Intonace

Prvodce studijnm textem

Alena Bureov

Obor: muzikologie,
bakalsk jednooborov kombinovan studium,
1. ronk ZS, LS, zpoet, zkouka

Obsah:

Nkolik slov vodem

1. Cl pedmtu
2. Otzky pojmoslovn
3. Intonace v systmu muzikologickch discipln
4. Formy intonanho vcviku a intonan systm
5. Intonace z hlediska hudebn psychologie
6. Tradin intonan metody
7. Nkolik dobrch rad k volb optimlnho individulnho
postupu
8. Kontroln testy

1
Nkolik slov vodem

Tento prvodce studijnm pedmtem intonace

pedkld nkolik nmt k vahm o smyslu intonace pi
teoretick prprav k analytick muzikologick prci.
Bylo by tu mon popsat mnoho stran papru, ale tm by
ten v praktickch dovednostech pli nepostoupil.
Intonace, zpv z listu, sluchov vchova, sluchov analza
jsou z velk sti dovednosti, kter je teba vypstovat
cvienm.
Doleilova pruka, kterou povaujeme za vchoz
studijn literaturu, prov nejen hudebn dovednosti, ale tak
hlasov monosti. Hudebn diktt uke pedstavivost, pam,
a tak nadhled, nutn k zznamu slyench ryvk.
Tato brourka poskytne tenm nvod a monost
volby optimlnho postupu podle individulnch zkuenost a
vloh. Pro cvien krok, kter by se mohly pro nkoho ukzat
jako obtn, je v kapitolch uvedena jet dal literatura
k procviovn.
Ovem dn etba ani teoretick poznatky tu nenahrad
skuten hlasov procvien. Tak jako se dn
instrumentalista nenau hrt bez dkladnho cvien, tak i pi
intonaci je te- teba nkter kroky zmechanizovat, aby bylo
mon zvldat del a rzn kombinovan seky melodicko-
harmonick i s onm nezbytnm rytmickm rozlennm,
kter mnohdy dv celmu seku hudebn logiku.

2
 Soust provrky je znalost Doleilovy uebnice, dle
zpv z listu a hudebn diktt (zznam jednohlas melodie i
vcehlasch a harmonickch ryvk).
Vzhledem k tomu, e prv tyto dispozice a vysplost
jsou navsost individuln, mus si kad sm pro sebe najt
optimln postup, jak zvldnout ltku co nejrychleji a trvale.
V nkolika kapitolch zde najdete objasnn zkladnch
pojm, historick nstin intonanch metod jednak pro
orientaci v problematice a pedevm z hlediska jejich
uplatnn v souasnosti a pi studiu.
Mil posluchai, ujiuji Vs, e poadavky jsou
zvldnuteln a kontrolovateln, co je pi studiu vdy
povzbuzujc. Pla bych Vm, abyste zvldli ltku rychle, a
abyste mli poten z toho, e se upevn dal
z komunikanch kd Va mysli.

Autorka

3
1. Cl pedmtu

Clem tohoto pedmtu je pedevm zskn dovednost

k vlastnmu zpvu podle not v durovm, mollovm i
celotnovm systmu (s pihldnutm ke zvltnostem tnin a
tak zpisu takto koncipovanch pklad.
K tomu je nezbytn procviovn intonanch pklad a
nvyku je zaznamenvat v notch.
Poslucha mus zvldnout intonaci v durov melodice
s postupnm zavdnm volnch nstup hlavnch a vedlejch
stup, akordy harmonick kadence v dur a jejich obraty, a
tot v mollovch tninch. Nsleduj modulace a alterace.
K prohlouben hudebn pedstavivosti slou hudebn diktty.
Jako literatura k tmto poadavkm poslou nsledujc
pruky, z nich posledn (M. Doleil: Intonace a elementrn
rytmus, 3. vyd., Praha 1961) bude k dispozici v univerzitn
knihovn). Tato pruka a hudebn diktt budou vchodiskem
k oven zskanch dovednost. Dal soust zkouky je
pm zpv z listu.
Metodick doporuen ke zvldnut poadavk budou
rozvedena v dalch kapitolch tohoto prvodce.

