Piclotil Zdenék Front © Gruppe Esitorale Fabri, Bompiani, Sonzogno, Bias S. p. A. Milano, 196% “Translation © Zdenék Frjbon., 1995 ISBN 80-205-0472-9 Yerixot xxn HOV FILOZONICKE FARULTY ‘MASARYKOVY UMiTERZITY BRNO nn Uvodem Shmout vzijemn8 od sebe odliiné lidské postoje se ‘véemi jefich odstiny do dvou obeenych a navic polemic- ky vyhrocengch pojmi, jako jsou ,skeptikové a tésitelé”, je zcela urdité nesprévné a nespravedtivé. Nékdy si vSak neo takového vynutt dejme tors nutnost dat kniice né- ev {v tom piipadé de 0 zalezitost nakladatelskou, zaledi tost kultumnito primyslu, coz je pravé oznagens, kterého by milo bt, jak se pokousim mimo jiné privé v této kni ze dokézat, pouzivino velice obezfetné a s chladnou ‘ila- vou), a jeliko®:nézev ma uvést étenafe do tobo, co po ném nésiedvje, budeme si tu muset napied ozfejmit nékolik obeengch metodologickych postupt, A 2aéneme tim, €eho bychom se nechtéli dopustit. Ze véeho nejhorsi by bylo postupovat tim nejpohodingj8im zpisobem, neboli typizo- vat kultumé postoje, které by jinak bylo tieba konkréing av klidu analyzovat. To je vak zalezitost stat, které kni- ha obsahuje, a ne dvodu k nim. Tém, které oznavujeme za skeptiky a 1éitele, hodkime astatné vytykat pfedevSim to, Fe sami Siti pojmy prévé tak vSeobeené a zfetisizovené 1 Fe je v noplodnych polemikich a obchodnich transak cich, v nich se véicbni den co den utdpime, pouzivaji jako nepravé terée, aby odvedli pozoenost jinam, Ostatné ani nam, cheeme-li povahu téchto stat; nik ‘vymezit a Etenafe pfedem upozorit, o€ v nich tak asi jde, nezhude ned uchflit se k pojmu tak obecnému a dvojznaé- nnému, jakym je ,masova kulture”, Prdvé tento termin totit ‘vou obechosti, dvajznaGnosti a pfedevsim nevhodnostia piispél k tozvoji obou zminénfch postojl, postoje ttelo Tr postoje skeptikil, vOti nim obéma bych rad (a jak jinak ned polemicky a nepiiis shovivavg) aplatnib nékolik v9 had. Teli kultura zéleditosti aristokratické, Zérlivé stiedené a v samoté tiporné péstované niternosti, obracen€ prot ne- Kultumnimo dava (Herakleitos: .Pro® mé osofujete, ne- vadélanci? Nepsal jsem pro vis, ale pro ty, kdoz mé po- Cchopi. Jeden z nich vydé za sto tisfe jingoh, a dav nezna- mend vobec tic."). pak pouhé idea kultury sditené bez rozdilu véemi a vyrabéné tak, aby vSem vyhovovala a by- Ja vSem Sita na miru, je prost® arddny nonsens. Masové keltura je antikultura, Jelikoz vSak veniké v dobé, xdy ‘iSast mas na Zivoté pospolitosti sc stavd stile zFejmesim jevem historickeho kontexts, pak teato pojem neoznacue jen pfechodnou a omezenou dchylku, ale stiva se dokla- dem neodéinitelngho Gpadku, o némz Kulurné zalozeny lovek (podistatck prehistorie, tvor na vyhynuti) nemize podat svédectvi jinak nez v poloze naprosté skepse a ApO- alypsy. Proll nému se 2vedé optimisticks odpovéd tétitele, éio- vvéka integrovaneho do souéasné spoletnosti Televize, no~ Viny, toablas, film, komiksy, idovd Geiba a Reader's Di- gest divaji pode ného Kultumi