PŘÍČNÁ FLÉTNA v projektové metodě

1. Jaké znáš skladatele technické literatury pro flétnu ?

2. Která skladba pro flétnu se Ti nejvíce líbí a proč ? Důvody: stylové období,
forma, harmonie, melodie, interpret, psychologická či jiná motivace.
3. Vyjmenuj pět současných českých skladatelů, kteří napsali skladby pro flétnu.
Napiš, zda žijí a kde, kde spočívá v jejich dílech problematika techniky a
přednesu.
4. Jak se jmenuje tvůrce moderní flétny, kdy a kde žil, co vše ovlivnil, zařaď jej do
historických souvislostí.
5. Lze hrát na flétnu flageolety ? Pokud ano, jak se tvoří a označují v textu ?
6. Kde žil a působil J.J. Quantz, vyjmenuj dílo, jeho interpretační problémy,
historické souvislosti s dobou jeho života a odkaz budoucnosti.
7. Vyjmenuj pět hudebníků patřících k české hudební emigraci 18. století. Shrň
jejich význam pro hudební kulturu zemí Evropy.
8. Jaký význam má pro českou flétnovou školu hudební skladatel Vilém Blodek ?
9. Kdo je tvůrcem dechového kvinteta a komorního obsazení noneta ?
10. Kdy se konala první mezinárodní hudební soutěž pro obor flétna při festivalu
Pražské jaro (udej rok), kdo v ní obdržel první cenu a popiš jeho celoživotní
význam pro českou flétnovou školu.
11. Jak se jmenuje v lidském těle sval, který je pro správné dýchání nejdůležitější,
popiš jeho umístění a funkci.
12. Co způsobuje, že zvuk flétny (a další zvuky) slyšíme ?
13. Jaký vliv má tepelné záření na intonaci flétny a jak se s tím vyrovnává hráč na
flétnu ?
14. Jak vzniká ve flétně tón, co musí znát výrobce flétny, aby uspěl na mezinárodních
trzích ?
15. Které fyzikální pojmy slouží k poznání flétny ?
16. Z jakých kovů se vyrábí flétna ? Uveď název a chemický vzorec.
17. Který současný žijící hudební skladatel se jmenuje stejně jako vzácné dřevo,
z něhož se vyrábějí dřevěné dechové nástroje – hoboj, klarinet, fagot ? Vyjmenuj
jeho skladby, kde je obsažena flétna.
18. V jakém skupenství se vyskytuje H2O při hře na flétnu ?
19. Jak zní starořecká pověst o vzniku hudebního nástroje SYRINX ?
20. Která z postav řecké mytologie hrála na flétnu ?
21. Znáš výtvarné dílo, kde je zobrazena příčná flétna, kdo jej vytvořil, případně,
kde se dnes nachází ?
22. Vyjmenuj deset skladeb z barokního období – název a jméno skladatele.
23. Které znáš flétnové koncerty a od koho, zařaď je do stylového období.
24. Vyjmenuj tři regionální místa České republiky, kde se narodil, nebo působil
hráč na flétnu, či hudební skladatel, který se věnoval také tvorbě pro flétnu.
25. Kde se nachází Muzeum české hudby ?
 PŘÍČNÁ FLÉTNA v projektové metodě
1. Jaké znáš skladatele technické literatury pro flétnu ?
J.J. Quantz – Pokus o návod, jak hrát na příčnou flétnu, němečtí autoři a tvůrci škol
i etud: W. Popp, A.B. Fürstenau, E. Prill, E. Köhler, J. Andersen atd. Francie: F.
Devienne, G. Gariboldi, M. Moyse, P. Jeanjean, C.P. Taffanel, F. Gaubert a další.
Polsko: E. Towarnicki aj. Maďarsko: J. Zoltán, D. Gyula, E. Szervánszki atd.
Rusko: N. I. Platonov aj. České země: V. Blodek – Škola (ztracena), J. Malát – Škola,
R.Černý-J. Bok – Škola, L. Kantor – Škola, Fr. Malotín – Škola.
2. Která skladba pro flétnu se Ti nejvíce líbí a proč ?
Název skladby a jméno autora, interpreti, první dojem při poslechu, zařadit do
stylového období, jakou formu skladba má, v jaké je tónině.
Interpretační obtíže či snadnost, jak vnímám melodii, rytmus, harmonii, obtíže
intonační, dynamické, jaké jsou historické souvislosti, národnost skladatele, proč
studuji tuto skladbu, zda se mi líbí vše, co sledovaný autor napsal aj.
3. Vyjmenuj pět současných českých skladatelů, kteří napsali
skladby pro flétnu. Napiš, zda žijí a kde, kde spočívá v jejich dílech problematika
techniky a přednesu.
a) Bohuslav Martinů (1890-1959) : Nonet, Divertimento pro 2 zobcové flétny, Trio
pro flétnu, vcl. a klavír, Scherzo a First sonáta pro flétnu a klavír, Madrigal sonáta
pro flétnu, housle a klavír, Promenades pro flétnu, housle a klavír, Koncert pro
flétnu a housle s orchestrem. Skladby jsou mimořádně technicky a rytmicky obtížné,
mají nádherné melodie ve volných větách, náročné dechové pasáže, širokou dynamickou
škálu.
b) Otmar Mácha (1922-2006) Variace pro flétnu a klavír, Apollón a Marsyás pro
housle a flétnu, Ricercari pro flétnový kvartet s altovou příčnou flétnou, Malý
triptych – 3 písně pro soprán, bubínek a flétnu, Moravské legendy pro zpěv, flétnu a
klavír, „Dórský zpěv „ pro altovou příčnou flétnu. „Uxores carolli“ (Ženy Karla IV.)
pro vokálně instrumentální soubor Linha Singers (dvě silně exponované flétny).