Doporuen literatura:
H. Riemann: Katechismus des Musik-Diktats. Lipsko 1869.
P. Schenk: Schule des Blattsingens. Leipzig-Berlin 1957.
F. Lsek: Vokln intonace. Praha 1967.
L. Daniel: Intonan cvien. Praha 1990.
L. Daniel: Intonace a sluchov analza. Olomouc 1994
J. Kol: Intonace a sluchov vchova. Praha 1996

4
 J
K 2. Otzky pojmoslovn

Pojem intonace1 m v etin vce vznam

lingvistickch i hudebnch. V jazykovd se jm rozum
tnov modulace ei, tj. vkov rozdly mluvy a jej
zabarven melodie. Dle se uvd intonace pednesu, intonace
vtn, slovn, slabin, intonan linie vere, atd. (Podrobnji o
intonaci v bsnickm jazyce pe nap. Jan Mukaovsk ve
studii O jazyce bsnickm v Kapitolch z esk poetiky I,
Praha 1948, s.96.).
V hudb m pojem intonace celou adu vznam.
Pedevm znamen sprvn nasazen vky tnu , jako nap.
ve zpvu, pi sprvnm ten not, a pesnou reprodukci.
V gregorinskm chorlu znamenalo toto slovo nco jinho;
byl jm oznaovn zpv pi antifonch. Pat sem i intonatio, tj.
krtk varhann skladba, kter v 16. 18. stolet v krtkm
improvizovanm vodu udvala zpvkm tninu, v n ml
bt pednesen bohosluebn zpv. Novji oznauje slovo
intonace znn uritho nstroje (nap. pi zvukov prav).
V dalm smyslu se uv pojmu intonace v hudebn smiotice.
Jaroslav Jirnek (Tajemstv hudebnho vznamu, Praha 1979)
chpe intonaci ve smyslu vznamov zaten jednotky. Podle
hudebnho kontextu uvauje o intonaci nrov, druhov,
tektonick a slohov.

1
Pojem intonace je odvozen z latinskho slovesa intonare, co znamen zazvuet, zaznt, zahmt.

5
 Kontroln otzky:
Co je to intonace? V em je zsadn rozdl v chpn tohoto pojmu
v jazykovd a v hudb?

3. Intonace v systmu muzikologickch discipln

Z hlediska hierarchie discipln hudebn vdy se s intonac

setkme nejastji v hudebn pedagogice, a to vude tam, kde
se pedagogika orientovala pedevm na vlastn hudebn praxi,
tedy tam, kde se formovaly algoritmy pedvn nstrojovch
a pveckch dovednost.
Vzhledem k tomu, e vtina kult byla spjata se zpvem a
tancem, bylo by mon sledovat speciln koly zvaznho
penen tchto kult ji od starovku (vzpomeme nap. na
star Babylon, Egypt, nu, ecko ad.).
Pro nae poteby by bylo mon sledovat tyto tendence
v evropsk hudebn pedagogice od stedovku, a zejmna od
16. stolet, v nm se zaaly pst skladby s didaktickm
zamenm a novodob uebnice. Pes rzn reflexe
pedagogick problematiky (koncepce vchovy, vztah hudebn
pedagogickho poznn a obecn pedagogiky, metodika
hudebnho vyuovn, atd.) ml stlou prioritu aktivn zpv a
vyuovn v dnm systmu se bez tto sloky neobejde.
Rozvoj intonanch schopnost byl v historii novodob
hudebn pedagogiky podroben ad reforem a uebnch
metod2.

2
Zjemce o tuto problematiku odkazuji na dal literaturu Hudebn vda (red. V. Lbl, I. Poledk), SPN
Praha, 1988, 2. dl, kapitola hudebn pedagogika.

6
 Tato variabilita souvis se specifickmi vazbami intonace
jak na fyziologii, tak i na psychologii a hudebn teorii.
Kontroln otzky:
Co vte o systmu muzikologickch discipln ? Kde budete hledat
informace i historii intonanch metod? Dovedete objasnit vazby
intonace k fyziologii, psychologii, hudebn teorii?

4. Formy intonanho vcviku

Schopnost uvdomlho a samostatnho intonovn

notovho zznamu zvis na jasn pedstav tn a jejich
intervalovch vztah. Dslednm intonanm vcvikem se
tb hudebn pedstavivost, hudebn pam, rytmick ctn a
t analytick schopnosti.
Prvnm krokem v procesu intonace je registrace notovch
znak a pevod jejich smyslovho odrazu ve zrakovm
analyztoru do sluchov pedstavy a nsledn reprodukce.
Nejjednodu a pitom nejintenzvnj stopa se vytv pi
pmm zpvu.
Postupn kroky v praxi lze obrysov popsat takto: nejprve
se utv notov i pamov obtisk uritho intervalu, kter
je upevnn zvukovou pedstavou. Na potku rozvoje
fonanho stroj se tak dje pmm zpvem (spolu se vemi
zkonitostmi fyziologickho a ontologickho vvoje kadho
jedince). Na uritm stupni vvoje se formuj sluchov
distinkn schopnosti dtte, kter jsou dle s postupujcm
vkem a hudebnmi zkuenosti jedince kultivovny.

