylo poskytnout irok veejnosti zklady .typografickho emesla". Doufme, e se nm to podailo a e se k informacm v manulu budete bhem sv prce vracet. Nkte z vs dlaj typografii jenom ze zjmu a ve volnm ase, jin se typografickou prac zabvaj profesionln. Ale vem by nm mlo jt o kvalitn typografii. Tak hodn zdaru ve va prci.
raci
www.eizo.cz
Tolik ve veobecnosti o tom, jak se tisknou knihy vbec. Jestlie by se naskytla otzka, jak vznikaj knihy dobr, bude teba ci, e je douc za prv rozumn sepsan rukopis, hodn svtla a nikoli tmy; na druhm mst elegantn typy; na tetm ist papr; na tvrtm pak pozorn prce, aby ve a do posledn rky bylo zeteln, rozlien a sprvn.
J. A KOMENSK, OPERA DiDACTKA OMNIA
OBSAH DLU DODATKY
Vroba psma dve a nyn (autor Frantiek torm) Papr (autor Vladimr Kolensk) Tiskov techniky (autor Vladimr Kolensk) Dokonovac vroba (autor Vladimr Kolensk) Zklady konvenn vizuln komunikace (autor Mgr. T. Fassati)
VROBA PSMA DftVE

> jj g D Knihtisk a hork sazba Od roku 1440 do poloviny dvactho stolet se na technologii odlvn runho psma pro knihtisk mnoho nemnilo. Obraz litery byl fyzicky ohranien jen okraji kuelky. Samotn pprava psmovho nvrhu pro horkou sazbu byla velmi pracn. Kad litera musela bt provedena tu na nejlepm kartonu ve velikosti asi 25 cm. Ke kadmu ezu to bylo okolo 120 a 300 takovch kreseb. Ty se pak pomoc pantografu mechanicky zmenily na matrici a odtamtud (velmi zjednoduen eeno) na raznid, kterou se vyrely ji samotn formy pro odlvn psma. Na konci 19. stolet byl vynalezen dkov szec stroj (Linotype), kter pinesl nov omezen: ka stejnch psmen u vech ez jedn rodiny musela bt sjednocena a akcenty verzlek u nkterch abeced nsiln sniovaly obraz samotn litery. Nvrhi psem tm utrpli doasnou porku a vzhled takov sazby byl otesn.
Psma pro run sazbu zstvaj dodnes zdaleka nejhodnotnjm materilem pro tisk krsnch knih. Jejich matrice se uchovvaj v muzech a tvor st kulturnho ddictv lidstva. Nen nhoda, e vichni bibliofilov i vtvarnci dnes dvaj pednost jako svrchovan grafick technice. knihtisku umleck Ukzka dkovho OQ bcd efg h i j k I m nopq rstu vwxyza bc psem zMonotype. szecho stroje AAB^DIEFGHIJKLMNOPQRSIIOVXY 1 2 3 4 5 6 7 8 9 0 . , : ; - ! ? *
abcdefghijklmnopqrstuuvwxyzabc
ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVXY 1234567890., :;-!?*
m* m
' J ^ N * f
Peneni kresby na matrici pomoci pantografu. (Grafotechna 1956)
h.
/ ' V ?
Kresby pro ppravu knihtiskovho psma musely bt zvlt peliv a pesn Kresba Josefa Tfy z 80. let. skuten velikost. Frzovn matrice. Cizelovnl matrice. Ryt raznice. (Grafotechna 1956)
Fotosazba
Prvn fotoszec pstroje vychzely z obyejnho fotografickho zvtovku. Prov negativ, kter byl dmysln zalsovn do tenk plexisklov lity, nesl jen velkou a malou abecedu, slovky, interpunkci, plovouc akcenty, ligatury a nkolik dalch znak, a to jen jedinho ezu (vyobrazen dole). Kresby psem pro fotoreprodukci musely bt jet pelivj ne pro knihtisk. Tento systm titulkov fotosazby pinesl
potkem 60. let nevdanou vlnu kreativnch monost. Obraz litery se ji definitivn osvobozuje od mechanickch omezen, eho dkazem jsou psychedelick psma a uvolnn design on doby. Titulkov fotosazba vydrela dv desetilet a dnes maj tyto pstroje pirozen cenu rotu.
Peskupen psmenek na matrici z pmky do kruhu pineslo zrychlen analogov fotosazby, jak pedstavuje nap. systm Diatype (str. 5).
Digitln psmo
Prvn CRT (osvit svazkem katodovch paprsk) systmy produkovaly sazbu v rozlien 240 - 300 linek na cm, zatmco terminly mly pouze 10% tohoto rastru. Vhodou bylo dramatick zrychlen fotosazby. Tvorba psma vak byla redukovna na vyplovn rastrov mky a ve vtch velikostech bylo psmo skuten dosti zubat. Idelem zstv hladk litera s plynule mnitelnou velikost.
Plerre Bzier je francouzsk i pi tvorb jazyka PostScript matematik, kter v 60. a po. 70. let dosud nepekonanho grafickho pracoval pro nvrhsk oddleni popisu strnky. Vroba pisma se automobilky Renault. Svm vynlezem tak stv hrakou... strojov zpracovatelnch plynulch kivek poloil zklady vech CAD systm. V roce 1985 obdrel prestin cenu ACM Siggraph za svj pinos potaov grafice. Bzierova kivka spojuje dva koncov body (neboli kotvy) a jej prbh je popsn jednm nebo vce ovldacmi body (t rukojetmi i tangentami). Firma Adobe s B-kivkami potala Bzierova kivka
Starlettograph" se spnacmi hodinami je krsnm mechanickm pfstrojem s osobitm designem. Expozice psma probhala pi ervenm osvtleni na fotopaplr aktivovan vvojkou. Litery se objevovaly pomalu jako edl duchov.
Psmov matrice, pravtko" ve skuten velikosti. Mezi velkou a malou abecedou se pepnalo Jednodue pesunutm negativnho rmeku v pnm smru. (Psmo: Monotype Modem Nr, 20.) Pistroj Starlettograph i Staromat byl vybaven adaptrem na filmov ps, take nae prvn podomcku vyroben psmov matrice mohly bt vyuity alespo k experimentlnm lohm menho rozsahu, jako nap. titulky do samizdat.
V R O B A P S M A NYIU
rove techniky dnes vyluuje kad omezeni pfsmaovy prce. Jedinm prohekem programtor O a je absence ligatur v zkladni znakov sad, ale i tento neSvar lze hrav obejit pidnm nestandardn CS" tabulky. V kresebnm nvrhu rienl teba dothnout znakovou sadu do pln kompletnosti (obr. str. 7 - znaky ivotn dleit jsou vytiitn em). Ty ostatn se tvoi kompozitn, sloenm nebo modifikaci jednou ji nakreslench liter. Kad operan systm m
piem objemn skeny se nezapisuji do souboru. Prmrn FontStudio File o tyech ezech m od 200 K do 2 MB, skeny jsou prachobyejn TIFF soubory a mohou mlt dohromady 130 MB. - Jedin pracovn soubor me pojmout I destky jednotlivch ez, co dramaticky zrychluje prci na nvrhu. Na obr. 2 vlevo vidme pkn pohromad Medium, Itlie, Black i Black Itlie. - Hotov font se zptky do FontStudla nait jako rodina se vieml ezy a pNsluinm kemingem. - Editace ilek a kemlngovch pr na nekonenm textu (obr. 4), vyuv pedem pipraven textov soubory teba ze Zpisnku. Jedin AutoKem, kter skuten vypotv blou plochu okolo obrazu plsmenel - Kreslic okno jednotliv litery m poctiv odetni souadnic na oznaenm bod. (U Fontographeru seln hodnoty vidy .bhaj" za kurzorem.) - Precizn interpolace, kter nedeformuje obraz litery. - Parametrick hinting a monost runho dokresleni bitmapovch font. Tento program vak asto pad, protoe jeho vvoj byl ukonen roku 1991 a vrobce (firma Letraset) doporuuje namsto upgrade posledn verzi Fontographeru, co je nehorznost.
i Q
> v
svou normu naloeni znakov sady a tu je tfeba respektovat. Absence nkteich znak zpsobuje neprodejnost takovho fontu a vynaloen prce je pak marn. Z tto zkladn znakov sady si kad nrod me lokalizovat dan psmo dle svch pravidel. V praxi u ns ale vznik nejlv psmo s (eskou a slovenskou diakritikou jako pracovn prototyp pro testovni, a pak se dokonuje i zpadn znakov sada. Pouitelnch program nen mnoho.
Jsou to: FontStudlo, FontLab a Fontographer, poppad Ikarus. Jejich cena je podobn jako u bnch kreslicch program, take si je opravdu meme dovolit zakoupit. Neubrnme se jmenovitmu doporueni, pestoe to nen korektn k ostatnm, ale jinak bychom setrvvali jen v obecn rovin, a tyto dky by ztratily praktick vznam. FontStudio m tyto vhody: - Nait naskenovan pedlohy automaticky podle nzv pozic.
#$/o&'()*+,-./0123456789:;<=>
?(ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ| \ 1A abcdefghijklmnopqrstuvwxyz 1 1 M^bNUuaaaaaaêeeeminooooouuuu f ^ f i ' " *y0<>Iaoae0