Hudba k televizním pohádkám, kde je vždy sólově uplatněna flétna. Ve skladbách
používá zajímavých rejstřiků flétny, dokáže si hrát s barvou nástroje, je rozený melodik,
v technice jde za hranice možností flétny, protože používá tónů čtyřčárkované oktávy,
výborně rozumí instrumentaci.
c) Pavel Blatný (1931- Brno ) Říkadlo drammatico pro flétnový soubor, Suita a
Inspirace pro flétnu a harfu, Evoluce pro sólovou flétnu, Tři preludia pro dechový
kvintet, Tři věty pro flétnu, basklarinet a klavír, Čtyři kusy pro flétnu, klarinet a
fagot, Letní hudba pro flétnu a klavír, Tápání pro flétnu a kytaru, Suita pro dechy a
klavír, 2:3 pro dechový kvintet. Hudba není technicky obtížná, má převážně instruktivní
charakter, melodická s přehledně členěným rytmem, má hratelný rozsah, používá
moderních technik (flageolet, třepotavý jazyk atd.) Hudba je plná laskavosti a
sympatického humoru, často inspirovaná jazzovými prvky a neoklasicismem.
d) Jindřich Feld (1925-2007) mnoho skladeb s flétnou, které jsou většinou vydány
v zahraničních nakladatelstvích, proto jsou ne vždy ekonomicky dostupné: Kasace
pro 9 fléten, dechový kvintet, Koncert pro flétnu a orchestr, Sonáty pro flétnu a
klavír, Nonet, smyčcový kvartet s flétnou, Divertimento pro flétnu a kytaru,
Sonatina pro flétnu a harfu, Duo pro flétnu a fagot, 4 Kusy pro sólovou flétnu, Dvě
partity pro 2 až 3 sopránové nástroje, Duo pro flétnu a basklarinet a mnoho dalších
komorních děl s flétnou, která jsou většinou vydaná v zahraničních nakladatelstvích,
nejsou proto z ekonomických důvodů pro širokou veřejnost dostupná. Skladby jsou
intelektuálně vypracovány, bez extravagantních výbojů, srozumitelné a hratelné.
 e) Petr Eben (1929-2007)Truvérská mše pro dvojhlasý sbor, kytaru a zobcovou
flétnu, Sonatina semplice pro flétnu a klavír, Duettina pro zobcovou flétnu a klavír,
dechový kvintet, Miniatury pro flétnu a klavír, Nonet, Tři tiché písně pro soprán,
flétnu a klavír, Sonáta pro flétnu a marimbu, adaptace Orfeovy školy (4svazky)
spolu s Iljou Hurníkem pro hudební výchovu v českých základních školách, pro
vokálně instrumentální soubor Linha Singers skladby „Pocta Marsyovi“ a „Catonis
moralia“ (Mudrosloví), kde je sólově disponována flétna. Hudba je přemýšlivá
s patrnou filosofickou náplní , tektonicky pečlivě vypracovaná, ne vždy je posluchačům
na první poslech srozumitelná. Ale skladby určené dětem jsou plné vtipu a lidských
emocí.
4. Jak se jmenuje tvůrce moderní flétny, kdy a kde žil, co vše
ovlivnil, zařaď jej do historických souvislostí.
Theobald Böhm ( 9. února 1794 – 25. září 1881) žil v Německu, byl flétnistou
mnichovské dvorní kapely. Narodil se tři roky po smrti Mozarta, který neměl flétnu
v oblibě právě pro její technické nedokonalosti. Přelom století umožnil nástup
duchovní a literární epochy německého raného romantismu, začala historie
národních států vybičovaná až k nacionalismu. Německo bylo tehdy rozdrobené na
40 malých státečků. V době Böhmovy flétnové reformy sílily snahy o sjednocení
Německa, expandovala industrializace do všech lidských oborů. Evropa
připravovala svou činností rok 1848. Böhm zemřel v době německého císaře Viléma
I. a jeho říšského kancléře Otto von Bismarka. V českých zemích probíhaly reformy
Josefa II., kdy byly rušeny kláštery, mizely školy i fundace, které pečovaly o hudbu.
Velká francouzská revoluce vyslala do Evropy válečné hrůzy. Mnoho mladých lidí
šlo do boje a inflace vedla až k rakouskému státnímu bankrotu roku 1811. V Praze
poklesla péče o hudbu tak, že bylo uměním sestavit v ní orchestr pro provozování
hudby. Z každého „spáleniště“ však vykvetou nové rostliny. Tento stav vedl
k ustavení „Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách“ dne 31. března 1810 českými
šlechtici. Hrabě Jan Nostic byl zvolen presidentem společnosti, hrabě František
Wrtba pokladníkem a hrabě František Klebelsberg referentem. Díky této iniciativě
byla založena roku 1811 Konzervatoř v Praze na níž se začalo vyučovat 24.dubna
1811 (Vilém Blodek 1834-1874, 4. řádným profesorem). Böhmova reforma: způsobila
zásadní změnu ve výrobě flétny a ovlivnila výrobu všech dechových dřevěných
nástrojů. V r. 1832 zvětšil tónové otvory, stanovil přesný princip velikosti i vzájemné
vzdálenosti otvorů, opustil jejich diatonické vrtání a vrtal v půltónových
vzdálenostech. Tím vznikl plnochromatický typ flétny.
Vynalezl geniální kombinační systém, kdy za pomoci prstencových pák mohl zakrýt i
vzdálené otvory. Zavedl talířovité klapky. První typy fléten ještě měly kónické
vrtání. Intonace jej však stále neuspokojovala, a proto zhotovil po dlouhé teoretické
přípravě spolu s profesorem fyziky a matematiky Dr. Karlem Emilianem
Schafhāutelem v roce 1847 nový typ flétny s cylindrickým (válcovitým) vrtáním a
parabolickou hlavicí (parabola= geometrické místo bodů, které mají od daného
pevného bodu a dané pevné přímky stejnou vzdálenost). Matematicky přesně
vypočítal umístění otvorů. Výsledkem je čistá intonace, jasný a zvučný tón, dokonalá
technika a poměrná vyrovnanost jednotlivých rejstříků. Hluboké tóny znějí světleji ,
než u kónické flétny a často svádějí k forsírování, jehož výsledkem je hrubý tón.
