CÍRKEVNÍ GYMNÁZIUM NĚMECKÉHO ŘÁDU

Téma: Historie notace v Evropě a Asii a její vývoj

Ročníková práce z Estetické výchovy

Autor:
Vedoucí práce:
Prohlášení
Já, , student CÍRKEVNÍHO GYMNÁZIA NĚMECKÉHO ŘÁDU, narozený(á) dne , bytem , tímto
prohlašuji, že:
a. jsem autorem (autorkou) a nositelem (nositelkou) autorských práv k ročníkové práci:
Historie notace v Evropě a Asii a její vývoj (dále jen „dílo“),
b. s účinností od dnešního dne poskytuji k dílu níže specifikovanou licenci Creative commons,
jejíž plné znění je dostupné na adrese http://creativecommons.org/licenses/by/3.0/cz/legalcode
(dále jen „licence“), resp. zpřístupňuji dílo za podmínek této licence, a to takto: licence opravňuje
nabyvatele šířit pouze k nekomerčním účelům a to pouze pod stejnou nebo obdobnou licencí vždy s
uvedením jména autora a názvu díla, licence neopravňuje nabyvatele k úpravě díla a k šíření
upraveného díla, licence vylučuje jakékoli komerční využití díla,
c. na díle neváznou práva třetích osob, která poskytnutí licence brání, a jsem oprávněn(a) ji
poskytnout.

Dále prohlašuji, že tištěna i elektronická verze ročníkové práce jsou shodné a nemám závažný důvod
proti zpřístupnění této práce v souladu se zákonem 121/2000 Sb., o právu autorském o právech
souvisejících s právem autorským a změně některých zákonů (autorský zákon) v platném znění.

V Olomouci dne…………………

….…………………………… ……….……………………………

Jméno příjmení Podpis autora:

Stanovisko vedoucího práce

Souhlasím s předloženou podobou ročníkové práce.

V Olomouci dne…………………
____________________________
Podpis vedoucího práce

2
Anotace
Ročníková práce “Historie notového záznamu” se zabývá vývojem zápisu not
od jeho úplného počátku a porovnává rozdíly notace v odlišných částech Světa, hlavně
Evropy a Asie, a v odlišných historických obdobích. Jedná se o teoretickou práci, ve které
autor popisuje vývoj notového záznamu.
Klíčová slova: hudební notace, notový záznam, noty

Obsah
3
Anotace..................................................................................................................................................3
Úvod.......................................................................................................................................................5
1. Základní hudební teorie (tóny a zvuk)................................................................................................6
1.1. Zvuky...........................................................................................................................................6
1.2. Tóny.............................................................................................................................................6
2. Počátek notace...................................................................................................................................6
2.1. Evropa.........................................................................................................................................7
2.2. Asie..............................................................................................................................................7
3. Notové záznamy ve středověku..........................................................................................................8
3.1. Neumy v Evropě..........................................................................................................................8
4. Notové zápisy v novověku..................................................................................................................8
5. Zápis not v moderní společnosti.........................................................................................................9
5. 1. MuseScore..................................................................................................................................9
6. Notace v Asii.......................................................................................................................................9
6. 1.Gongchepu................................................................................................................................10
6. 2. Jianpu.......................................................................................................................................10
6. 3. Stave.........................................................................................................................................10
6. 4. Kung-čche.................................................................................................................................10
Závěr.....................................................................................................................................................10

4
Úvod
Ráda bych se v mé práci zaměřila na různé způsoby, jakým lidé v průběhu věků
zapisovali svá hudební díla. Je známo, že ve staré Asii se používala jiná stupnice než
v Evropě. Hlavním cílem této práce je zjistit, jak odlišné byly notové záznamy v Evropě a
Asii, a jestli měli a mají něco, co je sdružuje.

