ORNAMENT A ZLOIN Adolf Loos Vme, e lidsk zrodek prochz v ln matky vemi stavy ivoinho vvoje.

lovk pi svm zrozen dostv z vnjka tyt dojmy jako prv zrozen psk. Dtstv strun opakuje jednotliv obdob lidskch djin: ve dvou letech m smysly a rozum jako Papujec ve tyech jako star Germn. V esti letech vid svt oima Sokratovma, v osmi Voltairovma. V tchto osmi letech uvdomuje si a chpe barvu fialovou, barvu to, kterou objevilo teprve osmnct stolet, nebo ped tm fialov barvy byly mode a purpury. A nai fysikov ukazuj nm dnes v slunenm vidmu barvy, kter dokonce maj ji jmno, vak jejich poznvn jest vyhrazeno teprve budoucm pokolenm. Dcko i Papujec ij mimo vecku mravnost. Papujec zabj vecky sv neptele a pojd je: nen zloincem. Ale modern lovk, kter zabj svho souseda a j ho, neme bti ne zloincem nebo zvrhlkem. Papujec tetuje svou ki, svou pirogu, sv veslo, ve, co mu pijde pod ruku. Nen zloincem. Modern lovk, jen se tetuje, jest zloinec nebo zvrhlec. V mnoha vznicch poet tetovanch stoup a na 80%. Tetovan, kte ij na svobod, jsou skrytmi zloinci anebo zvrhlmi aristokraty. Stv se, e jejich ivot zd se bti bezhonn a do konce; to proto, e jsou mrtvi po svm zloinu. Poteba, kterou pociuje primitivn lovk, aby pokrval ornamentem svj obliej a vecky pedmty jich pouv, jest vlastnm pvodem umn, poten "koktn" malby. Jest to poteba pvodu smyslnho - t poteba, z n tryskaj symfonie Beethovenovy. Prvn lovk, kter nakahal ornament na skaln stnu sv jeskyn pocioval tut radost jako Beethoven komponujc Devtou. Paklie vak zklad umn zstv t, vraz mn se prbhem stolet a dnen lovk, zakouejc potebu kahati po stnch, jest zloinec anebo zvrhlk. Takov poteba je normln u dtte, kter pon uspokojovati svj umleck instinkt mrajc erotick symboly. U lovka modernho a dosplho jest to pznak choroby. Vyslovuji, jsem a prohlauji tento zkon: Tou mrou jak se rozvj kultura, ornament miz z uitkovch pedmt. Myslil jsem, e pinm svm souasnkm novou radost. Nepodkovali mi za ni. Naopak, toto poselstv naplnilo je smutkem. Byli soueni mylenkou, e nesvedou ji "stvoiti" nov ornament. Prvn nhodn ernoch, lid vech nrod a vech vk vynalzali ornamenty, jen my, lid XX. stolet toho naprosto ji nejsme schopni? Vskutku, domy, nbytek, prost pedmty, kter lid pedchozch vk vyrobili, nebyly hodny, aby zstaly, zaly. Nemme jedin truhlsk hoblice z doby Karoling. Zato nejnepatrnj prkno s jakmkoliv ornamentem bylo sbrno, itno, opatrovno a stavme palce, abychom uschovali tyto plesniviny; a prochzme se mezi vitrnami a ervenme se z na nemohoucnosti. "Kad stolet", kme, "mlo svj sloh: budeme to my, kte slohu mti nebudeme?" Mluvme o slohu a rozumme jm - ornament! A tak tedy se poalo m kzn. ekl jsem zarmoucenm: "Utte se! Otevete oi a vizte!" Co prv tvo velikost na doby, jest jej neschopnost vytveti novou ornamentiku. Pemohli jsme ornament: nauili jsme se tomu, e se bez nj obejdeme. Hle, pichz stolet nov, v nm se uskuten nejkrsnj ppov. Brzy zaskvj se ulice mst jako velk, cel blostn zdi. Msto XX. stolet bude oslujc a nah, jako Sion, msto svat, jako hlavn msto nebes. Ale nepotal jsem se zptenky, s pteli Minula, kte by rdi vidli, kdyby lidstvo i nadle se podrobovalo tyranii ornamentu. A pece ornament nen ji modernmu lovku k radosti. Evropan z konce XIX. stolet jsou ji dosti vzdlan, aby njak tetovan obliej jim nepsobil nco jinho ne oklivost. Kupovali cigaretov schrnky z letnho stbra a nechvali zdoben schrnky obchodnkov a nechvali mu je, i kdy byly za tut cenu. Mli rdi svj modern odv, penechajce jarmarenm opicm erven aksamitov kalhoty se zlatmi prmkami. Tmto modernm lidem, svm vrstevnkm, km toto: "Podvejte se na svtnici, v