V I '/r! k l / l l f \ m li " 2 ' V A / V A / \ A
HyA...GEoe"""+y1f<>fifl -JooEIlO Oi "v

Zpadn znakov sada ISO Latn I.
Skenovn pedlohy psma Uetme mnoho asu, kdy kresebn nvrh nen velk. Vka kuelky cca 5-7 cm bohat sta. V mtku 100% skenujeme minimln na 300 DPI a ulome jako bitmapov TIFF. Vybracm nstrojem ve Photoshopu pak vykrajujeme" jednotliv litery tsn u okraj kresby a ukldme jako samostatn soubory. Nzvy tchto soubor jsou velmi dleit pro automatick natn a jejich detailn seznam je v manulu.
Ve strunosti uveme, e psmeno a se jmenuje A", verzlka A mus bt A-U", nula je zero", & je ampersand", atd. Stanoven relativn velikosti FontStudio pracuje s pomyslnou mkou o hustot 1000 em units, co je tverec s plynule mnitelnou velikost dky PostScriptu. My si na tomto tverci nejdve udlme nkolik vodorovnch linek pro a, vku minusek, verzlek, horn i doln petanice a jejich
alternace pro obl tvary. Tyto horizontly maj mimochodem od vrobce modrou barvu, kterou doporuuje pro kresbu i Menhart, nebo pi snmn kamerou na orthochromatick film zmiz. Vka a verzlek bv okolo 700 em, u psem s mimodnmi hornmi petanicemi i mn. Nulou pitom rozumme rove zkladnho a, kterou vymezme dopsnm hodnot pro ascender" a descender". Nkter litery vak mohou (i mus) pesahovat hranice pomyslnho
tverce, a tak nen vjimkou litera 0 ce 2000 i 3000 em. Nkter szec programy patn zobrazuj takov pesahy, ale tisk i osvit je bezproblmov. Naten btmapov pedlohy Vhodou je uloen vech sken 1 FontStudiovch soubor do jedin sloky, odtamtud nateme jedno libovoln psmenko a vechny zbvajc nm naskou automaticky do pslunch kreslicch oknek. Pkazem Scale
Template" pak upravme relativn velikost sken do pipravench horizontl (obr 3). Vele se doporuuje okamit hrub nastaven ky kuelky (pomoc myi); mnohdy se na to v prbhu dalch kon zapomene. Mjme na pamti, e pi digitalizaci nen nic horho, ne etzen chyby, kter me znamenat i dvacetihodinovou ztrtu. Samotn vektorovn Drtn obrys se konstruuje
podobn jako v lllustratoru pomoc Bzierovch kivek, ale vyaduje urit cvik. FontStudio rozliuje dva druhy kotevnch bod, jejich zmna probh pouhm double-clickem. pln ignorujme auto*trace" funkci, a je teba odstranit i vrobcem nastaven pkaz Snap to Template. Horizontly jsou samozejm vypnateln magnetick a mme monost pidn vertiklnch vodtek. Tip: Ihned po vytvoen hrubch kontur podl sken vygenerovat
Obr. 1: Sken - drtn kresba - hotov psmeno. 0t m 1km ikm

Hl
Outliiw Charactcr Data ltr.nr O M tm i
wt II.
" M IIM (ffpr II
SfiTa
F A P OH m * t lub |C UM d a I A fteulr A BW A Hm A DlMfc HM(

l f P BMc k P HH > t JJt i w Htiu k F 20 M BtQjUr t F 20 ><01*tli k F 201* H e t N lV p W bw IUIM t Mu I hrm* CS H Hm 3) LapvflflM O I9M frtMt BMriiiwCS
i **H I
5 1 JLJ HR SSB Sfl 29J nfl # $ t & 3 4
7 JL 3 j fir
|
ni
c s
i f Jj9fif MH
1 2
<Q> B C D E F G H 1 J K L A P Q R S T U V W X Y z [ \ a b c d e g h 1 j k l P q r 8 t u v w x y i 1 A A C 0 U C H e <t t 1 A 6 0 1 t c fi 1 B 9 0 IM n t s e V ?HI H *TP r lll L l n f 1 A A + II y R t k < i & i A A T 1 l i t JL JL ? i
5 6 7 8 9
( )
5m nt *m
Obr. 2: Prosted programu FontStudio.
Obr. 3a: Editan okno litery s natenm skenem. (Hrubost rozlieni skenu pro nzornost pehnna.)
1 k III 0 1 k IM 1 1 li ( 1 II k M M k 1) 1 If i 1 * 7 1 kw 6 1 II k 11 II t IM I* k m N k m II C JM 1 k IM 1 1) k 1 2 I 4 9 1 > 1 1l
<
>
M N 0 ] A m n 0
II k 14 1 II k M 4 II i ITft 1 k Ml 4 II k III
}

*
M].'
0
4 i 11 IU 0 1 )
J 0
1 0
0 (E ce ..... k H 1 0 L.
Li
T*
Obr. 3b Kotevn body muej1 leet rovnobn s X a V souadnicemi.
T- i
^ [j g Q
postscriptov font(y), a ten nast do novho souboru. Tm odpadne vazba na Template a prce se ponkud zrychl. Skeny je pak mon vymazat z pevnho disku. Generovn fontu Program nevaruje ped nepovolenmi znaky v nzvu psma, vsledkem je nechvaln znm Courier. Kapitola generovn fontu je obrn popsna v manulu, na kter tmto opt odkazujeme.
distributorovi. Pprava psma pro Hrst praktickch rad potae je vrobou zbo Kad v, e novch psem nen a kolem digitaliztora je pe nezbytn zapoteb, e se d o bezvadnost vrobku, jeho pet i s tmi starmi. Je tedy pesnou a dokonalou funkci. nae tma jen formln Je to emeslo jako kad jin rozmailost, anebo litbou a d se vypstovat jako fortel" nenasytnm typofilm? Jist je jenom to, e kad tvrce novho u truhle. 1. zkladn podmnka: psma m pedem rozmyleno, komu chce imponovat. V ppad Nespokojenost. Hledm urit digitalizace jde o komern vyuit psmo, a kdy jej po delm sil najdu, nen to pesn ona Pklad: nvrhu a nsledn prodej psma Vzpomeme si, kdy jsme vidli jako softwaru, nebo jet lpe dobe udlan Baskerville? o prodej copyrightu nktermu
Naposledy v roce 1925 od firmy Monotype. Jeho digitln verze ale vbec nebere ohled na pvodn pedlohu z doby okolo r. 1760 a navazuje jen na typy, kter byly okletn podmnkami szecch stroj. ITC New Baskerville je vtvarnm nzorem Matthew Cartera z r. 1978, jest to abeceda bezchybn, ale studen. To vs doene k vyhledn pvodnch Baskervillovch tisk a kon to pokusem o jejich digitalizaci.
2. podmnka: Kresba podle prody a nvyk na optick hodnoty. Zejmna studie aktu pin pouen o statice a dynamice, duktu a proporcch, detailech i ozdobch. Mete zpamti odkat vechny svtov klasifikace psem a nic jste nepochopili, pokud jste nekreslili lidskou figuru. dn typograf nezaal kreslenm psma; kaligrafie s tm nesouvis, nebo ta je samozejmost i pro netypografy, pokud jsou gramotn.
3. podmnka: Sehnat a ZAPLATIT vhodn program na generovn fontu a - nastudovat manul.