7
 Vvojov pedpoklady vedly k rznm metodm rozvoje
intonanch schopnost i dovednost.
K neelementrnjm postupm pat metoda npodoby a
spolenho zpvu nkolika osob. Ovem pm zpv me bt
spojen tak s instrumentlnm doprovodem, kter pak funguje
jako opora pi intonovn.
Dal stupe prpravy pedstavuje intonovn s pouitm
notovho zznamu anebo intonovn bez pouit notovho
zznamu (pedstavivost a pam). V tomto ppad se
setkvme i s hodnocenm reprodukce jako neuvdoml
imitace uritho ryvku, nedokonal intonace (nepesn , nebo
jen obrysov zachycen ryvku), anebo dokonal intonace
(pesn pochopen hudebn logiky se schopnost transpozice).
S notovm zznamem me bt intonovn znm npv,
nebo se imituj hran tny v rznch melodicko-rytmickch
vazbch. Podle individulnch dispozic pak mohou bt voleny
metody, kter vedou k osvojen tnovch pedstav
v absolutnch i relativnch vkovch relacch.
K zkladnm metodm, kter se uplatnily v kulturnm
vvoji evropsk hudby, pat metoda solmizan, tonln,
intervalov. (Tmto metodm bude vnovna samostatn
kapitola.)
Ke specifickm formm intonanho vcviku pat jet
sborov intonace, kter je zamena na sborov intonan
cvien, spojen s cvienmi sluchovmi a vyrovnvnm
sborov intonace v pveckm kolektivu. V tomto smyslu se
procviuj pveck dovednosti, zpv z listu, sborov harmonie
a polyfonie. Ucelen intonan systm tu urychl intonan
ncvik novch skladeb.

8
 Kontroln otzky:
V em spov skal perfektn intonace? Jak objasnte rozdly mezi
pojmy: vokln imitace, vokln intonace, vokln improvizace? Jak
postupy lze pout pi intonanm vcviku, pro jakou metodu se
rozhodnete Vy a pro?

Intonace z hlediska hudebn psychologie

Dalo by se ci, e do urit fze zdatnosti to funguje jako

spojen ndoby. Intonace, tj. schopnost udret v pamti urit
hudebn sek (v komplexu jeho melodicko-harmonickho
prbhu, vetn barev a jeho zalenn v celku kompozice) i
v okamiku, kdy reln nezn. Pojem hudebn pedstava
nabv irho vznamu, ne pi vkladu pedstav z hlediska
obecn psychologie.
Ne vdycky bv doceovna vznamn role intonace (ve
smyslu zmrnho a vznamov vzanho hudebnho projevu)
pro ontogenezi a tm i pro vvoj osobnosti lovka3.
Kdybychom si chtli cel postup ponkud piblit, museli
bychom se pedevm seznmit s adou termn, jich uv
hudebn psychologie pro objasnn hudebnch pedstav,
schopnost a dovednost, a odliit hudebn vjem ve vztahu
k hudebnm dispozicm a percepci ( v irm slova smyslu

3
Tmto otzkm se vnoval nap. Frantiek Lsek. Nap v knize Vox liberorum (Dtsk hlas, vzkum jeho
znak a vvoje, Brno 1977) doloil, e ji od nejtlejho vku se projevuje hudebn sluch (reakce na
jednoduch muzikln podnt napodobenm hudebnch interval) dve ne fonematick (tj. ne napodobovn
slovnch signl). Posunul tak vokln reakci batolat a hranici hudebn vychovatelnosti ped vk matesk koly.
Znovu se pitom ukzala zvanost rodiny v hudebnm rozvoji dt.