Vysoké tóny jsou tvrdší, ale celkově je zvuk intenzivnější. Originál této flétny spatřil
světlo světa v r. 1847 a byl zprvu vyráběn s otevřenou gis klapkou i opěrným
kolíkem. Při správné nátiskové technice lze hrát na flétnu Böhmova systému pěkným
nesyčivým tónem, který má velké barevné a dynamické možnosti. Charakter tónu
 dnešní flétny by měl být barevný, lehký, zvučný, oproštěn od rušivého sykotu, bez
forse a tím nosný. Tónový ideál ale úzce souvisí s nároky každého flétnisty!!!!!!!
5. Lze hrát na flétnu flageolety ? Pokud ano, jak se tvoří a
označují v textu ?
Flageolety se používají pro svůj zvláštní zvukový půvab hlavně ve skladbách
moderních komponistů: I. Stravinskij, M. Ravel, D. Milhaud, O. Mácha, A.
Honneger – Tanec kůzlete atd. K tvorbě flageoletů jsou vhodné tóny
jednočárkované oktávy. Nejhlubším flag. tónem je dvoučárkované „c“. Flageolety
využívají řadu alikvotních tónů. Alikvotní tóny jsou vyšší harmonické tóny, jež jsou
vyvolány odchylkami od základního tónu v průběhu chvění (kmitání) zvukového
tělesa. Ve své přirozené řadě tvoří tzv. alikvotní tónovou řadu, z níž první tón je
jejím základem a ostatní tóny částicemi. Při zaznění jednočárkovaného „c“ – souzní
c2, g2, c3, e3, g3, b3 atp. Alikvoty jsou matematicky měřitelné. Velký význam pro
hudební zvuk vůbec měl řecký matematik, astronom a filozof Pythagoras (570 – 500
př.n.l.),, který zjistil, že výška hudebního tónu závisí na délce struny. Objevil, že
mezi tóny existují přesné číselné vztahy – hudbu tedy lze vyjádřit matematicky !
Pythagorův zájem, tímto směrem, vyústil k pozoruhodnému závěru: vlastnosti
hmotného světa neurčuje sama hmota, ale naopak nehmotné matematické vztahy! A
tak jak je nehmotné číslo, je i nehmotná lidská duše uvězněná v hmotném těle.
6. Kde žil a působil J. J. Quantz, vyjmenuj dílo, interpretační problémy jeho skladeb,
historické souvislosti s dobou jeho života a odkaz budoucnosti.
Johann Joachim Quantz (1697 – 1773) – vynikající flétnista, skladatel a pedagog
působil dlouhá léta v kapelách v Drážďanech a v Berlíně. Byl žákem francouzského
flétnisty P.G.Buffardina (1690 – 1768) a velkým obdivovatelem dalšího
francouzského flétnisty Michela Blaveta (1700 – 1768), kterého znal ze své návštěvy
Paříže v roce 1726.Cestoval po Itálii, Francii a Anglii, kde byl vnímavým svědkem
soudobého života. V roce 1752 své umělecké zkušenosti uložil v učebnici „Pokus o
návod jak hrát na příčnou flétnu“ (překlad Vratislav Bělský v roce 1990). Kniha je
věnována pruskému králi Friedrichu Velikému, do jehož služeb Quantz vstoupil v r.
1741 v Drážďanech. Král sám byl výborný flétnista, protože jej učil Quantz. Pro něj
komponoval mnoho hudby, kterou dnes s potěšením hrajeme:300 koncertů (malý
počet křížků a béček), Školu pro flétnu, etudy, prstová cvičení, sonáty pro svého
královského žáka a cca 200 skladeb pro flétnu v nejrůznějších komorních formách.
Quantz byl synem kováře a měl tedy blízko k mechanice. Flétnu vylepšil zavedením
pohyblivého soudku, korkové zátky do hlavice a enharmonickou klapku „es“. Kromě
rozsáhlého skladatelského díla nám zanechal Quantz ve své učebnici podrobný
dokument o způsobu hry na flétnu, zaznamenal dobové estetické názory a také se
netajil svým kritickým postojem k těm, kdo doprovázejí sólisty na hudební nástroje.
Zabývá se otázkami hudebního stylu (galantní sloh), vzdělávání, provozování hudby,
hudební kritikou, otázkami sociálními a mnoha dalšími. Univerzálností pohledu a
šíří látky je Quantz prvořadým pramenem pro studium stavu hudby a hudební
interpretace v prvé polovině 18. stol. A je nesporně jedním z hlavních zdrojů poučení
i pro dnešního hudebníka. Interpretační problémy nejsou závažné, flétna je posazena
na dnešní dobu v nižší poloze, protože nejvyšším tónem v tehdejších skladbách bylo
tříčárkované es, šestnáctinové pasáže jsou někdy dost dlouhé a náročné pro
dechovou kapacitu interpretů.
7. Vyjmenuj pět hudebníků patřících k české hudební emigraci
18. století. Shrň jejich význam pro hudební kulturu zemí Evropy.
Josef Václav STAMIC (1717 – 1757), František BENDA (1709 – 1786), Josef
MYSLIVEČEK (1737 – 1781), Václav PICHL (1741 – 1805), Karel STAMIC (1745 –
 1801). V průběhu 18. století dospěla hudebnost našich zemí do takové úrovně, že
vedla k propojení všech hudebních druhů – barokní a klasicistní melodika ovlivnila
lidové písně a naopak čeští muzikanti byli žádaní pro svůj zdravý základ v lidové
muzikalitě Zpěv a hudba provázela všechny slavnosti a pobožnosti, rovněž všechny
důležité okamžiky lidského života. Aby se hudebníci uživili, odcházely do ciziny celé
hudebnické rody. K nejvýznamnějším patřila rodina J. V. Stamice, Fr. Bendy a
dalších. Díky skvěle ekonomicky zajištěnému orchestru v Mannheimu, mohla
vzniknout českými hudebníky proslavená tzv.“Mannheimská škola“ (J. V. Stamic, R.