n zemel Goethe. Jest daleko krsnj ve sv prostot, ne vecka ndhera renesance. Hladk, rovn sk jest krsnj ne vecky ezby a obkldn v musech". M dobr mysly znelbily se ptelm Minulosti a stt, jeho kolem jest zdrovati nrody v jejich rozvoji, stal se obrncem ohroenho ornamentu. Jest to v podku: nen vc sttu, aby ukldal svm ednkm dlati revoluce. Jest se nm tedy smiti s tm, kdy stt udruje a podporuje nemoc ornamentu. Stt v v budoucnost ornamentu a osobuje si zsluhu, e tvo nov pramen radosti, pipravuje znovuzrozen "ornamentlnho slohu". iji, abych niil a potral toto absurdn dogma. Vynalezen novho ornamentu neme zjednati kulturnmu lovku dn radosti. Chci-li jsti pernk, zvolm pravohelnk velmi pesn, a ne kus, jen pedstavuje srdce, miminko nebo husara. lovk XV. vku by mi nemohl rozumt. Ale vichni modern lid mi rozumj. Obhjce ornamentu smje se mmu vkusu ir prostoty a tvrd, e jsem asketa. Ale ne, mj drah pane profesore z Umleckoprmyslov koly! Ujiuji Vs, e nenosm nnho rube, ani e se nieho neodkm. Jm podle sv chuti a nen to moj vinou, paklie okzal kuchyn minulch vk, velik kusy peiva, architektury z tetev, baant a

rak odnmaj mi chu Prochzm s hrzou kuchaskmi vstavami pi pomylen, e jsou lid, kte jed vecky tyto vycpan mrtvoly. J jm roastbeef. A co vce, vzdal jsem se vech pokus, kter byly inny, aby ornament byl umle oiven - i kdy lo o estetiku. Tyto pokusy jsou odsouzeny hned v samm jejich zrodu: dn moc na svt, ani sttn, neme zadreti vvoj Lidsk kultury. Je to jen otzka asu. Co mne zlob, nen koda estetick, je to koda, hospodsk, kter pochz z tohoto smnho kultu minulosti. Hudla se ornamenty z materilu, ze stbra i z lidskch ivot. To skuten zlo, to zloin sm, nad nm nesmme stt se zaloenma rukama. Vvoj kultury podob se pochodu vojska, kter m vtinu zkodnk. Mon, e j iji v roce 1913. Le jeden z mch soused ije v roce 1900 a jin v roce 1880. To netst pro Rakousko, e kultura jeho obyvatel se prostr pli obshlmi asovmi dobmi. Vesnian vysokch Alp v Tyrolch ije ve XII. stolet a zjistili jsme s hrzou - vidouce defilovati jubilejn csask prvod - e mme jet v Rakousku kmeny ze tvrtho stolet. astn zem, kde nejsou zkodnci a marodi! Snad jen Amerika je tmto ppadem. Jet i v naich mstech mme opozdilce, lidi z XVIII. stolet, kte vykikuj hrzou ped fialovmi stny modernho obrazu, protoe jet se nenauili vidti fialovou barvu, lidi, kte se usmvaj blahem ped nadvanm baantem, zdobenm kuchaskm esttem; lidi, kte kupuj si cigaretov schrnky ozdoben renesannmi motivy. Venkovan jsou vbec pozadu o mnoho stolet a mnoz mezi nimi jsou jet pohany, kte by mli bti obrceni aspo na kesanstv. ekl jsem, e tito zkodnci zdruj nejen estetick vvoj, nbr, co horho, dokonce hospodsk vvoj lidstva. Vskutku, pozorujeme-li dnes dva lidi, ijc v tme prosted a majc tyt pjmy a poteby, kte vak pat rznm kulturnm obdobm, zjistme tento zjev: lovk XX. vku se obohacuje, lovk XVIII. vku pichz na mizinu. Pedpokldm, e oba mohou ti podle sv chuti. lovk XX. stolet uspokoj sv poteby s nejmenmi vdaji a mze spoit. M rd zeleninu vaenou ve vod a trochu omatnou. lovk XVIII. stolet mus mti zeleninu duenou se vemi monmi psadami, za pelivho dozoru kuchaky, kter obtuje cel hodiny, aby pipravila jedin pokrm. Onen prvn j na pouhch blch talch, druh si d zdobench, kter jsou daleko dra. Prv m spory, druh dluhy. Co plat o jednotlivcch, plat tak o celch nrodech. Modern nrodov bohatnou, nrodov zaostal chudnou. Anglian hromad nesmrn kapitly. V Rakousku pi v tk din teme nouzi. Takov je koda, kterou plat spotebovatel za svj ornamentln vkus; vak zmatek, jej pivd do vroby, m dsledky jet alostnj. Ze skutenosti, e ornament nen