statky k dispozici vem F elehcoji a zpiijemfuji lidem osvojovint pojmi a piij- dni informact. Zijeme v dobé, kdy se rozSizuje oblast Kultury, ve které za plispéni téch nejlepsich ~ nejlepsich ana opravdy firoké Grovni koneéné dojde k citkulact «) doveho" uméni a kultury, Zdali tato kultura plichdat ze~ Spoda, sebo je pro bezbranngho konzementa vyrdbéna Resi nahoie, to je problém, Kterg si integrovang re¥itel prosé neklade. Jestlize se apokalyptiCt skeptikové dri pi Zivoté diky tomu, Ye neustéle vyrabsjf nove a nové teorie tipadko, pak spoleensky integrovani v&titelé jeu oa idkakdy teoretizujt « radki ze viech sil a kam to jen jde wysflajf sv poyzbuznjici poselstvi. Apokalypsa. to je po- sedlost nesouhlasem, integrace je koakrétnt realita ‘ch, co naopak vidy 2 vude souhlasi. Piedstava Apokalypsy vwychéal 2 Geiby text vénovanyck masové kukute, pred stava integrace naopak 2 texti vyprodukovanyick masovou ulturov. Jenfe, nejde nakonec jen o dvé sirany jedné ‘a t6fe mince a tébo problému, a nejsou skepticke a 18i- telské texty vlastné jen jednim a tjmd ralinovanym vycob- kem nabidnutym masovému konzumu? V tom piipadé by ‘oviem formule ,skeptikové a t8itelé" nevyjadfovala pro- tichidnost postojl, ale pouze jejich komplementémost poubitelnoo ostatné i na samotné vyrobce .lidove kritiky Tidove ‘ultary”. * ‘Apokalypiik tot2. v podstaté Stendie wtéiwie, poskytuie smu modnost, aby kesi za katasirofou zabléd pospolitost, saadlid( schopnych pozvednout se tFeba jen pounym od mitwusim daného staxu yéci nad priimémou banalitu Molila by to by pospolitost nepoéeing, slozend tela jen ze dvou jedinci, 2 toho, kdo pie, az toho, kdo éte, ,jen my dva, ty a }4 my jediat jsmne pochopili a zachrénili se: ‘stati json masa’, Vrazu nadéiovék (u bylo o pat fide ye poulito privé vzhledem k nicizscheowskému (nebo pseudonietzscheovskému) piivodu mnoha tehto postojt ‘le tak s touz 2lomysinost, s jakou Gramsci dal svého gasu na srozuménou, fe model aietzscheovskeho nadélo- véka je téeba hledat mezi hrdiny lidové Zetby 19. stolett, ¥ hrabéti Monte Christovi, v Athosovi, v Rudolf 2 Ge- rolsteina nebo (abychom na alorayslnosti trochu bea) ve Vauteinovi okud by se vim toto spojent zddlo bgt piilié nezvyk-oe TE, pak si pripomette, 2e pro masovoa kultoru je typické ~zanavat konzurpentins, po nich’ je pofadovdna ukdmnénd “prlnémnost*, pred oGima modnosti, de ples soucasny stav Veet a taky diky aému by se 2 kukly, si kaddy 2 nds je, ‘moh jednoho krésného dne vylthnout prekrasny ,eber- mensch”. Slo by jen o to (@ to by také byle cena, kterou by bylo tieba za to zaplait), aby se dotyény Uebermensch sive zabfval ibovolnjm mnoéstvim nevyznamnych drob- ost, ale pfitom zachovival a cul zékladni #44 véci: sem patil napiiklad sice nepatmng, ale stejnd Skodlivy sklon ke Spolegenskjm reformim Rudolfa z Tuinosti Pafige: ne- Simi si toho jenom Marx a Engels, ale sougasné nimi i Bélinskij a Boe v recenzich, které kepodivu piipominajt polemick§ postoj