A. Richter, J. Čart a další), která vznikla na dvoře kurfiřta Karla Theodora. Zrod
této školy má obrovský význam pro pevný řád ve všech hudebních prvcích.
V orchestru byly zavedeny smyky, nad kterými bděl koncertní mistr. Byla pečlivě
vypracována a sjednocena artikulace v orchestru, důsledně používána dynamika,
včetně crescenda a diminuenda. Kontrastní témata naplnila sonátovou formu
v koncertních větách, kdy se ustálil tří nebo čtyřvětý cyklus pro sonáty, koncerty a
symfonie. Všude, kde hudebníci z Čech patřící k české hudební emigraci působili,
zanechali nesmazatelnou stopu. Vznikl bohatý kulturní život, skladatelský odkaz a
pedagogický vliv. Skladby jsou hrány dodnes na všech světových koncertních
pódiích. Současníci z jejich odkazu čerpají inspiraci a hlavně příklad.
8. Jaký význam má pro českou flétnovou školu hudební skladatel Vilém Blodek ?
Vilém Blodek (1834 – 1874) je pro české flétnisty nejvýznamnější skladatel období
romantismu. Vilém se narodil Václavovi a Marii Blodkovým na Novém Městě v č.p.
1081 – II., v dnešní Revoluční ulici. 3. října 1834 v pátek byl proveden zápis do
křestní matriky Křižovnické fary u sv. Petra Na Poříčí v Praze. Navštěvoval
německou školu u Piaristů v Panské ulici a odtud, ve dvanácti letech, na podzim
roku 1846, vstoupil na pražskou Konzervatoř. Hře na flétnu se učil u A. Esera (1801
– 1876) a skladbě u ředitele Konzervatoře J. B. Mottla (1806 – 1868). Školu Blodek
absolvoval v letech 1846 – 1852 a již 1. srpna 1860 byl jmenován profesorem flétny
s platem 315 zlatých ročně na Konzervatoři v Praze. Vyučoval do roku 1870 a byl
v pořadí čtvrtým jmenovaným profesorem od založení Konzervatoře v roce 1811.
Během své pedagogické praxe si napsal Školu pro flétnu, která nebyla nikdy vydána
a časem se ztratila. Jeho tvorba je naprosto ojedinělá. V roce 1862 napsal technicky
náročný Koncert D dur pro flétnu a orchestr, který provedl jeho žák Václav
Svoboda. Tento koncert je mistrovskou skladbou a bohužel jen jedinou perlou ve
flétnové české romantické literatuře. Vzhledem k předčasné smrti V. Blodka
(1.5.1874) byla napsána již jen Fantasie a Capriccio pro flétnu a klavír Fis dur,
Andante cantabile pro flétnu a klavír D dur, skladba pro 2 flétny a orchestr A dur,
Bravurní Allegro pro flétnu a klavír D dur, Grand sólo op.1 pro flétnu a klavír D
dur, Sextet pro flétnu, 2 housle, hoboj, lesní roh a pozoun D dur.
9. Kdo je tvůrcem dechového kvinteta a komorního obsazení
noneta ?
Tvůrcem dechového kvinteta je český hudební skladatel pozdního klasicismu
Antonín Rejcha ( 1770 – 1836). Vynikající flétnista, pedagog a skladatel, narozen
v Praze, emigroval do Vídně a později se natrvalo usadil v Paříži, kde vyučoval na
pařížské Konzervatoři. Škola měla vynikající hráče na dechové nástroje, proto
vznikl v r. 1810 první dechový kvintet op. 83 ve svém standardním složení: flétna,
hoboj, klarinet, fagot, lesní roh. Svými 25 dechovými kvintety vytvořil novou formu
komorního tělesa. Po jeho vzoru komponovali dechové kvintety někteří jeho
generační vrstevníci i jeho žáci. Antonín Rejcha celý svůj život usiloval o
zrovnoprávnění dechových nástrojů se smyčcovými, což se mu za jeho působení na
Konzervatoři podařilo. K obnovení tradice v Čechách došlo až ve 20. století, kdy jen
 v Československé republice vzniklo několik komorních těles v obsazení dechového
kvinteta: Pražské dechové kvinteto (bylo založeno v r. 1928 dr. Václavem
Smetáčkem, hobojistou a později slavným dirigentem, v r. 1968 úspěšně obnovil jeho
činnost profesor Konzervatoře v Praze, flétnista Jan Hecl (1929 – 2000), který vedl
soubor 25 let. Další kvinteta: Brněnské dechové kvinteto, Dechové kvinteto
Akademia, Musica per cinque, Ostravské dechové kvinteto, Q Moravi, Afflatus
Quintet, Respiro a další.
Tvůrcem skladby pro obsazení NONETA (nonet z lat. nonus=devátý) je německý
houslista, dvorní kapelník v Darmstadtu a skladatel romantismu Loui Spohr (1784 –
1859) Jeho Nonet op. 31 z r. 1813 se stal inspirací k založení jednoho z nejstarších
komorních souborů na světě Českého noneta (housle, viola, violoncello, kontrabas,
flétna, hoboj, klarinet, fagot, lesní roh). České noneto založili v r. 1924 posluchači
pražské konzervatoře a až dodnes je pojmem pro hudební veřejnost, odbornou
kritiku i velkou inspirací pro současné skladatele: J.B. Foerster, B. Martinů, O.
Jeremiáš, S. Vorlová, Z. Lukáš, V. Trojan, G. Muchová a další.
