Baroko

Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, Michal Mrňák.
Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR.
Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Znaky doby:
- 1600–1750
- rozpolcenost světa
(rozmach vědění, ale i skepse z problémů,
náboženství – reformace, konflikty, 30letá válka)

- důraz na vzdělání a umění (stavitelství, sochařství, malířství)

- v té době baroko = směšnost, pošetilost

- působí na city, má vyvolat vzrušení, ohromit člověka
Znaky hudby:
- opouští se od vokální polyfonie
X mnohohlasé renesanční skladby – nesrozumitelné
- jednohlas s doprovodem
- rozvoj melodicko-harmonického cítění
- zvuková bohatost
- zdokonalování nástrojů, rozšíření orchestru
- nové hudební formy – svými rozměry fascinující
- kolébkou baroka – Itálie
Nejvýznamnější hudební formy:
1) OPERA
- vzkříšení antického dramatu, reakce na polyfonii
- doprovázená monódie (sólo + doprovod)
- nejdříve velmi jednoduchý doprovod
- později náročnější doprovod – celý orchestr

Claudio Monteverdi – první významný tvůrce oper

díla: „Ariadna“ a „Mariánské nešpory“
2) ORATORIUM
- duchovní opera, další složka – vypravěč

3) KANTÁTA
- skladba určení pro sólisty, sbor nebo pro sólistu se sborem
- samozřejmě s doprovodem (duchovní i světské náměty)
- menší rozsah než opera a oratorium
4) SONÁTA
- skladby psané pro sólové hudební nástroje s doprovodem
5) BAROKNÍ SUITA
- sled několika původně renesančních tanečních skladeb
Johann Sebastian Bach
- z hudebnické rodiny, vzdělání od bratra,
u něj žil po smrti rodičů
- živil se jako varhaník a kapelník v několika
městech v Německu
- dvakrát ženatý, z 20 dětí jej přežilo jen 9
- rok před smrtí oslepl, rok úmrtí = konec baroka
- dílo po smrti v zapomnění, vzkříšeno až v romantismu
- považován za největšího skladatele všech dob
dílo:
- varhanní skladby – vrcholná technika
– např. „Toccata a fuga d moll“

- klavírní skladby – „Temperovaný klavír“

(24 preludií a fug ve všech dur a moll tóninách)
- sonáty, suity, „Janovy pašije“ a „Matoušovy pašije“
- koncerty – „Braniborské koncerty“
- kantáty – „Kávová kantáta“, „Kantáta o dýmce“
- oratoria – „Vánoční“, „Velikonoční“
- vrcholná díla – „Mše h moll“ „Umění fugy“
[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Bach.jpg>.
Georg Friedrich Händel
- německý skladatel a varhaník
- po návštěvě Itálie se zdokonalil ve skladatelské činnosti
- natrvalo se usídlil v Anglii
- kvůli riskantní kompozici oper byl chvílemi velice bohatý,

jindy se topil v dluzích

dílo:
- opery: „Rinaldo“, „Xerxes“
- oratoria: „Samson“, „Mesiáš“
- orchestrální skladba: „Vodní hudba“
[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Haendel.jpg>.
Antonio Vivaldi
- italský skladatel a houslový virtuóz
- knězem, ale pro chorobu zbaven kněžských povinností
- plně se věnuje hudbě – učitel a dirigent v dívčím útulku
- koncerty po Evropě, nejplodnější barokní skladatel
- zejména skladby pro smyčcové nástroje – sonáty, oratoria
- hudba zapomenuta, návrat až ve 20. století

- nejznámější dílo: „Čtvero ročních období“

[cit. 2010-02-14]. Dostupné pod licencí Public domain na WWW: <http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Vivaldi.jpg>.
 BAROKO V ČECHÁCH
- u nás se baroko vyvíjelo odlišným způsobem
- mnohem jednodušší vývoj než v ostatních zemích
(od 20. let 17. století)

- chyběly ohromné polyfonní hudební formy

- zpěvnost a uplatňování homofonního principu

- hudba se rozvíjí zejména díky venkovským kantorům

Adam Michna z Otradovic
- varhaník, skladatel, básník v Jindřichově Hradci
- využívá melodie českých lid. písní – prostota, poetičnost
- zpřístupnit i pro neškolené muzikanty
(jednoduché, jednohlasé)
- „Česká mariánská muzika“– Chtíc, aby spal
- „Loutna česká“ „Svatováclavská mše“
- 6 sól. hlasů, sbor, housle, viola, klarinet,
generálbas
Pavel Josef Vejvanovský
- kapelník a trubač v kroměřížské kapele
- ve skladbách vynikají dechové nástroje
Jan Dismas Zelenka
- vedoucí knížecí kapely v Drážďanech
- díla jsou označována za tvorbu „českého Bacha“
- dílo např. mše „D dur“

Bohuslav Matěj Černohorský

- kněz v kostele sv. Jakuba v Praze
- dílo např. „Regina coeli“

František Václav Míča

- kapelník v Jaroměřicích nad Rokytnou
- autor první české opery „O původu Jaroměřic“