9
 pochopen hudebnho materilu v jeho aktuln asovm i
historickm prbhu) a z toho plynoucch hudebnch pedstav4.
Jako pklad meme uvst teba durov kvintakord. Pi
prvnm ncviku se s nm poslucha nejprve seznamuje tm, e
ho sly. Do pamti ho dostv vlastnm zpvem,
procviovnm, intonac v njakch melodich - nejastji
v psnch, zpvem (i hrou na nstroj) podle not, poppad i ve
spojen s grafickm znzornnm, nebo i pohybem ruky podle
nkterch schmat, a poslze i zznamem na zklad poslechu.
Pedstava je stle pesnj do t mry, e doke zazpvat i
zahrt, rozpoznat poslechem tento kvintakord kdykoliv.
Durov kvintakord tak vstoup do jeho pedstav jako pesn
ohranien pojem, s nm me i v pedstav libovoln
operovat me si vybavit jeho tny v rznm poad, dovede
si ho pedstavit od jakhokoli tnu. A tento podnt meme
dl rozvjet, nap. pidat tak obraty kvintakord, atd. Hudebn
pedstavy se pak aplikuj v novch situacch a sdruuj se
v novch celcch, do t doby neslyench. Analogicky si lze
pedstavit nap. zpv neznm melodie podle not, a tak si ji
pouze pedstavit bez zpvu a uloit ji v pamti apod.
Schopnost uvdomlho a samostatnho intonovn pitom
bude zviset na jasn pedstav tn a jejich intervalovch
vztah. Dslednm vcvikem se postupn tb hudebn
pedstavivost, hudebn pam, rytmick ctn i analytick
schopnosti. Spoutcmi podnty vokln intonace jsou notov
znaky a jejich smyslov odraz ve zrakovm analyztoru.
Ovem kdy pistoupme k tzv. vokln imitaci, tam dochz

4
Srov. In: Poledk, I.: Strun slovnk hudebn psychologie, Praha 1984.

10
k tomu, e slyen podnty (zachycen v pedstav) jsou
napodobovny, i zpracovvny podle znmch pravidel.
m vt je zkuenost s utvenm a vybavovnm
pedstav, tm plynulej je potom vlastn reprodukce.

Kontroln otzky a koly:

Zazpvejte si obraty kvintakord od stejnho tnu, nap. d 1, g1 atd.
Zahrejte si uren tny a jejich obraty si jen pedstavte v duchu,
zkontrolujte posledn tn. Odpovzte si na otzku, jak budete procviovat
nap. pesnou intonaci dominantnho septakordu a jeho obrat.

6. Tradin intonan metody

Pro nae poteby bude stait, kdy si pipomeneme, e

v tradinm evropskm prostoru se ponejvce uplatuj metody
tonln a intervalov.
Tonln metody jsou zaloeny na schopnosti rozliovat
tonln funkce jednotlivch tn v tnin, tn je chpn ve
vztahu k tnice, tnickmu kvintakordu. Pi pouit tonlnch
metod je vchodiskem pro intonovn funkce jednotlivch
tn v tnin (resp. ve stupnici), kter je dna stupnm nebo
funkn slabikou. Tny si zpvk vybavuje na zklad
postupnho upevovn vztah k tnice a tnickmu
kvintakordu. Tonln metody jsou vhodn pedevm pro
diatonick melodie, v nich se mohou obas vyskytnout i
chromatick tny (alterovan prtahy a stdav tny,

11
 chromatick prtahy, modulace), ale tak, e nenaru jejich
diatonickou strukturu.
Intonan metoda intervalov chpe melodii jako sled
interval, kter interpret ur a vybavuje si je (na tonlnm
zklad) na pklad pomoc tzv. intervalovch npvk.
Intervalov metoda zpravidla navazuje na metodu tonln,
nebo se d dobe vyut pi zpvu mn obvyklch melodi,
pi rznch alteracch a chromatizacch a v atonlnch
melodich tedy vude tam, kde interpret pi zpvu ztrc
oporu o tonln vazby. Je ovem teba podotknout, e v praxi
dochz asto ke kombinovn obou tchto metod ji na
elementrnch stupnch vuky, zvlt tam, kde je intonace
spjata i s vukou dalch pedmt hudebn teorie, nap.
harmonie.
Historie vokln intonace sah a do starovku5. Pro
evropskou intonan metodiku poloil zklady Guido
z Arezza (zemel 1052) tm ped tisci lety. V djinch
hudby m vznamn msto jako teoretik vcehlasu, reformtor
notovho psma a tvrce metody pro zpv z listu. O svch
vyuovacch postupech se zmiuje ve spisech Micrologus de
disciplina artis musicae, v pedmluv k antifoni s notac na
linkch Alliae regulae de ignoto cantu. Nejznmj a
zpravidla vdy znovu citovan bv jeho popis postupu
v dopise svmu pteli Epistula Michaeli Monacho de ignoto
cantu directa, v nm pe (zkrceno):
Chce-li se nauit neznmmu zpvu, mil brate, je prvnm a dosud
obvykle pouvanm pravidlem, e zahraje na monochordu tny podle
psmen, kter jsou uvedena nad kadou neumou; naslouchaje