10. Kdy se konala první mezinárodní hudební soutěž pro obor
flétna při festivalu Pražské jaro (udej rok), kdo v ní obdržel první cenu a popiš jeho
celoživotní význam pro českou flétnovou školu.
Historie Pražských jar řadí k sobě vytrvale rok po roce jednotlivé festivaly s mnoha
rozmanitými koncerty, s účastníky z různých zemí a také mezinárodní soutěží
interpretů každoročně v různých oborech. První soutěž v oboru flétna se konala v r.
1953, kdy obdržel 1. cenu flétnista František Čech (1923 – 1999). Na Konzervatoři
v Praze učil od r. 1948 – 1970. Souběžně také na AMU. Vychoval řadu vynikajících
flétnistů, kteří rovněž uspěli v mnoha mezinárodních soutěžích a mnozí z nich
dodnes vyučují na nejrůznějších konzervatořích v České republice či hrají
v orchestrálních tělesech, rovněž vyučují a nesou dál jeho odkaz , který je v brilantní
technice, krásném, barevném tónu a vroucím přednesu.
11. Jak se jmenuje v lidském těle sval, který je pro správné dýchání
nejdůležitější, popiš jeho umístění a funkci.
Zvláštní důležitost pro ovládání dechu při hře na flétnu má mohutný sval, který leží
napříč mezi dutinou hrudní a dutinou břišní. Je to b r á n i c e , která se pne na
spodních žebrech hrudníku a zadními úpony až dolů k páteři. Je to dýchací sval,
který kontrakcemi zplošťuje klenbu své kopule a zvětšuje tak hrudní prostor ve
svislé rovině. Bránice má senzorické nervy (nepociťujeme tedy bolest), a proto ji
necítíme přímo. Postupem času se ji však naučíme bezpečně kontrolovat především
prostřednictvím břišní stěny a také působením psychofyzického napětí. Při
správném nadechování se napíná, klesá a prodlužuje svislý průměr hloubky hrudi.
Vydechování se děje samovolně, protože bránice i plíce se snaží vrátit do své původní
polohy.
12. Co způsobuje, že zvuk flétny (a další zvuky) slyšíme ?
Zvuk vznikající vlněním těles rozkmitá také molekuly vzduchu, ty naráží na bubínek
a nutí jej také kmitat. Tím se spustí nepatrné pulzy elektřiny, které prochází nervy
do našeho mozku. Mozek tyto pulzy přeloží jako zvuk. Ten se může šířit jen tam, kde
jsou molekuly. Proto se kosmonauté dorozumívají pomocí rádiových vln, protože
v kosmu molekuly nejsou. Pro hudebníka je zdravý sluch klíčovým „výrobním
prostředkem“, proto si jej musí chránit a nevystavovat jej zbytečným decibelům. Se
stoupající hlučností v celém světě přibývá také lidí s poškozeným sluchem. Podle
údajů Světové zdravotnické organizace bude žít po roce 2010 počet osob,
potřebujících naslouchací přístroje stejný jako těch, kteří potřebují kontaktní čočky.
A ty dnes už považujeme za běžný jev. Nadměrný hluk poškozuje nejen sluch, ale
 celé tělo, včetně mozku. Diskotéky, walkmeny mají naměřeno 100 decibelů, což se
rovná hluku, který vydává pneumatická sbíječka. Poškození se neobjevuje náhle, ale
pomalu. Civilizační choroby z hluku: stres, zvýšený krevní tlak, svalové křeče atd.
V mnoha vyspělých zemích platí zákon, který omezuje snesitelný hluk ve dne na 65
decibelů a v noci na 55 decibelů. V České republice existuje od roku 1993 Hudebně
ekologické sdružení pod názvem HUDEKO, které spolupracuje s lékaři, médii,
ekology a pedagogy, pořádá besedy a odborné semináře, publikuje články a rozšiřuje
letáky. Snaží se působit rovněž na kvalitu vysílání TV a ČR a prosadit v legislativě
povinnost řešit ve státní správě stížnosti na hluk z reklam, hudby a slova,
reprodukovaného na nevhodném místě a v nevhodné době. Organizuje mezinárodní
den boje proti hluku (5. duben – DEN PROTI HLUKU) a pravidelně informuje o
svých aktivitách na www.musicecology.cz.
13. Jaký vliv má tepelné záření na intonaci flét. a jak se s tím
vyrovnává hráč na flétnu ?
Teplota v interiéru, či v exteriéru má na intonaci vždy velký vliv. Proto je nutné se
při interpretaci skladeb vyhýbat extrémům: např. hře v přírodě pod přímým
sluncem, kdy se flétna doslova taví. Zvyšuje se intonace a ztrácí se barva nástroje,
protože kov měkne a přestává plnit svoji funkci. Podobnou revoltu můžeme očekávat
od flétny pokud budeme hrát v zimě ve vymrzlém kostele s varhany. Flétna bude
ledová a stále pod tónem, je nebezpečí, že při hře se bude dech srážet tak rychle, že
se bude měnit v ledové kapky. Pak hrozí poškození nástroje. Mezi těmito extrémy je
celá škála teplot, kdy musíme reagovat tak, abychom nástroj nepoškodili.
Nejvhodnější k muzicírování je pokojová teplota. Pokud i tam dochází
k nepochopitelným intonačním excesům, podívejte se, zda někde kolem není průvan.
14. Jak vzniká ve flétně tón, co musí znát výrobce flétny, aby uspěl
na mezinárodních trzích ?
Flétna je hranový, sopránový, oktávový, dřevěný nebo kovový dechový hudební
nástroj, v němž tón vzniká rozechvěním vzduchového sloupce o hranu retného
otvoru v hlavici nástroje. Flétna je jedním z nejstarších dechových nástrojů. Byla
známa již starým Egypťanům, Řekům a Římanům. Výška tónů se mění se změnou
délky vzduchového sloupce, proto se vyrábí flétny různých velikostí: pikola, flétna,
altová příčná flétna, basová příčná flétna a kontrabasová příčná flétna.