Svaté vod V jednom z exci: obs zabyvut nadélovékem, 2 nthoz se stal typicky jev soutas- fe masové kullury, komiksovsin Supermanem, a dojdeme nakonec K zévéru, 2e tento viemoFné a neuvétitelné vy- baveny hrdina poudiva swfch bajedmfch akénich schop- rrosti, nad nimiz se taji dech, vlastné jen k tom, aby rea- Iizoval ideal aaprosté pasivity, nebot Se pfedem vadsvi Ja- Kekoliv akce 1 projektu, kiets by nebyl ui piedem pro- véien a schvdlen obvodaimi Gfady oficisinino .2dravého rozuma'" a nestal se pfikladem bezihonného mravnsho vE- dom® situovangho mimo jakoukoliv poltickou dimenzi Superman nezaparkuje viz. tam, kde se parkovat nesmi, a nepiyde nikdy do Z4dné revoluce, Pokud oa pamét ne Kame, jeding ze viech nadlidi uvddénych Gramscim, co 21 cosi jako politické védomi a réd by poeménil stivaj- i poridek, byl Dumasiv Josef Balsamo, Jonze bohuzci ‘rovna Balsamo alias Cagiostro, Kery sige nékolika svych “vot vyuziva k uspiSeni Francourské revoluce organizo- ‘anim sluminati) a mystickfeh schiizek svoboungeh zed- nafé, nebo tim, Ze kuje galanini pikie, aby uvedl do ee aw ‘nici Marii Antoinettu, jednoduse zapomene zredigovat Encyklopedii a podpofit tok na Bastlu (prvni fakt je 2a leditost masové kultury, druhy zAleZivost organizace mas) Na drubé strané barikédy méme naddlovéka navréené- hho skeptickym, apokalyptickém kritikem, krery viddnouct ‘hanalité Kade odpor tak, Ze jf pobrdé a ml&{, protoze ne- ‘vali, Ze by viibec néjaké akce mobla zménit zavedeny po idek vei tohoto svéta, Jelikoz nadélovek tu je caby nos Aalgicky mytus (& némuz odkazujf blie neupiesnéné his- torické odkazy), koneckonci i zee dochézi k vjzvé k pa- sivité, Utécha vyhnana dveimi se vracf oknem. Jenie tento svi, ktery jedni ipomé odmitaji a druzt na- ‘opak prijimaji a utvrzujf, nent svét délany jen pro Super- mana. Je t0 i svét nd8, Venikd z odhodlini podtizenych {Hid w2ivat kultumich statkti a 2 moZnosti s pomoct pri myslovch postupi tyto statky produkovat. Kultumi pri- rmysl, jak le uvidime, zaéina Gutenbergem a vyndlezem tiska's pohyblivymi pfsmeny, a vlastné ui pfedtim, Takze svét Supermani je i svétem dneSnich lidi. sou tito lide jednou providy odsouzeni byt osobami nigim neobdareny. mi, nebo si v tomto svété najdou moznosti nového obéan- skeho kolokvia? Je tento svét pouze pro nadlidi, nebo by to mob byt taky svat pro cloveka? * ‘Mame-h pracovat ve svété Sitém Elovéku na mira a pro tento svét, pak tuto miru neobjevime, budeme-li Glovéka piizpisobovat fakticksm podminkm, aie jediné tak, Ze na katdy pid x Weita fakrickych podminek vyideme. Svét masovych Komunikaci prosté je, at cheeme Gi nechcere, svétem nam, a da-li se tu vibee mluvit 0 hodnotch, pak objektivni podminky jejich komonikace jsou dnes prosté ty, které nam poskyujf noviny, rozhlas, televize, reprodu- ind a reprodukovatelné hudba 2 nové formy vizudlni a audiovizudlni kemunikace. Tyto podeninky se prosté ne- daji obejit a do informaéniho yesmira musi vejit i ten, kdo