DĚJINY HUDBY

13.

b) Kryštof Harant a česká kontrapunktická škola

- vznik samostatné české kontrapunktické školy lze dobře vysledovat podle českých
kancionálů
- tvořili ji většinou skladatelé žijící mimo Prahu, kteří byli v blízkém styku s lidovou
kulturou → c. f. čerpali z lidových písní, technicky ale nedosahovali úrovně velkých mistrů
polyfonie západní a jižní Evropy

Jan Trojan Turnovský (nar. 1550)

- proslulá je jeho mše komponovaná na c. f. písně Dunaj, voda hluboká
- bývá někdy poněkud nadsazeně nazýván „český Palestrina“
Jiří Rychnovský (kolem 1544-1616)
Pavel Spongopaeus Jistebnický (kolem 1550-1619)
- jeho motety a mše byly komponovány náročnou technikou až osmihlasé polyfonie, dělené
do dvou sborů, jde asi o první ohlasy benátské vícesborové techniky u nás
Ondřej Chrysogonas Jevičský
Jan Skřivan Klatovský

- řada hudebníků působila ve šlechtických kapelách, známé kapely byly např. rožmberská
v Českém Krumlově, kapela na hradě Pecka u Lázní Bělohradu, kterou vlastnil Kryštof
Harant z Polžic

Kryštof Harant z Polžic (1564-1621)

- šlechtic, skladatel, diplomat, válečník, r. 1621 byl popraven na Staroměstském náměstí
- z několika jeho dochovaných skladeb můžeme usuzovat, že byl vynikajícím skladatelem,
jeho polyfonie byla ovlivněna pozdním nizozemským uměním
- zachoval se šestihlasý motet Qui confidunt in Domino, pětihlasý Maria Kron a znamenitá
pětihlasá mše Missa quinis vocibus na c. f. Marenziova madrigalu Dolorosi martyr, je to
pravděpodobně nejlepší ukázka vokální polyfonie v českých zemích