V tomto telegrafickm pehledu pochopiteln nebylo msto na rozbor tch nejdleitjikh vlastnost psma - estetiky a itelnosti, stejn jako na historii. Pruky o potaov typografii jsou v tomto ohledu bezcenn. Posledn upmn doporuen tedy zn: chote do knihoven a antikvarit ke koenm typografie. O
CMr*cttr Hilrlci
I Mramor Medium CS:Kernlng:IUqular IhjM SlMrim

-261 t i r i i H Pal r a VrtM
IMI
-21
9 o l P.r4 j i Iw t 11If 5 3 1 o 4 04 434I I 4|
11 8 Ol
m>
9 m&
13 \
!D Wt n Q 51 e
Biblon Cops CS 11:20 pt ltalic:E S ERGO NO M FIWEM PAHL ZUBUSWAT NA VIX QUILDY, UKJ
i * Q
Werke, vor allcm 1 Klavierkonzerte und einige Messen, liegen jedoch noch immer
Obr. 4: Nyn provdme kerning dvojice We.
O 10 V 0 ob t s c faff 1rw-H M C
0\Q
&
CRGOKOMTILeeMXA OVIX UKJ PAHL ZUBU SWAT QUILDY. tu Z* . A J 3 M |9 J
y i
i i
M
(
I .
H 4
m 1
+ i4 0 3
Obr. 6: Opravdov gurmn jemn dolad i vzhled bitmapy pro obrazovku.
PAPR
> ^ G Q Encyklopedie definuje papr jako stejnomrnou vrstvu pevn rostlinnch vlken tvoenou nabrnm nebo naplavenm na stu, zplstnou a usuenou. Surovinou jsou vlkna devn i nap. konopn, lnn. Kvalitu a tdn papru ur: gram, klidla, plnidla i prava povrchu - natrn a hlazen. Druhy papru a tdn Existuje na 800(1) druh papru. Pkladem: antikorozn (balen kovu), karamelov, kornoutov, bankovn ale i papr bankovkov (trvanliv, s ochrannmi prvky). Papry, kartony a lepenky se dl do 11 skupin dle elu pouit. Toto tdn je rozshl, proto byly definovny zkladn tyi druhy: - grafick a publikan papry - balic a obalov papry - hygienick a sanitrn papry - technick papry a lepenky Grafick (publikan) papry - novinov papr, devit a bezdev papry natran i nenatran. Balic a obalov papry - pm balen (balic), pro vrobu dalch obal (obalov) i kryc (na zvlnnou vrstvu vlnitch lepenek). Hygienick a sanitrn papry prvovrobek tissue papr a nkter vrobky, jako paprov kapesnky, ubrousky, runky atp. Ostatn papry a lepenky - jsou skldakov a hladk lepenky, vrobky vyroben nasvnm z paproviny i asfaltovan papr, kufrov lepenka, filtran papry atp. Papry pro tisk Pt zkladnch skupin dle kvality: papry novinov papry devit nenatran papry devit natran papry bezdev nenatran papry bezdev natran. rotan tisk SC a pro heat-set rotan ofset LWC, dodvky vdy v rolch. Tiskov papry v arch jsou tdny dle plnn, natrn nebo uren pro tiskov technologie: ofsetov - devit a bezdev, plnn do 15 %, klen, strojn hladk, t hlazen a natran, hlubotiskov - devit, bezdev, hlazen; obsah plnidel 18 a 30%, kdov - oboustrann natran; siln plnn, kalandrovan matn nebo na vysok lesk. bankovn a psac - plnn a klen, uren pro potisk nebo pro kancelsk uit, ilustran - hlazen, plnn, mlo klen; ostatn druhy - dle tradinch, mnohdy ji jen umleckch technologi tisku - kamenotiskov, svtlotiskov, notov, run ap. Dal tdn vychz z grame: papry - do hmotnosti 150 g/m2 kartony - jedno nebo vcevrstv lepenky - nad 300 g/m2.
Novinov papr - nzk kvalita, je neklizen, neplnn nebo mlo plnn a z nejlevnjch surovin. Papr magaznov - hlavn dva druhy jsou tradin SC a LWC. Pro vysokonkladov hlubotiskov
SCHMA MODERN VROBY PAPRU (archiv SPPaC Papier machen - ein neues Hobby, BRD)
Prvn paprensk stroj z roku 1799.
Sbrov papr
Rozvlknn Tdni
Superkalandr I indr
Natrn
PAPRENSK STROJ
Jemn tdni
Pevjen
Balen roli
ezni formt
Baleni formt
Distribuce
T I S K O V TECHNIKY
TISK Z VSKY Je nejstar tiskovou technikou. Tisknouc msta tiskov desky jsou vyvena nad netisknouc. Vyven msta se opat barvou a ta je tlakem penena pmo na papr. Kolbkou tisku je na a Japonsko, kde se tisklo z devnch desek s vyrytmi znaky a obrzky - odtud tak nzev devotisk. Navlhen papr byl k desce ptlaovn poklepvnm kartem, tedy kartov otisk. Pracnost vroby o
PRINCIP TISKU Z VSKY (z tiskov formy s vystouplm TLAKOV TLESO TLAKOV TLESO PAPlR BARVA relifem) PRINCIP TISKU Z HLOUBKY
desky vcelku pivedla ana Pi Senga kolem r. 1040 n. I. na mylenku vytvoit jednotliv znaky z vyplen hlny a ty pak sestavovat na kovov desce do strnky. Tyto mylenky se o tyi sta let pozdji dostaly do Evropy. Vyuen zlatnk Johannes Gensfleisch zvan Guttenberg vyezal do kovu odlvac formiky s obrazem jednotlivch psmen. Do matrice z tvrdho kovu se tak odlvalo vdy vce naprosto stejnch psmen z mkkho,
snadno tavitelnho kovu - olova. Z tchto psmen sestaven strnky tiskl Guttenberg svm prvnm tiskaskm lisem roku 1440, kter je proto povaovn, pes nkter pozdj zpochybnn, za datum vynlezu knihtisku. V dalch stoletch dolo k obrovskmu rozmachu knihtisku. Od rovinn tiskov formy vvoj pokroil k vlcov matrici, stejn jako odlvn jednotlivch psem bylo nahrazeno odlvnm dk i fotochemickm vytvenm
polymerov celostranov matrice. V souasn dob je knihtisk vrazn na stupu, dostv se spe do roviny bibliofili, rozen zstv jin druh tisku z vky flexografie. Flexografie je druh tisku z vky, kdy se msto kovovch matric pouv prun matrice, jej vhodou je monost obepnut zaoblenho povrchu nebo mrn zvlnnho pedmtu. Tm je flexotlsk peduren pro oblast reklamnch a drkovch pedmt. Provkovmi motivy
se potiskuj tuky, stojnky a dal trojrozmrn pedmty. Ideln je flexotlsk pro tisk na plastov flie, nejastji reklamn a nkupn taky a dal odnosn obaly. Um toti tisknout tybarvotiskem, ale s jednm skalm: dochz ke zmn kivky prbhu polotn nasilovnm tiskovho bodu, proto jsou kivky speciln korigovny. TISK Z HLOUBKY V pvodn podob umleck technika mdirytu vznikla
v 15. stolet. Do mdn destiky, tiskov formy, se rydly vytvely jemn vyryt ry, do kterch se vtrala barva. Z vyven netisknouc plochy se pebyten barva strala. Pro praktick vyuit hlubotisku byl zlomovm okamikem vynlez echa Karla Kle - heliogravura. Roku 1890 Kl zavedl v Anglii prvn tisk z vlc se zahloubenm obrazem ve tvercov sti se stracm noem. Jednotliv buky jsou rzn hlubok, a proto
ROVINN FORMA tisk z rzn hlubokch tiskovch bunk tisk s rovinnou formou tisk s oblou, vlcovou formou TLAKOV VLEC PAPlR autotyplck hlubotiskov bod
VALCOV TISKOV FORMA