ji pirozenm plodem na kultury, nbr peitkem minulosti anebo znakem padku, plyne, e prce ornamentalisty neme bt normln placena. Platy ezb a soustrunk deva klesaj ustavin, a ceny, kter se plat vyvakm a krajkkm jsou veejnm skandlem. Tato zastaral zamstnn nut sv obti pracovati dvacet hodin, aby vydlaly mzdu odpovdajc osmihodinn prci modernho dlnka. Potlaen ornamentu m za nsledek zkrcen denn pracovn doby a rozmnoen mzdy. nsk ezb pracuje estnct hodin, americk dlnk osm. Platm-li za stbrnou letnou schrnku stejnou cenu jako za schrnku ciselovanou, rozdl vrobn doby jde k dobru dlnka. A kdyby ornament pln zmizel ze svtovho trhu - pokrok, jen se snad uskuten po tisci letech - normln doba pracovn klesla by jen z tto piny z osmi na tyi hodiny. Nebo jet dnes, polovice v prce, kter se ve svt kon, jest vnovna k vytvoen ornamentu. Tato prce pouhho ozdobovn znamen po vecky asy mrhn zdravm a lidskou energi. Za naich dn znamen vedle toho i mrhn pvodnch hmot. dn vhoda, dn poteba neme ospravedlniti toto dvoj nien vznamnch hospodskch hodnot. Ornament, nejsa ji spjat s na kulturou dnm organickm vazkem, pestal bti vrazem na kultury. Ornament, jen se dnes vyrb, nen ji ivm plodem ani spolenosti, ani tradice; je to rostlina bez koen, neschopn rozvjeti se a znovu se oivovati. m jsou dnes ornamenty Otty Eckmanna, m ornamenty Vandeveldovy? Ten, kdo vyml modern ornamenty nen ji mocnm a zdravm umlcem, jen mluv jmnem svho nroda; je to osamocen snlek-zpozdilec-nemocn. A kad ti roky zapr chatrn plody sv prce. Kultivovan lovk zahazuje tyto nemon ozdoby, tyto kvtiny nicotnosti ji od samho jejich zrodu. Vtina lid je zahazuje po nkolika letech. Kde jsou dnes "dla" koly v Nancy? Kdo snese po desti letech "dla" Olbrichova? Modern ornament nem ani rodi ani potomstva, ani minulosti ani budoucnosti. Slep jsou mezi naimi vrstevnky ti, pro n velkost na doby jest knihou zavenou sedmi peetmi, kte pozdravovali kdysi radostnmi vkiky "nov umn" - kterho se nyn hroz.

Lidstvo, v celku, m se dnes tak dobe, jako nikdy. Nemocn jsou v menin. Ale tato menina tyranisuje dobe se majcho dlnka, kter ji neme vynalzati ornament a nut jej, aby v rznch materilech provdl hrstkou vymylen ornamenty. Nut dlnka, aby ztrcel svj as a hyzdil materil. Znehodnocuj jeho prci. Pedmty run pracovan mn svj tvar podle zkona, jej stanovm takto: trvalost tvar jest v pmm pomru s jakost materil. Jinak eeno: tvar run pracovanho pedmtu jest uspokojujc teprve tehdy, kdy jej tak dlouho meme strpt, pokud tento pedmt sm me slouit. Proto obyejn odv rychleji vyjde z mody, to jest, mn rychleji tvar, ne koiinov zimnk. Plesov toaleta pro jednu noc it, mn astji tvar, ne psac stl. Pro psac stl byla by to velk chyba, kdyby nebyl dle snesiteln ne plesov toaleta. Paklie se nm nbytek zokliv dve, ne se opotebuje - tedy jsme vyhodili sv penze, kdy jsme jej kupovali. Ornamentist a vrobci nepopraj tohoto zkona; tvrd dokonce, e se jim hod. kaj, e zkaznk, kter mus mniti svj nbytek kadch deset let, jest vten zkaznk. patn zkaznk je ten, kdo kupuje nov nbytek teprve tehdy, a star jest opotebovn. Tyto mody, kter si tak brzy zoklivme, tato rychl nsledovn efemrnch "styl" jsou vhodn pro prmysl a zjednvaj prci milionm pracovnk. Toto jest velik tajemstv hospodsk politiky v Rakousku . Pijde k svmu, a por obrt deset dom v popel: Budi Bh chvlen, zvol se, dlnci budou mti prci. Podivuhodn recept! Tedy zapalme vecky tyi kouty csastv a budeme se broditi v zlat a blahobytu. Zhotovujeme nbytek, kter se prod ve tech letech jako dv k plen; vyrbjme stbrn nin, kter po tyech letech bude opt nutno roztaviti, ponvad zastavrna za ned ani