5
Slabiky pro intonovn tn mli nap. Indov, an, Arabov, Peran. Tak eci mli pro tny tetrachord
slabiky.

12
monochordu me se tak nauit melodii, jak bys ji slyel z st
opravdovho uitele. Toto pravidlo se spe hod malm chlapcm a je
dobr pro zatenky, ale je velmi nevhodn pro ty, kte se hudbou stle
zabvaj Nemli bychom stle pouvat k nastudovn neznmho
zpvu hlasu pedzpvka nebo tnu nstroje, podobn jako slepci, kte
nemohou jti bez prvodce, nbr musme si vtisknout hluboko do
pamti rozdln rysy a vlastnosti jednotlivch tnin (tj. tehdejch mod)
a vechny klesajc a stoupajc intervaly Chce-li si nyn vtisknout
v pam njak tn nebo skupinu tn tak, e ho ihned a se v jistotou
me udat, kdykoliv ho potebuje, kdy se s nm setk a v njakm
znmm nebo neznmm zpvu, pak mus mt tento tn nebo ryvek na
potku njak tob dokonale znm a bn melodie. Proto pro kad
tn, kter m bt pevn zachycen v pamti, mus mt po ruce takovou
melodii, kter prv tmto tnem zan, jako je nap. nsledujc
melodie, kterou pi vyuovn chlapc hlavn as t vhradn pouvm
(podtreno pi prav):
Ut queant laxis (v dnen notaci)
NOTY

Jak vid, zan tato melodie ve svch esti poloverch esti

rznmi tny. Kdy si nkdo zapamatuje astm cvienm zaten tn
kad z tchto dek tak, e me zazpvat ihned dle libovle a bez
dlouhho pemlen kad dek, pak tak bude moci lehce intonovat
tchto est tn s ohledem na jejich vlastnosti vude, kde je uvid. Ale
tak kdy skupinu tn jen usly, ani bys ji ml ped sebou zapsanou,
tu uva, kter z tchto dek on skupin tn nejlpe odpovd, a to tak,
e posledn tn ryvku a poten tn dku budou stejn
Jakmile vak zan zpvat napsanou, jinak dosud neznmou
melodii, pak mus dt bedliv pozor na to, abys kad ryvek prv tak
zakonil, e se zvren tn ryvku shoduje s potenm tnem
pslunho dku, tj. toho dku (z cvinho hymnu), kter zan tm
tnem, jm ryvek kon. Toto pravidlo Ti poskytne velmi cenn sluby,
abys dosud neznm zpvy mohl bu sprvn zpvat, jestlie je m

13
 napsan ped sebou, nebo je mohl ihned zachytit psemn, jestlie je
nezapsan jen sly.6.

L. Daniel7 v tomto smyslu zdrazuje, e Quido opr

pedstavy tn o zatek melodie, kterou si k snadno
vybav. Daniel dle pe, e u neznmch melodi je vybaven
toho patinho stupn zvisl na opoe o zkladn tn tniny.
Uvd nsledujc pklad, kter pouval Metod Doleil jako
pomocnou melodii tzv. rozvodnch tn kadho stupn
k nauky zkladnmu tnu.

NOTY Daniel, s. 116

I kdy pozdj pro pozdj pouit tzv. quidonsk ruky

nen prokzno autorstv Quido z Arezza, pat k astm
doplnnm intonanch metod.
OBRAZEK RUKY (s.18)

Guidonsk ruka (podle Blahoslava - Musica, tj. Knka

zpvkm nleit zprvy v sob zavrajc, Olomouc 1558 ztraceno,
Ivanice 1569).

Na kloubech lev ruky jsou napsny za sebou vechny

tny tehdej soustavy, ponaje pikou palce (gamma
graecum ut) spirlovit tak, e od palce se potupuje po
koenech prst pes malek, dle po pikch prst
k ukazovku, od nho po prvnch kloubech k prstenku, a po
druhch kloubech zpt k prostednku, kde kon tnem dd-la-
sol. Nejvy tn soustavy, ee-la, se na ruku ji neveel, a byl
6
Citace je vyata z pekladu v publikaci L. Zenkla : Intonace, sluchov analysa a rytmus. Praha 1958, s. 12-13.
7
Srov. in: Daniel, L.: Quido ml pravdu. AUPO, Hudebn vda a vchova 6, Olomouc 1993, s.115 - 122.

14
proto umstn mimo ruku (nad n). Na tto ruce si ci pi
zpvu ukazovali pravou rukou a snadnji mohli vystihnout
sprvn pouit pslun slabiky.