STlRACl N Tak flexografick tisk je tisk z vky - pro naneni id barvy je vak tfeba jin typ barevnlkovch vlc. Flexografie je v souasnosti pouvna pedevm v oblasti potisku plastovch obal a odnosnch taek, ale i zde je ji nov prosazovan technologie tisku ofsetem, kter nabz vy kvalitativn parametry. BARVA
VLCOV TISKOV FORMA
lDK BARVA VBAREVNlKU tisk z vlcov formy pmo na papr
> ^ O
penej i rzn mnostv barvy. Dnes se pro tvorbu tiskovho bodu uv ofsetovho rastru se specilnm toenm hl - mn se hloubka i velikost bodu. Rotan hlubotisk m i nadle vznamnou pozici pi vysokonkladovm tisku. TISK 2 PLOCHY Vynlez tisku z plochy je dalm vznamnm objevem pelomu 18. a 19. stolet. Litografii kamenotisk vynalezl prask Nmec Alois Senefelder.
Na provit vpenec vytvol mastnou kresbu - po zaleptn pijala tisknouc msta mastnou barvu a netisknouc vlhk ji naopak odpuzovala. Z kamene byl obraz penen pmo na papr. Pozdji byl kmen nahrazen zinkovm nebo hlinkovm plechem a run vytven kresby fotografickm penosem. Princip odpuzovn mastnoty a vody vak zstal zachovn. Ofset s nepmm penosem pes opryovan mezivlec byl vynalezen Kaparem
Herrmanem, americkm Nmcem a prakticky zatlail kamenotisk. Vlhc vodu nahrazuje alkohol nebo silikonov matrice (such ofset). V posledn dob je ofset jednak archov, jednak rotan nejrozenj tiskovou technikou. Z oblasti produkce novin vytlail knihtisk, m dominantn pozici p tisku asopis, knih i tiskov produkce v reklam. Zvltn msto m svtlotisk, kvalitn, ale pracn a dnes ji zanikajc tisk ze elatiny.
STOTISK Je odlinou tiskovou technikou, kter je zaloena na protlaovn barvy v tisknoucch mstech otvory v stu. Netisknouc msta maj otvory zakryty a barva, nanen stracm noem tedy nepronik na potiskovanou plochu. Jak z principu vyplv, je barva nanena pastzn, v silnj vrstv ne je tomu u ostatnch technik, a rozliovac schopnost sta je rovn men. Proto je tato technika vyuiteln nejlpe na
prov motivy a psmo. Ale i zde lzetisknouthrub polotnov rastr, eventuln vcebarevn soutisk. Stotisk je v praxi nejastji vyuvn v obalov technice a velkoplonmtisku.Vhodou je monost potisku trozmrnch pedmt, obal, krabic nebo prmyslovch vrobk: klvesnic, ovldacch a kontrolnch panel. Pi pouit specilnch chyt s rolnami lze potiskovat tak vlcov pedmty (keramiku, sklenice, plastov i paprov obaly).
DIGITLN TISK Stle se sniujc nklady tiskovin a komputerizace redaknch prac si vynutila rozvoj malonkladovch tiskovch technologi. Tiskne se z potae pmo, tm lze tisky tak personalizovat B nebo barevn obraz se tvo laserovm paprskem p dvou zkladnch principech nanen barvy: such toner nebo toner na bzi roztoku. Stroje tisknou na archy nebo z role, CMYK a vce barev (hexa, pm) - mvaj asto tak kontinuln vazbu s oezem.
<E>
PRINCIP TISKU Z PLOCHY (z tiskov formy bez TlAKOV TLESO relifu) PRINCIP STOTISKU RAM DIGITLN TISK
PAPR
Schma stroje tisknoucho z role esti barvami
tisk s rovinnou formou (kmen, deska) Pohled shora na rm s napjatm stem. OFSETOV TISK (hlavni principy tiskovch stroj) a) tvlcov (jedna barva) b) tyvlcov (dv barvy, 1+1) c) satelitn se tymi tiskovmi jednotkami kolem spolenho tlakovho bubnu
a
'
Schma digitlnho archovho stroje s tonery CMYK RUN STERAC
Rez rmem se stem a barvou, kter je protlaovna straem, tem, skrze sto. Tento princip protlaovn je stejn i u strojnho stotisku.
VLHENI
PROTLAEN BARVA Materil, na nj se barva protlauje.
POTISKOVAN MATERIL
DOKONOVAC VROBA
Dokonovac polygrafick vroba se dl na ti zkladn skupiny: - jednoduch knihask prce - knin vazby - speciln knihask prce. Do prvn skupiny pat asopisy, hospodsko-administrativn, dokumentan a adjustan tiskoviny. Dal skupina m ti hlavn podskupiny: vazby mkk, tuh a speciln. Mkk vazby jsou oznaeny zkratkami VI, V2, V3 a V4. Tuh vazby jsou shrnuty pod zkratkami V7.V8. a V9. Mezi speciln vazby pat spirlov, hebenov, prostorov skldaky ap Speciln prce knihask tvo kalende, prkazky, pasy, vkladn knky, kreditn karty ap. Dnes jsou nejfrekventovanj mkk asopisov a knin vazby. Mkk vazba (broura) je spojen itho nebo lepenho kninho bloku s paprovou, kartonovou, pltnou nebo plastovou oblkou: V1 - seitov mkk vazba V2 - lepen mkk vazba V2a - oblepovan mkk vazba V3 - blokov mkk vazba V3a - oblepovan blokov vazba V4 - it mkk vazba. Pro uit mkk vazby VI plat nsledujc obecn pravidla: Papry plon hmotnosti do 70 g/m2 nejve 60 list ve sloce, nad 70 g/m' 44 list ve sloce. St je v drtiv vtin drtem na stku - pod formt A6 na 1 -2 skobky, od A6 do A5 na 2-3 skobky a nad A5 na 2-4 skobky. Sit nitmi minimum 3 mm stehy. Oblka nad 110 g/m2 je ve hbetnm lomu 1x rhovna. Oez I s oblkou na 3 stranch. Pro uit mkk vazby V2 plat: Papry plon hmotnosti do 90 g/m2 maj hbet 4-35 mm pi frzovn nebo lepen, do 100 g/m2 maj hbet 5-40 mm pi speciln perforaci. Lepen frzovanch nebo perforovanch blok do kartonov nebo laminovan oblky, oblka mus bt 4x rhovna - 2x tlouka hbetu a soubn 4-6 mm. Tuh vazba je spojen kninho bloku s deskami z tuh lepenky nebo plastu: V7 - vazba s kombinovanm potahem; polopltn vazba s tuhmi deskami potaenmi paprem, hbet potaen pltnem, nebo jinm materilem, V8 - vazba s nekombnovanm potahem; vazba s tuhmi deskami potaenmi pltnem, V8a - tuh vazba s laminovanm potahem, V8b - tuh vazba s paprovm potahem, V8c - tuh vazba s potahem z jinho materilu, V9 - vazby s kninmi deskami z plastu, vyztuen lepenkou nebo nemkenm plastem (PVC ap.). astou skupinou jsou speciln vazby spirlov a hebenov, jejich obliba souvis s rozvojem malonkladovho digitlnho tisku.
o Ukzky nkterch mkkch vazeb. Broura Sit drtem do hbetu (V1). Lepen broura (V2). Blokov broura (V3). (it drtem naplocho) Postup zhotoveni knihy v tuh vazb. 1. sloen arch oezvni trojezem 14. vylepeni desek 15. raba titulu na desky 16. lepeni kapitlku oblen hbet zaveni kninho bloku do desek hotov knin vazba s drkou 13. pezy lepenky a pltna na desky
prelepen hbetu paprem
pelepenl hbetu dutinkou
ZKLADY KONVENN VIZULN KOMUNIKACE