5
1. Základní hudební teorie (tóny a zvuk)
Pro porovnávání je lepší znát několik základních informací například o tom, jak pracovat se
současnými notovými osnovami a tónovou soustavou, nebo o základech tónu.
1.1. Zvuky
Všechno, co slyšíme (bouchání, houkání, troubení, pískání), jsou zvuky. Vznikají
chvěním těles. Zvuky se dají rozdělit na tóny a hluky. Některá tělesa kmitají stále stejně
rychle a chvějí se pravidelně, jiná kmitají nestejně rychle, nepravidelně. Tóny vznikají při
pravidelném chvění, naopak hluky při nepravidelném. Tóny mají určitou výšku a hluky jsou
všechny ostatní zvuky, například rány, šumy apod. Nemají přesně určenou výšku (můžeme
určit, jestli znějí hlouběji nebo výš, ale nelze u nich přesně určit výšku). V
hudbě pracujeme hlavně s tóny hudebních nástrojů a lidským zpěvem. Kromě tónů se v
hudbě také uplatňují některé hluky, příkladem jsou bicí nástroje.

1.2. Tóny
V této ročníkové práci se budu zabývat hlavně tóny, proto je teď krátce popíšu. Tony
mají 4 základní vlastnosti: délka, síla, barva, výška. Síla se dá jinak označit jako hlasitost
tónu. Barvy tónu Rozlišujeme podle původu tónu, například tóny hudebních nástrojů, tóny
hlasů. Výškou se rozlišují tóny hluboké a vysoké.
Tónovou soustavou jsou tóny přehledně uspořádané podle jejich výšky. Základem je
sedm tónů (c, d, e, f, g, a, h), které se opakují v různých výškách. Jejich souhrnný název je
základní tónová řada. Mezi dvěma tóny c je osm stupňů, jejichž souhrnný název
je oktáva. Těchto oktáv je v tónové soustavě celkem devět.
Každý tón můžeme zvýšit nebo snížit. Ty se nazývají
odvozené (alterované). Jednoduché snížení o půl tónu se označuje v názvu tónu příponou –
is a značí se křížkem #, dvojité zvýšení o celý tón příponou – isis a značí se dvojkřížkem.
Naopak jednoduché snížení má příponu – es a značku bé b a dvojité snížení příponu – eses a
značku dvojité bé bb. Všech tónů je v oktávě celkem 35, ale rozlišujeme v ní jen dvanáct
různých výšek. Z toho plyne, že některé tóny mohou mít dva názvy.
Tóny se zapisují notami do notové osnovy. Délku tónu označuje tvar dané noty,
výšku umístění noty v notové osnově. Ta má pět linek a mezi nimi jsou čtyři

6
mezery. Na začátek osnovy na každém řádku se píše znaménko klíč (nejčastěji se používá
houslový/G klíč a basový/F klíč). 1

2. Počátek notace
Už od počátku lidstva byla hudba součástí kultury. I z pravěku se do dnes
dochovaly jednoduché flétny z ptačí kosti a z mamutí slonoviny. Nejstarší formu notace
můžeme najít v klínovém písmu. Tento zápis byl vytvořen v Sýrii asi roku 1400 př. Kr., což
znamená, že je více jak 3000 let starý. Hudba byla napsána pomocí diatonické stupnice.
Techniky notace se postupně rozvíjely zároveň s hudební teorií. Samozřejmě, že aby
bylo možné zapsat jednotlivé tóny, musí mít nejprve nějaké označení nebo jméno. Různé
jednoduché způsoby, jak zapsat hudbu, byly nalezeny ve všech vyspělých starověkých
civilizacích. Například staří Sumerové z jižní části Mezopotámie používali systém
znaků, které určovaly výšku a délku tónů. Podobně zapisovali své písně i v Egyptě. Naopak v
Číně zaznamenávali pomocí vokálních solmizačních symbolů pro zpěváky a pro hudebníky
pomocí, tabulatur s instrukcemi, jak hrát na konkrétní nástroj. Princip tabulatur se zachoval do
dneška a často se používá pro kytary, ukulele a podobné nástroje. Jsou
2
složené z nákresu hmatníku nástroje a teček, které značí polohu prstů.

