Alois Senefelder

Aloys Johann Nepomuk Franz Senefelder, česky Alois Jan Nepomuk František
Senefelder (6. listopadu 1771 v Praze[1] – 26. února 1834 v Mnichově) byl
německý vynálezce litografie, neboli kamenotisku, který se 350 let po vynálezu
knihtisku stal další tiskovou technikou.

Pamětní deska na budově Staroměstské tržnice v Rytířské ulici, Praha 1 – na místě

Senefelderova rodného domu

Obsah

1 Život a dílo

1.1 Mládí

1.2 Vynález litografie

2 Reference

3 Literatura

4 Související články

5 Externí odkazy

Život a dílo

Mládí

Alois Senefelder se narodil jako syn mnichovského dvorního herce Petera

Senefeldera, pocházejícího z Königshofenu ve Frankách a jeho ženy, herečky
Kathariny, rozené von Volk. Senefelder se narodil během hostování svých rodičů v
Nostitzově divadle v Praze v domě v Rytířské ulici, který stál v místě dnešní
Staroměstské tržnice.

Školní léta strávil v Mnichově, kde otec získal angažmá ve dvorním divadle. Kromě
obecné školy a gymnasia navštěvoval hodiny klavíru a zpěvu u bavorského
dvorního varhaníka Antona Ferchla. Díky dobré finanční situaci rodiny mohl v
letech 1789 až 1793 studovat práva na jezuitské universitě v Ingolstadtu.
Všestranně nadaný a vynalézavý Alois kromě studia stihl vystupovat v divadle, psát
literární díla a starat se o reklamu. Po náhlé otcově smrti se musel postarat o
matku a osm sourozenců. Odešel ze školy a stal se hercem nejprve ve dvorním
divadle, později se přidal ke kočovným společnostem.[2]

Vynález litografie

Národní technické muzeum v Praze: portrét Aloise Senefeldera u příležitosti

výstavy 200. výročí narození

Na divadelních štacích měl Alois Senefelder problémy s včasným a levným

vytištěním divadelních her i plakátů. Pokoušel se o různé způsoby tisku, mimo jiné
vytlačením sazby do směsi těsta, písku a uhelného prachu, kterou pak vyléval
pečetním voskem. Stal se tak vynálezcem tiskařské techniky stereotypie.
Pokračoval v experimentech v polygrafii a hledal vhodnější materiál, než byl dosud
používaný kov.

V roce 1796 princip litografie objevil náhodou, když si ve spěchu udělal poznámky
mastným inkoustem na desku solnhofenského vápence, který užíval ke tření barev.
Všiml si, že se mastná tekutina zatáhla do povrchu kamene a odpuzuje vodu. Po
vyleptání kyselinou dusičnou získal z kamene první tisky. Senefelder se pak
technikou tisku z kamene soustavně věnoval a sám vyřešil veškeré technické
postupy. Spojil se s mnichovským dvorním hudebníkem Františkem Gleissnerem a
za jeho finanční podpory pořídil 120 exemplářů Gleissnerova hudebního alba 12
neue Lieder mit Begleitung des Klaviers (Mnichov 1796).[3] Roku 1799 navázali
spolupráci s vydavatelem hudebnin a tiskařem Johannem Antonem Andrém
(1775–1842). Ten roku 1800 založil první litografickou dílnu v Offenbachu a vzápětí
další pobočky v Paříži a Londýně. Senelfeder si nechal metodu litografie
patentovat v Anglii a v Bavorsku.[3][2]

Roku 1801 Senefelder s Gleissnerem založili v Mnichově novou litografickou dílnu,

kde byly dělány další pokusy s metalografií (1805), tónovou litografií (1807) a také
barevnou litografií (1808).[3]

Nová, laciná a rychlá metoda tisku se rychle prosadila a Senefelder byl v roce 1809
jmenován inspektorem speciálně vytvořeného litografického institutu v Mnichově.
Podobné instituce vytvořené pod jeho vedením vznikly v Berlíně, Paříži, Londýně a
ve Vídni. V Praze litografii brzy zavedl do učebních osnov nově založené kreslířské
Akademie její ředitel Josef Bergler, na základě školení se litografii začali věnovat
také jeho žáci. K prvním, kdo si pořídil litografický lis a zařídil litografickou dílnu,
patřil již roku 1813 malíř Antonín Machek.[4]

Koncem roku 1813 zemřela při porodu syna Senefelderova manželka. S podporou
své druhé manželky dokončil práci na dlouho plánované učebnici litografie. Jeho
spis Vollständiges Lehrbuch der Steindruckerey byl vydán v roce 1818 v Mnichově.
[3][2]

Roku 1826 Senefelder zavedl vícebarevnou litografii a v roce 1833 tisk olejem
ředitelnými barvami z litografického kamene na plátně. Jeho metalografické
pokusy o tisk z oceli, zinku, mosazi a mědi se později se staly základem pro
ofsetový tisk.

Senefelder získal za svůj objev litografie řadu ocenění – roku 1808 navštívil jeho
dílnu bavorský korunní princ a udělil mu titul primus auctor. Téhož roku byla jeho
busta umístěna v mnichovské Síni slávy. Další ceny obdržel v zahraničí a znovu v
Bavorsku – 1819 Zlatá medaile, Society of Arts, London, 1827 Stříbrná medaile,
Soc. d'encouragement, Paris, 1827, Goldene Ehrenmedaille d. bayer.
Zivilverdienstordens.

Kamenotisk je vhodný především pro tisk obrazových předloh, reprodukcí kreseb

či k volné tvorbě a la prima. Soutiskem dvou či více desek vzniká barevná
litografie. Princip kamenotisku využívá donedávna nejrozšířenější tisková technika
ofset. Litografie je dodnes používaná jako umělecká tisková technika.