Konvenn vizuln Jj g O komunikace je dorozumvn prostednictvm grafickch figur, znak a symbol. Pouvaj se v nebarevn form, aby mohly bt za elem vznamovch mutac vkldny do rznch typ barevnch tabulek. Konvenn vizuln komunikace se pouv ve vech oblastech lidsk innosti od matematiky pes biologii, ekologii, obsluhu domc elektroniky, oetovn odv, balen potravin, sport a rekreaci a k bezpenosti a zdravotnictv. Jej pednost je mezinrodn srozumitelnost a rychl itelnost, ftd se pravopisnmi" pravidly vychzejcmi z bn konvence i mezinrodnch norem ISO (International Standard Organisation). Se slovem znaka se setkvme tak pi identifikaci organizac a rznch aktivit. Obecn znaka a znaka organizace jsou v podobnm vztahu jako bn slovo a vlastn jmno. Grafick DOROZUMVN (komunikace) probh tak, e jednotliv mylenky jsou v podob vnmateln zrakem, sluchem, hmatem, ichem nebo chut zastupovny figurami, znaky, symboly nebo z nich sloenmi znakami. oznaen organizace vak me bt tak jednoduchho charakteru. Tvo-li jej pevn psmov znaky, nazv se logotyp, neobsahuje-li psmo, jde o grafick symbol. Amati a laick veejnost nedok rozliit tato dleit specifika a nazvaj znaku, logotyp i grafick symbol slangovou zkomoleninou logo". Dorozumvn (komunikace) tedy probh na zklad dvou odlinch princip: 1. A 2. GRAMOTNOST Analogick komunikaci se lovk u bnou prax. Konvenn komunikace pedstavuje zvltn znalost - tzv. gramotnost. Znalost vizuln podoby hlskov komunikace (psma) je prvn gramotnost, znalost konvenn nehlskov zrakov komunikace
ANALOGICK podobnost se skutenost KONVENN spoleensk dohoda
je druhou gramotnost. (Bn komunikace s potaem dnes j nevyaduje zvltn jazyk, proto se upout od uvn slovnho spojen potaov gramotnost".)
lovku slou k dorozumni s druhm tovkem zrak, sluch, hmat, nkdy tak ch a chu. Pklad figury ve zrakov oblasti.
Tto figura zastupuje mylenku slunce". Figury jsou vytvoeny na zklad podobnosti se skutenosti (analogicky).
Pklad symbolu v* zrakov oblasti.
Tento symbol zastupuje mylenku Jska". Symboly jsou vytvoeny z figur na zklad spoleensk dohody (konvence), kter k figue ve jin obsah, ne kter z n prvotn vyplv.
Pklad znaku ve zrakov oblasti.
Tento znak zastupuje mylenku otzka". Znaky Jsou vytvoeny na zklad spoleensk dohody (konvence).
Znak nemus zastupovat celou mylenku. Me zastupovat Jen jejl st, napklad Jednu hlsku jejho slovn formulovatelnho obsahu.
UIT FIGUR, ZNAK A SYMBOL
> ^ g o
KONVENCE Jeli mon njak jev pmo jednodue zobrazit pouv komunikace figuru. Nen-li mon dan jev pmo zobrazit pouije se znak nebo symbol, kter je vybrn podle historickch souvislost nebo pomoc srovnvac systmov analzy. Znaky nebo symboly se pak uvaj na zklad nezvazn spoleensk konvence nebo konvenc rznho typu dosahu a zvaznosti.
K zvaznm konvencm irokho dosahu pat mezinrodn normy ISO, kter jsou obdobou pravidel pravopisu hlskov ei. Zabvaj se grafickmi symboly vetn ipek, barvami a tvary tabulek. KONVENCE ANO NEBO NE? Podle nkterch nzor nen dobr podizovat praktickou vizuln komunikaci (tedy vbr symbol i uit barev) psnm veobecn platnm mezinrodnm konvencm.
Vede to pr ke zbyten uniformit. Vizuln komunikace me pr fungovat spontnn bez sjednocovn a uen. Soudob vdeck poznatky ale kaj, e vizuln komunikace se rozrostla do takov e a kvality, e bez sjednocen a uen by byla jej funknost vyuita jen z velmi malho procenta. To by lo proti potebm soudob vizuln epochy. Proto je sprvn pistoupit na zsadu:
- obecn vizuln komunikace se d pravidly a je po celm svt jednotn - rznorodost a monost projevu regionlnch specifik je charakteristick pro oblast reklamy propagujc jednotliv subjekty JAK ROZUMT OBSAHU ZNAK A SYMBOL Obsahu znak a symbol se ume rozumt jednak kadodenn prax, jednak pomoc uebnic
a slovnk. Pochopen obsahu je, podobn jako v mluven ei, znan zvisl na znalosti vztah mezi rznmi figurami, znaky a symboly i skutenost. Slovnky nehlskov komunikace maj k dispozici ti zpsoby azen hesel: 1. obsahov interpretace podle abecedy 2. do skupin podle tvarov pbuznosti 3. do skupin podle tmatick pbuznosti
ZPSOBY AZEN HESEL
VZNAMOV KOMBINACE
Pklad 1
Piklad 2
Piklad 3
POSTA
ULOIT SOUBOR ZAVT PROGRAM
VRA KATOLICK
V
potravina
VZNAMOV VARIACE
i
+ ohe
V
=
Figury, znaky i symboly lze vzjemn kombinovat a vytvet tak sloen prvky s jinmi, nap. sloitjmi obsahy.
ULOIT SOUBOR
VRA MUSLIMSK VRA IDOVSK
El
ZAVT PROGRAM
El
POSTA
zahvn potraviny
U figur, znak i symbol je mon vytvet jejich vznamov variace tak, e do jejich ploch vkreslme jin figury, znaky nebo symboly.
44
kapalina
Nkter obory (nap. doprava) vystavuji potvrzen o znalosti znak a symbol. Nov zavdn znaky a symboly se asto aplikuj po jistou dobu s vysvtlujcm textem, aby se lpe zafixovaly v pamti danho okruhu veejnosti.
potravina
+ tekutina
tekut potravina
Vloen figury, znaku nebo symbolu do specifickho tvaru tabulky, kter nese konkrtn vznam, umouje mutaci neutrlnho vznamu figury, znaku nebo symbolu na vstrahu, pkaz, zkaz apod. Vloenm figury, symbolu nebo znaku do tabulky vznik znaka.
VZNAMOV MUTACE
letadlo +
figura
pozor!
tabulka
= pozor, letadlo!
znaka
UIT FIGUR, ZNAK A SYMBOL /pokraovn/
IPKY ipky pat k nejastji uvanm symbolm. Jejich pomoc lze znzorovat rzn jevy, kter maj vztah ke smrm a souadnicm. Uit ipek proto vymezuje speciln mezinrodn norma ISO 4196.
RZN TYPY IPEK PRO RZN VZNAMY: Smr pohybu ve vztahu k pozorovateli Uv se k orientaci pi pohybu lovka nebo dopravnch prostedk v prostoru. Smr pohybu ve vztahu k souadnicovmu systmu Uv se k vyznaen pohybu nebo polohy ve vymezenm souadnicovm systmu,
napklad na grafech, rznch vkresech, monitorech, pi nastaven i programovn poloh a pohyb rznch stroj apod. Rozmry Znaen pro ovladae, sdlovae nebo indiktory pstroj a dal uit s vjimkou technickch vkres, kde plat zvltn normy. Jde nap. o nastaven rozmr pracovn plochy na monitoru potae, velikosti papru vkldanho do tiskrny apod.
Funkce ipkou se zna funkce, kter vedle dalch charakteristik maj i charakteristiku smrovou. ipka tedy vdy zna proces sloitj ne jenom samotn pohyb. Pkladem me bt nanen ltky, istn, sekn trvy, tisk apod. Tok materilu Uv se k vyznaen smru toku materilu i tekutin na schmatech, na potrub i jinm zazen, na ovladach a sdlovach pstroj.
6)
RZN TYPY IPEK PRO RZN VZNAMY. TVARY IPEK PRO ODLIN SMRY (pouijeme typ ipky z ve uvedench monost, kter odpovd sdlovanmu vznamu): dol nebo dozadu
A
V
nahoru nebo dopedu
Smrov varianty ,dozadu" nebo dopedu " vyplvaj vtinou z danho kontextu uit (umstn) ipky. Pokud nen mon kontext vyut, je teba zvolit pomocn doplnk, nap. text apod.
Smr pohybu ve vztahu k pozorovateli Piklad: smrovky, nikov cesty, semafory ap. Tvar m nzev Kbelgick ipka".