2.1. Evropa
U nás v Evropě je nejstarší dochovaný notový zápis ze starověkého Řecka Seikilova
píseň. Je z doby kolem roku 200 př. Kr. a dochoval se text i notace. Staří Řekové v ní zapsali
noty písmeny z řecké abecedy a kolem nich byly napsané speciální symboly. Text písně byly
pod notami.
Označení not pomocí znaků z abecedy, které v podstatě
používáme dodnes (avšak jen v ústní formě a upravené podobě), vznikl přibližně v 5. století
př. Kr. ve starověkém Řecku a postupně se rozvíjel až do dnešní podoby. Tóny
diatonické (durové) stupnice byly tedy pojmenovány podle písmen, zatímco
půltóny a čtvrttóny byly údajně zaznačeny konkrétním otočeným symbolem. Na přelomu 5. a
6. století po Kr. sepsal jeden římský filosof traktát “De institutione musica”, ve
kterém popsal notaci pomocí prvních patnácti písmen abecedy a možnosti jejich modulace a
rytmizace. Složitost tohoto systému byla překonána až o několik století později ve
středověku. 3

1
BURIÁNEK, Tomáš. Hudba na drátě [online]. 2012 [cit. 2021-01-13]. Dostupné z:
https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/92934/BUR320_FEI_N2647_2612T025
_2012.pdf?sequence=1&isAllowed=y
Bakalářská práce. Technická univerzita Ostrava.
2
KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení III. - notový záznam. Muzikus [online]. 8.3.2013
[cit. 2021-03-28]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-
zaznamovych-zarizeni-III-notovy-zaznam~08~brezen~2013/
3
KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení III. - notový záznam. Muzikus [online]. 8.3.2013
[cit. 2021-03-28]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-
zaznamovych-zarizeni-III-notovy-zaznam~08~brezen~2013/

7
2.2. Asie
Čína má samozřejmě také dlouhou historii notového zápisu hudby. První známé
dochované zpěvníky starých Číňanů se datují zhruba do období mezi 4. až 8. stoletím před
Kristem.
Nejstarší čínský notový zápis se našel v Liji Touhu asi 200 př. Kr. Je velmi složitý, a
proto byl později zjednodušen. Zápis udává polohu levé ruky a prstů, a také způsob, jakým by
se struny měly hrát pravou rukou. 4
Starší dochovaný notový záznam z Asie sice nejspíš neexistuje, ale v roce 1978 byla
vykopána Hrobka markýze Yi ze Zengu z roku 433 př. Kr., a ta obsahovala dokonce třicet
dobře dochovaných hudebních nástrojů. Nejúžasnější z nich je nejspíš sada 41 zvonkoher a
sada 65 zvonů, z nichž oba mají dlouhé nápisy. Tyto nápisy patří mezi nejstarší texty o hudbě
z Číny a zvony stále znějí na tónech, na kterých by podle jejich nápisů měly znít. 5

