Písmo

Historie písma
• Písmo se používá na vizuální zápis jazyka standardizovanými symboly
• Nejstarší typy písma jsou piktogramy nebo ideogramy
• Sdělování informací za pomoci nejstarších jeskynních maleb datujeme
již do doby před více než 30 000 lety
• Vznik a vývoj písma byl velmi dlouhodobý a složitý proces
• Písmo jako takové vzniká ve starověké Mezopotánii a Egyptě
 Moderní písmo (typografický měrný systém)

• Dějiny typografie ve vlastním slova smyslu začínají na přelomu

středověku a novověku kolem poloviny 15. století
• Vynálezcem byl Johannes Gutenberg (také vynálezce knihtisku – 1448)
• Pierre Simon Fournier (1712-1768) byl první, kdo upravil typografickou
měrnou soustavu a sjednotil rozměry i terminologii typografického
materiálu. Vydal přehlednou tabulku typografického měrného systému,
jejíž základem byla pařížská stopa (32,48 cm)
• Francois Ambroise Didot (1730-1804) upřesnil a zdokonalil Fournierův
systém a přizpůsobil ho metrické soustavě zaváděné tehdy ve Francii
 Typografický měrný systém
• Základními systémy jsou Didotův systém a angloamerický systém
• Didot Metr rozdělil na 2660 typografických bodů (1 typografický
bod je asi 0,37594 mm). Základní mírou pro měření větších rozměrů
je cicero (1 cicero = 12 typografických bodů = 4,51128 mm)
• Didotův systém se používá především v Evropě
• Základem angloamerické soustavy je anglická stopa (1 foot
= 0,3048 m přesně)
• Systém používá jednotku pica (= 4,2336 mm)
 Latinkové písmo
• Latinka (popř. latinské písmo) je nejpoužívanější písmo na světě
• Jedná se o písmo hláskové, obsahující znaky jak pro souhlásky, tak
pro samohlásky
• Latinka byla původně vyvinuta pro latinu odvozením z řecké
abecedy zprostředkované Etrusky asi v 7. stol. př. n. l.
• V 15. století se z důvodu rostoucí potřeby hojnějšího a rychlejšího
psaní hledaly nové tvary písma: humanisté proto na základě tvarů
kapitály a karolinské minuskuly vytvořili humanistické písmo, které se
používá dodnes
 Konstrukce písma
• Základem při konstruování písma je abeceda, je to sada písmen v
ustáleném pořadí
• Velká písmena abecedy se nazývají verzálky nebo též majuskule, malá
písmena minusky nebo minuskule
• Písmová osnova je soustavou vodorovných čar, které určují především
velikost a proporce písma, často je pouze pomyslná
• Písma dělíme hlavně na patkové a bezpatkové
 Řezy písma
• Řez písma je varianta základního typu písma, užívá se pro
vyznačování vybrané části textu tak, aby se od zbytku textu nějak
odlišila
• Nejčastější řezy písma jsou tučné písmo nebo kurzíva
 Písmová rodina
• Rodina písma je v typografii skupina řezů odvozených z jednoho
typu písma
• Používání jedné písmové rodiny zajišťuje jednotný vzhled sazby
• Úplná písmová rodina obsahuje základní písmo a jeho vyznačovací
verze - stojatého písma i kurzivy
 Papír
• Nejběžnější formáty papíru v Česku i jinde ve světě, s výjimkou USA,
Kanady, Mexika a některých jihoamerických zemí, splňují
mezinárodní standard ISO 216
• Označení formátu sestává z písmene následovaného číslem, např. A4.
Standardy definují tři nejdůležitější řady formátů: A, B, C. Z nich je
řada A základní; řada B je rozšiřující, pro případy, kdy formáty řady A
nevyhovují; řada C je navržena pro obálky
• Formát B2 o rozměru 500 × 707 mm se běžně používá při tisku v
ofsetových tiskárnách. Pokud se tiskne „na spad“ až do kraje, po ořezu
z formátu B2 vznikne „čistý“ formát A2.
• Termopapír – účtenky
 Příklady použití
A0, A1 technické kresby, filmové i volební plakáty, mapy
A1, A2 flipcharty, dárkový papír, kalendáře, plakáty
A2, A3 kresby, diagramy, velké tabulky, mapy
A4 dopisy, časopisy, formuláře, sešity, katalogy, výstupy z laserových tiskáren a
kopírek
A5 zápisníky, školní sešity
A6 pohlednice, letáky, poznámkové bloky
B5, A5, B6, knihy
A6
C4, C5, C6 obálky pro papíry A4: nepřeložené (C4), jednou přeložené (C5), dvakrát
přeložené (C6)
B4, A3 noviny, podporováno i většinou kopírek
B8, A8 vizitky, etikety, hrací karty