Smr pohybu ve vztahu k souadnicovmu systmu Piklad: psac stroje, potae, skenery, mikroskopy, obrbc stroje ad.
Pro vznamy dozadu " nebo dopedu" byl uinn pokus o vytvoen prostorov zkreslench ipek, kter vak nevyznl pesvdiv a nebyl univerzln pouiteln pro odlin typy ipek. Mezinrodni norma takov tvary neobsahuje, proto je nepouvme.
Tok materilu
Funkce
Rozmry
lm m
60 \
<
doleva doprava
>
Dle je mon zaznamenat jakkoli jin smrov prbh pohybu analogickm zobrazenm, nap. kruhov, elipsov, spirlov, se zatoenm doprava, s otoenm zpt apod.
ITELNOST Pi vbru nebo tvorb nov figury, znaku nebo struktury je teba dbt na dostatenou itelnost. Co k n vede? Tvar oprotn od zbytench detail. Tvar nezbaven dleitch detail. Dostaten e nejuch lini a nejuch mezer mezi plochami. Minimln uvn blch detail v tmav ploe symbolu a naopak. Uvn plonch nikoli rovch figur, znak (s vjimkou textu) a symbol. Dostaten
vzdlenost figury, znaku nebo symbolu od sousednch prvk a rmek. SMROV POUITELNOST Je-li to mon, vybrme nebo tvome figuru, znak i symbol ve smrov univerzln podob, kter umon jeho uit na smrovce bez stranovho pevracen ve dvou smrech, pp. u zvltnch jev i ve vce smrech.
ROZUENl DRUHU POHYBU (Ve vztahu k pozorovateli, toku materilu, souadnicovho pohybu i funkce - uijeme adekvtn typ ipky):
ITELNOST DOBRA
>
^^ ^^ ^^
pohyb souvisl
pohyb peruovan
STEDN
Spatn
> > > >
pohyb omezen
pohyb opakovan (v krodch) SMROV POUITELNOST pohyb se zastavenm
ROZUENl POHYB A FUNKC PODLE HODNOTY RYCHLOSTI:
>
normln zven
wm
pomal
>
> ^ g O
BARVY pouvme p dorozumvn analogicky nebo konvenn. Analogick uiti znamen, e barvy odpovdaj skutenosti. Krom bnch obrzk uvme barvy analogicky napklad na mapch. Zklad konvennho uit barev tvo systm obecnho informanho kdu. Jde o piazen nejpirozenjch obsah bnm, snadno rozliitelnm barevnm tnm. Jakkoli uit barev odchyln od
obecnho barevnho kdu m men pedpoklad funknosti. Aby mohlo fungovat mus bt aplikovno ve zvltnch vazbch. Jak psob bl? Bl barva je vyvenou sloeninou mnoha barev, jejich soutem je NEUTRLN tn. V konvenn komunikaci se proto uv pro neutrln oznmen nebo jako univerzln barva nvsti informace. Souasn se pouv pro kontrastn neutrln zobrazen figur, znak a struktur
ve tmavch plochch pestrch barev. Jak psob zelen? Zelen je barvou ROSTLINN PRODY, kter znamen pro flovka IVOT a BEZPE. V konvennm sdlovn se proto uv pro oznmen o bezpe. Jak psob lut? lut je barvou slunce, kter si spojujeme s ENERGI a AKTIVITOU. Je barvou s nejvyim jasem. Aktivita kad sousti prody si vyaduje
pozornost jejch dalch soust, proto je lut v konvenn komunikaci pidlena vstraze. Jak psob modr? Modr je barvou VODY a LEDU, proto si ji spojujeme s CHLADEM. V konvenn komunikaci je j pisouzen chladn vznam pkazu. Jak psob erven? erven je barvou O H N a KRVE. V konvenn komunikaci je proto spojena s nebezpem, omezenm a zkazem.
Jak psob ediv? ed je odstnem MLHY, POPELE, ROZPADU A PRACHU. Proto v konvenn komunikaci souvis se zruenm informace. Jak psob ern? ern je neutrln barvou thy a tmy. Pouv se pro kontrastn neutrln zobrazen figur, znak a struktur ve svtlch plochch tabulek. Uveden barevn tny se samostatn (bez spojeni se znaky
nebo symboly) uvaj v konvenni komunikaci spe vjimen. Je to napklad pi barevnm odlien povrchu ovlada (vypna, tlatek), svtelnch sdlova (semafor), kontejner, ventil. Barevn tny obecnho barevnho kdu se astji pouvaj ve spojen se specifickm tvarem tabulky, kter umocuje nebo dle odliuje jejich vznam.
Jak psob tverec nebo obdlnk? Pravohl tyhelnk prostm zpsobem vymezuje plochu. Proto slou v konvenn komunikaci ve spojen s blou plochou neutrlnmu oznmen. Ve spojen se zelenou plochou se uv pro neutrln oznmen jev souvisejcch s bezpem. Jak psob ptihelnk ve form ipky? Divka nut hrot ipky podvat se
danm smrem, nebo naznauje pohyb tmto smrem. Proto se tabulka tvaru ipky pouv k neutrlnmu oznmenm smrovho charakteru. Jak psob trojhelnk? Hrany trojhelnka svraj plochu. Ve srovnn s vcehelnky jde o nejpevnj seven. Seven souvis s pocitem rizika nebezpe. Proto se trojhelnk pouv pro vstrahu, kterou posiluje aktivn lut barva.
Jak psob kruh? Kruh vymezuje plochu tak, e nut pozorovatele zahledt se soustedn do jeho stedu. Podob se on duhovce stejn jako zornmu poli jednoho z o, jejich sted je vdy centrem pozornosti. Soustedn ve spojen s chladnou modrou barvou vytv optimln kombinaci pro pkaz. Soustedn ve spojen s nebezpem" erven vytv vhodnou kombinaci pro informaci typu omezen.
Jak pocit vyvolv jednoduch a dvojit krt? Jde o bnou nebo vystupovanou negaci. Jednoduch krt je optimln zleva doprava nahoru nebo pi bnm ten na nj zrak naraz" jako na pekku. Proto se spojenm krt s omezujcm prstencem krunice a nebezpem" erven barvy vytv vhodn kombinace pro prost a stupovan zkaz.
ASOV NEBO MSTN NSLEDNOS Existuj situace, kdy je potebn na budouc informaci nejdve upozornit a nsledn ukonit jej platnost. Me to bt jednak pi pohybu v njakm prostoru (nap. pi chzi po chodb, pi jzd vtahem apod.), jednak pi asovm prbhu njak innosti (nap. pi obsluze pstroje, pi prci s programem potae atd.). krt zruen informace je optimln zleva doprava dol, nebo oko pi
bnm ten po nm hladce sklouzne" (pekka pestala existovat). Na erven krt zkazu oko naopak pi ten naraz". Dopravn znaky zatm e krty opan.
Zde je letit.
Cesta k bezpe tmto smrem.
Msto (cesta) pouze pro invalidn vozky!
Zkaz vjezdu s invalidnmi vozky.
Psn zkaz vjezdu s invalidnmi vozky.
Letit tmto smrem.
Pozor, letitI
Vstup s invalidnmi vozky omezen.
nvst zkazu
zkaz
zrueni zkazu
UIT BAREV A TVAR /pokraovn/
UIT BAREV BEZ TABULEK
SILNIN ZNAKY
Barvy lze ut pmo pro figury, znaky a symboly, ani bychom je vkldali do specifickch tvar tabulek. Vsledn in je vak ni. Tato metoda se uv zejmna na ovladach pstroj pro oznmen a zkazy. Existuj-li v danm prosted pouze informace typu oznmen, tabulky nejsou potebn.
Silnin znaky se dosud v nkterch vlastnostech neshoduj s obecnm barevnm a tvarovm kdem. Vznikaly toti v dob, kdy modern vizuln komunikace jet nebyla dostaten rozvinuta. V kad zemi jsou sten odlin. V budoucnosti proto dopravn znaen ek odstranni mnoha nedostatk a sjednocen mezinrodn normou ISO.
CELKOV SKLADBA ZNAKY figura, znak nebo symbol + tabulka s lemem = znaka UIT BAREVNHO INFORMANHO KDU PRO EKOLOGII A POTRAVINY
np
pkaz zkaz
nvst nebo oznmeni
prosted ist
oznmeni o smru vstraha pkaz
bezpe
bezpe
potravina ist
oznmeni o nebezpe
zkazy zrueni
O 00 0
prosted zneitn v norm prosted zneitn nad normu prosted siln zneitn
zven pozornost
zvena pozornost
riziko nebezpe
Pozor! Zahvn potraviny!