3. Notové záznamy ve středověku

3.1. Neumy v Evropě
Hudební notace se stále rozvíjela, a tak, pár staletí po starořeckém zápisu melodie
pomocí symbolů nad slabikami, vznikl známý Gregoriánský chorál (datuje se přibližně do
období 800-900 let po Kr.), napsán pomocí graficky naznačeného charakteru melodie. V první
fázi byl notový záznam bez linek, bez udání přesné výšky tónů a z tzv. neumů byl patrný
pouze melodický pohyb. Kolem 11. století se začal objevovat zápis neumů do řádků a rozvíjel
se. Původně se na zápisu objevovala jedna či dvě linky, ale postupně počet ustálil na pěti, tak
jak známe notovou osnovu dnes.
Původní systém s jednou linkou reprezentoval pozici základního tónu dané skladby, od
kterého se pak odvíjela melodie písně. Velmi brzy se záznam vylepšil i o linku druhou,
obvykle nakreslenou odlišnou barvou. Tyto dvě linky měly představovat výšku tónů C a F.
Další vylepšení zápisu přišlo až na konci 11. století, kdy se zvýšila přesnost tónů použitím
čtyř linek. Zajímavé je, že do neumů se zapisovaly pouze linky určující melodii, ale už z nich
nebyla patrná rytmická stránka písně. První pokusy o řešení této otázky pochází z Německa
před 13. stoletím. Od 13. století se noty dělily podle délky původně ne na poloviny, ale na
třetiny. Jeden dlouhý tón byl tedy rozložený na tři krátké, což může připomínat dnes
používané trioly. Dělení not na poloviny, čtvrtiny atd. se začalo používat až ve 14. století.
Preferované typy taktů ve skladbách byl 9/4 a 6/4 takt. Tyto takty byly časté proto,
že stejné značky (čísla) se v té době používaly v alchymii pro zlato a stříbro, považované za
dokonalý (stříbro za téměř dokonalý) kov. Postupně se u skladeb také objevovaly značky pro
znázornění dynamiky nebo tempa. Až ke konci 17. století se také ustálilo použití pěti
linek v notové osnově a skladby se rozdělovaly do taktů tak, jak je dělíme i dnes.
V polovině 15. století přišla zásadní změna v podobě přístroje od Johana Gutenberga.
Tiskařský lis byl jednou z nejpřevratnějších středověkých technologií, ovšem přizpůsobit tisk
notovému zápisu trvalo ještě nějakou dobu. Až do 18. století se vedle tištěných not pořád

4
WEIPING, ZHAO. Constructing the digital database of Chinese ancient music notation at
Shanghai Conservatory of Music [online]. říjen 2017, , 2 [cit. 2021-02-23]. Dostupné z:
https://dlfm.web.ox.ac.uk/sites/default/files/dlfm/documents/media/zhao-database-of-chinese-
ancient-notation.pdf
5
BAGLEY, Robert. The Prehistory of Chinese Music Theory [online]. 26. 10. 2004, , 1 [cit.
2021-02-25]. Dostupné z:
https://web.archive.org/web/20080609090628/http://www.britac.ac.uk/events/2004/
abstracts/2004-bagley.htm
8
objevovaly noty ručně psané. Pak, v 18. století už se využíval jen strojový tisk notových
záznamů. 6

4. Notové zápisy v novověku

V 17. století došlo k velkému vývoji notové notace a začali se používat taktové čáry.
V notách se ustálil jejich (dnes známý) oválný tvar a zavedly se menší noty (čtvrťové a
osminové). Skladby byly čím dál složitější, hlavně v tónině (předznamenání) nebo rytmu, a
bylo třeba přepracovat systém taktového označení. Rozdíl od současného zápisu
předznamenání je, že křížky v něm mohly být napsány v jakémkoliv pořadí, a molové tóniny
s béčky měly často o jedno méně než dnes.
Barokní hudba se vyvinula do klasické a hudební notace musela držet krok s touto
změnou. Klasická hudba používala dynamiku mnohem více, a to s velkými kontrasty v
hlasitých a měkkých (slabších) pasážích. Kontrasty také byly mezi hladkými legato pasážemi
a ostrými staccaty nebo akcenty. Když to shrneme, v notaci se začaly používat symboly jako
staccato a legatové obloučky a označení pro dynamiku (p, mf a f). V tomto historickém
období už notový záznam velice připomíná ten, na který jsme zvyklí v dnešní době. Počet
notových klíčů se postupně snížil na tři až čtyři, které se nadále používají v moderních
partiturách – G klíč (houslový), F klíč (basový) a C klíč (altový a tenorový). 7