desetinu nkupn ceny. Uime podobn v obchod - a zbohatneme, a bude svt asnout. Ve skutenosti trvn ornamentu na pedmtech, kter vvoj kultury ji ornamentu zbavil, ni zrove vrobce i zkaznka. Kdyby vecky tovary naeho prmyslu mly estetickou jakost odpovdajc jakosti materilu, zkaznk by za n zaplatil cenu, jakou opravdu maj a ml by za sv penze dost. A tato cena, opakuji to, dovolila by dlnku vydlati vce pi men prci. V tom, co nazvme "umleckm emeslem", slova "dobr" a "patn" nemaj ji smyslu. Ceny zvisej na novosti tvaru a ne na jakosti materilu. Protoe podn nbytek neml by vydreti dle ne nbytek mizern, komu by napadlo, platiti jej tyikrt tak draho? Zaniknut podn prce a odstrann trvanlivch materil mly logick dsledek uml vzken ornamentu. Jest pozoruhodn, e "dla" novho umn jsou daleko mn snesiteln, ponvad jsou provedena v mncennch hmotch. Aby plesov roba uspokojila mj estetick vkus, nemus bt stiena z trvanliv ltky, ani nemus bti peliv uita; vdy vm, e podle veho zvyku bude noena po jedinou noc. Snesu, kdy obraznost dekoratra se vyzkou na vstavnch stavbch z kaoviny, kter mohou bti postaveny a opt znieny v pr dnech. Ale hzeti zlatmi mincemi abky na vod, zapalovati si doutnk bankovkami, rozmlniti perlu a vypti ji - jsou ponn nevkusn. Proto nedospl modern ornament poslednho stupn oklivosti, leda e by byl proveden v cennm materilu a p dobrho pracovnka. Nen nic ohyzdnjho, ne chvilkov vc, kter se zd, e vydr: pedstavte si ensk klobouk, kter by byl neonositeln, veobecnou vstavu, jej pavilony by byly postaveny z blho mramoru. Modern lovk jest pod jet v na spolenosti osamocen jako pedn str, jako njak aristokrat. V si ornament, kter normln vytvoily minul vky. Respektuje vkus jednotlivc a nrod, kte jet nedostihli naeho stupn kultury. Le, na svj vrub nepotebuje ornament, v, e lovk naeho stolet neme jich vynalzati - aby byly iv. Chpe dokonale duevn stav njakho Kafra, kter nalhv na psmo ltky ornamenty, duevn stav perskho dlnka, jen ve sv koberce, Slovaky, kter si kaz oi nad sloitou krajkou, star dmy, kter vyv smn bsniky sklennmi perlikami a mnohobarevnm hedvbm. A ponechv jim, aby, jak mohou, uspokojili ono potebu umn, kterou maj v sob. Nekaz jim jejich zbavu, nevykikuje oklivosti nad tm, co oni obdivuj, tak jako nerve krucifix staen, kter se modl. Modern lovk et u svch blinch jejich vkus a pesvden, kterch sm ji nem, neet vak pokrytc a podvodnk. Snesu kolem sebe, dokonce i ve svm odvu, jist ozdoby: in-li radost jinm, in ji i mn. Snesu tetovn u Kafr, ornamenty Peran, Slovaek, vroubkovn a drkovn svho evce. My, isolovni, aristokrat, mme sv modern umn, umn, kter nahradilo ornament. Mme Rodina a Beethovena. Paklie mj vec nen jet schopn, aby jim rozuml, musme ho litovati: vak pro bych mu bral jeho nboenstv, nemohu-li mu nic za to dt nhradou? Mj vec m vkus poctiv a ohledupln. Ale architekt, kter prv slyel Beethovena a used k svmu stolu, aby kreslil koberec "novho umn", neme bti ne ejd nebo zvrhlec.

Skon ornamentu mocn pomohl vvoji vech umn. Symfonie Beethovenovy nemohly by bti napsny lovkem obleenm v atlasu, aksamitu a v krajkovinch. A uvidme-li dnes na ulici mue, kter nos sametov aty la Rubens, nedomnvme se, e to jest umlec, nbr paca nebo mazal. V dobch slabho individualismu nai pedkov dvali najevo svou originalitu odvem. Stali jsme se daleko jemnjmi. Svou osobnost ji nevystavujeme na odivy skrvme ji pod spolenou maskou modernho odvu! lovk dneka uv nebo zahazuje, podle sv libovle, ornamenty kultur starch nebo exotickch. Nevynalz ji novch. et a sousteuje svou vynalzavosti schopnost pro vy vci. Adolf Loos, ei do przdna. Praha 1929, s. 139-151