slovn vysvtlen nebo rozeni vznamu symbol, znak, figura nebo jejich kombinace jednoduch kontrastn lem barva tabulky tvar tabuky
potravina zneitn v norm
nebezpe
Barvy pozitivnich kvalit (zelen a modr) jsou pi zjednoduenm eeni nahraditeln blou, barvy negativnch kvalit (lut a erven) ernou.
Eye-One
e e n p r o precizn b a r v y
Color Management je jeden ze zklad digitlnho workflow
neregistrovan uivatel, nhled - 72dp
S y s t m y G r e t a g M a c b e t h Eye-One v m nabzej kvalitn, cenov pijateln a j e d n o d u c h a color m a n a g e m e n t een, it na mru pro kreativn jednotlivce i prepress profesionly.
S y s t m y G r e t a g M a c b e t h Eye-One vytvej profily vech
Kdy ji nevidte/ nevte/ jest-li za to stoj!

Stlm zkaznkm umonme stohovat bez objednn lskov data v kvalit 300dpi, 7 dn v tdnu, 24 hodin denn. Bezplatnou registrac na strnkch w w allpl ofo.cz zskte monost stahovat nhledy 72 dpi, A bez vodoznaku. allphoto images, V Domov 52, 130 00 Praha 3, tel/ax: 2 8 4 86 14 56-7, e-mail info@allphoto. um ; mmm\ m 'tlllHM M f f i m '
zazen souasnho digitlnho w o r k f l o w - o d vstupu a p o vstup.
O d m n o u za vbr een Eye-One v m b u d o u pesn, konzistentn barvy pro vae monitory, skenery, R G B a C M Y K tiskrny, digitln fotoaparty a digitln projektory
regUtrovon GOLD klient, 300 dpi, A4
gretagmacbeth
Vce informaci zskte na www.gretagmacbeth.cz 'bo na tel.: 251 819 307
Rada natranch papru Maxi

pedstavuje v cel Evrop pikovou kvalitu. Umouje brilantn reprodukci barev spojenou s pjemnou zkladn blost a vynikajc opacitou.
Povst zavazuje
P I K O V M O N I T O R Y PRO G R A F I K U I K A N C E L R
maxi bu/k 7.7

Matn natran bezdev papr s volumenem. Maxibulk m 1,1 nsobn volumen a vysokou tuhost, kter umouj pouit nich plonch hmotnost a tm samozejm vy profitabilitu tiskovch zakzek. Vysok opacita, mimodn blost a antireflexn povrch zaruuj brilantn a detailn reprodukci obrazovch motiv spolu s pjemnm dotykovm vjemem.
maxi satin
Satnov matn, pln natran bezdev papr. Maxisatin umouje ideln itelnost text pi mimodn vysokm tiskovm lesku. Papr je vhodn pro hodnotn tiskov produkty jako vron zprvy, kalende a umleck publikace.
maxij/05v5
Pln natran, vysoce leskl bezdev papr. Maxigloss vynik homogennm povrchem s velmi vysokm leskem. Je ideln volbou pro tiskoviny, kde je vyadovna fotorealistick reprodukce obrazovch motiv.
rnaxjau/o
Hedvbn matn, pln natran bezdev papr. Ke zvltnostem kvality Maxisilk pat hedvbn povrch a vynikajc souhra nejvy brilance tisku s typickou vlastnost matnch papr - vbornou itelnost bez nedoucch odraz.
ada natranch papr Maxi se dodv ve vech bnch formtech a plonch hmotnostech. Pro vce informac kontaktujte nae obchodn oddlen nebo jednodue kliknte na wwwjgepa.cz.
IGEPkgroup
uvama
AD Comp s. r. o. - obchodn zastoupen iiyama pro R Podlipnho 15,180 00 Praha 8, tel.: 283 841 215, e-mail: info@iiyama.cz www.iiyama.czwww.adcomp.cz hotline: 8 0 0 1 0 34 35
IGEPA velkoobchod paprem spol. s r.o., Ke Stadionu 400, 250 70 Odolena Voda telefon: 283 971 985 (6), fax: 283 971 996, e-mail: prodej@igepa.cz
VSATE
NA NEJLEPI
DTP STUDIO s.r.o. U Dubu 9 2 , 1 4 7 00 Praha tel.: 244 466 666, 777 788 345 fax: 244 466 665 e-mail: dtpOdtpstudio.cz on-llne shop: http://obchod.dtpstudio.cz
www.dtpstudio.cz
Vyvarujte se drahch omyl pi pedtiskov pprav| a pouvejte i na Vaer^^fl normovan osvtlenf 1 5000 Kelvin.
LightBOX 5000K normovan osvtlen barevn vzornky CMYK/PANTONE/RAL

piiioe^
Probute svou fantazii. Vafte sny pevedeme na papr.
Od vizitek po nron barvotisky do formtu B3, samolepky, vsek, raba...
Phaser 7750
barevn laserov tiskrna A3++ rychlost tisku 35 stran z a minutu b i b a r e v n
Qaudoo .r.o. U Hruky 15,160 00 Praho 5 - Motol, tol./fnx: 257 210 128, mail; gnudeotlskanmvolny.a
XEROX
rozlien 1 2 0 0 dpi, tisk PCL, PS, pipojen U S B pracovn zaten a 150 000 stran msn Pro dalfil informaco o produktoch kontaktujte Xorox obchodn partnery nebo www.xorox.c
vzornky
ve Fontshopu
PANTONE
Z3 vhodn ceny!
DIGITLNI
Pm barvy
Color Formula Guide Printer Edition .. Color Formula Guide Designer Edition .
navci9%DPH
2 6 9 5 3 7 9 5 K K
Nabzme tak odbornou literaturu, CD kolekce fotografi a star sla Fontu.
CMYK Process Color Guide Srovnvac Solid to Process Guide SADA Ultimate Color Survival Kit
3 795 K 4 440 K 9 465 K
Kompletn cenk na www.font.cz tel.: 220 514 060-1 e-mail: font@kafka.cz
Zajm vs problematika Corporate Identity, loga nebo grafick manuly?