5. Zápis not v moderní společnosti

Také ve 20. století se hudba a její notace dále vyvíjela a skladatelé objevovali nové
výrazové prostředky a současně i způsob, jak je zapsat. Vznikly mikrotóny, tedy intervaly
menší než půltóny, a samozřejmě i další nové jevy. Tyto objevy často čerpají z
matematických vztahů a symbolů. Partitury jsou také doplňovány o grafické i slovní popisy a
informace. Hlavní poskytovatelé nových prostředků jsou samozřejmě počítače, které často
zobrazují zvuk na základě grafického vyjádření jeho časového a frekvenčního průběhu.
Notový zápis představoval hlavní hudební nosič téměř celého 2. tisíciletí, až zhruba v
polovině 20. století se obliba převážila na stranu akustického záznamu na gramofonové desky
a magnetické nosiče. Na přelomu 18. a 19. století bylo zejména v USA produkováno velké
množství tištěné formy populární hudby. K novým myšlenkám ve 20. století patří například
aleatorická hudba (tj. založená na náhodě – je pokaždé jiná) a další speciální efekty. 8
5. 1. MuseScore
Ve 21. století vzniklo mnoho programů a aplikací na zapisování not, což usnadnilo a
usnadňuje práci i začínajícím skladatelům. Asi nejznámějším programem je MuseScore.
Notační program MuseScore vznikl v roce 2008 a je možné si ho zdarma stáhnout na
stránce https://musescore.org/cs. Je přeložen do několika světových jazyků včetně českého
6
KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení III. - notový záznam. Muzikus [online]. 8.3.2013
[cit. 2021-03-28]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-workshopy/Vyvoj-
zaznamovych-zarizeni-III-notovy-zaznam~08~brezen~2013/
7
The Evolution of Music Notation. My music theory [online]. 26.3. 2021 [cit. 2021-03-28].
Dostupné z: https://www.mymusictheory.com/reference/345-the-evolution-of-music-
notation
8
KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení III. - notový záznam. Muzikus [online].
8.3.2013 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-
workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-III-notovy-zaznam~08~brezen~2013/

9
jazyka. Je vytvořený pro Windows, OS X a Linux. V programu je možné vytvářet jak
záznamy v notových osnovách, tak i v tabulátorech pro kytary apod. 9

6. Notace v Asii
O asijském hudebním záznamu jsem nenalezla tolik informací, kolik jsem potřebovala.
I přesto se některé informace daly považovat za důvěryhodné, a ty jsem zde tedy sepsala.
Ve Velké Číně se používaly tři hudební notační systémy: Gongchepu, Jianpu
a Stave. Dnes těchto systémů využívají v moderním čínském lidovém orchestru. Hudebníci v
orchestru obvykle používají systém jianpu („zjednodušené notování) a systém
Stave k zápisu a četbě hudby. Západní orchestry používají notační systém stave ve většině
případů, naopak čínské orchestry obvykle používají jianpu v zápisu hudby.
6. 1.Gongchepu
Gongchepu je tradiční notační systém vynalezený v dynastii Tchang v rocích 618-
907, ale svou popularitu si získal v dynastii Song až mezi roky 960-1279. Systém byl
populární v Číně, ale jeho sláva byla ztracena po vynalezení jianpu,
jednoduššího notového systému, který byl do Číny zaveden na počátku 20.
století. V Gongchepu se čínské znaky používají, aby měli noty v diatonickém pořadí (v pořadí
not durové stupnice). V tomto systému také není žádné výjimečné rytmické označení.
6. 2. Jianpu
Jianpu je notační systém používaný v čínštině. Předpokládá se, že jianpu je obdobná
forma francouzského systému. Ve srovnání s Gongchepu, jianpu má možnost přesně
značit rytmiku skladby a je snadnější se ho naučit a psát. V důsledku toho tento
systém nahradil Gongchepu a stal se hlavním systémem v Číně k zápisu not. Většina
hudebních partitur i pro čínské nástroje jsou tedy zapsány v jianpu, s výjimkou atonální hudby
(například neladěné bicí nástroje).
6. 3. Stave
Pětilinkový notační systém z Evropy se stává už v dnešní době v Číně čím dal tím
víc populárnějším. Hudebníci a skladatelé k němu přecházejí kvůli větší srozumitelnosti a
přesnosti notace. Zatímco moderní skladatelé mají raději stavovský systém, starší díla jsou
většinou v systému jianpu. 10