Solmizace pat k nejstarm tonlnm metodm. estitnov

ada ut-re-mi-fa-sol-la byla v 16. stolet doplnna o sedm
stupe, piem pozdji bylo neznl ut nahrazeno znlejm
do.
Z mnoha variant, jimi prola tonln metoda v minulosti,
uveme alespo nkter. adu stoupenc mla metoda
seln, v n se msto not pouvaly arabsk slice. Bv
spojovna se jmnem J. J. Rousseaua. Zkladn tn byl vdy
primou, tny vych nebo nich oktv byly oznaovny
tekami nad slic nebo pod n. seln metoda nala
uplatnn pedevm v Nmecku (C. A. Zeller, F. W. Koch, B.
L. Natorp) a ve Francii (P. Galin), ovem ve dvactm stolet
se pouvala mn asto. Metoda Tonic-sol-fa, s n pila
v roce 1812 Anglianka S. A. Gloverov, bylo uit
solmizanch slabik ve smyslu absolutnho oznaen tn t
msto notovho psma.(V tomto smyslu je dodnes uvna
nap. v Rusku.) V Anglii tuto metodu dl rozvinul J. Curven,
kter vyuil solmizanch slabik pro oznaen relativn
funknch tnovch vztah a zapojil do vuky i znaky na
ruce. Tato metoda je v Anglii dodnes uvna, tak jako
v Nmecku jej adaptace s nzvem metoda Tonika-Do. Tam je
spjata se jmny W. Khn, A. Stier, P. Schenk. K jejm
charakteristikm pat jet fonogestika, kter byla oporou pi

15
 vybavovn tonlnch vztah. Rozvoj hudebn pamti
podporuj i systematicky provdn hudebn diktty8.
Pro lep pedstavu fonogestiky uvdm opt ukzku pohyb
ruky pi zpvu solmizanch slabik z knihy Fritze Jdeho:
(Elementarlehre der Musik, gegeben als Anweisung im notensingen,
Berlin 1929.)
OBRAZEK (s.46-47)

Z dalch autor v Nmecku ml velk vznam pro rozvoj

esk intonan metodiky Max Battke (1863-19 ), kter v roce
1911 provdl v Praze istrukt sv metody tzv. Primavista
(Die Erziehung des Tonsinnes, Berlin 1905). Vchodiskem je
mu anglick metoda Tonic-sol-fa. Pomoc solmizanch slabik
uruje tonln vztahy v durov tnin. Vytvoil dal melodii
podle vzoru quidonskho hymnu. Diatonick intervaly chpe
ve vztahu k zkladnmu tnu stupnicov ady. Vedlej stupn
jsou uvdny ve vztahu k prvnmu a ptmu stupni. Znan
pozornost je vnovna modulacm podle ukazovn tzv.
pohybliv noty (Wandrnota) fa se stane do, atd. Dal oddl
je vnovn chromatice, a men st prpravy obsahuje i
intonaci v mollovch tninch a vcehlas zpv9.
Z eskch stoupenc Battkeho metody uveme alespo F.
Spilku, M. Doleila, B. eka, A. Cmrala, A. Hromdku, S.
Dobe.
Dalm rozvinutm solmizanm systmem je pozoruhodn
metoda Zoltna Kodlye, kter je v povlenm Maarsku
soust hudebnvchovnho vzdln. V jejm zklad jsou
8
U ns se zabval metodikou hudebnho dikttu nap. Frantiek Spilka (Hudebn diktt, Praha 1844).
9
Jako doplnk k knize Primavista (190) vydal M. Battke v roce 1913 Unerschpfliche bungen fr das
Primavistasingen cvien pro zpv z listu a pro rytmus ve form osmitaktovch mniteklnch tnovch ad. Na
tuto knihu navzala jet ada dalch pruek tohoto plodnho autora.