Výrobce musí znát: akustické poměry ve vzduchovém sloupci a jejich aplikaci na
flétnu, konstrukční zákonitosti, vlastnosti materiálů, vývoj a význam mechaniky,
ovládat matematiku, fyziku, chemii. V neposlední řadě umět jazyky, proniknout do
tajů konkurence, rozumět řízení podniku (daně, účetnictví, marketing…), umět se
pohybovat v obchodních kruzích = společenské vystupování, umět vést reklamní
kampaně a hlavně být schopen unést případné břemeno úspěchu i neúspěchu. Musí
znát zákony státu, kde podniká, mít živnostenský list, včas platit zaměstnancům
zdravotní a sociální pojištění, ovládat personální politiku, odhadnout solventnost
dodavatelů i zákazníků a další.
15. Které fyzikální pojmy slouží k poznání flétny ?
Amplituda výchylky = vibrato, decibel (dB) = jednotka intenzity zvuku, energie =
míra schopnosti konat práci – měřena v joulech, hmotnost = hmotnost tělesa je
měřena v kg, konvekce = přenos tepla v plynech, těžiště = bod, ve kterém působí tíha
tělesa, výška tónu = závisí na jeho frekvenci a další.
16. Z jakých kovů se vyrábí flétna ? Uveď název a chemický
vzorec.
Flétna se vyrábí ze smíšenin těchto kovů: zlato – Au, stříbro – Ag, paladium – Pd,
měď – Cu, nikl – Ni, platina – Pl, cín – Sn, zinek – Zn, mangan – Mn, mosaz – Ms.
 Pro stavbu dřevěné flétny se používá exotických dřev: grenadil – druh ebenového
dřeva, těží se v Indii, Africe, Střední Americe. Cocobolo – druh palisandrového
dřeva, těží se ve Střední Americe a Jižní Africe.
17. Který hudební skladatel 20. století se jmenoval stejně jako vzácné dřevo, z něhož se
vyrábějí dřevěné dechové nástroje – hoboj, klarinet, fagot ? Vyjmenuj jeho skladby,
kde je obsažena flétna.
Petr EBEN (1929 - 2007) Sonatina semplice, Duettina, Miniatury pro flétnu a klavír,
Tři tiché písně pro soprán, flétnu a klavír, Sonáta pro flétnu a marimbu, Nonet,
Dechový kvintet, Pocta Marsyovi a Catonis moralia (Mudrosloví) pro vokálně
instrumentální soubor Linha Singers, kde je sólově exponována flétna.
18. V jakém skupenství se vyskytuje H2O při hře na flétnu ?
Ve skupenství plynném – v dechu je obsažena vodní pára, která se při dotyku
s chladným kovem sráží a přeměňuje ve skupenství kapalné. V mrazech flétnu
pečlivě vyčistíme, aby se kapky vody nezměnily ve skupenství pevné a nepoškodily
jemnou mechaniku flétny.
19. Jak zní starořecká pověst o vzniku hudebního nástroje SYRINX ?
Ovidius připisuje vynález flétny Syrinx řeckému bohu Panovi. PAN = ochránce
přírody, syn boha Herma a nymfy Dryope. Ve svém hněvu dovede seslat pánický
strach, dobře se stará o stáda pastýřů a dovede se vášnivě zamilovat. To dokázal
svou láskou k nymfě Sýring, která se ho však bála pro nevzhledný zevnějšek. Bůh
Pan má kozlí podobu. Je to napůl člověk a napůl kozel. Neustále před ním prchala.
Když ji doháněl, poprosila svého otce, říčního boha, aby ji zachránil. Byla
proměněna v rákos, ze kterého si Pan uřízl několik stébel, vyrobil z nich hudební
nástroj a pojmenoval jej jménem Sýring. Od té doby na něj neustále hraje. Příběh
inspiroval k uměleckému ztvárnění v mnoha oborech: dramatik Gabriel Maurey
(Morey) napsal hru, v níž bůh Pan, který umírá touhou po Syringe, naposledy hraje
na svůj hudební nástroj. Za scénou hrál v tomto okamžiku flétnista skladbu C.
Debussyho (1862 – 1918) pro sólovou flétnu. Skladba měla obrovský úspěch, na
premíéře byl flétnista vyvoláván diváky a skladbu musel opakovat. Od té doby se
stala součástí repertoáru všech světových flétnistů pod názvem „SYRINX“. Panova
píšťala, nebo-li syrinx je starověký dechový hudební nástroj z několika nestejně
dlouhých píšťal. Počet píšťal je různý a každá z nich má pouze jeden tón. Dnes se
používá hlavně v Rumunsku a v některých východních zemích v lidové hudbě.
20. Která z postav řecké mytologie hrála na flétnu ?
PALLAS ATHÉNA – je dle báje z řecké mytologie vynálezkyní podélné
jednotrubicové flétny. Bohyně, bojovnice, je zrozena z Diovy lebky. Je ochránkyní
řeckých měst a bojovníků, protože je zároveň bohyní války. Také dává lidem moudrost
a vědomosti, učí je řemeslům a umění. Na flétnu prý hrála tak dovedně, že tím
okouzlovala samotné bohy řeckého Olympu. Jednou si však při hře na flétnu všimla
svého odrazu na hladině studánky, že při hře křiví tváře a to ji zohyzďuje. S prokletím
flétnu odhodila a řekla: „Ať je potrestán ten, kdo zvedne flétnu“. Zvedl ji fryžský
Marsyás, který o prokletí nevěděl. Hrál na ni tak krásně, že jej všichni obdivovali.