6. 4. Kung-čche
Nejrozšířenějším způsobem notace v Číně byla kung-čche, pocházející ze sungské
doby (mezi roky 960–1280 po Kr.). Byla také nejdéle používaná. V jejích znacích
jsou spolu kombinované solmizační symboly a metrické, rytmické údaje.
Ve 20. stol. se v Číně rozšířila jednak číselná notace (arabské číslice označují stupně),
ale i klasická evropská. 11

9
MORAVCOVÁ, Lenka. Tvorba autorského zpěvníku: MuseScore [online]. Liberec, 2016 [cit.
2021-03-26]. Dostupné z: https://socv2.nidv.cz/archiv38/getWork/hash/4e6e9a26-f68b-
11e5-98b3-faa932cbcfda. SOČ.
10
CHENG, Ming. Music notations for Chinese orchestra. Medium [online]. 5. 10. 2020 [cit.
2021-03-06]. Dostupné z: https://medium.com/@mingcheng_5918/music-notations-for-
chinese-orchestra-a18537355848
11
Čína. Etnomuzikologie [online]. 25.3. 2021 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z:
https://etnomuzikologie.eu/encyklopedie/cina/

10
Závěr
Ať už v pravěku nebo ve 20. století, záznam not byl vždy důležitou součástí hudby. Ze
zjištěných informací mi vyplynulo, že v Evropě se spíše využívaly způsoby notového
záznamu do notových osnov, zatímco v Asii se často nezapisovaly přímo noty, ale různé
druhy tabulatur a poloh, např. jakými prsty hrát na určité části nástroje.
V dnešní době už převládá elektronický způsob notace, a nevíme, zda se od tradičního
zápisu not na papír úplně upustí a stane se historií.

Seznam zdrojů:
WEIPING, ZHAO. Constructing the digital database of Chinese ancient music notation at
Shanghai Conservatory of Music [online]. říjen 2017, , 2 [cit. 2021-02-23]. Dostupné z:
https://dlfm.web.ox.ac.uk/sites/default/files/dlfm/documents/media/zhao-database-of-chinese-
ancient-notation.pdf

Čína. Etnomuzikologie [online]. 25.3. 2021 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z:

https://etnomuzikologie.eu/encyklopedie/cina/

BURIÁNEK, Tomáš. Hudba na drátě [online]. 2012 [cit. 2021-01-13]. Dostupné z:

https://dspace.vsb.cz/bitstream/handle/10084/92934/BUR320_FEI_N2647_2612T02
5_2012.pdf?sequence=1&isAllowed=y Bakalářská práce. Technická univerzita
Ostrava

CHENG, Ming. Music notations for Chinese orchestra. Medium [online]. 5. 10. 2020 [cit.
2021-03-06]. Dostupné z: https://medium.com/@mingcheng_5918/music-notations-for-
chinese-orchestra-a18537355848

BAGLEY, Robert. The Prehistory of Chinese Music Theory [online]. 26. 10. 2004, , 1 [cit.
2021-02-25]. Dostupné z:
https://web.archive.org/web/20080609090628/http://www.britac.ac.uk/events/2004/
abstracts/2004-bagley.htm

The Evolution of Music Notation. My music theory [online]. 26.3. 2021 [cit. 2021-03-28].
Dostupné z: https://www.mymusictheory.com/reference/345-the-evolution-of-music-
notation

MORAVCOVÁ, Lenka. Tvorba autorského zpěvníku: MuseScore [online]. Liberec, 2016 [cit.
2021-03-26]. Dostupné z: https://socv2.nidv.cz/archiv38/getWork/hash/4e6e9a26-f68b-
11e5-98b3-faa932cbcfda. SOČ.

11
KAŠPÁREK, Michal. Vývoj záznamových zařízení III. - notový záznam. Muzikus [online].
8.3.2013 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: http://www.muzikus.cz/pro-muzikanty-
workshopy/Vyvoj-zaznamovych-zarizeni-III-notovy-zaznam~08~brezen~2013/

12