16
prostoupeny prvky metody Tonic-sol-fa (uit solmizace,
fonogestika), francouzsk seln metody i rysy metody
Tonika-Do. Vchodiskem vyuovn je praktick pklad, na
kterm se ci nslechem seznm s intonanm problmem.
Pi zvldn uritho kroku jsou oporou jednotn uren psn.
V jejich volb se uplatuje folklr, zaloen pevn na
mollov pentatonice.
V eskch zemch jsou nejuvanj intonan metodiky M.
Doleila, F. Lska, L. Daniela, k nim pistupuj oven
publikace B. eka, J. Kofron, B. Kulnskho, . Staka, F.
Sedlka, J. Kole a dalch. Povimnme si ble alespo tch
prvnch t.
Tm sto let se pi vuce intonace uplatuje metoda
Metoda Doleila (podle jeho uebnice Intonace a elementrn
rytmus,Praha 1922 ada dalch vydn). Autor tu pebr
z Battkeho metody solmizan slabiky i nvaznost
jednotlivch krok, jim tvo zsadn oporu zasazen do
durovho tnickho kvintakordu. V vodu uebnice Doleil
objasuje sv chpn vztah uvnit tniny. Tnick durov
kvintakord (I., III., V. stupe) vnm jako tny hlavn, na nich
jsou dal tny v ad zvisl (tj. II., IV., VI., VII. stupe).
Tzv. pamtn tny z Battkeho metody neuv. Chromatick
tny hodnot jako tzv. tny citliv (stoupajc i klesajc)
k tnm hlavnm i vedlejm. Dky jistot pi intonovn
obrat durovho kvintakordu je mon snadnji intonovat
chromatick tny. Tento postup (podle Doleilovy uebnice)
je tradin uplatovn na konzervatoch, kde lze potat
s uritou hudebn vysplost student.

17
 Na zkladnch kolch se v minulm stolet vznamn a
inovan uplatovaly dv varianty tonln metody. Od
dvactch let krystalizovala metoda tzv. npvkov intonace,
10
s n piel Frantiek Lsek (1904-1977). Zkladnm
vchodiskem je tu dvanct vybranch incipit znmch
lidovch psn, kter funguj jako intonan modely. Npvek
se stv prostedkem k vytvoen pedstav tnovch spoj.
Npvky se nacviuj imitac, zpvaj se nejprve s textem, pak
bez nho. Nap. npvek psn Rost, rost je modelem pro
velkou sekundu, Ovci, tverci pro durov tonick
trojzvuk. Kad intonan krok je upevovn zpvem dalch
psn s tm urenm intervalem. V dal fzi se pedstavy
upevuj i oporou o notov zznam.
Tonln metoda psov Ladislava Daniela se rozila ped
padesti lety11. Daniel vychz z bn praxe, v n si kad
lovk, obdaen hudebnm sluchem, um vybavit zatky
melodi (lidovch) psn v dan tnin a stejn tak um zpvat
vzestupn a sestupn ady tn po stupnici12. Proto ve sv
tonln metod u ky intonovat tzv. voln nstupy (tj. prvn
tn melodie melodie a uprosted melodie kad tn po vtm
intervalu), kter si vybavuj pomoc oprnch psn to
znamen takovch, kter zanaj na tom uritm stupni
v tnin. Odpotku si vm i rytmick strnky zvolench
model, kter je pro fixaci velmi vznamn. Dsledn uv

10
Po potench lncch v asopisech vyla cel ada publikac k tto problematice. K nejvznamnjm pat:
Npvkov intonace (1951), Hudebn prvouka (1953), Vokln intonace a rytmus (1955), Dtsk sborov zpv
(1954), Vokln intonace - npvkov metoda (1967), Metodika hudebn vchovy v 1.-5. ronku ZD (1975).
11
Srov. nap. Hudebn vchova, Praha 1955/1956.
12
Celoivotn zkuenosti L. Daniela pi intonovn podle jeho metody sumarizuj zejmna jeho uebnice:
Intonace a sluchov analza I.(1994), II. (1992), Hudebn vchova cviebnice zpvu a hudebn nauky(1988),
Intonan cvien I, Diatonika (1980), II, Chromatika (1981), Kapitoly z metodiky hudebn vchovy (1994).

18
 urench slabik pro pslun rytmick hodnoty. Tak tato
metoda pot v nsledujc fzi s notovm zznamem.
I lovk, obdaen absolutnm sluchem, si mus osvojit
chpn vztah mezi tny uvnit tniny. Proto se u intervaly,
tj. vzdlenosti jednotlivch tn a principy jejich spojovn do
souzvuk. K tomu by mohla slouit metoda intervalov.
Ovem i lovk se sluchem relativnm uv pi aplikaci
nkterch metod (a zvlt v konkrtn pveck praxi) znalost
interval k urychlen pedstav pi intonovn zejmna mn
zpvnch krok na vedlejch stupnch v melodii. S tmto
zpsobem pot Metod Doleil ve sv uebnici, ale zpravidla
a pveck a hudebn zbhlost vede interprety k takovm a
dalm kombinacm.
Pi osvojovn zkladnch i stedn obtnch melodi,
analze souzvuk je nutn prostudovat zkladn pruky a
zskat intonan jistotu. I v tch elementrnjch podobch je
teba cviit rozliovac schopnosti pro vcehlas. Zpotku lze
postupovat zpvem v paralelnch tercich a sextch, pot
vytvoit nvyk na vnmn akord a jejich obrat v tonln
kadenci, avak paraleln s tm je dobr vnmat i (jednoduch)
polyfonn veden hlas dvou i t a tyech. I Doleilova
pruka m takov jednoduch cvien.