Zpyšněl a vyzval boha APOLLONA, ochránce hudby, k soutěži. Apollon hrál na zlatou
kytaru a při hře se dopustil malého podvodu. Uplatnil nejdokonalejší hudební projev –
zpěv, který je vždy citově umocněn textem. Porota proto přiřkla vítězství Apollonovi
(vůdce múz). Jediný, kdo si toho podvodu všiml, byl král Midas. A protože zpochybnil
spravedlnost soutěže, přičaroval mu Apollón k hlavě oslí uši. (Od těch dob mnohý
porotce v soutěžích uši radš schová, aby, dle báje varovné, nepřišel o ně snad znova –
verše Artura Marii Swinarského). Prokletí Atheny tak došlo naplnění, protože Marsyás
byl pro svou pýchu zabit. O tom jak krutým způsobem přišel Marsyás o život svědčí
vzácný obraz Tiziana Vecelli (1477 – 1576) „Apollo a Marsyás“, který se nachází
v obrazárně kroměřížského zámku, kde je až naturalisticky ukázána smrt Marsyáse.
Byl zaživa stažen s kůže. Jaroslav Vrchlický byl touto událostí inspirován k napsání
básně „Píšťala Panova“, francouzský dramatik a básník Stéphan Mallarmé napsal v r.
1876 báseň „Faunovo odpoledne“, která inspirovala francouzského hudebního
skladatele C. Debussyho k napsání sugestivní orchestrální skladby „Preludium
k faunovu odpoledni“, kde má flétna nádherná sóla, jež vynikajícím způsobem ztvárnil
sóloflétnista ČF ( 20.stol. ) Gejza Novák. Český hudební skladatel Otmar Mácha (1922-
2006) napsal duo pro flétnu a housle „Apollón a Marsyás“.
21.Znáš výtvarné dílo, kde je zobrazena příčná flétna, kdo jej vytvořil, případně, kde se
dnes nachází ?
Eduard Manet (1832 – 1883) „Pištec“- postava chlapce z řad císařské gardy,
hrajícího na flétnu se nachází v Paříži v Muzeum Krsat.
Giotto di Bondone (1267 – 1337) v Padově v kostele Capella degli Scrovegni all
´Arena se nachází kouzelná freska zachycující „Návrat Marie ze svatby“, kde je
z profilu zachycen hráč na flétnu.
Milča Eremiášová, ak. mal. – Praha, soukromá sbírka, „Dívka s flétnou“-
paličkovaná krajka.
Dílo neznámého mistra ( přezdívka „Mistr ženských postav“) Nizozemí, 30-40 léta
16. století, olej na dřevě.
Jan Jiří Balzer – „Flétnista“ – rytina.
Reliéf na mramorovém sarkofágu v Drážďanech – ALBERTINUM.
Detail dekoru skleněného poháru vyrobeného v Čechách v druhé polovině 18. století
v klášteře Paulánů – Collegium musicum.
Miroslav Hudeček, ak. sochař a Olga Hudečková, keramička – Praha, stanice metra
„Vltavská“ – unikátní keramické 8 metrů vysoké dvoupodlažní dílo zobrazuje
postavu sedícího na flétnu hrajícího Fauna a ve spodní části fontány je umístěna
socha Vltavy. Monumentální keramika byla vypálena v Poštorné – v pecích, kde
vznikají díla manželů Hudečkových.
22.Vyjmenuj deset skladeb z barokního období – název a jméno skladatele.
G.F.Hāndel – Árie s koncertantní fl., Sonáty pro flétnu a pro 2 fl. s continuem………
A. Vivaldi – Koncerty a Dvojkoncerty s orchestrem, Sonáty s cont., komorní díla…..
G.F.Telemann – Koncerty, Sonáty, Dueta, Triové sonáty, Fantazie pro sól. fl., Suity..
J.J.Quantz – Koncert G dur, g moll, e moll, Sonáta D dur, dueta, komorní díla s fl…
J.S. Bach – Suita h moll, Sonáta C dur, E dur, g mol, Sonáta a moll pro sól fl., Árie…
B. Marcello – Sonáta d moll, a moll, Triové sonáty, komorní díla s flétnou…………...
J.F.Rameau – 6 Koncertů pro fl. Vcl. a cembalo, komorní díla s flétnou………………
J. B. de Hilas Boismortier – Dueta, Tria pro 3 flétny, 6 Koncertů pro 5 fléten, Suity...
G.B. Sammartini – 4 Koncerty, Sonáty, Triové sonáty, Dueta, Concertini pro 2 fl…...
B. Finger – vydal několik sbírek sonát a triových sonát pro fl. a continuo…………….
23.Které znáš flétnové koncerty a od koho, zařaď je do stylového období.
a) J. S. Bach (1685 – 1750-vrcholné baroko) Braniborské koncerty č.2 a č.5 s 1 flét.
b)A. Vivaldi (1678 – 1741-vrcholné baroko) 7 Koncertů pro flétnu s orchestrem.
c) J.J. Quantz (1697 – 1773- vrcholné baroko) na 300 Koncertů pro flétnu a orchestr.
d) J. Haydn (1732 – 1809- vídeňský klasicismus) 2 Koncerty pro fl. a orchestr.
e) W. A. Mozart (1756 – 1791-vídeňský klasicis.) Koncert G, D, Dvojk. C s harfou.
f) J. Mysliveček (1737 – 1781-český hud. klasicismus) Koncert D dur.
g) K. Stamic (1745 – 1801-čes. hud. klasicismus) 3 Koncerty s orchestrem.
h) A. Rejcha (1770 – 1836-pozdní klasicismus) Koncerty, Sinfonico pro 4 flétny.
ch) V. Blodek (1834 – 1874- raný romantismus) Koncert D dur.
 i) C. Chaminade (1857 – 1944-pozdní romantismus) Concertino pro fl. a orchestr.
j) C. Nielsen (1865 – 1931-styly 20.stol. Dánsko) Koncert.
k) J. Ibert (1890 – 1962- styly 20. stol. Francie) Koncert.
l) B. Martinů (1890 – 1959 -20.stol.) Koncert pro flétnu, housle a orchestr.
m) M. Vorlová (1894 – 1973- 20. stol.) Jarní koncert pro flétnu a orchestr.
n) Fr. Domažlický (1913 – 1997-20. stol.) Koncert pro flétnu a smyčcový orchestr.
o) J. Feld (1925 – 2007- 20. stol.) Koncert pro flétnu a orchestr.
p) I. Loudová (1941 – 2017- 20. stol.) Concerto breve pro flétnu a komorní orchestr.