Pak vm nabzme n nov a jedinen Corporate Identity Set Clem tto publikace, kter na naem trhu dosud citeln chybla, je ukzat Corporate Identity jako nstroj na vybudovni a zmnu image subjektu - znaky v irm slova smyslu Draz jsme kladli na jeden ze subsystm Corporate Identity, a to Corporate Design, protoe je diky svmu vizulnmu projevu nejviditelnji a nejastji eenou slokou budovn image. Popsali jsme kroky, ktermi je Corporate Design vytven, nsledn aplikovn, a jakm zpsobem jej m bt uito pn zmn image subjektu. Kniha mj. podrobn pospsuje obsah grafickho manulu. Vme e do reklamnch agentur, grafickch studii a marketingovch oddlen vech organizac pinese sprvn pochopeni vznamu Corporate identity a uin tak z nj jeden ze strategickch nstroj zeni znaky. Autory publikace jsou Michal Kotyza (Ogllvy CID) a Ondej Kafka (Kafka Design - Font) ve spoluprci s adou odbornk na danou problematiku. Partnerem projektu je spolenost 3M eska Publikaci vydalo studio Kafka Design. V elegantn plastov krabice naleznete barevnou knihu v kroukov vazb, popisujc danou problematiku. Dle set obsahuje dv CD s ukzkami ady grafickch manul v PDF a prezentacemi vybranch grafickch studii, vzornky barev v reimech CMYK. Pantone a RAL, vzomiky psem a dal zajmavosti. V krabice jsou tak vzornky materil 3M pro kvalitn reklamn produkci s nvodem k pouiti Vme; e n Jedinen Corporate Identity Set bude jako celek pro vs zbavn a hlavn pnosn.
Pedstavujeme Vm digitln produkn systm Xerox Nuvera.

corporate identity set
Je zde, aby pozvedl kvalitu ernoblho tisku do rekordn ve, a pitom nezapomn na psn poadavky tisku on demand".
There's a new way to look at it.
Objednvkov formul naleznete na wwwJbntcx. Corporate Identity Set mete zakoupit tak na adrese: Kafka Design. Bubnov 1,169 00 Praha 6. Mal Bevnov e-malfcfont*kafkacz.telefon: 220 514 060-1. Bn cena je 599K v t DPH. Pro pedplatitele Fontu je zvhodnn cena 499 K V.0PH. K cen bude pipotno potovn a baln.
Nezle nu toni, co tisknete - knihy, reklamn materily nebo jin nron aplikace - Xerox Nuvera m dost elnu, oby vechny tyto problmy zvldl. A nezapomete, e m modulrn konstrukci, a proto me bt konfigurovn pesn podle Vaich poteb. Xerox Nuvera poskytuje nejlep digitln tisk, kter si lze za penze koupit. Tato tovrna* pln energie tiskne na rzn typy materil, ani by kvli tomu zpomalila svj chod. Nezastav se ani ped nronmi koly: pm potovn zsilky, vpisy, knihy, asov termny, kter nelze stihnout". Xerox Nuvera m dost sly. aby unesl takovou zt, jakou potebujete.
XEROX.
www.xerox.cz / nuvera Info linka: 800125125
| Technology | Document Management | Consulting Services |
2005 XEROX CORPORATION Viachna prva vyhrazena. Xerox* Xerox Nuvera a .There's a new way to look at i * jsou ochrann znmky XEROX CORPORATION v USA a/nebo daUich zemch.

Typografický Manua (Beran A Kol) L

Uploaded by

Document Information

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Copyright:

Available Formats

Typografický Manua (Beran A Kol) L

Uploaded by

Copyright:

Available Formats

AKTUALIZOVAN

prvn grafick asopis

Nejkrsnjim dlem Bom je svt velik neviditeln

OBSAH DLU PSMO

OBSAH TYPOGRAFICKHO MANULU

VLADIMR BERAN & KOLEKTIV

o cench dostupnosti produkt.

diMritMar k m o e t pro DTP pra o p nn

Bllohorski 45. Praha 6. tal 333 355 585, quentinOquantin ci w w quantin a w

kterm se tak k akcenty accent. Psmeno spolen

a minusky jsou lowercase

Psmov znaky (psmena) a slice. Spolen jsou nazvny alfanumerickmi znaky.

Ukzka interpunknch znamnek a vedle nich nkolik diakritickch znamnek.

ABCDEFGHIJKLMNOPQRST UVWXYZabcdefghijklmnopq r stu vwxyz dlnor

Vka minusek je vymezena vzdlenost stedn dotanice meanline od a. Tato vzdlenost

nm tedy zbvaj svisl tahy minusek g, j, p, q, yVkov

pkladu je to nejve poloen

Hom dotah - Ascender "JPT1

Stedn dotanice Stedn vka * Doln dotanice Zkladn dotanice - a - Baseline

superior character a doln index subscript, inferior character).

AdCEb db AdCEb AdCEb

12345678 90 1234567890 1234567890 1234567890

KRESBA PSMOVHO ZNAKU

Dliky v ukzce jsou vyznaeny ern nebo ediv.

rkovan rmeky vyznauj xrify verzlek a minusek.

kresba psmovho znaku /pokraovn/

Rmeky vyznauji stnov pechody mezi slabmi a zeslenmi tahy.

Horn erify Klnov erif

Pklady psmen s bkem.

Diagonln oblouky erif

Zrno Kout Chvost erify

DIDOTUV MRN SYSTEM

MERN SYSTEM PICA point = 0 , 3 5 2 8 mm

12 bod = 1 cicero = 4,513 mm

12 points = 1 pica = 4,23 mm

meni psma /pokraovn/.

SYSTM PICA: anglick stopa 30,47 cm pica(pajka) 12 points 4,23 mm

pica: body x 1,0655 = point (pt)

Didot 10 bod: 10 x 1,0655 = piblin 10,7 points

Didot 6 bod: 6 x 1,0655 = piblin 6,4 points

Didot: points x 0,9385 = body (b)

10,7 pt 11,8 pt 12,9 pt 15,0 pt

Stejn stupen psma, Lrzn svtl vka

Stejn stupe psma, I rzn svtl vka

men psma /pokraovn/

.Klasick" pojmenovni nejastji pouvanch stup pisma.

6 bod 8 bod 9 bod 10 bod 12 bod

PWad textu vysazenho v rznch stupnch - 6 pt

Pklad textu vysazenho v rznch stupnch - 12 pt

Pklad textu vysazenho v rznch stupnch - 14 pt

Prklad textu vysazenho v rznch stupnch - 16 pt

Piklad textu vysazenho v rznch stupnch - 18 pt

tverk 48 points 48 ptx 48 pt.

tverk 72 points 72 ptx 72 pt.

V pehledu jsou rozepsna jednoti'rv psmena a jejich ky v jednotkch u psma Helvetica.

Pro porovnan - proporcionlni psmo. Pro porovnn - neproporcionln psmo.

bezserifov psmo technick p s m o

psmo psacho stroje

VARIANTY JMNA Aardvark Memorandum Arabia Avalon Baskerline Bangkok

ummau. tnt ruift

ABCDEFGHIJKLMNOPQR STUVWXYZ 12345678

Nejbnjm a nejpouvanjm ezem pro sazbu tiskovin je

(obyejn, normln), jeho znaky jsou vzpmen, anglicky t

AtftH 4'mftUmnl MmeMmmim. ltmt * hfmm