Kontroln otzky:
Kter tradin intonan metody znte? Umte objasnit odlinosti mezi nimi?
Kter z intonanch metod vyhovuje Vm a pro?

19
 5. Nkolik dobrch rad k volb optimlnho
individulnho postupu

Doleilova uebnice je na pohled tl brourka. Nedejte se

tm zmst a potejte s tm, e pokud mte se zpvem z listu
mn zkuenost, budete potebovat na zvldnut uren ltky
urit as. Zpv melodi se bez znalosti jejich msta a role
v tnin ned nauit zpamti jako teba njak bse.
Pro zjitn toho, jak na tom jste, velmi doporuuji
prbn zpvat z listu neznm lidov psn zpvnk je
bezpoet. Od tch oblbench kolnch zpvnk J psnika
a k vhodnjm titulm ze znmch sbrek lidovch psn
( nap. F. Suil, K. Plicka, V.Novk, J. Markl K. J. Erben, L.
Janek, F. Barto, . Holas, J. N. Polek aj.) A a si njakou
tu pse zazpvte, zkuste si ji zapsat v notch. Je to jednak
vborn cvien na pam (jak pesn mte obtisk t psn
v hlav), i na to, jak se zapisuj melodie (to je dobr i
z hlediska tzv. gramatiky zznamu). Tak se vyplat zapsat si
tut pse v jin tnin (pro kontrolu si pak mete zahrt
svj zznam na klavr i na jin nstroj kter budete mt pi
prci k dispozici).
Kdy Vm tato innost (vetn pesnho zpvu
Doleilovch cvien) nebude init obte, budete na tom
dobe.
Pak u mete prouknout rytmick cvien a pidat
analzy souzvuk obrat akord a souzvuky se sekundami a
opt si nco z toho zkuste napsat.
K dobrm zkuenostem pat pamatovat pi osvojovn
obtnjch krok na Komenskho zsady pimenosti,

20
opakovn, a zejmna vlastn vnitn kzn, kter by Vm
nemla dovolit postupovat k dal strnce, dokud nebudete
umt a chpat vechna cvien na t pedchoz.
K dalm pomckm, jak si osvojit voln nstupy v tnin,
i pozdji rychl intervalov kroky, doporuuji, aby si
posluchai sestavili sv vlastn tabulky s psnikami i
melodiemi, kter si kdykoliv budou umt vybavit a s jejich
pomoc zvldali nkter pro n obtn msta. Je pi tom teba
dt pozor na to, aby vechny takto zvolen tnov vzdlenosti
zanaly v t pomcce pokud mono na prvnm stupni
v tnin, anebo se vzaly od volnho nstupu tnu k prvnmu
stupni! Nap. voln nstup estho stupn reprezentuje pse
Ach nen, tu nen, co by mne tilo, (nebo Velvary), zatmco
interval velk sexty pedstavuje zas pse U panskho dvora.
K rychlejmu zvldnut doporuuji v Doleilov uebnici
vdy prozpvat nejprve lev strnky prvnch 10 kapitol, a
pak zase prav strnky.
Nezapomnejte na zznam jednohlasch i vcehlasch ryv-
k (nejlpe pravy lidovch psn, zase od tch jednoduch
k sloitjm) zle jen na Vs, kam budete schopni dojt.
Uritm korektivem Vm mohou bt i Vae pklady z harmo-
nie.
Soust intonan prpravy je i zpv crkevnch mod a
orientace v jejich tnovch vztazch. Je to v zsad snadn,
kdy si studenti vybav jejich tnorod a charakteristick
stupn. Za vynikajc pomcku v tomto okruhu melodiky
povauji vyhledvn a urovn melodi ze sbrek
moravskch lidovch psn. Jsou to jednak psn svm
prbhem nevedn a mimoto pitom mete sledovat, jak

21
 leckdy v zznamech tchto melodi chybovali i pedn
sbratel, kdy se je snaili vtsnat do dur-mollovho
pepisu13.
Vechno, co je zde uvedeno, se d nauit a jen na Vs bude
zleet, za jakou dobu.

13
Leccos z toho ozejm vborn prce o moravskch psnch a jejich zkonitostech. Srov. Trojan, J.: Moravsk
lidov pse. Praha 1980.

22
23
24
25
26
27
28
29
30