24.Vyjmenuj tři regionální místa České republiky, kde se narodil, nebo působil hráč na
flétnu, či hudební skladatel, který se věnoval také tvorbě pro flétnu.
Jan Křtitel Vaňhal – se narodil v Nechanicích 2.5. 1739, kde získal první hudební
vzdělání (flétna, housle, varhany) V mládí působil v malé vesničce N e m y č e v s i jižně
od Jičína, kde chrání vzpomínku na velkého umělce, který už jako mladý chlapec
upozornil na sebe svým hudebním nadáním hraběnku Schaffgotschovou, která
oceňovala zejména jeho působení na nemyčevském kůru. Když jela do Vídně, vzala
mladého regenschoriho s sebou, rozhodnuta mu tam poskytnout vynikající vzdělání Tím
začala slavná umělecká pouť Jana Křtitele Vaňhala, českého hudebního skladatele,
autora známých koncertů pro flétnu, violoncello a varhany a bezpočtu dalších děl.
Mozart tak oceňoval jeho tvůrčí práci, že sám provedl jeho několik děl.
František Škroup – se narodil 3.6. 1801 v Osicích učiteli místní školy, který byl také
vynikajícím hudebníkem. Když bylo Františkovi 10 let napsal mu jeho otec Dominik
Škroup jednovětý Koncert G dur pro flétnu, při jehož provedení slyšel hrát Františka
sám krajský hejtman z Pardubic. Svou hrou upozornil na svůj talent a tato náhoda mu
umožnila podporu na studiích. Gymnázium studoval v Hradci Králové, kde jej učil
Václav Kliment Klicpera. Na studiích v Praze si velice rozuměl s J.K. Tylem:
„Fidlovačka“ v pražském buditelském prostředí pak byla vyzvednuta píseň „Kde domov
můj“ až k národní hymně. První úřední výnos o státní hymně po vzniku Československé
republiky r 1918 vydalo Ministerstvo národní obrany dne 13.12. 1918 (Věstník MNO
č.3/1918, čl. 30).
Václav Trojan – se narodil 24.4. 1907 v Plzni, otec byl fotograf. Studoval reálné gymnáz.
v Praze, varhany na Konzervatoři, skladbu u Vítězslava Nováka, jeho 20 letá spolupráce
s Jiřím Trnkou vyústila v nezapomenutelné filmy, které vznikaly v jimi založeném
filmovém studiu „Bratři v triku“ (Špalíček, Císařův slavík, Staré pověsti české, Bajaja,
Osudy dobrého vojáka Švejka atd.) Geniální dechový kvintet na motivy českých
lidových písní. Filmová hudba získala ve světě mnoho ocenění a v r. 1982 byl V. Trojan
jmenován národním umělcem.
František Benda - 22.11. 1709 ve Starých Benátkách na Mladoboleslavsku v Čechách.
Vilém Blodek – 3.10. 1834 v Praze, dnešní Revoluční ulici.
Petr Eben – 22.1. 1929, otec učitel a později školní inspektor v Žamberku.
Jaroslav Ježek – 25.9. 1906, syn krejčího, který měl svoji živnost na Žižkově v Praze 3.
Otmar Mácha – 2.10. 1922, syn horníka a kamnáře se narodil v Ostravě.
Bohuslav Martinů – 8.12. 1890 v Poličce na věži kostela sv. Jakuba, otec švec a pověžný.
Josef Mysliveček – 9.3. 1737, otec mlynář v Šárce u Prahy, dvojče-bratr Jáchym.
Václav Pichl – 15.9. 1741, otec řezník a šenkýř, vážený občan města Bechyně.
Antonín Rejcha – rod pocházel z Chudenic, kde otec působil ve službách Černínů.
Jan Václav Stamic – 19.6. 1717 v bývalém Němec.Brodě, dnes Havlíčkův v rod. učitele.
Sláva Vorlová – 15.3. 1894 se narodila v Náchodě, otec hodinář a městský radní, matka
zpěvačka a klavíristka.
25. Kde se nachází Muzeum české hudby ?
 Nové sídlo Českého muzea hudby se nachází v bývalém barokním kostele sv. Máří
Magdaleny na Malé Straně, postaveném v 17. století podle projektu Francesca
Carattiho. Kostel byl po zrušení dominikánského kláštera v roce 1783 postupně
přestavován. Sloužil mj. jako pošta, četnická kasárna a archiv. Neobvyklá symbióza
raně barokní církevní architektury s klasicistní užitkovou úpravou a nově
dokončenou přestavbou muzea nabízí návštěvníkům působivou kombinaci
monumentality a detailu. Každý, kde vstoupí, je zasažen mohutností dvorany i
zvláštním kouzlem, které tu proměny věků zanechaly. Národní muzeum využívá
ojedinělou příležitost oživit tento prostor, kdysi zdobený díly barokních mistrů a
rozeznívaný údajně jedněmi z největších varhan Prahy sklonku 17. století, opět
hudbou.
Adresa: Karmelitská 2/4, 118 00 Praha 1 – Malá Strana, tel.: 257 257 777,
e-mail: c.muzeum.hudby@nm.cz,
www.nm.cz
doprava: tram. 12,20,22,23 zast. Hellichova, metro A- st. Malostranská.
Otevřeno je denně mimo úterý od 10.00 – 18.00 hodin.

© MgA. Magdalena Bílková Tůmová, 2020 ☺